Kam na výlet Liptovský Ondrej (strana 3 z 3)

Vodopád Červené piesky je vsazen do krásného prostředí Prosiecké doliny, kterou obklopují Chočské vrchy. Řadí se k nejkrásnějším vodopádům na Slovensku a rovněž celá dolina je považována za jednu z nejatraktivnějších. Vodopád je vysoký 15 metrů a v plné kráse se ukazuje zejména během tání sněhu nebo po deštích, naopak během suchého období téměř úplně vysychá.

K vodopádu, který se ukrývá ve slepé dolince Červené piesky, vede krátká stezka z rozcestí Vidová v Prosiecké dolině. Na vstupu do doliny z obce Prosiek vítá turisty impozantní „Kamenná brána“. Dolina patří do národní přírodní rezervace a spolu s blízkou souběžnou Kvačianskou dolinou tvoří turistický okruh Prosiecka a Kvačianska dolina, který nabízí zajímavou celodenní túru krásnou přírodou. Přechod je středně náročný, jelikož v některých úsecích je třeba zdolat žebříky. V Kvačianské dolině jsou turistickým lákadlem vodní mlýny Oblazy a turisty láká také výstup na vrch Prosečné. Na výlet do Prosiecké doliny je možné vyrazit i z obcí Veľké Borové, Kvačany či Huty a dalších okolních obcí.

Rozhlédněte se po ubytování v blízkosti vodopádu Červené piesky a zůstaňte v této oblasti pár dní, abyste poznali i ostatní krásy Liptova. Ideálním místem pro turistiku v této oblasti jsou Nízké Tatry. Pro vodní sporty se nabízí Liptovská Mara, ale oblíbené jsou i aquaparky Tatralandia a Bešeňová. Liptov má i bohatou historii, kterou odhaluje například Archeoskanzen Havránok.

Pokud hledáte ubytování blízko vodopádu Červené piesky, doporučujeme hledat v obci Prosiek, která nabízí krásné chaty i vybavené apartmány. Podobné typy zařízení se nacházejí také v obcích Kvačany, Ižipovce či Liptovská Sielnica. Rezervujte si však ubytování dopředu, ty nejkrásnější objekty se vyprodají rychle.

Lyžování v Nízkých Tatrách má vždy něco do sebe, bez ohledu na to, v které jejich části se právě nacházíte. Donovaly či Jasnou zná každý, ale co takhle Bačova Roveň?

Středisko najdete u vesničky Vyšná Boca. Nachází se přímo v Nízkých Tatrách, na silnici vedoucí z Liptova na Horehroní. Konkrétně na něj narazíte, pokud vyrazíte z Liptovského Hrádku směrem do Bánské Bystrice přes horský průsmyk Čertovica.

V překrásném prostředí Nízkých Tater je lyžování zážitkem pro všechny skupiny lyžařů. V lyžařském středisku Bačova Roveň u Vyšné Boce najdete sjezdovky všech náročností. Na své si přijdou děti, středně pokročilí, ale i experti. Přestože středisko nepatří k největším, nabízí až překvapivě širokou paletu možností.

Zajímavostí je, že na sjezdovkách Bačovy Rovně se uskutečňují i závody Evropského poháru. Středisko nabízí celkem tři sjezdovky. Jednu modrou, jednu červenou a jednu černou. Modrá je krátká a určená především dětem či absolutním začátečníkům. Následuje dvojice sjezdovek pro středně pokročilé a pokročilé.

Délka sjezdovek ve středisku je celkem 3 kilometry. Dopravu po středisku zajišťují 3 vleky. Celé středisko je vybaveno systémem umělého zasněžování, to má však jen doplňkovou roli. Podnebí Nízkých Tater je známé vysokým úhrnem srážek. Navíc se středisko rozprostírá v nadmořské výšce 1 000 až 1 360 metrů nad mořem.

