Národný park Muránska planina
Národní park Muránska planina pokrývá západní část Slovenského rudohoří. Řadíme ho mezi nejmladší národní parky na území Slovenské republiky. Cílem jeho zřízení byla ochrana Muránské planiny. Národní park zasahuje do oblasti okresů Revúca, Brezno a Rimavská Sobota. Jeho rozloha je 20 318 ha, ochranné pásmo je na ploše 21 698 ha. Turisté si přijdou na své díky značeným turistickým stezkám a naučným trasám, které mají délku až 300 km.
Území bylo vyhlášeno národním parkem od 1. října 1997, přičemž jeho správa sídlí ve městě Revúca. 86 % jeho území pokrývají lesy. Tak jako každý národní park, i Muránska planina má svá „nej“, která jsou lákadlem nejednoho návštěvníka. Nejvyšším bodem národního parku je vrchol Stolice v nadmořské výšce 1 476 m n. m. Najdete zde taktéž nejníže položenou kleč našeho území, která roste ve výšce 750 m n. m.
Klima Muránské planiny
Díky tomu, že se území národního parku nachází v mírném klimatickém pásmu, nestetkáváme se zde s extrémními teplotními výkyvy. Většina území spadá do oblasti s chladným horským klimatem. Ochranné pásmo má místa s mírně teplou oblastí, nejnižší jižní části mají typ mírně chladného horského klimatu, zatímco pro vrcholové části je typické studené horské klima. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují hodnot -6 až -7 °C, teploty v červenci se pohybují na hranici 11,5 až 13,5 °C. Ročně na území spadne přibližně 1 000 až 1 400 mm srážek. Co se týče sněhové pokrývky, ta se na území drží přibližně 140 až 160 dní v roce, přičemž maximální výška místy přesahuje i 75 cm.
Jádro národního parku tvoří vápencová a dolomitová planina. Tyto nerosty jsou charakteristické tím, že snadno podlehnou procesu zkrasovění. Zejména díky tomu je Národní park Muránska planina plný rozličných povrchových i podzemních krasových jevů. Do dnešní doby bylo objeveno více než 500 jeskyní a propastí, přičemž více než 250 jeskyní není veřejnosti zpřístupněno. Bobačka, což je nejrozsáhlejší z tamních jeskynních systémů, má délku více než 5 km a pyšní se bohatou sintrovou výzdobou. Dále se na území parku nacházejí nejrůznější soutěsky, skalní věže a jehly, škrapy, krasové jámy i skalní brány.
Jaké rostliny a živočichy najdete v Národním parku Muránska planina?
Území národního parku je mimořádně bohaté na rozmanitost živočišných i rostlinných druhů. Flóra Národního parku Muránska planina zahrnuje mnohé rostliny. Od náročnějších teplomilných druhů přes subalpínské po alpínské druhy. Dosud zde bylo objeveno a popsáno více než 1 400 druhů rostlin. Většinu území pokrývají lesy. Zatímco v minulosti převládaly bukové a jedlobukové, dnes je to již směs. Od jihu se táhnou vápnomilné bučiny, přecházejí do lipojavorových a teplomilných dubových lesů. Náhorní části planiny jsou pokryty převážně bukovými, jedlobukovými lesy, taktéž se přimíchává smrk. Pro severní části je typické pokrytí smrčinami a smíšenými smrkovobukovými lesy. Na skalních hřebíncích zůstaly zachovány reliktní borovicové i modřínové lesy.
Muránska planina je domovem několika chráněných a vzácných druhů dřevin (tis červený, jeřáb Hazslinszkého, jeřáb mišulkový, zimolez alpský), kleče (borovice kleč) a bylin (okrotice červená, okrotice bílá, střevíčník pantoflíček, kruštík pontický, kandík psí zub). Kolorit oblasti je doplňován podhorskými loukami a pastvinami, některé z nich jsou již také velmi vzácné a ohrožené. Cenné přírodní společenstvo je dotvářeno vegetací skal a strmými svahy. Právě na nich se nachází nejvzácnější rostlina území, kterou je lýkovec muránský. Je vzácným pozůstatkem ještě z dob třetihor. Asi nejvíce ohrožená jsou mokřadní společenstva. Ta jsou domovem skvostů naší přírody (například upolínu nejvyššího nebo prvosenky pomoučené) a mají výrazný vplyv pro zdravé fungování krajiny. Zajímavými rostlinami, které zde žijí, jsou tučnice obecná a rosnatka okrouhlolistá. Obě jsou masožravé.
Fauna Národního parku Muránska planina pokrývá i některé dnes již ohrožené a vzácné druhy živočichů. V lesích se ukrývá medvěd hnědý, vlk obecný, kočka divoká a rys ostrovid. Čisté horské potoky jsou domovem mnoha ryb, dokonce i některých původních druhů a taktéž našeho vzácného predátora – vydry říční. Není ale jediná, která na vodní živočichy číhá. Spolu s ní si na nich pochutnává vzácný čáp černý. Z ptactva, které našlo své místo hnízdění právě na Muránské planině, zmíníme orla skalního, sokola stěhovavého, kulíška nejmenšího, sýce rousného či ohroženého tetřeva hlušce. V jeskynních systémech zimuje 23 druhů netopýrů. Zajímavé jsou i počty dosud nalezených obratlovců (více než 270 druhů) a bezobratlých (více než 2 700 druhů). Endemity Muránské planiny jsou brouci běžec a sněhulčík, ale taktéž chvostoskok jarva obyčajná a vázaná dřepčík.
Tipy na výlety
Zajímavými tipy na výlety jsou naučné stezky, například Stožky (13,5 km), Jakuba Surovce (4 km), Tŕstie (6 km) nebo stezka s nejoriginálnějším názvem – Poďte s nami za sysľami (6,3 km). Jinak, ti sysli. Právě Syslovisko Biele vody je jednou z největších atrakcí národního parku. Přibližně od března zde můžete sledovat jednu z největších slovenských kolonií sysla obecného. Přestože za běžných okolností je to velmi plaché zvíře, ti zdejší jsou na přítomnost člověka zvyklí. Dokonce až tak, že v dobách začátku sezóny, kdy jsou ještě vyhladovělí, přijímají potravu přímo z Vaší ruky. Nabídněte jim mrkev, slunečnici, jablko, červenou řepu, oves, ječmen či vlašské ořechy. Sysli si pochutnají a Vy budete mít zážitek. A to jak děti, tak i dospělí. Navštivte také Lesnický skanzen Vydrovo, Muránský hrad či Chmarošský viadukt v Telgártu.
Možností výletů je mnoho. Abyste k nim byli co nejblíže, zarezervujte si ubytování v okolí Národního parku Muránska planina, například na stránce ubytování Slovenské rudohoří. Je na Vás, s kým přijdete, či kam půjdete. Důležité je užít si výlet, vnímat krásy přírody a myslet na to, že národní park je naše nejvýznamnější přírodní dědictví. Chovejte se k přírodě pozorně, s pokorou a respektem. Dbejte na její ochranu a vštěpujte už odmalička dětem lásku k živému, rostlinkám i živočichům. Příroda Vám za to poděkuje.




















































