Kam na výlet Plešivec

Vodní relax a zábavu si můžete dopřát i v malebné obci Gemerská Hôrka v okrese Rožňava. Tuto vesničku ležící na rozhraní jihozápadní části Slovenského krasu a Rimavské kotliny najdete mezi obcemi Tornaľa a Krásnohorského Podhradia. Pokud neoblubujete přeplněné velkokapacitní aquaparky, letní Kúpalisko Veronika je pro vás ideálním místem na odpočinek. Obecní koupaliště patří k menším koupalištím rodinného typu, jehož celková kapacita je 175 osob. Jistě vás potěší i fakt, že průměrná denní návštěvnost během léta je 69 osob za den.

Letní koupaliště Veronika nabízí svým návštěvníkům dva bazény, ve kterých se teplota vody pohybuje okolo 23 °C. V provozu je během letní sezóny, obvykle od začátku června do konce srpna. Upravená travnatá plocha kolem bazénů je jako stvořená na opalování. Areál koupaliště je zasazen mezi rodinnými domy a nabízí pěkný výhled na okolní hornatou krajinu. Určitě oceníte i čistotu a udržovaný okolí. Mezi ponúkanými službami najdete také možnost občerstvit se v bufetu přímo při bazénech. Samozřejmostí jsou sociální zařízení a služby plavčíka.

Parkování je zabezpečeno přímo před areálem koupaliště. Obec Gemerská Hôrka představuje vynikající výchozí bod na podnikání túr do okolních lesů a hor. Po plavání si spravte výlet do blízké obce Bretka a objevte krasovou výzdobu Hutnianskej jaskyne a Jaskyne Peško. K oběma vás zavede Náučný chodník Prielom Muráňa. Po pár kilometrech dále, v obci Slavec můžete projít známou Gombaseckú jaskyňu, která je zapsaná na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. A když se vám poštěstí, možná uvidíte i vzácného živočicha – jeskynního mnohonožníka. Na objevování krás Gemerského regiónu si vyhraďte pár dní a zabezpečte si ubytovanie v blízkosti Kúpaliska Gemerská Hôrka. Kvalitní ubytovací zařízení si můžete prohlédnout na stránce ubytovanie v Gemerskej Hôrke.

Slyšeli jste už o organizaci UNESCO? A slyšeli jste už o Gombasecké jeskyni? Pokud ne, měli byste to změnit. Do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO jsou zapisovány unikáty světového významu a jedním z nich je i Gombasecká jeskyně.

Najdete ji na jihu Slovenska, jen 10 km jižně od Rožňavy. Leží těsně u hranice s Maďarskem a na pár kilometrech čtverečních najdete hned tři překrásné jeskyně. Jde o jeskyni Domica, jeskyni Baradla na území Maďarska a právě zmíněnou Gombaseckou jeskyni.

Přístup do Gombasecké jeskyně je jednoduchý a nemusíte se trápit dlouhým chodníkem vedoucím k jeskyni. Před ní je několik informačních tabulí, ze kterých se dozvíte o krásném Slovenském krasu, o jeskyních, které jsou kromě Gombasecké jeskyně na seznamu UNESCO, a samozřejmě i o samotné jeskyni.

Jeskyně je jednou z později objevených. Prozkoumána byla až v roce 1951 a jeskyňáři si museli přístup do ní prokopat. Pro veřejnost byla zpřístupněna v roce 1955. Gombasecká jeskyně je první na Slovensku, která se využívala ke speleoterapii. Tomuto účelu sloužila dlouhých 10 let.

Gombasecká jeskyně se z hlediska věku považuje za jednu z mladších na Slovensku. I přesto přímo překypuje krásou. Mnoho návštěvníků ji označuje přívlastkem pohádková jeskyně. Nenajdete v ní majestátní krápníky a podzemní sloupy, ale její krása se ukrývá v detailech. Raritou jsou například bílá brčka, která jsou při výšce 3 metrů silná jen neuvěřitelné 2–3 mm. Typický pro jeskyni je červenohnědý povlak na stěnách, který dodává jejímu vzhledu ještě pohádkovější ráz. Široká škála barev, které v jeskyni hýří, a bizarnost jeskynních útvarů Vás šokují a nebudete věřit, že něco tak krásného vytvořila příroda sama. Během prohlídky možná natrefíte na vzácného živočicha, jeskynní mnohonožku, která může měřit až 26 mm.

Prohlídkový okruh má délku 530 metrů, podstatná část trasy se prochází dvakrát. I když jeskyně neoplývá délkou prohlídkové trasy, nabízí všechny krásy, které jsme Vám popsali. Nejlepší bude, když je uvidíte na vlastní oči. Prohlídka Vám zabere půl hodinky času a můžete ji navštívit skoro po celý rok, s výjimkou pondělků.

Gombasecká jeskyně leží u vesničky Slavec. Je nepochybně zajímavou destinací, která dává možnost poznat nepoznané. Divokou přírodu Slovenského krasu i podzemní nádhery slovensko-maďarského pohraničí. Najdete zde především jednodušší ubytování v soukromí a v rodinných penzionech. Překvapeni budete vstřícností místních a možnostmi, které nabízí okolí. Na první pohled se to sice nezdá, ale zdejší příroda nabízí mnoho turistických atrakcí a města jako Rožňava překypují kulturou. Stačí nabrat odvahu a zažít možná netypickou, ale o to krásnější dovolenou v blízkosti Gombasecké jeskyně.

Národní park Slovenský kras na svém území kromě množství překrásných vápencových kaňonů a povrchových i podzemních krasových útvarů ukrývá vydatný vodní pramen zvaný Bílá vyvěračka. Nachází se u cesty naproti pohádkové Gombasecké jeskyni, jejíž chodby jsou vyzdobeny sintrovými trubičkovitými stalaktitovými brky. K vyvěračce Vás z obce Slavec zavede přibližně 1,5 kilometru dlouhá značená turistická stezka. Pokud toužíte po lehké turistice s osvěžením na závěr, vydejte se k Bílé vyvěračce, která je známá také pod názvem Margitin pramen.

Naučná stezka Gombasek Vás provede několika atraktivními místy v okolí Gombasecké jeskyně. Sedmou zastávkou je právě Bílá vyvěračka. Pramen byl v minulosti ve snaze zvýšit vydatnost vývěru zachycován vysokou zdí zasazenou do svahu. Voda o teplotě 6,2 – 12 °C vytéká na povrch skrze kovovou rouru umístěnou ve výšce asi 1 metr nad zemí. Zbytek přírodního pramene podtéká skrze v současnosti již netěsnící patu zdi. V období vysokých vodních stavů značná část toku protéká přepadem přes zeď, čímž vytváří zajímavou scenérii vodopádu vytékajícího z podzemí.

Při zkoumání vyvěračky Vás jistě zaujme i sladkovodní vápenec, tzv. pěnovec, který vznikl vysrážením chemogenních sedimentů pod prameništěm. Krasové vyvěračky jsou tradičním domovem vzácných druhů rostlin, jako je sasanka pryskyřníkovitá, křivatec žlutý či valdštejnka trojčetná. Pokud se na Vás usměje štěstí, natrefíte i na půvabné a ojedinělé zástupce fauny, mezi které patří i zákonem chráněný mlok skvrnitý. Odpoledne si udělejte výlet do Rožňavy a dopřejte si vodní relax v bazénech koupaliště Rožňava. Pokud dáváte přednost aktivnímu odpočinku a rádi byste se dozvěděli více o historii Rožňavského okresu, zavítejte do Historické expozice Hornického muzea a Galerie Hornického muzea. Podvečer se ubytujte v rodinném penzionu a naplánujte si výlety po Gemeru. Top ubytování nedaleko Bílé vyvěračky si snadno zarezervujte přes stránku ubytování ve Slavci. Na Váš dovolenkový seznam si určitě zapište kaštel Betliar, hrad Krásna Hôrka a unikátní Ochtinskou aragonitovou jeskyni.

Věděli jste, že nejníže položená ledová jeskyně na světě se nachází ve Slovenském krasu? Silická ľadnica je situována v nadmořské výšce pouhých 503 m n. m. a zavede Vás k ní žlutě značená turistická stezka vedoucí z obce Silica. Dominanta Silické planiny vznikla v druhohorních středotriasových vápencích Silického příkrovu podzemním tokem Černého potoka, který se vlévá do blízké Gombasecké jeskyně. Přestože jeskyně není volně přístupná, čeká Vás příjemná turistika, kterou zvládnou i Vaši nejmenší.

Cesta po vyznačené lesní stezce Vám volným krokem zabere přibližně 20 minut. Schodiště u samotné jeskyně je z důvodu přítomné vlhkosti kluzké, proto při scházení zvyšte opatrnost. Jistě Vás uchvátí vstupní portálová brána, která je částečně zaledněná. V této nadmořské výšce a zeměpisné šířce jde o výjimečný klimatický jev. Tato pozoruhodná ledová jeskyně je dlouhá 1 100 m a její útroby sahají až do hloubky 100 m. Archeologické nálezy dokazují, že jeskyně byla před zaledněním osídlena již v době neolitu.

Za vstupní propastí se nachází skrytý podzemní svět, přístupný pouze zkušeným jeskyňářům. Hlavní, šikmá část propadliště je ohraničena 15 m vysokým ledopádem, který dělí spodní plochu na dvě části. Na dně ledové propasti je 20 m dlouhý otvor, který ústí k Archeologickému dómu. V něm se nachází aktivní horní tok Černého potoka, který se na povrch dostává nedalekou Černou vyvěračkou. Aby se jeskyňáři dostali dál, musejí použít potápěčskou výstroj a proplavat 60 m dlouhý sifon Kufr. Po vynoření se ocitnou v extrémně gigantickém jeskynním prostoru, který zdobí nádherná krápníková výzdoba.

Silická ledová jeskyně vznikla přibližně před 2 000 lety propadnutím stropu staršího podzemního dómu. Pokud jste se zamýšleli nad tím, proč nese tato jeskyně přívlastek „ľadnica“, máme pro Vás jednoduché vysvětlení. Ti, kteří tipovali, že se v ní hromadí studený vzduch, který proměňuje vodu v led, mají pravdu. Celoročně se v ní totiž pohybuje teplota kolem -2 až -5 °C. Minusovým teplotám se těší nejen ledová výzdoba, ale i některé druhy netopýrů. V zimních měsících ji obývá netopýr velký, vrápenec malý i vzácný netopýr brvitý. Pro svou mimořádnou hodnotu byla v roce 1982 vyhlášena národní přírodní památkou a o třináct let později se stala součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Pokud stále máte chuť objevovat, vydejte se do nedaleké vesničky Slavec a navštivte, tentokrát již zpřístupněnou Gombaseckou jeskyni. Kromě majestátních krápníků Vás okouzlí i tenounká bílá brčka dlouhá až 3 m. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Silické ľadnice a věnujte pár dní krásám rožňavského okresu. Bohatou nabídku ubytovacích zařízení najdete na stránce ubytování v Silici. K výjimečným zážitkům přidejte vodní relax na koupališti Rožňava, jízdu na koni v Koňském Dvoře a návštěvu legendami opředeného hradu Krásna Hôrka.

Jen málo vesniček na Slovensku se může pochlubit svým vlastním krasovým bohatstvím. Jednou z těchto výjimečných obcí je Bretka ležící v okrese Rožňava, necelých 30 km jihozápadně od okresního města. Na území této nevelké vesničky si můžete udělat výlet chráněným územím, jehož součástí je i Hutnianská jeskyně. Její tajemné podzemí bez elektrického osvětlení dýchá prastarou historií. Odvážíte se vstoupit na místo, kde žili naši předkové před tisíci lety?

