Mincovňa Kremnica
O kremnické mincovně vždy kolovaly výborné zvěsti, a můžeme říci, že právem. Její produkty se řadí mezi světovou špičku, a to hned na základě několika kritérií. Svůj příběh začala psát 17. listopadu 1328, kdy odstartovala ražbu prvních mincí. Od té doby rozšířila své portfolio a neustále je zákazníkům dodává v nejvyšší možné kvalitě. Řadíme ji mezi nejstarší podniky světa, které svou výrobu nepřerušily. Aktuálně je státním podnikem spadajícím pod Ministerstvo financí SR. Od roku 2011 je rovněž součástí Evropského kulturního dědictví.
Od svého počátku má své čestné postavení v celé Evropě
Mincovnu založil král Karel I. ze známého rodu Anjouovců. Povýšil tehdejší osadu Cremnychbani na svobodné královské město, díky čemuž jí bylo uděleno privilegium provozování mincovny. Od 14. století se v ní razily dukáty o ryzosti 23 karátů a 9 grénů, které byly věrnými kopiemi florénů, zlatých mincí z Florencie. Následně se na mincích odrazila domácí, uherská symbolika. Už v období středověku se dostaly dukáty z Kremnice do povědomí jako nejtvrdší měna Evropy. Bylo tomu díky jejich kvalitní výrobě, která se vyznačovala ryzostí vyšší o jeden grén oproti všem ostatním mincím kontinentu. Díky uchování záznamů dnes víme, že středověká Kremnica vyrazila 21,5 milionu dukátů.
Na konci 15. století dukáty vystřídaly půltolary, známé pod názvem guldinery. Právě v tomto období patřila Kremnica mezi nejbohatší města v Uhrách. 16. století se však již neslo v duchu tolarů, velkých stříbrných mincí. Od roku 1710 začala kremnická mincovna jako první v monarchii používat balanciéry. Jejich zásluhou vyražené mince získaly nejen na technické, ale i na umělecké kvalitě a hodnotě. Minciři v Kremnici byli nejen šikovní v jejich obsluze, ale dokonce je uměli i sami zkonstruovat a díky nim a patentu byly tyto lisy dodány do dalších mincoven. Po našem vzoru tak stejné stroje zabezpečili i do mincoven ve Vídni či Praze. Na konci 19. století byla kremnická mincovna jediným podnikem v celých Uhrách, kde probíhala ražba oběživa i rafinace drahých kovů. Už v této době byly výsledkem práce nejen zlaté a stříbrné mince, ale i pamětní a haléřové z rozličných barevných kovů.
Tak jako pro jiné podniky, tak i pro mincovnu v Kremnici byly zatěžkávací zkouškou obě světové války. Přímo se dotkly jak chodu a provozu, tak i majetku, naštěstí se však podnik podařilo ve velmi krátké době zachránit. Byla to jediná mincovna v Československu, od roku 1993 státní podnik Slovenské republiky. Od té doby zde byly raženy naše slovenské koruny, jakož i nejrůznější pamětní mince. Velká efektivita nastala také po rozhodnutí o vstupu Slovenské republiky do eurozóny, kdy za 4 a půl měsíce v Kremnici vyrazili pro NBS neuvěřitelných 470 milionů slovenských euromincí. Kromě toho jsou zde však od roku 1989 raženy i mince pro mnohé zahraniční země – v Evropě, Jižní Americe, Africe i Asii.
Mincovna je i v současnosti mezi špičkou
Kremnická mincovna nabízí širokou a pestrou paletu produktů. Aktuálně razí nejen oběhové mince, ale i pamětní, sběratelské a zlaté mince, rovněž medaile, investiční zlato, odznaky, plakety, řády, primátorské řetězy a mnoho jiného. Ve výrobě si zakládají na uměleckém zobrazení i vysoké kvalitě, která je deklarována ISO certifikátem. Na přání Vám zpracují všechny Vaše požadavky z drahých i barevných kovů, v jakémkoli tvaru, velikosti či povrchové úpravě.
Součástí mincovny je nejen výroba, ale i podniková prodejna a expozice. Ta je veřejnosti přístupná od roku 2006. Prohlédnete si v ní historické razicí stroje, zařízení a samozřejmě mince. Zajímavé je vidět i moderní razicí stroj přímo při práci. Možná se zde však dozvíte i některá další kremnická „nej“. Například to, že zde byla vyražena největší stříbrná mince světa, že za vlády Marie Terezie zde bylo vyraženo ročně více mincí než v ostatních mincovnách monarchie společně, či fakt, že mincovna byla považována za věno uherských královen.
In kremnické mincovně se prolíná minulost, přítomnost i budoucnost a rozhodně stojí za návštěvu. Doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti Mincovny Kremnica a navštívit i ostatní významná slovenská báňská města – nejen zlatou Kremnici, ale i stříbrnou Banskou Štiavnici a měděnou Banskou Bystrici. Nevynechejte Muzeum mincí a medailí, jakož i kontroverzní Muzeum kýče. Pokud máte radi historii, uchvátí Vás také pohled na městský hrad v Kremnici, Katedrálu sv. Františka Xaverského či městský hrad v Banské Bystrici. Najdete zde však i bohaté možnosti turistiky, relaxaci v bazénech koupališť či skvělé lyžování. Zkrátka, na své si přijde úplně každý.



















































