Kam na výlet Kolonica

Pojďte i Vy poodhalit roušku tajemství hvězdné oblohy a navštivte Astronomickou observatoř na Kolonickém sedle, která je vysunutým pracovištěm Vihorlatské hvězdárny v Humenném. Nachází se v okrese Snina mezi obcemi Kolonica a Ladomirov. Kdo by netoužil vzhlédnout ke hvězdám a nechat se unášet tajemným neprobádaným hvězdným prostorem? Hvězdy, planety, komety či perseidy. To vše lákalo a ovlivňovalo již naše dávné předky.

Observatoř je umístěna v prostředí s nízkou úrovní světelného znečištění v takzvaném Parku tmavé oblohy Poloniny. To dává předpoklady pro dobré pozorování objektů na noční obloze nejen pro návštěvníky, ale také pro vědecké účely. Umožňuje to i speciální vybavení, jakým je Vihorlatský národní teleskop. Je to druhý největší astronomický dalekohled na Slovensku s průměrem zrcadla 1 m. Již v roce 1986 odtud humenští hvězdáři pozorovali přechod Merkuru přes sluneční disk.

Observatoř nabízí od roku 2012 svým návštěvníkům kromě přímého pozorování oblohy i pozorování virtuální noční oblohy v planetáriu a promítání naučných filmů. Najdete zde také Mobilní astronomickou rotační stanici (M. A. R. S.). Jde o zařízení, které nabízí návštěvníkům pozorování noční oblohy z polohovatelných křesel. Ta jsou namontována na kruhové konstrukci, která umožňuje i jejich otáčení. V okolí observatoře se nachází naučná stezka. Dostanete se sem autem nebo na kole po cyklistické stezce.

Zajímavostí je, že patronem observatoře je první slovenský kosmonaut Ivan Bella. Druhou nezvyklostí je, že Národním parkem Poloniny prochází 49. rovnoběžka. Ta má délku 26 269 km a leží na ní taková města, jako jsou Prešov, České Budějovice nebo Regensburg.

Návštěvníci observatoře obvykle svůj výlet spojují s návštěvou jedinečné přírodní rezervace Malé Morské oko, případně třetího největšího přírodního jezera na Slovensku Morské oko v pohoří Vihorlat. V okolí si můžete prohlédnout i velmi úchvatné kostelíky, jakým je například dřevěný řeckokatolický kostelík v Jalové.

Po takových zážitcích možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Astronomické observatoře v Kolonickém sedle. Osloví Vás útulné apartmány v Ladomirově, nebo příjemné a romantické chalupy v Ladomirově? Tento výběr necháme na Vás. Odpočiňte si ve společnosti své rodiny nebo přátel v krásném prostředí Sninského okresu.

Malé Morské oko je jezero přímo v srdci Vihorlatských vrchů, které si mnozí pamatují ještě pod starým názvem Malé Vihorlatské jezero. Toto jezírko vzniklo postupným sesouváním půdy a sopečných hornin. Od roku 1993 je spolu se svým okolím přírodní památkou s nejvyšším stupněm ochrany. Okolí je známé pod názvem Vihorlatský prales či Vihorlat. Jedná se o chráněnou krajinnou oblast, která je od roku 2007 zapsána také na seznamu UNESCO. Lokalita Morské oko, která se rozprostírá na ploše 2,0623 ha, je rovněž zapsána v soustavě NATURA 2000.

Najdete ho v nadmořské výšce 727 m n. m., směrem na západ od známého Morského oka. Ve Vihorlatských vrších je Malé Morské oko stabilní „dvojkou“ – je druhým nejvýše položeným a také druhým nejzachovalejším jezerem lokality. Jeho rozloha činí 0,33 ha, přičemž hladina má kolísavý stav. Je domovem mnoha živočichů, dokonce i několika chráněných druhů. V jeho okolí se nacházejí bukové pralesy s exempláři, které jsou starší než 240 let, a zároveň jsou důvodem již zmíněného zápisu do UNESCO.

K Malému Morskému oku na Dolním Zemplíně se dostanete středně náročnou túrou. Z obce Zemplínske Hámre půjdete po žluté turistické značce, přičemž projdete přes sedlo Tri tably a Jedlinku. Z obce Remetské Hámre Vás zase čeká túra po modré turistické značce kolem známějšího Morského oka. Ze zmíněných tras je časově méně náročná ta s výchozím bodem v Zemplínských Hámrech, ovšem orientačně snazší je trasa s východiskem v Remetských Hámrech.

Pokud se budete chtít na toto krásné jezírko přijít podívat, budete muset navštívit Košický kraj, konkrétně okres Sobrance. Okolí je velkým lákadlem, proto Vám rozhodně doporučujeme vícedenní pobyt. Abyste si našli vhodné ubytování v blízkosti Malého Morského oka, nemusíte dlouho hledat. Stačí kliknout na stránku ubytování Remetské Hámre, která Vám nabídne seznam ověřených ubytovatelů z okolí, z nichž si určitě vybere každý.

Morské oko v Remetských Hámrech je největší jezero Vihorlatských vrchů. Dokonce se pyšní titulem třetí největší přírodní jezero na území naší země. Před ním jsou jen tatranská plesa – Štrbské pleso a Veľké Hincovo pleso. Morské oko si zachovává svůj přirozený půvab, krásnou okolní scenérii a jemný nádech romantiky. Abyste mohli přijít zdejší atmosféru nasávat plnými doušky, musíte navštívit Košický kraj, konkrétně okres Sobrance.

