Kam na výlet Bretka

Naučná stezka Prielom Muráňa se šesti zastaveními se nachází v Jihoslovenské kotlině, na rozhraní okresů Rimavská Sobota a Rožňava. Chráněné území v jihovýchodní části Licinské pahorkatiny v Rimavské kotlině je dlouhé 3,2 km. Naučná stezka Vás provede podmanivou kaňonovitou dolinou řeky Muráň, která se před 2 miliony lety zařezávala do vápencového podloží a vytvářela tak unikátní meandry. Vaše bádání začíná v malé obci Bretka pod zříceninou někdejšího kostela, který byl zničen během 2. světové války. Na tomto místě se nachází úvodní infopanel, který popisuje geologické poměry území.

Nenáročná trasa pokračuje k bralu Peškӧ, uprostřed kterého se rozprostírá průchozí jeskyně se stejným názvem. Fluviokrasová jeskyně, jejíž název vznikl ze dvou slov různého původu – slovanského pešt (jeskyně) a maďarského kӧ (skála), patří mezi chráněné přírodní památky. Jedná se o 17 m dlouhý krasový tunel s otvory na obou koncích. Archeologické nálezy naznačují, že byla obývána již v době kamenné. Našla se v ní také spodní čelist jelena obrovského. Následně stezka směřuje dolů do údolí, kde jsou ještě i dnes viditelné stopy koryta vedoucího k vodnímu mlýnu z roku 1920, kterému je věnována další informační tabule.

Dále stezka pokračuje po samotné přírodní památce Prielom Muráňa, kde jsou umístěny infopanely věnované flóře, fauně a jeskyním, kterých v dolině existuje až patnáct. Tok Muráně místy meandruje do hloubky až 100 m, přičemž vytváří unikátní průlom. Na jeho březích rostou střídavě dubohabrové lesy. Při samotné řece se nacházejí lužní vrbovo-topolové a olšové háje. Na celém území platí 4. stupeň ochrany. Prielom Muráňa je součástí soustavy chráněných území členských zemí Evropské unie NATURA 2000. Naučná stezka končí u někdejší továrny z roku 1773, ve které se kdysi vyráběly hřebíky. Na kopci najdete zřetelné pozůstatky vysoké pece.

Naučná stezka byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2010. V budoucnosti bude cesta pokračovat přes louky nad průlomem zpět do obce Bretka, čímž vznikne okružní trasa. Po dobrém výletu si dopřejte zasloužený relax a ponořte se do osvěžujícího bazénu na Koupališti Bretka. A aby jste se navečer nemuseli pospíchat domů, zarezervujte si ubytování v blízkosti Naučné stezky Prielom Muráňa. S výběrem Vám pomůže naše stránka ubytování Bretka. Následující den vstupte do podzemí a objevte krásnou sintrovou výzdobu Jeskyně Domica. Kromě kouzelných jezírek, kaskád a krápníků Vás čeká také dobrodružná a neobyčejná plavba podzemní říčkou Styx.

Léto, sluncem rozpálený vzduch, volný čas a touha po osvěžující koupeli Vás může přilákat do obce Bretka, ve které se nachází letní koupaliště Bretka. Obci dominuje menší kaštel s názvem Bretkeiovská kúria a malý reformovaný kostel. V současnosti má jen okolo 400 obyvatel. Leží v okrese Rožňava v nadmořské výšce 190 m n. m.

Na okraji obce na levém břehu říčky Muráň nedaleko hřbitova najdou návštěvníci této obce malé, ale velmi příjemné a zároveň klidné letní koupaliště. Tiché okolí a přírodní prostředí ho předurčují k prožití jedinečných relaxačních okamžiků pro jednotlivce, páry i rodiny s dětmi. V areálu se nacházejí 2 bazény. První bazén je plavecký. Má tvar obdélníku, jehož delší strana měří 25 m a kratší 15 m. Maximální hloubka vody je 1,5 m. Druhý bazén je určen zejména pro děti. Má polokruhovitý tvar a slouží i jako dopadová plocha pro poměrně dlouhou, mírně zvlněnou skluzavku. Jeho hloubka je 0,3 m. Bazény jsou oplocené, což zvyšuje bezpečnost dětí a neplavců před náhodným spadnutím do vody. Voda v bazénech má minerální původ a je průzračně čistá. Její teplota je 24 – 26 °C.

Své věci si můžete rozložit na udržovaném trávníku nebo na lavičky v okolí bazénů. Za mírný poplatek si můžete pronajmout i lehátko se slunečníkem. Rodinná atmosféra, pohoda a klid na tomto koupališti jsou ideálním předpokladem pro chvíle odpočinku a relaxace. Přispívá k tomu i stánek s občerstvením a terasa se slunečníky, na které můžete sníst drobné občerstvení nebo zahnat žízeň chlazeným nápojem. Vaše děti mohou zatím dovádět na hřišti s houpačkami a prolézačkami. Samozřejmostí jsou toalety. Koupaliště je otevřeno pouze během letní sezóny.

Zchladit se nejen ve vodě, ale i pod zemí můžete, pokud navštívíte jednu ze dvou volně přístupných jeskyní v blízkosti obce. Obě jsou součástí naučné stezky Prielom Muráňa a poskytnou Vám možnost udělat si krásný den v lůně přírody. Menší jeskyně Peško je hned na začátku. Aktivnější turisté si volí i Huntianskou jeskyni, která disponuje vlastním krasovým bohatstvím. Nejzajímavější však může být prohlídka jeskyně Domica, která nabízí zážitek v podobě plavby na její podzemní říčce. Pokud nejste právě ten typ, co rád poznává historii, může Vás z nabídky atrakcí v Bretce a jejím okolí zaujmout návštěva slunečních hodin v Drienčanech.

Každý den má svůj začátek a konec. Čas v něm můžete strávit i tím, že nebudete spěchat zpět do svých domovů a začnete své ráno rozhýbáním se v bazénech místního koupaliště. Abyste to neměli daleko, je dobré probouzet se v ubytování u koupaliště Bretka. V naší nabídce můžete najít různé druhy ubytovacích zařízení, a to od soukromých chat a chalup až po rodinné penziony v Bretce.

Nemusíte být speleologem, abyste se vydali vstříc dobrodružství do jeskyně Peško, která se nachází na Gemeru v obci Bretka. Jeskyně nepatří mezi nejdelší, nejkrásnější ani nejzajímavější, ale objevíte z její blízkosti krásné výhledy na okolní přírodu a v horkých letních dnech se zchladíte v jejích útrobách.

Dostat se do této volně přístupné jeskyně můžete během celého roku. Dovede Vás k ní naučná stezka. Trasa k jeskyni není náročná, zvládnou ji i rodiny s dětmi nebo senioři. Celková délka trasy je přibližně 20 až 30 min. v závislosti na Vaší kondici. Výlet k jeskyni je nejlepší naplánovat si přímo z obce Bretka, která leží na severovýchodním výběžku Rimavské kotliny. Výchozím bodem pro Vás zde bude kostel. Od něj se na asfaltové křižovatce řiďte turistickými značkami, které Vás nasměrují na nedaleký lesík. V něm se ukrývá tato nevelká jeskyně. Po cestě si můžete odpočinout na lavičkách a v horším terénu Vám pomůže možnost chytit se zábradlí.

