Zámky Ponitrie

Zámek v krásném lázeňském městě Bojnice patří mezi nejkrásnější a nejvýznamnější památky na území Slovenska. Nachází se v Trenčínském kraji, na západním okraji města Bojnice, v okrese Prievidza. Patří mezi nejoblíbenější atrakce na Slovensku, a to nejen díky svému úchvatnému vzhledu a pestré historii, ale i okolí.

Jak se z dřevěného hradu stal romantický zámek

První zmínka o existenci hradu s podhradím se datuje do roku 1113, kdy byl ještě dřevěný. Později, ve 13. století, se postupně přebudoval na kamennou stavbu na vyvýšenině, travertinovém kopci, který má uprostřed hluboký kráter s minerálním pramenem. Ten byl později přestavěn na studnu o hloubce 27 m, která se nachází v hluboké kruhové jeskyni. Ta má průměr více než 20 m, je 6 m vysoká a veřejnosti přístupná od roku 1967. Kolem jeskyně se nacházejí jezírka hluboká až 9 m.

Ve 13. století bylo jádro hradu obklopeno širokým opevněním. Do té doby byl hrad majetkem rodu Poznanovců, koncem století se ho však zmocnil Matúš Čák, kterému patřil do roku 1321. Následným majitelem byl jeho nemanželský syn Ján Korvín, po smrti krále Matyáše hrad obývala Zápolského vojska. V roce 1527 dostal od krále Františka hrad darem Alexander Turzo a Turzovci jádro hradu přestavěli. Jelikož mohutné opevnění, které se budovalo postupně od konce 15. století, k ochraně postačovalo, začal se klást důraz na reprezentaci a komfort bydlení. Tím se původně gotický hrad změnil na renesanční zámek. Po vymření rodu Turzovců v roce 1636 hrad opět připadl koruně a o rok později ho císař Ferdinand III. dal do zástavy Pavlu Pálfimu.

V roce 1643 Pálfiové (někde uváděno Pálffyové) dostali hrad do dědičného držení, opět začala jeho přestavba a napokon získal koncem 17. století barokní podobu. Jeho vzhled se v dalším období výrazně nezměnil. V roce 1852 získal panství po delší době stagnace a úpadku jeho poslední majitel šlechtického rodu, hrabě Ján František Pálfi. Ten se inspiroval různými gotickými francouzskými i tyrolskými hrady, papežským palácem v Avignonu i raně renesanční italskou architekturou a přestavěl hrad na romantický zámek. Přestože přestavba měla svého architekta, Jozefa Huberta, sám hrabě navrhl, nakreslil a řídil veškeré práce velkolepé neogotické přestavby, která trvala dlouhých 22 let. Hrabě zajistil na různých evropských aukcích starožitnosti, kterými dekoroval interiér. Velmi výrazné je obložení stěn Tureckého sálu ze 17. století ze Srbska. Do kaple nainstaloval italský gotický oltář z druhé třetiny 14. století. V kartuši vyřezávaného stropu ve Zlatém sále je dokonce majitelův portrét. Bohužel se pohledu na hotové dílo nedožil, v roce 1908, dva roky před ukončením přestavby, zemřel.

Následně po Pálfiho smrti propukly spory o dědictví. Po přátelské dohodě hraběcích dědiců a československého státu se vyčlenily určité sbírky, které zůstaly zachovány, ostatní se vydražily v letech 1924–1926. V roce 1939 firma Baťa koupila zámek a pozemky, avšak po válce a vydání Benešových dekretů majetek propadl státu.

Od roku 1950 se v zámku nachází muzeum jako součást Slovenského národního muzea. Touto myšlenkou se zabýval již Ján František Pálfi, dokonce ve své závěti z roku 1907 vyslovil přání, aby byl Bojnický zámek spolu s uměleckými díly zpřístupněn veřejnosti. Nějaký čas to tak i bylo. Avšak vše změnil rok 1950, kdy vypukl 9. května velký požár, který zničil všechny zámecké věže, poté byly prohlídky interiéru zakázány. Po následné obnově zničených částí zámku se postupně jeho brány opět začaly veřejnosti otevírat. Napokon se po určitých organizačních změnách a po začlenění pod Ministerstvo kultury SR v roce 1970 stal Bojnický zámek národní kulturní památkou.

Současnost Bojnického zámku a jeho okolí

Návštěvníky dodnes fascinuje pohled na okolní přírodní prostředí. Přilehlý zámecký park, jehož součástí je zámecké jezírko s romantickým altánem, disponuje mnoha krásnými mohutnými exempláři stromů. Mezi ně patří léčivý strom Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) s tzv. Matějovou lípou. Matějova lípa, jinak známá také jako Lípa krále Matyáše, byla podle pověsti zasazena Matúšem Čákem Trenčianským v roce 1301. Král Matyáš Korvín pod ní rád pořádal hostiny, právě po něm dostala jméno. Jak čas plynul, začala chátrat, a tak bylo zapotřebí průběžně ji ošetřovat. V roce 1969 byla vyhlášena za chráněný přírodní výtvor.