V minulosti bylo jezero známé pod názvem Velké Vihorlatské jezero. Leží v nadmořské výšce 618 m n. m. Jeho rozloha je 13,8 ha a největší hloubka dosahuje až 25,1 m. Jeho vznik je podobný jako u menšího bratra, nedalekého jezera Malé morské oko. Mohou za něj sesuvy půdy a sopečných hornin. Lokalita, ve které se jezera nacházejí, patří do ochranného pásma Chráněné krajinné oblasti Vihorlat. Ta je od roku 2007 zapsána taktéž na seznamu UNESCO. Vzhledem k 5. stupni ochrany mějte během pobytu u jezera na paměti, že platí přísný zákaz koupání, rybolovu i jiných vodních aktivit.

Do Morského oka ústí 6 stálých pramenů a poté i několik sezónních. Jeho ustálenou hladinu udržuje potok Okna, který odvádí veškerou přebytečnou vodu z jezera pryč. Jezero je však velmi zajímavým přírodním úkazem. I díky tomu je celé okolí na rozloze 108,48 ha vyhlášeno Národní přírodní rezervací Morské oko, která je zároveň územím soustavy NATURA 2000.

Jezero je velmi oblíbené zejména u nejmenších turistů. Křišťálově čistá voda se krásně třpytí a pod hladinou uvidíte míhat se větší či menší ryby. U jezera se nacházejí taktéž lavičky, abyste si na výletě dokonale odpočinuli. Přestože je zde zakázáno tábořit a stanovat, rodinný piknik si zde určitě udělat můžete. Klidně si s sebou vezměte i deku, piknikový koš plný dobrot a případně zajímavou knihu. Některé břehy mají ve svém okolí totiž zatravněné plochy jako stvořené právě pro takové rodinné sblížení či lenošení při zvucích šumícího listí stromů. Berte ale na vědomí, že co s sebou přinesete, to musíte odnést. Je totiž zakázáno znečišťovat toto území jakýmikoliv odpadky.

Když jsme zmiňovali, že jezero mají v oblibě zejména děti, mysleli jsme samozřejmě i na cestu k němu. Ta je dostupná i méně zdatným turistům, seniorům či menším dětem. Od parkoviště je to k jezeru totiž jen přibližně 1 km dlouhá procházka s mírným stoupáním. Není to nic náročného a za ten klid, který u jezera panuje, to rozhodně stojí. Kdo však nemá v úmyslu jen tak nečinně sedět, může se vybrat na procházku kolem jezera. Vaše kroky povedou přímo přes Vihorlatský prales po pěkné lesní cestičce.

Při Vašem pobytu u jezera Morské oko určitě neminete Sninský kameň. Vypíná se do výšky 1 006 m n. m. a patří mezi dominanty Vihorlatských vrchů. Z jeho vrcholu se Vám naskytne skutečně podmanivý výhled na Vihorlat a okolí. Z Hámrů – Zemplínských i Remetských – se tam dostanete po modré turistické značce. Okolím jezera vede taktéž naučná stezka v délce 2,5 km s nenáročným terénem.

Určitě stojí za to přijít sem a strávit nějaký čas u magické, místy až tyrkysové vody přírodního jezera. Zarezervujte si ubytování v okolí Morského oka a během pobytu důkladně poznejte všechny jeho břehy i celé jejich složité členění. Pokud si najdete ubytování v Remetských Hámrech, místní Vám určitě poradí i mnohé jiné tipy na výlety v okrese Sobrance. Stačí si vzít jen batoh, kvalitní obuv a skvělá dovolená může začít.

Sportovně-rekreační areál Barnova rika v Zemplínských Hámrech představuje oblíbené centrum odpočinku, které spojuje letní koupání s aktivním pohybem v srdci podvihorlatské přírody.

Lokalita se nachází v obci Zemplínske Hámre, v okrese Snina, v malebném prostředí na úpatí Vihorlatských vrchů. Do provozu byl uveden v roce 2009 a od té doby slouží jako hlavní rekreační zóna pro místní obyvatele i turisty přijíždějící do chráněné krajinné oblasti. Hlavním lákadlem je letní koupaliště, které disponuje jedním plaveckým bazénem o rozměrech 25 x 12,5 metru a hloubce 1,25 metru. Pro nejmenší návštěvníky je k dispozici dětský bazén o průměru 6 metrů s mokrou skluzavkou, který zajišťuje bezpečnou zábavu ve vodě. Kromě vodních ploch se v areálu nacházejí zatravněné plochy určené k opalování a odpočinku, stejně jako vyhrazená místa s ohništi pro opékání či vaření guláše. Sportovní část areálu doplňuje multifunkční hřiště s umělou trávou, které lze využít pro různé kolektivní hry po předchozí rezervaci. Celý areál je koncipován tak, aby poskytoval komfortní zázemí včetně kabinek na převlékání, sprch a hygienických zařízení.

Co zde můžete najít?

V areálu najdete letní koupaliště s plaveckým a dětským bazénem, vodní skluzavku a dětské hřiště pro rodiny s dětmi. K dispozici je multifunkční hřiště, místa na opékání a pro milovníky relaxace také finská sauna s kapacitou 8 míst (dostupná po dohodě). Součástí nabídky je sezónní bufet s rychlým občerstvením a celoročně otevřená hospůdka u hřiště, která slouží jako společenské centrum pro návštěvníky i sportovce.

Pro koho je místo vhodné?