Jeskyně má celkovou délku 17 m, což není příliš mnoho. Její průchod zvládnou se zavřenýma očima i lidé trpící strachem z uzavřených prostor. Na konci jeskyně Vás čeká pomyslný balkon. Dovídíte z něj na všechny přírodní krásy okolí. Bonusem pro Vás může být fotografie z tohoto místa. Při historickém bádání tohoto místa se přišlo na to, že jeskyně byla obydlena již v době kamenné. Během druhé světové války se jeskyně stala útočištěm pro lidi prchající před válkou.

Věděli jste, že název jeskyně Peško vznikl ze dvou různých slov? Základ tvořilo slovanské slovo „pešť“, což v překladu znamená pec nebo jeskyně. Druhá část je odvozena od maďarského slova „kő“, které znamená skála nebo kámen.

Jeskyně je součástí naučné stezky Průlom Muráně. Turisté většinou pokračují dále po celé její trase, která končí u Hutnianské jeskyně. Pokud Vám postačí i kratší část trasy, po návratu do obce se můžete „hodit“ do bazénu koupaliště Bretka. Mnohem úchvatnější pohledy na podzemní výtvory uvidíte v jeskyni Domica. V této jeskyni se během prohlídky budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí. Pokud máte raději historii a chcete poznávat pozůstatky jednoho z nejstarších hradů v regionu, nasměrujte své kroky na Gemerský hrad.

Po každém výstupu, ať už k jeskyni nebo na hrad, je fajn „dobít baterky“. Odpočatí pobytem ve Vašem ubytování v okolí jeskyně Peško se vydejte vstříc dobrodružství. Můžete si navolit program podle Vašich představ. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování v Bretce. Zlákají Vás roztomilé chaty a chalupy, nebo budou Vašemu srdci bližší priváty v Bretce?

Jen málo vesniček na Slovensku se může pochlubit svým vlastním krasovým bohatstvím. Jednou z těchto výjimečných obcí je Bretka ležící v okrese Rožňava, necelých 30 km jihozápadně od okresního města. Na území této nevelké vesničky si můžete udělat výlet chráněným územím, jehož součástí je i Hutnianská jeskyně. Její tajemné podzemí bez elektrického osvětlení dýchá prastarou historií. Odvážíte se vstoupit na místo, kde žili naši předkové před tisíci lety?

Těsným krasovým údolím, jehož součástí je i podzemní chodba, Vás provede naučná stezka Průlom Muráně. Východiskem Vašeho výletu bude právě obec Bretka. Odtud půjdete nenáročnou okružní trasou v délce přibližně 3,2 km. Hutnianská jeskyně bude Vaší poslední, šestou zastávkou. Podzemní chodba má délku 11 m. Jelikož jeskyně není osvětlená, doporučujeme Vám přibalit si baterku nebo čelovku. Mimořádně vhodná je i pevná obuv.

Podzemí je bez krápníkové výzdoby, což však jeskyni neubírá na jedinečné tajemné atmosféře. Archeologický průzkum prokázal, že prostory jeskyně byly osídleny ještě v době bronzové. Později, během druhé světové války, zde měli svůj velitelský úkryt Němci. Dnes je jeskyně volně přístupná návštěvníkům za účelem zotavení a poznávání jejích přírodních krás a historických hodnot. Podzemí bylo v roce 1994 prohlášeno za přírodní památku.

Pravděpodobně budete překvapeni, ale Hutnianská jeskyně není jediným zpřístupněným podzemím na území Bretky. Cestou naučnou stezkou natrefíte i na jeskyni Peško, jejíž podzemní chodba je dlouhá 17 m. V blízkém okolí Vám doporučujeme navštívit pozůstatky jedné z nejstarších slovenských pevností, hradu Gemer. A pokud by se Vám pobyt v podzemí zalíbil, vydejte se i do nedaleké jeskyně Domica nebo na výlet chodbami Gombasecké jeskyně. A pokud byste se na Gemeru rozhodli pobýt déle, zarezervujte si ubytování nedaleko Hutnianské jeskyně. Vybrat si můžete z nabídky ubytování v Bretce nebo vsaďte na ubytování v Rožňavě.

Pokud se rozhodnete navštívit region Gemer, máte jedinečnou možnost uvidět pozůstatky jednoho z nejstarších slovenských hradů. Hrad Gemer nebo také Gemerský hrad se nachází na vyvýšeném pahorku nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 232 m n. m.

Hrad vznikl na místě starého slovanského hradiště pravděpodobně koncem 11. století. První písemná zmínka o hradu pochází z konce 12. století. Pojmenování dostal podle svého prvního majitele, rytíře Gumura. Původně dřevohlinitý hrad sehrál svou první důležitou roli v bojích proti Tatarům. V letech 1241 až 1242 byl přestavěn na pevnější kamenný objekt věžovitého typu. Byl majetkem krále a plnil nejen strážní a obrannou, ale i významnou hospodářskou úlohu.

Na rudy a lesy bohatý region Gemeru se poměrně rychle rozvíjel. Ve 14. století se stal Gemer sídlem župy a byl druhým největším městečkem regionu s právem pořádat trhy. V 15. století byly přes řeku Slaná postaveny dva mosty, na kterých se vybíralo mýto. Hrad, který mosty střežil, neměl nikdy velké rozměry. Jednalo se spíše o strážní pevnost obehnanou zemním valem. V 15. století byla stavba dobyta husity. V roce 1459 hrad zpět dobyl král Matyáš Korvín, přičemž jej zničil. Později byl obnoven a několikrát změnil majitele. V 16. století byl definitivně zničen v tureckých válkách.

Pokud si k němu naplánujete výlet, zjistíte, že dnes z hradu mnoho nezbylo. Pozornému oku návštěvníka však neunikne hradní plató s konfiguračními vlnami po zničených stavbách. Z hradního kopce je krásný výhled na okolí. Pokud tam vystoupáte, můžete se dozvědět něco o proslulé husitské Panně Cince. Nebo Vás spíše zaujme pověst o králi Matyáši Korvínovi? Jeho pobyt na tomto místě připomíná i bronzová socha v životní velikosti. Zajímavá je tím, že jde o jedinou sochu v Evropě, která zobrazuje panovníka s pracovním nástrojem.

Obdivovat je co i pod hradem. V 19. století vzniklo ve městě evangelické gymnázium, na kterém studovaly takové významné osobnosti jako Janko Matúška, Ján Kalinčiak či Janko Kráľ. Jeden z nejvýznamnějších básníků slovenského romantismu Samo Chalupka, ovlivněný tímto místem, popisuje ve své básni těžké protiturecké boje v regionu Gemeru takto: Cendžia ostré šable, praskajú kopije a krv svojich synov zem slovenská pije.

