Kam na výlet Košický kraj (strana 4 z 4)

Nálepkovy vodopády představují soustavu vodopádů v Zejmarské roklině v jižní části Slovenského ráje. Soustava vodopádů je vysoká asi 22 metrů, přičemž nejvyšší z nich má odhadem 6 metrů. Krása Nálepkových vodopádů vyniká nejvíce v čase jarního tání nebo po vydatných deštích. V zimě naopak vodopády zamrzají a vytvářejí krásné ledopády.

Zejmarská roklina je s délkou 800 metrů nejkratší roklinou Slovenského ráje, ale patří zároveň k nejkrásnějším a na průchod méně náročným. Přesto je třeba počítat se vším, co je pro tuto lokalitu typické, se stoupačkami, žebříky a lávkami. Zejmarská roklina i vodopády jsou součástí okružní naučné stezky NCH Slovenský ráj. Stezka začíná v obci Dedinky, měří téměř 10 km a průchod trvá přibližně 3 hodiny. Trasu doporučujeme absolvovat jen za suchého počasí.

Nálepkovy vodopády jsou pojmenovány po kapitánu Jánu Nálepkovi, hrdinovi 2. světové války, který před válkou působil v obci Mlynky – Biele Vody jako učitel. Sympatizoval s Masarykovými ideami, v roce 1939 byl nejprve demobilizován, později opět povolán do armády a odeslán na ruskou frontu. Tam se zúčastnil protipartyzánských operací. Ve skutečnosti ale Nálepka s partyzány spolupracoval pod krycím jménem Repkin, dodával jim informace a Němcům hlásil fiktivní počty zabitých povstalců. Nakonec s částí svého pluku přeběhl k partyzánům pod vedením generála Saburova. V květnu 1943 tak vznikl 1. československý partyzánský oddíl v SSSR.

Pokud se v této oblasti zdržíte, doporučujeme navštívit i další turistické cíle. Lokalita se může pyšnit i dalšími vodopády, jako jsou Korytový, Skalný či Závojový. Zaujmout může i Medvědí jeskyně nebo Dobšinská ledová jeskyně. Pro letní rekreaci je jako stvořená vodní nádrž Palcmanská Maša, v zimě se o zábavu starají lyžařská střediska Mlynky – Biele Vody, Kruhová – Gugeľ či Dedinky.

Pokud se rozhodnete pro ubytování u Nálepkových vodopádů, určitě budete mít z čeho vybírat. V Mlynkách se můžete poohlédnout po apartmánech, penzionech i chatách. Dobrá nabídka je i v obci Dedinky, kde jsou nejrozšířenější chaty a chalupy. Štěstí můžete zkusit i v Dobšiné.

Lyžování je pro mnohé zábava, pro jiné sport a pro některé jen část dne, ve které mohou naplno vypnout od každodenních starostí. Menší lyžařské středisko Bílé Vody Mlynky, známější pod názvem Ski Bílé Vody, je přesně takovým místem, kde se toto vše dá naplnit. Nachází se na jihu Slovenského ráje, takže se zde skloubí příjemné (v podobě úchvatné přírody) a užitečné (v podobě lyžování).

V lyžařském středisku Mlynky – Bílé Vody najdete jednu sjezdovku, jejíž délka je 450 metrů. Její povrch je pravidelně udržovaný, zasněžovaný a upravovaný tak, abyste si tento sport dosyta užívali. V rámci střediska se vyvezete dvěma lyžařskými vleky v délkách 150 m a 400 m, které jsou vhodné právě pro začátečníky, snowboardisty nebo převážně rodiny s dětmi.

V případě, že nemáte své sportovní potřeby jako lyže, sáňky nebo jiné komponenty, nezoufejte. Přímo ve středisku můžete využít půjčovnu i servis lyží a snowboardů. Zatoužili jste spíše po vlastních? Tak je kupte v prodejně u střediska. Pokud jste již déle nestáli na lyžích nebo se to chcete naučit, ve středisku je k dispozici lyžařská škola a lyžařská školička.

U svahu je umístěn bufet, ve kterém Vás obslouží milá a komunikativní obsluha. Pokud přijedete během soboty v čase, kdy je již slunce dávno pod obzorem, potěší Vás možnost večerního lyžování. Takové lyžování má jinou atmosféru než přes den. Do střediska se dostanete přímo z obce Mlynky. Zaparkujte Vaše auto na blízkém parkovišti a začněte den lyžováním. Nejlepší pro Vás bude mít zarezervované ubytování u lyžařského střediska Mlynky – Bílé Vody.

Bez dobrého tipu na ubytování to nejde. Obec Mlynky má v nabídce mnohá z ubytovacích zařízení, kde Vás mile a s úsměvem na tváři ubytují. Zvolte si pokoj v penzionu Mlynky nebo zavítejte do ubytování v soukromí. Možná právě u toho druhého Vám domácí doporučí zajímavé atrakce v obci a jejím okolí. Vždy potěší nenáročná procházka k Nálepkovým vodopádům. Krásy národního parku Slovenský ráj jsou zajímavé, je na čase je začít poznávat i po napadnutí sněhové přikrývky. U nás si jen zvolte Vaše vysněné ubytování!

Vodní nádrž Klauzy je menší přehrada na Bílém potoce ve východní části národního parku Slovenský ráj. Asi 6 km dlouhá část Bílého potoka mezi nádrží a jeho ústím do řeky Hornád se nazývá Tomášovská Belá. Nádrž byla vybudována již v roce 1781, aby sloužila ke splavování dřeva. Název nádrže pochází z někdejší odborné terminologie, akumulační nádrže se totiž nazývaly klauzury.´

Původní nádrž se nacházela asi 500 m nad současnou přehradou a využívali ji do roku 1787. Následně byla postavena na současném místě nová s hrází vysokou 7,8 m. Je tvořena netradiční kombinací dřevěné konstrukce se sypanou zeminou a jílem. V letech 1917 až 1928 ji obnovili, a tak tuto nádrž až do roku 1950 využívali k přepravě dřeva ke Smižanské Maši v obci Smižany. Později došlo ke změně systému dopravování dřeva. Státní lesy ji po rekonstrukci v roce 1980 začaly využívat k chovu ryb. Od 22. března 1985 je kulturní památkou. Během své existence měla nádrž několik majitelů, mezi nejznámější se řadí hraběcí rodina Csákyů.

Nádrž i v současnosti slouží k chovu ryb, není určena k rekreačnímu využití. Nelze jí však upřít, že zároveň zvyšuje turistickou přitažlivost této lokality. Zajímavou částí hráze je tzv. korunový přepad vody, tedy široký dřevěný žlab, nad nímž stojí strážní budka s valbovou stříškou. Hráz i okolí nádrže v létě 2008 poškodila vichřice. Břeh přehrady láká k odpočinku, poseďte zde a pozorujte krásu okolní přírody, která se odráží na hladině.

Okolím vodní nádrže vede turistická trasa, která Vás provede napříč národním parkem Slovenský ráj. Pokračovat tak můžete například do Sokolej doliny a rokliny Kyseľ, pod známý Tomášovský výhled. Túru ke Klauzám doporučujeme začít například v Letanovcích nebo v obci Čingov. K přehradě vede také žlutá turistická trasa ze západu z vrchu Bykárka a zelená trasa z jihu, z části Geravy.

Kromě vodní nádrže Klauzy si nenechte ujít ani jiné krásy národního parku Slovenský ráj. Zamířit můžete ke kterémukoliv vodopádu, vyberte si například Okienkový, Duhový či Kaskádový vodopád. Pokud Vás láká adrenalin, zkuste ferratu HZS Kyseľ nebo rafting na Hornádu. Milovníky historie nadchne zřícenina gotického kláštera kartuziánů – Kláštorisko.

Hledat ubytování v blízkosti vodní nádrže Klauzy je velmi jednoduché, protože se nacházíme v oblasti Slovenského ráje a nabídka je zde skutečně pestrá. Nezáleží na tom, zda hledáte chatu nebo penzion. Nejširší výběr najdete na stránce ubytování ve Smižanech. Dobrá nabídka ubytování je i v Hrabušicích či Spišských Tomášovcích. Pokud preferujete mít po ruce služby města, zvolte ubytování ve Spišské Nové Vsi.

Letanovský mlýn leží v severní části Slovenského ráje v nadmořské výšce 513 m n. m., na Východním Slovensku. Právě mlýn je hranicí, která rozděluje Průlom Hornádu na dvě části. Patří mezi oblíbené turistické lokality, jelikož je právě toto místo výchozím bodem několika túr, například do středisek Čingov, Podlesok nebo Kláštorisko. Přibližně do poloviny 20. století svou funkci mlýn i plnohodnotně plnil.

V blízkosti Letanovského mlýna se nacházel kamenný kartuziánský most z 15. století, postavený mnichy jako součást „kartuziánské cesty na vrchol“. Most byl později během 2. světové války zničen, dnes se zde nachází jeho přesná replika, která svým vzhledem perfektně zapadá do charakteru okolí a upoutá každého návštěvníka.

První mlýn byl postaven ze dřeva na začátku 19. století na levém břehu Hornádu. Původně byl majetkem Tiby, později kartuziánů a Spišského proboštství, nakonec skončil jako majetek obce Letanovce. Když jej od obce odkoupil Karol Poledniak, původní mlýn zbořil a místo něj postavil nový. Konkrétně zděný, moderní tříválcový mlýn, který měl veškeré potřebné vybavení. Majitel jej pronajal, ale když v roce 1927 mlýn vyhořel, již jej znovu neobnovil. Postupně chátral a nakonec byl obnoven, avšak již jen jako rekreační chata.

Místní obyvatelé jej dlouhá léta využívali jako oblíbený rekreační objekt. Aktuálně je v jeho bezprostředním okolí vybudována rekreační osada, která disponuje několika soukromými chatkami a bufetem. Ten je nesmírně populární a v letní sezóně, kdy je otevřen, tam zavítají jak domácí, tak turisté.

Ti si sem chodí zrelaxovat, načerpat energii z přírody a okolí, nebo si zde udělají pauzu na odpočinek a vydechnutí během túry. Odpočiňte si pod raritami flóry Slovenského ráje.  Dubem zimním a teplomilnou mahalebkou obecnou.

Skvělá túra k Letanovskému mlýnu vede z Podlesku po modré turistické značce přes hrdlo Hornádu. Jdete mírně náročnou trasou podél řeky, cestou projdete přes mosty, stupačky přidržujíce se řetězů či přes dřevěné žebříky. Některé skály mají velmi zajímavé otvory, které Vás zaujmou už na první pohled. Je to však jen jedna z možných tras, oblastí totiž kromě modré prochází i červená a žlutá turistická značka.

Ať se sem již dostanete z jakékoli strany, klid přírody, vůně lesa a šum řeky působí jako balzám na duši. Od jara do podzimu si zde vychutnáte úžasnou turistiku a procházky. Pokud sem zavítáte v zimě, můžete lézt po ledopádech. Je tedy na Vás, v kterém ročním období do tohoto malebného kraje přijedete. Sbalte batoh, turistické boty a zarezervujte si nocleh na stránce ubytování Letanovce. Na tento výlet budete vzpomínat ještě dlouho po návratu domů.

Původně nížinný vodní Hrad ve Štítníku byl postaven ve 13. století a plnil funkci ochranné pevnosti. Stojí na rovině a před nepřáteli ho v minulosti chránily rozsáhlé bažiny. Do hradu se dalo dostat pouze jediným padacím mostem, který býval během noci a v případě hrozícího útoku zvednutý. Zříceninu protiturecké pevnosti najdete přímo v obci, nedaleko gotického evangelického kostela.

O jeho přestavbu a renovaci se v roce 1432 postaral šlechtický rod Bebeků. Jelikož pevnost musela odolávat častým tureckým nájezdům, v roce 1577 byla znovu přebudována na moderní pevnost. Vnější opevnění bylo zesíleno kruhovými dělovými baštami a zvýšila se i pozorovací hranolová věž. Do protitureckého obranného pásma byl zařazen v roce 1559.