Těsným krasovým údolím, jehož součástí je i podzemní chodba, Vás provede naučná stezka Průlom Muráně. Východiskem Vašeho výletu bude právě obec Bretka. Odtud půjdete nenáročnou okružní trasou v délce přibližně 3,2 km. Hutnianská jeskyně bude Vaší poslední, šestou zastávkou. Podzemní chodba má délku 11 m. Jelikož jeskyně není osvětlená, doporučujeme Vám přibalit si baterku nebo čelovku. Mimořádně vhodná je i pevná obuv.

Podzemí je bez krápníkové výzdoby, což však jeskyni neubírá na jedinečné tajemné atmosféře. Archeologický průzkum prokázal, že prostory jeskyně byly osídleny ještě v době bronzové. Později, během druhé světové války, zde měli svůj velitelský úkryt Němci. Dnes je jeskyně volně přístupná návštěvníkům za účelem zotavení a poznávání jejích přírodních krás a historických hodnot. Podzemí bylo v roce 1994 prohlášeno za přírodní památku.

Pravděpodobně budete překvapeni, ale Hutnianská jeskyně není jediným zpřístupněným podzemím na území Bretky. Cestou naučnou stezkou natrefíte i na jeskyni Peško, jejíž podzemní chodba je dlouhá 17 m. V blízkém okolí Vám doporučujeme navštívit pozůstatky jedné z nejstarších slovenských pevností, hradu Gemer. A pokud by se Vám pobyt v podzemí zalíbil, vydejte se i do nedaleké jeskyně Domica nebo na výlet chodbami Gombasecké jeskyně. A pokud byste se na Gemeru rozhodli pobýt déle, zarezervujte si ubytování nedaleko Hutnianské jeskyně. Vybrat si můžete z nabídky ubytování v Bretce nebo vsaďte na ubytování v Rožňavě.

Nemusíte být speleologem, abyste se vydali vstříc dobrodružství do jeskyně Peško, která se nachází na Gemeru v obci Bretka. Jeskyně nepatří mezi nejdelší, nejkrásnější ani nejzajímavější, ale objevíte z její blízkosti krásné výhledy na okolní přírodu a v horkých letních dnech se zchladíte v jejích útrobách.

Dostat se do této volně přístupné jeskyně můžete během celého roku. Dovede Vás k ní naučná stezka. Trasa k jeskyni není náročná, zvládnou ji i rodiny s dětmi nebo senioři. Celková délka trasy je přibližně 20 až 30 min. v závislosti na Vaší kondici. Výlet k jeskyni je nejlepší naplánovat si přímo z obce Bretka, která leží na severovýchodním výběžku Rimavské kotliny. Výchozím bodem pro Vás zde bude kostel. Od něj se na asfaltové křižovatce řiďte turistickými značkami, které Vás nasměrují na nedaleký lesík. V něm se ukrývá tato nevelká jeskyně. Po cestě si můžete odpočinout na lavičkách a v horším terénu Vám pomůže možnost chytit se zábradlí.

Jeskyně má celkovou délku 17 m, což není příliš mnoho. Její průchod zvládnou se zavřenýma očima i lidé trpící strachem z uzavřených prostor. Na konci jeskyně Vás čeká pomyslný balkon. Dovídíte z něj na všechny přírodní krásy okolí. Bonusem pro Vás může být fotografie z tohoto místa. Při historickém bádání tohoto místa se přišlo na to, že jeskyně byla obydlena již v době kamenné. Během druhé světové války se jeskyně stala útočištěm pro lidi prchající před válkou.

Věděli jste, že název jeskyně Peško vznikl ze dvou různých slov? Základ tvořilo slovanské slovo „pešť“, což v překladu znamená pec nebo jeskyně. Druhá část je odvozena od maďarského slova „kő“, které znamená skála nebo kámen.

Jeskyně je součástí naučné stezky Průlom Muráně. Turisté většinou pokračují dále po celé její trase, která končí u Hutnianské jeskyně. Pokud Vám postačí i kratší část trasy, po návratu do obce se můžete „hodit“ do bazénu koupaliště Bretka. Mnohem úchvatnější pohledy na podzemní výtvory uvidíte v jeskyni Domica. V této jeskyni se během prohlídky budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí. Pokud máte raději historii a chcete poznávat pozůstatky jednoho z nejstarších hradů v regionu, nasměrujte své kroky na Gemerský hrad.

Po každém výstupu, ať už k jeskyni nebo na hrad, je fajn „dobít baterky“. Odpočatí pobytem ve Vašem ubytování v okolí jeskyně Peško se vydejte vstříc dobrodružství. Můžete si navolit program podle Vašich představ. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování v Bretce. Zlákají Vás roztomilé chaty a chalupy, nebo budou Vašemu srdci bližší priváty v Bretce?

Naučná stezka Prielom Muráňa se šesti zastaveními se nachází v Jihoslovenské kotlině, na rozhraní okresů Rimavská Sobota a Rožňava. Chráněné území v jihovýchodní části Licinské pahorkatiny v Rimavské kotlině je dlouhé 3,2 km. Naučná stezka Vás provede podmanivou kaňonovitou dolinou řeky Muráň, která se před 2 miliony lety zařezávala do vápencového podloží a vytvářela tak unikátní meandry. Vaše bádání začíná v malé obci Bretka pod zříceninou někdejšího kostela, který byl zničen během 2. světové války. Na tomto místě se nachází úvodní infopanel, který popisuje geologické poměry území.

Nenáročná trasa pokračuje k bralu Peškӧ, uprostřed kterého se rozprostírá průchozí jeskyně se stejným názvem. Fluviokrasová jeskyně, jejíž název vznikl ze dvou slov různého původu – slovanského pešt (jeskyně) a maďarského kӧ (skála), patří mezi chráněné přírodní památky. Jedná se o 17 m dlouhý krasový tunel s otvory na obou koncích. Archeologické nálezy naznačují, že byla obývána již v době kamenné. Našla se v ní také spodní čelist jelena obrovského. Následně stezka směřuje dolů do údolí, kde jsou ještě i dnes viditelné stopy koryta vedoucího k vodnímu mlýnu z roku 1920, kterému je věnována další informační tabule.

Dále stezka pokračuje po samotné přírodní památce Prielom Muráňa, kde jsou umístěny infopanely věnované flóře, fauně a jeskyním, kterých v dolině existuje až patnáct. Tok Muráně místy meandruje do hloubky až 100 m, přičemž vytváří unikátní průlom. Na jeho březích rostou střídavě dubohabrové lesy. Při samotné řece se nacházejí lužní vrbovo-topolové a olšové háje. Na celém území platí 4. stupeň ochrany. Prielom Muráňa je součástí soustavy chráněných území členských zemí Evropské unie NATURA 2000. Naučná stezka končí u někdejší továrny z roku 1773, ve které se kdysi vyráběly hřebíky. Na kopci najdete zřetelné pozůstatky vysoké pece.

Naučná stezka byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2010. V budoucnosti bude cesta pokračovat přes louky nad průlomem zpět do obce Bretka, čímž vznikne okružní trasa. Po dobrém výletu si dopřejte zasloužený relax a ponořte se do osvěžujícího bazénu na Koupališti Bretka. A aby jste se navečer nemuseli pospíchat domů, zarezervujte si ubytování v blízkosti Naučné stezky Prielom Muráňa. S výběrem Vám pomůže naše stránka ubytování Bretka. Následující den vstupte do podzemí a objevte krásnou sintrovou výzdobu Jeskyně Domica. Kromě kouzelných jezírek, kaskád a krápníků Vás čeká také dobrodružná a neobyčejná plavba podzemní říčkou Styx.

Léto, sluncem rozpálený vzduch, volný čas a touha po osvěžující koupeli Vás může přilákat do obce Bretka, ve které se nachází letní koupaliště Bretka. Obci dominuje menší kaštel s názvem Bretkeiovská kúria a malý reformovaný kostel. V současnosti má jen okolo 400 obyvatel. Leží v okrese Rožňava v nadmořské výšce 190 m n. m.

Na okraji obce na levém břehu říčky Muráň nedaleko hřbitova najdou návštěvníci této obce malé, ale velmi příjemné a zároveň klidné letní koupaliště. Tiché okolí a přírodní prostředí ho předurčují k prožití jedinečných relaxačních okamžiků pro jednotlivce, páry i rodiny s dětmi. V areálu se nacházejí 2 bazény. První bazén je plavecký. Má tvar obdélníku, jehož delší strana měří 25 m a kratší 15 m. Maximální hloubka vody je 1,5 m. Druhý bazén je určen zejména pro děti. Má polokruhovitý tvar a slouží i jako dopadová plocha pro poměrně dlouhou, mírně zvlněnou skluzavku. Jeho hloubka je 0,3 m. Bazény jsou oplocené, což zvyšuje bezpečnost dětí a neplavců před náhodným spadnutím do vody. Voda v bazénech má minerální původ a je průzračně čistá. Její teplota je 24 – 26 °C.

Své věci si můžete rozložit na udržovaném trávníku nebo na lavičky v okolí bazénů. Za mírný poplatek si můžete pronajmout i lehátko se slunečníkem. Rodinná atmosféra, pohoda a klid na tomto koupališti jsou ideálním předpokladem pro chvíle odpočinku a relaxace. Přispívá k tomu i stánek s občerstvením a terasa se slunečníky, na které můžete sníst drobné občerstvení nebo zahnat žízeň chlazeným nápojem. Vaše děti mohou zatím dovádět na hřišti s houpačkami a prolézačkami. Samozřejmostí jsou toalety. Koupaliště je otevřeno pouze během letní sezóny.

Zchladit se nejen ve vodě, ale i pod zemí můžete, pokud navštívíte jednu ze dvou volně přístupných jeskyní v blízkosti obce. Obě jsou součástí naučné stezky Prielom Muráňa a poskytnou Vám možnost udělat si krásný den v lůně přírody. Menší jeskyně Peško je hned na začátku. Aktivnější turisté si volí i Huntianskou jeskyni, která disponuje vlastním krasovým bohatstvím. Nejzajímavější však může být prohlídka jeskyně Domica, která nabízí zážitek v podobě plavby na její podzemní říčce. Pokud nejste právě ten typ, co rád poznává historii, může Vás z nabídky atrakcí v Bretce a jejím okolí zaujmout návštěva slunečních hodin v Drienčanech.

Každý den má svůj začátek a konec. Čas v něm můžete strávit i tím, že nebudete spěchat zpět do svých domovů a začnete své ráno rozhýbáním se v bazénech místního koupaliště. Abyste to neměli daleko, je dobré probouzet se v ubytování u koupaliště Bretka. V naší nabídce můžete najít různé druhy ubytovacích zařízení, a to od soukromých chat a chalup až po rodinné penziony v Bretce.

Jih Slovenska je mimořádně bohatý na podzemní krásy. Jednou z nich je jedna z nejznámějších slovenských jeskyní, jeskyně Domica. Jejím hlavním lákadlem je něco, co v jeskyních běžně nezažijete. Během prohlídky se budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí.

Jeskyně leží v bezprostřední blízkosti hranic s Maďarskem. Nachází se asi 25 km jižně od Rožňavy, blízko vesničky Plešivec. Jeskyně je unikátem světového měřítka a je zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zajímavé je, že přes ni prochází státní hranice. Podzemní řeka pokračuje pod povrchem do jeskyně Baradla, která leží již na území Maďarska. Podzemím se tak lze dostat do sousedního státu. Různé zajímavosti o jeskyni se dozvíte díky informačním tabulím instalovaným v areálu vstupu.