Bačova Roveň nabízí i ostatní doplňkové služby. V případě dostatečného zájmu je ve středisku možnost večerního lyžování, jelikož disponuje umělým osvětlením. Přímo na svahu najdete bufet, kde se můžete najíst, případně se zahřát u chutných nápojů. Středisko nabízí možnost najmout si lyžařského instruktora, který Vás naučí nebo zdokonalí Vaše lyžařské schopnosti. Rovněž máte možnost půjčit si kompletní lyžařské vybavení a nemusíte se tak s těžkými lyžemi zatěžovat cestou.

Nízké Tatry poskytují mnoho variant pro toulky přírodou. Množství turistických tras a především hřeben Nízkých Tater láká davy turistů. Své kouzlo má i zimní turistika se sněžnicemi či skialpinistickými lyžemi. Oblíbenými cíli v okolí jsou Čertovica, Mýto pod Ďumbierom či Tále.

Vyšná Boca je významným výchozím bodem pro turisty, samozřejmě díky Bačově Rovni láká i lyžaře. Obec nabízí mnoho privátů či penzionů s typickou domácí stravou a milými místními. Další možností, jak se ubytovat v tomto překrásném a zdravém prostředí, je pronajmout si samostatnou chatku či dřevěnici. Se svahem nad hlavou, jednoduše nádhera.

Pohled na naše nejkrásnější pohoří z ptačí perspektivy nabízí rozhledna na Súšavě. Turistická rozhledna s výškou impozantních 16,5 m stojí od roku 2013 na vrchu Súšava v Skorušinských vrších mezi obcemi Malé a Veľké Borové v okrese Liptovský Mikuláš. Turistům se zde naskýtá nádherný výhled na krásy liptovské přírody. Jako na dlani budete mít v údolích učupené rázovité vesničky, ale i Západní Tatry, Malou Fatru či Chočské vrchy. Vystupte blíže k oblakům a vychutnejte si pohled, který skutečně stojí za to.

Nejsnadnější cesta k rozhledně vede z Malého Borového po červené turistické trase směrem na Veľké Borové. Trasa je dobře značená turistickými tabulemi. Asi 15 minut před cílem je nutné odbočit na oranžovou trasu stoupající přímo k rozhledně. Po průchodu hustým jehličnatým lesem se před Vámi náhle objeví mohutná dřevěná stavba. Šetřete si síly na výstup soustavou žebříků až na její vrchol. A potom se to stane. Naskytne se Vám nádherný pohled jako vystřižený z liptovské pohlednice.

Trasa k turistické rozhledně je svou délkou a náročností zvladatelná i pro mladší děti a méně zdatné turisty. Ti zdatnější se až k samotné rozhledně dostanou přibližně za 30 minut rychlejší chůze. Pokud si z cesty na rozhlednu uděláte příjemnou procházku, nádherný výhled si můžete užívat přibližně po hodince. Už samotná trasa vedoucí po hřebeni poskytuje krásný pohled na Roháče. K rozhledně se dostanete i z obce Chlebnice, cesta však vede po neznačených stezkách.

Pokud patříte mezi milovníky horské turistiky a procházek v malebné přírodě, výlet na rozhlednu na Súšavě si během své dovolené na Liptově určitě nenechte ujít. Spojit ho můžete s návštěvou vodních mlýnů Oblazy zasazených do krásné přírodní scenérie Kvačianské doliny. Zdatnější turisté si mohou výlet prodloužit túrou k vodopádu Červené piesky v malebné Prosiecké dolině. Dovolená na Liptově je pro milovníky přírody jako stvořená. Po náročných túrách jistě rádi využijete široké možnosti ubytování v blízkosti rozhledny na Súšavě. Dovolenkářům a turistům jsou k dispozici chaty a chalupy u Liptovské Mary, ale i komfortní penziony v Liptovském Mikuláši. Strávte svou nejbližší dovolenou na Liptově a naplno využijte nekonečné možnosti tohoto regionu.

Hornický dům v liptovské obci Vyšná Boca je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Věrohodně zobrazuje tradiční způsob života a bydlení hornické rodiny. Dům, který je národní kulturní památkou, daroval pro muzejní účely jeho poslední majitel, pan Daniel Böhmer.