Po ústupu tureckých vojsk se na hrádek opět vrátili zeměpáni. Na hradě se vystřídaly uherské šlechtické rody Baloghů, Pongráczů, Rákócziů a Bakošů. Po úmrtí posledního potomka z rodu Bakošů v roce 1666 opevněné sídlo převzal stoupenec Jiřího I. Rákócziho. Po jeho smrti zůstal hrad bez majitele a z kdysi mocné pevnosti zbyla už jen zřícenina.

V 19. století se do rekonstrukce zchátralé stavby pustila hornická rodina Sárkányů a z jednoho křídla se stal kaštel. Z původního vodního hradu se do dnešních dob zachovalo jen západní přízemní křídlo, jihovýchodní bašta a část vstupu na východní straně. Na místě severního křídla stojí v současnosti hospodářská budova. Po vzájemné dohodě přešel hrad v roce 2016 do vlastnictví obce Štítník, která se postarala o vyčištění areálu a pustila se do příprav jeho obnovy. Ta by se měla dotknout i legendami opředených katakomb, jejichž existence se traduje již po staletí.

V obci Štítník si můžete prohlédnout i další zajímavé stavby – morový sloup, radnici, kurie, měšťanské domy i zmíněný evangelický gotický kostel. Vesnice se proslavila také krajkářstvím, které zde v roce 1905 zavedly sestry Szontághovy, když ručně začaly háčkovat krajky technikou zvanou irská krajka guipure. Pokud máte ještě dostatek energie, udělejte si výlet do blízké obce Ochtiná a prohlédněte si nádherný podzemní svět Ochtinské aragonitové jeskyně. Tato nevídaná krása je právem zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zarezervujte si ubytování v okolí Štítnického hradu a pusťte se do objevování dalších zajímavostí Gemerského regionu. Bohatou nabídku ubytování si můžete prohlédnout na stránce ubytování ve Štítníku.

Zažijte divočinu na vlastní kůži v Národním parku Slovenský ráj, kde je k tomu přímo určena Ferrata HZS Kyseľ. V letním období je to ideální místo, jak se pobavit a zažít adrenalin na vlastní kůži. Přijeďte na Spiš a užívejte si všechny jeho krásy a vymoženosti.

Mezi nejkrásnější ferraty Slovenského ráje můžeme zařadit právě Ferratu HZS Kyseľ. Nastupte na Vámi zvoleném místě a vydejte se objevovat krásy přírody. Můžete si zvolit parkoviště v obci Čingov, nebo začít v Podlesku a jít přes Kláštorisko. Nebo si raději vyberete delší trasu z obce Dedinky přes Geravy a Klauzy? Cest je více.

Vstup na ferratu je možný jen s ferratovým vybavením. Dlouhá léta bylo toto místo neobjevené i proto, že rokli před více než 40 lety zdevastoval požár. Železné stupačky, ocelové můstky a jisticí fixační lana budou součástí Vaší cesty. Na tu svou si nezapomeňte vzít batoh, přilbu, rukavice a ferratový set s pevnou obuví. Vězte, že se Vám to všechno sejde. Pokud některou věc nemáte, v okolí je mnoho míst k zapůjčení výstroje.

Obdivovat krásu panenské přírody je úžasné. Hlavně pokud jdete kolem pěti vodopádů – Barikádového, Kaplnkového, v Temnici, Obrovského a Karolinina. Nezapomínejte na to, že se nacházíte v národním parku a je třeba dodržovat pravidla při procházení kolem kaňonů, lesů, povrchových krasových jevů a jiných úkazů. Od 15. června do 31. října si zakupte lístek a vydejte se směrem do rokle. Možná i za pomoci profesionálního průvodce.

Doporučujeme Vám koupit si vícedenní lístek a poznávat vše, co Národní park Slovenský ráj nabízí. Stačí Vám zarezervovat si ubytování u Ferraty HZS Kyseľ a užívat si zhruba pětihodinový zážitek. Večer se unavení po túře hodíte do postele v chatě v Letanovcích. Případně si můžete naplánovat ještě výlet na Duhový vodopád či jiný v okolí.

Spolu s dětmi je fajn nenáročná procházka na Tomášovský výhled. Či si raději zvolíte o něco nebezpečnější splav Hornádu? Spolu s nimi se vrátíte na večeři do některého z penzionů v Letanovcích a o příjemný začátek večerní zábavy máte následně postaráno. Možností i představ o krásné letní dovolené na Slovensku je mnoho. Stačí si u nás vybrat to nejlepší ubytování!

Kláštorisko je zřícenina gotického kláštera řádu kartuziánů ze 13. století, kterou najdete při toulkách Spiší, v krásném prostředí Slovenského ráje. Je známo i pod názvy Skála útočiště či Strážný vrch. Nachází se v nadmořské výšce 760 m n. m. v katastru obce Letanovce. Spolu s oblastmi Čingov a Podlesok patří Kláštorisko k nejvýznamnějším střediskům severu Slovenského ráje.

Zakládací listina kláštera se datuje k prosinci 1299. Archeologické nálezy potvrzují, že se zde nacházela stavba hradiště ještě z dob lužické kultury. Podle legendy je klášter trestem za smrt probošta křižovníků v Chmeľově. Měl ho zabít magister Kokoš z významné rodiny Brezovických, který za trest a své vykoupení z takového krvavého zločinu musel založit šest klášterů. Podařilo se mu však založit jen dva. Podle některých historiků však za jeho vznikem stojí něco jiného.

Náhorní plošina Kláštorisko měla svou velmi významnou strategickou polohu. Je z ní totiž výhled na celou Spišskou kotlinu i její okolí. Právě proto si ji za své útočiště vybrali obyvatelé již v pozdní době bronzové (11. století před Kristem), následně ve starší době železné (600 let před Kristom) již na místě postavili i jakousi pevnost. V dobách tatarských vpádů do Uher nastaly pro běžné lidi bída, hlad a utrpení. Spišáci se snažili zachránit své děti a manželky před krutostí Tatarů. Historici se domnívají, že právě lidé, kteří se na skále ukryli a přečkali tak tatarský vpád, postavili na těchto místech provizorní dřevěný kostelík. Za hradbami byl později vybudován klášter jako poděkování za záchranu života.

První byla vybudována kaple severně od kostela, později využívaná jako kapitulní síň. Prostor jižně od presbytáře sloužil mnichům jako sakristie. Po celém obvodu nádvoří byla postavena velká klášterní chodba. Po jejím obvodu se nacházely příbytky mnichů oddělené zídkami. Na velký ambit se v jihovýchodní části napojuje malá klášterní chodba, která stojí naproti společenským prostorám. Právě pro kartuziánský řád je takové rozdělení klášterních chodeb specifické, jelikož se v něm propojuje jejich požadavek na život v samotě, mlčení a přísné askezi. Zlaté období fungování kláštera bylo na přelomu 14. a 15. století.

Na konci 15. století však život kláštera doprovázelo pustošení spojené s ničivým ohněm. Byl napaden husity, později bratříky, kteří našli své útočiště na Marcelově hradě. To mělo za následek přestěhování mnišské komunity do Levoče, kde si postavili nový klášter a krátký čas v něm pobyli. Klášter v Letanovcích se díky návratu mnichů dočkal rekonstrukce v roce 1478. Proběhly nejen nutné opravy, ale i různá vylepšení, vznikly některé slohové architektonické obměny. V roce 1517 byl vybudován v jeho jižní části hospic. Zbytek života kláštera ovlivnily politické změny, zastavování majetků městu Kežmarok, jakož i vyplenění loupeživým rytířem Matějem Bašou. V roce 1543 byl klášter z nařízení Generální kapituly opuštěn a zdemolován.

Ke klášteru se dostanete pěšky z Hrabušic – Podleska přes Průlom Hornádu nebo z Čingova přes Tomášovský výhled. Odvážnější mohou jít i přes osadu v Letanovcích. Areál je dostupný celoročně, v létě je pro zájemce k dispozici i odborný doprovod. Celý prostor Kláštoriska je velmi oblíbenou turistickou destinací. Dokonce se zde nachází i symbolický hřbitov s vystavenými uměleckými díly mladých umělců Spiše. Expozice připomíná osobnosti, které se zasloužily o rozvoj národního parku, ale i vyhaslé životy těch, kteří zahynuli právě ve Slovenském ráji.

Ať už Vás tedy zajímá historie kláštera, nebo Vás láká turistika ve Slovenském ráji, jste zde na správném místě. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Kláštoriska na stránce ubytování Letanovce a přijďte obdivovat nejen krásy této památky, ale i známý Letanovský mlýn či některý z vodopádů Letanovce.

Při turistice ve Slovenském ráji bývá častým cílem turistů Kláštorská roklina. Je to určitě díky čarokrásné přírodě i množství vodopádů, mezi které patří i Kartuziánský vodopád. Tato tísňava i přes svou nepříliš velkou délku v sobě ukrývá celkem sedm vodopádů. Kartuziánský je první, nebo poslední. Záleží na tom, ze které strany k němu přicházíte. Se svou výškou 4 m patří spíše k těm nižším, ovšem nic mu to neubírá na kráse. Ať už v období od jara do podzimu, kdy se z něj valí voda, nebo i v zimě, kdy se mění v okouzlující ledopád.

Kartuziánský vodopád se nachází u vrcholu zmíněné rokliny. Ta za ním již končí a Vaše kroky nebudou vést k žádnému dalšímu vodopádu, ale ke Kláštorisku. Jsou to velmi oblíbené a vyhledávané zříceniny bývalého kartuziánského kláštera, které skvěle zapadají do okolního prostředí. Společně to pěkně ladí a mění obyčejnou procházku v romantický zážitek napříč přírodou. Nabije Vás pozitivní náladou a zbaví Vás stresu.

Kláštorná roklina se nachází v Košickém kraji, na hranicích Národního parku Slovenský ráj. Nabízí tedy neomezené možnosti více či méně náročné turistiky, romantické procházky, jemné i hučící vodopády, typickou zdejší faunu a flóru. Pokud jste aktivní typ člověka a pro dokonalý pobyt potřebujete mít program dne naplněný na maximum, zkuste se inspirovat naší stránkou tipy na výlety Košický kraj. Určitě najdete i takové, které jste již dávno chtěli navštívit. Teď máte tu správnou příležitost.

Když si zarezervujete ubytování v blízkosti Kartuziánského vodopádu, například na stránce ubytování Letanovce, budete to mít blízko i k dalším atrakcím v okolí. Nevynechejte možnost jít k Letanovskému mlýnu, na Tomášovský výhled, na již zmíněné Kláštorisko nebo na Ferratu HZS Kyseľ. Nic z toho však nebude mít ten správný efekt, když půjdete sami. Vezměte rodinu, přátele či kolegy a vyrazte za dobrodružstvím. Poznáte krásný kus naší země, který byste jinak možná nikdy neprobádali.

Palcmanská Maša se nachází ve Slovenském ráji a je jeho největší vodní nádrží. Na březích přehrady se rozkládá obec Dedinky. Přestože turisty zajímá především rekreační využití nádrže, jejím hlavním účelem je shromažďování vody pro vodní elektrárnu Dobšiná a vyrovnávání průtoků řeky Hnilec. Časem získala Palcmanská Maša také environmentální význam. Nacházejí se zde zařízení rybného hospodářství a toto prostředí napájené vodami Hnilce a horských potoků umožňuje chov sivena amerického a pstruha duhového. I proto je vodní nádrž oblíbeným rybářským revírem.

Přehrada je v létě oblíbená zejména pro vodní sporty a projížďky na loďkách. Dá se v ní i koupat, ale je třeba počítat s tím, že je to jedna z nejchladnějších nádrží na Slovensku. Díky oblibě turistů postupně v oblasti vznikala ubytovací a restaurační zařízení, takže během pobytu u Palcmanské Maše pro Vás bude jednoduché zajistit si lehké občerstvení i kompletní oběd. V obci Dedinky jsou k dispozici rovněž půjčovny člunů, vodních šlapadel, ale i klasických kol pro ty, kteří chtějí lépe poznat okolí.