První zmínky o jeskyni pocházejí již z roku 1801. Do podzemí však pronikli první jeskyňáři až v roce 1926 a jeskyně byla zpřístupněna v roce 1932 včetně elektrického osvětlení. Domica se však potýkala s mnoha problémy. Největším byly ničivé záplavy. Ta největší přišla v roce 1977. Voda vnikla do jeskyně a zatopila její podzemní prostory. Zničila část výzdoby, odnesla vystavené exponáty, zničila elektrické instalace a celou jeskyni pokryla nánosem jemného bahna. Škody byly mimořádně rozsáhlé a uvažovalo se o uzavření jeskyně. Naštěstí se tak nestalo a jeskyně znovu přivítala své návštěvníky v roce 1984.

Zajímavostí jeskyně je poměrně vysoká teplota dosahující 10 až 11 stupňů Celsia. Největším lákadlem pro mnohé je plavba podzemní říčkou Styx. Na výběr máte z několika prohlídkových tras. Pokud se nechcete plavit, můžete si vybrat krátký 780metrový nebo dlouhý 1180metrový okruh. Pokud se rozhodnete pro okruh s plavbou, čeká na Vás 930metrový okruh, z čehož se plavíte na člunu 150 metrů. Pozoruhodná je bohatá sintrová výzdoba, různé štíty, kaskády či jezírka. Jeskyně je unikátní výskytem až 16 druhů netopýrů. Římské lázně či Majkův dóm jsou názvy unikátních podzemních prostor, které musíte vidět na vlastní oči.

Domica se nachází v kraji, kde není o jeskyně nouze. Zavítat můžete například do již zmíněné jeskyně Baradla. Nebo navštivte blízkou Gombaseckou jeskyni, rovněž zapsanou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ubytovat se můžete například v Dlhé Vsi nebo Plešivci. Najdete zde cenově dostupné ubytování v rodinných penzionech nebo tradičních chalupách. Využít můžete služby turistických ubytoven či malých ubytování v soukromí. Místní jsou patřičně hrdí na svůj světový unikát a určitě udělají vše pro to, abyste se na dovolené u nich cítili dobře.

Vyhledávaným místem delších procházek během sluncem zalitých dnů je Brzotínský rybník. Je to soustava 9 vodních ploch, která se nachází v obci Brzotín v okrese Rožňava, na levém břehu potoka Čermošná pod Silickou planinou.

Tomuto místu se těší především rybáři, kteří zde mají vhodné místo pro vykonávání své krásné záliby. Rybníky jsou hospodářsky využívány k chovu ryb. V jejich vodách můžete najít hlavně ladně se vlnícího kapra obecného. Možná se Vám však před očima mihne, nebo na háček udice chytí i štika, lín nebo úhoř. Vodní nádrže mají také estetickou a turistickou funkci. Bohužel milovníci koupání si zde nepřijdou na své.

Na březích jezera se nacházejí různé biotopy rostlin. Díky orobinci širolistému i rákosu se zde udomácnili vodní ptáci, jako je rákosník obecný a rákosník zpěvný. V seznamu zvířat žijících v této lokalitě je i kachna, čáp nebo volavka.

Celkem 9 rybníků je ve správě Slovenského rybářského svazu. Kolem vodní plochy vede stezka, po které se můžete vydat i Vy. Uděláte tak něco pro své zdraví a užijete si zde příjemný čas. Kromě těla si v tomto tichém prostředí perfektně odpočine hlavně Vaše duše. Pohled na klidnou vodní hladinu, na níž se odrážejí paprsky slunce, příjemné štěbetání ptáků nebo nasávání jedinečné atmosféry tohoto místa si Vás určitě podmaní.

Uklidněni se vydejte k dalším zajímavostem regionu. Dívat se na svět z koňského hřbetu můžete na Koňském dvoře (Konský Dvor). Obdivovat soustavu náhorních plošin, kaňony řek, tísňavy a množství povrchových i podzemních krasových jevů je možné v Národním parku Slovenský kras. Milujete léto a s ním spojené veškeré radovánky? V takovém případě se Vám vyplatí zajít na koupaliště Rožňava. O nekonečném vesmíru, jeho tajemstvích a úkazech se dozvíte, pokud navštívíte Hvězdárnu Rožňava.

Rádi poznáváte svět z koňského hřbetu? V takovém případě zavítejte do obce Brzotín, kde si perfektně odpočinete ve společnosti těchto majestátních tvorů v areálu zařízení Konský dvor.

Přibližně 4 km od okresního města Rožňava si můžete výborně odpočinout v krásné přírodě Národního parku Slovenský kras. Z jihu si dokonale užijete pohledy na krásy Silické planiny, ze západu Plešivecké planiny a v dálce můžete spatřit i Volovské vrchy. V obklopení této úžasné scenérie je pro milovníky čtyřnohých ořů připraven rozmanitý program.

V areálu agroturistického zařízení Konský dvor si celoročně užijete jízdu na koních nebo ponících. Začátečníci se zde naučí základy ježdění během praktické i teoretické výuky v jezdecké škole. Pro pokročilé jezdce je v nabídce možnost vyjížděk do přírody nebo přípravy na jezdecké závody v parkurovém skákání. Ti, kteří mají raději pevnou zem pod nohama a jejich strach jim nedovoluje nasednout do koženého sedla, si mohou objednat jízdu v kočáře.

I nejmladší návštěvníci tohoto místa se mohou kromě krásného času v koňské společnosti sblížit s kamarády na letním dětském táboře. Ten je určen pro děti od 8 do 15 let a je jen na Vás, zda je sem budete vozit každý den, nebo je zde necháte na celý pobyt. Méně udatné děti se nejdříve mohou skamarádit se zvířecími přáteli v Mini ZOO. Na Konském dvoře žijí přítulná zvířátka jako osli, kozy, ovce, psi i kočky. Vězte, že si s sebou kromě nezapomenutelných zážitků odnesou mnoho vzpomínek i suvenýrů v podobě fotografií.

Konský dvor je vyhledávaným místem i pro jeho další nabízené služby. V případě hladu můžete zasytit svá bříška v místní restauraci, která je tematicky rozdělena na formanskou a loveckou část a letní a zimní zahradu. Nejen městské děti oceňují grilování nebo opékání, které lze absolvovat u venkovních přístřešků s ohništi. Po fyzicky náročném dni si můžete dopřát další lákadlo tohoto areálu, kterým je wellness. Různé druhy masáží, saun i bazén Vám pomohou k perfektní relaxaci.

Pokud si již nyní představujete svůj pobyt na tomto místě, klidně si do Vašeho programu, kam se vydat na výlet v Brzotíně nebo okolí, zapište následující atrakce. K romantickým procházkám je přímo stvořen Brzotínský rybník. Dechberoucí příroda se dá poznávat po turistických stezkách, které vedou Národním parkem Slovenský kras. Osvěžit svá těla v křišťálově čisté vodě je možné v bazénech koupaliště Rožňava. Jízda důlním vláčkem nebo pohledy do historie hornictví se Vám naskytnou během návštěvy Hornického muzea Rožňava.

Zlákala Vás představa poznávat krásy tohoto regionu? Zarezervujte si již nyní ubytování u zařízení Konský dvor. Můžete si pro svou rodinnou dovolenou vybrat z pěkných chat a chalup. Nebo Vám postačí i cenově přijatelné ubytování v soukromí v Brzotíně? Rádi Vám pomůžeme na základě Vámi zvolených preferencí vybrat to nejlepší ubytování nejen v obci Brzotín, ale i na celém Slovensku.

Pokud se rozhodnete navštívit region Gemer, máte jedinečnou možnost uvidět pozůstatky jednoho z nejstarších slovenských hradů. Hrad Gemer nebo také Gemerský hrad se nachází na vyvýšeném pahorku nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 232 m n. m.

Hrad vznikl na místě starého slovanského hradiště pravděpodobně koncem 11. století. První písemná zmínka o hradu pochází z konce 12. století. Pojmenování dostal podle svého prvního majitele, rytíře Gumura. Původně dřevohlinitý hrad sehrál svou první důležitou roli v bojích proti Tatarům. V letech 1241 až 1242 byl přestavěn na pevnější kamenný objekt věžovitého typu. Byl majetkem krále a plnil nejen strážní a obrannou, ale i významnou hospodářskou úlohu.

Na rudy a lesy bohatý region Gemeru se poměrně rychle rozvíjel. Ve 14. století se stal Gemer sídlem župy a byl druhým největším městečkem regionu s právem pořádat trhy. V 15. století byly přes řeku Slaná postaveny dva mosty, na kterých se vybíralo mýto. Hrad, který mosty střežil, neměl nikdy velké rozměry. Jednalo se spíše o strážní pevnost obehnanou zemním valem. V 15. století byla stavba dobyta husity. V roce 1459 hrad zpět dobyl král Matyáš Korvín, přičemž jej zničil. Později byl obnoven a několikrát změnil majitele. V 16. století byl definitivně zničen v tureckých válkách.

Pokud si k němu naplánujete výlet, zjistíte, že dnes z hradu mnoho nezbylo. Pozornému oku návštěvníka však neunikne hradní plató s konfiguračními vlnami po zničených stavbách. Z hradního kopce je krásný výhled na okolí. Pokud tam vystoupáte, můžete se dozvědět něco o proslulé husitské Panně Cince. Nebo Vás spíše zaujme pověst o králi Matyáši Korvínovi? Jeho pobyt na tomto místě připomíná i bronzová socha v životní velikosti. Zajímavá je tím, že jde o jedinou sochu v Evropě, která zobrazuje panovníka s pracovním nástrojem.

Obdivovat je co i pod hradem. V 19. století vzniklo ve městě evangelické gymnázium, na kterém studovaly takové významné osobnosti jako Janko Matúška, Ján Kalinčiak či Janko Kráľ. Jeden z nejvýznamnějších básníků slovenského romantismu Samo Chalupka, ovlivněný tímto místem, popisuje ve své básni těžké protiturecké boje v regionu Gemeru takto: Cendžia ostré šable, praskajú kopije a krv svojich synov zem slovenská pije.

Milovníky historie pravděpodobně zaujme i příběh nedalekého Hradu Jelšava. Nebo raději navštívíte jeden z nejpůsobivějších slovenských hradů Krásna Hôrka? V horkých letních dnech určitě neodmítnete chladivé osvěžení ve vlnách vodní nádrže Teplý vrch či projížďku na lodičkách na nejchladnější slovenské přehradě Palcmanská Maša. Jedinečným přírodním úkazem, který stojí za návštěvu, je nádherná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Tento úžasný region Vám poskytne více možností, kde můžete složit svou hlavu a odpočinout si před dalším nádherným dnem. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Gemerského hradu. Osloví Vás nabídka romantických chat na Gemeru, nebo raději upřednostníte pohodlné a cenově přístupné apartmány? To už necháme jen na Vašem výběru.

Původně nížinný vodní Hrad ve Štítníku byl postaven ve 13. století a plnil funkci ochranné pevnosti. Stojí na rovině a před nepřáteli ho v minulosti chránily rozsáhlé bažiny. Do hradu se dalo dostat pouze jediným padacím mostem, který býval během noci a v případě hrozícího útoku zvednutý. Zříceninu protiturecké pevnosti najdete přímo v obci, nedaleko gotického evangelického kostela.

O jeho přestavbu a renovaci se v roce 1432 postaral šlechtický rod Bebeků. Jelikož pevnost musela odolávat častým tureckým nájezdům, v roce 1577 byla znovu přebudována na moderní pevnost. Vnější opevnění bylo zesíleno kruhovými dělovými baštami a zvýšila se i pozorovací hranolová věž. Do protitureckého obranného pásma byl zařazen v roce 1559.