Na zámku se pravidelně pořádají rozmanité akce, které do něj lákají tisíce návštěvníků. Speciální valentýnské prohlídky, divadelný festival Pohádkový zámek či noční prohlídky. Na zámku potkáte i strašidla, Světlonoše nebo dokonce sv. Mikuláše.

Hned u zámku se nachází Národní zoologická zahrada Bojnice. Pyšní se titulem nejstarší a zároveň nejnavštěvovanější ZOO na Slovensku. Nejčastěji bývá prohlídka zámku návštěvníky spojována právě s návštěvou zoologické zahrady. Expozice sousedního Dino Adventure Parku ohromí nejen děti. Obří sochy dinosaurů se v některých případech dokonce hýbou a vydávají zvuky. Zajímavá je rovněž prohlídka Muzea pravěku, které byste také neměli vynechat.

Ať už potřebujete ozdravnou kúru, nebo si chcete jen dopřát relaxaci, jako stvořené jsou pro to Lázně Bojnice. Pokud cestujete společně s dětmi, navštivte plážové koupaliště nebo velmi oblíbené a vyhledávané termální koupaliště Bojnice, z jehož bazénů se budete dívat přímo na zámecké věže. Dokonalý výhled se Vám však naskytne i z vyhlídkové věže Bojnice, ze které budete mít celé okolí jako na dlani.

Jak je zřejmé, prohlédnout si atrakce v Bojnicích se za jeden den jednoduše nedá. Řešením v tomto případě bude udělat si vícedenní výlet. Zarezervujte si ubytování u Bojnického zámku a vyrazte za dobrodružstvím, které zde na Vás čeká.

Původně pozdně gotický Topoľčianský zámek je situován v obci Topoľčianky ležící na severním výběžku Podunajské nížiny, v okrese Zlaté Moravce. Překrásná stavba v renesančním a barokním slohu se může pochlubit třemi klasicistními křídly, z nichž jedno je považováno za nejkrásnější a nejčistší projev klasicismu v architektuře na Slovensku. Není náhodou, že právě tento překrásný zámek sloužil v minulosti jako letní sídlo prezidentů republiky. Pro svou nádhernou architekturu a uměleckou hodnotu byl tento historický skvost prohlášen za národní kulturní památku. Často je vyhledáván také pod názvem zámek Topoľčianky (Kaštieľ Topoľčianky).

Objekt zámku sloužil v 13.–16. století jako protiturecká pevnost. Teprve v 16. století ho hrabě Rákóczi s manželkou přestavěl na zámek v renesančním slohu se zámeckou kaplí. Jižní zámecké křídlo bylo dostavěno na začátku 19. století hrabětem Jánem Keglevichem. Právě tato část zámku si vysloužila atribut nejkrásnější projev klasicismu na Slovensku. V pozdějších letech se jednou z majitelek zámku stala i vnučka císaře Františka Josefa I. a slavné císařovny Sisi.

Renesanční křídla zámku jsou v současnosti veřejnosti přístupná jako prostory restaurace a muzea. Jedinečná expozice dobového interiéru se může pochlubit opravdovými skvosty vzácného historického nábytku, bytových doplňků a zbraní. Obdivovat zde budete vzácné obrazy, dobové portréty, staré hodiny, keramiku, koberce, orientální vyšívané závěsy i impozantní zrcadla. Za všechny skvosty muzeální expozice zmiňme například 200 let starou zámeckou knihovnu, která obsahuje více než 14 tisíc knih, pracovnu prvního prezidenta Tomáše G. Masaryka nebo porcelán vyrobený ve francouzské továrně Madam De Pompadour.

Pokud dostanete chuť na oběd ve stylu urozené císařovny, určitě si nenechte ujít návštěvu místní restaurace. Nabídka specialit představuje výběr atraktivních jídel a vína místní značky. To vše v dokonalé zámecké atmosféře interiéru nebo na terase na nádvoří. Zde si můžete během letních měsíců příjemně posedět, vychutnat letní kávičku, sladký závin a překrásné, historií dýchající prostředí.

Výlet na Topoľčianský zámek si určitě naplánujte spolu s návštěvou národního hřebčína a vyhledávané zubří obory. V blízkém okolí se můžete vydat ke zřícenině Hrušovského hradu, naplánovat si rybaření v soukromém rybníku Žikava nebo si vychutnat výhled z rozhledny na Drieňové. A když po dni plném zážitků zjistíte, že byste si chtěli pobyt v tomto regionu prodloužit, vyhledejte si na našem portálu ubytování v blízkosti Topoľčianského zámku. Ubytování v Topoľčiankách a v blízkém okolí nabízí oblíbené chaty a chalupy, ale i cenově výhodné ubytovny. Stačí si jen vybrat.