Dům má pětiprostorovou expozici se zachovaným původním systémem vytápění a také s jeho originálním původním vybavením. Vstupem do domu je síň, která měla komunikační funkci, ale byla využívána i k přípravě jídla. Přední světnice byla jen velmi příležitostně a ojediněle obývaná místnost. Zadní světnice, využívaná pro každodenní život a spaní, je expozicí z dějin hornictví v okolí Vyšné Boce. V domě se nacházejí dvě komory. Jedna z nich, „izbenná“ komora, sloužila k příležitostnému přespání, uložení oblečení a peřin. Druhá komora sloužila k uskladnění potravin a hospodářského nádobí.

Součástí usedlosti je i hospodářský objekt „staj“, ve kterém se nachází expozice chovu dobytka, ovcí a lučního hospodaření. Ty byly pro obec Vyšná Boca velmi důležité, jelikož po útlumu hornické činnosti se právě tyto aktivity staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V letním období se zde konají různé doprovodné programy, například „Bocké batohy“ s ukázkami tradičních forem transportu sena. Příležitostně bývají organizovány akce věnované hornickým tradicím Bocianské doliny.

Při plánování výletu k jednotlivým atrakcím na Liptově určitě nezapomeňte na Hornický dům Vyšná Boca. Pro komplexní zážitek doporučujeme udělat si výlet po okolí vícedenní. Pro rezervaci ubytování můžete využít naši stránku ubytování Vyšná Boca, kde najdete například skvělé chaty a chalupy k pronájmu.

Na severu Slovenska se nachází několik známých jeskyní. V oblasti Vysokých Tater jsou zpřístupněny pouze dvě. Jednou z nich je Belianská jeskyně a tou druhou právě Važecká jeskyně. Jeskyně leží ve stejnojmenné vesničce Važec, která sousedí s folklorem proslulou obcí Východná.

Vesničku Važec najdete velmi jednoduše. Je hned u dálnice mezi Liptovským Mikulášem a Popradem. Nabízí neopakovatelné výhledy na celé Vysoké Tatry a jeskyně snad nemůže mít ani krásnější kulisu.

Važecká jeskyně má klasickou jeskynní výzdobu. Najdete zde mnoho krápníků, sintrová jezírka, stalaktity i stalagmity. Na vlastní oči se přesvědčíte, jaký je mezi nimi rozdíl. V jeskyni na Vás čeká osvěžení v podobě teploty kolem 7 stupňů Celsia. Jeskyně je standardně otevřena téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na to nezapomínejte, abyste nebyli nepříjemně zaskočeni.

Vstup do jeskyně byl místním obyvatelům znám dlouhá léta. Do temných útrob však badatelé vstoupili poprvé až v roce 1922. První návštěvníci do ní zavítali v roce 1928, to fungovala ještě v provizorním režimu. K definitivnímu zpřístupnění došlo až v roce 1954, do té doby probíhaly výzkumy a objevy nových jeskynních prostor.

Jeskynní výzdoba je zajímavá svým zbarvením. Jsou zde nejen klasicky nažloutlé dolomity, ale i modrobílé a sklovitě modré vápence a dolomity. Ve světle umělého osvětlení tak vytvářejí zajímavý barevný kontrast.

Važecká jeskyně je známá archeologickým nálezem pozůstatků jeskynního medvěda. Expozice zaměřená na tuto šelmu je součástí prohlídkové trasy jeskyně. Najdete zde jeho pozůstatky, zrestaurovanou kostru a sochu jeskynního medvěda. Uděláte si tak lepší představu o jeho vzhledu a velikosti. Z naučných panelů se o jeho životě dozvíte ještě více.

Prohlídková trasa je poměrně krátká, má jen 235 metrů a zabere asi 25 minut. Přesto se dozvíte mnoho zajímavého a na malé ploše uvidíte výzdobu, jakou se nemohou pyšnit mnohé jiné jeskyně, přičemž expozice o jeskynním medvědovi zaujme určitě mnohé z Vás.

