Zříceniny Pavlovce (okres Vranov nad Topľou)

Na severozápadním okraji Slanských vrchů, které jsou zarostlé voňavými lesními květy, hustými křovinami a mohutnými stromy, můžete najít zajímavé místo. Je jím hrad Šebeš nebo také Šebešský hrad. V současnosti z něj zbyla už jen zřícenina. Při detailnějším pohledu na mapu zjistíte, že katastrálně spadá do území obce Podhradík, která se nachází v okrese Prešov.

Při návštěvě hradu zaparkujte Vaše auto na parkovišti obce Podhradík přímo pod hradem. Z tohoto bezplatného parkoviště se naučnou stezkou dostanete přímo na hrad. Trasa je nenáročná a pěší chůzí přístupná po celý rok. Na 5 informačních panelech se můžete dozvědět více o historii hradu v letech 1315 až 1528, archeologickém výzkumu, obnově hradu, kamenných svědcích i zániku hradu. Tuto naučnou stezku využívají k vlastivědné vycházce školy nebo i turisté, kteří si chtějí dopřát nádherné výhledy na obec a její okolní panenskou přírodu.

Hrad leží ve výšce 529 m n. m. Místo je vyhlášeno národní kulturní památkou a archeologickou lokalitou s hradem ze 13. století. Hrad můžeme najít na pahorku nad obcí, jehož název připomíná lokalitu hrádku Podhradie. V minulosti byl hrad postaven na 8 m široké a 60 m dlouhé strmé ostruze. Pozornému oku návštěvníka neuniknou jeho základy postavené z kamene. Na okraji západní strany kdysi stála kruhová věž. Ve východní části byl obytný palác a zároveň i obranná zeď nad vstupem do hradu. Nechyběla ani příkop a valové opevnění.

Při zkoumání dějin tohoto hradu se v historických pramenech zmiňuje rok 1315. V donační listině krále Karla Roberta bylo Tomášovu synovi rytíři Synkovi přiděleno území spolu s hradem. Po zániku tohoto rodu byl hrad darován městu Košice. Hrad v roce 1550, kdy ho obyvatelé města Prešov vypálili, definitivně zanikl. Zůstaly po něm pouze ruiny, které dodnes chodí obdivovat místní obyvatelé za účelem rekreace.

Pokud byste chtěli poznávat další historické památky tohoto regionu, můžete následně zamířit na Zbojnický hrad do obce Ruská Nová Ves. V letních dnech se můžete osvěžit ve vodní nádrži Sigord. V Prešově se kromě muzea výroby soli v Solivaru můžete podívat na hvězdy na zářící obloze v Hvězdárně a planetáriu. Výborné účinky na tělo má i relaxace v Solné jeskyni. Po procházce historickým centrem a návštěvě konkatedrály sv. Mikuláše si můžete dopřát výbornou kávičku.

Kladete si otázku, jak to všechno stihnout? Abyste nemuseli být v časovém stresu a v rychlosti si prohlížet všechny atrakce, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytovanie v blízkosti hradu Šebeš. Je výborné mít na dosah kompletní nabídku ubytovacích zařízení v obci Podhradík. Můžete si vybrat z útulných chat a chalup nebo z cenově dostupného ubytování v soukromí Podhradík. Rádi Vám pomůžeme vybrat si to nejlepší ubytování na Slovensku.

Město Prešov a okolí je již tradičně spojováno s těžbou soli. Zbojnícky hrad proto můžete znát i pod názvem Soľný hrad nebo Soľnohrad. Jeho pozůstatky se nacházejí v extravilánu obce Ruská Nová Ves, v okrese Prešov. Hradní kopec je součástí Slanských vrchů. Hrad stál na západním úpatí vrchu Tri chotáre, na vrcholu strmého srázu pojmenovaného Zámek. K zbytkům zdiva jednotlivých segmentů hradního areálu Vás přivede naučná stezka nazývaná Vodná cesta na Soľnohrad.

Na vršku Zámek stál již v 9. století starý dřevěný hrad. Na jeho místě byl o 400 let později postaven kamenný Zbojnícky hrad. Vybudovat ho dal Juraj Bokša a jeho primární funkcí byla ochrana vzácných solných pramenů v okolí. V průběhu své existence hradní areál opakovaně měnil majitele. Nejdéle patřil rodině Šóšových. Kvůli sporům o sůl byl hrad v 16. století zničen vojskem z nedalekého Šarišského hradu. Historické prameny o dalších desetiletích mlčí. Pevnost se zmiňuje až v roce 1715, kdy byla na základě usnesení krajského sněmu zbořena.