Ať už na kole, nebo pěšky, na výběr mají turisté množství rozmanitých tras, kam se vydat od vodní nádrže. Dlouhá okružní trasa kolem přehrady má délku 10 km, začíná v obci Dedinky, prochází přes Stratenskou pílu, Stratenou, rozcestí Pod Čižmou, Dobšinskou Mašu a zpět do Dedinek. V obci Stratená je vybudována bezbariérová naučná stezka Stratenský kaňon.

Při pobytu v této oblasti se doporučuje procházka do Zejmarské rokliny s Nálepkovými vodopády. Obdivovat můžete i další vodopády v okolí, včetně Korytového, Duhového či Závojového. Nevynechejte ani návštěvu Dobšinské ledové jeskyně, ti odvážnější zdolají Ferratu Kyseľ. Pokud se do Národního parku Slovenský ráj chystáte na lyžování, v těsné blízkosti Palcmanské Maše najdete hned několik lyžařských středisek: Dedinky, Mlynky – Biele Vody nebo Kruhová – Gugeľ.

Do Slovenského ráje se nejezdí na jednodenní výlety, doporučuje se zůstat déle a poznat toho co nejvíc. Proto budete potřebovat pohodlné ubytování, kde po celodenních túrách složíte hlavu. Za ubytováním nemusíte chodit vůbec daleko od Palcmanské Maše. V obci Dedinky jsou k dispozici víceré apartmány i chaty, Mlynky nabízejí i penziony či ubytování v soukromí.

Sokolia dolina v Slovenském ráji se pyšní několika vodopády. Nejmenším z nich je jen 3,5 m vysoký Skalný vodopád. Jeho výška mu však nic neubírá na kráse, právě naopak. Mnozí turisté ho objeví náhodou při túře k Závojovému vodopádu. Ten je naopak nejvyšším vodopádem Slovenského ráje. Jakmile ale Skalný vodopád jednou uvidíte, zamilujete si ho. Je úplně jedno, kdy k němu přijdete, trasa je přístupná celý rok.

Nejvhodnější je však naplánovat si výlet na jaro nebo na podzim. Tehdy se díky většímu množství vody v potoku stává mohutnějším. Trasa není úplně jednoduchá, ale rozhodně stojí za to. Absolvujete ji, když své kroky povedete po žluté turistické značce, která začíná v Sokolej dolině – ústí. Upozorňujeme, že trasa je jednosměrná a vede směrem proti potoku. Následně se na závěr doliny napojíte na Glackú cestu, která vede směrem od Kláštoriska na Geravy.

Sokolia dolina spadá do Národní přírodní rezervace Kyseľ. Nabízí Vám nenáročné procházky i pořádné túry. Je jen na Vás, kterou trasou se necháte vést. Pokud si najdete ubytování v blízkosti Skalného vodopádu, nebudete to mít daleko ani k dalším vodopádům v Letanovcích a okolí, k Průlomu Hornádu, Splavu Hornádu a v neposlední řadě musíme zmínit Tomášovský výhled. Ten láká začínající turisty i zkušené horolezce. Klikněte na stránku ubytování Letanovce a naplánujte si perfektní výlet.

Závojový vodopád je se svou výškou 75 m nejvyšším vodopádem Národního parku Slovenský ráj a druhým nejvyšším vodopádem na Slovensku. Najdete jej při toulkách Sokolí dolinou, která je součástí přírodní rezervace Kyseľ. Trasa k němu sice patří mezi ty náročnější, které Slovenský ráj nabízí, avšak rozhodně stojí za to. Už zdálky uslyšíte silný hukot padající vody, která prochází několika kaskádami.

Kolem vodopádu Vás čeká, podle turistov, největší dobrodružství Slovenského ráje. Je jím soustava žebříků, můstků a různých stupaček, která se táhne v délce až 80 m. Přechod přes ni si nenechá ujít žádný turista bažící po adrenalinu, který zamíří k vodopádu. A proč je zárukou skutečného dobrodružství? Upřímně, ne každý zvládne jít přes žebřík, který se vlní, jelikož není pevně připoután po celé své délce. Když však překonáte strach, určitě nebudete litovat.

K vodopádu se dostanete přibližně po dvou hodinách šlapání po zelené turistické značce. Ta Vás sem zavede ze Spišských Tomášovců. Turisté však často svou túru začínají také od Kláštoriska. Túru až nahoru k vodopádu nedoporučujeme absolvovat s malými dětmi, žebříky jsou pro ně nebezpečné. Stejně tak lidé trpící panickým strachem z výšek by měli cestu po žebřících zvážit.

Ozvláštněte si výlet do této lokality a návštěvu Závojového vodopádu spojte i s prohlídkou Letanovského mlýna či Tomášovského výhledu. Okolí nabízí mnohé turistické i přírodní skvosty, jen je třeba je objevit. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Závojového vodopádu, například na stránce ubytování Letanovce. Naplánujte si výlety, které během Vašeho pobytu chcete absolvovat, a dobrodružství může začít!

Lyžařská střediska na Slovensku jsou často v pohádkovém prostředí, skrytá před pohledy turistů. Jedno takové Vám představíme, a aby toho nebylo málo, pohádkové je nejen jeho okolí, ale i samotný název. Vítejte v lyžařském středisku Dedinky.

Najdete ho přímo v ráji. Konkrétně ve Slovenském ráji, který je proslulý hlubokými roklemi a překrásnou přírodou. Jen málo míst se může vyznačovat takovou přírodní kulisou jako Dedinky. Nacházejí se v hlubokém lese nedaleko Dobšiné, která je proslulá Dobšinskou ledovou jeskyní.

Najdete zde tratě pro každého. Děti a začátečníci si otestují svou stabilitu na lyžích na modrých, nejméně náročných sjezdovkách. Středně pokročilí lyžaři si užijí sníh na červené sjezdovce a myslelo se zde i na skutečné experty. Lyžařské středisko Dedinky nabízí až 2 černé, nejnáročnější sjezdovky o celkové délce 1400 metrů. Ani nároční lyžaři se nudit nebudou.

Lyžařské středisko Dedinky se dělí na 3 lokality. Na Dedinky, Mlynky Biele vody a Mlynky Gugeľ. Dedinky jsou určeny začátečníkům. Nachází se zde jedna modrá sjezdovka a jeden vlek. Zajímavostí je, že při lyžování budete mít krásný výhled na Palcmanskou Mašu. Jde o nejvyhledávanější vodní plochu v oblasti a oblíbené rekreační středisko. Mlynky Biele vody jsou rovněž určeny začátečníkům, z dvojice vleků jeden slouží dětem. Dvě modré sjezdovky zaručí, že se zde naučí lyžovat i to největší „dřevo“. Hlavní částí střediska jsou Mlynky Gugeľ. V provozu jsou zde 3 vleky, z toho jeden dětský, a sjezdovky všech náročností. Od kopečku pro lyžařskou školu přes rodinné modré, středně náročné červené až po dvojici strmých, černou barvou značených sjezdovek. Vrcholová stanice vleku je zároveň nejvyšším bodem střediska v nadmořské výšce 996 metrů nad mořem. Nejnižší bod je o více než 250 metrů níže.

Středisko má výborné sněhové podmínky. Tomu napomáhá systém umělého zasněžování na velké části sjezdovek. Jejich celková délka ve všech částech je přibližně 7 km, přičemž o Vaši přepravu se stará celkem 6 vleků.

Lyžařské středisko Dedinky kromě toho nabízí běžkařské tratě, kluziště na bruslení, sáňkařskou dráhu a množství turistických tras. Využít můžete půjčovnu lyží, kde najdete i skialpinistické vybavení. Nic Vám tak nebude bránit v poznávání neupravených svahů Slovenského ráje.

Dedinky Mlynky jsou spolu se svým lyžařským střediskem mimořádně vyhledávanými po celý rok. To dokazuje i pestrá nabídka nejrůznějších ubytovacích kapacit. Najdete zde vše od stylových penzionů přes útulné chaty až po jednoduché ubytování v soukromí. Pořádně si navoskujte lyže a těšte se. V Dedinkách máte na co.

Kláštorná roklina v sobě ukrývá až sedm vodopádů, přičemž jedním z nich je právě Duhový vodopád. Roklina je považována za nejkrásnější ze všech ve Slovenském ráji. Jeho voda padá z výšky 8,5 m. Je v pořadí třetím vodopádem při výstupu roklinou, který zpestřuje a zatraktivňuje okolní přírodu. Výlet k němu však doporučujeme spíše na jaře nebo po období vydatných dešťů, v létě totiž jeho průtok neoplývá velkou vydatností.

Výhodou je, že k vodopádu se dostanete více trasami. Znamená to, že tu pravou pro sebe si najdou jak turisté, tak i rodiny s dětmi či senioři. Ani pobyt v samotné Kláštorné roklině nebude zdlouhavý. Vyznačuje se totiž tím, že je poměrně krátká, ač překrásná. Ať už jsou to zmíněné vodopády, spousta zeleně, výhledy, nebo Vás lákají spíše skryté úzké cestičky a zdolávání žebříků, to vše zde najdete. Odnesete si odtud nejen zážitky, ale i mnoho pěkných fotek.

Trasu můžete zvolit ze Spišské Nové Vsi, Spišských Tomášovců, Letanovců, Hrabušic či Smižan. Místem vedou i turistické trasy na Tomášovský výhled a na Kláštorisko. Vzhledem k časové nenáročnosti túry v roklině se můžete zastavit u všech vodopádů. Při výstupu roklinou nahoru na Vás čekají v pořadí: vodopád Objevitelů, vodopád Antona Straky, Duhový vodopád, kaskády Gustáva Nedobrého, Malý vodopád, Mechový vodopád a vodopád Kartuziánů.

Když už budete v okolí, určitě se zastavte i u dalších turisticky oblíbených míst. Jsou jimi například Tomášovský výhled, Letanovský mlýn, Kláštorisko či Průlom Hornádu. Najdete však i různé jiné, na to Vám však jeden den určitě stačit nebude. Navrhujeme zarezervovat si ubytování v blízkosti Duhového vodopádu, například na stránce ubytování Letanovce. Budete to mít všude blízko a uvidíte mnohé z naší krásné slovenské přírody.

V lyžařském středisku Július, které se nachází nedaleko obce Vyšná Slaná v okrese města Rožňava, jsou pro všechny návštěvníky k dispozici dva lyžařské vleky, možnost večerního lyžování, lyžařských kurzů i WiFi připojení k internetu.

Vodní relax a zábavu si můžete dopřát i v malebné obci Gemerská Hôrka v okrese Rožňava. Tuto vesničku ležící na rozhraní jihozápadní části Slovenského krasu a Rimavské kotliny najdete mezi obcemi Tornaľa a Krásnohorského Podhradia. Pokud neoblubujete přeplněné velkokapacitní aquaparky, letní Kúpalisko Veronika je pro vás ideálním místem na odpočinek. Obecní koupaliště patří k menším koupalištím rodinného typu, jehož celková kapacita je 175 osob. Jistě vás potěší i fakt, že průměrná denní návštěvnost během léta je 69 osob za den.

Letní koupaliště Veronika nabízí svým návštěvníkům dva bazény, ve kterých se teplota vody pohybuje okolo 23 °C. V provozu je během letní sezóny, obvykle od začátku června do konce srpna. Upravená travnatá plocha kolem bazénů je jako stvořená na opalování. Areál koupaliště je zasazen mezi rodinnými domy a nabízí pěkný výhled na okolní hornatou krajinu. Určitě oceníte i čistotu a udržovaný okolí. Mezi ponúkanými službami najdete také možnost občerstvit se v bufetu přímo při bazénech. Samozřejmostí jsou sociální zařízení a služby plavčíka.