Barnova rika je ideálním místem pro rodiny s dětmi, které během letních měsíců hledají klidnější alternativu k velkým aquaparkům. Vyhledávají ho také turisté a cyklisté jako zastávku na osvěžení během výletů ve Vihorlatu, či party přátel, které si chtějí pronajmout hřiště nebo zorganizovat neformální opékání v přírodě. Areál je díky své poloze vhodný i pro seniory hledající klid a nenáročný pohyb na čerstvém vzduchu.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci se nachází Muzeum Zemplínske Hámre, které dokumentuje hornickou a železářskou historii regionu, a začíná zde Hámorský naučný chodník. Pro zdatnější turisty je areál výchozím bodem pro výstup na dominantu okolí – Sninský kameň, odkud lze pokračovat k horskému jezeru Morské oko. Nedaleko v městě Snina můžete navštívit také rekreační oblast Sninské rybníky s biokoupalištěm.

Ve stínu korun čtyř mohutných lip, ve středu obce Jalová, se ukrývá malebný Dřevěný řeckokatolický kostelík sv. Jiří. Přijďte se i Vy pokochat krásou tradiční slovenské sakrální architektury zařazené mezi národní kulturní památky. Dostanete se sem po cestě z města Snina na obec Stakčín a následně k vodní nádrži Starina. Před přehradou je odbočka na Jalovou. Auto zaparkujte u autobusové zastávky a vraťte se pár metrů zpět. Zde najdete kovovou branku se šipkou, která Vás zavede ke kostelíku. Nachází se schovaný za domy a z cesty není dobře vidět.

V mírném svahu objevíte poměrně malou dřevěnou roubenou stavbu ležící na kamenném základě z roku 1792. Střecha je pokryta dřevěným šindelem. Vyčnívají z ní dvě věžičky zakončené kovovými trojramennými kříži. V hlavní věži jsou ukryty dva zvony. Jeden pochází z roku 1908 a druhý byl odlit v roce 2001. Slyšeli jste je už zvonit? Pár paprsků slunce se dovnitř interiéru prodírá přes čtyři malá okénka. Původně patřil k takzvaným „chrámům v bílém kožichu“, protože byl omítnut a namalován bílým vápnem. Dnes jsou stěny bez omítky a tvoří je jen dřevo. Před kostelem stojí velký kamenný kříž. Na rozdíl od jiných staveb tohoto typu není oplocen. Legenda tradovaná místními obyvateli praví, že kostel byl v minulosti až třikrát přemístěn.

Vnitřní část kostelíka je rozdělena na tři menší části. Ukrývá vzácný ikonostas, který je ze 17. století. Je tedy starší než samotný kostel. Z prostorových důvodů sem však nebyl přenesen vcelku. Za svůj poměrně zachovalý vzhled vděčí několika rekonstrukcím. Ta poslední proběhla v roce 2009. Každou neděli a během církevních svátků je zde sloužena liturgie. Mimo tuto dobu je kostelík uzavřen, a pokud si jej chcete prohlédnout zevnitř, musíte se dohodnout s Řeckokatolickým farním úřadem ve Stakčíně. Kontakty najdete na informační tabuli umístěné vedle vstupních dveří do kostela.

Po návštěvě kostela Vám doporučujeme navštívit také největší zdroj pitné vody ve střední Evropě, vodní nádrž Starina, z vyhlídky na vodní nádrž Starina. V zimním období Vás rádi uvítají v malém Lyžařském středisku Parihuzovce. Milovníci vojenské historie by si neměli nechat ujít možnost navštívit Vojenský hřbitov z první světové války.

Po těchto prohlídkách a výletech možná rádi uvítáte zasloužený odpočinek. My Vám můžeme doporučit ubytování u našich hostitelů. Zarezervujte si již nyní ubytování v blízkosti dřevěného kostelíka v Jalové. Osloví Vás pohodlné apartmány v Jalové, nebo upřednostníte tiché prostředí a útulnost chaty v Jalové? Věříme, že se rozhodnete správně a užijete si zde krásný čas se svými blízkými.

Pokud směřujete na turistiku do Národního parku Poloniny, zastavte se u Vodní nádrže Starina, která je největší zásobárnou pitné vody na Slovensku a zároveň patří k největším rezervoárům pitné vody ve střední Evropě. Hned vedle ní najdete vyhlídkovou věžičku, ze které se Vám naskytne nádherný pohled na celou okolní krajinu. K rozhledně se dostanete velmi jednoduše. Nachází se u silnice II. třídy č. 558 v jižním cípu vodní nádrže.

Starina se rozprostírá na ploše 311,4 ha a její objem činí 59,8 mil. m³ vody. Výstavba vodního díla si vyžádala vystěhování 3 380 obyvatel ze 7 obcí. Nádrž byla vybudována v roce 1989 na horním toku řeky Cirocha v Bukovských vrších. V jejím okolí platí I. a II. stupeň hygienické ochrany, což znamená přísný zákaz koupání, člunkování, chytání ryb, a dokonce je zakázáno se přibližovat k jejím břehům.

Využijte proto dřevěnou rozhledničku a podívejte se na klidnou vodní hladinu z výšky. Na vyhlídkovou plošinu Vás dovede pár schůdků. Neváhejte a pořiďte si milé fotografie na památku. Pod vyhlídkou jsou umístěny informační tabule, kde se dozvíte zajímavé poznatky o vodním díle i noční obloze a světelném smogu v Poloninském národním parku.

Okolím Stariny se nemusíte toulat pěšky. Přírodu můžete poznávat i ze sedla svého kola. Poloninská cyklotrasa začíná v obci Stakčín na náměstí a pokračuje obcemi Jalová, Topoľa a Kolbasov. Druhá část pokračuje obcemi Ulič a Nová Sedlica. Zde Vás již bude čekat pohádkový domeček dědečka Večerníčka.

V obci Jalová se nachází také Dřevěný řeckokatolický kostelík sv. Jiří, který ukrývá vzácný ikonostas ze 17. století. Skvělým tipem na výlet je procházka kolem největšího jezera Vihorlatských vrchů – Mořského oka.

