Vodopády Korytnica

Brankovský vodopád je díky své výšce 55 m nejvyšším vodopádem Nízkých Tater. Nachází se v katastru obce Ružomberok, v osadě Podsuchá, v bočním údolí Vyšný Brankov, v Žilinském kraji. Tyčí se nad ním vrch Veľký Brankov, po kterém nese název i vodopád. Ten se nachází v nadmořské výšce 775–830 m n. m. Padá z Kurucké skály, skalního útvaru z dolomitů. Od roku 1980 je naší národní přírodní památkou, která se nachází v Národním parku Nízké Tatry. Výměra celé národní přírodní rezervace Brankovský vodopád činí 27,71 ha.

Vodopád vznikl díky přepadu horského potoka přes vápencový skalní stupeň. Voda má stabilní průtok 3 l/s. Stěna, přes kterou stéká vodopád, má mírné členění, z toho důvodu se zde vyskytují různé police a kaskády. Vodopád je skrytý v údolí, avšak trasa k němu je nenáročná. Dala by se téměř nazvat procházkou, odhlédneme-li od posledního úseku, pokud se chcete dostat až úplně pod vodopád. Tam se již na posledních metrech nacházejí dřevěné můstky se zábradlím a těsně pod vodopádem i řetěz, aby se předešlo případnému zranění.

Celoročně patří mezi velmi vyhledávané lokality zkušených turistů, ale je i příjemnou horskou procházkou pro rodiny s dětmi či seniory. Cesta k němu trvá od půl hodiny do hodiny, záleží jen na Vaší kondici. Není náročná, startujete od parkoviště na hlavním tahu mezi Ružomberkem a Donovaly a pokračujete po značené zelené turistické trase. Procházíte krásnou přírodní scenérií, která je tvořena tmavým údolím v obklopení lesa. Z Ružomberka se k vodopádu dostanete i po cyklostezce.

V létě vodopád vytváří průzračný závoj padající vody. Pohled na ni působí uklidňujícím dojmem, jako balzám na duši. Vzhledem k tomu, že je relativně skrytý v údolí, výhledy od něj ani mnoho pronikajícího slunce nečekejte. O to příjemnější je ale toto zchlazení během nejhorkejších měsíců v roce. V zimě se scenérie úplně mění. Z vodopádu se stává nádherný ledopád, který patří mezi čím dál více vyhledávané v komunitě ledolezců.

Kromě turistů můžete potkat i hledače pokladů. Říká se totiž, že nedaleko Brankovského vodopádu ukryl Jánošík své poklady. Zatím je nikdo nenašel, takže šance na jejich objevení zde stále je. Když budete na Donovalech nebo v Ružomberku a budete hlavním tahem projíždět, udělejte si čas a zastavte se na tomto krásném místě. Jak si odpočinete od řízení, tak objevíte krásnou část naší země.

Ještě lepší nápad je zarezervovat si ubytování v okolí Brankovského vodopádu. Jelikož je v Nízkých Tatrách mnoho možností pro turistiku, aktivní i pasivní odpočinek či i nějaký ten výlet po stopách historie a umění, byla by škoda nezůstat alespoň na pár dní. Klikněte na stránku ubytování Ružomberok, určitě najdete vhodné noclehy pro sebe i Vaši rodinu či přátele.

Národní park Velká Fatra ukrývá množství zajímavých turistických cílů – jedním z nich je určitě zatím poměrně málo známý Vodopád v Došné. Pokud se ptáte, kde se tento krásný přírodní úkaz nachází, odpověď musíte hledat v katastru obce Belá – Dulice. Půvabný, vícestupňový vodopád je ukrytý na konci Belianské doliny, kde jeho voda stéká po skalách z výšky šesti metrů.

Výborným výchozím bodem je obec Belá – část Dulice. Nejlepší je začít od Chaty Havranovo a tento nenáročný výlet zvládnou i Vaše děti. Musíte se však připravit na delší trasu, která Vám s přestávkami zabere přibližně 4 hodiny. Trasa z obce Vám potrvá přibližně 3,5 hodiny, odtud to už lehkým krokem zvládnete za 25 minut. Pokud si chcete čas zkrátit přibližně na polovinu, doporučujeme využít kola.

Vodopád se nachází ve výšce 745 m n. m. a vytvořil ho jeden z bočních přítoků Belianského potoka. Nejvodnatější bývá během jara, kdy mu tající sníh dodává na síle a intenzitě. K vodopádu vede žlutě značená turistická stezka přímo z obce Belá – Dulice. Odtud se vydáte směrem k ústí Slávkové doliny a na rozcestí budete pokračovat vpravo po zelené značce směrem na Vlkološte a Šindelnou, až dorazíte k Vašemu dílčímu cíli Chata Havranovo. Zde si udělejte přestávku a posilněte se výbornou kapustnicí. Žízeň zaženete točenou kofolou.