Parkování je zabezpečeno přímo před areálem koupaliště. Obec Gemerská Hôrka představuje vynikající výchozí bod na podnikání túr do okolních lesů a hor. Po plavání si spravte výlet do blízké obce Bretka a objevte krasovou výzdobu Hutnianskej jaskyne a Jaskyne Peško. K oběma vás zavede Náučný chodník Prielom Muráňa. Po pár kilometrech dále, v obci Slavec můžete projít známou Gombaseckú jaskyňu, která je zapsaná na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. A když se vám poštěstí, možná uvidíte i vzácného živočicha – jeskynního mnohonožníka. Na objevování krás Gemerského regiónu si vyhraďte pár dní a zabezpečte si ubytovanie v blízkosti Kúpaliska Gemerská Hôrka. Kvalitní ubytovací zařízení si můžete prohlédnout na stránce ubytovanie v Gemerskej Hôrke.

Machový vodopád najdete v Národním parku Slovenský ráj v regionu Spiš v okrese Spišská Nová Ves. Přesněji se nachází v jedné z roklí nazývané Kyseľ. Tento krásný vodopád je také velmi fotogenický. Skála, ze které padá, je obrostlá mechem, díky čemuž si vysloužil nejen svůj název, ale i oblibu u turistů. Túra k Machovému vodopádu je nenáročná a vhodná i pro rodiny s dětmi.

Rokle Kyseľ se rozděluje na Malý Kyseľ, Veľký Kyseľ a Kyseľ Ferrata. Machový vodopád se nachází v Malém Kyselu. Je jedním ze tří vodopádů v rokli Malý Kyseľ. Se svou výškou 8 metrů je zároveň nejvyšším vodopádem této části. Kromě něj zde najdeme ještě 7 metrů vysoký Malý vodopád a 3 metry vysoký vodopád, který nebyl pojmenován.

Machový vodopád leží v nadmořské výšce 814 m n. m. Mech, který roste všude kolem, obrostl stromy i kameny a vytváří nepochybně jedno z nejkrásnějších míst ve Slovenském ráji. Voda řítící se po mechové skále připomíná deštný prales. Pochází z potoka Malý Kyseľ a protéká celou roklí.

Výlet k Machovému vodopádu můžete začít v obci Podlesok, kde také zaparkujete své auto. Odtud se dostanete ke známému výchozímu bodu pro túry – Kláštorisku. Dále se vydejte po turistické značce k rozcestí Nad Kyseľom a poté po modré trase roklí Malý Kyseľ.

Délka rokle je 1,5 kilometru a převýšení, které zde zdoláte, činí 224 metrů. Cestu k Machovému vodopádu zvládnou i starší děti. Dbejte však na to, aby měly vhodnou turistickou obuv, protože lávky a žebříky jsou zde velmi kluzké.

Turistická trasa k Machovému vodopádu je přístupná celoročně, ale vodopád je nejkrásnější na jaře v době tání ledů nebo po prudkých deštích. Nezapomeňte si vzít také nepromokavé oblečení nebo pláštěnku, protože suší z této rokle neodejdete. Túru můžete spojit i s návštěvou dalších vodopádů. Doporučujeme Vám například Obrovský vodopád nebo kouzelný Duhový vodopád (Dúhový vodopád).

Machový vodopád si svým pohádkovým vzhledem získal mnoho turistů. Určitě stojí za to ho navštívit. Kromě něj pro Vás máme i další tipy na výlet ve Slovenském ráji. Abyste si mohli vychutnat všechny túry, nabízíme Vám i ubytování ve Slovenském ráji či ubytování v blízkosti Machového vodopádu na našem portálu. Rezervujte si oblíbené chaty, dřevěnice či komfortní apartmány nebo penziony pro rodiny s dětmi. Dovolenka ve Slovenském ráji pro Vás bude nezapomenutelným zážitkem.

Kaskádový vodopád najdete v rokli Piecky v Národním parku Slovenský ráj. Patří do katastru obce Hrabušice v regionu Spiš. Vodopádu se říká také prostě Kaskády. Voda teče stupňovitě mezi skalami a vytváří tak překrásné úkazy. Turisté tuto soutěsku milují, protože zde najdete hned tři vodopády. Přes Kaskádový vodopád vedou žebříky a lávky, takže procházíte přímo jím. Je to opravdu dobrodružství.

Ke Kaskádovému vodopádu se vydejte z turistického centra Pila. Je to nedaleko obce Hrabušice, kousek za Podleskem. Můžete zde zaparkovat své auto a občerstvit se v místním bufetě. Rokle Slovenského ráje jsou zpoplatněny, takže nezapomeňte zaplatit vstupné. Soutěska Piecky není vhodná pro malé děti, protože žebříky, které zde zdoláváte, jsou opravdu vysoké a kluzké. I Vy si zajistěte kvalitní turistickou obuv a nepromokavé oblečení.

Kaskádového vodopádu dosáhnete následováním žluté turistické značky do rokle Piecky. Prvním vodopádem je zde Velký vodopád s výškou 13 metrů. Zdoláte zde i nejvyšší žebřík Slovenského ráje. Hned za ním následuje o něco menší, asi 12 metrů dlouhý Kaskádový vodopád. Procházejte po stupačkách a žebřících a užívejte si jeho krásy. Teče v kaskádovitém tvaru a voda těchto kaskád zdolává hned několik. Každý stupeň vytvoří koryto, kde voda nabere větší sílu, aby mohla vytvořit další kaskádu.

Kaskádový vodopád Vás povede soutěskou dále až k Terasovému vodopádu s výškou 8 metrů. Za ním se na vrcholu Piecky rokle uzavírá a Vy můžete pokračovat přes Malou Poľanu zpět k výchozímu bodu Pila. Délka této doliny jsou 4 km a přechod Vám zabere přibližně 2 hodiny. Pokud se rozhodnete vydat se ještě dále a prohlédnout si jiné rokle, můžete se pustit po zelené značce do doliny Suchá Belá, po červené značce soutěskou Velký Sokol nebo po modré značce do rokle Kyseľ.

Kromě vodopádu Kaskády Vám Slovenský ráj nabízí i další nádherné vodopády. Pokud i Vy milujete turistiku, přijďte si sem užít aktivní dovolenou. Na našem portálu najdete ubytování v blízkosti Kaskádového vodopádu či ubytování ve Slovenském ráji. Vyberte si ze široké nabídky chat, apartmánů nebo penzionů. Rezervujte si Vaši dovolenou už dnes a vychutnejte si krásy přírody Slovenského ráje.

Boční vodopád najdete ve Slovenském ráji v regionu Spiš nedaleko obce Hrabušice. Tento okouzlující vodopád je posledním v rokli Suchá Belá. Navštívit jej můžete kdykoliv, jelikož Národní park Slovenský ráj je přístupný celoročně. Nejkrasnější je však na jaře, v období tání ledů. Výlet je jako stvořený pro rodiny s dětmi. Túra Suchou Belou je zajímavá a Boční vodopád Vás na konci odmění svými skvosty.

Na Boční vodopád se dostanete z turistického centra Podlesok u Hrabušic. Zde můžete zaparkovat své auto a využít místní bufet či restauraci. Dále se vydejte po zelené značce roklinou Suchá Belá. Protéká jí stejnojmenný potok Belá, který vytváří zdejší vodopády.

Prvními vodopády, na které narazíte, jsou Misové vodopády. Dále následuje Okénkový a Korytový vodopád. V pořadí čtvrtý a zároveň poslední je Boční vodopád. Svůj název „Boční“ získal proto, že jako jediný neleží na toku Belé, ale je tak trochu stranou od turistické značky. Voda tohoto vodopádu se valí z výšky až 10 metrů a omývá skály. Vytváří tak krásné úkazy, které Vás nenechají chladnými.

Boční vodopád je nejvýše položeným vodopádem v tísňavě Suchá Belá. V letních horkých měsících však mívá sklon vysychat, takže pokud se sem vydáte v létě, tak nejlépe po deštích. Nezapomeňte na dobrou turistickou obuv a nepromokavé oblečení, které si túry ve Slovenském ráji opravdu vyžadují.

Svůj výlet na Boční vodopád můžete ukončit návratem zpět na Podlesok. Mnozí turisté se však vydají prohlédnout si i ostatní rokliny ve Slovenském ráji. Vodopády se to zde jen hemží. Zkuste například tísňavu Piecky nebo roklinu Velký Kyseľ, kde najdete druhý největší vodopád Slovenského ráje – Obří vodopád. Pokud máte rádi trochu historie, zastavte se na Kláštorisku, kde se nachází zřícenina kartuziánského kláštera ze 13. století.

Boční vodopád je krásnou túrou a celý samotný Slovenský ráj je ideálním místem pro turistiku a aktivní dovolenou. Přijďte si sem vychutnat krásy přírody, které se Vám zde nabízejí. Na naší stránce najdete tipy na výlety v této lokalitě. U nás si vyberete i ubytování v blízkosti Bočního vodopádu, hledejte na stránce ubytování Slovenský ráj či ubytování Hrabušice. Vyberte si přesně podle Vašeho gusta chaty, chalupy, dřevěnice či apartmány. Neváhejte a rezervujte si svou dovolenou už dnes.

Korytový vodopád najdete v Národním parku Slovenský ráj, v rokli Suchá Belá. Patří do regionu Spiš, do okresu Spišská Nová Ves. Vydat se k němu můžete z obce Hrabušice. Korytový vodopád je jednou z přírodních vodních krás, které můžete obdivovat ve Slovenském ráji.

Rokle Suchá Belá je nejnavštěvovanější asi proto, že je dobře přístupná i pro rodiny s dětmi. Korytový vodopád je v pořadí třetím vodopádem, který zde můžete obdivovat. Vodopád je dvoustupňový. Stupně jsou od sebe odděleny takzvaným hrncem. Voda dopadá nejprve do jednoho hrnce a poté padá do druhého koryta. Tento zajímavý úkaz se jen tak někde nevidí.

Výška vodopádu je 8,5 metru, ale některé zdroje uvádějí až 10 metrů. Každopádně je Korytový vodopád desátým nejvyšším vodopádem Slovenského ráje. Jméno Korytový si vysloužil podle pěkně vytvarovaného koryta, které Vám hned padne do oka.

Zdolat Korytový vodopád můžete pomocí žebříku a několika stupaček a vystoupit tak na jeho vrchol. Naskytne se Vám pohled shora na hučící vodu. Dávejte si pozor, protože žebříky bývají od vody kluzké. Kromě vhodné turistické obuvi Vám doporučujeme i nepromokavé oblečení či pláštěnku, protože suší ze Suché Belé neodejdete.

Výlet ke Korytovému vodopádu si naplánujte z Hrabušic. Zelená značka Vás zavede z turistického centra Podlesok do tísňavy Suchá Belá. Projdete kolem Misových vodopádů, které byly probádány a zpřístupněny v rokli již v roce 1908. Druhým v pořadí je Okienkový vodopád a od něj je to už jen skok ke Korytovému vodopádu. Při výstupu můžete po své levé straně ještě pozorovat o něco menší, ale také nádherný Bočný vodopád.

Na konci tísňavy Suchá Belá se můžete rozhodnout vrátit přes úsek pod Vtáčím hrbem k Podlesku, nebo, pokud budete mít stále dost energie, vybrat se další roklí Slovenského ráje Piecky či Kyseľ. Národní park nabízí neomezené turistické možnosti. Všechny rokle jsou otevřeny celoročně a turistické chodníky jsou i díky zpoplatnění udržovány. Žebříky, lávky a stupačky jsou z důvodu bezpečnosti pravidelně kontrolovány správou parku.

Navštivte Korytový vodopád na jaře, když taje led a naskytnou se Vám nezaměnitelné výhledy. Slovenský ráj je ideálním místem pro turisty. Přijďte sem strávit svou aktivní dovolenou. Najděte si vhodné ubytování u Korytového vodopádu, inspirovat se můžete například na stránce ubytování ve Slovenském ráji nebo ubytování Hrabušice na našem portálu. Další tipy na výlety v tomto národním parku najdete na našich stránkách. Obujte turistické boty a hurá do ráje

V přenádherném prostředí Národního parku Slovenský ráj leží roklina Suchá Belá, ve které je více vodopádů. Jedním ze zurčících vodopádů, který se v zimě změní v dechberoucí ledopád, je Okienkový vodopád. Sice se svou 8m výškou neřadí mezi největší, rozhodně stojí za to ho vidět. Jeho krásné kaskády Vám učarují na první pohled.

