Kam na výlet okres Rimavská Sobota

Gemersko-malohontské muzeum vítá své návštěvníky v klasicistní budově na náměstí v Rimavské Sobotě. Vzniklo na konci 19. století a jde o páté nejstarší muzeum na Slovensku. Svou činností se zaměřuje na dokumentaci historie regionu Gemer-Malohont s důrazem na umění, etnologii, literární tradice, archeologii, živou a neživou přírodu, protifašistický odboj, vojenství a hospodářský život. Jedním z nejzajímavějších exponátů, se kterými se v muzeu setkáte, je skutečná egyptská mumie ženy objevená na Slovensku.

Muzeum v Rimavské Sobotě datuje svůj vznik do roku 1882. Jeho prvním exemplářem byla sádrová socha Sándora Petőfiho v nadživotní velikosti z roku 1874. Svůj domov našlo muzeum ve 20. století v klasicistní budově bývalých dělostřeleckých kasáren, která byla vyhlášena Národní kulturní památkou. Brány veřejnosti otevřelo v roce 1913. Stálá expozice muzea byla koncipována tak, aby poskytovala co nejkomplexnější obraz regionu Gemer-Malohont v průřezu let. Sbírkový fond muzea tvoří neuvěřitelných 72 507 předmětů.

Muzeum Vás s historií svého regionu seznámí prostřednictvím devíti stálých expozic. Výstava János Fábry je věnována celoživotnímu dílu samotného zakladatele muzea a jeho prvního ředitele. Její součástí jsou mimo jiné i užitkové předměty Fábryho a jeho rodiny, vlastnoruční korespondence či osobní vyznání. Milovníky malby jistě osloví expozice Historie umění a návštěvníci se zájmem o lidovou kulturu si přijdou na své při prohlídce výstavy Etnologie. Osobnostem kulturního a literárního života, období slovenského národního obrození, memorandovým a matičním rokům se věnuje další samostatná expozice s názvem Literární tradice.

Nejrozsáhlejší sbírku muzea představuje stálá výstava Historie prezentující největší zajímavosti z vojenství, hospodářského života, státní správy, umění a kultury regionu Gemer-Malohont. Její součástí je i egyptská mumie, která se jako jedna z pěti našla na území Slovenska. Zajímavé archeologické nálezy od období pravěku si prohlédnete v části s názvem Archeologie a s rozmanitostí živočišných druhů regionu se seznámíte ve stálé expozici Zoologie. Neživé přírodě včetně charakteristických vzácných minerálů a nerostného bohatství tohoto území se věnuje výstavní část pod názvem Geologie a paleontologie. Poslední část expozice poskytuje návštěvníkům komplexní pohled na Protifašistický odboj a Slovenské národní povstání v Gemeru-Malohontu. Její součástí jsou mimo jiné i zajímavé audiovizuální prezentace.

Pokud se během svých výletů po Slovensku ocitnete na Gemeru, nenechte si ujít jedinečnou příležitost blíže se seznámit s krásami a kulturně-historickým bohatstvím tohoto regionu. Prohlídku muzea si můžete spojit s výletem ke zřícenině hradu Sobôtka nebo k hradu Hodejov. Pokud Vás procházka historií vyčerpá, příjemně si odpočinete na Termálním koupališti Kurinec – Zelená voda nebo u Vodní nádrže Teplý vrch. Zarezervujte si ještě dnes ubytování v blízkosti Gemersko-malohontského muzea a začněte s přípravami na pobyt plný zážitků. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás kombinací komfortu a výhodné ceny zaručeně nezklame.

Kdysi majestátní turecká vodní pevnost, dnes nenápadná, zubem času poznamenaná zřícenina. Hrad Sobôtka, němý památník Osmanské říše, je situován v Rimavské Sobotě, na pravém břehu řeky Rimavy, v Rimavské kotlině. Z věže chráněné čtyřmi baštami, kasáren, mešity a dalších obytných a hospodářských budov zde dnes zůstaly už jen sotva znatelné kamenné zdi zarůstající vegetací. Přesto má toto místo své nezvyklé, historií dýchající kouzlo.

Rimavská Sobota byla v 16. století součástí Osmanské říše. Právě zde, na zřícenině původního husitského hradiště, si v roce 1555 Turci postavili jednu ze svých nejsevernějších pevností. Přirozenou ochranu vodnímu hradu tvořila řeka Rimava. Tradiční opevnění vytvářely dřevěné kůly utěsněné udusanou hlínou. Středobodem hradu byla věž chráněná čtyřmi baštami. V okolí se nacházely vojenské kasárny, mešita a několik hospodářských a obytných budov.

Zajímavostí je, že pevnost měla v dobách svého rozmachu sloužit i jako pokladnice. Traduje se, že obce sem přivážely daně, které jim Turci vyměřili za to, že jejich sídla nezničili. V hradě prý dokonce svého času sídlil správní okres. Po skončení tureckých bojů hrad ztratil svůj význam a lety zpustl do dnešní podoby.

Přístup ke zřícenině je časově nenáročný. Z Rimavské Soboty se autem vydáte na městskou část Sobôtka. Z nedalekého parkoviště dojdete k pozůstatkům hradních zdí za několik minut. Jelikož hrad měl charakter vodní pevnosti, nachází se bezprostředně u řeky Rimavy. Přístupová cesta však není upravená.

Pokud rádi objevujete místa s atmosférou časů dávno minulých, během svého pobytu v Rimavské Sobotě určitě nevynechejte ani výlet ke zřícenině téměř zapomenutého hradu Sobôtka. A pokud Vám toto místo učaruje, vydáte se i k nedaleké zřícenině hradu Hodejov nebo k hradu Blh. Po zajímavé cestě historií si zasloužený odpočinek vychutnáte na pláži vodní nádrže Teplý Vrch nebo na termálním koupališti Kurinec – Zelená voda. Dovolenkový plán máme připravený, začněte si hledat ubytování v blízkosti hradu Sobôtka. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás pohostinností zaručeně nezklame.

Zavítali jste do města Rimavská Sobota a rádi byste si zaplavali? Máme pro Vás výborný tip. Navštivte krytou plovárnu v Rimavské Sobotě, která je místem pro relaxaci a sportovní výkony zejména během chladnějších měsíců. Plovárna se svými bazény je vhodná pro zkušené plavce i pro začátečníky či malé děti. Předveďte své plavecké výkony nebo zdokonalte v plavání své ratolesti.

Plavecký bazén o délce 25 m s několika plaveckými drahami čeká na nadšené plavce. Pokud preferujete komfort v podobě vlastní plavecké dráhy, bez problémů si ji můžete zarezervovat jen pro sebe. Voda má příjemných 27 °C. Pro neplavce a děti je k dispozici menší bazén. Právě ten můžete využít ke zlepšení plaveckých schopností Vašich dětí.

Zaplavat si můžete přijít denně, avšak doporučujeme Vám prověřit si obsazenost a časový rozvrh, jelikož je plovárna místem plaveckých výcviků pro školy či jiné organizované skupiny. Krytá plovárna se nachází v centru města, a proto je snadno dostupná i pěšky. V případě, že se k plovárně vydáte autem, pohodlně zaparkujete před budovou na vyhrazeném parkovišti.

Preferujete koupání pod širým nebem? Pak nevynechejte Termální koupaliště Kurinec – Zelená voda. Rekreační oblast vzdálená jen 4 km od města Rimavská Sobota je vyhledávaná pro koupání ve vodní nádrži či v bazénech s geotermální vodou. Areál nabízí několik atrakcí i možnosti sportovních aktivit.

Rozšiřte své obzory a poznejte historii lidové kultury regionu Gemer při návštěvě Gemersko-malohontského muzea, které je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Vyberte si z naší nabídky ubytování v okolí plovárny Rimavská Sobota a poznejte nová místa. Věříme, že Váš výběr a možnosti aktivit v okolí naplní Vaše očekávání.