Milovníky historie pravděpodobně zaujme i příběh nedalekého Hradu Jelšava. Nebo raději navštívíte jeden z nejpůsobivějších slovenských hradů Krásna Hôrka? V horkých letních dnech určitě neodmítnete chladivé osvěžení ve vlnách vodní nádrže Teplý vrch či projížďku na lodičkách na nejchladnější slovenské přehradě Palcmanská Maša. Jedinečným přírodním úkazem, který stojí za návštěvu, je nádherná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Tento úžasný region Vám poskytne více možností, kde můžete složit svou hlavu a odpočinout si před dalším nádherným dnem. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Gemerského hradu. Osloví Vás nabídka romantických chat na Gemeru, nebo raději upřednostníte pohodlné a cenově přístupné apartmány? To už necháme jen na Vašem výběru.

Vodní relax a zábavu si můžete dopřát i v malebné obci Gemerská Hôrka v okrese Rožňava. Tuto vesničku ležící na rozhraní jihozápadní části Slovenského krasu a Rimavské kotliny najdete mezi obcemi Tornaľa a Krásnohorského Podhradia. Pokud neoblubujete přeplněné velkokapacitní aquaparky, letní Kúpalisko Veronika je pro vás ideálním místem na odpočinek. Obecní koupaliště patří k menším koupalištím rodinného typu, jehož celková kapacita je 175 osob. Jistě vás potěší i fakt, že průměrná denní návštěvnost během léta je 69 osob za den.

Letní koupaliště Veronika nabízí svým návštěvníkům dva bazény, ve kterých se teplota vody pohybuje okolo 23 °C. V provozu je během letní sezóny, obvykle od začátku června do konce srpna. Upravená travnatá plocha kolem bazénů je jako stvořená na opalování. Areál koupaliště je zasazen mezi rodinnými domy a nabízí pěkný výhled na okolní hornatou krajinu. Určitě oceníte i čistotu a udržovaný okolí. Mezi ponúkanými službami najdete také možnost občerstvit se v bufetu přímo při bazénech. Samozřejmostí jsou sociální zařízení a služby plavčíka.

Parkování je zabezpečeno přímo před areálem koupaliště. Obec Gemerská Hôrka představuje vynikající výchozí bod na podnikání túr do okolních lesů a hor. Po plavání si spravte výlet do blízké obce Bretka a objevte krasovou výzdobu Hutnianskej jaskyne a Jaskyne Peško. K oběma vás zavede Náučný chodník Prielom Muráňa. Po pár kilometrech dále, v obci Slavec můžete projít známou Gombaseckú jaskyňu, která je zapsaná na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. A když se vám poštěstí, možná uvidíte i vzácného živočicha – jeskynního mnohonožníka. Na objevování krás Gemerského regiónu si vyhraďte pár dní a zabezpečte si ubytovanie v blízkosti Kúpaliska Gemerská Hôrka. Kvalitní ubytovací zařízení si můžete prohlédnout na stránce ubytovanie v Gemerskej Hôrke.

Jih Slovenska je mimořádně bohatý na podzemní krásy. Jednou z nich je jedna z nejznámějších slovenských jeskyní, jeskyně Domica. Jejím hlavním lákadlem je něco, co v jeskyních běžně nezažijete. Během prohlídky se budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí.

Jeskyně leží v bezprostřední blízkosti hranic s Maďarskem. Nachází se asi 25 km jižně od Rožňavy, blízko vesničky Plešivec. Jeskyně je unikátem světového měřítka a je zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zajímavé je, že přes ni prochází státní hranice. Podzemní řeka pokračuje pod povrchem do jeskyně Baradla, která leží již na území Maďarska. Podzemím se tak lze dostat do sousedního státu. Různé zajímavosti o jeskyni se dozvíte díky informačním tabulím instalovaným v areálu vstupu.

První zmínky o jeskyni pocházejí již z roku 1801. Do podzemí však pronikli první jeskyňáři až v roce 1926 a jeskyně byla zpřístupněna v roce 1932 včetně elektrického osvětlení. Domica se však potýkala s mnoha problémy. Největším byly ničivé záplavy. Ta největší přišla v roce 1977. Voda vnikla do jeskyně a zatopila její podzemní prostory. Zničila část výzdoby, odnesla vystavené exponáty, zničila elektrické instalace a celou jeskyni pokryla nánosem jemného bahna. Škody byly mimořádně rozsáhlé a uvažovalo se o uzavření jeskyně. Naštěstí se tak nestalo a jeskyně znovu přivítala své návštěvníky v roce 1984.

Zajímavostí jeskyně je poměrně vysoká teplota dosahující 10 až 11 stupňů Celsia. Největším lákadlem pro mnohé je plavba podzemní říčkou Styx. Na výběr máte z několika prohlídkových tras. Pokud se nechcete plavit, můžete si vybrat krátký 780metrový nebo dlouhý 1180metrový okruh. Pokud se rozhodnete pro okruh s plavbou, čeká na Vás 930metrový okruh, z čehož se plavíte na člunu 150 metrů. Pozoruhodná je bohatá sintrová výzdoba, různé štíty, kaskády či jezírka. Jeskyně je unikátní výskytem až 16 druhů netopýrů. Římské lázně či Majkův dóm jsou názvy unikátních podzemních prostor, které musíte vidět na vlastní oči.

Domica se nachází v kraji, kde není o jeskyně nouze. Zavítat můžete například do již zmíněné jeskyně Baradla. Nebo navštivte blízkou Gombaseckou jeskyni, rovněž zapsanou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ubytovat se můžete například v Dlhé Vsi nebo Plešivci. Najdete zde cenově dostupné ubytování v rodinných penzionech nebo tradičních chalupách. Využít můžete služby turistických ubytoven či malých ubytování v soukromí. Místní jsou patřičně hrdí na svůj světový unikát a určitě udělají vše pro to, abyste se na dovolené u nich cítili dobře.

Slyšeli jste už o organizaci UNESCO? A slyšeli jste už o Gombasecké jeskyni? Pokud ne, měli byste to změnit. Do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO jsou zapisovány unikáty světového významu a jedním z nich je i Gombasecká jeskyně.

Najdete ji na jihu Slovenska, jen 10 km jižně od Rožňavy. Leží těsně u hranice s Maďarskem a na pár kilometrech čtverečních najdete hned tři překrásné jeskyně. Jde o jeskyni Domica, jeskyni Baradla na území Maďarska a právě zmíněnou Gombaseckou jeskyni.

Přístup do Gombasecké jeskyně je jednoduchý a nemusíte se trápit dlouhým chodníkem vedoucím k jeskyni. Před ní je několik informačních tabulí, ze kterých se dozvíte o krásném Slovenském krasu, o jeskyních, které jsou kromě Gombasecké jeskyně na seznamu UNESCO, a samozřejmě i o samotné jeskyni.