Spodní část vodopádu je tvořena krásným jezírkem, do kterého teče čistá studená voda potoka Suchá Belá. Když se dostanete nad vodopád, zjistíte původ jeho názvu. Nachází se tam skalní okno. Dostanete se k němu po žebříku, avšak dávejte si pozor. Stříkající voda ho zvykne smáčet a může být dost kluzký. Během procházky 3,5 km dlouhou roklinou se na toku potoka nachází ještě mnoho dalších vodopádů a jezírek.

Výlet do Suché Belé se Vám bez debat vyplatí udělat si na jaře. Příroda se probouzí, sníh taje a vodopády nabírají na objemu. V létě sem unikněte před horkým městem a zchladíte se pod korunami stromů, na podzim zase zůstanete v němém úžasu ze všech těch krásných barev. No a zima je jistě také super, kouzelné ledopády zejména v dětských očích vyvolávají jiskřičky, když v jejich okolí pohledem hledají Olafa. Vždyť kdo by nemal rád hřejivá objetí?

Když se rozhodnete Okienkový vodopád navštívit, startovat budete z Podlesku. Od parkoviště Vaše kroky povedou po zelené turistické značce. Po přibližně půlkilometrovém úseku se ocitnete na začátku rokliny. Dále již budete pokračovat skrz skutečnou divočinu. Připravte sa na stoupačky, můstky a zejména žebříky. Proto nepodceňte jak oblečení, tak kvalitní turistickou obuv. S dobrou přípravou je túra nenáročná, kondičně ji zvládnou děti i senioři.

Nejlepší začátek výletu je ten, když se probudíte v ubytování blízko Okienkového vodopádu. Ideální místo, kde můžete vyhovující nocleh najít, je stránka ubytování Hrabušice. Když tam již budete, zůstaňte na více dní. Košický kraj totiž nabízí mnoho dalších tipů na výlety, které se vyplatí absolvovat.

Pokud i Vy patříte mezi milovníky přírodních krás, máte rádi adrenalinové vzrušení a nebojíte se vody, máme pro Vás úžasný tip na příjemně strávený čas na Východním Slovensku v podobě Splouvání Hornádu.

Splouvání Hornádu a jeho delší trasa může začít v Kysaku u fotbalového hřiště. Absolvujete ho pod vedením zkušeného instruktora, který Vás úspěšně a bezpečně přivede do cíle nacházejícího se v košické loděnici. Na tento příjemný zážitek si vyčleňte ve svém programu alespoň čtyři hodiny. Po telefonické rezervaci a uhrazení platby na účet Vás přivítají průvodci. Rozdělí Vám lodě, výstroj a dostanete krátké instrukce k ovládání plavidel a základům plavby. Samotná plavba trvá přibližně 3 hodiny v závislosti na Vašich dovednostech a množství zastávek, které absolvujete.

Krátce po startu se doplavíte na člunech nebo raftech k Trebejovské peřeji. Není nijak technicky náročné ji přejet, ale jízdu na jejích vlnách si určitě užijete. V Kostoľanech nad Hornádem je malá vodní elektrárna a své plavidlo budete muset kvůli ní přenést přibližně 100 m. To je zároveň příležitost ke krátkému odpočinku a občerstvení. Užívat si plavbu po řece pod korunami topolů je úžasné. Pozorování ryb a vodního ptactva osloví milovníky přírody. Chladivé vlnky řeky Vás osvěží i v těch nejhorkejších letních dnech. Těsně před koncem splouvání Vás potěší i Ťahanovská vlna. Ta Vám dá zabrat trochu víc, ale nemusíte se bát.

Splutí je středně náročné a zvládnou ho v pohodě i děti od věku 8 let. Do lodi Vám doporučujeme vzít si plavky a tričko. V případě chladnějšího počasí je vhodné vodácké oblečení nebo nepromokavá bunda. Za slunečných dnů si nezapomeňte přibalit opalovací krém. Důležité je mít i obuv vhodnou do vody, jako jsou tenisky či pevné sandály, která ochrání Vaše nohy před poraněním o ostré kameny nebo sklo.

Po doplutí do Košické loděnice Vás organizátoři podle Vašeho zájmu auty převezou zpět do Kysaku. To se hodí zejména v případě, že jste tam nechali své auto či jiný dopravní prostředek. Samozřejmě organizátoři nabízejí různé typy tras i kurzy kanoistiky či dobrodružný rafting na Hornádu. Myslete však na to, že je dobré zarezervovat si ubytování v blízkosti řeky.

Pokud zůstanete suchí a budete mít chuť poznávat okolí, určitě si naplánujte výlety na okolní atrakce. Je fajn prohlédnout si všechny zajímavé rostliny v Botanické zahradě Univerzity P. J. Šafárika. Do historie se vyplatí nahlédnout ve Východoslovenském muzeu. Po takové procházce Vám stačí už jen zajít přímo do centra a užívat si městský ruch. Možná se Vám podaří zaslechnout i zvuk Zvonkohry Košice.

Region je natolik velký, že má svým návštěvníkům co nabídnout. Abyste se nemuseli neustále přesouvat, doporučujeme Vám rezervaci noclehu v části Košice – Sever. Cenově dostupné pro Vás může být ubytování v apartmánech nebo i pokoj v penzionu. Výběr necháme již jen na Vás, ale rádi Vám s ním pomůžeme.

Misové vodopády se nacházejí v roklině Suchá Belá ve Slovenském ráji. Výchozím bodem je obec Hrabušice v okrese Spišská Nová Ves. Tyto největší vodopády v Suché Belé jsou opravdovým potěšením pro Vaše oči. Jsou dobře přístupné a šikovné větší děti vylezou po žebřících levou zadní. Misové vodopády jsou překrásné a romantické duše jistě nenechají chladnými.

Na túru k Misovým vodopádům se vydejte z turistického centra Podlesok u Hrabušic. Nachází se zde parkoviště, bufet i restaurace. Celoročně jsou rokliny ve Slovenském ráji zpoplatněny, takže za menší poplatek, který slouží k údržbě turistických stezek, si můžete tyto krásné vodopády vychutnat i Vy.

Vydejte se po zelené turistické značce. Jelikož Misové vodopády jsou hned první v této roklině, dostanete se k nim velmi rychle. Vodopády tvoří potok Belá, který protéká celou soutěskou. Jejich výška dosahuje 29,5 metru a jsou nejvyššími vodopády Suché Belé. Turistická stezka k nim vede již od roku 1908, kdy Slovenský ráj nebyl ještě ani národním parkem. Tato stezka byla však první, kterou ve Slovenském ráji zpřístupnili veřejnosti.

Misové vodopády jsou zabezpečeny žebříky a řetězy, které zjednodušují jejich přechod. Opatrnosti však nikdy není dost, a proto si dávejte pozor. Mějte dobrou obuv, protože na žebřících hrozí uklouznutí. Na vrcholu vodopádu se nachází nejužší místo soutěsky Suchá Belá. Má jen 1 metr a skalní stěny v této části sahají až do výšky 150 metrů. Větší dospělý člověk se zde doslova musí protáhnout. O to víc se zde líbí dětem, které po lávce procupitají nejužším místem jako veverky.

V roklině Suchá Belá můžete kromě Misových vodopádů obdivovat Okénkový vodopád, Korytový vodopád a nejmenší Boční vodopád. Tato dolina patří mezi nejnavštěvovanější ve Slovenském ráji, proto zvažte období, kdy se sem vydáte. Uprostřed léta zde může být fronta na žebříky. Každopádně je Národní park Slovenský ráj místem, které je třeba vidět a zkusit. Misové vodopády Vám dosvědčí, že příroda dokáže vytvořit překrásné úkazy.

Pokud se rozhodnete okusit i ostatní doliny Slovenského ráje a zůstanete na dovolenou, máme pro Vás ubytování v blízkosti Misových vodopádů či ubytování ve Slovenském ráji na našem portálu. Rezervujte si svou chatu, apartmán či rodinný penzion už dnes. Vyzkoušejte i další tipy na výlety ve Slovenském ráji, které jsme pro Vás připravili na našich stránkách. Turisté, neváhejte a vyrazte do ráje.

Letní koupaliště Sobrance je situováno v příjemné okrajové části města Sobrance, které představuje administrativní a kulturní centrum regionu ohraničeného na severu Vihorlatskými vrchy a na jihu Východoslovenskou rovinou. Turistům a návštěvníkům města poskytuje příjemné letní osvěžení v pohodové rodinné atmosféře s kulisami překrásné přírody. Kromě tří bazénů Vás zajisté potěší i široká nabídka sportovních možností a atrakce pro děti.

Koupaliště nabízí svým návštěvníkům plavecký bazén o délce 33 m a bazén pro neplavce o délce 10 m. Na své si zde přijdou nejen sportovci a rekreanti, ale i rodiny s dětmi. Pro Vaše ratolesti je připraven dětský bazén s každodenní výměnou vody. Díky vysokým hygienickým standardům je vhodný i pro ty nejmenší dovolenkáře. Jedinečnou vodní relaxaci na čerstvém vzduchu se závanem okolní přírody si můžete vychutnat denně během letních měsíců.

Aktivní dovolenkáře zajisté potěší i hřiště pro plážový volejbal, streetballové hřiště a tenisový kurt. Pokud preferujete relaxaci u bazénu, dopřejte svým ratolestiam zábavu na prolézačkách a houpačkách na dětském hřišti. Na tomto koupališti si přijde na své každý člen rodiny. A když Vám po krásném dni plném odpočinku, vodních dobrodružství a zábavy vyhládne, určitě se nechte pozvat i na chutné občerstvení v místním bufetu.

Ať už se do Sobranec vyberete za kulturně-historickými památkami nebo za turistickým vyžitím, určitě si najdete čas i na relaxaci u bazénu nebo na příjemné vodní osvěžení. A když si odpočinete, vydejte se na návštěvu Tibavského hradu nebo si běžte prohlédnout jedinečné dřevěné kostelíky v Ruské Bystré. V okolí si určitě nenechte ujít ani výlet k vodní nádrži Zemplínská šírava a k malebnému Vinianskému jezeru. Milovníci zvířat, přírody a jízdy na koni si přijdou na své v Hipocentru Hôrka nebo na Farmě Hippospring. Neváhejte a začněte si hledat ubytování v blízkosti letního koupaliště Sobrance již nyní. Ubytování v Sobrancích a v blízkém okolí nabízí především oblíbené chaty a chalupy, ale i komfortní penziony.

Jen málo vesniček na Slovensku se může pochlubit svým vlastním krasovým bohatstvím. Jednou z těchto výjimečných obcí je Bretka ležící v okrese Rožňava, necelých 30 km jihozápadně od okresního města. Na území této nevelké vesničky si můžete udělat výlet chráněným územím, jehož součástí je i Hutnianská jeskyně. Její tajemné podzemí bez elektrického osvětlení dýchá prastarou historií. Odvážíte se vstoupit na místo, kde žili naši předkové před tisíci lety?

Těsným krasovým údolím, jehož součástí je i podzemní chodba, Vás provede naučná stezka Průlom Muráně. Východiskem Vašeho výletu bude právě obec Bretka. Odtud půjdete nenáročnou okružní trasou v délce přibližně 3,2 km. Hutnianská jeskyně bude Vaší poslední, šestou zastávkou. Podzemní chodba má délku 11 m. Jelikož jeskyně není osvětlená, doporučujeme Vám přibalit si baterku nebo čelovku. Mimořádně vhodná je i pevná obuv.

