Zříceniny Chminianska Nová Ves

V Prešovském kraji, pouhých 5 km od města Prešov, se na Šarišském vrchu nad obcí Veľký Šariš tyčí pozůstatky rozlehlého Šarišského hradu. Svou rozlohou 2,7 ha patří mezi nejrozsáhlejší středověké pevnosti na Slovensku. Hrad byl postaven v 12. století a měl za úkol chránit důležitou obchodní cestu podél údolí řeky Torysa. V první písemné zmínce z roku 1245 se vzpomíná jako „Castrum Sarus“. Přístup ke zřícenině je poměrně jednoduchý a nenáročný. Na hradní kopec Vás zavede žlutě značená turistická stezka, která vede přímo z parkoviště pod hradem. Lehkým krokem Vám výstup po asfaltové cestičce potrvá přibližně 40 minut.

Andezitový vrch byl od pradávna posvátnou horou, na které se konaly nejstarší náboženské obřady a slavnosti. Základem prvního hradu bylo valové opevnění, ke kterému později přibyly dřevěné palisády. Tato prvotní pevnost se po tatarském vpádu začala přetvářet na kamenný hrad. Již od počátku své existence byl hrad Šariš královským hradem, na kterém se zdržovali panovníci během svých návštěv Abova a Šariše. Ve 40. letech 13. století se stal centrem Šarišského komitátu, správní organizace území a sídlem šarišských županů.

Začátkem 14. století se hradu zmocnil rod Omodejů, který neměl v lásce uherského krále Karla Roberta z Anjou. Noví majitelé rozšířili hradní komplex o obytné a hospodářské objekty. Rozšířili a zesílili i hradní opevnění. Po bitvě u Rozhanovců v roce 1312 se však pevnost opět stala královským majetkem. Později, v roce 1405, ho král Zikmund Lucemburský daroval Petru Perényimu. Od těch dob prošel mnoha majiteli i několika stavebními úpravami. V roce 1642 se dostal do vlastnictví rodu Rákócziů. Výbuch střelného prachu v roce 1660 se podepsal pod začátek jeho konce. Hradní budovy byly natolik poškozeny, že se v následujících letech využíval pouze pro potřeby vojska. Jeho osud zpečetil požár v roce 1687.

Centrem Šarišského hradu byla vysoká hranolová věž, tzv. donjon, o rozměrech 13,2 x 13,2 metru. Opevnění představovalo mohutné zdi se čtrnácti vestavěnými baštami a střílnami. Nádvoří tvořil hradní palác, cisterny, hospodářské budovy i obranné věže. Díky archeologickému výzkumu a následné konzervaci a dostavbě některých objektů dnes můžete obdivovat obvodové zdi i 15 metrů vysokou vyhlídkovou věž, ze které se Vám naskytne nádherný panoramatický výhled na štíty Vysokých Tater, Levočské vrchy, pohoří Čergov a Slánské vrchy. Dobře viditelné jsou i pozůstatky Kapušanského a Kamenického hradu. Celý hradní vrch je vyhlášen národní přírodní rezervací.

Hrad je přístupný během celého roku. Pokud si však naplánujete výlet na konec července, máte jedinečnou příležitost zúčastnit se filmového festivalu Filmová noc. Během třídenního programu se můžete těšit na kvalitní umění mladých filmařů i různé workshopy a programy pro děti. V srpnu si můžete změřit síly během běžeckého závodu Hradní míle a konec prázdnin se nese v duchu tradičních historicko-divadelních představení Šarišské hradní dny. Noc ze 14. na 15. září je věnována noční prohlídce hradu.

Výlet k pozůstatkům unikátní středověké pevnosti spojte s návštěvou šarišské metropole. Mezi nejkrásnější památky Prešova jednoznačně patří Prešovská kalvárie a Konkatedrála svatého Mikuláše. Na svůj dovolenkový seznam zařaďte i zábavu v Aquaparku Delňa a uzdravující relax v solné jeskyni. Pokud chcete objevit i další zajímavosti šarišského regionu, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování nedaleko hradu Šariš. Ubytování ve Velkém Šariši, to jsou čisté a útulné pokoje v romantických penzionech i cenově dostupných ubytovnách.