Po ústupu tureckých vojsk se na hrádek opět vrátili zeměpáni. Na hradě se vystřídaly uherské šlechtické rody Baloghů, Pongráczů, Rákócziů a Bakošů. Po úmrtí posledního potomka z rodu Bakošů v roce 1666 opevněné sídlo převzal stoupenec Jiřího I. Rákócziho. Po jeho smrti zůstal hrad bez majitele a z kdysi mocné pevnosti zbyla už jen zřícenina.

V 19. století se do rekonstrukce zchátralé stavby pustila hornická rodina Sárkányů a z jednoho křídla se stal kaštel. Z původního vodního hradu se do dnešních dob zachovalo jen západní přízemní křídlo, jihovýchodní bašta a část vstupu na východní straně. Na místě severního křídla stojí v současnosti hospodářská budova. Po vzájemné dohodě přešel hrad v roce 2016 do vlastnictví obce Štítník, která se postarala o vyčištění areálu a pustila se do příprav jeho obnovy. Ta by se měla dotknout i legendami opředených katakomb, jejichž existence se traduje již po staletí.

V obci Štítník si můžete prohlédnout i další zajímavé stavby – morový sloup, radnici, kurie, měšťanské domy i zmíněný evangelický gotický kostel. Vesnice se proslavila také krajkářstvím, které zde v roce 1905 zavedly sestry Szontághovy, když ručně začaly háčkovat krajky technikou zvanou irská krajka guipure. Pokud máte ještě dostatek energie, udělejte si výlet do blízké obce Ochtiná a prohlédněte si nádherný podzemní svět Ochtinské aragonitové jeskyně. Tato nevídaná krása je právem zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zarezervujte si ubytování v okolí Štítnického hradu a pusťte se do objevování dalších zajímavostí Gemerského regionu. Bohatou nabídku ubytování si můžete prohlédnout na stránce ubytování ve Štítníku.

Národní park Slovenský kras se rozprostírá v jihozápadní části naší země, u hranic s Maďarskem. Zasahuje do okresů Rožňava a Košice-okolí, část ochranného pásma také do okresu Revúca. Jeho rozloha je 34 611,08 ha, ochranné pásmo tvoří 11 741,57 ha. Území národního parku tvoří soustava náhorních plošin, kaňony řek, soutěsky a množství povrchových i podzemních krasových jevů. Slovenský kras je nejrozsáhlejším krasovým územím planinového typu v celé střední Evropě. 78 % jeho plochy pokrývají lesy.

Slovenský kras byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí 31. srpna 1973. Oblast byla 1. března 1977 jako první na Slovensku zapsána do mezinárodní sítě Biosférických rezervací UNESCO v programu Člověk a biosféra. Oblast se národním parkem stala 13. února 2002. Momentálně je známo více než 1 350 jeskyní a propastí, které jsou zapsány na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Asi nejvýznamnější jeskyní je unikátní Ochtinská aragonitová jeskyně. Území je známé rozmanitostí přírodních podmínek. Ty umožňují, aby se zde vyskytovaly živočišné i rostlinné druhy horských, lesostepních i stepních zástupců.

Klima národního parku a jeho “Nej”

Klima je v Národním parku Slovenský kras mírné. Oblast spadá do pásma mírně vlhkého a mírně teplého podnebí, výše položená místa spadají do oblasti mírně chladného klimatu. Průměrná teplota v lednu se drží v rozmezí -4 až -6 °C, v červenci se zase šplhá mezi 19 až 20 °C. Sněhová pokrývka území pokrývá od 50 do 115 dní, průměrně do maximální výšky 45 cm. Roční úhrn srážek není nijak výrazný, dosahuje hranice 630 až 990 mm. Voda vsakuje do podzemních dutin a následně vznikají tzv. vyvěračky (např. Brzotínská, Ardovská, Kečovská a jiné). V národním parku natrefíte na dva vodopády (Hrhovský, Hájské) a několik menších vodních nádrží. Jsou to různé rybníky, například Jasovské nebo Hrušovské.

Národní park Slovenský kras se pyšní několika nej. Nejvýše položené místo je ve výšce 925 m n. m. na vrcholu Matesovy skály. Nejníže položené místo je ve výšce 217 m n. m. na úpatí Plešivecké planiny. Nejdelší a současně nejhlubší jeskyní je jeskynní systém Skalistého potoka (délka 8 123 m, výškový rozdiel 373 m, vertikální rozpětí 376 m). Nejstarší přírodní rezervace pochází z roku 1925 (Jasovská jeskyně). Nejníže položená klasická ledová jeskyně (Silická lednice) se nachází ve výšce 503 m n. m. Nejmenší přírodní rezervace má rozlohu 1,22 ha (Pod Fabiankou), zatímco největší (Brzotínské skály) má rozlohu 433,78 ha.

Slovenský kras má pestré zastoupení flóry i fauny 

Národní park Slovenský kras má ve svém zastoupení flóru rozličných oblastí. Rostliny spolu se svými společenstvy patří mezi nejpůsobivější složky zdejší přírody. Je zde pěkně viditelný vliv jak karpatské, tak panonské flóry, což vytváří jakousi mozaiku vegetace. Dokonce zde rostou všechny druhy rmutů, které se v naší zemi vyskytují. Vzhledem k výškovému rozpětí Slovenského krasu jsou zřetelně vytvořeny tři vegetační stupně: planární, kolinní, submontánní. Za endemit národního parku je v současné době považována chudina drsnoplodá Klášterského. Nahradila rmut turnianský, který byl ještě donedávna považován za zdejší endemit. Mezi další endemity území patří například šafrán spišský, koniklec prostřední nebo tařička slovenská. Největší zastoupení mají kalcifyty a xerotermní druhy. Jejich hlavní vlastností je dobrá adaptabilita na prostředí, přežijí ve stavu sucha i v extrémních mrazech. V Národním parku Slovenský kras se vyskytuje až 1 500 taxonů vyšších rostlin, ale vážou se k němu i další „nej“. Najdete zde největší území s porostem kandíku psího zubu a nejnižší nadmořskou výšku s výskytem astry alpské.

Fauna Národního parku Slovenský kras je taktéž rozmanitá. Území je domovem všech našich šelem, množství bezobratlých, téměř všech druhů netopýrů. Bohaté zastoupení mají taktéž avifauna (ptactvo), herpetofauna (plazi) a batrachofauna (obojživelníci). V jeskyních a podzemních prostorách se díky podmínkám pro život vyskytují kromě netopýrů také pavouci a měkkýši. Každoročně probíhá sčítání netopýrů během jejich zimování v jeskynních systémech. V tomto období zde žije 24 druhů v zastoupení více než 50 000 jedinců. Avšak typická pro toto území je zejména fauna stepního a lesostepního pásma. Mezi zajímavé živočichy národního parku patří kutilka stepní, krátkonožka evropská, ještěrka zelená, užovka stromová, sysel obecný, puštík dlouhoocasý či datel černý. Fauna Slovenského krasu má také svá „nej“. V národním parku žije největší zimující kolonie netopýrů, hnízdí zde náš největší (orel skalní) i nejmenší opeřenec (králíček ohnivohlavý), svůj brloh zde má náš největší savec (medvěd hnědý).

Skvělé místo na procházky, turistiku i horolezectví

Součástí národního parku je 6 přírodních rezervací, 10 národních přírodních rezervací a 16 národních přírodních památek (zejména jeskyní). Každé z těchto míst je něčím jiným výjimečné a vyniká jinou devizou, která láká turisty. Turisté je mohou navštěvovat celoročně. Je možné si naplánovat nenáročné procházky, stejně jako vícedenní přechody. Všechno je to pouze o zvážení vlastních schopností, sil a možností. V létě je v národním parku typická pěší turistika, cykloturistika i horolezectví. V zimě není ničím nezvyklým potkat běžkaře. Co se týče zmíněného horolezectví, celoroční je možné pouze v lokalitách Stěnka za chatou, Stěnka nad potokem (strana od potoka i ze stěny Masivu Zadního komína) a Májová věž. V ostatních lokalitách platí vzhledem k vysokému stupni ochrany přírody uzávěra od 1. 2. do 31. 7. Hlavním střediskem horolezectví v Slovenském krase je NPR Zádielská soutěska.

Mezi další možnosti, které nabízí Národní park Slovenský kras, patří agroturistika, rybaření i jezdectví. Perfektní výlet Vás čeká také k Turnianskému hradu, Štítniku či Plešivci, které jsou zříceninami hradů. Velmi pěkně je i u Zádielského hradiště, hradu Krásna Hôrka či zámečku Betliar. Na našich stránkách najdete nabídku ubytování v okolí Národního parku Slovenský kras, díky kterému budete k atrakcím okolí skutečně blízko. Potom je Vaším úkolem už pouze sbalit si batoh, obout toulavé boty a vydat se poznávat jeho krásy.

V krásném prostředí Slovenského krasu se v obci Rudná nachází „ráj koní a dalších zvířátek“. Na mapě ho můžete najít označený jako Minifarma Wattani Rudná nebo Ranch Wattani.

Tento objekt kdysi vznikl jako minifarma nacházející se na okraji Národního parku Slovenský kras. Výborné přírodní prostředí zde zaručuje možnost dokonalého odpočinku, kde je člověk v souznění s přírodou. Na své si zde přijdou nejen příznivci zvířat, jelikož na farmě našli svůj domov pony Žužu, shetlandský pony Luna, malá kobylka Sunny, stádo kamerunských a quessantských oveček, stejně jako zakrslí králíci a německý obrovitý strakáč. Klidně se zde potěší i ti, kteří jen potřebují změnit prostředí.

Kromě těchto zvířátek si můžete zajezdit na koni. Připraveny jsou zde kurzy, kde Vás jako začátečníky naučí jezdit na těchto majestátních ořích, ale řeknou Vám i vše ostatní o jejich péči. Pokročilejší jezdce může zaujmout možnost vyjížďky na koni do přírody. Kromě klasického stylu je možné vyzkoušet si westernový styl ježdění, parkur nebo to, jak vypadá příprava drezury koní.

Malým návštěvníkům většinou postačuje jen hlazení nebo tulení se k našim roztomilým ovečkám. Maminky se neskutečně těší, a i proto své děti fotografují se zvířátky, aby měly alespoň nějaký suvenýr z tohoto místa. Tatínkové jsou zase rádi, že jejich milované osoby prožily nevšední zážitek na tomto místě.

Po dni stráveném v přírodě a v obklopení zvířátek se určitě vydejte na další zajímavá místa v okolí. Pokud Vás lechtají horké sluneční paprsky a máte chuť se zchladit, dopřejte si to pravé osvěžení a vrhněte se do bazénů Rožňavského koupaliště. Můžete se po tomto úžasném zážitku vydat i na prohlídku Hornického muzea v Rožňavě, kde Vám parádní zážitek zajistí i jízda důlním vláčkem. Vždyť kdo by se zde nechtěl na chvilku stát horníkem? Region je bohatý na nerostné suroviny a to, jak to zde kdysi vypadalo, se dozvíte v Historické expozici Hornického muzea. Hvězdy na obloze nebo vesmírné úkazy můžete pozorovat, pokud se vypravíte do krásné Hvězdárny v Rožňavě.

Věříme, že si pobyt v této lokalitě užijete naplno. Můžete si k jeho zpestření vybrat ubytování u Minifarmy Wattani Rudná. V nabídce ubytovacích kapacit jsou krásné a rodinami preferované chaty v Rudné, ale oblibě se těší i apartmány Rudná. Vše závisí jen na Vás a na tom, jaký typ ubytování si zvolíte.