Po skvělém dni na čerstvém vzduchu se ubytujte v romantické chatě nebo stylovém apartmánu. Celou nabídku ubytování nedaleko vyhlídky na vodní nádrž Starina najdete na naší stránce ubytování v Jalové. Při plánování výletů Vám jistě pomůže i stránka kam na výlet v Jalové.

Maličká vesnička Hrabová Roztoka v Sninském okrese se může pochlubit národní kulturní památkou. Ve svém nevelkém katastru ukrývá řeckokatolický dřevěný chrám, který je zasvěcen jednomu z nejvýznamnějších východních světců. Chrám sv. Basila Velikého byl postaven v roce 1750 a patří mezi nejzachovalejší dřevěné sakrální stavby na Slovensku. Přijďte se i Vy podívat na nádherný ikonostas s ikonami zobrazujícími významné církevní osobnosti.

Kostelík byl postaven jako tříprostorová, dvouvěžová stavba se dvěma kříži. Jeho konstrukce je sroubená a pokrytá šindelem, vertikálně kladeným v horizontálních pásech. Na obou koncích jsou věžičky s trojramennými kříži. Ve věži na průčelí jsou umístěny tři zvony.

Interiér cerkve je z větší části barokní a pochází z poloviny 18. století. Jeho dominantou je zmíněný ikonostas tvořený čtyřmi řadami. První, hlavní řadu, tvoří ikony sv. Mikuláše, Bohorodičky Hodigitrie, Krista Učitele a sv. Basila Velikého. Druhá řada svátků je předělena ikonou, která zobrazuje Poslední večeři. Třetí apoštolská řada má ve svém středu ikonu Krista Velekněze. Poslední řada proroků sestává ze šesti medailonů s dvojicemi postav. Vrchol ikonostasu tvoří skloněný kříž.

Zajímavostí tohoto chrámu je, že se zachoval v původní podobě až do dnešních dob. V roce 2000 prošel jeho exteriér rozsáhlou opravou, v jejímž rámci byla vyměněna celá střecha, vyčištěny podlahy a obnoveny nátěry vnějšího dřevěného opláštění chrámu. Opraveny byly i vchodové dveře, prestol, dva procesní kříže a truhlice.

Jelikož se v kostelíku již nekonají žádné bohoslužby, svou návštěvu si předem telefonicky ohlaste. Výlet můžete spojit s turistikou do okolních Vihorlatských vrchů. Pokud máte chuť dále objevovat, vydejte se do obce Podhoroď a odhalte tajemství nejvýchodnější hradní zříceniny na Slovensku – hradu Tibava.

Pokud patříte k dobrodružným typům, zajděte do obce Ladomírov a podívejte se do nekonečného vesmíru skrze největší astronomický dalekohled na Slovensku. Takový úžasný zážitek Vám přinese návštěva Astronomické observatoře na Kolonickém sedle.

Protože jsme zmínili již dvě NEJ atrakce sninského okresu, je čas pouvažovat nad vhodným ubytováním. Pestrou nabídku ubytování v blízkosti dřevěného řeckokatolického kostela sv. Basila Velikého v Hrabové Roztoke najdete na naší stránce ubytování Hrabová Roztoka. Přejeme Vám krásný pobyt plný zajímavých zážitků.

V okrese Snina na Východním Slovensku leží Národní park Poloniny. Hraničí s národním parkem Bieszczadzki Park Narodowy v Polsku i s národním parkem Užanskyj nacionaľnyj pryrodnyj park na Ukrajině. Tyto tři země jsou spojovány Kremencem, který je s výškou 1 210 m n. m. současně nejvyšším bodem Národního parku Poloniny. Národní park se rozprostírá na ploše 29 805 ha, ochranné pásmo leží na 10 973 ha. Až 81 % plochy národního parku tvoří lesy.

Území bylo vyhlášeno národním parkem 1. října 1997. Park svůj název dostal díky fenoménu polonin. Jsou to květnaté horské louky, které se nacházejí až nad hranicí lesa. Národní park je výjimečný zejména tím, že zde jako na jediném místě na Slovensku žije populace zubra evropského. Národní park taktéž spadá pod soustavu NATURA 2000, a to dvěma typy území. Chráněnými ptačími územími (Bukovské vrchy) a územími evropského významu (Bukovské vrchy, Stinská, Ulička).

Klimaticky jsou v Národním parku Poloniny zastoupeny všechny oblasti. Teplá, mírně teplá i chladná. Díky tomu má národní park rozmanité zastoupení fauny i flóry. Průměrné teploty vzduchu se pohybují na úrovni 4–8 °C. Za rok je průměrný úhrn srážek od 800 do 1 000 mm. Sněhová pokrývka se na území drží mezi listopadem až dubnem, na hřebenech v průměru 160 dní v roce.

Volně žijicího zubra uvidíte jedině v Poloninách

Zastoupení fauny Národního parku Poloniny se odvíjí od jeho polohy na rozhraní Západních a Východních Karpat. Oblast se dá charakterizovat jako palearktická, pokrytá smíšenými a listnatými stromy. Jako zajímavost zmíníme, že na území bylo dosud identifikováno téměř 6 000 různých druhů bezobratlých a 320 druhů obratlovců. Svůj domov zde má 403 druhů pavouků (velmi vzácní jsou Araeoncus crassiceps, Collinsia inerrans) i 819 druhů motýlů (významní jsou zavíječ artyčokový, bělásek ovocný). Vodní toky si zachovaly bohaté zastoupení jepic, ale najdete zde také vzácný endemit blešivce. Nacházejí se zde různé cenné druhy brouků, dvoukřídlých, ale i ptáků. Národní park je Chráněným ptačím územím a hnízdí zde lelek lesní, jeřábek lesní, chřástal polní, orel křiklavý, strakapoud bělohřbetý či puštík dlouhoocasý. Z dalších vzácných či ohrožených druhů zde své útočiště našli vlk obecný, medvěd hnědý, kočka divoká, vydra říční, rys ostrovid a zubr evropský.