Nejvýhodnější bude ubytovat se přímo ve vesničce Važec. K dispozici máte výběr z klasických penzionů. Pokud upřednostňujete více soukromí, můžete se ubytovat v soukromí či na chalupě. Volba je na Vás, v každém případě budete mít Važeckou jeskyni za rohem a krásy Vysokých Tater rovnou za okny.

Hornická expozice ve štole Salvátor ve Vyšné Boce představuje unikátní pohled do hlubin historie těžby zlata a drahých kovů v regionu Nízkých Tater.

Atrakce se nachází v obci Vyšná Boca, v okrese Liptovský Mikuláš, v malebném prostředí chráněného území Národního parku Nízké Tatry. Štola Salvátor je součástí hornické naučné stezky a její historie sahá až do 16. století, kdy se zde intenzivně těžila zlatá ruda. Vstup do podzemí je možný pouze s průvodcem, který Vás provede úzkými chodbami vytesanými do tvrdé skály, přičemž během prohlídky uvidíte zachovaná důlní díla, geologické vrstvy a dobové nástroje. Zajímavostí je, že štola je horizontální, což umožňuje poměrně pohodlný přístup do srdce hory, kde teplota celoročně dosahuje stabilních 6 až 8 stupňů Celsia. Odborný výklad průvodců je zaměřen nejen na technické parametry těžby, ale také na těžký život horníků a legendy, které se s bockým hornictvím pojí. Celý areál štoly je citlivě zrekonstruován tak, aby si zachoval svou původní syrovost a historickou hodnotu, přičemž návštěva nabízí silný emocionální zážitek z kontaktu s podzemním světem.

Co zde můžete najít?

V areálu a v samotné štole najdete důlní chodby s ukázkami ručního křesání skály, repliky dřevěných důlních výztuh a důlní vozíky. Před vstupem do podzemí je vybudován malý skanzen s informačními panely, který mapuje historii těžby zlata v okolí a technologii zpracování rudy v důlních mlýnech. Návštěvníci mají k dispozici ochranné přilby a pláště, které jsou nezbytné pro bezpečný a komfortní pohyb v podzemí.

Pro koho je místo vhodné?

Štola je ideálním cílem pro rodiny se staršími dětmi (obvykle od 6 let), které zajímá historie a dobrodružství v přírodě. Vyhledávají ji také milovníci technických památek, geologové a turisté, kteří hledají autentické zážitky mimo masová turistická centra. Vzhledem k charakteru podzemí a nižší teplotě je nutné se vybavit pevnou obuví a teplejším oblečením i během letních měsíců.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci Vyšná Boca můžete obdivovat zachovalou lidovou architekturu hornických domů nebo navštívit místní evangelický kostel. Jen pár kilometrů odtud se nachází sedlo Čertovica, které je výchozím bodem pro hřebenové túry v Nízkých Tatrách, například na vrchol Beňuška. V sousední obci Nižná Boca je přístupná rozhledna Krajčov vrch, a pokud hledáte další hornické památky, v dosahu je také historická obec Magurka nebo hornická expozice v Liptovském Jánu.

Nastupovat! Ano, užívejte si krásnou jízdu v Roháčském vláčku a udělejte tak radost sobě, své rodině, známým i jiným přátelům. Roháčský vláček patří k oblíbené letní atrakci na Oravě. Vychutnejte si tak jízdu od Habovky přes Zuberec až po Zverovku.

Hlavně v letním období je k dispozici možnost jízdy v Roháčském vláčku. V měsících červenci a srpnu můžete každodenně nasednout a stát se cestujícím. V květnu, červnu a září jsou dostupné jízdy během víkendů, případně na objednávku. Tak šup, vybrat si jedno místo a užívat si Vámi zvolenou jízdu.