Najedení a odpočatí pokračujte ve svém putování 1,3 km, až dorazíte do cíle. Kaskádovitý vodopád má tři mezistupně a prořezává se skalní branou, která působí velmi působivě. V zimě se můžete těšit na zamrzlou krásu, která se jen tak nevidí. Nad vodopádem vede poměrně nová lesní cesta do Došné doliny. Vyplatí se zajít ještě o kousek dál, kde najdete pěkné skály a skalní útvary. Zbývající energii můžete využít na výlet k Rozhledně na Kalníku, která stojí nedaleko odbočky do Jasenské doliny.

Region Turiec však nabízí také nevšední zážitky spojené se sportem a návštěvou historických památek. Turistiku můžete spojit s výletem do Martina, hlavního centra slovenského národního a kulturního života. Za návštěvu zde určitě stojí Muzeum slovenské dědiny – Jahodnícke háje a Slovenské národní muzeum. Pokud plánujete v Martině zůstat déle, ubytování si můžete rychle a jednoduše rezervovat na naší stránce ubytování Martin. Určitě si vyberete z bohaté nabídky apartmánů a chalup.

Jelení vodopád najdete v Čutkovské dolině v Národním parku Velká Fatra. Čutkovská dolina je přístupná z městské části Černová v Ružomberku. Dolina je velmi oblíbená u rodin s dětmi, i když není příliš známá. Jelení vodopád je druhým nejvyšším vodopádem Velké Fatry a jeho malebnost i okolní příroda Vás zajisté okouzlí. Vydejte se na tento nenáročný výlet a přesvědčte se sami.

K Jelenímu vodopádu se dostanete turistickou stezkou z Černové nebo od Koliby u dobrého pastiera o něco výše. Zde můžete také zaparkovat své auto. Čutkovskou dolinou vede cesta nejprve asfaltová a později se mění ve zpevněný terén. Je vhodná i pro kola či kočárky. Pouze poslední úsek k vodopádu je do kopce. Je to asi 15 minut po lesních schodech, kterých je celkem 84.

Čutkovskou dolinou vede naučná stezka nazývaná „Známa-Neznáma Čutkovská dolina“. Informační tabule Vám prozradí vše o místní fauně a flóře, informace jsou doloženy i obrázky zvířat a rostlin. K vodopádu Jelení jsou to přibližně 4 kilometry. Na procházce můžete obdivovat Čutkovský potok, vodní nádrž Čebraď nebo se osvěžit u studánky.

Jelení vodopád je tvořen přítokem Jeleního potoka do Čutkovského. V místě soutoku nabírá voda sílu a padá dolů po skalnatém povrchu. Výška vodopádu dosahuje 24 metrů a jeho nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 824 m n. m. Nejkrásnější a nejsilnější je samozřejmě v období tání ledů a po vydatných deštích. Jelení vodopád je destrukčním typem vodopádu, což znamená, že časem mění sklon, výšku a zmenšuje se i průtok vody.

Pokud budete mít chuť ve výletě ještě pokračovat, můžete navštívit nedaleké Jamišné vodopády, které se nacházejí na odbočce Čutkovskou dolinou, nebo pokračovat na konec doliny až k Tiesňavě za dierou, nazývané také Čutkovským kaňonem. Z doliny Čutková se můžete dostat i do Hrabova, respektive vedlejší Hrabovské doliny. Můžete také vystoupat k známému skanzenu Vlkolínec.

Cestou od vodopádu Jelení se Vaše děti mohou ještě vyřádit na hřišti u koliby, prohlédnout si zvířátka na farmě nebo navštívit zábavní park Obrovo. Dolina je jako stvořená pro příjemnou dovolenou. Nabízíme Vám ubytování v blízkosti Jeleního vodopádu či ubytování Velká Fatra na našem portálu. Rezervujte si Vaši rodinnou chatu, apartmán či penzion již dnes.

Vajskovský vodopád padá na toku Vajskovského potoka, který protéká jednou z nejkrásnějších dolin Nízkých Tater. Je jí Vajskovská dolina. Ta nabízí mnohé atraktivní možnosti turistiky, cykloturistiky, projížďky na loďkách po jezeře i krásné procházky tichým lesem. Jedna taková Vás dovede i k 9 m vysokému Vajskovskému vodopádu, který se nachází ve výšce 1 200 m n. m. Dolina je atraktivní během celého roku a její výhodou je, že není turisty příliš přeplněná, jelikož leží mimo hlavní turistické trasy.