Právě díky zubrovi je Národní park Poloniny velmi významným územím. Na Slovensku jsou Poloniny již jediným domovem volně žijícího největšího evropského suchozemského savce. V roce 2004 byl vypracován projekt „Založení volně žijící popuace zubra evropského v slovenských Karpatech“ s cílem vytvoření a zachování stabilní populace zubra evropského na území Slovenska. Aktuálně na území národního parku žijí dvě zubří stáda. Navzdory mnoha negativům, která zubři pro území přinášejí, jsou zde i pozitivní jevy. Zejména to, že zubři zatraktivňují území z pohledu turismu a pomáhají při udržování současného stavu biotopu území národního parku.

Flóra Národního parku Poloniny je rozmanitá a tvoří pomyslnou botanickou zahradu na hranici horských systémů Západních a Východních Karpat. Momentálně je identifikováno více než 1 000 druhů vyšších rostlin, mnohé z nich jsou ohrožené či vzácné. Pro představu pestrosti území doplníme, že se zde nachází více než 300 druhů mechorostů, více než 100 druhů lišejníků i 300 druhů hub. Nejpočetnější zastoupení má vegetace lesů, s dominantním zastoupením buku lesního. Nejnižší polohy parku charakterizují dubohrabové lesy, přecházejí do bukových lesů a následně procházejí přes jedle bělokoré. V nejvyšších polohách se vyskytují lesy bukové, místy promíchané s javory. V každém lesním porostu se najdou vzácná a velmi cenná společenstva stromů. Břehy horských potoků jsou charakteristické výskytem vrbových křovin, společenstvy olše šedé a kapradinami. Nelesní společenstva jsou tvořena prameništi, slatinami, rašeliništi, loukami, pastvinami a poloninami. Pro poloniny, tedy horské louky nad horní hranicí lesa, je typický výskyt východokarpatských druhů rostlin.

Vychutnejte si perseidy v Parku tmavé oblohy

V Národním parku se nachází 7 národních přírodních rezervací, 14 přírodních rezervací a 1 přírodní památka. Každé z těchto míst je výjimečné. Velkou pozornost turistů poutá zejména Park tmavé oblohy, kterým prochází 49. rovnoběžka. Dne 3. prosince 2010 byl vyhlášen první slovenskou oblastí tmavé oblohy. Cílem parku je podávat veřejnosti informace, vzdělávat v problematice týkající se ochrany nočního životního prostředí, a v neposlední řadě toto prostředí ochraňovat. Území je typické i tím, že v něm žije nejvíce endemických a ohrožených druhů živočichů i rostlin. Připisuje se to tomu, že díky nízkému světelnému znečištění a skutečně přirozené noční obloze zde mají nejméně narušený noční biorytmus. Turisté, ale i mnozí fotografové na toto místo míří s jasným cílem. Sledovat volně viditelnou Mléčnou dráhu a tisíce hvězd. Jen pro porovnání, zatímco zde jich uvidíme pouhým okem několik tisíc, ve městech se jejich počet snižuje na stovky a ve velkoměstech dokonce jen na desítky hvězd. Skutečná romantika pod hvězdami, co říkáte? Za vhodných podmínek dokonce uvidíte protisvit, pás či zvířetníkové světlo.

Dopřejte si kvalitní turistiku i jedinečné cyklotúry

Turisté ocení velké množství atraktivních tras, ačkoli historie turistiky jako takové nemá dlouhou tradici. První zdokumentovaný pochod se uskutečnil až v roce 1839. V současnosti národním parkem procházejí turistické značky různých náročností. Hřebenem Poloninských Karpat Vás provede stezka po červené značce. Údolím Hlubokého potoka a Tri studničky jsou stezky vedoucí po žluté značce. Stezka Nová Sedlica – Čierťaž a stezka Runina – Komúrny vedou po zelené značce. Stezka Ruskou cestou a stezka ikon vedou po modré značce. Kromě uvedených se v Poloninách nacházejí také dva turistické hraniční přechody se sousedním Polskem. Pokud hledáte dobrodružství, na několika místech si užijete i super stanování. Oblíbené jsou také cyklotrasy, územím prochází dokonce Karpatská cyklomagistrála značená červenou značkou. Zajímavé jsou různé naučné stezky či různá místa, která Vám vyprávějí svůj vlastní příběh. Patří k nim například Beskydský panteon – symbolický hřbitov známých osobností zpod Polonin, dřevěné plastiky umístěné ve starém uličském parku, Arpádova linie či Starina se svými přírodními, historickými i kulturními zajímavostmi.

Přijďte poznávat krásná zákoutí malebné přírody, která jinde nenajdete. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Národního parku Poloniny, například na stránkách ubytování v okrese Snina, ubytování Stakčín, ubytování Prešovský kraj nebo ubytování Bukovské vrchy a užijte si skvělý pobyt. Nezapomeňte si přibalit do batohu vše potřebné, nikdy nevíte, co se během Vašeho pobytu změní a Vy se rozhodnete ho prodloužit či absolvovat navíc další výlety. Ani bychom se tomu nedivili, Poloniny jsou skutečně nádherné.

