Zříceniny Herľany

Z kdysi monumentální stavby se dnes zachovaly jen terénní stopy, výkopy, valy a příkopy. Mluvíme o Lipoveckém hradu – Lipovec. Svého času se tyčil nad Kostolianským potokem, který v současnosti tvoří hranici mezi Mudrovci a Kecerovským Lipovcem v okrese Košice-okolí. Jeho zbytky dodnes lákají turisty, milovníky historie a hradních zřícenin. Pokud toužíte jít po stopách starých šlechtických rodů, vydejte se na dobrodružnou výpravu na hradní kopec i Vy.

První písemné zmínky o hradu pocházejí z roku 1282. Bylo prokázáno, že ho vybudovali ve 13. století šlechtici Abovci, kteří ho vlastnili až do začátku 15. století. Následně objekt několikrát změnil majitele a v 16. století byl neznámým způsobem zničen. V roce 1585 se již v písemných zmínkách uvádí jako zřícenina. Zachovaly se však některé budovy, které byly zpustošeny až po Rákócziho povstání v 18. století.

Původní stavba hradu byla ze tří stran zabezpečena příkopem a valem, čtvrtou stranu strategicky ochraňoval přirozený strmý sráz nad potokem. Hrad stál vlastně na vrcholové plošině podélné skály. Po jejím okraji se táhlo rozsáhlé opevnění a uprostřed celé stavbě dominovala vysoká věž. Součástí hradu byly palácové stavby s nádvořím a most vedoucí přes příkop ke vstupní bráně. Celý objekt byl vybudován z kamene, ale našly se zde i cihly, které pravděpodobně pocházejí z pozdější přestavby.

Existenci hradu, který je dodnes symbolem obce Kecerovský Lipovec, v současnosti dokazují už jen terénní stopy a zbytky zdiva. Kromě zubu času a vlivu přírody se pod jeho zánik podepsali i laičtí průzkumníci a hledači pokladů. Přesto je hradní kopec stále lákavým turistickým cílem. V jeho terénu je dodnes viditelná původní přístupová cesta k hradu, hradní valy i příkopy. Zachovala se i stopa po paláci, nepatrné zbytky zdiva a cihel. Nejjednodušší přístup na hradní kopec vede z obce Mudrovce. Autem se dostanete až na lesní cestu pod hrad. Čeká Vás poměrně strmý výstup, doporučujeme Vám hradní kopec obcházet ze zadní strany.

Zajímavý výlet k pozůstatkům Lipoveckého hradu si můžete spojit s návštěvou dalších lákavých výletních cílů v blízkém okolí. Vydejte se například k chladnému Herlianskému gejzíru nebo sestupte do podzemí Slovenských opálových dolů. Podívejte se na okolí z ptačí perspektivy rozhledny Čerešenka či z hřbetu majestátního koně v jezdecké škole Kráľovce. Možnosti jsou v tomto regionu skutečně pestré.

Pokud Vás láká výletní plán plný nezapomenutelných zážitků, začněte si už teď hledat ubytování v blízkosti Lipoveckého hradu – Lipovec. Kapacity se v dovolenkové sezóně rychle vyprazdňují. Můžete vsadit na ubytování v Kecerovském Lipovci a v blízkém okolí nebo si vyberete z pestré nabídky ubytování v Košicích. Místní ubytovací zařízení zaručeně naplní Vaše představy a očekávání.

Pokud chcete poznat historii Zemplínského regionu, určitě navštivte i katastr obce Bačkov, který ukrývá zbytky strážního Hradu Parušťan – nazývaného také Braničevský hrad. Vydejte se na túru do Bačkovské doliny a objevte zašlou slávu královského hradu, který spravovali hraničáři – tzv. spiculatores. Zříceninu najdete v závěru doliny, hluboko v Slanských vrších, na vrcholové plošině vrchu Starý zámok v nadmořské výšce 604 m.

Předpokládá se, že kamenná strážní pevnost vznikla podobně jako většina Hradů na Slovensku po roce 1242 – tedy po prvním tatarském vpádu. Hrad tvořil základ bačkovského panství, které po vymření rodu Arpádovců, jakož i po příchodu krále Karla I. Roberta do Uherska, sehrálo významnou roli při volbě uherského panovníka.

Zemplínští oligarchové si získali královu podporu tím, že v bitvě u Rozhanovců stáli po jeho boku. Jak už to ale v dějinách bývá, o pevnost zanedlouho přišli. Zapletli se do vzpoury uražené šlechty, kterou král potrestal odnětím majetků. Královské vojsko hromadný odpor potlačilo a v roce 1321 dobyli i samotný „Castrum Parustyan“.