Vodopád je nádherný v každém ročním období, avšak jako každý jiný je nejvýraznější v období po vydatných deštích a při tání sněhu. Co je pro něj charakteristické? Závoje vody padající z výšky, jejich hukot a krásná, v některých obdobích až divoká vegetace. Panenská příroda přenádherné Vajskovské doliny ho dobře chrání a ukrývá. Najdete ho až na jejím úplném konci. Při procházení dolinou dělejte i přirozený hluk, v hojném počtu se totiž na těchto místech vyskytují medvědi. Dokonce zde byli v minulosti vypuštěni první kamzíci, které sem přemístili z Vysokých Tater.

K vodopádu se dostanete z obce Dolná Lehota. Odtud Vaše kroky povedou po 13,5 km dlouhé turistické stezce, která končí právě u Vajskovského vodopádu. Jedná se o kráčení po asfaltové cestě, kterou opustíte přibližně 1,5 km od vodopádu. Tam již budete pokračovat přes lesík a louku. A zda už to vezmete po svých, nebo budete šlapat do pedálů kola, je jen a jen na Vás. Vzhledem k terénu se túra řadí mezi nenáročné. A určitě ji doporučujeme absolvovat i v zimě, kdy je na vodopád krásný ledový pohled.

Upozorňujeme, že vzhledem k pohybu v Národním parku Nízké Tatry je zakázáno rozdělávat oheň, stanovat či sbírat lesní plody. Ty nechte zvířátkům a Vy se jen dívejte všude kolem, co Vám naše krásná matka příroda nabízí. Dýchejte čerstvý vzduch, užívejte si ticho a zvuky lesa. Celé okolí je krásné, proto by byla škoda přijet jen na jeden den. Najděte si vhodné ubytování blízko Vajskovského vodopádu, například na stránce ubytování Dolná Lehota nebo ubytování Krpáčovo a naplánujte si vícero výletů. Vezměte s sebou i rodinu či přátele, zažijete skutečné dobrodružství.

Predajnianské vodopády se nacházejí v katastru obce Predajná v okrese Brezno. Kaskádovité vodopády potoka Čelno se pyšní ne jedním, ale dvěma toky – na jednom z nich vzniká přepad s výškou 5 m, druhý je jen poloviční. Od roku 1991 jsou přírodní památkou, území s rozlohou 11,7 ha spadá pod správu státní ochrany přírody Poľana. Ochrana se vztahuje nejen na vodopády, ale i na kamenná moře a zachovalá rostlinná a živočišná společenstva, která jsou důležitá z naučného, vědeckého i ekologického hlediska.

Nad vodopády najdou turisté i jednu technickou památku. Kelemenův tunel na lesní cestě je slovenskou raritou. Vznikl již v roce 1928, kdy se úzká lesní cesta v dolině Predajnianske Čelno přizpůsobovala pro odvoz dřeva koňskými potahy. Na jednom místě nebylo možné do strmého svahu zasekat cestu, a tak byl proražen 280 cm široký tunel. Jméno mu propůjčil jeho autor, Ing. Vojtech Kelemen, tehdejší ředitel Státních lesů Banská Bystrica. V roce 1971 prošel tunel rekonstrukcí a byl zvětšen na výšku 435 cm, šířku 440 cm a délku 41,5 m, čímž se přizpůsobil pro průjezd automobilů.

Nenáročný výlet k Predajnianským vodopádům zvládnou i děti. Procházku se vyplatí absolvovat i v zimě, kdy se tvoří jedinečné ledopády. K vodopádům vedou značené trasy jak z Predajné (přibližně 11 km), tak i z obce Lopej (přibližně 9 km). Těšit se mohou i cyklisté, kteří se k vodopádům dostanou po značené cyklotrase s názvem „Popod Hrb až na Štompm“.

Ubytování v blízkosti Predajnianských vodopádů je orientováno spíše na chaty a chalupy, můžete se po nich poohlédnout například v Osrblí či Horné Lehotě. Pokud hledáte apartmány, do našich filtrů zadejte obec Valaská. Pokud se ubytujete v chatách v Bystré, budete to mít blízko i do Bystrianské jeskyně

Jamišné vodopády mnozí znají i pod starším názvem Nižní a Vyšní Pálenický vodopád. Oba Jamišné vodopády se nacházejí v malé Jamišné dolině, do které je přístup ze známé Čutkovské doliny v okrese Ružomberok. Jamišná i Čutkovská dolina patří do pohoří Velká Fatra. Jamišné vodopády vytvořil levostranný přítok Čutkovského potoka. Pohled na krásné Pálenické vodopády si můžete vychutnat v kterémkoli ročním období.