Vodní nádrž Starina na horním toku řeky Cirochy v Bukovských vrších slouží jako zásobárna pitné vody a je největší svého druhu na Slovensku. Je to také největší zdroj pitné vody ve střední Evropě. Tato vodní plocha leží v nejvýchodnějším cípu Slovenska, v severovýchodní části Zemplína, přesněji v katastru obce Stakčín v okrese Snina. Toto území je součástí Národního parku Poloniny.

Nádrž o objemu 59,8 mil. m³ vody se rozprostírá na ploše 311,4 ha. Výstavba nádrže probíhala v letech 1981 až 1988, ještě předtím došlo k vysídlení sedmi vesnic, důvodem byla nutnost vzniku ochranného pásma zdroje pitné vody. Kolem nádrže platí i v současnosti přísný zákaz vjezdu motorových vozidel. Ve Starině je také zakázáno se koupat, chytat ryby, jezdit na loďkách nebo se vůbec přibližovat k jejím břehům.

Panoramatický výhled na vodní plochu se naskýtá z Vyhlídky nad Starinou na jižním okraji přehrady. Nachází se na silnici mezi obcemi Stakčín a Kolbasov. V blízkosti vyhlídky jsou umístěny tabule, které informují nejen o vodním díle, ale i o noční obloze a světelném smogu.

Okolí vodní nádrže se vyznačuje rostlinným bohatstvím. Voda v nádrži slouží také vydrám, bobrům či jelení a černé zvěři. V blízkosti vodního díla se vyskytuje i zubr evropský, který na Slovensku žije pouze v Národním parku Poloniny. Vodní plochu využívá k odpočinku i migrující ptactvo, ochranáři zde zaznamenali více než 50 druhů ptáků.

Tato oblast může zaujmout i nadšence do historie. Ve vysídlené obci Ostružnica najdete ruiny kostela z roku 1806, v bývalé obci Veľká Poľana stojí původní dům, stejně jako v obci Zvala. V dalších vystěhovaných obcích se nacházejí vojenské hřbitovy, pomníky či kapličky. První světovou válku připomíná vrch Hodošík nad Veľkou Poľanou, který je s nadmořskou výškou 851 m n. m. nejvýše položeným hřbitovem z 1. světové války na Slovensku. V seznamu kulturních památek je zapsán také čtyřkilometrový úsek historické cesty, která procházela slovensko-polskou státní hranicí za dob 2. světové války v horském průsmyku Ruské sedlo.

Návštěvu tohoto vodního díla mnoho turistů absolvuje během pobytu v Národním parku Poloniny. Pokud i Vy plánujete delší pobyt v této oblasti, podívejte se na našem portálu na nabídku chalup v Uliči či ubytování v soukromí v Zemplínských Hámrech. Po ubytování se můžete poohlédnout i v okresním městě Snina, případně v trochu vzdálenějším Humenném.

V jedné z nejvýchodněji položených obcí na Slovensku se ukrývá unikátní Minigalerie dřevěných kostelíků pod širým nebem. Zavítejte do vesničky Ulič a prohlédněte si dokonalé repliky vzácných sakrálních staveb východního obřadu. Věděli jste, že dřevěné cerkve se v minulosti stavěly bez použití jediného hřebíku? Muzeum najdete v turisticky vyhledávané lokalitě u takzvaných Dveří do Národního parku Poloniny.

Minigalerii tvoří dvanáct do detailů vypracovaných zmenšenin existujících i již zaniklých kostelů z Východoslovenského regionu. Kostelíky jsou vyrobeny z dubového a borovicového dřeva, stejně jako z lisovaných materiálů v měřítku 1:10. Na jejich zpracování se podíleli umělci z místní chráněné dílny.

Skanzen byl vytvořen v roce 2015 a mezi modely najdete kostelík z Kalné Roztoky, Jalové, Stakčína, Ruského Potoka, Zboje, Uličského Krivého, Nové Sedlice, ale i cerkve z obcí Príslop, Topoľa, Ulič a Zboj. Areál se průběžně doplňuje a postupně v něm přibývají dřevěné sochy mystických postav, které podle dávných legend žily v lesích Polonin.

Obec Ulič se nachází v Uličské dolině v nejvýchodnějším cípu Slovenska. Po prohlídce parku se můžete vydat na turistiku a projít se po naučné stezce Miroslava Poliščuka. Pokud chcete vidět domeček dědečka Večerníčka, udělejte si odbočku do vesničky Nová Sedlica. Zrekonstruovanou ikonickou chaloupku, která kdysi inspirovala tvůrce večerníčkové znělky, najdete uprostřed vesnice. Po nádherném dni stráveném na čerstvém vzduchu Vám jistě přijde vhod odpočinek v útulném pokojíčku rodinného penzionu.

Více ubytování nedaleko Minigalerie dřevěných kostelíků v Uliči najdete na naší podstránce ubytování Ulič. Následující den můžete strávit procházkou na rozhlednu Holica. Pokud jste v srdci dobrodruh a láká Vás daleký vesmír, namiřte si to do nedaleké obce Ladomirov a podívejte se na hvězdy přes největší teleskop na Slovensku. O tento nezapomenutelný zážitek se postará Astronomická observatoř na Kolonickém sedle.

V obci Podhoroď v okrese Sobrance se nachází zřícenina hradu ze 13. století. Nad bývalým kamenolomem najdete nejvýchodnější zříceninu hradu na Slovensku. Tibavský hrad je zároveň jedním z nejmenších hradů, které u nás máme. Pojďte prozkoumat ruiny hradu a okolí z výšky 405 m n. m.

Na hradním vrchu se kromě zříceniny nachází přírodní památka Podhorodský hradný vrch, která byla vyhlášena již v roce 1986. Chrání morfologicky výrazné bradlo, které je bohaté na vegetaci rostoucí na vápencovém podloží. Během archeologického průzkumu byly v areálu zříceniny nalezeny různé keramické předměty a fragmenty ze 13. a 14. století.