Král následně vyměnil zničenou pevnost za jiný majetek, a tím se hrad dostal do vlastnictví rodu Mičkejovců. Noví majitelé ho už ale neobnovili a později si postavili Hrad Bačkov, jehož ruiny si můžete prohlédnout přímo v centru obce. Posledními známými vlastníky byla rodina Széchy, která se v listinách zmiňuje v roce 1335. Jelikož byl hrad dlouhodobě opuštěný, v roce 1688 ho dali zničit, aby neposkytoval útočiště banditům.

V současné době jsou z kdysi hrdého opevněného sídla už jen pozůstatky obvodových zdí, které pokrývá hustý lesní porost. Zub času ho nahlodává stále víc a víc. K zřícenině se dostanete přímo z obce. Vaši cestu začněte u fotbalového hřiště, kde se do lesa noří žlutě značená lesní asfaltová cesta. Po přibližně 4 km se dostanete na rozcestí, které Vás zavede až k samotným ruinám.

V bádání můžete pokračovat v nedaleké lázeňské obci Herľany, ve které už přes 140 let vytryskuje v pravidelných intervalech Herlianský gejzír. Za návštěvu určitě stojí i vzdálenější Trebišov, kde v letním období jistě oceníte možnost koupání v bazénech areálu vodních sportů Trebišov.

Pokud už spřádáte dovolenkové plány, na našem portálu si snadno najdete ubytování nedaleko zříceniny hradu Braničev. Stačí Vám jedno kliknutí na ubytování v Bačkově a můžete začít balit kufry. Při plánování výletů po okolí Vám pomůže stránka kam na výlet v Bačkově. Přejeme Vám vydařený pobyt.

Pokud navštívíte Zemplín a zajímají Vás historické památky, můžete si jednu z nich prohlédnout v obci Bačkov. Přibližně v jejím středu najdete pozůstatky zámečku, který byl postaven na ruinách původního hradu Bačkov. Pozor! Asi 6 km za obcí jsou pozůstatky ještě jednoho hradu s názvem Braničevský. Mnoho návštěvníků si tyto dvě lokality zaměňuje.

Obec se nachází mezi Košicemi a Michalovcemi, asi 8 km za Dargovským průsmykem. K hradu se dostanete přímo autem, které můžete zaparkovat před jeho areálem. Pozemek je oplocený, ale vstup na něj je volný. Cesta k zřícenině Vám potrvá nejvýše 5 minut.

Po příchodu na místo najdete pozůstatky renesančního zámečku s pozdně barokní úpravou. Zámeček stál na místě hradu ze začátku 14. století. Ten byl postaven po zničení Braničevského hradu, nacházejícího se nad obcí, po vzpouře v roce 1317. Za zakladatele Bačkovského hradu se označuje bán Miko z rodu Ákosů. Osudy hradu jsou málo známé. Pojí se s rody Bocskay, Rákoczi, Sokol a Kecer. V roce 1676 byl hrad zbořen. Na jeho základech byl v roce 1750 postaven zámeček. Měl tvar obdélníku se dvěma věžemi na jižní straně a velkou terasu bez nádvoří. Zámeček podlehl zkáze během druhé světové války v roce 1944. Ustupující německá vojska vesnici vypálila, přičemž zničila i řeckokatolický kostel z roku 1700 a zámeček. Zůstalo z něj stát jen několik stěn s okenními otvory. Od této doby jeho pozůstatky zarůstají bujnou vegetací.

Po prohlídce tohoto místa můžete v lese navštívit i chabé pozůstatky již zmíněného hradu Braničev. V nedalekém Košickém Klečenově stojí za pozornost Památník osvobození a vítězství. V tomto regionu určitě nevynechejte návštěvu lázní v Herlanech, kde si můžete na vlastní oči užívat krásu Herlianského gejzíru, který každých 34 až 36 hodin vychrlí do vzduchu vodní sloupec vysoký 7 až 15 m.

Pokud si svůj pobyt naplánujete na více dní, určitě oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si ubytování v blízkosti hradu Bačkov. Osloví Vás pohodlné apartmány v Bačkově, nebo dáte raději přednost útulným chatám v Bačkově? Prohlédněte si naši nabídku ubytování v Bačkově a rozhodněte se sami.