Roháčský vláček jako takový je tvořen lokomotivou a dvěma vagony. Vláček dokáže přepravit celkem 56 osob, takže klidně i dvě školní třídy si mohou vychutnávat tuto atraktivní jízdu. Nástupní či výstupní zastávka může být buď v Habovce Stodolisku, nebo na Zverovce Spálené. Záleží na směru jízdy, který si zvolíte.

12 kilometrová trasa vede několika zajímavými místy. Můžete obdivovat život v jednotlivých oravských vesnicích či křížovou cestu na Kýčeru. Uvidíte také Muzeum oravské vesnice nebo se projedete kolem Brestovské jeskyně. Na trase je také Pleso pod Zverovkou a naučná stezka, pietní místo na Zverovce a sedačková lanovka na Roháče. V případě, že byste dostali chuť prohlédnout si některou z těchto atrakcí na Oravě zblízka, řidič Vám na znamení s radostí zastaví.

Turistický vláček je skvělá možnost, jak ozvláštnit svůj čas, ale také se snadno dostat tam, kam potřebujete. Ušetříte pár kroků a svou energii můžete věnovat návštěvě již výše uvedených atrakcí. Abyste po celém dni cestování nemuseli ještě hledat tu nejrychlejší cestu domů, doporučujeme Vám podívat se na ubytování v okolí Roháčského vláčku. Můžete si rezervovat chaty v Zuberci nebo pokoj v penzionu v Habovce. Pobyt na horách Vám zaručeně prospěje a Vy budete moci vzpomínat na to, jak jste si perfektně užili čas v turisticky zajímavém regionu Slovenska.

Podroháčské folklórní slavnosti v Zuberci představují jeden z nejvýznamnějších a nejstarších mezinárodních folklórních festivalů na Slovensku, který v autentickém prostředí oravské přírody oslavuje krásu lidových písní, tanců a řemesel. 

Akce se koná každoročně během prvního srpnového víkendu v obci Zuberec, v okrese Tvrdošín, v Žilinském kraji. Hlavním dějištěm je Múzeum oravskej dediny v lokalitě Brestová a přilehlý amfiteátr pod širým nebem, které společně tvoří úchvatnou kulisu pro vystoupení folklórních souborů ze Slovenska i zahraničí. Program slavností je mimořádně bohatý a zahrnuje nejen pódiová vystoupení, ale také tradiční jarmark lidových řemesel, kde můžete sledovat práci řezbářů, hrnčířů či tkalců. Součástí festivalu je i oblíbený průvod folklórních skupin obcí Zuberec a ranní svaté mše za nositele lidových tradic, což akci dodává hluboký duchovní a společenský rozměr. V areálu skanzenu se během dní slavností připravují typické oravské speciality, čímž se zážitek z folklóru spojuje s autentickými chutěmi regionu. Díky své poloze na úpatí Západních Tater – Roháčů, nabízí festival návštěvníkům možnost spojit kulturní program s nenáročnou turistikou nebo procházkami v chráněné krajinné oblasti. Celá atmosféra je umocněna neformálností, kdy se zpěv a hudba často ozývají přímo mezi historickými domky, čímž slavnosti potvrzují svou pověst jednoho z nejpřátelštějších festivalů svého druhu.

Co zde můžete najít?

V areálu skanzenu a amfiteátru najdete hlavní pódium pro hudební a taneční vystoupení, velký jarmark lidových řemesel s ukázkami výroby a gastro zónu s nabídkou domácí stravy a výrobků ze salaší. K dispozici jsou výstavy dobových fotografií, archivních krojů a dětské dvory s tradičními hrami a tvůrčími dílnami. Návštěvníci mohou využít také celou expozici Muzea oravské vesnice včetně technických památek, jako je mlýn či valcha.

Pro koho je místo vhodné?