Pokud plánujete trávit letní dovolenou na Gemeru, doporučujeme Vám navštívit známou rekreační oblast Kurinec – Zelená Voda. Nachází se v jižní části středního Slovenska, pouhých 5 km od Rimavské Soboty. Čeká Vás areál s příjemnou rodinnou atmosférou, kde se můžete koupat ve vodní nádrži i v bazénech s geotermální vodou. Kurinec je také ideálním místem pro aktivní trávení volného času – nabízí celou řadu vodních a sportovních aktivit.

Koupaliště patří k nejvyhledávanějším místům k odpočinku v širokém okolí. Svým rekreantům nabízí koupání v jezeře a relaxovat můžete i v pěti bazénech, které jsou napuštěny pitnou horkou podzemní vodou. Její teplota dosahuje božských 33 °C. Zábavu si užijete na vodních skluzavkách a tobogánech. K opalování je určená betonová i upravená travnatá plocha. Nechybí ani plážová lehátka a slunečníky. Děti si mohou hrát na nově vybudovaném dětském hřišti, jehož součástí jsou houpačky, skluzavky a pískoviště.

Na březích jezera najdete půjčovnu člunů, loděk a vodních šlapadel. Velkou novinkou jsou paddleboardy. Ve volném čase si zahrajte plážový volejbal, stolní tenis, ruské kuželky nebo fotbal. V areálu koupaliště se nacházejí také tenisové kurty, minigolfové hřiště a maxi šachy. Pokud máte rádi turistiku, na pravém břehu vodní nádrže se rozprostírá Národní přírodní rezervace Kurinecká dubina. Již samotný název napovídá, že zde rostou převážně duby. Na ploše 59 600 m² jich roste celkem 80. Třicet z nich má obvod kmenu úctyhodných 400 cm. Obvod největšího dosahuje více než 560 cm.

Mezi vyhledávané aktivity patří také jízda na koni. Jezdecký areál nabízí vyjížďky na koni pro začátečníky i zkušené jezdce. Na březích Kurince je možné i rybařit. Stačí Vám k tomu pouze místní povolenka, rybářský prut a pevné nervy. Odměnou za Vaši trpělivost bude chutný kapr připravený na rožni. Pokud nepatříte k milovníkům rybích pochoutek, vyzkoušejte chutné občerstvení, které nabízejí místní bufety.

Sezóna v Kurinci začíná již v polovině června. Během léta Vás na koupaliště odveze bezplatný vyhlídkový Kurinecký autovláček. Areál nabízí možnost ubytovat se ve stanovém táboře. Pokud toužíte po pohodlnějším noclehu, zarezervujte si útulný apartmán. Klikněte na stránku ubytování v Rimavské Sobotě a zobrazí se Vám celá nabídka ubytování v okolí termálního koupaliště Kurinec – Zelená Voda. Ptáte se, co se zde ještě vyplatí vidět? Historii regionu nejlépe poznáte, navštívíte-li Gemersko-malohontské muzeum. Pokochejte se okolní přírodou a udělejte si ozdravnou procházku ke zřícenině hradu Sobôtka. Pokud by Vám náhodou během Vašeho pobytu pršelo, skvělou alternativou je plavecký bazén Rimavská Sobota.

Vyrůstali jste na lidových pohádkách sběratele Pavla Dobšinského? V tom případě byste během svých toulek Gemerem rozhodně neměli vynechat návštěvu malebné obce Drienčany v okrese Rimavská Sobota. Sluneční hodiny v Drienčanech zdobené dřevěnými plastikami postaviček z těch nejkrásnějších lidových pohádek jsou slovenským i světovým unikátem. Narazíte na ně v rámci naučné stezky Drienčanský kras vedoucí až k Malé Drienčanské jeskyni.

Sluneční hodiny o průměru 7 m jsou zkonstruovány ze dřeva a kamene. Jejich součástí jsou známé postavičky z oblíbených lidových pohádek. Kromě Jeníčka a Mařenky či Janka Hraška zde potkáte i hrozivě působící čarodějnici. Autorem těchto jedinečných dřevěných soch připomínajících život a dílo Pavla Dobšinského je dnes již zesnulý řezbář Dušan Šarkan z Vrbovců. S pohádkovými hrdiny se u hodin setkáéte od jara do podzimu. Zimu tráví v prostorách obecního úřadu, aby je povětrnostní vlivy nepoškodily a aby s příchodem teplých jarních dnů opět vyšli ven a potěšili oko turistů a návštěvníků obce.

Ačkoli Pavol Dobšinský nebyl rodákem z Drienčan, prožil zde velkou část svého života. V obci působil 24 let jako evangelický farář a je zde i pochován. Dřevěné postavičky z jeho děl zdobí kromě slunečních hodin i autobusovou zastávku, trasu naučné stezky a další navštěvovaná místa v obci. Pokud máte chuť vrátit se na malou chvíli do bezstarostných dětských časů, navštivte během svého nejbližšího pobytu na Gemeru pohádkovou vesničku Drienčany.

Výlet k unikátním slunečním hodinám si můžete spojit s prohlídkou zříceniny hradu Sobôtka, návštěvou Gemersko-malohontského muzea nebo s letním dovolenkovým relaxem u vodní nádrže Teplý vrch. Možnosti jsou zde skutečně pestré. Zarezervujte si již nyní ubytování v blízkosti slunečních hodin v Drienčanech a přijďte se o tom přesvědčit během své nejbližší dovolené. Cenově přijatelné a komfortní ubytování v Drienčanech nebo v nedaleké Rimavské Sobotě zajisté naplní Vaše očekávání.

Pokud Vás lákají zříceniny a staré hrady, určitě zaměřte svou pozornost na hrad Hodejov nacházející se v okrese Rimavská Sobota, v historickém regionu Malohont. K ruinám hradu se dostanete příjemnou procházkou z půvabné obce Hodejov, ležící na levém břehu říčky Gortva, asi 20 km jihozápadně od Rimavské Soboty. Zbytky zdí zaniklého hradu pyšně stojí ve výšce cca 263 m n. m. na strmém skalnatém kopci Cerové vrchoviny.

Přestože se z něj dnes zachovaly jen nepatrné zbytky základů, kdysi hrad hrdě odolával náporům husitů i Turků. Historici a archeologové již jen mohou předpokládat, že cesta k hradu obcházela hradní komplex a na severovýchodě byla střežena baštou. Obvodová zeď měla tloušťku až 3 metry, předhradí mělo tvar prodlouženého oválu a hradní areál nedisponoval věží. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1281. Vzpomíná se v ní bitva uherského krále Ladislava Kumána a palatína Finty z rodu Abovců. Bitva se odehrála právě na prostranství pod hradem Hodejov. Královské vojsko zvítězilo a hrad obsadilo. Historie hradu je velmi zajímavá, o jeho vlastnictví se vedlo několik bitev a v průběhu staletí měl několik hradních pánů, kteří ho získávali převážně boji. V roce 1560 hrad odolal osmanským útokům, i přesto, že nebyl opevněn. Uherský sněm následně až v roce 1567 přikázal Hodejov opevnit, ale bylo už pozdě. Turci hrad v roce 1571 dobyli, zpustošili a už nikdy nebyl obnoven. V moderní době byly zbytky hradních zdí rozebrány na stavební materiál a místo se výrazně poškodilo i lomem. V roce 1962 se v lokalitě Hodejova uskutečnil archeologický výzkum, který odhalil a potvrdil pravěké osídlení. Archeologové našli až 371 kusů bronzového pokladu z období halštatu. To je o další důvod víc, proč navštívit toto magické místo.

