Zříceniny Budikovany

V malebné obci Drienčany v okrese Rimavská Sobota, v rodišti známého pohádkáře Pavla Dobšinského, najdete zříceniny hradu vybudovaného ve 13. století. Přestože se z hradu zachovaly jen minimální pozůstatky jeho zdí, kdysi středověké sídlo je opředeno různými historkami a pověstmi o jeho zániku. Láká Vás poznávat tajemná zákoutí? Vydejte se najít hradní vrch a prohlédněte si zbytky zříceniny Drienčanského hradu.

K hradu se dostanete přímo z obce Drienčany. Zřícenina se nachází na okraji obce na vyvýšeném hradním vrchu. K hradu Vás nasměruje informační tabule v obci. Někteří z místních obyvatel pamatují legendy o vytopení hradu Hunyadyho vojsky. Hrad však podle existujících zdrojů zpustl až v 17. století. Od té doby postupně chátral, až jeho poslední zbytky hradních zdí obrostla bohatá vegetace. Zřícenina hradu se nachází v blízkosti bývalého lomu. Jedna z historek zmiňuje právě pracovníky lomu, kteří odpálením dynamitu prorazili zdi sklepů již tehdy zpustlého hradu. Prý v nich našli víno tak staré, že už nebylo ani tekuté. Na louce hradního vrchu je na některých místech během chůze stále slyšet dunivý zvuk. I tato skutečnost má být důkazem hradních sklepů, které však již nejsou nijak přístupné.

Pokud Vás lákají staré hrady a zříceniny, máme pro Vás pár tipů v okolí. Nevynechejte Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě či hrad Blh v nedaleké obci Veľký Blh. Přestože se zachovaly jen zbytky zdí, které sotva připomínají kdysi majestátní hrady s obrannými hradbami, tato místa mají zejména pro milovníky zřícenin stále své kouzlo.

Do historie Vás vtáhne i Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě, které je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Nahlédněte do stálých expozic, jako je Historie umění či Etnologie, která se věnuje více celkům lidové kultury v regionu Gemer. Vyberte si ubytování v blízkosti Drienčanského hradu a poznejte krásná zákoutí. Zarezervujte si moderní apartmán nebo útulný penzion a užijte si Váš výlet.

Hrad Blh, nenápadná zřícenina ležící ve výšce přibližně 400 m n. m., je ukryta před zraky návštěvníků uprostřed bývalé Černé obory, která je dnes součástí obory Teplý Vrch. Zvědaví turisté budou po výstupu k ruinám hradu okouzleni krásným výhledem na obec Veľký Blh, okolní okres Rimavská Sobota a vodní nádrž Teplý Vrch. Z hradního areálu, který pozůstával ze dvou paláců, čtyř bašt a několika domů, se nám do dnešních dnů zachovaly jen dva pásy kamenných hradeb, náznaky budov a cisterna na vodu. Místo ale přesto dýchá historií a Vy můžete naplno využít svou fantazii, když si v hlavě budete vytvářet obrazy hradních síní dávné minulosti.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1323. Od té doby bylo místo sídlem vícerých známých i méně známých uherských šlechticů. Důležitou roli sehrál během husitských i protihabsburských povstání a jeho majitelé hradní areál neustále opevňovali. V době své největší slávy byl hradní komplex značně velký a měl rozměry 150 x 70 m. Po potlačení povstání začátkem 18. století zůstal hrad bohužel nenávratně zničen.

K ruinám hradu se dnes dostanete od vodní nádrže Teplý vrch nebo z obory se stejným názvem. Mimochodem, chráněná obora má stejně zajímavou historii. Byla zřízena již v 18. století a je první na území dnešního Slovenska, kam byl dovezen daněk skvrnitý původem ze Středomoří a jihozápadní Asie. Posledním nestátním vlastníkem obory byl bulharský car Ferdinand Coburg, známý lovec a cestovatel. V oboře pokračují v tradici chovu daňků, ke kterým se v současnosti přidružil také chov mufloní zvěře. Vzácností okolního lesa je i dub Márie Széchyové, který je přibližně 300 let starý. Při procházce lesem nepřehlédněte ani jedinečný sekvojovec obrovský.