Akce je ideální pro milovníky folklóru, historie a rodiny s dětmi, které chtějí poznat slovenské tradice v jejich nejčistší podobě. Vyhledávají ji turisté ze Slovenska i zahraničí, kteří oceňují spojení vysoce kvalitní kulturní produkce s malebným horským prostředím. Vzhledem k vysoké popularitě a terénu skanzenu se doporučuje pohodlná obuv a včasný příjezd kvůli parkování a omezené kapacitě sezení v amfiteátru.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v lokalitě se nachází Muzeum oravské vesnice, které je přístupné celoročně a patří k nejkrásnějším muzeím v přírodě. V blízkém dosahu je Brestovská jeskyně, jediná zpřístupněná jeskyně na Oravě, nebo Roháčská plesa, která jsou perlou oravské turistiky. Pro milovníky relaxace jsou v dostupné vzdálenosti termální bazény Meander Thermal & Ski Resort v Oravicích.

Jeskyně mrtvých netopýrů je jednou z nejrozsáhlejších a také nejvýznamnějších vysokohorských jeskyní na území Slovenska. Je rovněž jedinou zpřístupněnou vysokohorskou jeskyní. Nachází se v nadmořské výšce 1 520 m n. m. na jižní straně masivu Ďumbieru v Nízkých Tatrách.

Dostupnost jeskyně je možná z několika směrů. Z obce Bystrá na Trangošku a odtud pěšky přibližně 1 hodinu horským chodníkem na Chatu M. R. Štefánika. Druhá cesta vede také z obce Bystrá, ale na Srdiečko, kde pojedete lanovkou na mezistanici Kosodrevina, popřípadě až na vrchol Chopku a odtud pěšky na již zmíněnou horskou chatu. Ze strany Liptova je možný výstup pěšky z Liptovského Jánu, popřípadě z lyžařského střediska Jasná – Biela púť lanovkou na Chopok a odtud pěšky na Chatu M. R. Štefánika.

Jeskyně je zpřístupněna od března do prosince o víkendech, během letních prázdnin je otevřena denně. V měsících lednu a únoru je zcela uzavřena. Předtím, než se sem vydáte na výlet, si ověřte vstupné a otevírací hodiny přímo na oficiální stránce. Každý vstup je nutné nahlásit a rezervovat předem telefonicky nebo e-mailem.

Prohlídka jeskyně je možná na třech trasách. Trasu A, dlouhou přibližně 1 km, absolvujete i s dětmi. Vede centrálním 7. patrem jeskyně a její součástí jsou zejména skalní chodníčky a lanová trapézová jištění. Pro náročnější jsou zde trasy B a C, speleotrekingy zpřístupněné speleologickou vůdcovskou službou. Ty už jsou přístupné pouze fyzicky zdatným osobám starším 18 let. První z nich je o něco méně náročná a trvá přibližně 2 hodiny. Druhá z nich je již pro pokročilé, kteří mají lezecké zkušenosti, jelikož skutečně náročný jeskynní terén je téměř nepřetržitě exponovaný. Trvá přibližně 3 hodiny.

Kozí hřbety, relativně drobný vápencový masiv s hlubokým zvrásněním, mají délku 2 km a šířku 300 m. Ve svých útrobách schovávají členitou spleť chodeb na celkem (dosud známých) 14 patrech a 2 paralelních větvích. Aktuálně zaměřená délka jeskyně je 19 885 m s hloubkou 324 m. Největší podzemní prostor se nachází přímo pod Chatou M. R. Štefánika. Je to známý Bystrický dóm o objemu až 52 500 m3. Je umístěn v 7. patře, v hloubce 180 m.

Zajímavostí je obrovské naleziště kostiček netopýrů, jejichž stáří se odhaduje na 6 000 let. Právě tomuto největšímu pohřebišti netopýrů vděčí jeskyně za své pojmenování. Kromě nich se zde však našly na okrajích i kosti drobných hlodavců, kun, medvěda hnědého a kozy.

Další zajímavostí jeskyně je výskyt vulkanických hornin z období křídy. Ty jsou vvrásněny do vápencového souvrství a objevují se v několika jeskynních chodbách. Poznáte je podle červenohnědé nebo zelené barvy. Stejně tak se zde vyskytuje bílorůžový achát.

