Michalská brána
Bratislavská městská část Staré Město láká turisty, ale i domácí mnoha atrakcemi, ať už kulturními, uměleckými nebo historickými. Každá z nich má svůj příběh. Michalská brána patří mezi ně také. Je to jediná zachovaná brána z původních čtyř, kterými se kdysi vcházelo do opevnění středověké Bratislavy.
Své jméno dostala podle osady a kostela sv. Michala, který se před opevněním nacházel. V 16. století byl kvůli Turkům zbořen. Osadu připomíná už jen růžový náhrobní kámen, který je použit v murivu věže. Je viditelný při vstupu do ní, z vnitřní strany, ve výšce přibližně třetího podlaží.
Věž byla postavena na konci 14. století, ale během svého života prošla mnoha rekonstrukcemi a úpravami. Jedná se o fascinující směs různých stylů, jelikož ve spodní části věže je patrný vliv gotiky, vyšší patra v sobě nesou náznaky renesance a elegantní věž s cibulovitou kupolí vznikla v období baroka. V minulosti byly její součástí i padací most, padací věž a silná padací vrata.
Mohutná věž se tyčí do výšky 51 metrů. Kdysi její branou vedla obchodní cesta na Moravu. V dnešní době přes bránu vede označení historické korunovační cesty. Na její špici balancuje měděná socha archanděla Michaela zabíjejícího draka, kterou vytvořil Peter Eller. Socha byla po čase značně poškozena, v roce 1845 ji z věže sňali. Při její opravě z ní vyjmuli schránku, ve které se nacházely doslova historické poklady. Mimo jiné měděná deska s vyrytým textem o autorovi sochy, bankovky a měděné mince z dob poslední opravy sochy, seznam členů rady města a dva kusy pergamenu. Jeden z nich obsahoval latinsky psaný text. Stálo v něm, že socha byla vyhotovena za dob panování Marie Terezie a opravena za dob vlády Františka I. Rovněž tam byl uveden seznam svatých a jejich relikvie uložené ve postříbřené krabičce.
Na pravé straně, hned vedle brány, je na Michalské věži jakoby přilepený dům číslo 15. Jde o raritu. Se svou šířkou 1,3 metru se jedná pravděpodobně o nejužší dům Bratislavy, ale i celé Evropy. Další zajímavostí je označení nultého kilometru se světovými stranami, kde jsou zobrazeny i vzdálenosti 29 evropských a světových metropolí. Navíc je z jižního okna věže vysílán laserový paprsek. Ten ukazuje trasu původního Korza.
Ve středověku byly zlé skutky trestány skutečně krutým způsobem. Existovaly tzv. klece hanby, kam byl viník umístěn. Když byla bratislavská klec hanby odstraněna a uložena do městského depozitáře, před Michalskou bránu postavili pranýř. Na něj zavěsili viníka s velkou těžkou kamennou koulí na noze. Kolemjdoucí si na něj mohli odplivnout.
Když vyjdete na balkon Michalské brány, naskytne se Vám kruhový výhled na hradní vrch, vilovou čtvrť na kopcích, historické centrum města i na jednotlivé střechy a věže Bratislavy. Uvnitř věže je umístěno Muzeum zbraní. Během stoupání na věž po sedmi patrech si návštěvníci prohlédnou středověké zbraně a brnění, turnajovou výzbroj, střelné zbraně a také přehlídku všech řemesel, která souvisela s obranou středověkého města.
Hlavně během zkouškového období bývá okolí Michalské brány plné mlčky se procházejících studentů. Proslýchá se, že pokud student lajdák vydrží projít uličkou pod oblouky Michalské brány, aniž by ze sebe vydal jediné slovo, určitě zkoušku udělá. Ať už je to pravda, nebo výmysl, každoročně to zkouší velké množství z nich.
Když přijdete obdivovat jednotlivé atrakce v Bratislavě, určitě Michalskou bránu, jeden z pomyslných symbolů našeho hlavního města, nevynechejte. Nejen toto místo si ale zaslouží Vaši pozornost, proto Vám doporučujeme udělat si do Bratislavy několikadenní výlet. Stránky ubytování Bratislava a konkrétně i ubytování Bratislava Staré Město Vám pomohou vybrat si správný nocleh a na Vás už zůstane jen plánování výletu.