Dalo by se říct, že Slovensko je zemí hradů a zámků. Mnohé z nich však nahlodal zub času, jiné zničily znepřátelené armády. Řádění tatarských vojsk nevydržel ani Hrad Bodoň, který byl postaven jako obranný hrádek na západních svazích Slanských vrchů. První písemná zmínka o pevnosti pochází z roku 1285 a jak správně předpokládáte, název nese podle vrchu Bodoň, na kterém se v dnešních dobách nacházejí už jen jeho zbytky. Hrad zanikl v roce 1299, což znamená, že si svou obrannou funkci plnil jen jedno desetiletí.

Pevnost byla postavena na skalní vyvýšenině v nadmořské výšce 855 m. Jejím zakladatelem byl šlechtic Budun z Ploského. Vrchol skalního bradla má čtvercový půdorys s rozměry 52 x 50 m a tvořil obytnou plochu hradu. Ta byla po obvodu chráněna obvodovými zdmi. V nejvýše položené části plošiny se na severní straně nacházela kruhová kamenná věž s vnějším průměrem až 8 m. Předpokládá se, že za hradbami stála dřevěná obydlí a hospodářské objekty.

K ruinám se dostanete z obce Abranovce i Zlatá Baňa. Pokud jste se rozhodli využít druhou – snazší možnost, na hrad Vás zavede přibližně 4 km dlouhá, žlutě značená turistická stezka. Cesta z Abranovců je o něco náročnější, ale zato zajímavější. Přibližně ve třetině výstupu narazíte na zvláštní přírodní útvar, tzv. Raslavkameň. Váže se k němu několik legend. Ta nejznámější mluví o tom, že mladý rytíř z hradu Bodoň se proti vůli své matky setkával s neurozenou dívkou z Prešova. Aby ho vojáci nemohli vystopovat, přibil koni podkovy obráceně. Matka to však zjistila a Raslava proklela. Ten na místě zkameněl. Místní věří, že z kamene vyzařuje léčivá energie. O tom, zda má kámen magickou sílu, se musíte přesvědčit sami.

Po krátkém stoupání se dostanete na plošinu, které dominuje obrovské skalní bradlo. V současnosti tvoří stopy po hradu už jen zbytky kamenné věže a hradního opevnění. Na lesní mýtině pod hradem jsou lavičky, kde si můžete odpočinout. Na tříhodinový výlet si kromě dostatečného množství vody nezapomeňte přibalit i špekáčky a slaninu. Na odpočívadle najdete totiž velké ohniště, které je jako stvořené pro rodinnou opékačku.

Cestou z hrádku se zastavte u unikátního čtyřmetrového dřevěného megafonu. Sedněte si dovnitř a vychutnejte si zesílené zvuky ozývající se z lesa. Po náročné túře si dopřejte odpočinek v útulném pokojíku příjemného penzionu. Celou nabídku ubytování v okolí hradu Bodoň si můžete prohlédnout na naší stránce ubytování ve Zlaté Bani. Následující den si udělejte výlet do nedaleké obce Červenica a objevte tajuplný podzemní svět nejstarších opálových dolů na světě. Opály ze Slovenských opálových dolů jsou známé svou intenzivní hrou barev a pro své jedinečné vlastnosti jsou na světových trzích vysoce ceněny. Váš pobyt v Prešovském kraji ukončete dováděním v bazénech letního koupaliště Plaza Beach Solivar. Skvělou alternativou během špatného počasí je krytý Aquapark Delňa Prešov.

Nad nenápadnou obcí Slanec v okrese Košice-okolí upoutá kolemjdoucí zalesněný vrch se zachovanými zbytky středověkého hradu. Zrřícenině Slaneckého hradu dominuje kamenná věž s pozoruhodným názvem Nebojsa a několik hradních zdí. Architektonickým skvostem je gotický lomený oblouk na okně původní hradní kaple. Kromě jedinečné středověké atmosféry se hradní kopec může pochlubit i překrásnými výhledy na široké okolí. Máte chuť se o tom přesvědčit na vlastní oči?

O stavbě a původu hradu se nezachovaly spolehlivé písemné zmínky. Předpokládá se, že původní hradní komplex dali postavit Abovci na začátku 13. století. První písemné zmínky však pocházejí až z roku 1281, kdy již na kopci nad současným Slancem stála okrouhlá kamenná věž. Později hrad dobyl král Ladislav IV. a ponechal si ho ve svém vlastnictví. V 15. století byl hrad vypálen a o jeho obnovu se zasloužil Ladislav Losonczy. Opevnění hradu bylo vybudováno až v roce 1601 jeho dalšími majiteli, Forgáčovci. V následujících letech hrad opakovaně měnil majitele, až opět podlehl požáru pod rukou Jiřího Rákócziho II.