Dnes můžete na hradním kopci vidět zbytky obvodových zdí horního hradu, pozůstatky paláce, polovinu čtvercové věže, zbytky kamenného obvodového opevnění a věže dolního hradu. Hradní kopec má ze tří světových stran strmé srázy, které tvořily opevnění přirozenou ochranu. Ze strany, kterou vedla přístupová cesta, byl hrad chráněn 13 m širokým příkopem. Dodnes se zachovaly jeho pozůstatky do hloubky až 3 metrů. Zachované terénní stopy jasně naznačují původní konstrukci hradu. Skalní plošina tvoří současně přírodní vyhlídku, poskytující překrásný pohled na panorama širokého okolí.

Hradní zřícenina je oblíbeným výletním cílem turistů. Až na hradní kopec se dostanete nenáročnou naučnou stezkou Vodná cesta, která vede přímo z obce Ruská Nová Ves. Celou trasu zvládnete přibližně za 30 minut. Pozůstatky hradu jsou z části obrostlé vegetací. Při nepozornosti některé části snadno přehlédnete, případně si je spletete se skalami. Vyhraďte si proto na výlet dostatek času. Kromě atmosféry dávné historie si vychutnáte i překrásné přírodní prostředí a jedinečné výhledy.

Výlet k pozůstatkům hradu, který svého času chránil bohatství tohoto regionu, si můžete spojit s návštěvou vodního parku Plaza Beach Solivar v Prešově nebo s relaxací v aquaparku Delňa. Určitě nevynechejte ani prohlídku prešovské hvězdárny a planetária a obhlídku pamětihodností města. Jedinečným zážitkem bude jistě i vstup do Solné jeskyně či procházka místní kalvárií. Zajímavosti tohoto regionu jsou skutečně rozmanité. Doporučujeme Vám proto vyhledat si ubytování v blízkosti Zbojníckeho hradu a naplánovat si zajímavý poznávací pobyt. Ubytování v Prešově Vás svou nabídkou dovolenkového zázemí jistě nezklame.

Dominantou okolí obce Kapušany, ležící v okrese Prešov, je zachovaná zřícenina Kapušanského hradu. Situována je na poměrně strmém skalnatém výběžku Spišsko-šarišského mezihoří. Z impozantní stavby ze 13. století se dodnes zachovaly rozsáhlé kamenné zdi, hradby, střílny, či dokonce stopy po krbu. Dostanete se k nim mírně náročným výstupem z parkoviště pod hradem. Cesta na vrchol hradního kopce Vám potrvá přibližně 40 minut.

Hrad byl postaven na místě původního slovanského hradiště pravděpodobně ve 13. století. První zmínky pocházejí z roku 1249, kdy se hrad vzpomíná pod názvem Tobul. Opevnění mělo strážní funkci a jeho úkolem byla ochrana cesty z Prešova směrem na sever. Vybudovat ho nechali příslušníci rodu Maglód. Po jejich vymření hrad opakovaně měnil majitele, až ho v roce 1312 obléhalo a dobylo královské vojsko. Poškozené opevnění dlouho pustlo. V 15. století se dostalo do rukou úředníka Andreje Tetényiho, který se souhlasem Zikmunda Lucemburského zničený hrad obnovil. V dalších stoletích byl objekt opakovaně dobyt povstaleckými vojsky. Na začátku 18. století rozhodl uherský sněm o jeho zničení zapálením.

Monumentální opevnění mělo pravoúhlou dispozici. Tvořilo ho předhradí a horní hrad. Předhradí bylo chráněno vysokým kamenným hradištěm, za kterým se nacházely hospodářské budovy. Přístup k samotnému hradu byl chráněn ještě jednou branou s hranolovou věží. Nádvoří ohraničovala zeď opevnění. Na nejvyšším místě byly postaveny dvě věže. Zatímco jedna měla obrannou funkci, druhá už byla obytná. Propojeny byly s dalšími hradními budovami. Přístup k hradu byl ze severní strany. Bránu chránila vstupní věž.