Podzemí je bez krápníkové výzdoby, což však jeskyni neubírá na jedinečné tajemné atmosféře. Archeologický průzkum prokázal, že prostory jeskyně byly osídleny ještě v době bronzové. Později, během druhé světové války, zde měli svůj velitelský úkryt Němci. Dnes je jeskyně volně přístupná návštěvníkům za účelem zotavení a poznávání jejích přírodních krás a historických hodnot. Podzemí bylo v roce 1994 prohlášeno za přírodní památku.

Pravděpodobně budete překvapeni, ale Hutnianská jeskyně není jediným zpřístupněným podzemím na území Bretky. Cestou naučnou stezkou natrefíte i na jeskyni Peško, jejíž podzemní chodba je dlouhá 17 m. V blízkém okolí Vám doporučujeme navštívit pozůstatky jedné z nejstarších slovenských pevností, hradu Gemer. A pokud by se Vám pobyt v podzemí zalíbil, vydejte se i do nedaleké jeskyně Domica nebo na výlet chodbami Gombasecké jeskyně. A pokud byste se na Gemeru rozhodli pobýt déle, zarezervujte si ubytování nedaleko Hutnianské jeskyně. Vybrat si můžete z nabídky ubytování v Bretce nebo vsaďte na ubytování v Rožňavě.

Nemusíte být speleologem, abyste se vydali vstříc dobrodružství do jeskyně Peško, která se nachází na Gemeru v obci Bretka. Jeskyně nepatří mezi nejdelší, nejkrásnější ani nejzajímavější, ale objevíte z její blízkosti krásné výhledy na okolní přírodu a v horkých letních dnech se zchladíte v jejích útrobách.

Dostat se do této volně přístupné jeskyně můžete během celého roku. Dovede Vás k ní naučná stezka. Trasa k jeskyni není náročná, zvládnou ji i rodiny s dětmi nebo senioři. Celková délka trasy je přibližně 20 až 30 min. v závislosti na Vaší kondici. Výlet k jeskyni je nejlepší naplánovat si přímo z obce Bretka, která leží na severovýchodním výběžku Rimavské kotliny. Výchozím bodem pro Vás zde bude kostel. Od něj se na asfaltové křižovatce řiďte turistickými značkami, které Vás nasměrují na nedaleký lesík. V něm se ukrývá tato nevelká jeskyně. Po cestě si můžete odpočinout na lavičkách a v horším terénu Vám pomůže možnost chytit se zábradlí.

Jeskyně má celkovou délku 17 m, což není příliš mnoho. Její průchod zvládnou se zavřenýma očima i lidé trpící strachem z uzavřených prostor. Na konci jeskyně Vás čeká pomyslný balkon. Dovídíte z něj na všechny přírodní krásy okolí. Bonusem pro Vás může být fotografie z tohoto místa. Při historickém bádání tohoto místa se přišlo na to, že jeskyně byla obydlena již v době kamenné. Během druhé světové války se jeskyně stala útočištěm pro lidi prchající před válkou.

Věděli jste, že název jeskyně Peško vznikl ze dvou různých slov? Základ tvořilo slovanské slovo „pešť“, což v překladu znamená pec nebo jeskyně. Druhá část je odvozena od maďarského slova „kő“, které znamená skála nebo kámen.

Jeskyně je součástí naučné stezky Průlom Muráně. Turisté většinou pokračují dále po celé její trase, která končí u Hutnianské jeskyně. Pokud Vám postačí i kratší část trasy, po návratu do obce se můžete „hodit“ do bazénu koupaliště Bretka. Mnohem úchvatnější pohledy na podzemní výtvory uvidíte v jeskyni Domica. V této jeskyni se během prohlídky budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí. Pokud máte raději historii a chcete poznávat pozůstatky jednoho z nejstarších hradů v regionu, nasměrujte své kroky na Gemerský hrad.

Po každém výstupu, ať už k jeskyni nebo na hrad, je fajn „dobít baterky“. Odpočatí pobytem ve Vašem ubytování v okolí jeskyně Peško se vydejte vstříc dobrodružství. Můžete si navolit program podle Vašich představ. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování v Bretce. Zlákají Vás roztomilé chaty a chalupy, nebo budou Vašemu srdci bližší priváty v Bretce?

Gemer je krásným, ale bohužel dosti zapomenutým krajem. Noha turisty zde vkročí jen málokdy, totéž platí i o nohách náruživých lyžařů. Je to velká škoda, protože Gemer ukrývá bohatství, které se nachází jen na velmi málo místech. Jde o neposkvrněnou přírodu. Je to nejvzácnější klenot přesto, že se zde nenacházejí žádná výraznější střediska cestovního ruchu.

Poměrně omezené jsou na Gemeru i možnosti lyžování. Středisek zde až tak mnoho není, ale je tu jedno, které zmínit jednoduše musíme. Jde o lyžařské středisko Ski Rejdová. Rejdová je nenápadná gemerská vesnička. Najdete ji přibližně 30 km severně od nejdůležitějšího gemerského města, Rožňavy. V těsné blízkosti, jen něco více než 10 km, je i známá Dobšiná, kterou jistě znáte díky překrásné Dobšinské ledové jeskyni.

Věnujme se už ale sjezdovkám v lyžařském středisku Ski Rejdová. Středisko je jako stvořené pro nejširší lyžařskou základnu. Najdete zde sjezdovky značené červenou a modrou, tedy střední a lehké náročnosti. Zajezdí si na nich celá rodina, ale na své si přijdou i o něco náročnější lyžaři.

Lyžařské středisko leží v rozmezí nadmořských výšek 575–775 metrů nad mořem. Sjezdovky jsou zasněžovány i technickým sněhem, díky kterému jsou krásně bílé, i když venku není zima právě ukázková.

Středisko se nachází přímo pod nejvyšším vrcholem Slovenského rudohoří, kterým je Stolica. Ta s výškou téměř 1500 metrů zaručuje lyžařům nádherné přírodní prostředí. Výhledy do okolí jsou skutečně překrásné. Naplno si je užijete při jízdě na jedné ze sjezdovek. Pýchou lyžařského střediska Ski Rejdová je také dlouhý lyžařský vlek, který dosahuje téměř 1000 metrů. Obsluhuje dvojici červených sjezdovek, které jsou vždy perfektně upravené.

Dvojice vleků ve spodní části střediska je určena začínajícím lyžařům, kteří se na svazích nad obcí Rejdová naučí všechny potřebné základy lyžování.

Lyžařské středisko nabízí dostatek doplňkových služeb. Samozřejmostí je lyžařský servis, půjčovna lyžařského vybavení či možnosti občerstvení. Přímo u vleků najdete i bezplatné parkoviště. To, čím se Ski Rejdová odlišuje od jiných okolních středisek, je něco pro milovníky adrenalinu. Jde o půjčovnu sněžných skútrů. Nechte se zlákat její nabídkou a vyzkoušejte opravdové dobrodružství, které si můžete vychutnávat na rozmanitých trasách v okolí. Opravdoví extremisté mají možnost absolvovat noční jízdu či až 65 km dlouhou trasu vhodnou na celodenní výlet.

Lyžařské středisko Ski Rejdová je vhodné i pro vícedenní dovolenou. V obci leží hned několik penzionů a privátů. Někdo upřednostní raději turistickou ubytovnu nabízející dostatečný standard ubytování a zároveň nízké ceny. Pokud hledáte lyžování, které je klidné, není uspěchané a dokonale si při něm odpočinete, zavítejte do Rejdové.

Naučná stezka Prielom Muráňa se šesti zastaveními se nachází v Jihoslovenské kotlině, na rozhraní okresů Rimavská Sobota a Rožňava. Chráněné území v jihovýchodní části Licinské pahorkatiny v Rimavské kotlině je dlouhé 3,2 km. Naučná stezka Vás provede podmanivou kaňonovitou dolinou řeky Muráň, která se před 2 miliony lety zařezávala do vápencového podloží a vytvářela tak unikátní meandry. Vaše bádání začíná v malé obci Bretka pod zříceninou někdejšího kostela, který byl zničen během 2. světové války. Na tomto místě se nachází úvodní infopanel, který popisuje geologické poměry území.

Nenáročná trasa pokračuje k bralu Peškӧ, uprostřed kterého se rozprostírá průchozí jeskyně se stejným názvem. Fluviokrasová jeskyně, jejíž název vznikl ze dvou slov různého původu – slovanského pešt (jeskyně) a maďarského kӧ (skála), patří mezi chráněné přírodní památky. Jedná se o 17 m dlouhý krasový tunel s otvory na obou koncích. Archeologické nálezy naznačují, že byla obývána již v době kamenné. Našla se v ní také spodní čelist jelena obrovského. Následně stezka směřuje dolů do údolí, kde jsou ještě i dnes viditelné stopy koryta vedoucího k vodnímu mlýnu z roku 1920, kterému je věnována další informační tabule.

Dále stezka pokračuje po samotné přírodní památce Prielom Muráňa, kde jsou umístěny infopanely věnované flóře, fauně a jeskyním, kterých v dolině existuje až patnáct. Tok Muráně místy meandruje do hloubky až 100 m, přičemž vytváří unikátní průlom. Na jeho březích rostou střídavě dubohabrové lesy. Při samotné řece se nacházejí lužní vrbovo-topolové a olšové háje. Na celém území platí 4. stupeň ochrany. Prielom Muráňa je součástí soustavy chráněných území členských zemí Evropské unie NATURA 2000. Naučná stezka končí u někdejší továrny z roku 1773, ve které se kdysi vyráběly hřebíky. Na kopci najdete zřetelné pozůstatky vysoké pece.

Naučná stezka byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2010. V budoucnosti bude cesta pokračovat přes louky nad průlomem zpět do obce Bretka, čímž vznikne okružní trasa. Po dobrém výletu si dopřejte zasloužený relax a ponořte se do osvěžujícího bazénu na Koupališti Bretka. A aby jste se navečer nemuseli pospíchat domů, zarezervujte si ubytování v blízkosti Naučné stezky Prielom Muráňa. S výběrem Vám pomůže naše stránka ubytování Bretka. Následující den vstupte do podzemí a objevte krásnou sintrovou výzdobu Jeskyně Domica. Kromě kouzelných jezírek, kaskád a krápníků Vás čeká také dobrodružná a neobyčejná plavba podzemní říčkou Styx.

Souvislá vrstva sněhu či teploty pod bodem mrazu jsou jasným signálem k tomu, abyste se vydali do obce Rejdová, kde si můžete dopřát opravdu netradiční adrenalinový zážitek. Nemusíte být hned sportovně založení, abyste navštívili místní lyžařské středisko. Tím slibovaným zážitkem nejsou ani lyže, ani snowboard, ale rovnou sněžný skútr. Přesně tento dopravní prostředek Vám umožní prožít nepopsatelné dobrodružství na sněhu.

Jízda na sněžných skútrech v obci Rejdová je zajímavá právě kombinací aktivního odpočinku, relaxace, ale i zábavy. Obec Rejdová, která se nachází v rožňavském okrese, poskytuje možnost užívat si nejdelší upravené trasy pro sněžné skútry. Můžete si podle obtížnosti zvolit, zda se vydáte na trať pro začátečníky, nebo si jako zkušený jezdec provětráte tělo i mysl na náročnějších trasách. Během jízdy si můžete užívat úchvatné přírodní scenérie panenské přírody a na záchytných bodech se v případě potřeby i občerstvit.

Délka trasy závisí na Vašich schopnostech. Některé mají délku 10 km, jiné až 65 km. Celkově trvá jejich absolvování od půl do šesti a půl hodiny. I děti si mohou zajezdit na menších skútrech ve vyznačeném kruhovém prostoru. Zajímavostí této atrakce jsou večerní a noční jízdy, které mají svou magickou atmosféru. I díky celkovému počtu skútrů si mnohé firmy volí tento typ zážitku jako jednu z forem teambuildingu.

V rámci zvláštní nabídky společnost zajišťuje také vývozy turistů na horské chaty, převozy materiálu a výpomoc při organizování turistických a sportovních akcí. Můžete si také zvolit prohlídku lesních porostů při kalamitách v zimním období právě na skútrech nebo různé jiné aktivity ve spojení se sněžnými skútry. Vězte, že tento zážitek ve Vás vždy vyvolá krásné pocity a budete na něj do konce života vzpomínat s úsměvem na rtech.