Hrad byl strategicky umístěn na vrcholu kuželovitého kopce, který mu vytvářel přirozenou ochranu před vetřelci. Přístupová cesta vedla ze severní strany, odkud bylo hradní opevnění chráněno příkopem. Dominantou stavby byla vysoká věž, na jejímž vrcholu se nacházela obranná galerie. Pozdějšími přestavbami nabyl hrad charakteru paláce s kaplí. V blízkosti hlavní věže byla postavena další kruhovitá věž, jejíž zbytky se zachovaly dodnes. Celý komplex byl obehnán hradním opevněním o neuvěřitelné tloušťce 140 cm. Přístup k hradu chránila od 15. století bašta vsazená do cípu návrší.

Pozůstatky hradu dodnes dominují širokému okolí. Nejkrasněji zachovanou částí hradního komplexu je čtyřpodlažní věž Nebojsa. Vstup je možný do jejího prvního, kamenného podlaží. V blízkosti věže se vypínají pozůstatky zdi někdejšího paláce s gotickým oknem kaple. Přední část tvoří obranné předhradí a pozůstatky probořených sklepů. Hradní kopec nabízí překrásný výhled na Východoslovenskou nížinu a Slanské vrchy. Výchozím bodem túry ke zřícenině hradu je obec Slanec, odkud až na hradní kopec vede značená turistická stezka.

K hradu Slanec se váže pověst, podle které ho svého času obývala krásná uherská královna. Jelikož šlechta byla s jejím panováním nespokojená, povstalci oblehli hrad a zeman Forgáč pronikl až do její ložnice s úmyslem mladou královnu zavraždit. Uchvácen její krásou však svůj úmysl nenaplnil a pomohl jí před povstalci utéct. Královna mu prý za záchranu života darovala hrad i obraz se svou podobiznou v Evině rouše.

Pokud Vás fascinují pověstmi opředené hradní zříceniny, tu nad obcí Slanec si určitě nenechte ujít. Výlet na hradní kopec si zpestříte procházkou kolem nedalekého jezera Izra nebo výletem do Archeologického skanzenu v Nižné Myšli. Vodní relaxaci a dokonalou letní rekreaci si zase vychutnáte u nedalekých Čanských jezer. Dovolenkové možnosti jsou v tomto regionu opravdu rozmanité. Neváhejte a zarezervujte si ubytování v blízkosti Slaneckého hradu. Ubytování ve Slanci a v blízkém okolí Vás jistě potěší širokou nabídkou apartmánů a komfortních penzionů.

Vydejte se na dobrodružnou výpravu do středověku a navštivte tajemný Košický hrad, který odhodlaně odolává zubu času už sedm století. Zřícenina hradu stojí na nevysokém vrchu Hradová, jen pár kilometrů severozápadně od Košic. Zmínku o tomto tajuplném hradě bychom v kronikách hledali marně. V písemných pramenech se objevují jen nepřímé zmínky, a tak se můžeme pouze domnívat, zda byl vlastně skutečným hradem nebo jen nedostavěným opevněním. Jisté však je, že hrad se svou rozlohou 6,5 hektaru patří k největším na Slovensku.

Přestože dnes zůstaly na vrcholku kopce Hradová stát jen zbytky základů a obvodového zdiva, stavba má velmi zajímavé pozadí vzniku. Historici se domnívají, že hrad nechal postavit palatin Omodej Aba na začátku 14. století v době, kdy vrcholily spory mezi slavným šlechtickým rodem Omodejů a městem Košice. Dovtipný palatin se rozhodl začít stavět hrad na cizím území, které ovládal a odkud mohl kontrolovat Košice. Když se neshody vyřešily a spory zanikly, Omodejovští šlechtici se zavázali, že nebudou budovat hrady bez královského povolení. To vysvětluje, proč hrad nebyl dostavěn. Navíc v roce 1312, kdy se na pláních pod hradem odehrála bitva u Rozhanovců, největší rytířská bitva od dob mongolského vpádu do Uher, Omodejové po prohře pevnost ztratili. Košický hrad od té doby měnil své hradní pány a v roce 1430 opevnění připadlo městu Košice. Jelikož měšťanům z Košic více záleželo na rozlehlých pozemcích a majetcích, sídlo na vrchu Hradová nedostavěli a hrad pomalu chátral. Hradní areál byl sice nedávno, ale přece, zrevitalizován jako součást projektu Košice – Evropské hlavní město kultury 2013.