Z původní stavby se zachovala značná část kamenných zdí. Na některých částech jsou dokonce viditelné pozůstatky omítek. Všimnout si také můžete kamenného ostění oken, střílen a portálů. Identifikujete zde i místo, kde před stovkami let stál krb, a v některých částech uvidíte i části kleneb. Snahy o obnovu hradu probíhají od roku 2012. Opevnění je veřejnosti volně přístupné. Platí se jen symbolické vstupné do věže.

S Kapušanským hradem se spojuje poučná legenda o dvou lakomcích. Mělo jít o příslušníky rodu Kapiů, kteří svého času opevnění vlastnili. Chtěli se prý zavděčit králi tím, že ho obdarují. Oba si na své vzácné dary dali ušít měchy. Jeden z bratrů si však všiml, že měch toho druhého je menší. Rozhněval se a ze svého měchu odstřihl. Přece nebude dávat víc! Nato odstřihl ze svého měchu i druhý bratr. Takto oba stříhali, až jim zůstaly jen malé měšce. Krále však jejich dary zarmoutily. Kapiy poctil svou návštěvou a nechal se na hradě hostit tak dlouho, že v truhlách nezůstala ani jedna zlatka. Lakomci tak na svou chamtivost nehezky doplatili.

Pokud máte rádi legendami opředené zříceniny, určitě si při toulkách Východním Slovenskem nenechte ujít výlet na hradní kopec. Spojíte ho s prohlídkou fascinující noční oblohy v prešovské hvězdárně a planetáriu, s vycházkou k nedaleké zřícenině Zbojnického hradu nebo s prohlídkou zajímavého podzemí solné jeskyně. Vodní relax si zase vychutnáte na oblíbeném letním koupališti Plaza Beach Solivar. Neváhejte a zarezervujte si hned ubytování v okolí Kapušanského hradu. Kapacity chat v Kapušanech a v blízkém okolí se rychle vytrácejí. Nebo byste dali přednost ubytování v Prešově? Zde jistě najdete i příjemné penziony a moderní apartmány. Stačí si jen vybrat.

Dalo by se říct, že Slovensko je zemí hradů a zámků. Mnohé z nich však nahlodal zub času, jiné zničily znepřátelené armády. Řádění tatarských vojsk nevydržel ani Hrad Bodoň, který byl postaven jako obranný hrádek na západních svazích Slanských vrchů. První písemná zmínka o pevnosti pochází z roku 1285 a jak správně předpokládáte, název nese podle vrchu Bodoň, na kterém se v dnešních dobách nacházejí už jen jeho zbytky. Hrad zanikl v roce 1299, což znamená, že si svou obrannou funkci plnil jen jedno desetiletí.

Pevnost byla postavena na skalní vyvýšenině v nadmořské výšce 855 m. Jejím zakladatelem byl šlechtic Budun z Ploského. Vrchol skalního bradla má čtvercový půdorys s rozměry 52 x 50 m a tvořil obytnou plochu hradu. Ta byla po obvodu chráněna obvodovými zdmi. V nejvýše položené části plošiny se na severní straně nacházela kruhová kamenná věž s vnějším průměrem až 8 m. Předpokládá se, že za hradbami stála dřevěná obydlí a hospodářské objekty.

K ruinám se dostanete z obce Abranovce i Zlatá Baňa. Pokud jste se rozhodli využít druhou – snazší možnost, na hrad Vás zavede přibližně 4 km dlouhá, žlutě značená turistická stezka. Cesta z Abranovců je o něco náročnější, ale zato zajímavější. Přibližně ve třetině výstupu narazíte na zvláštní přírodní útvar, tzv. Raslavkameň. Váže se k němu několik legend. Ta nejznámější mluví o tom, že mladý rytíř z hradu Bodoň se proti vůli své matky setkával s neurozenou dívkou z Prešova. Aby ho vojáci nemohli vystopovat, přibil koni podkovy obráceně. Matka to však zjistila a Raslava proklela. Ten na místě zkameněl. Místní věří, že z kamene vyzařuje léčivá energie. O tom, zda má kámen magickou sílu, se musíte přesvědčit sami.

Po krátkém stoupání se dostanete na plošinu, které dominuje obrovské skalní bradlo. V současnosti tvoří stopy po hradu už jen zbytky kamenné věže a hradního opevnění. Na lesní mýtině pod hradem jsou lavičky, kde si můžete odpočinout. Na tříhodinový výlet si kromě dostatečného množství vody nezapomeňte přibalit i špekáčky a slaninu. Na odpočívadle najdete totiž velké ohniště, které je jako stvořené pro rodinnou opékačku.