Pokud máte raději aktivní pohyb, přímo ve středisku Ski Rejdová můžete využívat upravované svahy. Během plužení nebo rychlé jízdy si můžete všímat neposkvrněné přírody ve středisku i v okolí. Osvěžující nápoj přijde vhod v bufetu, ale můžete se vydat i k prameni Hronu a načepovat si do lahve tuto na minerály bohatou vodu. Krásné procházky s pořizováním úchvatných záběrů se Vám podaří realizovat, pokud si zvolíte jako cíl Grófskou ledovnu ve Vlachově. I v zimě funguje možnost vození se na koni na Ranči pod Ostrou skalou.

Po ježdění je dobré se na chvilku ohřát. Nejlépe v posteli Vašeho předem zarezervovaného ubytování u sněžných skútrů Rejdová. Zde prohřejete své tělo a načerpáte novou sílu do následujících dní. Pokud se rozhodnete pro delší pobyt, doporučujeme Vám vybrat si cenově dostupné ubytování v soukromí Rejdová. Pro rodinný výlet si můžete zarezervovat i chatu v Rejdové nebo si zvolit o něco větší luxus v podobě pokoje v hotelu. Rádi Vám pomůžeme vybrat to nejlepší ubytování.

Léto, sluncem rozpálený vzduch, volný čas a touha po osvěžující koupeli Vás může přilákat do obce Bretka, ve které se nachází letní koupaliště Bretka. Obci dominuje menší kaštel s názvem Bretkeiovská kúria a malý reformovaný kostel. V současnosti má jen okolo 400 obyvatel. Leží v okrese Rožňava v nadmořské výšce 190 m n. m.

Na okraji obce na levém břehu říčky Muráň nedaleko hřbitova najdou návštěvníci této obce malé, ale velmi příjemné a zároveň klidné letní koupaliště. Tiché okolí a přírodní prostředí ho předurčují k prožití jedinečných relaxačních okamžiků pro jednotlivce, páry i rodiny s dětmi. V areálu se nacházejí 2 bazény. První bazén je plavecký. Má tvar obdélníku, jehož delší strana měří 25 m a kratší 15 m. Maximální hloubka vody je 1,5 m. Druhý bazén je určen zejména pro děti. Má polokruhovitý tvar a slouží i jako dopadová plocha pro poměrně dlouhou, mírně zvlněnou skluzavku. Jeho hloubka je 0,3 m. Bazény jsou oplocené, což zvyšuje bezpečnost dětí a neplavců před náhodným spadnutím do vody. Voda v bazénech má minerální původ a je průzračně čistá. Její teplota je 24 – 26 °C.

Své věci si můžete rozložit na udržovaném trávníku nebo na lavičky v okolí bazénů. Za mírný poplatek si můžete pronajmout i lehátko se slunečníkem. Rodinná atmosféra, pohoda a klid na tomto koupališti jsou ideálním předpokladem pro chvíle odpočinku a relaxace. Přispívá k tomu i stánek s občerstvením a terasa se slunečníky, na které můžete sníst drobné občerstvení nebo zahnat žízeň chlazeným nápojem. Vaše děti mohou zatím dovádět na hřišti s houpačkami a prolézačkami. Samozřejmostí jsou toalety. Koupaliště je otevřeno pouze během letní sezóny.

Zchladit se nejen ve vodě, ale i pod zemí můžete, pokud navštívíte jednu ze dvou volně přístupných jeskyní v blízkosti obce. Obě jsou součástí naučné stezky Prielom Muráňa a poskytnou Vám možnost udělat si krásný den v lůně přírody. Menší jeskyně Peško je hned na začátku. Aktivnější turisté si volí i Huntianskou jeskyni, která disponuje vlastním krasovým bohatstvím. Nejzajímavější však může být prohlídka jeskyně Domica, která nabízí zážitek v podobě plavby na její podzemní říčce. Pokud nejste právě ten typ, co rád poznává historii, může Vás z nabídky atrakcí v Bretce a jejím okolí zaujmout návštěva slunečních hodin v Drienčanech.

Každý den má svůj začátek a konec. Čas v něm můžete strávit i tím, že nebudete spěchat zpět do svých domovů a začnete své ráno rozhýbáním se v bazénech místního koupaliště. Abyste to neměli daleko, je dobré probouzet se v ubytování u koupaliště Bretka. V naší nabídce můžete najít různé druhy ubytovacích zařízení, a to od soukromých chat a chalup až po rodinné penziony v Bretce.

Lanový park Tarzania Dobšinka v malebném prostředí jižní části Slovenského ráje představuje adrenalinový areál plný překážek a výzev, které jsou citlivě osazeny v korunách stromů.

Atrakce se nachází v blízkosti města Dobšiná, v okrese Rožňava, v bezprostřední blízkosti rekreační oblasti Dobšinský kopec. Tarzania Dobšinka je postavena na vzrostlých smrčích a pozůstává z několika tras s různým stupněm náročnosti, které jsou barevně odlišeny. Pro dospělé a zdatnější lezce je připravena náročná modrá a červená trasa, které zahrnují množství lanových mostů, překážek ze dřeva a lanovek ve výšce několika metrů nad zemí. Děti a začátečníci mohou využít kratší a níže položenou dětskou trasu, která zajišťuje bezpečnou zábavu pod dohledem instruktorů. Celý systém překážek je navržen tak, aby rozvíjel koordinaci a fyzickou zdatnost, přičemž bezpečnost návštěvníků je prvořadá díky profesionální horolezecké výstroji a certifikovanému systému jištění. Lanový park plynule navazuje na okolní turistické stezky a díky své poloze na okraji národního parku nabízí i příjemný chládek během letních měsíců. Návštěva Tarzanie tak spojuje sportovní výkon s relaxací v čistém horském vzduchu, přičemž výhledy z korun stromů dodávají celému zážitku nový rozměr.

Co zde můžete najít?

V areálu lanového parku najdete několik lezeckých tras s různou délkou, soustavu lanovek (zipline) a různé druhy visutých mostů. K dispozici je půjčovna kompletního bezpečnostního vybavení, jako jsou sedací úvazky a přilby, a prostor pro krátkou instruktáž před vstupem na trasy. V blízkosti se nachází také odpočinková zóna s lavičkami a přístřeškem, vhodná pro občerstvení po sportovním výkonu.

Pro koho je místo vhodné?

Park je ideálním místem pro rodiny s dětmi od určité výšky, školní výlety, ale i pro party přátel či teambuildingové akce. Vyhledávají ho aktivní turisté, kteří chtějí oživit svou túru o adrenalinový prvek, a všichni ti, kteří mají rádi pohyb na čerstvém vzduchu. Vzhledem k charakteru aktivity je nezbytná pevná sportovní obuv a doporučuje se pohodlné oblečení, které neomezuje v pohybu.

Co můžete navštívit v okolí?

Jen několik kilometrů od města se nachází světoznámá Dobšinská ledová jeskyně (UNESCO) a malebná osada Dedinky s vodní nádrží Palcmanská Maša, která nabízí možnosti koupání a projížďky na loďkách. Navštívit můžete i unikátní technický památkový objekt Dobšinský kopec s výhledem na jižní část Slovenského ráje. Pro milovníky historie je v dostupné vzdálenosti lovecký kaštel Betliar s rozsáhlým anglickým parkem.

Tunel pod Homôlkou, který je známý také jako Slavošovský tunel, se nachází v přírodě Štítnické a Revúcké doliny. Tato stavba, která měla kdysi spojit zajímavá místa, je nedokončený železniční tunel situovaný v jednom z hřebenů Stolických vrchů pod vrchem Homôlka v nadmořské výšce 744,8 m n. m. Dnes se z něj stala turisticky vyhledávaná atrakce, která kromě prohlídky jeho tajemných prostor nabízí návštěvníkům i další možnosti rekreace a zábavy v tomto místě.

Dostat se k tomuto tunelu je možné, ať už z obce Slavošovce odbočíte z hlavní cesty směrem do doliny. Cesta k němu není sice velmi dobře označená, ale pokud se budete držet značené turistické trasy, vězte, že to úspěšně zvládnete. Trasa od centra obce trvá přibližně 20 minut pěší chůzí a je vhodná pro všechny – od malých dětí až po seniory.

Slavošovský tunel se začal stavět v roce 1941, kdy jsme se chtěli ještě více spojit s okolním světem a neměli jsme jiné východisko pro vlakové spojení na našem území. Hranice se totiž začaly měnit. K prvnímu proražení tunelu došlo v roce 1944. Tunel však kvůli konci války a SNP nebyl dokončen. Až sem zavítáte dnes, můžete si všimnout, že tunel je vybudován ve tvaru písmena S. Je dlouhý 2400 m a jeho prozkoumání všech úseků se s čelovkou na hlavě nebo baterkou v ruce dá zvládnout do 1 hodiny. Je to však závislé na tom, jak rychle kráčíte. Klaustrofobici se tomuto místu obloukem vyhýbají, protože tu vládne jakoby „hororová atmosféra“, je v něm cítit vlhkost a chlad, a všude kolem vás je tma. Návštěva tohoto tunelu tak nabízí nevšední adrenalinový zážitek. Vstup do tunelu není úplně dokončen. Sestupuje se dolů dřevěným schodištěm se zábradlím, přičemž kvůli kluzkosti je potřeba zvýšit opatrnost. Průchod tunelem je vždy na vlastní zodpovědnost. Jedinou jistotou, kterou tu máte, je ta, že vás určitě nepřejede žádný vlak.

Gemerská příroda ukrývá v sobě množství nepopsatelných krás. Jakmile sem vyrazíte, určitě nebudete litovat. Najdete tu pokoj, harmonii a možná i trochu nenapodobitelné pohádkovosti. V Slavošovské části tunelu je před vchodem dolů vybudovaný areál, který se zaměřuje na rozprávky od Pavla Dobšinského. Odpočinout si po nenáročné turistice můžete pod přístřeškem na táborisku. Zajímavé informace se tu dočtete na přítomné informačnej tabuli. Lokalita je vyhledávaná především cyklisty, kteří tu mají jedinečný a oficiálně cyklistický okruh. Na svoje si tu přijdou i sběratelé lesních plodů.

Region je dnes známý množstvím chodníků a tras pro cyklisty a turisty. Vydat se můžete také do krásné Ochtinskej aragonitovej jaskyne. Věděli jste, že aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen ve velmi vzácně? Přijďte se sem na něj podívat. Na celém světě jsou jen dvě takto krásné jeskyně. V zimě vás ohromí možnost vyzkoušet si snežné skútre v obci Rejdová. A pokud vás potěší natolik, že se budete chtít vracet, rozhodně musíte zavítat také na návštěvu hradu Štítnik. K významným industriálním památkám patří Huta Etelka. Kdysi se v této peci tavili hutní materiály vyráběné v gemerském regionu.

Máte zájem poznávat ještě více atrakcí? Tak si rezervujte ubytovanie v okolí Slavošovského tunela. V nabídce jsou mnohé ubytovací zařízení, ve kterých můžete strávit velmi příjemný pobyt. Zvolíte si na svoje přenocování útulné chaty Slavošovce nebo vám bude postačovat cenově výhodné ubytovanie v súkromí? Volbu necháme jen na vás! Jsme připraveni vám ochotně pomoci.

Malé Morské oko je jezero přímo v srdci Vihorlatských vrchů, které si mnozí pamatují ještě pod starým názvem Malé Vihorlatské jezero. Toto jezírko vzniklo postupným sesouváním půdy a sopečných hornin. Od roku 1993 je spolu se svým okolím přírodní památkou s nejvyšším stupněm ochrany. Okolí je známé pod názvem Vihorlatský prales či Vihorlat. Jedná se o chráněnou krajinnou oblast, která je od roku 2007 zapsána také na seznamu UNESCO. Lokalita Morské oko, která se rozprostírá na ploše 2,0623 ha, je rovněž zapsána v soustavě NATURA 2000.