Dnes se můžete projít po zřícenině kdysi velkolepého hradního opevnění a obdivovat zbytky robustních zdí širokých více než 3,5 metru. Určitě Vás překvapí i pohled na ruiny věže s netradičním trojúhelníkovým půdorysem. Takový typ bašty je velmi vzácný a na Slovensku jej najdete jen na dvou dalších hradech, konkrétně na hradě ve Vinném a v Uhrovci. Druhou dominantou je pozůstatek kruhové věže, která mohla být v minulosti vysoká i 20 metrů. Pokud jste zvědaví, jaký výhled mohli mít z věže hradní páni, vystoupejte na vyhlídkovou věž nacházející se hned vedle ruin Košického hradu. Z výšky 21 metrů se Vám naskytne dechberoucí výhled na panorama Slanských vrchů na jedné straně a na největší město východního Slovenska na straně druhé.

Celý areál zříceniny spravuje Občanské sdružení Castellum Cassovia, které zde vybudovalo hradní scénu, přírodní amfiteátr i návštěvnické centrum s vícerými originálními atrakcemi. Dobrovolníci z občanského sdružení pro Vás připravili ukázku odívání ve středověku, dílny na výrobu dřevěných výrobků i malou kovářskou výheň. Pokud Vás zajímá archeologický výzkum, který se uskutečnil na území hradu, prohlédněte si fotogalerii archeologických prací. Pro ty nejmenší je na hradním vrchu vybudováno hřiště a v okolí máte možnost udělat si za odměnu po výstupu malou opékačku. A jak se k hradu dostanete? K zřícenině se můžete vypravit městskou hromadnou dopravou a následně pěšky přímo z Košic. Příjemná pěší procházka s mírným stoupáním Vám nezabere více než 15 minut. Na cestičce k areálu Vás budou doprovázet různé informační tabule se zajímavými fakty o daném místě.

Vydejte se tedy na túru do středověku a pokochejte se při návštěvě hradu i krásným výhledem na okolní scenérii regionu Košice a okolí. Pokud by Vám jeden hrad nestačil, udělejte si túru i k nedalekému hradu Sokoľ. A výlet si můžete ještě vylepšit návštěvou největší ZOO na Slovensku, Zoologické zahrady Košice. Stejně pestré jako atrakce je také ubytování v blízkosti Košického hradu. Krásná ubytovací zařízení se nacházejí nejen v Košicích, ale i v blízkém okolí.

Pozůstatky Obišovského hradu jsou turistům a milovníkům historie přístupné na hradním kopci nad východoslovenskou obcí Obišovce v okrese Košice-okolí. Kuželovitý vrch zvaný Zámčisko v pohoří Čierná hora byl kdysi sídlem nejen středověkého hradu, ale i starověkého hradiště z římské doby. Místo dýchající časy dávno minulými nabízí kromě zachované hradní zdi a terénních pozůstatků hradního areálu také překrásný výhled na široké okolí.

Starověké hradiště stálo na hradním kopci již v 2.–3. století, v období Římské říše. Důkazem toho jsou vzácné archeologické artefakty, které byly objeveny právě v těchto místech. Obišovský hrad zde byl postaven o celé tisíciletí později. V 13. století se o jeho vybudování zasloužili Abovci. Jednalo se o jednoduchý hradní komplex pozůstávající z věže, obytného prostoru, hradního příkopu a valu. Hrad pravděpodobně neměl dlouhého trvání, jeho zničení se předpokládá v 15. století, v době hradoborectví.

Do dnešních dob se z původního hradu zachovala část hradní zdi a pouhým okem jsou viditelné také valy a pozůstatky hlubokého hradního příkopu. Kromě pozůstatků hradiště a jedinečné atmosféry nabízí vrchol hradního kopce i pěkný výhled na Slanské vrchy a obec Obišovce. Pro turisty a návštěvníky je zde připraven přístřešek s posezením a možností odpočinku. K zřícenině hradu se dostanete nenáročnou procházkou přímo z obce Obišovce nebo z nedaleké obce Ličartovce.

Výlet k zřícenině Obišovského hradu si můžete zařadit do jednoho výletního plánu s výstupem na přírodní vyhlídku Jánošíkova bašta, s návštěvou Zoologické zahrady Košice nebo s rekreací u Ružínské přehrady. To vypadá na pestré dovolenkové zážitky. Zbývá jen zarezervovat si ubytování v blízkosti Obišovského hradu a můžete začít s přípravami. Ubytování Obišovce a okolí a ubytování v Košicích nabízí opravdu široké možnosti rekreačních pobytů. Stačí si jen vybrat.