Cestou z hrádku se zastavte u unikátního čtyřmetrového dřevěného megafonu. Sedněte si dovnitř a vychutnejte si zesílené zvuky ozývající se z lesa. Po náročné túře si dopřejte odpočinek v útulném pokojíku příjemného penzionu. Celou nabídku ubytování v okolí hradu Bodoň si můžete prohlédnout na naší stránce ubytování ve Zlaté Bani. Následující den si udělejte výlet do nedaleké obce Červenica a objevte tajuplný podzemní svět nejstarších opálových dolů na světě. Opály ze Slovenských opálových dolů jsou známé svou intenzivní hrou barev a pro své jedinečné vlastnosti jsou na světových trzích vysoce ceněny. Váš pobyt v Prešovském kraji ukončete dováděním v bazénech letního koupaliště Plaza Beach Solivar. Skvělou alternativou během špatného počasí je krytý Aquapark Delňa Prešov.

V Prešovském kraji, pouhých 5 km od města Prešov, se na Šarišském vrchu nad obcí Veľký Šariš tyčí pozůstatky rozlehlého Šarišského hradu. Svou rozlohou 2,7 ha patří mezi nejrozsáhlejší středověké pevnosti na Slovensku. Hrad byl postaven v 12. století a měl za úkol chránit důležitou obchodní cestu podél údolí řeky Torysa. V první písemné zmínce z roku 1245 se vzpomíná jako „Castrum Sarus“. Přístup ke zřícenině je poměrně jednoduchý a nenáročný. Na hradní kopec Vás zavede žlutě značená turistická stezka, která vede přímo z parkoviště pod hradem. Lehkým krokem Vám výstup po asfaltové cestičce potrvá přibližně 40 minut.

Andezitový vrch byl od pradávna posvátnou horou, na které se konaly nejstarší náboženské obřady a slavnosti. Základem prvního hradu bylo valové opevnění, ke kterému později přibyly dřevěné palisády. Tato prvotní pevnost se po tatarském vpádu začala přetvářet na kamenný hrad. Již od počátku své existence byl hrad Šariš královským hradem, na kterém se zdržovali panovníci během svých návštěv Abova a Šariše. Ve 40. letech 13. století se stal centrem Šarišského komitátu, správní organizace území a sídlem šarišských županů.

Začátkem 14. století se hradu zmocnil rod Omodejů, který neměl v lásce uherského krále Karla Roberta z Anjou. Noví majitelé rozšířili hradní komplex o obytné a hospodářské objekty. Rozšířili a zesílili i hradní opevnění. Po bitvě u Rozhanovců v roce 1312 se však pevnost opět stala královským majetkem. Později, v roce 1405, ho král Zikmund Lucemburský daroval Petru Perényimu. Od těch dob prošel mnoha majiteli i několika stavebními úpravami. V roce 1642 se dostal do vlastnictví rodu Rákócziů. Výbuch střelného prachu v roce 1660 se podepsal pod začátek jeho konce. Hradní budovy byly natolik poškozeny, že se v následujících letech využíval pouze pro potřeby vojska. Jeho osud zpečetil požár v roce 1687.

Centrem Šarišského hradu byla vysoká hranolová věž, tzv. donjon, o rozměrech 13,2 x 13,2 metru. Opevnění představovalo mohutné zdi se čtrnácti vestavěnými baštami a střílnami. Nádvoří tvořil hradní palác, cisterny, hospodářské budovy i obranné věže. Díky archeologickému výzkumu a následné konzervaci a dostavbě některých objektů dnes můžete obdivovat obvodové zdi i 15 metrů vysokou vyhlídkovou věž, ze které se Vám naskytne nádherný panoramatický výhled na štíty Vysokých Tater, Levočské vrchy, pohoří Čergov a Slánské vrchy. Dobře viditelné jsou i pozůstatky Kapušanského a Kamenického hradu. Celý hradní vrch je vyhlášen národní přírodní rezervací.

