Kam na výlet Ivanka pri Dunaji (strana 3 z 3)

Národní přírodní rezervace Devínska Kobyla se nachází v Bratislavském kraji, mezi městskými částmi Devín a Devínska Nová Ves. Její území se rozprostírá na ploše 101,12 ha jako součást Území evropského významu Devínska Kobyla (s rozlohou 643 ha patří do Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty). Zároveň je území zařazeno do soustavy NATURA 2000. Částí území s velkým významem je přírodní rezervace Štokerská vápenka a paleontologická lokalita Sandberg.

Vznik a historie oblasti Devínska Kobyla

Území má sáhodlouhou historii. První osídlení se zde vyskytovala již v době neolitu, tedy v období přibližně 5 000 př. n. l. Později tudy vedla velmi významná obchodní Jantarová stezka. Následně se do oblasti dostali Keltové, kteří mýtili původní porosty. V období již našeho letopočtu převzali vládu Římané, kteří zde založili vinice. Oblast sloužila jako pevnost knížete Rastislava v dobách Velkomoravské říše, zažila boje proti Turkům či napoleonské války. Do polovice 20. století oblast zejména spásal dobytek, poté louky zarostly křovím a dřevinami.

Devínska Kobyla je jednou z částí západního výběžku karpatského oblouku, který bývá častokrát označován jako klenotnice rozmanitosti geologických jevů. V jejím průřezu najdeme žulu, části vápenců a dolomitů. Oblast prošla různými vrásněními, erozemi i abrazní činností moře, což má za následek například skalní okno nebo abrazní jeskyni. V období před 14–16 miliony let byla Devínska Kobyla skalnatým vápencovým pobřežím Bádenského moře. Dokazuje to lokalita Sandberg, kde se našly fosilie asi 350 druhů živočichů.

Lokalita Sandberg byla objevena během těžby písku pro potřeby devínskonovoveské cihelny. V období třetihor bylo toto území chvílemi útesem, chvílemi součástí pobřežního ostrovního systému, ale taktéž i dnem moře Tethys. Překypoval zde bohatý život, čehož důsledkem jsou i nalezená naleziště. Významnými nálezy jsou ulitníci, mlži, ježovky, žraločí zuby a různé kosti, například tuleňů, nosorožců, medvědů, plazů, krtků či třetihorních velryb. Mezi unikátní nálezy se řadí zbytky třetihorních pliopitéků (vzdálený předchůdce člověka) a zuby dryopitéka (antropoidní opice).

Fauna a flóra rezervace Devínska Kobyla

Fauna Národní přírodní rezervace Devínska Kobyla je bohatě zastoupena různými živočišnými druhy. Ulitníky (například zebrinu teplomilnou, chondrinu skalní) zde najdete suchomilné i teplomilné, pozor, abyste je nezašlápli. Hmyz (například kudlanka nábožná, kobylka sága) je asi nejvýznamnější složkou fauny okolí. Zajímavé je, že se u nás vyskytují pouze samičky. Jejich rozmnožování probíhá přes neoplodněná vajíčka. Najdete zde více než 600 druhů motýlů (například otáčena fenyklového, jasoně dymnivkového). Početné zastoupení mají i brouci (například roháč obecný, chrobák vrubounovitý), z nichž mnozí jsou vzácní a chránění. Obratlovců zde taktéž žije velmi mnoho, zastoupeni jsou plazi (například ještěrka zelená, užovky) i obojživelníci (například ropucha zelená, skokani). Ptactvo je typické pro oblast Bratislavy (například stehlíci, sýkory), zazříme ale i mnohé vzácné druhy (například poštolku obecnou, káně lesní). Není nic neobvyklého potkat ani savce, například jelena evropského, srnce obecného, ale i prase divoké nebo lišku obecnou.

Flóra Národní přírodní rezervace Devínska Kobyla fascinovala botaniky již v dávných dobách, už v 16. století ji zkoumal Carolus Clusius. Jižní část území je pokryta většinou travnatou stepí s teplomilnými travami (například kostřavou walliskou) a mnoha chráněnými květinami (například hlaváčkem jarním, koniklecem). Mělké půdy vytvořené erozní činností jsou pokryty například řešetlákem skalním či kavylem spanilým. Jejich schopnost upevňovat a chránit před splavováním je velmi žádaná. Písčitým svahům kraluje chráněný kosatec či stepní relikt šater svazčitý. Pro úžlabiny jsou typické teplomilné keře (například višeň mahalebka či chráněný dřín obecný) stejně jako vzácné orchideje z čeledi vstavačovitých.