A co by to bylo za zříceninu, kdyby se k ní nepojila poutavá pověst? V dávných uherských dobách, když pán Hodejovský odešel s družinou na jednu z mnoha vojenských výprav, navštívila hrad panna Ludmila, neteř jeho bezdětné manželky. Jedné noci kdosy zaklepal na hradní bránu. Byly to mnišky, které prosily o přístřeší, protože jejich klášter byl zpustošen. Důvěřivá hradní paní je pozvala do hradu netušíc, že ve skutečnosti jsou to převlečené lehké ženy z bandy loupeživého rytíře Kompolta, který se zahleděl do mladé Ludmily. Z hradu ukradli všechny cennosti a pannu Ludmilu unesli. Proti své vůli žila Ludmilka nějaký čas se svým únoscem, až se jí nakonec podařilo ho přelstít. Když přišla zpráva o smrti hradního pána Hodejovského, namluvila Kompoltovi, že právě ona zdědí Hodejov, a když se vezmou, bude hrad patřit i jemu jako jejímu právoplatnému manželu. Nenasytný rytíř neotálel a rychle se stěhovali do hradu i s drahocennostmi, které odtud předtím odnesly falešné mnišky. Nevěsta hned začala strojit svatbu a zvát hosty, aby bylo veselí, jak se patří. Ale jaké bylo překvapení nadějného ženicha, když se hrad zaplnil nikoli svatebními hosty, ale královským vojskem. Loupeživou bandu v čele s Kompoltem posadili do temnice a v kraji udělali pořádek.

Pokud se vydáte po stopách bystré Ludmily, naplánujte si trasu přes obec Hodejov, kde již v 19. století fungovaly železité lázně a parní mlýn. V stejném období se zde zdržoval revoluční maďarský básník Sándor Petőfi, jedna z nejvýraznějších postav uherské revoluce v roce 1848. Bydlel v hodejovském zámečku a zajisté se nechal ve své tvorbě inspirovat i čarovným prostředím malebné obce a ruinami tyčícími se na hradním kopci. Dnes je Hodejov výchozím bodem zelené turistické trasy vedoucí na Steblovou skalu, vrch Ragáč a na hrad Hajnáčka. Najděte si ubytování v blízkosti hradu Hodejov a vydejte se na turistiku po Cerové vrchovině nebo na prohlídku pamětihodností přímo v idylické obci. Za návštěvu stojí líbezná kaple sv. Anny postavená na hradním vrchu v roce 1895 či raně klasicistní kurie Prónaiů a eklekticistický zámeček Dr. Emila Stojkovicse. Navíc se každý rok v obci organizují myslivecké slavnosti sv. Huberta. Přidejte se a naplánujte si nezapomenutelný výlet s ubytováním v penzionech nebo apartmánech na Gemeru.

V malebné obci Drienčany v okrese Rimavská Sobota, v rodišti známého pohádkáře Pavla Dobšinského, najdete zříceniny hradu vybudovaného ve 13. století. Přestože se z hradu zachovaly jen minimální pozůstatky jeho zdí, kdysi středověké sídlo je opředeno různými historkami a pověstmi o jeho zániku. Láká Vás poznávat tajemná zákoutí? Vydejte se najít hradní vrch a prohlédněte si zbytky zříceniny Drienčanského hradu.

K hradu se dostanete přímo z obce Drienčany. Zřícenina se nachází na okraji obce na vyvýšeném hradním vrchu. K hradu Vás nasměruje informační tabule v obci. Někteří z místních obyvatel pamatují legendy o vytopení hradu Hunyadyho vojsky. Hrad však podle existujících zdrojů zpustl až v 17. století. Od té doby postupně chátral, až jeho poslední zbytky hradních zdí obrostla bohatá vegetace. Zřícenina hradu se nachází v blízkosti bývalého lomu. Jedna z historek zmiňuje právě pracovníky lomu, kteří odpálením dynamitu prorazili zdi sklepů již tehdy zpustlého hradu. Prý v nich našli víno tak staré, že už nebylo ani tekuté. Na louce hradního vrchu je na některých místech během chůze stále slyšet dunivý zvuk. I tato skutečnost má být důkazem hradních sklepů, které však již nejsou nijak přístupné.

Pokud Vás lákají staré hrady a zříceniny, máme pro Vás pár tipů v okolí. Nevynechejte Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě či hrad Blh v nedaleké obci Veľký Blh. Přestože se zachovaly jen zbytky zdí, které sotva připomínají kdysi majestátní hrady s obrannými hradbami, tato místa mají zejména pro milovníky zřícenin stále své kouzlo.

Do historie Vás vtáhne i Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě, které je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Nahlédněte do stálých expozic, jako je Historie umění či Etnologie, která se věnuje více celkům lidové kultury v regionu Gemer. Vyberte si ubytování v blízkosti Drienčanského hradu a poznejte krásná zákoutí. Zarezervujte si moderní apartmán nebo útulný penzion a užijte si Váš výlet.

Vodní nádrž Teplý vrch se nachází mezi obcemi Teplý vrch, Budikovany a Drienčany nedaleko Rimavské Soboty. Na téměř 5,98 km² si můžete dopřát všechny vodní radovánky. V letním období zde voda dosahuje neuvěřitelných 28 stupňů, i proto je tato vodní nádrž vyhledávanou dovolenkovou lokalitou Slovenska.

Vodní nádrž byla vybudována na říčce Blh. Její břehy lemuje písečná i kamínková pláž. Pláž vyhledávají nejen milovníci odpočinku během léta. Spolu s dětmi si můžete naplánovat i trochu vzdělávání v chráněném areálu cizokrajného hikoriového porostu, případně po cestě naučnou stezkou Drienčanský kras. Odvážnější zase nadchne možnost vypůjčení sportovních potřeb v půjčovně. Ta Vás vybaví vším potřebným pro windsurfing, vodní šlapadla či jízdu na člunu.

Po vodních radovánkách se můžete občerstvit v některém z blízkých restauračních zařízení. Pokud si nezajistíte ubytování v této lokalitě sami přímo přes náš portál, můžete přijít se stanem či karavanem a využít místní kemp. Takový pobyt má už jiné kouzlo. Nebo zvolíte raději pokoj v penzionu, ubytovně či některé z okolních chat u nádrže?

V letním období se po hladině nese hudba z různých kulturních akcí a koncertů. V chladnějším období si zde zase najdou svůj ráj rybáři. Ulovit si kapra obecného je pro ně radostí. Doporučit Vám můžeme i cyklovýlet k oboře, ve které mají daňky a muflony. Možností trávení volného času je zde opravdu nepočítaně.

Samozřejmostí u vodní nádrže jsou hygienická zařízení. V okolí nádrže se nachází krásná příroda vhodná pro výlety a turistiku. Tak už zbývá jen naplánovat pobyt a využívat všechny atrakce a případně i dostupné aktivity na vodní nádrži Teplý vrch.

Příroda je tvůrcem těch nejlákavějších zajímavostí a atrakcí. Přesvědčit se o tom můžete i nedaleko obce Drienčany ležící v okrese Rimavská Sobota. Malebným Drienčanským krasem vás provede zajímavý naučný chodník, jehož předposlední zastávkou je Malá Drienčanská jaskyňa. Menší, ale o to lákavější krasový útvar vás očarí nejen svými tvarovanými stěnami, ale i poutavou dobovou instalací z období kyjatické kultury. Jde o najdlhšiu jaskyňu Drienčanského krasu.

Naučný chodník k Malé Drienčanské jeskyni byl otevřen v roce 1992. Východiskovým bodem zaujímavé trasy je Centrum environmentální výchovy Drienok. Chodník má celkovou délku 7 540 m a tvoří ho 15 zastávek s informačními tabulemi. Malá Drienčanská jeskyně představuje 14. bod na této zajímavé trase. Přechod podzemním prostorem tvoří jen malý, ale o to lákavější úsek chodníku. Jeho završení jsou okrajové krasové jazierka.

Útroby jeskyně vás očarí nejen svými krasovými stěnami, ale i jedinečnou atmosférou, kterou dotvářejí instalace ohnišť a makety nádob z období kyjatické kultury. Před chvílí jste kráčeli přírodou a najednou se ocitnete v podzemí, v období 500 – 1 000 roků př. n. l. Jeskynní prostor má jeden vertikální a více horizontálních otvorů. Celková délka jeskyně dosahuje na lávce břehů řeky Blh představuje 79 m.