Pozůstatky Lipovského hradu můžete navštívit severozápadně od obce Lipovce, ležící v okrese Prešov. Zdi věže, paláce a zbytky hradiště se vypínají na vápencovém bradle Zámčisko, známém také jako Jezevčí hora či Varhoška. Hradní kopec se nachází přibližně 1,5 km západně od obce. Kromě atmosféry časů dávno minulých, které zde mají dodnes svého němého svědka, si v této lokalitě vychutnáte i malebnou přírodu a krásné výhledy na kaňon Lačnovského potoka a panoráma okolí.

Historie hradu je dosud zahalena rouškou tajemství. Zajímavé je, že v této lokalitě dodnes nebyl proveden řádný archeologický výzkum. Z tohoto důvodu k pozůstatkům hradu nevede žádná značená turistická stezka. Absence lidského zásahu však dělá z tohoto místa skutečně lákavý turistický cíl s autentickou přírodní a historickou atmosférou. Z kamenné stavby se do dnešních dnů zachovaly zbytky věže přibližně do výšky 1,5 podlaží, pozůstatky obytného paláce a obranných zdí. V terénu můžete vidět důkazy existence hradního příkopu a obranných valů.

Hrad byl pravděpodobně postaven ve 13. století a měl plnit obrannou funkci. Jednalo se o královskou raně gotickou pevnost, která byla později darována šlechtickému rodu. Předpokládá se, že hrad byl zbořen koncem kuruckých válek, někdy kolem roku 1591. Důvodem zničení pevnosti byly pravděpodobně snahy předejít tomu, aby se zde sdružovala odbojná šlechta. S Lipovským hradem se pojí legenda, kterou svého času písemně zpracoval Ján Domasta. Vypráví příběh nešťastné lásky statečné dívky Hanky, která se spolu se svým děťátkem žalem proměnila ve skálu. Tato kamenná „socha“ ženy dodnes stojí pod Lipovským hradem. Právě po ní byla prý pojmenována chráněná oblast evropského významu, Kamenná baba, o rozloze 340 ha.

Během toulkách východním Slovenskem si určitě nenechte ujít výlet na zajímavé místo, které v sobě spojuje atmosféru historie a překrásné nedotčené přírody. Túru k hradu si v Lipovcích spojíte s procházkou podzemím jeskyně Zlá diera. Jde o velmi citlivě zpřístupněnou jeskyni bez elektrického osvětlení. Cestou k ní se určitě zastavte i na zajímavém místě zvaném Lačnovská gravitační anomálie. Prý zde neplatí gravitace a odbrzděná auta se pohybují do kopce. Přijdete na to, jak je to možné?

Když Vám výlety okolím Lipovců zaberou celý den, jednoduše si najdete ubytování v blízkosti Lipovského hradu. Ubytování v Lipovcích a v přilehlých oblastech se může pochlubit zejména zajímavou nabídkou oblíbených chat a chalup, zaručujících soukromí pro rodiny i party přátel. Jejich přidanou hodnotou je výborná dostupnost k zajímavostem a turistickým stezkám tohoto regionu.

Dominantou okolí obce Kapušany, ležící v okrese Prešov, je zachovaná zřícenina Kapušanského hradu. Situována je na poměrně strmém skalnatém výběžku Spišsko-šarišského mezihoří. Z impozantní stavby ze 13. století se dodnes zachovaly rozsáhlé kamenné zdi, hradby, střílny, či dokonce stopy po krbu. Dostanete se k nim mírně náročným výstupem z parkoviště pod hradem. Cesta na vrchol hradního kopce Vám potrvá přibližně 40 minut.

Hrad byl postaven na místě původního slovanského hradiště pravděpodobně ve 13. století. První zmínky pocházejí z roku 1249, kdy se hrad vzpomíná pod názvem Tobul. Opevnění mělo strážní funkci a jeho úkolem byla ochrana cesty z Prešova směrem na sever. Vybudovat ho nechali příslušníci rodu Maglód. Po jejich vymření hrad opakovaně měnil majitele, až ho v roce 1312 obléhalo a dobylo královské vojsko. Poškozené opevnění dlouho pustlo. V 15. století se dostalo do rukou úředníka Andreje Tetényiho, který se souhlasem Zikmunda Lucemburského zničený hrad obnovil. V dalších stoletích byl objekt opakovaně dobyt povstaleckými vojsky. Na začátku 18. století rozhodl uherský sněm o jeho zničení zapálením.