Výstup k zřícenině je nenáročný a trvá přibližně 5 minut. Pokud se rádi necháváte vtáhnout do historie prostřednictvím návštěv starých hradů, nevynechejte túru na zříceniny v okolí. Navštívit můžete nedaleký Drienčanský hrad nebo Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě. Rimavská Sobota a okolí Vám nabízejí krásná přírodní zákoutí i zajímavá muzea. Vyberte si ubytování v blízkosti hradu Blh a vyrazte na výlety za dobrodružstvom po celém regionu.

Kdysi majestátní turecká vodní pevnost, dnes nenápadná, zubem času poznamenaná zřícenina. Hrad Sobôtka, němý památník Osmanské říše, je situován v Rimavské Sobotě, na pravém břehu řeky Rimavy, v Rimavské kotlině. Z věže chráněné čtyřmi baštami, kasáren, mešity a dalších obytných a hospodářských budov zde dnes zůstaly už jen sotva znatelné kamenné zdi zarůstající vegetací. Přesto má toto místo své nezvyklé, historií dýchající kouzlo.

Rimavská Sobota byla v 16. století součástí Osmanské říše. Právě zde, na zřícenině původního husitského hradiště, si v roce 1555 Turci postavili jednu ze svých nejsevernějších pevností. Přirozenou ochranu vodnímu hradu tvořila řeka Rimava. Tradiční opevnění vytvářely dřevěné kůly utěsněné udusanou hlínou. Středobodem hradu byla věž chráněná čtyřmi baštami. V okolí se nacházely vojenské kasárny, mešita a několik hospodářských a obytných budov.

Zajímavostí je, že pevnost měla v dobách svého rozmachu sloužit i jako pokladnice. Traduje se, že obce sem přivážely daně, které jim Turci vyměřili za to, že jejich sídla nezničili. V hradě prý dokonce svého času sídlil správní okres. Po skončení tureckých bojů hrad ztratil svůj význam a lety zpustl do dnešní podoby.

Přístup ke zřícenině je časově nenáročný. Z Rimavské Soboty se autem vydáte na městskou část Sobôtka. Z nedalekého parkoviště dojdete k pozůstatkům hradních zdí za několik minut. Jelikož hrad měl charakter vodní pevnosti, nachází se bezprostředně u řeky Rimavy. Přístupová cesta však není upravená.

Pokud rádi objevujete místa s atmosférou časů dávno minulých, během svého pobytu v Rimavské Sobotě určitě nevynechejte ani výlet ke zřícenině téměř zapomenutého hradu Sobôtka. A pokud Vám toto místo učaruje, vydáte se i k nedaleké zřícenině hradu Hodejov nebo k hradu Blh. Po zajímavé cestě historií si zasloužený odpočinek vychutnáte na pláži vodní nádrže Teplý Vrch nebo na termálním koupališti Kurinec – Zelená voda. Dovolenkový plán máme připravený, začněte si hledat ubytování v blízkosti hradu Sobôtka. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás pohostinností zaručeně nezklame.

Zveme Vás na výlet do 13. století. V té době se severně od obce Rákoš v okrese Revúca vypínal majestátní gotický hrad. Jednalo se o strategicky umístěnou stavbu, která sloužila k ochraně tohoto území před mongolskými vpády. Dnes existenci Hradu Rákoš dokazují jen neúprosným zubem času a silou přírody poznamenané kamenné zdi, pozůstatky klenby a stopy po strážní budově.

Gotický hrad pochází ze 13. století. O jeho vybudování se zasloužil velmož Detrik z rodu Ákošů. Tímto počinem navázal na politiku Bély IV., který po devastačních mongolských vpádech podporoval výstavbu obranných hradů v Uhrách. V druhé polovině 14. století byl hrad opuštěn a začal chátrat. O jeho obnovení se později na krátký čas zasloužili Bubekové. Definitivně byl hrad opuštěn od 16. století. Vlivem času a přírody za pět století zchátral do dnešní podoby.