Avšak již ve 14. století se v písemných pramenech hrad zmiňuje jako opuštěný a zpustlý. Již na začátku 18. století byl zničen. Hrad měl původně oválnou dispozici a součástí stavby byla okrouhlá věž. Z ní je možné vidět zachované kamenné schodiště a klenby. Existenci nádvoří naznačuje zeď a její zbytky.

K hradu se dostaneme přímo z obce Podhoroď. Z louky nad obcí pokračujeme lesní cestou se strmějším stoupáním. Sice je stoupání náročnější, netrvá však dlouho. K zřícenině hradu Tibava se dostanete přibližně za 10 min.

Zajímavostí je, že v blízkosti hradu, přibližně 4 km, najdete další zříceninu. Tibavský hrad v Choňkovcích pochází přibližně z 15. století. Že bohužel ani jeden z hradů nemá zachovanou dostatečnou písemnou historii a jejich blízká existence zůstala nevysvětlená.

Pokud zavítáte na Zemplín, nevynechejte ikonu tohoto regionu. Vodní nádrž Zemplínská šírava je ideálním místem pro relaxaci a pohodu. Užijte si sluneční paprsky, vodu či atrakce. Vyzkoušejte některé z vodních sportů a strávte aktivní den ve známé lokalitě. Zarezervujte si ubytování v okolí hradu Tibava a poznejte krásný Zemplín.

Patříte i Vy k milovníkům zimních radovánek, rychlé jízdy na lyžích a větru ve vlasech? V takovém případě oceníte naše pozvání do lyžařského střediska Parihuzovce. Nachází se ve Vihorlatských vrších, přibližně 17 km severovýchodně od okresního města Snina nad obcí Parihuzovce.

Při cestě autem z obce k vlekům budete potřebovat určitou dávku trpělivosti a zejména opatrnosti. V blízkosti vleků Vás čekají dvě menší, ale pro účely střediska plně postačující parkoviště.

Základní stanice lyžařského střediska je v nadmořské výšce 420 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 641 m n. m. Celkové převýšení lyžařských tratí je 221 m. Ve středisku fungují dva starší, ale zato plně funkční lyžařské vleky o délce 350 a 650 m. Můžete si vybrat ze čtyř tratí sjezdovek s lehkou, středně těžkou a těžkou obtížností o celkové délce 2,4 km. Nejdelší sjezdovka má délku 1 km. Umělé zasněžování je pouze na délce 1 km a nepokrývá všechny tratě.

O provoz střediska se starají dobrovolníci z místní TJ Slávia Spartak Vihorlat Snina. Proto je středisko otevřeno převážně jen během víkendů a volných dnů. Lyžařská sezóna trvá převážně od začátku ledna do konce března. Středisko vyhledávají nejen zkušení lyžaři, ale zejména rodiny s dětmi. Hlavní výhodou, kterou určitě oceníte, jsou poměrně prázdné svahy, krátké čekací doby na vleky a velmi příznivé ceny.

Návštěvníci tohoto střediska se musí připravit na to, že zde nenajdou tak dokonalý servis jako ve špičkových vyhledávaných lyžařských střediscích na Slovensku. Chybí ski servis i půjčovna lyží. Sociální zařízení jsou skromnější. Maličký bufet nabízí obvykle jen teplý čaj. Pokud však s těmito záležitostmi počítáte, vše, co potřebujete, si můžete přivézt s sebou. Určitě si dobře zalyžujete, aniž byste výrazně ochudobili Váš rodinný rozpočet. Návštěvníci obvykle oceňují i velmi dobrý přístup a ochotu personálu.

Pokud si kromě lyžování chcete v rámci tohoto regionu plného krásné přírody prohlédnout něco zajímavého, doporučujeme Vám navštívit vojenský hřbitov z první světové války v nedaleké obci Hostovice. Možná Vás svou architekturou zaujme dřevěný řeckokatolický kostelík v Jalové. Zajímá Vás obloha a hvězdy? Neváhejte a navštivte astronomickou observatoř na Kolonickém sedle u Humenného.

Naplánujte si dokonalý odpočinek na lyžích, procházky v přírodě nebo krásné společné zážitky s rodinou či přáteli. Užijte si dosyta tento vyhledávaný turistický region. My Vám můžeme poradit, kde najdete nejlepší nebo cenově nejvýhodnější ubytování u lyžařského střediska Parihuzovce. Osloví Vás apartmány Parihuzovce nebo útulné chaty a chalupy Parihuzovce? Tuto volbu necháme jen na Vás.

Nedaleko Beňatinského lomu v obci Beňatina v okrese Sobrance najdete přírodní památku, která je ukrytá v lesním porostu. V jejím okolí se nacházejí zkameněliny mlžů či různých měkkýšů. K travertinu se dostanete od tyrkysového jezírka, které je přirovnáváno k Plitvickým jezerům. Navštivte tento přírodní unikát a jeho zákoutí.

Mnoho návštěvníků si myslí, že Beňatinský travertin je právě zmíněné jezero. Samotný travertin však najdete ukrytý v přilehlém lese. Prohlédněte si ho zblízka a mezi listy rostlin, které ho obklopují, uvidíte ty nejzajímavější otisky a zkameněliny amonitů a jiných živočichů.

Lokalita je chráněným územím v rámci chráněné krajinné oblasti Vihorlat. Za přírodní památku byla vyhlášena již v roce 1989. Samotné jezero vzniklo po ukončení těžby vápence. Hned při příchodu k jezeru Vás zaujme Beňatinská velryba. V travertinové stěně nad jezerem najdete otisk připomínající tělo velryby. Zbarvené vrstvy vápence vytvářejí jedinečný úkaz. Tato přírodní malba je nepřehlédnutelná.