Jeskyně je jednou z později objevených. Prozkoumána byla až v roce 1951 a jeskyňáři si museli přístup do ní prokopat. Pro veřejnost byla zpřístupněna v roce 1955. Gombasecká jeskyně je první na Slovensku, která se využívala ke speleoterapii. Tomuto účelu sloužila dlouhých 10 let.

Gombasecká jeskyně se z hlediska věku považuje za jednu z mladších na Slovensku. I přesto přímo překypuje krásou. Mnoho návštěvníků ji označuje přívlastkem pohádková jeskyně. Nenajdete v ní majestátní krápníky a podzemní sloupy, ale její krása se ukrývá v detailech. Raritou jsou například bílá brčka, která jsou při výšce 3 metrů silná jen neuvěřitelné 2–3 mm. Typický pro jeskyni je červenohnědý povlak na stěnách, který dodává jejímu vzhledu ještě pohádkovější ráz. Široká škála barev, které v jeskyni hýří, a bizarnost jeskynních útvarů Vás šokují a nebudete věřit, že něco tak krásného vytvořila příroda sama. Během prohlídky možná natrefíte na vzácného živočicha, jeskynní mnohonožku, která může měřit až 26 mm.

Prohlídkový okruh má délku 530 metrů, podstatná část trasy se prochází dvakrát. I když jeskyně neoplývá délkou prohlídkové trasy, nabízí všechny krásy, které jsme Vám popsali. Nejlepší bude, když je uvidíte na vlastní oči. Prohlídka Vám zabere půl hodinky času a můžete ji navštívit skoro po celý rok, s výjimkou pondělků.

Gombasecká jeskyně leží u vesničky Slavec. Je nepochybně zajímavou destinací, která dává možnost poznat nepoznané. Divokou přírodu Slovenského krasu i podzemní nádhery slovensko-maďarského pohraničí. Najdete zde především jednodušší ubytování v soukromí a v rodinných penzionech. Překvapeni budete vstřícností místních a možnostmi, které nabízí okolí. Na první pohled se to sice nezdá, ale zdejší příroda nabízí mnoho turistických atrakcí a města jako Rožňava překypují kulturou. Stačí nabrat odvahu a zažít možná netypickou, ale o to krásnější dovolenou v blízkosti Gombasecké jeskyně.

Národní park Slovenský kras na svém území kromě množství překrásných vápencových kaňonů a povrchových i podzemních krasových útvarů ukrývá vydatný vodní pramen zvaný Bílá vyvěračka. Nachází se u cesty naproti pohádkové Gombasecké jeskyni, jejíž chodby jsou vyzdobeny sintrovými trubičkovitými stalaktitovými brky. K vyvěračce Vás z obce Slavec zavede přibližně 1,5 kilometru dlouhá značená turistická stezka. Pokud toužíte po lehké turistice s osvěžením na závěr, vydejte se k Bílé vyvěračce, která je známá také pod názvem Margitin pramen.

Naučná stezka Gombasek Vás provede několika atraktivními místy v okolí Gombasecké jeskyně. Sedmou zastávkou je právě Bílá vyvěračka. Pramen byl v minulosti ve snaze zvýšit vydatnost vývěru zachycován vysokou zdí zasazenou do svahu. Voda o teplotě 6,2 – 12 °C vytéká na povrch skrze kovovou rouru umístěnou ve výšce asi 1 metr nad zemí. Zbytek přírodního pramene podtéká skrze v současnosti již netěsnící patu zdi. V období vysokých vodních stavů značná část toku protéká přepadem přes zeď, čímž vytváří zajímavou scenérii vodopádu vytékajícího z podzemí.

Při zkoumání vyvěračky Vás jistě zaujme i sladkovodní vápenec, tzv. pěnovec, který vznikl vysrážením chemogenních sedimentů pod prameništěm. Krasové vyvěračky jsou tradičním domovem vzácných druhů rostlin, jako je sasanka pryskyřníkovitá, křivatec žlutý či valdštejnka trojčetná. Pokud se na Vás usměje štěstí, natrefíte i na půvabné a ojedinělé zástupce fauny, mezi které patří i zákonem chráněný mlok skvrnitý. Odpoledne si udělejte výlet do Rožňavy a dopřejte si vodní relax v bazénech koupaliště Rožňava. Pokud dáváte přednost aktivnímu odpočinku a rádi byste se dozvěděli více o historii Rožňavského okresu, zavítejte do Historické expozice Hornického muzea a Galerie Hornického muzea. Podvečer se ubytujte v rodinném penzionu a naplánujte si výlety po Gemeru. Top ubytování nedaleko Bílé vyvěračky si snadno zarezervujte přes stránku ubytování ve Slavci. Na Váš dovolenkový seznam si určitě zapište kaštel Betliar, hrad Krásna Hôrka a unikátní Ochtinskou aragonitovou jeskyni.

Věděli jste, že nejníže položená ledová jeskyně na světě se nachází ve Slovenském krasu? Silická ľadnica je situována v nadmořské výšce pouhých 503 m n. m. a zavede Vás k ní žlutě značená turistická stezka vedoucí z obce Silica. Dominanta Silické planiny vznikla v druhohorních středotriasových vápencích Silického příkrovu podzemním tokem Černého potoka, který se vlévá do blízké Gombasecké jeskyně. Přestože jeskyně není volně přístupná, čeká Vás příjemná turistika, kterou zvládnou i Vaši nejmenší.

Cesta po vyznačené lesní stezce Vám volným krokem zabere přibližně 20 minut. Schodiště u samotné jeskyně je z důvodu přítomné vlhkosti kluzké, proto při scházení zvyšte opatrnost. Jistě Vás uchvátí vstupní portálová brána, která je částečně zaledněná. V této nadmořské výšce a zeměpisné šířce jde o výjimečný klimatický jev. Tato pozoruhodná ledová jeskyně je dlouhá 1 100 m a její útroby sahají až do hloubky 100 m. Archeologické nálezy dokazují, že jeskyně byla před zaledněním osídlena již v době neolitu.

Za vstupní propastí se nachází skrytý podzemní svět, přístupný pouze zkušeným jeskyňářům. Hlavní, šikmá část propadliště je ohraničena 15 m vysokým ledopádem, který dělí spodní plochu na dvě části. Na dně ledové propasti je 20 m dlouhý otvor, který ústí k Archeologickému dómu. V něm se nachází aktivní horní tok Černého potoka, který se na povrch dostává nedalekou Černou vyvěračkou. Aby se jeskyňáři dostali dál, musejí použít potápěčskou výstroj a proplavat 60 m dlouhý sifon Kufr. Po vynoření se ocitnou v extrémně gigantickém jeskynním prostoru, který zdobí nádherná krápníková výzdoba.