Z velkoměsta do přírody jen na skok

Oblast nabízí bohaté turistické možnosti, které sem každoročně přilákají množství návštěvníků, a to v každém ročním období. Značenými turistickými trasami se dostanete na Weitův lom, hrad Devín, ale taktéž přes Úzký les do bratislavské městské části Dúbravka nebo přes Líščie údolie do bratislavské městské části Karlova Ves. Tam stojí za to navštívit bratislavskou zoologickou zahradu či bratislavskou botanickou zahradu. Nechte se inspirovat i jinými možnostmi výletů, které Vám nabízí stránka atrakce Bratislava.

Zarezervujte si ubytování v blízkosti Národní přírodní rezervace Devínska Kobyla například na stránkách ubytování Bratislava Devínska Nová Ves nebo ubytování Bratislava Devín. Ta atmosféra, kterou rezervace má, Vás pohltí a ani Vás nenapadne, že se vlastně nacházíte v rušném hlavním městě. Přijďte zde vypustit všechen stres z práce, ale i obavy či strach, které Vás sužují. Nasávejte sílu přírody, poslouchejte štěkot ptáků, přivonějte k barevným květinám. Pobyt v přírodě je terapií pro duši a aspoň nenáročná turistika v ní zase terapií pro tělo. Tak proč si to nedopřát? Přejeme Vám příjemný pobyt.

Splav Malého Dunaja je jednou z nejoblíbenějších a nejvyhledávanějších vodních atrakcí na Slovensku. Díky klidným vodám ramene Dunaje ho může absolvovat opravdu každý. Svou nenáročností je oblíbený zejména mezi rodinami s dětmi a partami kamarádů. Nasedněte do kánoe a kochte se nádhernou přírodou podél břehů.

Na splav řeky Malý Dunaj se můžete vydat z různých míst. Oblíbenou lokalitou ukončení je tábořiště při Vodnom kolovom mlyne Jelka. Můžete se rozhodnout, zda vám bude stačit krátká 2-hodinová plavba nebo se chcete plavit celý den či celý víkend. Vybrat si můžete z následujících vodáckých výletů:

Splav Relax je pohodový a nenáročný a je vhodný pro rodiny s dětmi, školní výlety a firemní teambuildingy. Na výběr máte 3 trasy – Bratislava Vrakuňa – Korzo Zálesie, Korzo Zálesie – Tomášov alebo Hurbanova Ves – Jelka.

Splav na celý deň obvykle trvá 6 – 7 hodin a je vhodný jak pro začátečníky, tak pro zkušené vodáky. V nabídce jsou splavy ve směru Bratislava Vrakuňa – Tomášov nebo Tomášov – Jelka.

Splav víkend je dvoudenní plavba a můžete ho absolvovat i během pracovního týdne. Pokud jste dobrodružný typ a máte rádi táboření ve volné přírodě, tento zážitek je určen právě pro vás. Trampský výlet začíná v Bratislavské Vrakuni a končí v Jelce.

Požičovňa lodí, raftov a kanoe je tu pro vás každý den od mája do septembra. K dispozici jsou 2 – 3 místné kánoe a rafty pro 6 osob. Součástí vybavení jsou pádla, záchranné vesty i plastový sud na odložení věcí. Pokud se rozhodnete pro tento nevšední zážitek, nezapomeňte si do svého batohu přibalit dostatečné množství tekutin, pokrývku hlavy, krém na opalování, přístřešek nebo slunečník. Než dorazíte do Jelky, určitě si dopřejte malou pauzu a někde na břehu řeky si opečte slaninu či špekáčky. Při termínu si ověřte aktuální stav telefonicky vždy předem.

V Jelce na vás kromě chutného oběda v místní restauraci čeká také pěkná architektonická památka Vodný kolový mlyn a skanzen Jelka. Pokud nechcete tábořit pod holým nebem, ubytujte se v romantické chate nebo využijte služby místních penziónov. Celou nabídku ubytovania nedaleko výstupnej stanice Splavu Malý Dunaj si můžete prohlédnout na stránce ubytovanie Jelka. Další dny v Podunajskej nížine strávíte objevováním zajímavých míst. Jedním z nich je určitě Oáza Sibírskeho tigra v blízké obci Kostolná pri Dunaji.

Vodní mlýn Jelka, jiným jménem Némethův mlýn, je situován v nádherném přírodním prostředí stejnojmenné obce na břehu Malého Dunaje. Jedná se o původně lodní mlýn, který byl v roce 1905 přestavěn na kolový. V střední Evropě je považován za raritu, jelikož má celkem tři podlaží. Mlýn v Jelce je expozicí Vlastivědného muzea v Galantě.

Lokalita, ve které se nachází, je pro vodní mlýny jako stvořená. Potvrzují to i statistiky z minulosti. V roce 1866 se na Malém Dunaji nacházelo přibližně 37 mlýnů, z toho v Jelce byly 4. V roce 1902 jich už v Jelce bylo 7 a názvy dostaly podle majitelů. Némethův mlýn, který byl první v pořadí směrem shora, je v současnosti zpřístupněn veřejnosti. První zmínka o něm je datována do roku 1894.