Hrad je přístupný během celého roku. Pokud si však naplánujete výlet na konec července, máte jedinečnou příležitost zúčastnit se filmového festivalu Filmová noc. Během třídenního programu se můžete těšit na kvalitní umění mladých filmařů i různé workshopy a programy pro děti. V srpnu si můžete změřit síly během běžeckého závodu Hradní míle a konec prázdnin se nese v duchu tradičních historicko-divadelních představení Šarišské hradní dny. Noc ze 14. na 15. září je věnována noční prohlídce hradu.

Výlet k pozůstatkům unikátní středověké pevnosti spojte s návštěvou šarišské metropole. Mezi nejkrásnější památky Prešova jednoznačně patří Prešovská kalvárie a Konkatedrála svatého Mikuláše. Na svůj dovolenkový seznam zařaďte i zábavu v Aquaparku Delňa a uzdravující relax v solné jeskyni. Pokud chcete objevit i další zajímavosti šarišského regionu, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování nedaleko hradu Šariš. Ubytování ve Velkém Šariši, to jsou čisté a útulné pokoje v romantických penzionech i cenově dostupných ubytovnách.

Z kdysi monumentální stavby se dnes zachovaly jen terénní stopy, výkopy, valy a příkopy. Mluvíme o Lipoveckém hradu – Lipovec. Svého času se tyčil nad Kostolianským potokem, který v současnosti tvoří hranici mezi Mudrovci a Kecerovským Lipovcem v okrese Košice-okolí. Jeho zbytky dodnes lákají turisty, milovníky historie a hradních zřícenin. Pokud toužíte jít po stopách starých šlechtických rodů, vydejte se na dobrodružnou výpravu na hradní kopec i Vy.

První písemné zmínky o hradu pocházejí z roku 1282. Bylo prokázáno, že ho vybudovali ve 13. století šlechtici Abovci, kteří ho vlastnili až do začátku 15. století. Následně objekt několikrát změnil majitele a v 16. století byl neznámým způsobem zničen. V roce 1585 se již v písemných zmínkách uvádí jako zřícenina. Zachovaly se však některé budovy, které byly zpustošeny až po Rákócziho povstání v 18. století.

Původní stavba hradu byla ze tří stran zabezpečena příkopem a valem, čtvrtou stranu strategicky ochraňoval přirozený strmý sráz nad potokem. Hrad stál vlastně na vrcholové plošině podélné skály. Po jejím okraji se táhlo rozsáhlé opevnění a uprostřed celé stavbě dominovala vysoká věž. Součástí hradu byly palácové stavby s nádvořím a most vedoucí přes příkop ke vstupní bráně. Celý objekt byl vybudován z kamene, ale našly se zde i cihly, které pravděpodobně pocházejí z pozdější přestavby.

Existenci hradu, který je dodnes symbolem obce Kecerovský Lipovec, v současnosti dokazují už jen terénní stopy a zbytky zdiva. Kromě zubu času a vlivu přírody se pod jeho zánik podepsali i laičtí průzkumníci a hledači pokladů. Přesto je hradní kopec stále lákavým turistickým cílem. V jeho terénu je dodnes viditelná původní přístupová cesta k hradu, hradní valy i příkopy. Zachovala se i stopa po paláci, nepatrné zbytky zdiva a cihel. Nejjednodušší přístup na hradní kopec vede z obce Mudrovce. Autem se dostanete až na lesní cestu pod hrad. Čeká Vás poměrně strmý výstup, doporučujeme Vám hradní kopec obcházet ze zadní strany.

Zajímavý výlet k pozůstatkům Lipoveckého hradu si můžete spojit s návštěvou dalších lákavých výletních cílů v blízkém okolí. Vydejte se například k chladnému Herlianskému gejzíru nebo sestupte do podzemí Slovenských opálových dolů. Podívejte se na okolí z ptačí perspektivy rozhledny Čerešenka či z hřbetu majestátního koně v jezdecké škole Kráľovce. Možnosti jsou v tomto regionu skutečně pestré.

Pokud Vás láká výletní plán plný nezapomenutelných zážitků, začněte si už teď hledat ubytování v blízkosti Lipoveckého hradu – Lipovec. Kapacity se v dovolenkové sezóně rychle vyprazdňují. Můžete vsadit na ubytování v Kecerovském Lipovci a v blízkém okolí nebo si vyberete z pestré nabídky ubytování v Košicích. Místní ubytovací zařízení zaručeně naplní Vaše představy a očekávání.