Národný park Nízke Tatry
Národní park Nízke Tatry, ve zkratce NAPANT, je největší slovenský národní park. Leží na území středního Slovenska, zasahuje do tří krajů – Banskobystrického, Žilinského i Prešovského. Nízké Tatry oddělují údolí řek Váh a Hron. Obě tyto řeky pramení pod Kráľovou hoľou, stejně jako Hnilec a Hornád. Ochranné pásmo národního parku zabírá celé pohoří Nízké Tatry. Park má v současnosti rozlohu 728 km² a ochranné pásmo 1 102 km², ale při založení v roce 1978 zabíral plochu až 811 km² s ochranným pásmem o rozloze 1 240 km².
Nízké Tatry jsou z pohledu geomorfologie jednotným celkem. Avšak z hlediska geologické stavby jsou to dvě odlišná pásma centrálních Západních Karpat. Ďumbierská část na západě, označovaná také jako Ďumbierské Tatry, patří k pásmu jádrových pohoří, Kráľovohoľské Tatry na východě náleží do veporského pásma. Tyto dvě části odděluje sedlo Čertovica. Nejvyšším vrcholem Nízkých Tater je Ďumbier s výškou 2 043 m n. m.
Nízké Tatry - domov mnoha jeskyní a vodopádů
Podzemí vápencovo-dolomitových masivů ukrývá stovky jeskyní, například v Demänovské dolině jich jeskyněři objevili více než 170, přičemž v Jánské dolině se nachází nejhlubší slovenský jeskynní systém s názvem Hipmanovy jeskyně. Krasová oblast Nízkých Tater je samozřejmě výtvorem podzemních říčních toků. Voda dělá divy i na povrchu, kde lze obdivovat mnoho vodopádů, včetně čtvrtého nejvyššího na Slovensku, kterým je Brankovský vodopád s výškou 55 m.
V Nízkých Tatrách je nutné počítat s drsným horským podnebím. Průměrná lednová teplota na hřebenech dosahuje -9 °C a v červenci se nevyšplhá výše než na 9 °C. Zajímavostí je, že sněhová pokrývka se na Chopku drží až 130 dní v roce. Z průměrného ročního úhrnu srážek (1 600 mm) padne největší část ve formě sněhu.
Turistika se svišti a kamzíky
Převážnou většinu národního parku Nízke Tatry pokrývá les, nejčastěji se jedná o smíšené lesy, ve kterých roste buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý, javor mléč, javor klen a jasan ztepilý. Zóna kleče není v tomto pohoří rozšířená, byla převážně odstraněna činností člověka. Nejčastěji se v těchto porostech vyskytují borůvky a brusinky. Navzdory drsnému podnebí, nebo právě díky němu, se v Nízkých Tatrách vyskytuje také zajímavá a hodnotná flóra, včetně koniklece slovenského, huseníku alpského, pryskyřníku horského a protěže alpské.
Různorodost biotopů, členitost reliéfu i nepřístupnost částí pohoří vytvářejí podmínky pro druhově pestrou faunu. Žijí zde také endemické a reliktní druhy. K nejznámějším nízkotatranským zvířatům se řadí kamzík horský tatranský, tento druh v Nízkých Tatrách původně nežil, v 70. letech minulého století zde uměle vypustili 30 jedinců z Vysokých a Belianských Tater. Kromě kamzíků se zde hojně vyskytují jeleni a srny, divočáci, vlci, rysi a lišky, ale také medvědi hnědí, kteří jsou symbolem Nízkých Tater, vzácní svišti a orli skalní.
Národní park Nízke Tatry nabízí návštěvníkům „hodně muziky za málo peněz“
NAPANT se díky své rozloze vyznačuje pestrostí, která ukrývá něco pro každý typ turisty. Na výběr jsou zde nenáročné túry pro rodiny s dětmi nebo seniory. Ti se projdou kolem Vrbického plesa nebo po naučné stezce Jakub nad Banskou Bystricou. Naopak mezi náročnější túry se řadí výstupy na Chopok, Ďumbier či Kráľovu hoľu. Těm, kteří chtějí raději poznávat nejzajímavější místa, doporučíme návštěvu Demänovských jeskyní: Ledové jeskyně a Jeskyně Svobody, Jeskyně mrtvých netopýrů, Stanišovské jeskyně či Záskočské jeskyně.
Pokud chcete v této oblasti strávit více času a hledáte ubytování v blízkosti Národního parku Nízke Tatry, zaměřit se můžete na pět okresů – Banská Bystrica, Brezno, Ružomberok, Liptovský Mikuláš a Poprad. V každém najdete různé typy ubytování, je jen na Vás, zda se rozhodnete bydlet v chatě u lesa, nebo si vyberete apartmán v centru města, kde si vychutnáte příjemnou atmosféru kaváren a náměstí a do přírody budete denně dojíždět



