Silická ledová jeskyně vznikla přibližně před 2 000 lety propadnutím stropu staršího podzemního dómu. Pokud jste se zamýšleli nad tím, proč nese tato jeskyně přívlastek „ľadnica“, máme pro Vás jednoduché vysvětlení. Ti, kteří tipovali, že se v ní hromadí studený vzduch, který proměňuje vodu v led, mají pravdu. Celoročně se v ní totiž pohybuje teplota kolem -2 až -5 °C. Minusovým teplotám se těší nejen ledová výzdoba, ale i některé druhy netopýrů. V zimních měsících ji obývá netopýr velký, vrápenec malý i vzácný netopýr brvitý. Pro svou mimořádnou hodnotu byla v roce 1982 vyhlášena národní přírodní památkou a o třináct let později se stala součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Pokud stále máte chuť objevovat, vydejte se do nedaleké vesničky Slavec a navštivte, tentokrát již zpřístupněnou Gombaseckou jeskyni. Kromě majestátních krápníků Vás okouzlí i tenounká bílá brčka dlouhá až 3 m. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Silické ľadnice a věnujte pár dní krásám rožňavského okresu. Bohatou nabídku ubytovacích zařízení najdete na stránce ubytování v Silici. K výjimečným zážitkům přidejte vodní relax na koupališti Rožňava, jízdu na koni v Koňském Dvoře a návštěvu legendami opředeného hradu Krásna Hôrka.

Hrad Blh, nenápadná zřícenina ležící ve výšce přibližně 400 m n. m., je ukryta před zraky návštěvníků uprostřed bývalé Černé obory, která je dnes součástí obory Teplý Vrch. Zvědaví turisté budou po výstupu k ruinám hradu okouzleni krásným výhledem na obec Veľký Blh, okolní okres Rimavská Sobota a vodní nádrž Teplý Vrch. Z hradního areálu, který pozůstával ze dvou paláců, čtyř bašt a několika domů, se nám do dnešních dnů zachovaly jen dva pásy kamenných hradeb, náznaky budov a cisterna na vodu. Místo ale přesto dýchá historií a Vy můžete naplno využít svou fantazii, když si v hlavě budete vytvářet obrazy hradních síní dávné minulosti.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1323. Od té doby bylo místo sídlem vícerých známých i méně známých uherských šlechticů. Důležitou roli sehrál během husitských i protihabsburských povstání a jeho majitelé hradní areál neustále opevňovali. V době své největší slávy byl hradní komplex značně velký a měl rozměry 150 x 70 m. Po potlačení povstání začátkem 18. století zůstal hrad bohužel nenávratně zničen.

K ruinám hradu se dnes dostanete od vodní nádrže Teplý vrch nebo z obory se stejným názvem. Mimochodem, chráněná obora má stejně zajímavou historii. Byla zřízena již v 18. století a je první na území dnešního Slovenska, kam byl dovezen daněk skvrnitý původem ze Středomoří a jihozápadní Asie. Posledním nestátním vlastníkem obory byl bulharský car Ferdinand Coburg, známý lovec a cestovatel. V oboře pokračují v tradici chovu daňků, ke kterým se v současnosti přidružil také chov mufloní zvěře. Vzácností okolního lesa je i dub Márie Széchyové, který je přibližně 300 let starý. Při procházce lesem nepřehlédněte ani jedinečný sekvojovec obrovský.

Výstup k zřícenině je nenáročný a trvá přibližně 5 minut. Pokud se rádi necháváte vtáhnout do historie prostřednictvím návštěv starých hradů, nevynechejte túru na zříceniny v okolí. Navštívit můžete nedaleký Drienčanský hrad nebo Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě. Rimavská Sobota a okolí Vám nabízejí krásná přírodní zákoutí i zajímavá muzea. Vyberte si ubytování v blízkosti hradu Blh a vyrazte na výlety za dobrodružstvom po celém regionu.

Vodní nádrž Teplý vrch se nachází mezi obcemi Teplý vrch, Budikovany a Drienčany nedaleko Rimavské Soboty. Na téměř 5,98 km² si můžete dopřát všechny vodní radovánky. V letním období zde voda dosahuje neuvěřitelných 28 stupňů, i proto je tato vodní nádrž vyhledávanou dovolenkovou lokalitou Slovenska.

Vodní nádrž byla vybudována na říčce Blh. Její břehy lemuje písečná i kamínková pláž. Pláž vyhledávají nejen milovníci odpočinku během léta. Spolu s dětmi si můžete naplánovat i trochu vzdělávání v chráněném areálu cizokrajného hikoriového porostu, případně po cestě naučnou stezkou Drienčanský kras. Odvážnější zase nadchne možnost vypůjčení sportovních potřeb v půjčovně. Ta Vás vybaví vším potřebným pro windsurfing, vodní šlapadla či jízdu na člunu.

Po vodních radovánkách se můžete občerstvit v některém z blízkých restauračních zařízení. Pokud si nezajistíte ubytování v této lokalitě sami přímo přes náš portál, můžete přijít se stanem či karavanem a využít místní kemp. Takový pobyt má už jiné kouzlo. Nebo zvolíte raději pokoj v penzionu, ubytovně či některé z okolních chat u nádrže?

V letním období se po hladině nese hudba z různých kulturních akcí a koncertů. V chladnějším období si zde zase najdou svůj ráj rybáři. Ulovit si kapra obecného je pro ně radostí. Doporučit Vám můžeme i cyklovýlet k oboře, ve které mají daňky a muflony. Možností trávení volného času je zde opravdu nepočítaně.

Samozřejmostí u vodní nádrže jsou hygienická zařízení. V okolí nádrže se nachází krásná příroda vhodná pro výlety a turistiku. Tak už zbývá jen naplánovat pobyt a využívat všechny atrakce a případně i dostupné aktivity na vodní nádrži Teplý vrch.

Původně nížinný vodní Hrad ve Štítníku byl postaven ve 13. století a plnil funkci ochranné pevnosti. Stojí na rovině a před nepřáteli ho v minulosti chránily rozsáhlé bažiny. Do hradu se dalo dostat pouze jediným padacím mostem, který býval během noci a v případě hrozícího útoku zvednutý. Zříceninu protiturecké pevnosti najdete přímo v obci, nedaleko gotického evangelického kostela.

O jeho přestavbu a renovaci se v roce 1432 postaral šlechtický rod Bebeků. Jelikož pevnost musela odolávat častým tureckým nájezdům, v roce 1577 byla znovu přebudována na moderní pevnost. Vnější opevnění bylo zesíleno kruhovými dělovými baštami a zvýšila se i pozorovací hranolová věž. Do protitureckého obranného pásma byl zařazen v roce 1559.

Po ústupu tureckých vojsk se na hrádek opět vrátili zeměpáni. Na hradě se vystřídaly uherské šlechtické rody Baloghů, Pongráczů, Rákócziů a Bakošů. Po úmrtí posledního potomka z rodu Bakošů v roce 1666 opevněné sídlo převzal stoupenec Jiřího I. Rákócziho. Po jeho smrti zůstal hrad bez majitele a z kdysi mocné pevnosti zbyla už jen zřícenina.