Obzvláště zajímavá byla architektura hradu a důmyslné využití přirozené dispozice terénu. Přírodou vytvořené skalní terasy a bradla byly přímo zakomponovány do samotnej stavby jako obranné prvky nebo stěny objektu. Dominantou hradu byl lichoběžníkový palác, jehož severní stranu chránil hluboký příkop. Kamenné podloží hradu však znemožnilo výstavbu studny, a tak zde jako zdroj pitné vody sloužila cisterna.

Pokud se při svých toulkách Slovenským rudohořím dostanete až do nenápadné obce Rákoš, určitě nemiňte jedinečné místo, kterému staletí dozadu dominoval impozantní hrad. Udělejte si procházku ke kamenným zdem, které byly němými svědky vpádů mongolských vojsk do Uher. Výlet sem si můžete spojit s turistikou v Národním parku Muránska planina, s procházkou ke známému Muránskému hradu nebo s odpočinkem v nedalekém Rekreačním areálu Předná Hora.

Najděte si ubytování v blízkosti hradu Rákoš a nechte se zlákat jedinečnými zážitky. Vyberte si z nabídky ubytování v Muráni nebo ubytování v Revúci na našem portálu a naplánujte si dovolenku, na kterou budete vzpomínat po celý rok.

Pokud se rozhodnete navštívit region Gemer, máte jedinečnou možnost uvidět pozůstatky jednoho z nejstarších slovenských hradů. Hrad Gemer nebo také Gemerský hrad se nachází na vyvýšeném pahorku nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 232 m n. m.

Hrad vznikl na místě starého slovanského hradiště pravděpodobně koncem 11. století. První písemná zmínka o hradu pochází z konce 12. století. Pojmenování dostal podle svého prvního majitele, rytíře Gumura. Původně dřevohlinitý hrad sehrál svou první důležitou roli v bojích proti Tatarům. V letech 1241 až 1242 byl přestavěn na pevnější kamenný objekt věžovitého typu. Byl majetkem krále a plnil nejen strážní a obrannou, ale i významnou hospodářskou úlohu.

Na rudy a lesy bohatý region Gemeru se poměrně rychle rozvíjel. Ve 14. století se stal Gemer sídlem župy a byl druhým největším městečkem regionu s právem pořádat trhy. V 15. století byly přes řeku Slaná postaveny dva mosty, na kterých se vybíralo mýto. Hrad, který mosty střežil, neměl nikdy velké rozměry. Jednalo se spíše o strážní pevnost obehnanou zemním valem. V 15. století byla stavba dobyta husity. V roce 1459 hrad zpět dobyl král Matyáš Korvín, přičemž jej zničil. Později byl obnoven a několikrát změnil majitele. V 16. století byl definitivně zničen v tureckých válkách.

Pokud si k němu naplánujete výlet, zjistíte, že dnes z hradu mnoho nezbylo. Pozornému oku návštěvníka však neunikne hradní plató s konfiguračními vlnami po zničených stavbách. Z hradního kopce je krásný výhled na okolí. Pokud tam vystoupáte, můžete se dozvědět něco o proslulé husitské Panně Cince. Nebo Vás spíše zaujme pověst o králi Matyáši Korvínovi? Jeho pobyt na tomto místě připomíná i bronzová socha v životní velikosti. Zajímavá je tím, že jde o jedinou sochu v Evropě, která zobrazuje panovníka s pracovním nástrojem.

Obdivovat je co i pod hradem. V 19. století vzniklo ve městě evangelické gymnázium, na kterém studovaly takové významné osobnosti jako Janko Matúška, Ján Kalinčiak či Janko Kráľ. Jeden z nejvýznamnějších básníků slovenského romantismu Samo Chalupka, ovlivněný tímto místem, popisuje ve své básni těžké protiturecké boje v regionu Gemeru takto: Cendžia ostré šable, praskajú kopije a krv svojich synov zem slovenská pije.