Samotné jezero a okolí travertinu Vás zaujme v každém ročním období. Krásami okolní přírody se můžete pokochat i při výstupu na zříceniny blízkých hradů. Vydejte se na nenáročný výstup na hrad Tibava nebo Tibavský hrad v Choňkovcích. Přestože se o hradech zachovalo jen velmi málo pramenů, zajímavostí je jejich vzájemná blízkost.

Věděli jste, že nedaleký Národní park Poloniny je místem, které se vyznačuje nejnižším světelným znečištěním na Slovensku? I díky tomu je domovem chráněných a jedinečných živočichů. Vy si však díky minimálnímu světelnému znečištění můžete vychutnat velkolepou hvězdnou oblohu. Nevynechejte tedy Astronomickou observatoř na Kolonickém sedle.

Už máte termín pro Vaši dovolenou? Vyberte si z naší nabídky ubytování v okolí Sobranec a zarezervujte si ubytování v blízkosti Beňatinského travertinu. Ať už se vydáte s přáteli nebo rodinou, věříme, že si krásy tohoto kraje naplno užijete.

U obce Hostovice v okrese Snina se během 1. světové války odehrávaly intenzivní boje. Historickým milníkem i tichou vzpomínkou na toto bolestivé období je vojenský hřbitov, na kterém našlo věčný odpočinek 112 vojáků převážně rakousko-uherské armády. Vydejte se po stopách ne tak dávné minulosti a vzdejte hold mužům, kteří bojovali i za Vaši svobodu.

Frontový hřbitov vznikl pravděpodobně v roce 1917 a pozůstává ze 47 hrobů. Hroby jsou uspořádány ve čtyřech řadách. Dvacet pět z nich patří jednotlivcům, čtyři jsou hromadné a osmnáct je společných. Pochováno je zde 104 rakousko-uherských vojáků, jejichž jména jsou známá. Mezi pochovanými je i 8 neznámých vojáků, z toho jeden ruské národnosti. Naposledy se zde konal smuteční obřad 13. dubna 1923.

V roce 2011 prošla hrobová místa rozsáhlou rekonstrukcí, o kterou se postarali členové Klubu vojenské historie Beskydy. Osadily se kříže a postavil se centrální monument – památník na kamenném podstavci s dřevěným křížem. Dobrovolníci ze Slovenska, Polska, Česka i Maďarska zde dohromady odpracovali přes 1 100 hodin.

Další vzpomínkou na hrůzy války v této obci je dřevěná, 6 metrů vysoká zvonice na vrchu Skory, věnovaná padlým slovenským vojákům, kteří bojovali v okolí Hostovic. Urputné boje si vyžádaly tisíce mrtvých a stovky raněných. Ke zvonici Vás dovede naučná stezka dlouhá 13 km. Trasa začíná u obecního úřadu a lesní cestou Vás bude provázet 13 informačních panelů.

Hostovice jsou vynikajícím výchozím místem pro výlety do okolí. Pokud máte rádi pěší turistiku, zajděte na Hostovický kopec (Tlusté). Z nedaleké Starinské vyhlídky se Vám naskytne kouzelný pohled na naši největší zásobárnu pitné vody – vodní nádrž Starinu.

Ubytování nedaleko vojenského hřbitova z první světové války v Hostovicích najdete na našem portálu. Ubytování v Hostovicích, to jsou čisté a útulné pokoje v rodinných penzionech i pohádkové chaty a chalupy. Přejeme Vám krásný pobyt plný skvělých zážitků.

V malebné obci Choňkovce v okrese Sobrance najdete zříceninu nevelkého Tibavského hradu. Severně od obce na úzkém skalním bradle byl hrad chráněn neschůdnými svahy. Přístup k hradu je však nenáročný a po turistické stezce, která je provázena žlutou značkou, se z parkoviště dostanete k Tibavskému hradu přibližně po 1,5 km dlouhé trase, která začíná na louce nad obcí.

První písemná zmínka pochází ze začátku 15. století. Písemné prameny a zdroje jsou skromné a zachovaných informací je velmi málo. Obytný palác představoval obdélníkovou stavbu se zdmi silnými téměř 1,5 m. Přístup k hradu vedl dřevěným přemostěním. Po jeho přechodu se hradní páni dostali na menší nádvoří. Okolí bylo chráněno také hlubokými koryty potoků. V blízkosti hradu se nacházely další obytné i hospodářské či obranné stavby. Hrad chránily 10 m široké příkopy. Podle stop v terénu a pozůstatků zdí byly rozměry hradu přibližně 50 m x 30 m. Příčiny, proč a jak hrad zanikl, jsou bohužel neznámé.

Při výstupu si však užijete krásnou a klidnou přírodu okolních lesů. Pokud Vám počasí dopřeje, vydejte se k vodní nádrži Zemplínská šírava a užijte si pohodu a relaxaci. Kromě koupání si můžete vyzkoušet vodní sporty nebo se pokochat okolím z paluby vyhlídkové lodi.

Lákají Vás zříceniny našich hradů? Pak pro Vás máme ještě jeden tip. V nedaleké obci Vinné najdete zříceninu gotického hradu ze 13. století. Vinianský hrad se vypíná na hradním vrchu ve výšce 325 m n. m. Tak pojďte prozkoumat krásy regionu Zemplín. Hledáte ubytování v okolí Tibavského hradu? Zarezervujte si některou z chalup či apartmánů v okolí a vydejte se prozkoumat pozůstatky středověkého hrádku. Stačí si jen vybrat ten správný termín a hurá na výlet.