Technické památky Hruštín

Františkova huť se nachází na Oravě v okrese Tvrdošín. Přestože katastrálně patří k obci Nižná, celá stavba je ve vlastnictví obce Podbiel. Jedná se o zříceninu tovární haly bývalé železárny. Huť patří mezi nejvýznamnější oravské památky průmyslové revoluce. Na atraktivitě jí určitě přidává i fakt, že zde byly natáčeny filmy Juraje Jakubiska Tisícročná včela a Nejasná správa o konci světa.

Vznik Františkovy huti se datuje do roku 1836, kdy začala její výstavba pod dozorem stavitele, Brita Newbuilda. Povolení k její výstavbě bylo vydáno již v roce 1819, 16 let po otevření tří podbielanských dolů na železnou rudu. Výstavba trvala 19 let a nebyla nikdy ukončena. Železárna byla v provozu do roku 1862, kdy kvůli změně společenských poměrů zanikla. O zásobování rudou se postaraly doly patřící Oravskému panství, dodávaly ji sem ze Zuberce, Habovky, Malatiné i Juráňovy doliny.

Z komplexu, který byl svého času vcelku rozsáhlý, se podařilo zachovat vysokou pec, která měla původní výšku přibližně 12 m. Kromě ní zde návštěvníci uvidí základy hamru (zkujňovací huti), pozůstatky vodního náhonu, dmychadlové komory a obvodové zdi haly z pálených cihel, ve které byla umístěna již zmíněná vysoká pec.

Předpokládá se, že právě Františkova huť patřila mezi nejvýznamnější atrakce horní Oravy. Měla totiž špičkové zpracování na takové úrovni, že konkurovala i hutím v zahraničí. Nese v sobě poselství, ale i silný příběh z dob průmyslové revoluce, o průmyslovém rozvoji celého regionu, manufaktuře a výrobě. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Turisty i místní sem každoročně láká hudební festival Orava Alternative. Bývá organizován vždy první srpnový víkend. Na konci srpna se zde zase koná středověký a staroslovanský den, kdy se můžete přijít podívat na ukázky původního zpracování železa. Výhodou místa je zejména fakt, že je dostupné několikaminutovou chůzí po hlavní cestě z Podbiela směrem na Oravský Biely Potok.

Sice se jedná o zříceninu, vzhledově je však velmi pěkná a skvěle zapadá do krásného okolního prostředí. Děti si u ní mohou hrát na dobyvatele, rytíře a princezny, protože přesně takový dojem huť budí. Je to prostě majestátní dílo, které i díky aktivistům a příslibu obce Podbiel nechátrá, ale zachovává si alespoň svou současnou podobu.

Abyste byli k Františkově huti co nejblíže, zarezervujte si pobyt na stránkách ubytování Podbiel, ubytování Zuberec nebo ubytování Nižná a vydejte se na výlet. Není časově vůbec náročný, a tak během pobytu stihnete navštívit i jiné atrakcie na Oravě, Františkova huť však jednoznačně patří mezi ty, které se vyplatí nevynechat.

Poprochejte se po poměrně nově vzniklém Kolonádovém mostě v Dolním Kubíně, jehož historie sahá do roku 1949, kdy nahradil starý, nefunkční most. Můžete tak snadno projít Dolním Kubínem ať už do centra města, nebo do městské části Veľký Bysterec. Pokud přijdete se svými nejmenšími ratolestmi, nezapomeňte si připravit kousek chleba na krmení kachen. Láká Vás tato představa?

Tento 120 metrů dlouhý dřevěný unikát patří pravděpodobně k nejznámějším památkám Dolního Kubína. Neobvyklost této technické památky je ukryta v tom, že most je téměř celý vyroben ze dřeva. Jedině základy podpírající most jsou z betonu. Střechu mostu pokrývá šindel.

Dřevěný krytý kolonádový most je postaven přes řeku Oravu. Dostate se do staré městské části, případně zajdete do části Veľký Bysterec, poblíž které je náměstí SNP s kulturním domem a slunečními hodinami. Během procházky si můžete koupit drobnosti, a to díky zabudovaným malým kioskům. V bezprostřední blízkosti se pak nachází tržnice.

Takový most věru jen tak nenajdete! Kromě Francie, Švýcarska a Česka se jinde v Evropě nenachází. Zajímavostí je také, že most jako takový byl použit při tvorbě loga města. Během večera je most velmi dobře osvětlen – využít toho můžete nejen k fotografování, ale i k romantické procházce.