Zajímavostí je, že jeskyně plnila svůj účel i během těžkého období druhé světové války. Úkryt tu našli místní obyvatelé, kteří opustili své domovy ze strachu před německým vojskem. Jeskyně jim poskytla střechu nad hlavou a prostor na krátkodobé přebývání. V současnosti je volně přístupná veřejnosti a díky dobré dostupnosti je možné ji navštívit v ktoromkoľvek ročnom období.

Máte rádi přírodou zajímavosti a místa, které vás přinutí na malou chvíli zastavit a vzdát hold tvorbě matky přírody? V tom případě se určitě vydejte na potulky Drienčanským krasem. Svoj výlet si můžete spojit s obhlídkou zříceniny Hradu Sobotka nebo s relaxem při Vodnej nádrži Teplý vrch či na Termálnom kúpalisku Kurinec – Zelená voda. A aby se vám po dni plném zážitků dokonale odpočívalo, zarezervujte si přes náš portál ubytovanie v blízkosti Malej Drienčanskej jaskyne. Ubytovanie v Drienčanoch a v blízkém okolí představuje nabídku apartmánov a penziónov, které vás svou pohostinností zaručeně nezklamou.

Hrad Blh, nenápadná zřícenina ležící ve výšce přibližně 400 m n. m., je ukryta před zraky návštěvníků uprostřed bývalé Černé obory, která je dnes součástí obory Teplý Vrch. Zvědaví turisté budou po výstupu k ruinám hradu okouzleni krásným výhledem na obec Veľký Blh, okolní okres Rimavská Sobota a vodní nádrž Teplý Vrch. Z hradního areálu, který pozůstával ze dvou paláců, čtyř bašt a několika domů, se nám do dnešních dnů zachovaly jen dva pásy kamenných hradeb, náznaky budov a cisterna na vodu. Místo ale přesto dýchá historií a Vy můžete naplno využít svou fantazii, když si v hlavě budete vytvářet obrazy hradních síní dávné minulosti.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1323. Od té doby bylo místo sídlem vícerých známých i méně známých uherských šlechticů. Důležitou roli sehrál během husitských i protihabsburských povstání a jeho majitelé hradní areál neustále opevňovali. V době své největší slávy byl hradní komplex značně velký a měl rozměry 150 x 70 m. Po potlačení povstání začátkem 18. století zůstal hrad bohužel nenávratně zničen.

K ruinám hradu se dnes dostanete od vodní nádrže Teplý vrch nebo z obory se stejným názvem. Mimochodem, chráněná obora má stejně zajímavou historii. Byla zřízena již v 18. století a je první na území dnešního Slovenska, kam byl dovezen daněk skvrnitý původem ze Středomoří a jihozápadní Asie. Posledním nestátním vlastníkem obory byl bulharský car Ferdinand Coburg, známý lovec a cestovatel. V oboře pokračují v tradici chovu daňků, ke kterým se v současnosti přidružil také chov mufloní zvěře. Vzácností okolního lesa je i dub Márie Széchyové, který je přibližně 300 let starý. Při procházce lesem nepřehlédněte ani jedinečný sekvojovec obrovský.

Výstup k zřícenině je nenáročný a trvá přibližně 5 minut. Pokud se rádi necháváte vtáhnout do historie prostřednictvím návštěv starých hradů, nevynechejte túru na zříceniny v okolí. Navštívit můžete nedaleký Drienčanský hrad nebo Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě. Rimavská Sobota a okolí Vám nabízejí krásná přírodní zákoutí i zajímavá muzea. Vyberte si ubytování v blízkosti hradu Blh a vyrazte na výlety za dobrodružstvom po celém regionu.

Při návštěvě nejjižnější části Středního Slovenska a turistice po Cerové vrchovině nezapomeňte zavítat na hrad Hajnáčka. Je to impozantní zřícenina gotického hradu, hrdě stojící na vrcholu homolovitého kopce přímo nad obcí Hajnáčka. Hradní bradlo je tvořeno čedičovou vyvřelinou sopečného původu a podle archeologů bylo osídleno již v době kamenné, což jen umocňuje velkolepost dané lokality. Přestože se ruiny hradu tyčí ve výšce pouhých 355 m n. m., z hradní skály je krásný výhled na okolní krajinu Cerové vrchoviny a na blízké Maďarsko. Při pohledu na východ od obce Hajnáčka uvidíte masiv Ragáč, národní přírodní rezervaci, kde se nacházejí sopečné jeskyně. Jihozápadně od Ragáče pak můžete pozorovat národní přírodní památku Kostná dolina, která je nejvýznamnějším nalezištěm safírů v celém pohoří Karpaty. Malý vzorek modrého drahokamu z Kostné doliny se nachází v Gemersko-malohontském muzeu v Rimavské Sobotě a další kousek najdete na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Opevnění na bradle bylo postaveno ve 13. století a o jeho počátcích se píše v listině krále Bely IV. z roku 1245. Základy samotného hradu byly položeny v roce 1247. Pevnost se následně zmiňuje v roce 1320, kdy ji do vlastnictví získal král Karel I. Robert a za zásluhy ji daroval významnému šlechtickému rodu Széchényiů. Od 15. století hrad měnil své hradní pány a stal se důležitým opěrným bodem v obraně proti Turkům, kteří ho však nakonec dobyli, obsadili a opustili až po pádu Fiľakova v roce 1593. Po vyhnání Turků hrad opravili a opevnili, ale v roce 1645 ho turečtí spojenci znovu nakrátko obsadili. Po jejich opětovném vytlačení císařským vojskem byl hrad důkladně zrekonstruován, ale bohužel v roce 1703 vyhořel a od té doby chátral. V dobách své největší slávy stál na nejvyšší části bradla palác chráněný dvěma pásy hradní zdi a baštou. Zajímavostí je hradní skála, která tvořila část hradeb i vnitřní architektury, a dokonce do ní bylo vytesáno schodiště. Pokud budete pozorní, v zarostlých kouscích zdiva postřehnete zbytky hradních zdí a vytesané schodiště, které tvoří poslední památku na někdejší protitureckou pevnost.

Mimochodem, o názvu hradu existuje velmi pěkná pověst, která vypráví o vládci a jeho dceři. Na lovu jelena ztratil vládce svůj vzácný meč a jeho dcera se rozhodla ho najít. Podařilo se jí to a cestou zpět ještě otcovým mečem skolila divočáka, který napadl pastýře, a zachránila mu tak život. Tento statečný čin viděl krásný mládenec, do dívky se na první pohled zamiloval a vzal si ji za ženu. Z lásky k ní pojmenoval hrad, ve kterém žili, po své ženě – Hajnáčka.

Výstup na hrad Hajnáčka je poměrně krátký s mírným stoupáním. Trasa je dlouhá asi 400 metrů a hravě ji zvládnou i menší děti. Na hradní bradlo se z obce Hajnáčka dostanete po žluté značce, romantickou stezkou mezi malými domky a úzkými uličkami. Stezka Vás zavede až k poutavé dřevěné hradní bráně. Odtud je to jen kousek k ruinám hradu.

Přírodní rezervace Hajnáčský hradní vrch, vyhlášená v roce 1958, a obec Hajnáčka určitě stojí za návštěvu. Vesnička v centrální části Cerové vrchoviny na horním toku potoka Gortva vynikla v polovině 19. století díky sirnému prameni a následnému vybudování lázní. I když lázně byste už dnes v Hajnáčce hledali marně, navštívit můžete například kapli z 18. století nebo klasicistní zámek z roku 1820. Zarezervujte si ubytování v blízkosti hradu Hajnáčka a prohlédněte si nedaleká města Fiľakovo či Rimavská Sobota. Vydejte se na prohlídku Fiľakovského hradu nebo do lázní Číž a nechte se uchvátit krásami regionu.