K létu neodmyslitelně patří relaxace ve vodě. Pokud Vás už lechtají horké sluneční paprsky, dopřejte si to pravé letní osvěžení a vrhněte se do bazénů rožňavského koupaliště. Toto městské koupaliště rodinného typu nabízí svým návštěvníkům krásné, tiché a upravené prostředí s množstvím zeleně. Navíc dostatek stromů Vám poskytne ochranu před sluncem i příjemný chládek. Stačí si na sebe navléknout Vaše oblíbené plavky a vodní radovánky mohou začít!

Zkušené plavce jistě potěší klasický velký plavecký bazén s rozměry 50 x 25 m s třípatrovým skokanským můstkem. Hloubka vody v tomto bazénu dosahuje 120–400 cm. Další tři bazény jsou určeny především dětským návštěvníkům. Voda je vyhřívaná na 24–26 °C. Na Vaši bezpečnost v bazénech dohlížejí zkušení plavčíci. Po plavání si rozprostřete deku na travnaté ploše a v klidu chytejte bronz. Za malý poplatek si můžete zapůjčit plážové lehátko a slunečník. Před opalováním se nezapomeňte natřít vhodným opalovacím krémem, který Vaši pokožku ochrání před spálením a škodlivými UVA a UVB paprsky.

Pokud dáváte přednost aktivnímu odpočinku, čas strávený na koupališti si zpříjemněte na tenisovém kurtu či minigolfovém hřišti. V případě potřeby máte možnost zapůjčit si volejbalový, basketbalový či fotbalový míč. Pro děti je vybudováno menší dětské hřiště s pískovištěm, prolézačkami a houpačkami. Vaši drobci si pořádnou zábavu užijí i na dětském dopravním hřišti s originálním značením. Občerstvení v areálu koupaliště nabízí pět bufetů. Samozřejmostí je venkovní posezení na lavičkách se slunečníky nebo na kryté letní terase. Koupaliště realizuje i ranní plavání v pracovní dny v čase od 6:00 do 8:00 hod.

Abyste nemuseli večer spěchat domů, zarezervujte si ubytování v blízkosti Koupaliště Rožňava. Ubytování v Rožňavě nabízí kvalitní služby větších i menších penzionů a soukromí stylových chat. Další dny podnikejte výlety do okolí. Do pozornosti Vám dáváme překrásný Zámek Betliar, Hrad Krásna Hôrka i Krásnohorskou jeskyni. Objevte také přírodní poklady ukryté v Národním parku Slovenský kras. Na jeho území se nachází unikátní Ochtinská aragonitová jeskyně, která je jednou ze čtyř zpřístupněných jeskyní svého druhu na světě.

Máte rádi přírodu a chcete vidět něco unikátního? Něco jedinečného? Něco, co obdivují lidé z celého světa? Něco takového máme. Je to svět podzemní nádhery s názvem Ochtinská aragonitová jeskyně. Je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO.

Aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen velmi zřídka. Je zajímavý svou strukturou a Ochtinská aragonitová jeskyně je jen jednou ze čtyř zpřístupněných svého druhu na světě. Další najdete na Moravě, v Mexiku a v Argentině.

Nachází se 25 km od Rožňavy a její návštěvu můžete spojit s prohlídkou zámečku v Betliaru. Jeskyně leží na svahu Hrádok a z parkoviště to máte do jejích útrob jen pár metrů.

Ty nejlepší věci byly objeveny díky náhodě. To platí i v případě Ochtinské aragonitové jeskyně. Okolí Rožňavy bylo již odnepaměti proslulé bohatou hornickou historií. V roce 1954 se při geologickém průzkumu jedné ze štol uskutečnil mnohem významnější objev. Byla jím tato unikátní jeskyně. Zpřístupňování jeskyně bylo zahájeno v roce 1966 a první návštěvníci ji obdivovali v roce 1972.

Zajímavostí je mimořádně dlouhý vchod. Kvůli nedostupnosti jeskyně bylo nutné prorazit až 144 metrů dlouhý přístupový tunel. Celá trasa překrásným podzemím pod aragonitovou výzdobou měří 300 metrů a zabere Vám půl hodiny času. Teplota v jeskyni se pohybuje mezi 7 a 8 stupni Celsia, buďte na to připraveni. Aragonit v jeskyni neustále dorůstá a tvoří se, a Vy budete mít možnost vidět jeho krásu. Jemné jehličky a bizarní útvary zcela odlišné od klasických krápníkových jeskyní. I když svou délkou neohromí, tak zaručeně ohromí svou krásou a přírodním bohatstvím. Půl hodiny v podzemí určitě nebudete litovat, neboť uvidíte něco, co miliardy lidí na planetě ještě neviděly.

Tuto nádheru si můžete vychutnat téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na tento den v týdnu si raději udělejte náhradní program. Udělejte si výlet do Slovenského krasu či Slovenského rudohoří. Navštívit můžete i neméně známé jeskyně v okolí, jeskyni Domica či Dobšinskou ledovou jeskyni.

Blízké obce, jako například Slavošovce či Ochtiná, nabízejí především rodinné ubytování v soukromí. Najdete zde i dostatek příjemných chatek, kde budete mít vytoužené soukromí. O něco rušnější jsou městečka Jelšava a Rožňava, kde jsou Vám k dispozici i penziony či hotely. Vše záleží na Vašich preferencích, ale u Ochtinské aragonitové jeskyně není problém najít ubytování jakékoli kategorie.

Pouhých 3 kilometry severně od města Rožňava se nachází malebná vesnička Betliar, která se právem pyšní honosným šlechtickým sídlem ze 17. století. Zámeček Betliar vznikl původně jako předsunuté opevnění hradu Krásna Hôrka. Věděli jste, že zámeček v Betliaru je jediným sídlem na Slovensku, které se po skončení 2. světové války zachovalo se svým původním zařízením a sbírkami? Všechny exponáty, které si můžete prohlédnout v jeho interiéru, kdysi patřily uherskému šlechtickému rodu Andrássyů. Ten byl považován za jeden z nejvýznamnějších aristokratických rodů v Evropě. Na Slovensku byli známí díky čtyřsetletému vlastnictví hradu Krásna Hôrka a zámečku Betliar.

Na místě původního staršího renesančního zámečku vzniklo v letech 1881–1886 vskutku luxusní sídlo, které nechal zrenovovat hrabě Emanuel I. Andrássy. Poslanec Uherského sněmu a člen Uherské akademie věd se nechal inspirovat anglickými venkovskými sídly. O další modernizaci se zasloužil jeho syn Gejza I., čímž vznikla přepychová rezidence s elektrickým osvětlením, ústředním topením, 16 koupelnami, překrásnou knihovnou a četnými apartmány, které v časech pověstných honů obývala i společenská elita. Andrássyové byli vášnivými cestovateli, což se projevilo i na zařízení interiéru. Zámeček zaplnili množstvím vzácného nábytku, uměleckými díly i rozsáhlými sbírkami, které tvoří exotické předměty, lovecké trofeje a obrazy realistů 19. století.

Zámeček sloužil jako sídlo rodiny do roku 1945. V poválečném období byl zestátněn a v současnosti v něm sídlí muzeum zachycující život tohoto významného šlechtického rodu. Expozice bytové kultury šlechty v 18. a 19. století byla zřízena a veřejnosti zpřístupněna po celkové rekonstrukci budovy v roce 1994. Muzejní výstava je umístěna v prvním a druhém patře a zabírá plochu 2 308 m². Tvoří ji téměř 50 obytných místností a několik užitkových prostor, jako jsou koupelny, šatník či pracovní místnosti. Vedle exkluzivních kusů nábytku s vkusnými textiliemi a čalouněním si můžete prohlédnout i stříbrné předměty, užitkový porcelán, sklo a keramiku i orientální koberce a závěsy. Starobylý Egypt odedávna fascinoval nejen vědce a badatele, ale i vášnivé cestovatele, a nebylo tomu jinak ani v případě rodiny Andrássyů. Přízemí zámečku je proto věnováno unikátní kolekci egyptologických cenností. Snad nejatraktivnějším artefaktem je mumie kněze boha Amona dovezená z pohřebiště v Gíze. Její věk se odhaduje na 12. století před Kristem. Další vzácností je mumifikované tělo neznámého egyptského dítěte a hrobové nálezy ve formě amuletů a jejich fragmentů.

Andrássyové byli také vášniví lovci. Tomuto koníčku v kombinaci s fascinací exotickými krajinami je věnována Výstava exotických trofejí. Za zakladatele této unikátní sbírky považujeme hraběte Emanuela, který v roce 1849 podnikl dobrodružnou cestu do Indie. V jeho stopách pokračoval i jeho syn Gejza I., který proslul jako výjimečný lovec a nadšenec všeho napínavého a nebezpečného. Expozice obsahuje preparáty z Afriky a Asie a je instalována v prostorách zimní zahrady, aby v návštěvnících vyvolala poutavou a avanturistickou atmosféru. Mezi největší pozoruhodnosti muzea patří i hlavní knihovna, kterou v roce 1790 založil Leopold Andrássy. V době jejího vzniku měla 565 knih zejména z oblasti historie, medicíny, fyziky a filozofie. Dnes sestává z více než 14 tisíc svazků teologických, filozofických, historických i geografických děl z 15. až 19. století, která byla napsána v šesti různých jazycích. Nejvzácnějšími exempláři jsou prvotisky. Tím nejstarším je medicínská kniha vydaná v Benátkách v roce 1486. Vaše prohlídka končí v nádherném anglickém parku s vodopádem, jeskyní a třemi fontánami, který byl v roce 1977 zapsán do seznamu historických zahrad a parků světa.

Po vyčerpávající, ale o to vzrušující prohlídce zámečku si ještě udělejte procházku k nedaleké Hermesově studně. Pěkný den završte ve stylovém pokojíku rodinného penzionu. Pokud však hledáte více soukromí, klikněte na stránku ubytování v Betliaru a zobrazí se Vám kompletní nabídka ubytování v blízkosti zámečku Betliar. Najdete v ní množství romantických chat i stylových apartmánů. Následující dny si vyhraďte na poznávání krás Slovenského rudohoří a Volovských vrchů.

V městě Rožňava, v měšťanském domě pocházejícím ještě z konce 15. století, sídlí Galerie Hornického muzea. Kromě krátkodobých výstav je galerie místem tvůrčích dílen, besed či prezentací výtvarného umění. Navštivte galerii, která patří pod Hornické muzeum v Rožňavě.

Galerie je otevřena během pracovního týdne, od pondělí do pátku. Návštěvu si můžete naplánovat od 9:00 do 17:00. Pokud Vám čas nevyhovuje, vstup do galerie je mimo otevírací hodiny možný pro předem ohlášené skupiny od 6 osob. Rodiny s dětmi mohou využít zvýhodněné rodinné vstupné. Galerie a její expozice jsou částečně dostupné i pro imobilní návštěvníky.

Přijďte si vychutnat dávku umění. Nahlédněte na vlastní či převzaté výtvarné výstavy, otestujte své dovednosti a fantazii při tvůrčích dílnách nebo si rozšiřte své vědomosti při muzejně-pedagogických hodinách.

Pokud navštívíte Rožňavu, nevynechejte Historickou expozici na Šafárikově ulici, kde najdete ty nejvzácnější exponáty Hornického muzea. Vzácnou sbírku výtvarného umění si můžete prohlédnout v nedalekém Krásnohorském Podhradí. Andrássyho obrazárna, která byla postavena na přání tehdejšího majitele Dionýza Andrássyho, Vás okouzlí nejen výtvarnými poklady, které ukrývá, ale i samotnou architekturou historické budovy.