V běžných dnech projde po mostě přibližně 4 000 lidí, což je opravdu poměrně dost. Abyste si kromě těch pár minut užili tuto atrakci naplno, dovolte nám doporučit Vám ještě pár tipů na atrakce v Dolním Kubíně a jeho okolí. Důležité je však rezervovat si ubytování u Kolonádového mostu v Dolním Kubíně a hurá na to. Je fajn vyhledat si ubytování v soukromí Dolný Kubín nebo apartmán. V rámci města se vyplatí navštívit Oravskou galerii i Literární muzeum P. O. Hviezdoslava. Zdatnější si sbalí turistické boty a odváží se zdolat vrch Minčol. Program je už jen na Vás.

Oravská lesní železnice je turistickým spojením mezi oravskými stanicemi Tanečník a Sedlo Beskyd. Zpřístupněna byla v roce 2008 poté, co ji Oravské muzeum P. O. Hviezdoslava v letech 2005–2007 zrekonstruovalo. Zachovaná část železnice je od roku 1991 vyhlášena národní kulturní památkou.

Původní trať úzkokolejky byla postavena během 1. světové války za účelem svážení dřeva. Uvedli ji do provozu 27. července 1918 na trati Oravská Lesná – Lokca, avšak chybělo jí propojení na státní železnici. To se podařilo až v roce 1926 po dobudování spojovacího úseku s následným napojením na Kysuckou lesní železnici. Do té doby muselo být dřevo sváženo formany nebo splavováno po Bílé Oravě. Železnice fungovala do roku 1971, kdy ukončili její provoz. Podařilo se z ní zachovat pouze úsek Tanečník – Chmúra.

V současnosti patří jízda touto železnicí mezi unikátní zážitky. Usadit se můžete v motorové drezíně či v panoramatickém voze. Bez problémů Vás utáhne motorová lokomotiva na trase dlouhé 7 km, během jízdy trvající téměř jednu a čtvrt hodiny. U nástupní stanice Tanečník si čekání na odjezd vlaku můžete zpříjemnit prohlídkou expozice muzea Oravské lesní železnice, která se věnuje její historii. Dozvíte se něco o dějinách železnice a prohlédnete si vystavené exponáty jednotlivých nástrojů používaných při práci se dřevem. V hlavní vitríně dokonce uvidíte modely dopravních prostředků a předmětů z období před vznikem železnic, jako jsou přehrada, vory, dřevěné mosty či model hájovny. V druhé vitríně se nachází model lesní železnice. Další místnost expozice zachycuje dřevorubce při práci v lese, dobové komunikační prostředky používané na lesní železnici, mapu a protokoly ze stavby železnice. Nedaleko expozice se nachází také voliéra s pávy a ovcemi, dětské hřiště i prodej suvenýrů.

První část jízdy trvá přibližně 20 minut, kdy se vlak po překonání 3 km dostane na vrcholovou stanici Sedlo Beskyd ve výšce 935 m n. m. Zde se můžete projít a pokochat krásnou oravskou přírodou, prohlédnout si její panoráma nebo vystoupit na třípodlažní, 12 m vysokou vyhlídkovou věž. Z ní se Vám z výšky 970 m n. m. naskytne výhled na Západní Tatry i Velký Rozsutec. V areálu stanice byla v roce 2012 umístěna goralská dřevěnice, která svou etnografickou expozicí návštěvníkům přibližovala život Goralů. V roce 2020 ji však zasáhl a zdevastoval požár. Po přestávce nastoupíte opět do vlaku, který Vás odveze zpět do údolí.

Podél trati vede naučná stezka, která slouží jako alternativa pěším návštěvníkům a cyklistům. Během chůze se díky instalovaným informačním panelům dozvíte zajímavé poznatky o životě lidí v této oblasti, přírodním bohatství krajiny a samozřejmě o historii Oravské lesní železnice.

Orava má co nabídnout, a proto se nenechte odradit tím, že tento technický unikát se nachází v nejchladnější slovenské obci. Zarezervujte si pobyt v blízkosti Oravské lesní železnice, například na stránce ubytování Oravská Lesná, a užijte si perfektní výlet. A nezapomeňte, pokud sem zamíříte v zimě, přibalte si teplou šálu a rukavice, určitě se Vám budou při radovánkách ve sněhu hodit.