Na Pálenické či Jamišné vodopády se klidně vydejte i s dětmi, je to nenáročná túra vedoucí po asfaltové a zpevněné cestě a jen kousek vede lesní pěšinou. Túra je vhodná i pro cyklisty. Zaparkovat můžete na začátku Čutkovské doliny u koliby. K Jamišným vodopádům to odtud máte asi 4 kilometry.

Čutkovskou dolinou vede naučná stezka. Informační tabule Vám prozradí vše o zdejší fauně a flóře. Přibližně po 3,5 kilometru odbočíte na rozcestí doleva k Nižnímu Jamišnému vodopádu. Se svou výškou 12 metrů je vyšší a mohutnější než jeho kolega Vyšní Jamišný vodopád. Ten měří jen 5,5 metru.

Okolí Jamišných vodopádů je porostlé bukovým lesem, ale ovzduší i zeleň zde připomínají prales. Jamišná dolinka je divoká a poněkud nedotčená, jelikož většina turistů pokračuje dále na známější Jelení vodopád.

Cestou zpět od Vyšního Jamišného vodopádu si všimněte skalních břehů potoka, odpočiňte si na některém odpočívadle nebo se osvěžte vodou ze studánky. Váš výlet můžete zakončit na hřišti u koliby, prohlédnout si zvířátka na zdejší farmě nebo navštívit park Obrovo. Vedlejší dolina Hrabovo pro Vás má k dispozici i cyklopark Bike Park Malinô Brdo, který se v zimě mění na lyžařské středisko.

Národní park Velká Fatra nabízí výlety a turistiku pro každého. Ať už si vyberete vodopády nebo turistické stezky, dovolenou si zde opravdu užijete. Nabízíme Vám ubytování v blízkosti Jamišného vodopádu či ubytování v Ružomberku na našem portálu. Čutkovo i Hrabovo jsou ideálními destinacemi pro dovolenou pro turisty i pro rodiny s dětmi.

Necpalské vodopády padají na toku Necpalského potoka. Ten protéká Necpalskou dolinou, ležící v pohoří Velká Fatra. Turisté si výlety mnohokrát kombinují a jejich trasa vede i do Blatnické a Gaderské doliny. Směrem proti proudu potoka se nezřídka vydávají na vrchol Ploské. Ať už z kterékoli strany, k vodopádům jejich kroky směřují celoročně. Délka trasy i její náročnost závisí na bodě, ze kterého startujete.

Nejčastěji je výchozím bodem obec Necpaly. Odtud to trvá k vodopádům přibližně dvě hodiny, pokud se přidržíte modré turistické značky. Po stejné barvě, avšak z opačného směru, shora, můžete k vodopádům sejít z hřebenů Velké Fatry. Od horské chaty pod Borišovom Vám to bude trvat přibližně o půl hodiny méně. V případě druhé zmíněné přístupové cesty si dejte v zimě pozor na lavinové sesuvy sněhu. Mezi horskou chatou a obcí Necpaly vede téměř celou dobu asfaltová silnice, která nabízí nenáročnou turistickou procházku, ale můžete ji absolvovat i na kole. Hned u silnice se nacházejí vodopády Revúcky mlyn a Druhý, respektive Dolní Necpalský vodopád, k ostatním už musíte sejít z hlavní cesty.

Jak jsme již v úvodu zmiňovali a z názvu to koneckonců i vyplývá, vodopádů je několik. Prvním z vodopádů doliny je přibližně 4 m vysoký vodopád Revúcky mlyn. Ten je ze všech nejvýraznější a nachází se v části Balcierovo. Za ním následuje přibližně 1,2 m vysoký Malý Necpalský vodopád, který leží v místě, kde do Necpalského potoka ústí potok Prierastlé. Dalším v pořadí je přibližně 2 m vysoký Dolní Necpalský vodopád, pro který se používá i název Druhý Necpalský vodopád. Skupinku uzavírá přibližně 4,5 m vysoký První Necpalský vodopád, pro který se používají také názvy Horní Necpalský vodopád a Velký Necpalský vodopád. Pořádný chaos v názvech, že? Vskutku, i místní si museli dlouho zvykat na to, který vodopád se jak jmenuje.

Ať už jsou názvy matoucí, nebo ne, pohled na vodopády rozhodně stojí za to. Vyhledejte si vhodné ubytování v okolí Necpalských vodopádů, například na stránce ubytování Necpaly, a přijďte se jimi pokochat na vlastní oči. Pobyt u nich uklidňuje, pohled na ně osvobozuje. Kdo nezažil, neuvěří. Obujte si turistické boty a vzhůru do malebné a překrásné Necpalské doliny.