Pokud hledáte klid a pohodu v okolní přírodě, vychutnejte si procházku v okolí Brzotínského rybníka v nedaleké obci Brzotín. V letních měsících oceníte osvěžení, které nabízí koupaliště Rožňava. Vyberte si z naší nabídky a rezervujte si ubytování v okolí Galerie Hornického muzea. Útulné penziony či apartmány v blízkosti Rožňavy jsou tou správnou volbou.

Pokud Vás zajímá historie a chtěli byste se dozvědět něco o té rožňavské, zavítejte do historické expozice Rožňavského hornického muzea. Najdete ji v památkové budově bývalé Markovy koželužské manufaktury, která sloužila svému účelu do roku 1925. Jedinečnost výstavy spočívá v tom, že všechny vystavené exponáty jsou rozděleny netradičně – podle materiálového složení. Můžete se těšit na více než 6 000 různých předmětů týkajících se zejména bytové kultury, numismatiky, řemesel, národopisu a militarií.

Budova muzea vznikla v roce 1782 postupnou přestavbou dvou jednopodlažních koželužských budov v jeden celek. Kdysi v ní sídlila hlavní administrativní budova a jako jediná z bývalé zástavby továrny se zachovala do dnešních dob. Objekt představuje významnou památku na manufakturní období průmyslu v Rožňavě. Fasáda je postavena v klasicistním slohu, horizontálně členěná římsou ve výšce oken. Ploché štukové reliéfy ve čtyřech půlkruhových výplních oken v přízemí znázorňují postup zpracování kůže. Věděli jste, že Markova manufaktura patřila mezi nejvíce prosperující továrny v Uhrách?

Po konečné likvidaci továrny v roce 1925 sloužila budova různým účelům. Hornickému muzeu v Rožňavě byla předána až po rekonstrukčních pracích, které probíhaly v letech 1973–1977. Depozitář muzea tvoří vlastní rozsáhlé sbírky z historie, archeologie, hornictví, hutnictví, dějin umění a techniky i přírodních věd – zejména mineralogie a geologie. Určitě Vás zaujme dobový nábytek, výstava historických kyvadlových hodin či předměty z užitkové keramiky a skla. Vaše oči se mohou pokochat krásnými ručně malovanými ozdobnými talíři a džbány. V muzeu jsou vystaveny i ubrusy a dečky s překrásnými výšivkami a dřevěné nástroje používané při zpracování lnu. Bohatá sbírka obsahuje také předměty z mědi, různé váhy a závaží, proutěné košíky a dřevěné nádoby či črpáky, které naše babičky využívaly při přípravě skromné stravy. Nechybí ani čutory ve vyšívaných kožených obalech či ručně vyřezávané dřevěné sošky. V závěru Vás čeká historický velocipéd, náhrobní kameny a litinová kamna.

Za dalšími skvosty se vydejte do Hornického muzea Rožňava, ve kterém najdete i dva ojedinělé exponáty: parní nákladní automobil Škoda Sentinel a parní válec Aveling & Porter z roku 1883. Zůstaňte v Rožňavě pár dní a objevte i další překrásná místa, která ukrývá gemerský region. S výběrem ubytování v blízkosti historické expozice Hornického muzea v Rožňavě Vám pomůže náš portál. Ubytování v Rožňavě nabízí široký výběr romantických penzionů a stylových chalup. Na svůj dovolenkový seznam určitě zařaďte návštěvu blízkého kaštelu Betliar, hradu Krásna Hôrka a Andrássyho obrazárny. Skvělou turistiku zažijete v národním parku Slovenský kras, ve kterém se nachází překrásná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Toužíte po jiném zážitku, než jaký Vám nabízejí běžné galerie a muzea? Pokud ano, zavítejte do Hornického muzea Rožňava – zážitkového centra Sentinel. V tomto okresním městě si můžete dopřát prohlídku jedné ze tří částí Hornického muzea. V rámci jeho zážitkového centra, které bylo vytvořeno rekonstrukcí objektů muzea v letech 2015 až 2016, si můžete prohlédnout opravdu zajímavé exponáty. Možná Vás zaujme jízda důlním vláčkem v jeho areálu.

Při pohledu do minulosti města Rožňava zjistíte, že z původní osady horníků, kteří sem přišli těžit nerostné bohatství okolních hor, vzniklo velmi bohaté město. Region Horního Gemeru byl bohatý na různé nerostné suroviny. V 17. století se zde těžily drahé kovy jako zlato a stříbro, nechyběla ani měď. Později se zde rozvíjela železářská výroba a ve větším rozsahu začala těžba magnezitu a nerudných surovin. I proto byla v letech 1905 až 1910 postavena budova tohoto muzea, která je řazena mezi nejstarší budovy postavené pro hornicko-hutnické muzejnictví ve střední Evropě.

Při návštěvě této části muzea si můžete zvolit, zda si prohlédnete celý jeho areál, nebo jen vybrané expozice. Samostatně vyčleněna je Expozice hornictví a hutnictví Gemeru, kde objevíte historii gemerského hornictví a hutnictví. Výklad průvodce zde doplňují ukázky prvotních dobývacích pracovních nástrojů, dopravních prostředků i důlní měřičské a osvětlovací techniky. Ve druhé samostatné expozici Přírody Slovenského krasu a přilehlých oblastí jsou do popředí dávány přírodní zajímavosti v této lokalitě. Celý areál doplňují expozice: Čas páry v Hornickém muzeu se dvěma unikátními sbírkovými předměty, Důlní pracoviště umístěná v muzejních sklepích a nádvoří, na kterém jsou zajímavé důlní mechanismy a důlní železnička.

V tomto muzeu najdete také dva ojedinělé technické unikáty – parní nákladní automobil Škoda Sentinel. Je to jeden ze tří zachovaných kusů v rámci území bývalého Československa. Druhou raritou je parní válec Aveling & Porter z roku 1883, který je 3. nejstarším parním válcem na světě. Přijdete si i Vy na vlastní oči prohlédnout tyto jedinečné unikáty? Nebo Vás sem přiláká možnost jízdy v parním automobilu a na důlní železničce, či využití interaktivní místnosti? Neméně důležitá je i jedinečná sbírka důlních lokomotiv a nakladačů.

V tomto muzeu se návštěvníkům snaží přiblížit a nabídnout své prostory pro kulturně-výchovnou činnost či pro ně připravovat tvůrčí dílny na nádvoří. Pracovníci muzea Vám předvedou vrtací techniku, skvosty slévárenských produktů, tavení v polní šachtové peci a jiné úžasné věci související s hornictvím. V současnosti zastává muzeum funkci okresního vlastivědného muzea se specializací na hornictví a hutnictví Spišsko-gemerského rudohoří.

V tomto městě se nudit nebudete. Klidně si vyberte i další budovy k prozkoumání, a to Historickou expozici Hornického muzea a Galerii Hornického muzea. Záhady nekonečného vesmíru lze objevovat návštěvou Hvězdárny v Rožňavě. Mnohé zajímavé expozice nebo akce jsou organizovány v nedalekém zámku Betliar. Po dni plném nových informací můžete na chvilku vypnout u jiné aktivity. Co takhle zvolit plavání na koupališti Rožňava? Nebo se raději budete dívat na svět z koňského hřbetu na ranči Wattani?

Zaujala Vás nabídka tohoto muzea i dalších aktivit? Tak neváhejte s rezervací ubytování u Hornického muzea Rožňava – zážitkového centra Sentinel. V nabídce jsou mnohá ubytovací zařízení, kde můžete přespat. Vyberete si z útulných chat v Rožňavě, nebo Vám postačí i pokoj v penzionu? Rozhodnutí je jen na Vás! Ta nejlepší ubytování se rezervují rychle.

Méně známá Krásnohorská jeskyně se nachází v Národním parku Slovenský kras, blízko obce Krásnohorská Dlhá Lúka. Vstup do jeskyně je nutné dohodnout předem, jelikož je vždy doprovázen zkušenými jeskyňáři. Minimální počet účastníků jsou 4 osoby a vzhledem k náročnosti prohlídky se nedoporučuje pro malé děti.

Krásnohorská jeskyně se pyšní jedinečnou raritou. Nachází se zde největší krápník v mírném klimatickém pásmu s úctyhodnou výškou 34 metrů. Také proto byla jeskyně zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Během Vaší prohlídky se budete cítit jako praví jeskyňáři, podmínky se totiž budou velmi podobat těm, jaké mají speleologové při objevování podzemních prostor.

Ještě před prohlídkou dostanete kompletní jeskyňářskou výstroj a hurá objevovat! Čeká na Vás příjemná teplota kolem 9 °C a v podzemním království Vás patřičně přivítají až 4 druhy netopýrů. Adrenalin si zvednete během prolézání sutin, traverzování podzemního potoka či brodění přes jeho mělčí části.

Do Slovenského krasu se nevyplatí jet jen na jeden den. Doporučujeme Vám proto ubytovat se v blízkosti Krásnohorské jeskyně nebo si najít ubytování v Rožňavě a naplánovat si další výlety v Rožňavě a okolí. Jednoznačně si nechte celý den na poznávání národního parku Slovenský kras. Kousek historie Vás čeká na hradě Krásna Hôrka i v honosném zámku Betliar, kde se natáčel slovenský seriál s názvem 1890. A abyste podzemní zážitek správně kompenzovali, zveme Vás na astronomický zážitek přímo do Hvězdárny Rožňava.

Lidé již odedávna fascinovali hvězdy a neočekávané úkazy na noční obloze. Sledovali výbuchy supernovy, upírali svůj zrak k zářícím hvězdám nebo se snažili zjistit vše o vzdálených neprobádaných planetách. Patříte k takovým lidem i Vy? Nahlédněte do tajů vesmíru díky pozorováním ve Hvězdárně v Rožňavě. Tato se v případě příznivého počasí uskutečňují každý čtvrtek.

Přibližně od 15. století se lidé usilovali putovat za záhadami vesmíru. V městě Rožňava se však podařilo nahlédnout do vesmíru až o několik století později. Na jižním svahu kalvárie v Lesní ulici byla postavena první hvězdárna v roce 1966, kdy byl pozemek již současné hvězdárny odevzdán astronomickému kroužku za účelem vybudování pozorovatelny. Od roku 1969 se z místní hvězdárny stala samostatná instituce s názvem Lidová hvězdárna Uránia. Postupně se do vybavení hvězdárny dokupovaly technické vymoženosti jako dalekohled typu Newton s rozměry 280/2250, radioteleskop, meteostanice nebo refraktor.

Hvězdárna v Rožňavě je tvořena kopulí, meteorologickou stanicí, srážkoměrem, pozorovatelnou s odsouvací střechou, odsouvací pozorovatelnou, slunečními hodinami, sluneční pecí a celooblohovou kamerou. V jejím vybavení nechybí ani různé druhy dalekohledů, díky kterým lze sledovat všechna vesmírná tělesa na obloze. Od roku 2009 byla hvězdárna svěřena do správy majetku Gemerského osvětového střediska. Její činnost byla začleněna do organizační struktury GOS a byl v ní vytvořen úsek astronomie, který plní úkoly především z oblasti populárně-výchovné, odborně-výzkumné, pozorovatelské a poradenské činnosti.