Na jižním Slovensku, nedaleko hranic s Maďarskem, v okrese Rimavská Sobota se nachází známá lázeňská obec Číž. Kromě ceněného pramene vzácné jodo-bromové vody, který dal předpoklad pro vybudování lázní evropského významu, se může pochlubit i oblíbeným Letním koupalištěm Vodní svět Číž. Venkovní rekreační areál je součástí lázeňského komplexu a během letních měsíců je přístupný návštěvníkům obce, turistům i dovolenkovým rodinám s dětmi.

Vodní svět byl vybudován během poslední rekonstrukce Lázní Číž v prostoru mezi hotelem a léčebným domem. Jde o venkovní bazénový komplex zasazený do překrásného prostředí obklopeného upraveným parkem. Pro hosty je zde připraven velký plavecký bazén, bazén pro neplavce i relaxační masážní bazén s vodními tryskami a teplou vodou zaručující dokonalou relaxaci. Nejmladší návštěvníci koupaliště si zase přijdou na své v dětském bazénu s vodními atrakcemi nebo na populární trojdráhové skluzavce.

Otevřením letního koupaliště zpřístupnily lázně hodnotné účinky vzácné vody široké veřejnosti. Vysoká koncentrace jodu přímo nebo prostřednictvím hormonů štítné žlázy zasahuje do metabolismu, snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje rozvoj arteriosklerózy. Působením léčivé vody se rozšiřují cévní stěny, zlepšuje se prokrvení, hojení ran a zpomalují se degenerativní procesy páteře a kloubů. Voda v Číži má antiseptické a dezinfekční účinky. Bonusem pro návštěvníky koupaliště je teplé prostředí a výjimečné bioklima rovinaté krajiny s vysokým výskytem minerálních vod, příznivě působící na zdraví organismu.

Toužíte po vodní relaxaci a zpříjemnění horkých letních dnů v jedinečném léčivém prostředí? Navštivte během nejbližší dovolené letní areál v Lázních Číž. Blahodárnou relaxaci si spojíte s výletem k zřícenině Hradu Sobôtka, k Hradu Hodejov nebo s poznáváním historie tohoto regionu v jedinečném Gemersko-malohontském muzeu v Rimavské Sobotě. Začněte si už teď hledat cenově výhodné ubytování v blízkosti letního koupaliště Vodní svět Číž. Kapacity na letní sezónu se rychle vyprodávají. Ubytování Číž a okolí a ubytování v Rimavské Sobotě Vám zajisté poskytne komfort a zázemí podle Vašich představ.

Je právě horký letní den a Vy uvažujete nad návštěvou bazénů? Že nemáte rádi přeplněné aquaparky? V tom případě Vás zveme na Letní koupaliště města Hnúšťa, kde se dosyta odreagují malí i velcí. Celý areál se nachází v příjemném prostředí, jako stvořeném pro odpočinek a relaxaci. Neváhejte, naložte rodinku do auta a přijďte si užít nádherný den.

Zaplavat si zde můžete v 25metrovém rekreačním bazénu. Pro dětičky je připraven dětský bazén se skluzavkou o rozměrech 10 x 10 m. Teplota vody v obou bazénech má osvěžujících 25 °C. Prostor kolem bazénů je vydlážděn a nechybí zde plážová lehátka a slunečníky. K slunění je určena upravená travnatá plocha. Po vodních radovánkách si lehněte na deku a vystavte své tělo hřejivým slunečním paprskům. Nezapomeňte však na ochranu před spálením a natřete se vhodným opalovacím krémem s UV faktorem. Stromová výsadba Vám během pravého poledne poskytne chládek i stín.

Pokud rádi sportujete, na koupališti si můžete zahrát plážový volejbal, stolní tenis i badminton. Zábavu si užijete i při hraní ruských kuželek. Vaše ratolesti určitě potěší dětské hřiště s dřevěným domečkem, prolézačkami, trampolínou a pískovištěm. Největší radost však budou mít z velkého nafukovacího skákacího hradu.

K vybavení koupaliště neodmyslitelně patří také lavičky, uzamykatelné skříňky a sociální zařízení. A o hladu Vás zde také nenechají. Přímo v areálu se nachází bufet, který nabízí chutné občerstvení. Koupaliště otevírá své brány s prvními stabilními letními teplotami. Okoupat se zde můžete 7 dní v týdnu, v čase od 9:00 do 18:00 hod. Ranní plavání je možné v čase od 7:00 do 9:00 hod.

Po vydařeném dni se složte v příjemném pokoji rodinného penzionu. Stačí jeden klik na stránku ubytování v Hnúšti a zobrazí se Vám celá nabídka ubytování v blízkosti koupaliště Hnúšťa. Následující den si udělejte výlet do blízké obce Klenovec, kde se nachází opravdový unikát. Stojí zde realistický tank z 2. světové války, který zde umístili při příležitosti 25. výročí SNP. Skvělým dobrodružstvím bude i jízda v historických vagonech parní zubačky Tisovec. Přejeme Vám krásný pobyt plný výjimečných zážitků.

Pokud chcete strávit skvělý relaxační či ozdravný pobyt v lázních Číž, zamiřte do okresu Rimavská Sobota. Nedaleko maďarských hranic, ve výšce 174 m n. m., v oblasti s průměrně 240 slunečnými dny během roku, Vás čeká místo přímo stvořené k odpočinku. Žřídelní lázně jsou zasazeny do krásné přírody celoročně udržovaného lesoparku. Lázně Číž jsou díky složení své vody jedinečné nejen na Slovensku, ale v celé Evropě. Jsou zaměřeny na léčení chorob pohybového a oběhového ústrojí, kožních, nervových a gynekologických onemocnění, chorob z povolání a poruch látkové výměny.

Lázně Číž vděčí za svůj vznik „náhodě“. Při kopání studny v roce 1862 narazil Harnócz Andráš na slanou vodu. Místní ji využívali k vaření a pro dobytek. V roce 1865 v Budapešti provedli její chemický rozbor. Ten potvrdil její léčivé účinky díky přítomnosti jódu a brómu. První pramen byl pojmenován Themis. Následně nechal vykopat další studny. Byly tedy objeveny další prameny, Hygiea (využívaný jako pitná voda) a Neptun (využívaný spolu s Themosem pro vanové koupele).

V roce 1888 se začalo s budováním lázní. Bylo vybudováno několik léčebných domů i vojenské penziony. Ty sloužily k doléčování, avšak s výjimkou onemocnění plicní tuberkulózou. Lázně měly dvě části. Dolní lázně se nazývaly také čistými. Horní lázně byly určeny pacientům s otevřenými ranami. Pobyt v lázních byl pojímán jako společenská událost. Kromě využívání procedur měli pacienti k dispozici taneční večery, klavír, hudbu v parku, tenisový kurt a možnosti vodních sportů na Rimavě, dokonce i telefon a poštu.

Čížská voda získala množství ocenění za svou kvalitu. Začala se plnit i do lahví a expedovat do USA. Stejně tak se z ní vyráběla kvalitní mýdla. Za dob první Československé republiky zde byla zřízena dětská ozdravovna. Po 2. světové válce byly lázně znárodněny a od roku 1956 přešly ze sezónního na celoroční provoz. Byl dobudován další lázeňský dům. Od roku 1996 jsou lázně Číž pod správou akciové společnosti a prošly kompletní rekonstrukcí.

Léčivá síla lázní Číž je tvořena kombinací vody, bioklimatu a vhodných léčebných metod a procedur. Pobyt ve vanových koupelích je doplněn o pitné kúry, vodoléčbu a elektroléčbu. Dále je pacientům podávána kineziterapie, rehabilitace a zábaly rašelinové i parafínové. V případě potřeby je nasazena i medikamentózní léčba. Metodou s dobrými výsledky je hipoterapie. Jedná sa o rehabilitační metodu, která je znásobena silnou energií, již pacientovi předá jedině zvíře, v tomto případě kůň. V lázních Číž se používá zejména při indikacích neurologických a ortopedických onemocnění. Všechny procedury jsou vhodně doplněny stravovacím systémem, který je založen na dietní a vyvážené stravě.