Jeskyně je od roku 2001 vyhlášena národní přírodní památkou. Její prostředí je chladné, vlhké a tmavé, avšak příznivě působí na horní dýchací cesty. Její průměrná teplota dosahuje hodnoty 3,5 °C, některé její části však celoročně nepřesáhnou teplotu více než 1 °C. I z toho důvodu je pro vstup do jeskyně vyžadováno teplé oblečení a samozřejmě vhodná pevná obuv.

Stát se tak na chvíli pravým jeskyňářem a navštívit jednu z pravděpodobně nejstarších jeskyní na Slovensku. Ještě stále váháte? Není o čem, avšak doporučujeme Vám vyhradit si na prohlídku dostatek času a nespěchat. Ideální bude zarezervovat si ubytování v okolí Jeskyně mrtvých netopýrů, abyste si exkurzi neuspěchali, ale dokonale ji procítili, případně spojili tento jedinečný zážitok i s jinými atrakcemi v okolí.

Unikátní výtvor přírody, Bešeňovské travertiny, představují zajímavé vápencové útvary, které vznikly vysrážením minerálních a termálních pramenů. Nacházejí se na Liptově, nedaleko obce Bešeňová, v okrese Liptovský Mikuláš. Překrásné travertinové kupy, kaskády a jiné nevšedně zbarvené útvary se zde rozprostírají na ploše 3,18 ha. Hra barev v těchto jedinečných přírodních úkazech přechází od téměř bílé přes žlutou, oranžovou až po červenou, případně hnědou. Po kaskádách travertinů stále stéká minerální voda, která dodává tomuto přírodnímu divadlu krásný lesk.

Bešeňová je jedno z mála míst na Slovensku, a dokonce i v Evropě, které se může pochlubit výskytem sladkovodního vápence, tedy travertinu. Ten vzniká srážením vody s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého za vhodných teplotních podmínek. A jelikož voda v Bešeňové obsahuje kromě vápníku také hořčík, síru a železo, Bešeňovský travertin láká návštěvníky nejen zajímavými útvary, ale i krásnými barvami. Travertinové pole se nachází několik set metrů severně od obce a tvoří ho čtyři samostatné celky – Červená terasa, Kaplnka, Bazén a Biela terasa. Jeho dobrá dostupnost ho předurčuje jako skvělé výletní místo pro každého, kdo má rád neobvyklé přírodní úkazy. Rádi sem chodí turisté, aktivní senioři, ale i rodiny s dětmi.

Travertinová krása oslnila nejen návštěvníky Liptova, ale i architekty. Vyleštěné travertinové desky zdobí budovu Univerzity Komenského v Bratislavě, ale také Palác národů v Ženevě ve Švýcarsku. Na tyto stavby byl použit právě zlatožlutý travertin, který můžete v jeho přírodní kráse obdivovat na okraji lomu, v části Kaplnka. Bešeňovský travertin byl použit i na stavbách v mnoha dalších státech Evropy. Zmínit můžeme například Francii, Německo nebo Belgii. To naznačuje, že tento přírodní úkaz Liptova můžeme bezpochyby nazvat světovým.

Liptov nás svými přírodními krásami opakovaně přesvědčuje o tom, že stojí za to strávit dovolenou právě v tomto regionu. Pokud se i Vy rozhodnete pro výlet k Bešeňovským travertinům, určitě ho spojte s návštěvou nedalekého Archeoskanzenu Havránok, jedné z nejvýznamnějších archeologických lokalit Liptova, nebo s koupáním v mimořádně oblíbeném Vodním parku Bešeňová. Dny plné jedinečných zážitků na Liptově určitě završíte dokonalým odpočinkem. Nabídka ubytování v blízkosti Bešeňovských travertinů je skutečně pestrá. Ubytování v Bešeňové zahrnuje útulné penziony, ale i oblíbené chaty a chalupy. Ubytování v Liptovském Mikuláši zase oslovuje výbornou dostupností místních atrakcí a oblíbených výletních míst. Vychutnejte si svou dovolenou v krásném prostředí Liptova už letos.