Rožňavská hvězdárna pořádá během čtvrtečních večerů pro své návštěvníky populární večerní pozorování oblohy. Tato se konají jen v případě příznivého počasí po setmění oblohy. V rámci večerní exkurzie se během skupinové návštěvy můžete dohodnout na absolvování přednášky na předem zvolené téma. Během slunečných dnů je díky přenosnému chromosférickému dalekohledu nebo dalekohledům se slunečním filtrem či projekcí v kopuli hvězdárny dohlédnout až na tisíce kilometrů vzdálené Slunce. Hvězdárna je vyhledávaným místem pro žáky, učitele i širokou veřejnost. V jejím portfoliu lze zarezervovat odbornou přednášku na předem uvedené téma a dozvědět se tak více o tomto nekonečném světovém prostoru. Pracovníci hvězdárny uskutečňují i výjezdová pozorování ve školních a předškolních zařízeních. K činnosti hvězdárny patří i organizování postupové vědomostní soutěže „Co víš o hvězdách“ a soutěže výtvarné tvorby „Vesmír očima dětí“ a „Astrofilm“. Do zájmové činnosti patří sdružování nadšencov pro astronomii v Astroklubu při hvězdárně.

Hvězdárna se snaží oslovit každého svého návštěvníka. Pokud se však raději držíte pevně nohama na zemi, zavítejte i na další atrakce v Rožňavě. Region Gemeru je proslulý díky báňské činnosti. O dějinách hornictví se dozvíte během návštěvy historické expozice Hornického muzea. O něco zajímavější zážitek Vám nabídne Hornické muzeum Rožňava. V jeho prostorách se můžete svézt báňským vláčkem nebo si prohlédnout dva ojedinělé technické unikáty – parní nákladní automobil Škoda Sentinel a parní válec Aveling & Porter. V letních dnech, kdy se teplota dostává na více než 25 °C, se vyplatí zajít do bazénů koupaliště Rožňava a zchladit zde svá sluncem rozpálená těla. Přece jen, plavání je výborné pro každou věkovou kategorii. Zakončení dne může být se skleničkou vínka ve Vašem předem rezervovaném ubytování, nebo ve stanu u Brzotínského rybníka.

Věříme, že i díky našemu ubytování u hvězdárny v Rožňavě si budete moci užívat skvělý pobyt jakéhokoli druhu. Ať už přijedete na pracovní cestu, nebo se sem přijedete během léta rekreovat s rodinou, na našem portálu si můžete najít takové ubytování, které bude splňovat všechny Vaše požadavky. Zvolíte si apartmány v Rožňavě nebo pokoj v hotelu? Rozhodnutí je jen na Vás!

Pokud patříte mezi aktivní lidi, kteří mají rádi turistiku, historii a krásné výhledy, doporučujeme Vám návštěvu starého Jelšavského hradu. Hrad se nachází na kopci uprostřed lesa, nedaleko města Jelšava, v regionu Gemer, okrese Revúca, v nadmořské výšce 477 m n. m.

K hradu se dostanete tak, že po opuštění města odbočíte před magnezitovými závody doleva. Pokračujte přibližně 1 km na místo, kde se cesta rozvětvuje. Zde je možné zaparkovat auto. Modrá turistická značka Vás zavede až k zřícenině hradu. Výstup Vám potrvá přibližně 30–40 minut. Počítejte s převýšením 133 m. Túru zvládnou i rodiny se staršími dětmi. Nádherné výhledy na údolí a město Jelšava jsou za pěkného počasí tou nejkrásnější odměnou za vynaloženou námahu.

Starý hrad Jelšava nebyl velký. Rozkládal se na ploše přibližně 60 x 20 m. Jeho dominantou byla čtyřhranná věž s půdorysem 10 x 10 m, která měla až 3 m široké zdi. Hrad obklopovalo opevnění s půlkruhovou věžičkou z lomového kamene. Cesta do hradu vedla přes příkop a byla chráněna palisádami.

O výstavbu hradu se zasloužil palatin Leustach Jolsvai z rodu Ratoldů. Hrad byl postaven ve 14. století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1421. V 15. století sehrál hrad významnou roli v bojích s vojsky Jana Jiskry a bratříky. Tyto události ho však vážně poškodily. V roce 1461 ho obnovili Perényiové. Význam hradu postupně zanikal a centrem hospodářského i společenského života se postupně stal nedaleký Muráňský hrad. Definitivní zánik jelšavského hradu pravděpodobně způsobily těžké boje s Turky v roce 1566. Tuto dramatickou historickou událost popisuje ve své básni i známý slovenský básník Samo Chalupka, který studoval na nedalekém gemerském evangelickém gymnáziu.

Pokud se nacházíte v tomto regionu, určitě si nenechte ujít návštěvu nedaleké jedinečné Ochtinské aragonitové jeskyně, kterou přijíždějí obdivovat turisté z celého světa. Byla objevena náhodou při ražení průzkumné báňské štoly a obsahuje jednu z nejkrásnějších aragonitových výzdob na světě. Možná Vás svou historií a vzhledem zaujme Hrad Štítník. A pokud patříte mezi obdivovatele technických památek, nevynechejte ze svých plánů návštěvu Slavošovského tunelu. Po zajímavých výletech po hradech a jeskyních Vám možná přijde vhod i osvěžení na letním Koupališti v Revúci.

Říkáte si, že byste chtěli navštívit všechna tato zajímavá místa? Jeden den Vám na to nebude stačit. V takovém případě možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti hradu Jelšava. Je jen na Vás, zda si vyberete útulné chaty a chalupy, nebo upřednostníte pohodlné apartmány v Jelšavě.

V bývalém panství Andrássyů, v obci Krásnohorské Podhradie, stojí unikátní mauzoleum v secesním stylu. Jako první našla v mauzoleu odpočinek Františka, manželka Dionýza Andrássyho, na jejíž počest nechal mauzoleum vybudovat. Dionýz se do rodného kraje vrátil právě po její smrti a nechal převézt její ostatky z Mnichova. Událost, známá také jako velký krásnohorský pohřeb, se nesla ve velké slávě. V roce 1913 našel poslední odpočinek v mauzoleu i samotný Dionýz. Navštivte monumentální mauzoleum, jehož jednoduchou vnější výzdobu doplňují bohaté vnitřní dekorace v podobě ornamentů či reliéfů. Prohlídka trvá přibližně 20 minut a naplánovat si ji můžete denně kromě pondělí.

Secesní stavba je na Slovensku unikátní i díky vlivu mnichovských umělců, jelikož většina secesních staveb byla na Slovensku ovlivněna vídeňsko-budapešťským proudem. Mezi návrhy velkolepé hrobky byly i prostory známého hradu Krásna Hôrka, který byl součástí panství. Dionýz se však nakonec rozhodl pro samostatnou stavbu.

Mauzoleum je postaveno uprostřed nádvoří, které je součástí rozlehlého parku. Prohlídka parku má rovněž své kouzlo. Doplňuje ho totiž několik sochařských skvostů. Mezi nimi se tyčí socha jezevčíka z červeného mramoru. Manželé Andrássyovi, kteří neměli děti a během svého života pomáhali jiným dětem, sirotkům či vdovám, nechali takto zvěčnit svého domácího mazlíčka. Samotné nádvoří s mauzoleem obklopuje 3,5 m vysoká zeď. Hned u vstupu Vás přivítají mohutné sochy andělů, kteří symbolizují strážce místa posledního odpočinku.

Stavba představuje nepravidelný osmiúhelník. Díky kupoli s 12 okny a 8 sloupy má stavba nádech antické architektúry. Mezi ozdobnými ornamenty najdete vavřínové věnce či lotosové listy. Dominantou mauzolea jsou mohutné mramorové sarkofágy. Nad ostatky Dionýza a Františky se tyčí jejich rodinný erb. Po bocích sarkofágů si díky reliéfním portrétům a obrazům ze života manželů můžete přiblížit jejich osobnosti. Mezi náměty jsou zobrazeni i věrní psi.

V mauzoleu nechybí oltář s vyobrazením svaté Trojice či obětním stolem z italského bílo-černého mramoru. Mezi okny na skleněných mozaikách najdete vyobrazené symboly křesťanství spolu s 12 anděly. Celou bohatou výzdobu doplňují zdobené spodní části zdí, na které byly použity různé druhy mramoru pocházející z celé Evropy. Celou Dionýzovu snahu o vybudování panteonu pro jeho manželku, stejně jako poděkování za její zásluhy v jejich společném životě, doplňuje pamětní nápis na mramorové desce.

Přijďte si prohlédnout tuto jedinečnou a vzácnou památku architektury 20. století, kde odpočívají Dionýz a Františka Andrássyovi. Rezervujte si ubytování v Krásnohorském Podhradí nebo ubytování v okolí Rožňavy a poznejte historií protkaný kraj. Jen kousek to máte na zmíněný Hrad Krásna Hôrka. V obci Betliar zase nahlédnete do honosného šlechtického sídla, které Vás okouzlí svou bohatou historií, příběhy či luxusním zařízením. Kaštel v Betliaru zaujme každého návštěvníka. Stačí si rezervovat Váš termín a během výletu můžete při návštěvě zmíněných historických památek cestovat i v čase.

Jednou z nejkrásnějších a nejvzácnějších kulturních památek Krásnohorského Podhradí je Andrássyho obrazárna, kterou nechal v letech 1908–1909 postavit hrabě Dionýz Andrássy – tehdejší majitel panství a jeden z nejvýznamnějších sběratelů umění své doby. Secesní budovu ve tvaru řeckého dvojkříže projektoval budapešťský architekt Dr. Rudolf Hültl. V budově obrazárny byla kdysi umístěna kompletní sbírka hraběte Andrássyho, která však byla po jeho smrti přemístěna do Budapešti.

Výstavní prostory jsou umístěny mezi rameny kříže, přičemž středobodem je velká výstavní místnost se skleněnou střechou a proskleným kazetovým stropem. Na severní straně bohatě zdobené fasády se nachází majolikový reliéf znázorňující Matku Boží s dítětem, z pravé strany obklopenou sv. Františkem z Assisi a sv. Urbanem a zleva sv. Dominikem Guzmánem a slavným velkomučeníkem sv. Jiřím.

Objekt byl během 2. světové války značně poškozen, což vedlo k jeho zchátrání. Později se po drobné rekonstrukci jistý čas využíval pro bytové účely, sloužil také jako klubovna, knihovna a sklad. V roce 1967 sa však situace změnila a novým majitelem budovy se stalo Hornické muzeum v Rožňavě. Po dokončení rozsáhlé památkové obnovy, která proběhla v roce 1975, se suterénní prostory využívaly jako muzejní depozitář. V letech 1978–1989 zde sídlila i expozice Lidové umělecké tvorby Gemeru. Původní poslání bylo budově navráceno až v roce 1990 a od té doby zde sídlí expozice výtvarných děl.

V roce 2016 se budova dočkala menších stavebních úprav, které byly realizovány v rámci podpůrného projektu Picturae Artis – Dionýz Andrássy. Z původní sbírky hraběte Dionýze je zde však instalován jen hraběte portrét od francouzského malíře G. Paperitze. V prostorách galerie si můžete prohlédnout výtvarná díla portrétní tvorby minulých století pocházející ze sbírkového fondu Hornického muzea v Rožňavě, Hradu Krásna Hôrka a Zámku Betliar. Krásnohorská obrazárna je pro veřejnost zpřístupněna v měsících květen – září, v čase od 13:00 do 17:00 hod. Mimo otevírací hodiny je vstup možný pro větší skupiny, které se ohlásí minimálně 3 dny předem.

Z Andrássyho galerie se plynule přesuňte na již zmíněný pohádkový Hrad Krásna Hôrka, kde na Vás čeká unikátní sbírka zbraní, dobového nábytku i kaple, ve které je vystaveno mumifikované tělo hraběnky Žofie Serédy. Za návštěvu určitě stojí i Krásnohorská jeskyně v nedaleké obci Krásnohorská Dlhá Lúka, ve které se nachází největší krápník v mírném klimatickém pásmu s výškou až 34 metrů. Skvělou alternativou, jak si zpříjemnit horký letní den, je návštěva rožňavského koupaliště. Zůstaňte na Gemeru déle a poznejte i další výjimečná místa v regionu. Kvalitní ubytování v blízkosti Andrássyho obrazárny si snadno vyhledáte na stránce ubytování v Krásnohorském Podhradí.