V minulosti měly mlýny svou hospodářskou funkci. Technický charakter mlýnů však časem bránil vývoji v pracovním postupu mletí a stejně tak jejich umístění bránilo lodní dopravě. V roce 1885 byl přijat tzv. vodní zákon, na jehož základě byly zrušeny všechny vodní mlýny, které byly v rozporu s policejními příkazy ohledně bezpečnosti plavby na vodě. Došlo k již zmíněné přestavbě mlýna na kolový. Přestavba trvala od roku 1900, opětovně mlýn začal mlít v roce 1906. Mlela se v něm převážně žito, a podle vyprávění bývalého majitele do tohoto mlýna jezdili hospodáři z velké dálky, aby si nechali obilí umlít na mouku či krupici. Bylo tomu tak až do roku 1951, kdy mlýn přestal pracovat.

Dominantou mlýna je dřevěná mlýnice. Technologické zařízení mlýna má tři soustavy. Hnací soustavu tvoří lopatkové vodní kolo na spodní pohon. Převodovou soustavu tvoří hlavní ozubené kolo a další dvojice kol, rotační pohyb přenášel kuželový pastorek. Třetí pracovní, tedy mlecí soustava je tvořena celou technologií, ve které každý detail přesně zapadl, aby byla práce mlýna perfektní.

K mlýnu se dostanete po prašné polní cestě směrem od Jelky na Dunajskou Stredu. Až u něj budete, navštivte také skanzen, který se nachází nedaleko. Přiblíží Vám zemědělskou minulost obce Jelka. Samozřejmostí je také možnost občerstvení přímo u mlýna. Kdo má chuť tábořit či zakotvit loďku, je zde také na správném místě.

Vodní mlýny patří k zajímavé části historie zejména jižních částí naší země. Zarezervujte si ubytování v blízkosti vodního mlýna v Jelce, například na stránce ubytování Jelka nebo ubytování v okrese Galanta, a vydejte se po stopách našich předků. Není to tak dávno, kdy mlýny ještě pravidelně mlely. Možná během Vašeho výletu natrefíte na místní, kteří si pamatují příběhy z tohoto období z vyprávění svých prarodičů

Zoya Museum v Modře představuje unikátní výstavní prostor, který propojuje moderní architekturu s výjimečnými sbírkami výtvarného umění v srdci malokarpatské vinařské oblasti.

Lokalita se nachází v městě Modra, v části Kráľová, v okrese Pezinok, přímo na cestě mezi Modrou a obcí Dubová. Muzeum je součástí moderního komplexu Elesko Wine Park, jehož stavba byla oceněna titulem Stavba roku. Architektonické řešení budovy s čistými liniemi a velkorysými prosklenými plochami umožňuje přirozenému světlu dotvářet atmosféru v galerii. Hlavním pilířem sbírky je soubor děl světoznámého představitele pop-artu Andyho Warhola, jehož slovenské kořeny jsou tak symbolicky propojeny s tímto místem. Kromě trvalé expozice muzeum pravidelně pořádá dočasné výstavy významných slovenských a mezinárodních umělců 20. a 21. století. Interiér muzea je řešen minimalisticky, aby plně vynikla vystavovaná díla, přičemž návštěvník může plynule přejít z galerijních prostor do vinotéky nebo restaurace. Spojení špičkového umění s kulturou pěstování vinné révy dělá z tohoto místa důležitý bod na mapě kulturního turismu západního Slovenska.

Co zde můžete najít?

V areálu najdete rozsáhlé výstavní sály s trvalou expozicí děl Andyho Warhola a prostory pro sezónní výstavy. Součástí komplexu je stylová restaurace, vinotéka s možností degustace lokálních vín, obchod se suvenýry a uměleckými publikacemi. Pro návštěvníky je k dispozici také venkovní terasa a bezplatné parkoviště přímo před objektem.

Pro koho je místo vhodné?

Muzeum je ideálním cílem pro milovníky moderního umění a architektury, kteří hledají kulturní zážitek na vysoké úrovni. Vyhledávají ho také turisté cestující po Malokarpatské vinné stezce, kteří chtějí spojit degustaci vína s návštěvou galerie. Vzhledem k bezbariérovému přístupu a modernímu vybavení je místo vhodné pro seniory i osoby s omezenou pohyblivostí.

Co můžete navštívit v okolí?

V samotném městě Modra můžete navštívit Muzeum Ľudovíta Štúra nebo historickou Modranskou majoliku. V blízkosti se nachází také Hrad Červený Kameň, který nabízí pohled do šlechtické historie regionu. Pro milovníky přírody je dostupná rozhledna na Velké Homoli nebo naučná stezka v okolí Harmónie.