V 19. století se do rekonstrukce zchátralé stavby pustila hornická rodina Sárkányů a z jednoho křídla se stal kaštel. Z původního vodního hradu se do dnešních dob zachovalo jen západní přízemní křídlo, jihovýchodní bašta a část vstupu na východní straně. Na místě severního křídla stojí v současnosti hospodářská budova. Po vzájemné dohodě přešel hrad v roce 2016 do vlastnictví obce Štítník, která se postarala o vyčištění areálu a pustila se do příprav jeho obnovy. Ta by se měla dotknout i legendami opředených katakomb, jejichž existence se traduje již po staletí.

V obci Štítník si můžete prohlédnout i další zajímavé stavby – morový sloup, radnici, kurie, měšťanské domy i zmíněný evangelický gotický kostel. Vesnice se proslavila také krajkářstvím, které zde v roce 1905 zavedly sestry Szontághovy, když ručně začaly háčkovat krajky technikou zvanou irská krajka guipure. Pokud máte ještě dostatek energie, udělejte si výlet do blízké obce Ochtiná a prohlédněte si nádherný podzemní svět Ochtinské aragonitové jeskyně. Tato nevídaná krása je právem zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zarezervujte si ubytování v okolí Štítnického hradu a pusťte se do objevování dalších zajímavostí Gemerského regionu. Bohatou nabídku ubytování si můžete prohlédnout na stránce ubytování ve Štítníku.

Pokud patříte mezi aktivní lidi, kteří mají rádi turistiku, historii a krásné výhledy, doporučujeme Vám návštěvu starého Jelšavského hradu. Hrad se nachází na kopci uprostřed lesa, nedaleko města Jelšava, v regionu Gemer, okrese Revúca, v nadmořské výšce 477 m n. m.

K hradu se dostanete tak, že po opuštění města odbočíte před magnezitovými závody doleva. Pokračujte přibližně 1 km na místo, kde se cesta rozvětvuje. Zde je možné zaparkovat auto. Modrá turistická značka Vás zavede až k zřícenině hradu. Výstup Vám potrvá přibližně 30–40 minut. Počítejte s převýšením 133 m. Túru zvládnou i rodiny se staršími dětmi. Nádherné výhledy na údolí a město Jelšava jsou za pěkného počasí tou nejkrásnější odměnou za vynaloženou námahu.

Starý hrad Jelšava nebyl velký. Rozkládal se na ploše přibližně 60 x 20 m. Jeho dominantou byla čtyřhranná věž s půdorysem 10 x 10 m, která měla až 3 m široké zdi. Hrad obklopovalo opevnění s půlkruhovou věžičkou z lomového kamene. Cesta do hradu vedla přes příkop a byla chráněna palisádami.

O výstavbu hradu se zasloužil palatin Leustach Jolsvai z rodu Ratoldů. Hrad byl postaven ve 14. století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1421. V 15. století sehrál hrad významnou roli v bojích s vojsky Jana Jiskry a bratříky. Tyto události ho však vážně poškodily. V roce 1461 ho obnovili Perényiové. Význam hradu postupně zanikal a centrem hospodářského i společenského života se postupně stal nedaleký Muráňský hrad. Definitivní zánik jelšavského hradu pravděpodobně způsobily těžké boje s Turky v roce 1566. Tuto dramatickou historickou událost popisuje ve své básni i známý slovenský básník Samo Chalupka, který studoval na nedalekém gemerském evangelickém gymnáziu.

Pokud se nacházíte v tomto regionu, určitě si nenechte ujít návštěvu nedaleké jedinečné Ochtinské aragonitové jeskyně, kterou přijíždějí obdivovat turisté z celého světa. Byla objevena náhodou při ražení průzkumné báňské štoly a obsahuje jednu z nejkrásnějších aragonitových výzdob na světě. Možná Vás svou historií a vzhledem zaujme Hrad Štítník. A pokud patříte mezi obdivovatele technických památek, nevynechejte ze svých plánů návštěvu Slavošovského tunelu. Po zajímavých výletech po hradech a jeskyních Vám možná přijde vhod i osvěžení na letním Koupališti v Revúci.

Říkáte si, že byste chtěli navštívit všechna tato zajímavá místa? Jeden den Vám na to nebude stačit. V takovém případě možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti hradu Jelšava. Je jen na Vás, zda si vyberete útulné chaty a chalupy, nebo upřednostníte pohodlné apartmány v Jelšavě.

Zveme Vás na výlet do 13. století. V té době se severně od obce Rákoš v okrese Revúca vypínal majestátní gotický hrad. Jednalo se o strategicky umístěnou stavbu, která sloužila k ochraně tohoto území před mongolskými vpády. Dnes existenci Hradu Rákoš dokazují jen neúprosným zubem času a silou přírody poznamenané kamenné zdi, pozůstatky klenby a stopy po strážní budově.

Gotický hrad pochází ze 13. století. O jeho vybudování se zasloužil velmož Detrik z rodu Ákošů. Tímto počinem navázal na politiku Bély IV., který po devastačních mongolských vpádech podporoval výstavbu obranných hradů v Uhrách. V druhé polovině 14. století byl hrad opuštěn a začal chátrat. O jeho obnovení se později na krátký čas zasloužili Bubekové. Definitivně byl hrad opuštěn od 16. století. Vlivem času a přírody za pět století zchátral do dnešní podoby.

Obzvláště zajímavá byla architektura hradu a důmyslné využití přirozené dispozice terénu. Přírodou vytvořené skalní terasy a bradla byly přímo zakomponovány do samotnej stavby jako obranné prvky nebo stěny objektu. Dominantou hradu byl lichoběžníkový palác, jehož severní stranu chránil hluboký příkop. Kamenné podloží hradu však znemožnilo výstavbu studny, a tak zde jako zdroj pitné vody sloužila cisterna.

Pokud se při svých toulkách Slovenským rudohořím dostanete až do nenápadné obce Rákoš, určitě nemiňte jedinečné místo, kterému staletí dozadu dominoval impozantní hrad. Udělejte si procházku ke kamenným zdem, které byly němými svědky vpádů mongolských vojsk do Uher. Výlet sem si můžete spojit s turistikou v Národním parku Muránska planina, s procházkou ke známému Muránskému hradu nebo s odpočinkem v nedalekém Rekreačním areálu Předná Hora.

Najděte si ubytování v blízkosti hradu Rákoš a nechte se zlákat jedinečnými zážitky. Vyberte si z nabídky ubytování v Muráni nebo ubytování v Revúci na našem portálu a naplánujte si dovolenku, na kterou budete vzpomínat po celý rok.

Vyhledávaným místem delších procházek během sluncem zalitých dnů je Brzotínský rybník. Je to soustava 9 vodních ploch, která se nachází v obci Brzotín v okrese Rožňava, na levém břehu potoka Čermošná pod Silickou planinou.

Tomuto místu se těší především rybáři, kteří zde mají vhodné místo pro vykonávání své krásné záliby. Rybníky jsou hospodářsky využívány k chovu ryb. V jejich vodách můžete najít hlavně ladně se vlnícího kapra obecného. Možná se Vám však před očima mihne, nebo na háček udice chytí i štika, lín nebo úhoř. Vodní nádrže mají také estetickou a turistickou funkci. Bohužel milovníci koupání si zde nepřijdou na své.