Lázně mají také skvělý wellness. Jeho součástí jsou vitální saunový svět a venkovní bazénový komplex. Využít můžete bazén plavecký, neplavecký, relaxační s vodními tryskami, malý s vodními atrakcemi a trojdráhovou skluzavku. Právě pro dětské pacienty je pobyt v bazénech velmi oblíbený. Saunový svět zase nabízí finskou saunu, solnou saunu, šlapací koupel, tropický a studený déšť, zázračnou sprchu, bazén s vířivkou a klidový bazén s podvodními masážními tryskami. Volný čas můžete trávit i aktivně. Lázně nabízejí možnost zahrát si volejbal, nohejbal, basketbal, tenis, minigolf nebo stolní tenis. Nadšenci do cvičení ocení fitness a tělocvičnu. Pro lidi hledající jen pasivní odpočinek doporučujeme nenáročnou procházku lázeňským parkem, návštěvu lázeňské galerie a knihovny.

Okolí lázní Číž Vás svými možnostmi vábí, abyste ho přišli poznávat. Jedna z možností je i ze sedla kola. Během výletů doporučujeme navštívit jeskyni Peško, Hutnianskou jeskyni, jeskyni Domica, Drienčanský hrad, i trošku vzdálenější zámeček Betliar nebo hrad Krásna Hôrka. Navštivte stránku ubytování Číž nebo ubytování v okrese Rimavská Sobota, kde najdete tipy na ubytování v okolí lázní Číž. Přejeme Vám příjemný pobyt.

Pohanský hrad, nazývaný také Pohanský vrch, je národní přírodní rezervace dýchající jedinečnou tajemnou atmosférou. Překrásná příroda lávové hory, zbytky kamenného valu starých Keltů, impozantní skalnaté výběžky a věžičky i puklinové jeskyně. To vše korunované překrásnými výhledy najdete v srdci Cerové vrchoviny, nedaleko obce Stará Bašta v okrese Rimavská Sobota. Představujeme Vám místo, jaké jinde na Slovensku nenajdete.

Tajemná lávová hora vypínající se na slovensko-maďarském pomezí upoutá oko turisty již zdaleka. Ze zalesněného terénu zde vyčnívají skalnatá bradla, výběžky a věžičky, z nichž nejkrásnější jsou okrajové čedičové skály na vrcholu, dosahující výšky neuvěřitelných 30 m. Jelikož Pohanský hrad je výtvorem pradávné sopečné činnosti, kromě fascinujících skalnatých útvarů zde najdete i bazaltové puklinové jeskyně. Situovány jsou na úbočích hory a ta nejdelší dosahuje až 182 m.

Překrásné přírodní scenerie však nejsou to jediné, co můžete na tomto jedinečném místě nasávat. Při vstupu na území Pohanského hradu pocítíte zvláštní tajemnou atmosféru. Způsobuje ji závan historie spojený s pravěkým osídlením této oblasti. Archeologové potvrdili, že lávová hora byla obývána již před naším letopočtem. Dokazují to i zbytky kamenných valů pravěkého hradiště. Lokalita byla díky své jedinečnosti vyhlášena národní přírodní rezervací.

Chystáte se do Rimavské Soboty? V tom případě si určitě vyhraďte jeden den na návštěvu jedinečného místa nazývaného Pohanský hrad. Místa, kde se snoubí malebná příroda s tajemnou atmosférou časů dávno minulých. Výlet sem si můžete spojit s prohlídkou nedalekého Fiľakovského hradu, zříceniny Soví hrad nebo s výletem k impozantnímu Kamennému vodopádu. Najděte si již nyní ubytování v blízkosti Pohanského hradu a začněte s přípravami na dovolenou plnou jedinečných zážitků. Ubytování ve Staré Baště a v okolí nebo ubytování v Rimavské Sobotě bude výborným výchozím bodem pro Vaše výlety.

V okrese Rimavská Sobota se nachází přírodní rezervace Vodní nádrž Gemerský Jablonec. Rozprostírá se na ploše 32 ha a zasahuje do katastrů obcí Gemerský Jablonec, Petrovce a Dubno. Toto území nacházející se v Banskobystrickém kraji bylo vyhlášeno v roce 2000, bez určení ochranného pásma.

Přírodní rezervace spadá pod správu Cerové vrchoviny. Pod ochranu spadá z důvodu, že se jedná o velmi významnou trofickou, reprodukční a migrační lokalitu pro vodní ptactvo. Vodní nádrž byla budována v roce 1990, o rok později již byla spuštěna v plném provozu. Přehradil se jí tok Gortva. Celkový objem vodní nádrže je 2 490 000 m³, přičemž maximální plocha dosahuje rozlohy 62,5 ha.

Když se rozhodnete přijet prozkoumat tento kus naší země a budete si chtít zarezervovat ubytování v okolí vodní nádrže Gemerský Jablonec, zkuste se podívat na nabídku stránky ubytování Banskobystrický kraj. Popři tom prozkoumejte i různé jiné možnosti trávení volného času, které Vám lokalita nabízí. Ať už jsou to různá muzea, historické památky, přírodní zajímavosti nebo možnosti turistiky a sportu. Na své si zde zaručeně přijde každý.

Návštěvníky obce Klenovec v okrese Rimavská Sobota vítá opravdu nezvyklý historický artefakt. Tank z II. světové války zde stojí na loučce u cesty s hlavní namířenou na lesy jako tichý svědek povstaleckých bojů. Místní ho vnímají jako poctu obyvatelům obce, kteří položili své životy za osvobození, turisté ho vyhledávají jako zajímavý památník i jako impozantní atrakci. Jeho prohlídku si s oblibou spojují s procházkou k historickému dělu umístěnému v nedalekém obecním parku.

Sovětský tank přijel do Klenovce „po vlastních“ u příležitosti 25. výročí SNP. Do povstalecké obce ho přivezli až z Martina. Po umístění na travnaté ploše mu byl odebrán motor. Od té doby uplynulo více než 50 let a tank zde stále stojí jako tichá vzpomínka na těžké osvobozovací boje. Jde o realistický sovětský tank T-34. V minulosti byl pro veřejnost otevřen s volným přístupem z horní části. Dnes si ho můžete prohlédnout jen zvenčí, věnovat u něj poctu nevinným obětem, případně si pořídit fotografickou vzpomínku na návštěvu Klenovce.

Zajímavostí je, že tank jako jeden z mála památníků socialismu a druhé světové války přežil i porevoluční roky. Mnohé obdobné historické artefakty byly po roce 1989 odstraněny a zničeny. Za záchranu sovětského tanku se však postavili Klenovčané, kteří ho vnímali jako poctu obyvatelům své obce, již položili své životy za osvobození. V okolí Klenovce se během války odehrávaly těžké boje a vesnici byl udělen titul povstalecké obce.

Ať už toto místo pojmete jako památník, nebo jako zajímavou atrakci, skutečný sovětský tank je zajisté zajímavým výletním cílem. V létě si návštěvu obce můžete zpestřit relaxací na koupališti Klenovec, v zimě si skvěle zalyžujete v lyžařském středisku Ski Skorušiná – Klenovec. A po dni plném zážitků si určitě budete chtít příjemně odpočinout a načerpat síly na další zajímavé výlety a dobrodružství v okolí. Na našem portálu si zajisté snadno najdete ubytování v blízkosti tanku z II. světové války. Můžete si vybrat z pestré nabídky ubytování v Klenovci a v blízkém okolí, která kromě oblíbených chat a chalup zahrnuje i komfortní a cenově dostupné penziony či apartmány.

Menší letní koupaliště zasazené do překrásné zeleně se nachází v obci Klenovec, v okrese Rimavská Sobota. Své návštěvníky láká malebným prostředím, rodinnou atmosférou a moderním vybavením. Díky samostatnému dětskému bazénu je Koupaliště Klenovec výbornou volbou pro rodiny s menšími dětmi, ale i pro aktivní dovolenkáře, plavce či rekreanty vyhledávající tišší lokality bez náporu turistů.