Monumentální opevnění mělo pravoúhlou dispozici. Tvořilo ho předhradí a horní hrad. Předhradí bylo chráněno vysokým kamenným hradištěm, za kterým se nacházely hospodářské budovy. Přístup k samotnému hradu byl chráněn ještě jednou branou s hranolovou věží. Nádvoří ohraničovala zeď opevnění. Na nejvyšším místě byly postaveny dvě věže. Zatímco jedna měla obrannou funkci, druhá už byla obytná. Propojeny byly s dalšími hradními budovami. Přístup k hradu byl ze severní strany. Bránu chránila vstupní věž.

Z původní stavby se zachovala značná část kamenných zdí. Na některých částech jsou dokonce viditelné pozůstatky omítek. Všimnout si také můžete kamenného ostění oken, střílen a portálů. Identifikujete zde i místo, kde před stovkami let stál krb, a v některých částech uvidíte i části kleneb. Snahy o obnovu hradu probíhají od roku 2012. Opevnění je veřejnosti volně přístupné. Platí se jen symbolické vstupné do věže.

S Kapušanským hradem se spojuje poučná legenda o dvou lakomcích. Mělo jít o příslušníky rodu Kapiů, kteří svého času opevnění vlastnili. Chtěli se prý zavděčit králi tím, že ho obdarují. Oba si na své vzácné dary dali ušít měchy. Jeden z bratrů si však všiml, že měch toho druhého je menší. Rozhněval se a ze svého měchu odstřihl. Přece nebude dávat víc! Nato odstřihl ze svého měchu i druhý bratr. Takto oba stříhali, až jim zůstaly jen malé měšce. Krále však jejich dary zarmoutily. Kapiy poctil svou návštěvou a nechal se na hradě hostit tak dlouho, že v truhlách nezůstala ani jedna zlatka. Lakomci tak na svou chamtivost nehezky doplatili.

Pokud máte rádi legendami opředené zříceniny, určitě si při toulkách Východním Slovenskem nenechte ujít výlet na hradní kopec. Spojíte ho s prohlídkou fascinující noční oblohy v prešovské hvězdárně a planetáriu, s vycházkou k nedaleké zřícenině Zbojnického hradu nebo s prohlídkou zajímavého podzemí solné jeskyně. Vodní relax si zase vychutnáte na oblíbeném letním koupališti Plaza Beach Solivar. Neváhejte a zarezervujte si hned ubytování v okolí Kapušanského hradu. Kapacity chat v Kapušanech a v blízkém okolí se rychle vytrácejí. Nebo byste dali přednost ubytování v Prešově? Zde jistě najdete i příjemné penziony a moderní apartmány. Stačí si jen vybrat.

Pozůstatky Obišovského hradu jsou turistům a milovníkům historie přístupné na hradním kopci nad východoslovenskou obcí Obišovce v okrese Košice-okolí. Kuželovitý vrch zvaný Zámčisko v pohoří Čierná hora byl kdysi sídlem nejen středověkého hradu, ale i starověkého hradiště z římské doby. Místo dýchající časy dávno minulými nabízí kromě zachované hradní zdi a terénních pozůstatků hradního areálu také překrásný výhled na široké okolí.

Starověké hradiště stálo na hradním kopci již v 2.–3. století, v období Římské říše. Důkazem toho jsou vzácné archeologické artefakty, které byly objeveny právě v těchto místech. Obišovský hrad zde byl postaven o celé tisíciletí později. V 13. století se o jeho vybudování zasloužili Abovci. Jednalo se o jednoduchý hradní komplex pozůstávající z věže, obytného prostoru, hradního příkopu a valu. Hrad pravděpodobně neměl dlouhého trvání, jeho zničení se předpokládá v 15. století, v době hradoborectví.