Milovníky historie pravděpodobně zaujme i příběh nedalekého Hradu Jelšava. Nebo raději navštívíte jeden z nejpůsobivějších slovenských hradů Krásna Hôrka? V horkých letních dnech určitě neodmítnete chladivé osvěžení ve vlnách vodní nádrže Teplý vrch či projížďku na lodičkách na nejchladnější slovenské přehradě Palcmanská Maša. Jedinečným přírodním úkazem, který stojí za návštěvu, je nádherná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Tento úžasný region Vám poskytne více možností, kde můžete složit svou hlavu a odpočinout si před dalším nádherným dnem. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Gemerského hradu. Osloví Vás nabídka romantických chat na Gemeru, nebo raději upřednostníte pohodlné a cenově přístupné apartmány? To už necháme jen na Vašem výběru.

Pokud patříte mezi aktivní lidi, kteří mají rádi turistiku, historii a krásné výhledy, doporučujeme Vám návštěvu starého Jelšavského hradu. Hrad se nachází na kopci uprostřed lesa, nedaleko města Jelšava, v regionu Gemer, okrese Revúca, v nadmořské výšce 477 m n. m.

K hradu se dostanete tak, že po opuštění města odbočíte před magnezitovými závody doleva. Pokračujte přibližně 1 km na místo, kde se cesta rozvětvuje. Zde je možné zaparkovat auto. Modrá turistická značka Vás zavede až k zřícenině hradu. Výstup Vám potrvá přibližně 30–40 minut. Počítejte s převýšením 133 m. Túru zvládnou i rodiny se staršími dětmi. Nádherné výhledy na údolí a město Jelšava jsou za pěkného počasí tou nejkrásnější odměnou za vynaloženou námahu.

Starý hrad Jelšava nebyl velký. Rozkládal se na ploše přibližně 60 x 20 m. Jeho dominantou byla čtyřhranná věž s půdorysem 10 x 10 m, která měla až 3 m široké zdi. Hrad obklopovalo opevnění s půlkruhovou věžičkou z lomového kamene. Cesta do hradu vedla přes příkop a byla chráněna palisádami.

O výstavbu hradu se zasloužil palatin Leustach Jolsvai z rodu Ratoldů. Hrad byl postaven ve 14. století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1421. V 15. století sehrál hrad významnou roli v bojích s vojsky Jana Jiskry a bratříky. Tyto události ho však vážně poškodily. V roce 1461 ho obnovili Perényiové. Význam hradu postupně zanikal a centrem hospodářského i společenského života se postupně stal nedaleký Muráňský hrad. Definitivní zánik jelšavského hradu pravděpodobně způsobily těžké boje s Turky v roce 1566. Tuto dramatickou historickou událost popisuje ve své básni i známý slovenský básník Samo Chalupka, který studoval na nedalekém gemerském evangelickém gymnáziu.

Pokud se nacházíte v tomto regionu, určitě si nenechte ujít návštěvu nedaleké jedinečné Ochtinské aragonitové jeskyně, kterou přijíždějí obdivovat turisté z celého světa. Byla objevena náhodou při ražení průzkumné báňské štoly a obsahuje jednu z nejkrásnějších aragonitových výzdob na světě. Možná Vás svou historií a vzhledem zaujme Hrad Štítník. A pokud patříte mezi obdivovatele technických památek, nevynechejte ze svých plánů návštěvu Slavošovského tunelu. Po zajímavých výletech po hradech a jeskyních Vám možná přijde vhod i osvěžení na letním Koupališti v Revúci.

Říkáte si, že byste chtěli navštívit všechna tato zajímavá místa? Jeden den Vám na to nebude stačit. V takovém případě možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti hradu Jelšava. Je jen na Vás, zda si vyberete útulné chaty a chalupy, nebo upřednostníte pohodlné apartmány v Jelšavě.