Menšímu zelenému areálu koupaliště v Klenovci dominují dva bazény. Zatímco dospělí se potěší velkému plaveckému bazénu, ti nejmenší návštěvníci si přijdou na své v dětském bazénu se skluzavkou. Voda v bazénech je vyhřívána na příjemnou teplotu solárními panely a čištěna moderním filtračním systémem. Samozřejmostí dovolenkového odpočinku jsou odpočinkové lavičky a travnatá plocha vhodná pro slunění.

Součástí areálu jsou venkovní sprchy a bufet s nabídkou chutného občerstvení a osvěžujících chlazených nápojů. Když Vám po pobytu ve vodě vyhládne, určitě neváhejte a posilněte se před dalšími plaveckými výkony nebo si s oblíbeným nápojem v ruce vychutnejte ničím nerušenou sluneční lázeň. Jedinečné dovolenkové kulisy Vám bude dotvářet okolní příroda Veporských vrchů.

Pokud máte rádi koupaliště, kde se na vstup do bazénu nestojí ve frontě, místa s příjemnou atmosférou situovaná v klidném prostředí, určitě nevynechejte během léta návštěvu Koupaliště Klenovec. Relax u vody si můžete spojit s prohlídkou tanku z II. světové války, procházkou na nedalekou rozhlednu na Jasenině nebo s výletem parní zubačkou Tisovec. Najděte si už teď ubytování v blízkosti Koupaliště Klenovec, protože kapacity na letní sezónu se rychle vyprodávají. Ubytování v Klenovci a okolí představuje zajímavou nabídku chat a chalup se zárukou soukromí a komfortu.

Vodní nádrž Tachty se nachází u obce Tachty v okrese Rimavská Sobota. Jediným přítokem vody do nádrže je potok Gortva. Vodní plocha o rozloze 24 hektarů je rájem rybářů zblízka i zdaleka, chytají se zde převážně kapři. Oblíbenou aktivitou je zde ale i koupání, a v případě, že v zimě část nádrže zamrzne, místní se zde obvykle bruslí. Je možné pozorovať vodní ptactvo, které zde hnízdí.

Nad přehradou stojí 11 m vysoká rozhledna na Tomášově vrchu. Nabízí pěkný výhled nejen do okolí, na Cerovou vrchovinu a do blízkého Maďarska, ale uvidíte i Kráľovu hoľu, Stolické vrchy či Plešiveckou planinu, za dobrých podmínek by měly být viditelné i Tatry. K dalším zajímavým místům v okolí vodní nádrže patří hrad Hajnáčka a archeologická lokalita Pohanský hrad. Projít se můžete po CHKO Cerová vrchovina nebo si za cíl určíte skalní útvar Steblová skala, sopečný vrch Ragáč či Kostnou dolinu, ve které byly objeveny pozostatky pravěkých zvířat.

Když budete hledat ubytování v blízkosti vodní nádrže Tachty, s největší pravděpodobností narazíte na chaty a chalupy či ubytování v soukromí v okolních obcích. Zkusit to můžete v Mučíně, Rapovcích nebo Kalondě. Přijďte i Vy poznat krásy nejjižnější části Banskobystrického kraje, prohlédněte si nabídku ubytování v této lokalitě co nejdříve

V Slovenském rudohoří, v údolí řeky Rimava, najdete blízko města Tisovec lyžařské středisko vyhledávané nejen místními obyvateli. Několik sjezdovek o celkové délce 6,4 km čeká na začátečníky, zkušenější i náročné lyžaře. Místo je ideální pro první lyžařské pokusy Vašich dětí. Užijte si výborné rodinné lyžování nebo pozvěte na lyže partu přátel a zažijte skvělý zimní den.

Lyžařské středisko Tisovec-Rejkovo, usazené přímo v pohoří Veporské vrchy, se pyšní nadmořskou výškou 400 až 686 m n. m. Z města Tisovec se k němu dostanete za pár minut. Vzdálené přibližně 3 km jihozápadním směrem je pro své návštěvníky snadno dostupné. Lyžování si naplno vychutnáte na 5 sjezdovkách. Různé stupně obtížnosti potěší všechny kategorie lyžařů. Na vrchol svahu Vás dostane vlek o délce 1 km. Pro nejmenší je k dispozici dětský vlek. Středisko není uměle zasněžováno, avšak v případě příznivé sněhové pokrývky bude návštěva jistě stát za to.

Díky dostupné poloze a charakteru sjezdovek je lyžařské středisko Tisovec-Rejkovo často vyhledáváno i pro lyžařské kurzy pro školy. Během sezóny je místem sportovní přípravy mládeže v alpských disciplínách i dějištěm různých lyžařských soutěží. Pojďte si užít lyžování v nádherném prostředí národního parku Muránska planina. Krásami okolní přírody se můžete pokochat z blízké rozhledny Zbojská nebo se vydejte na túru či procházku po známých turistických trasách v Muránské planině.

Po lyžování Vám jistě přijde vhod uvolnit své tělo i mysl při návštěvě rekreačního areálu Predná Hora. Vynikající wellness centrum obklopené panenskou přírodou je ideálním místem pro relaxaci. V jeho blízkosti nevynechejte zámeček Predná Hora, který sice není přístupný veřejnosti, ale jeho poloha v blízkosti lesa je skvělým a zároveň krásným místem pro procházku. V blízkém zámečku je umístěna stála expozice Ferdinanda Coburga. Dohodněte si telefonicky prohlídku a nahlédněte do života bulharského krále, který stojí za zrodem zámečku.

Pojďte s námi poznat Muránskou planinu a krásy jejího okolí. Zarezervujte si ubytování v okolí lyžařského střediska Tisovec-Rejkovo. Stačí si jen zvolit ten správný termín a vybrat si některou z nabízených malebných chalup či stylových dřevěnic. Věřte, že Vás tento kraj zaručeně okouzlí a svůj výlet si naplno vychutnáte.

Psal sa rok 1896, když mezi Tisovcem a Pohronskou Polhorou vzniklo i na tu dobu výjimečné technické dílo Ozubnicová železniční trať Tisovec. Možná si řeknete, že v 19. století zaznamenala železniční doprava na území Slovenska velký rozmach a snahou bylo přivést železniční přípojku do každé továrny či rozsáhlých lesních komplexů. Parní zubačka v Tisovci je však výjimečná tím, že dokonale kopíruje příkré svahy údolí, překonává nebezpečné rokle a velká výšková převýšení.

Právě v místech s velkým sklonem musela být trať doplněna o ozubený hřeben, do kterého zapadalo ozubené kolo lokomotivy. Tento systém zajišťoval nejen dostatečné stoupání vlaku, ale i jeho brzdění při jízdě z kopce.

Trať této výjimečné technické památky vycházela z obce Bánov, pokračovala přes Zbojskou, Pohronskou Polhoru, Podbrezovou a Brezno až do Tisovce. Hlavním úkolem této tratě bylo propojení továren na výrobu železa v Podbrezové, Hronci a Tisovci. Nejtěžším, nejnebezpečnějším a pro návštěvníka nejzajímavějším úsekem této tratě je masiv Slovenského rudohoří. Celková délka tratě byla 41,2 km. Nejvyšším bodem, přes který prochází, je sedlo Zbojská v nadmořské výšce 725 m n. m. V nejstrmějších úsecích dosahuje stoupání až 50,2 promile. I proto muselo být na těchto místech položeno dodatečné zabezpečení.

Po trati původně jezdily rakouské parní lokomotivy od firmy Floridsdorf. Byly to na tu dobu nejmasivnější tendrové ozubnicové lokomotivy v celé Evropě, které jezdily rychlostí až 25 km/h. Na trati se nachází množství mostů, viaduktů a jeden tunel o délce 786 m.