Najdete ho v nadmořské výšce 727 m n. m., směrem na západ od známého Morského oka. Ve Vihorlatských vrších je Malé Morské oko stabilní „dvojkou“ – je druhým nejvýše položeným a také druhým nejzachovalejším jezerem lokality. Jeho rozloha činí 0,33 ha, přičemž hladina má kolísavý stav. Je domovem mnoha živočichů, dokonce i několika chráněných druhů. V jeho okolí se nacházejí bukové pralesy s exempláři, které jsou starší než 240 let, a zároveň jsou důvodem již zmíněného zápisu do UNESCO.

K Malému Morskému oku na Dolním Zemplíně se dostanete středně náročnou túrou. Z obce Zemplínske Hámre půjdete po žluté turistické značce, přičemž projdete přes sedlo Tri tably a Jedlinku. Z obce Remetské Hámre Vás zase čeká túra po modré turistické značce kolem známějšího Morského oka. Ze zmíněných tras je časově méně náročná ta s výchozím bodem v Zemplínských Hámrech, ovšem orientačně snazší je trasa s východiskem v Remetských Hámrech.

Pokud se budete chtít na toto krásné jezírko přijít podívat, budete muset navštívit Košický kraj, konkrétně okres Sobrance. Okolí je velkým lákadlem, proto Vám rozhodně doporučujeme vícedenní pobyt. Abyste si našli vhodné ubytování v blízkosti Malého Morského oka, nemusíte dlouho hledat. Stačí kliknout na stránku ubytování Remetské Hámre, která Vám nabídne seznam ověřených ubytovatelů z okolí, z nichž si určitě vybere každý.

Morské oko v Remetských Hámrech je největší jezero Vihorlatských vrchů. Dokonce se pyšní titulem třetí největší přírodní jezero na území naší země. Před ním jsou jen tatranská plesa – Štrbské pleso a Veľké Hincovo pleso. Morské oko si zachovává svůj přirozený půvab, krásnou okolní scenérii a jemný nádech romantiky. Abyste mohli přijít zdejší atmosféru nasávat plnými doušky, musíte navštívit Košický kraj, konkrétně okres Sobrance.

V minulosti bylo jezero známé pod názvem Velké Vihorlatské jezero. Leží v nadmořské výšce 618 m n. m. Jeho rozloha je 13,8 ha a největší hloubka dosahuje až 25,1 m. Jeho vznik je podobný jako u menšího bratra, nedalekého jezera Malé morské oko. Mohou za něj sesuvy půdy a sopečných hornin. Lokalita, ve které se jezera nacházejí, patří do ochranného pásma Chráněné krajinné oblasti Vihorlat. Ta je od roku 2007 zapsána taktéž na seznamu UNESCO. Vzhledem k 5. stupni ochrany mějte během pobytu u jezera na paměti, že platí přísný zákaz koupání, rybolovu i jiných vodních aktivit.

Do Morského oka ústí 6 stálých pramenů a poté i několik sezónních. Jeho ustálenou hladinu udržuje potok Okna, který odvádí veškerou přebytečnou vodu z jezera pryč. Jezero je však velmi zajímavým přírodním úkazem. I díky tomu je celé okolí na rozloze 108,48 ha vyhlášeno Národní přírodní rezervací Morské oko, která je zároveň územím soustavy NATURA 2000.

Jezero je velmi oblíbené zejména u nejmenších turistů. Křišťálově čistá voda se krásně třpytí a pod hladinou uvidíte míhat se větší či menší ryby. U jezera se nacházejí taktéž lavičky, abyste si na výletě dokonale odpočinuli. Přestože je zde zakázáno tábořit a stanovat, rodinný piknik si zde určitě udělat můžete. Klidně si s sebou vezměte i deku, piknikový koš plný dobrot a případně zajímavou knihu. Některé břehy mají ve svém okolí totiž zatravněné plochy jako stvořené právě pro takové rodinné sblížení či lenošení při zvucích šumícího listí stromů. Berte ale na vědomí, že co s sebou přinesete, to musíte odnést. Je totiž zakázáno znečišťovat toto území jakýmikoliv odpadky.

Když jsme zmiňovali, že jezero mají v oblibě zejména děti, mysleli jsme samozřejmě i na cestu k němu. Ta je dostupná i méně zdatným turistům, seniorům či menším dětem. Od parkoviště je to k jezeru totiž jen přibližně 1 km dlouhá procházka s mírným stoupáním. Není to nic náročného a za ten klid, který u jezera panuje, to rozhodně stojí. Kdo však nemá v úmyslu jen tak nečinně sedět, může se vybrat na procházku kolem jezera. Vaše kroky povedou přímo přes Vihorlatský prales po pěkné lesní cestičce.

Při Vašem pobytu u jezera Morské oko určitě neminete Sninský kameň. Vypíná se do výšky 1 006 m n. m. a patří mezi dominanty Vihorlatských vrchů. Z jeho vrcholu se Vám naskytne skutečně podmanivý výhled na Vihorlat a okolí. Z Hámrů – Zemplínských i Remetských – se tam dostanete po modré turistické značce. Okolím jezera vede taktéž naučná stezka v délce 2,5 km s nenáročným terénem.

Určitě stojí za to přijít sem a strávit nějaký čas u magické, místy až tyrkysové vody přírodního jezera. Zarezervujte si ubytování v okolí Morského oka a během pobytu důkladně poznejte všechny jeho břehy i celé jejich složité členění. Pokud si najdete ubytování v Remetských Hámrech, místní Vám určitě poradí i mnohé jiné tipy na výlety v okrese Sobrance. Stačí si vzít jen batoh, kvalitní obuv a skvělá dovolená může začít.

V malebné obci Choňkovce v okrese Sobrance najdete zříceninu nevelkého Tibavského hradu. Severně od obce na úzkém skalním bradle byl hrad chráněn neschůdnými svahy. Přístup k hradu je však nenáročný a po turistické stezce, která je provázena žlutou značkou, se z parkoviště dostanete k Tibavskému hradu přibližně po 1,5 km dlouhé trase, která začíná na louce nad obcí.

První písemná zmínka pochází ze začátku 15. století. Písemné prameny a zdroje jsou skromné a zachovaných informací je velmi málo. Obytný palác představoval obdélníkovou stavbu se zdmi silnými téměř 1,5 m. Přístup k hradu vedl dřevěným přemostěním. Po jeho přechodu se hradní páni dostali na menší nádvoří. Okolí bylo chráněno také hlubokými koryty potoků. V blízkosti hradu se nacházely další obytné i hospodářské či obranné stavby. Hrad chránily 10 m široké příkopy. Podle stop v terénu a pozůstatků zdí byly rozměry hradu přibližně 50 m x 30 m. Příčiny, proč a jak hrad zanikl, jsou bohužel neznámé.

Při výstupu si však užijete krásnou a klidnou přírodu okolních lesů. Pokud Vám počasí dopřeje, vydejte se k vodní nádrži Zemplínská šírava a užijte si pohodu a relaxaci. Kromě koupání si můžete vyzkoušet vodní sporty nebo se pokochat okolím z paluby vyhlídkové lodi.

Lákají Vás zříceniny našich hradů? Pak pro Vás máme ještě jeden tip. V nedaleké obci Vinné najdete zříceninu gotického hradu ze 13. století. Vinianský hrad se vypíná na hradním vrchu ve výšce 325 m n. m. Tak pojďte prozkoumat krásy regionu Zemplín. Hledáte ubytování v okolí Tibavského hradu? Zarezervujte si některou z chalup či apartmánů v okolí a vydejte se prozkoumat pozůstatky středověkého hrádku. Stačí si jen vybrat ten správný termín a hurá na výlet.

V obci Podhoroď v okrese Sobrance se nachází zřícenina hradu ze 13. století. Nad bývalým kamenolomem najdete nejvýchodnější zříceninu hradu na Slovensku. Tibavský hrad je zároveň jedním z nejmenších hradů, které u nás máme. Pojďte prozkoumat ruiny hradu a okolí z výšky 405 m n. m.

Na hradním vrchu se kromě zříceniny nachází přírodní památka Podhorodský hradný vrch, která byla vyhlášena již v roce 1986. Chrání morfologicky výrazné bradlo, které je bohaté na vegetaci rostoucí na vápencovém podloží. Během archeologického průzkumu byly v areálu zříceniny nalezeny různé keramické předměty a fragmenty ze 13. a 14. století.

Avšak již ve 14. století se v písemných pramenech hrad zmiňuje jako opuštěný a zpustlý. Již na začátku 18. století byl zničen. Hrad měl původně oválnou dispozici a součástí stavby byla okrouhlá věž. Z ní je možné vidět zachované kamenné schodiště a klenby. Existenci nádvoří naznačuje zeď a její zbytky.

K hradu se dostaneme přímo z obce Podhoroď. Z louky nad obcí pokračujeme lesní cestou se strmějším stoupáním. Sice je stoupání náročnější, netrvá však dlouho. K zřícenině hradu Tibava se dostanete přibližně za 10 min.

Zajímavostí je, že v blízkosti hradu, přibližně 4 km, najdete další zříceninu. Tibavský hrad v Choňkovcích pochází přibližně z 15. století. Že bohužel ani jeden z hradů nemá zachovanou dostatečnou písemnou historii a jejich blízká existence zůstala nevysvětlená.

Pokud zavítáte na Zemplín, nevynechejte ikonu tohoto regionu. Vodní nádrž Zemplínská šírava je ideálním místem pro relaxaci a pohodu. Užijte si sluneční paprsky, vodu či atrakce. Vyzkoušejte některé z vodních sportů a strávte aktivní den ve známé lokalitě. Zarezervujte si ubytování v okolí hradu Tibava a poznejte krásný Zemplín.

Nedaleko Beňatinského lomu v obci Beňatina v okrese Sobrance najdete přírodní památku, která je ukrytá v lesním porostu. V jejím okolí se nacházejí zkameněliny mlžů či různých měkkýšů. K travertinu se dostanete od tyrkysového jezírka, které je přirovnáváno k Plitvickým jezerům. Navštivte tento přírodní unikát a jeho zákoutí.

Mnoho návštěvníků si myslí, že Beňatinský travertin je právě zmíněné jezero. Samotný travertin však najdete ukrytý v přilehlém lese. Prohlédněte si ho zblízka a mezi listy rostlin, které ho obklopují, uvidíte ty nejzajímavější otisky a zkameněliny amonitů a jiných živočichů.

Lokalita je chráněným územím v rámci chráněné krajinné oblasti Vihorlat. Za přírodní památku byla vyhlášena již v roce 1989. Samotné jezero vzniklo po ukončení těžby vápence. Hned při příchodu k jezeru Vás zaujme Beňatinská velryba. V travertinové stěně nad jezerem najdete otisk připomínající tělo velryby. Zbarvené vrstvy vápence vytvářejí jedinečný úkaz. Tato přírodní malba je nepřehlédnutelná.

Samotné jezero a okolí travertinu Vás zaujme v každém ročním období. Krásami okolní přírody se můžete pokochat i při výstupu na zříceniny blízkých hradů. Vydejte se na nenáročný výstup na hrad Tibava nebo Tibavský hrad v Choňkovcích. Přestože se o hradech zachovalo jen velmi málo pramenů, zajímavostí je jejich vzájemná blízkost.

Věděli jste, že nedaleký Národní park Poloniny je místem, které se vyznačuje nejnižším světelným znečištěním na Slovensku? I díky tomu je domovem chráněných a jedinečných živočichů. Vy si však díky minimálnímu světelnému znečištění můžete vychutnat velkolepou hvězdnou oblohu. Nevynechejte tedy Astronomickou observatoř na Kolonickém sedle.

Už máte termín pro Vaši dovolenou? Vyberte si z naší nabídky ubytování v okolí Sobranec a zarezervujte si ubytování v blízkosti Beňatinského travertinu. Ať už se vydáte s přáteli nebo rodinou, věříme, že si krásy tohoto kraje naplno užijete.