Hrad Krásna Hôrka je jedním z mála zachovalých hradů na Slovensku. Navzdory škodám způsobeným požárem představuje klasický hrad, který vypadá přesně tak, jako před staletími. Přesuňte se s námi do časů králů a bájných knížat. Navštivte tento pohádkový hrad.

Najdete ho jen pár kilometrů od města Rožňava, ležícího kousek od státní hranice s Maďarskem. Tyčí se nad vesničkou jménem Krásnohorské Podhradie a vytváří známou kulisu.

Slovenské rudohoří, oblast, která se nachází v blízkosti hradu, bylo odnepaměti významnou hornickou oblastí. Země ukrývá mnohá bohatství, která bylo nutné dopravit na trhy. Hrad Krásna Hôrka vznikl jako obranný hrad chránící tuto důležitou obchodní cestu. Stojí na vyvýšeném vršku, který poskytoval útočiště i králi Bélovi IV. před nájezdy Tatarů.

Počátky samotného hradu sahají do období 13. století. Zprvu jej tvořila jen jedna obranná věž, obytný palác a opevnění. Rod Bebeků, který hradu vládl, se obával tureckých útoků. Zesílil tak obranný systém hradu a provedl rozsáhlou přestavbu. Později obsadila turecká vojska Bebekovský hrad ve Fiľakovu. Ten byl obsazen se souhlasem císařských vojsk, což si žádalo odplatu rodu Bebeků. František Bebek začal napadat císařova vojska i sídla jeho šlechticů. Jeho jednání nezůstalo bez odezvy, dostal se do vyhnanství a jeho syn do vězení z důvodu povstání proti císaři, čímž rod vymřel.

Hrad Krásna Hôrka se dostal do císařských rukou a vládli mu královští kapitáni. Ti hradu příliš nepomáhali, dokud se k vládě nedostal Peter Andrássy. Jeho rod vládl dlouhá léta. Začal s rozsáhlou přestavbou a donační listinou byl hrad v roce 1642 dán do vlastnictví Andrássyů. Krásna Hôrka se stala honosným reprezentačním sídlem. Andrássyům patřil i nedaleký zámeček Betliar a podíleli se na zvelebování obou památek. V roce 1857 se z hradu stalo jejich rodové muzeum. Na hradě měli rozhodující slovo až do roku 1945, odkdy se stal hrad majetkem státu.

Mnoho hradů postihla katastrofa ve formě požáru. Krásné Hôrce se tato pohroma dlouho vyhýbala. Až do roku 2012, kdy požár zničil šindelovou střechu, zvonici a část expozice. Nemusíte se obávat, přibližně 90 % exponátů zůstalo neporušených a hrad projde rekonstrukcí, díky které se mu vrátí jeho někdejší podoba.

Ubytování v okolí najdete v blízkých vesničkách, jako například Krásnohorské Podhradie, Krásnohorská Dlhá Lúka nebo v nedaleké Rožňavě. V nabídce máme množství penzionů všech úrovní, od domácích až po ty přepychovější. Samozřejmě si můžete vybrat i některý z hotelů nebo privátů, kterých je více než dost. Pro každého máme něco a pod hradbami nádherné Krásné Hôrky najdete levné ubytování, díky kterému zde strávíte neopakovatelný pobyt.

V údolí řeky Slaná, jen 5 km od okresního města Rožňava, leží nevelká, ale poměrně známá obec Betliar. Její název se již tradičně spojuje s malebným barokním zámkem rodu Andrássyů. Právě v exteriéru této vzácné architektonické památky je veřejnosti přístupný i další historický klenot. Je jím kamenná Hermesova studna z 18. století. Situována je v přírodně-krajinářském parku, jen pár metrů za zámkem. Návštěvníkům zpříjemňuje procházky, láká je k odpočinku a rekreaci.

Hermesova studna je drobná, ale o to zajímavější parková architektonická památka. Představuje okrouhlou kamennou stavbu překrytou kupolí. Vybudována byla jako místo pro odpočinek a osvěžení během dlouhých procházek parkem. Stavitelé našli inspiraci v antických lázních s bazény a sochami. Studna je upravena do zajímavé podoby jeskyně, jejíž vnitřek je díky otvoru v kupoli přirozeně osvětlen. V interiéru se nachází fontánka, kterou kdysi zdobilo sousoší antického boha Herma s delfíny. Socha však byla poškozena a v současnosti je proto umístěna v depozitářích muzea.

Procházku parkem a odpočinek u vzácné historické studny si určitě spojte s prohlídkou slavného zámku v Betliaru. V blízkém okolí si můžete dopřát i pozorování noční oblohy ve hvězdárně Rožňava nebo vodní rekreaci na koupališti v Rožňavě. Za návštěvu rozhodně stojí i místní Hornické zážitkové centrum Sentinel či měšťanský dům z konce 15. století, ve kterém dnes sídlí Galerie Hornického muzea. Dominantou širokého okolí je i překrásný hrad Krásna Hôrka. Pokud se rozhodnete navštívit Gemer, určitě Vám doporučujeme ubytování v blízkosti Hermesovy studny. Vyberete si z nabídky ubytování v Betliaru nebo nedalekého ubytování v Rožňavě. Místní zajímavosti budete mít během pobytu jako na dlani.

Zveme Vás na výlet do 13. století. V té době se severně od obce Rákoš v okrese Revúca vypínal majestátní gotický hrad. Jednalo se o strategicky umístěnou stavbu, která sloužila k ochraně tohoto území před mongolskými vpády. Dnes existenci Hradu Rákoš dokazují jen neúprosným zubem času a silou přírody poznamenané kamenné zdi, pozůstatky klenby a stopy po strážní budově.

Gotický hrad pochází ze 13. století. O jeho vybudování se zasloužil velmož Detrik z rodu Ákošů. Tímto počinem navázal na politiku Bély IV., který po devastačních mongolských vpádech podporoval výstavbu obranných hradů v Uhrách. V druhé polovině 14. století byl hrad opuštěn a začal chátrat. O jeho obnovení se později na krátký čas zasloužili Bubekové. Definitivně byl hrad opuštěn od 16. století. Vlivem času a přírody za pět století zchátral do dnešní podoby.

Obzvláště zajímavá byla architektura hradu a důmyslné využití přirozené dispozice terénu. Přírodou vytvořené skalní terasy a bradla byly přímo zakomponovány do samotnej stavby jako obranné prvky nebo stěny objektu. Dominantou hradu byl lichoběžníkový palác, jehož severní stranu chránil hluboký příkop. Kamenné podloží hradu však znemožnilo výstavbu studny, a tak zde jako zdroj pitné vody sloužila cisterna.

Pokud se při svých toulkách Slovenským rudohořím dostanete až do nenápadné obce Rákoš, určitě nemiňte jedinečné místo, kterému staletí dozadu dominoval impozantní hrad. Udělejte si procházku ke kamenným zdem, které byly němými svědky vpádů mongolských vojsk do Uher. Výlet sem si můžete spojit s turistikou v Národním parku Muránska planina, s procházkou ke známému Muránskému hradu nebo s odpočinkem v nedalekém Rekreačním areálu Předná Hora.

Najděte si ubytování v blízkosti hradu Rákoš a nechte se zlákat jedinečnými zážitky. Vyberte si z nabídky ubytování v Muráni nebo ubytování v Revúci na našem portálu a naplánujte si dovolenku, na kterou budete vzpomínat po celý rok.

Tunel pod Homôlkou, který je známý také jako Slavošovský tunel, se nachází v přírodě Štítnické a Revúcké doliny. Tato stavba, která měla kdysi spojit zajímavá místa, je nedokončený železniční tunel situovaný v jednom z hřebenů Stolických vrchů pod vrchem Homôlka v nadmořské výšce 744,8 m n. m. Dnes se z něj stala turisticky vyhledávaná atrakce, která kromě prohlídky jeho tajemných prostor nabízí návštěvníkům i další možnosti rekreace a zábavy v tomto místě.

Dostat se k tomuto tunelu je možné, ať už z obce Slavošovce odbočíte z hlavní cesty směrem do doliny. Cesta k němu není sice velmi dobře označená, ale pokud se budete držet značené turistické trasy, vězte, že to úspěšně zvládnete. Trasa od centra obce trvá přibližně 20 minut pěší chůzí a je vhodná pro všechny – od malých dětí až po seniory.

Slavošovský tunel se začal stavět v roce 1941, kdy jsme se chtěli ještě více spojit s okolním světem a neměli jsme jiné východisko pro vlakové spojení na našem území. Hranice se totiž začaly měnit. K prvnímu proražení tunelu došlo v roce 1944. Tunel však kvůli konci války a SNP nebyl dokončen. Až sem zavítáte dnes, můžete si všimnout, že tunel je vybudován ve tvaru písmena S. Je dlouhý 2400 m a jeho prozkoumání všech úseků se s čelovkou na hlavě nebo baterkou v ruce dá zvládnout do 1 hodiny. Je to však závislé na tom, jak rychle kráčíte. Klaustrofobici se tomuto místu obloukem vyhýbají, protože tu vládne jakoby „hororová atmosféra“, je v něm cítit vlhkost a chlad, a všude kolem vás je tma. Návštěva tohoto tunelu tak nabízí nevšední adrenalinový zážitek. Vstup do tunelu není úplně dokončen. Sestupuje se dolů dřevěným schodištěm se zábradlím, přičemž kvůli kluzkosti je potřeba zvýšit opatrnost. Průchod tunelem je vždy na vlastní zodpovědnost. Jedinou jistotou, kterou tu máte, je ta, že vás určitě nepřejede žádný vlak.

Gemerská příroda ukrývá v sobě množství nepopsatelných krás. Jakmile sem vyrazíte, určitě nebudete litovat. Najdete tu pokoj, harmonii a možná i trochu nenapodobitelné pohádkovosti. V Slavošovské části tunelu je před vchodem dolů vybudovaný areál, který se zaměřuje na rozprávky od Pavla Dobšinského. Odpočinout si po nenáročné turistice můžete pod přístřeškem na táborisku. Zajímavé informace se tu dočtete na přítomné informačnej tabuli. Lokalita je vyhledávaná především cyklisty, kteří tu mají jedinečný a oficiálně cyklistický okruh. Na svoje si tu přijdou i sběratelé lesních plodů.

Region je dnes známý množstvím chodníků a tras pro cyklisty a turisty. Vydat se můžete také do krásné Ochtinskej aragonitovej jaskyne. Věděli jste, že aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen ve velmi vzácně? Přijďte se sem na něj podívat. Na celém světě jsou jen dvě takto krásné jeskyně. V zimě vás ohromí možnost vyzkoušet si snežné skútre v obci Rejdová. A pokud vás potěší natolik, že se budete chtít vracet, rozhodně musíte zavítat také na návštěvu hradu Štítnik. K významným industriálním památkám patří Huta Etelka. Kdysi se v této peci tavili hutní materiály vyráběné v gemerském regionu.

Máte zájem poznávat ještě více atrakcí? Tak si rezervujte ubytovanie v okolí Slavošovského tunela. V nabídce jsou mnohé ubytovací zařízení, ve kterých můžete strávit velmi příjemný pobyt. Zvolíte si na svoje přenocování útulné chaty Slavošovce nebo vám bude postačovat cenově výhodné ubytovanie v súkromí? Volbu necháme jen na vás! Jsme připraveni vám ochotně pomoci.