Na březích jezera se nacházejí různé biotopy rostlin. Díky orobinci širolistému i rákosu se zde udomácnili vodní ptáci, jako je rákosník obecný a rákosník zpěvný. V seznamu zvířat žijících v této lokalitě je i kachna, čáp nebo volavka.

Celkem 9 rybníků je ve správě Slovenského rybářského svazu. Kolem vodní plochy vede stezka, po které se můžete vydat i Vy. Uděláte tak něco pro své zdraví a užijete si zde příjemný čas. Kromě těla si v tomto tichém prostředí perfektně odpočine hlavně Vaše duše. Pohled na klidnou vodní hladinu, na níž se odrážejí paprsky slunce, příjemné štěbetání ptáků nebo nasávání jedinečné atmosféry tohoto místa si Vás určitě podmaní.

Uklidněni se vydejte k dalším zajímavostem regionu. Dívat se na svět z koňského hřbetu můžete na Koňském dvoře (Konský Dvor). Obdivovat soustavu náhorních plošin, kaňony řek, tísňavy a množství povrchových i podzemních krasových jevů je možné v Národním parku Slovenský kras. Milujete léto a s ním spojené veškeré radovánky? V takovém případě se Vám vyplatí zajít na koupaliště Rožňava. O nekonečném vesmíru, jeho tajemstvích a úkazech se dozvíte, pokud navštívíte Hvězdárnu Rožňava.

Vyrůstali jste na lidových pohádkách sběratele Pavla Dobšinského? V tom případě byste během svých toulek Gemerem rozhodně neměli vynechat návštěvu malebné obce Drienčany v okrese Rimavská Sobota. Sluneční hodiny v Drienčanech zdobené dřevěnými plastikami postaviček z těch nejkrásnějších lidových pohádek jsou slovenským i světovým unikátem. Narazíte na ně v rámci naučné stezky Drienčanský kras vedoucí až k Malé Drienčanské jeskyni.

Sluneční hodiny o průměru 7 m jsou zkonstruovány ze dřeva a kamene. Jejich součástí jsou známé postavičky z oblíbených lidových pohádek. Kromě Jeníčka a Mařenky či Janka Hraška zde potkáte i hrozivě působící čarodějnici. Autorem těchto jedinečných dřevěných soch připomínajících život a dílo Pavla Dobšinského je dnes již zesnulý řezbář Dušan Šarkan z Vrbovců. S pohádkovými hrdiny se u hodin setkáéte od jara do podzimu. Zimu tráví v prostorách obecního úřadu, aby je povětrnostní vlivy nepoškodily a aby s příchodem teplých jarních dnů opět vyšli ven a potěšili oko turistů a návštěvníků obce.

Ačkoli Pavol Dobšinský nebyl rodákem z Drienčan, prožil zde velkou část svého života. V obci působil 24 let jako evangelický farář a je zde i pochován. Dřevěné postavičky z jeho děl zdobí kromě slunečních hodin i autobusovou zastávku, trasu naučné stezky a další navštěvovaná místa v obci. Pokud máte chuť vrátit se na malou chvíli do bezstarostných dětských časů, navštivte během svého nejbližšího pobytu na Gemeru pohádkovou vesničku Drienčany.

Výlet k unikátním slunečním hodinám si můžete spojit s prohlídkou zříceniny hradu Sobôtka, návštěvou Gemersko-malohontského muzea nebo s letním dovolenkovým relaxem u vodní nádrže Teplý vrch. Možnosti jsou zde skutečně pestré. Zarezervujte si již nyní ubytování v blízkosti slunečních hodin v Drienčanech a přijďte se o tom přesvědčit během své nejbližší dovolené. Cenově přijatelné a komfortní ubytování v Drienčanech nebo v nedaleké Rimavské Sobotě zajisté naplní Vaše očekávání.

V malebné obci Drienčany v okrese Rimavská Sobota, v rodišti známého pohádkáře Pavla Dobšinského, najdete zříceniny hradu vybudovaného ve 13. století. Přestože se z hradu zachovaly jen minimální pozůstatky jeho zdí, kdysi středověké sídlo je opředeno různými historkami a pověstmi o jeho zániku. Láká Vás poznávat tajemná zákoutí? Vydejte se najít hradní vrch a prohlédněte si zbytky zříceniny Drienčanského hradu.

K hradu se dostanete přímo z obce Drienčany. Zřícenina se nachází na okraji obce na vyvýšeném hradním vrchu. K hradu Vás nasměruje informační tabule v obci. Někteří z místních obyvatel pamatují legendy o vytopení hradu Hunyadyho vojsky. Hrad však podle existujících zdrojů zpustl až v 17. století. Od té doby postupně chátral, až jeho poslední zbytky hradních zdí obrostla bohatá vegetace. Zřícenina hradu se nachází v blízkosti bývalého lomu. Jedna z historek zmiňuje právě pracovníky lomu, kteří odpálením dynamitu prorazili zdi sklepů již tehdy zpustlého hradu. Prý v nich našli víno tak staré, že už nebylo ani tekuté. Na louce hradního vrchu je na některých místech během chůze stále slyšet dunivý zvuk. I tato skutečnost má být důkazem hradních sklepů, které však již nejsou nijak přístupné.

Pokud Vás lákají staré hrady a zříceniny, máme pro Vás pár tipů v okolí. Nevynechejte Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě či hrad Blh v nedaleké obci Veľký Blh. Přestože se zachovaly jen zbytky zdí, které sotva připomínají kdysi majestátní hrady s obrannými hradbami, tato místa mají zejména pro milovníky zřícenin stále své kouzlo.

Do historie Vás vtáhne i Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě, které je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Nahlédněte do stálých expozic, jako je Historie umění či Etnologie, která se věnuje více celkům lidové kultury v regionu Gemer. Vyberte si ubytování v blízkosti Drienčanského hradu a poznejte krásná zákoutí. Zarezervujte si moderní apartmán nebo útulný penzion a užijte si Váš výlet.

Rádi poznáváte svět z koňského hřbetu? V takovém případě zavítejte do obce Brzotín, kde si perfektně odpočinete ve společnosti těchto majestátních tvorů v areálu zařízení Konský dvor.

Přibližně 4 km od okresního města Rožňava si můžete výborně odpočinout v krásné přírodě Národního parku Slovenský kras. Z jihu si dokonale užijete pohledy na krásy Silické planiny, ze západu Plešivecké planiny a v dálce můžete spatřit i Volovské vrchy. V obklopení této úžasné scenérie je pro milovníky čtyřnohých ořů připraven rozmanitý program.

V areálu agroturistického zařízení Konský dvor si celoročně užijete jízdu na koních nebo ponících. Začátečníci se zde naučí základy ježdění během praktické i teoretické výuky v jezdecké škole. Pro pokročilé jezdce je v nabídce možnost vyjížděk do přírody nebo přípravy na jezdecké závody v parkurovém skákání. Ti, kteří mají raději pevnou zem pod nohama a jejich strach jim nedovoluje nasednout do koženého sedla, si mohou objednat jízdu v kočáře.