Dnes slouží trať již jen částečně. Využívá se pro vyhlídkové jízdy pro turisty. Pokud si sem naplánujete výlet, je třeba vědět, že lístky musíte mít objednané předem. Jízda vláčkem sice nepatří mezi nejlevnější, ale zážitek z jízdy nádhernou přírodou stojí za to a zanechá ve Vás nezapomenutelné vzpomínky. A pokud budete mít štěstí, odveze Vás v historických vagonech i historická parní lokomotiva s autentickým oblakem páry a vůní dýmu. V železniční stanici Tisovec si můžete prohlédnout i muzeum ozubnicové železnice se zajímavými informačními panely, modely, uniformami i vybavením železničářů.

A když Vás železnička vyveze na sedlo Zbojská, udělejte si se svými ratolestmi krátkou procházku po naučné stezce na rozhlednu Zbojská. Po výletě Vás možná potěší osvěžující koupel na koupališti Klenovec. Pokud jste příznivci turistiky, nemůžete vynechat jeden z nejkrásnějších národních parků Evropy – Národní park Muránska planina nebo historií opředený Muránský hrad.

Po výletech pravděpodobně oceníte i trochu odpočinku u našich ubytovatelů, proto je fajn zarezervovat si ubytování u parní zubačky v Tisovci. Dáte přednost romantickým a útulným chatám Tisovec, nebo upřednostníte pohodlí apartmánů Tisovec? Tento výběr necháme jen na Vás.

Plánujete strávit svou zimní dovolenou na lyžích? Pokud jste odpověděli kladně, máme pro Vás skvělý tip. Nedaleko malebné středoslovenské obce Tisovec se nachází Lyžařské středisko Tisovec – Bánovo. Punc výjimečnosti tomuto areálu dodává fakt, že si zde zalyžujete výhradně na přírodním sněhu. Pokud toužíte po klidném rodinném lyžování, jste na správném místě.

Lyžařský areál poskytuje svým návštěvníkům možnost lyžování na 3 sjezdovkách. Od lehké až po tu náročnou. Jejich celková délka je 2 100 m. Výborná kombinace obtížnosti terénů poskytuje radost z lyžování začátečníkům i zkušeným lyžařům. Nejlepší sněhové podmínky zde najdete v měsících prosinec až březen.

Plynulou přepravu lyžařů ve středisku zajišťuje vlek Tatrapoma H130 s celkovou přepravní kapacitou 900 osob za hodinu. Údolní stanice se nachází v nadmořské výšce 610 m n. m. Celkové převýšení představuje 190 metrů. Lyžařské svahy jsou pravidelně upravovány rolbou.

Chtěli byste své ratolesti naučit lyžovat, ale nevíte, jak na to? Přihlaste je do lyžařské školky. Během Vašeho pobytu je zkušení instruktoři naučí správné základy lyžování. Přírodní sníh je jako stvořený pro stavění sněhuláků a různých pevností. Překvapte své děti a postavte si s nimi iglú. O nezapomenutelný zážitek se jistě postará i pořádná sáňkovačka.

Během lyžování nezapomeňte na doplňování tekutin. Tou správnou volbou je určitě horký bylinkový čaj. Široký výběr nápojů a jídel Vám poskytne restaurace umístěná přímo pod svahem. Mezi hlavní benefity lyžování v Tisovci – Bánově patří kromě rodinné atmosféry také krásná příroda národního parku Muránska planina. Dopřejte si zimní dobrodružství, na které tak brzy nezapomenete.

Po dni stráveném na lyžích si dopřejte odpočinek v příjemně vyhřáté chatě. Celou nabídku ubytování v blízkosti lyžařského střediska Tisovec – Bánovo si můžete prohlédnout na stránce ubytování v Tisovci. Zregenerovaní a odpočatí se vydejte za poznáváním zajímavých atrakcí, o které v okolí Tisovce není nouze. Začít můžete procházkou k Rozhledně Zbojská, kterou najdete v blízkosti známého salaše. Skvělým zážitkem bude i jízda parní ozubnicovou železnicí Tisovec na trase Tisovec – Zbojská – Pohronská Polhora. Přímo na železniční stanici najdete také Muzeum ozubnicové železnice. Přejeme Vám příjemný pobyt.

Pokud si rádi obouváte turistické boty, vydejte se objevovat krásy přírody Muránské planiny. V obci Tisovec, která je známým rodištěm slovenských malířů, politiků i umělců, se Vám naskytne možnost strávit den v tomto národním parku. Je to možné také díky Naučné stezce zbojníka Jakuba Surovce v Čertově soutěsce.

Naučná stezka začíná v obci Tisovec. Z místního salaše, kde si můžete dopřát něco dobrého k jídlu, se vydejte přímo vstříc dobrodružství. Přechod po této stezce je na vlastní riziko. Stezka je jednosměrná, má délku 4,7 km a převýšení 268 m. Výlet Vám zabere přibližně 3 hodiny. Náročnost okružní stezky je středně náročná, proto je dobré mít kvalitní turistickou obuv. Během zimních měsíců, na jaře a také v době silných dešťů je terén nebezpečný a návštěva stezky se nedoporučuje. Můžete si však jako skupina čtyř a více osob zajistit průvodce, který Vám přechod trasou zpestří zajímavým výkladem.

Stejně jako je na Slovensku známý zbojník Juraj Jánošík, tak i v regionu Malohont znají zbojníka Jakuba Surovce. Byl to vůdce skupiny zbojníků, která okrádala bohaté nejen na Slovensku, ale také v části Polska. I proto je po něm pojmenována stezka vedoucí nedotčenou přírodou Čertova údolí, kterým kdysi unikal před četníky. Nejzajímavější místa této stezky tvoří atraktivní soutěsky, které zde můžete překonávat po dřevěných žebřících.

Po začátku putování ze salaše proti proudu potoka si v kaňonovitém údolí vychutnáte zpěv ptáků, uklidňující zvuky padající vody z vodopádu i šum lesa, ve kterém převažuje jedle, smrk, buk a cenné listnaté stromy na vápencovém podloží s krasovým reliéfem. Na začátku Vás zaujme pověst o místním mnichovi, kterou si přečtete na prvním ze sedmi informačních panelů. Trasa pokračuje k jeskyni v Remete. Nevynechejte ani Rizňu, dřevěný žlab, který sloužil ke spouštění dřeva. Můžete se zastavit také u zázračné studánky, vodu z ní však nedoporučujeme pít. V Makovém korytě jsou umístěny dva informační panely, jeden se věnuje myslivosti a druhý lesnictví. Po Masarykově cestě pokračujte na Čertův viadukt, kde na Vás čeká informační panel s informacemi o ozubnicové trati Pohronská Polhora – Tisovec. U studánky Vyvieračka se můžete osvěžit a dopřát si chvíli odpočinku. Pokračováním do Čertova údolí, kde se nachází Zbojnícký vodopád, úžina Surovcův stisk, Malý vodopád, hate, úžina Poslední barikáda i jeskyně, si užijete krásné pohledy na okolní krajinu. V Pacherce Vás panel seznámí s informacemi o ovčáctví a zbojnících. Na Galičce je umístěn pravý karpatský salaš s bačou, pastevci a ovcemi.

Tato delší túra Vám dá zabrat, ale stojí za to ji absolvovat. Možná budete mít ještě dostatek sil na to, abyste nastoupili do vlaku parní ozubnicové železnice Tisovec. V zimním období si můžete užít svahy lyžařského střediska Tisovec – Rejkovo i Tisovec – Bánovo. Pohledy na okolní krajinu z jiné perspektivy nabízí rozhledna Zbojská. Pokud budete mít chuť se ochladit, můžete navštívit také bazény koupaliště Klenovec. V tomto regionu se rozhodně nudit nebudete.

Pokud plánujete zůstat v oblasti déle, doporučujeme rezervovat si ubytování v okolí Naučné stezky Jakuba Surovce. Nejjednodušším řešením během léta může být stanování. Tato možnost však nevyhovuje každému, proto si můžete vybrat z nabídky chat a chalup v Tisovci nebo si dopřát větší komfort v pokoji hotelu Tisovec.