Do dnešních dob se z původního hradu zachovala část hradní zdi a pouhým okem jsou viditelné také valy a pozůstatky hlubokého hradního příkopu. Kromě pozůstatků hradiště a jedinečné atmosféry nabízí vrchol hradního kopce i pěkný výhled na Slanské vrchy a obec Obišovce. Pro turisty a návštěvníky je zde připraven přístřešek s posezením a možností odpočinku. K zřícenině hradu se dostanete nenáročnou procházkou přímo z obce Obišovce nebo z nedaleké obce Ličartovce.

Výlet k zřícenině Obišovského hradu si můžete zařadit do jednoho výletního plánu s výstupem na přírodní vyhlídku Jánošíkova bašta, s návštěvou Zoologické zahrady Košice nebo s rekreací u Ružínské přehrady. To vypadá na pestré dovolenkové zážitky. Zbývá jen zarezervovat si ubytování v blízkosti Obišovského hradu a můžete začít s přípravami. Ubytování Obišovce a okolí a ubytování v Košicích nabízí opravdu široké možnosti rekreačních pobytů. Stačí si jen vybrat.

Město Prešov a okolí je již tradičně spojováno s těžbou soli. Zbojnícky hrad proto můžete znát i pod názvem Soľný hrad nebo Soľnohrad. Jeho pozůstatky se nacházejí v extravilánu obce Ruská Nová Ves, v okrese Prešov. Hradní kopec je součástí Slanských vrchů. Hrad stál na západním úpatí vrchu Tri chotáre, na vrcholu strmého srázu pojmenovaného Zámek. K zbytkům zdiva jednotlivých segmentů hradního areálu Vás přivede naučná stezka nazývaná Vodná cesta na Soľnohrad.

Na vršku Zámek stál již v 9. století starý dřevěný hrad. Na jeho místě byl o 400 let později postaven kamenný Zbojnícky hrad. Vybudovat ho dal Juraj Bokša a jeho primární funkcí byla ochrana vzácných solných pramenů v okolí. V průběhu své existence hradní areál opakovaně měnil majitele. Nejdéle patřil rodině Šóšových. Kvůli sporům o sůl byl hrad v 16. století zničen vojskem z nedalekého Šarišského hradu. Historické prameny o dalších desetiletích mlčí. Pevnost se zmiňuje až v roce 1715, kdy byla na základě usnesení krajského sněmu zbořena.

Dnes můžete na hradním kopci vidět zbytky obvodových zdí horního hradu, pozůstatky paláce, polovinu čtvercové věže, zbytky kamenného obvodového opevnění a věže dolního hradu. Hradní kopec má ze tří světových stran strmé srázy, které tvořily opevnění přirozenou ochranu. Ze strany, kterou vedla přístupová cesta, byl hrad chráněn 13 m širokým příkopem. Dodnes se zachovaly jeho pozůstatky do hloubky až 3 metrů. Zachované terénní stopy jasně naznačují původní konstrukci hradu. Skalní plošina tvoří současně přírodní vyhlídku, poskytující překrásný pohled na panorama širokého okolí.

Hradní zřícenina je oblíbeným výletním cílem turistů. Až na hradní kopec se dostanete nenáročnou naučnou stezkou Vodná cesta, která vede přímo z obce Ruská Nová Ves. Celou trasu zvládnete přibližně za 30 minut. Pozůstatky hradu jsou z části obrostlé vegetací. Při nepozornosti některé části snadno přehlédnete, případně si je spletete se skalami. Vyhraďte si proto na výlet dostatek času. Kromě atmosféry dávné historie si vychutnáte i překrásné přírodní prostředí a jedinečné výhledy.

Výlet k pozůstatkům hradu, který svého času chránil bohatství tohoto regionu, si můžete spojit s návštěvou vodního parku Plaza Beach Solivar v Prešově nebo s relaxací v aquaparku Delňa. Určitě nevynechejte ani prohlídku prešovské hvězdárny a planetária a obhlídku pamětihodností města. Jedinečným zážitkem bude jistě i vstup do Solné jeskyně či procházka místní kalvárií. Zajímavosti tohoto regionu jsou skutečně rozmanité. Doporučujeme Vám proto vyhledat si ubytování v blízkosti Zbojníckeho hradu a naplánovat si zajímavý poznávací pobyt. Ubytování v Prešově Vás svou nabídkou dovolenkového zázemí jistě nezklame.