I nejmladší návštěvníci tohoto místa se mohou kromě krásného času v koňské společnosti sblížit s kamarády na letním dětském táboře. Ten je určen pro děti od 8 do 15 let a je jen na Vás, zda je sem budete vozit každý den, nebo je zde necháte na celý pobyt. Méně udatné děti se nejdříve mohou skamarádit se zvířecími přáteli v Mini ZOO. Na Konském dvoře žijí přítulná zvířátka jako osli, kozy, ovce, psi i kočky. Vězte, že si s sebou kromě nezapomenutelných zážitků odnesou mnoho vzpomínek i suvenýrů v podobě fotografií.

Konský dvor je vyhledávaným místem i pro jeho další nabízené služby. V případě hladu můžete zasytit svá bříška v místní restauraci, která je tematicky rozdělena na formanskou a loveckou část a letní a zimní zahradu. Nejen městské děti oceňují grilování nebo opékání, které lze absolvovat u venkovních přístřešků s ohništi. Po fyzicky náročném dni si můžete dopřát další lákadlo tohoto areálu, kterým je wellness. Různé druhy masáží, saun i bazén Vám pomohou k perfektní relaxaci.

Pokud si již nyní představujete svůj pobyt na tomto místě, klidně si do Vašeho programu, kam se vydat na výlet v Brzotíně nebo okolí, zapište následující atrakce. K romantickým procházkám je přímo stvořen Brzotínský rybník. Dechberoucí příroda se dá poznávat po turistických stezkách, které vedou Národním parkem Slovenský kras. Osvěžit svá těla v křišťálově čisté vodě je možné v bazénech koupaliště Rožňava. Jízda důlním vláčkem nebo pohledy do historie hornictví se Vám naskytnou během návštěvy Hornického muzea Rožňava.

Zlákala Vás představa poznávat krásy tohoto regionu? Zarezervujte si již nyní ubytování u zařízení Konský dvor. Můžete si pro svou rodinnou dovolenou vybrat z pěkných chat a chalup. Nebo Vám postačí i cenově přijatelné ubytování v soukromí v Brzotíně? Rádi Vám pomůžeme na základě Vámi zvolených preferencí vybrat to nejlepší ubytování nejen v obci Brzotín, ale i na celém Slovensku.

Pokud chcete strávit skvělý relaxační či ozdravný pobyt v lázních Číž, zamiřte do okresu Rimavská Sobota. Nedaleko maďarských hranic, ve výšce 174 m n. m., v oblasti s průměrně 240 slunečnými dny během roku, Vás čeká místo přímo stvořené k odpočinku. Žřídelní lázně jsou zasazeny do krásné přírody celoročně udržovaného lesoparku. Lázně Číž jsou díky složení své vody jedinečné nejen na Slovensku, ale v celé Evropě. Jsou zaměřeny na léčení chorob pohybového a oběhového ústrojí, kožních, nervových a gynekologických onemocnění, chorob z povolání a poruch látkové výměny.

Lázně Číž vděčí za svůj vznik „náhodě“. Při kopání studny v roce 1862 narazil Harnócz Andráš na slanou vodu. Místní ji využívali k vaření a pro dobytek. V roce 1865 v Budapešti provedli její chemický rozbor. Ten potvrdil její léčivé účinky díky přítomnosti jódu a brómu. První pramen byl pojmenován Themis. Následně nechal vykopat další studny. Byly tedy objeveny další prameny, Hygiea (využívaný jako pitná voda) a Neptun (využívaný spolu s Themosem pro vanové koupele).

V roce 1888 se začalo s budováním lázní. Bylo vybudováno několik léčebných domů i vojenské penziony. Ty sloužily k doléčování, avšak s výjimkou onemocnění plicní tuberkulózou. Lázně měly dvě části. Dolní lázně se nazývaly také čistými. Horní lázně byly určeny pacientům s otevřenými ranami. Pobyt v lázních byl pojímán jako společenská událost. Kromě využívání procedur měli pacienti k dispozici taneční večery, klavír, hudbu v parku, tenisový kurt a možnosti vodních sportů na Rimavě, dokonce i telefon a poštu.

Čížská voda získala množství ocenění za svou kvalitu. Začala se plnit i do lahví a expedovat do USA. Stejně tak se z ní vyráběla kvalitní mýdla. Za dob první Československé republiky zde byla zřízena dětská ozdravovna. Po 2. světové válce byly lázně znárodněny a od roku 1956 přešly ze sezónního na celoroční provoz. Byl dobudován další lázeňský dům. Od roku 1996 jsou lázně Číž pod správou akciové společnosti a prošly kompletní rekonstrukcí.

Léčivá síla lázní Číž je tvořena kombinací vody, bioklimatu a vhodných léčebných metod a procedur. Pobyt ve vanových koupelích je doplněn o pitné kúry, vodoléčbu a elektroléčbu. Dále je pacientům podávána kineziterapie, rehabilitace a zábaly rašelinové i parafínové. V případě potřeby je nasazena i medikamentózní léčba. Metodou s dobrými výsledky je hipoterapie. Jedná sa o rehabilitační metodu, která je znásobena silnou energií, již pacientovi předá jedině zvíře, v tomto případě kůň. V lázních Číž se používá zejména při indikacích neurologických a ortopedických onemocnění. Všechny procedury jsou vhodně doplněny stravovacím systémem, který je založen na dietní a vyvážené stravě.

Lázně mají také skvělý wellness. Jeho součástí jsou vitální saunový svět a venkovní bazénový komplex. Využít můžete bazén plavecký, neplavecký, relaxační s vodními tryskami, malý s vodními atrakcemi a trojdráhovou skluzavku. Právě pro dětské pacienty je pobyt v bazénech velmi oblíbený. Saunový svět zase nabízí finskou saunu, solnou saunu, šlapací koupel, tropický a studený déšť, zázračnou sprchu, bazén s vířivkou a klidový bazén s podvodními masážními tryskami. Volný čas můžete trávit i aktivně. Lázně nabízejí možnost zahrát si volejbal, nohejbal, basketbal, tenis, minigolf nebo stolní tenis. Nadšenci do cvičení ocení fitness a tělocvičnu. Pro lidi hledající jen pasivní odpočinek doporučujeme nenáročnou procházku lázeňským parkem, návštěvu lázeňské galerie a knihovny.

Okolí lázní Číž Vás svými možnostmi vábí, abyste ho přišli poznávat. Jedna z možností je i ze sedla kola. Během výletů doporučujeme navštívit jeskyni Peško, Hutnianskou jeskyni, jeskyni Domica, Drienčanský hrad, i trošku vzdálenější zámeček Betliar nebo hrad Krásna Hôrka. Navštivte stránku ubytování Číž nebo ubytování v okrese Rimavská Sobota, kde najdete tipy na ubytování v okolí lázní Číž. Přejeme Vám příjemný pobyt.