Kam na výlet Štós

Oblíbené lyžařské středisko Štós – Šikmá stráň je situováno při vstupu do malebné hornické obce Štós v okrese Košice-okolí. Lyžuje se zde na svahu Volovských vrchů, jen přibližně 40 km od metropole Východního Slovenska, od města Košice. Středisko je díky mírné sjezdovce, příjemné komorní atmosféře bez návalů lyžařů a mírným cenám mimořádně oblíbené zejména mezi rodinami s dětmi. Na své si zde však přijdou i zkušení milovníci zimních sportů.

Svah ve Štósu je kombinací lehké a středně náročné sjezdovky. Trať je situována v nadmořské výšce 508–640 m n. m. a má délku 600 m. Svah je pravidelně pečlivě upravován a v případě nepříznivých sněhových podmínek i technicky zasněžován. O přepravu lyžařů se stará vlek s hodinovou kapacitou 1 000 osob. Zkušeným milovníkům lyžování či snowboardingu je kromě sjezdovky k dispozici i oblíbená U-rampa.

Součástí lyžařského střediska je příjemná čajovna, poskytující prostor pro odpočinek a zahřátí organismu u chutného horkého nápoje. Přístup do ski parku je bezproblémový, svá auta zaparkujete na parkovišti přímo u vleku. Středisko je výborně dostupné z Košic trasou dlouhou přibližně 40 km a z Moldavy nad Bodvou, odkud je vzdálené asi 20 km.

Pokud máte chuť na perfektní lyžování na severním úpatí Volovských vrchů, navštivte během své zimní dovolené lyžařské středisko ve Štósu. Dny strávené na svahu si zpestříte prohlídkou historického Hamru v Medzevě, výletem k Husitskému kostelíku v Lúčce nebo návštěvou Vodního mlýna v Kováčové. O zajímavosti v tomto regionu skutečně nouze není. Vyhledejte si na našem portálu ubytování v blízkosti střediska Štós – Šikmá stráň a přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. Ubytování ve Štósu a v okolí nabízí především oblíbené chaty a chalupy se zárukou komfortu a soukromí pro rodiny i skupinky přátel.

Lázně Štós jsou klimatickými lázněmi ve stejnojmenné obci. Leží v nadmořské výšce 650 m n. m. na jihovýchodním Slovensku, v Košickém kraji. Množství slunečných dní zabezpečuje vysokou intenzitu slunečního infračerveného i ultrafialového záření, které napomáhá léčbě. Lázně se rozprostírají v čarokrásné přírodě plné jehličnanů, které šíří do ovzduší své léčivé silice. Na rozhraní Slovenského krasu a Volovských vrchů, které jsou součástí Spišského rudohoří, se nacházejí zejména smrkové a jedlové porosty. Díky klasifikaci klimatu se stupněm stimulace 1 (švýcarská klasifikace) jsou přímo předurčeny k plnění svého účelu, tedy k léčbě dýchacích cest. Kromě této indikace se zde léčí nemoci z poruchy látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí, onkologická onemocnění, duševní nemoci a nemoci z povolání.

Historicky se vznik lázní Štós spojuje s tradičním hornictvím, které na tomto území vzkvétalo od 14. století. Hornictví podpořilo i vznik nových výrobních fabrik a příliv zahraničních pracovníků. Právě nožířský mistr Róbert Komporday, který pracoval ve firmě SANDRIK, propagoval účinky vodoléčby. Na jeho podnět se v roce 1882 začaly budovat lázně. Již v roce 1883 byla zahájena první lázeňská sezóna.

Rozmach lázní ve Štósu nastal během působení Dr. Dezidera Czirfusze po roce 1888. Ten v zimní sezóně působil v San Remu ve funkci rakousko-uherského konzula a přitáhl do Štósu početnou klientelu. Právě proto byly postupně vybudovány další objekty: Vila Mária, Vila Hungaria, Vila dr. Czirfusze, Vila Tatra. Následně taneční dvorana a ostatní objekty. Pro lázně Štós byl významný i rok 1963. Pro léčebné účely zde totiž zavedli do provozu první klasickou finskou saunu, která díky rekonstrukci slouží dodnes. Lázně si tak zapsaly prvenství na celém území tehdejšího Československa.

Lázně Štós byly navštěvovány různými zvučnými jmény. Zmíníme Eduarda Beneše, Ema Bohúňa, Ivana Olbrachta, Karla Hašlera, Vlada Clementise, Beatu Poničanovou, Maxe Friče či Karla Konráda. Laco Novomeský zde složil báseň „Pod jedľou“, Jaroslav Ježek zde koncertoval a Vojtech Löffler zde tvořil své sochy.

Lázně mají mnohaletou tradici ve speleoterapii. Jedná se o skutečně unikátní léčbu s vynikajícími výsledky, která probíhá v nedaleké Jasovské jeskyni. Toto přírodní inhalatorium napomáhá zvyšovat odolnost lidského organismu. Vitální vodní svět, který je součástí pobytu v lázních, patří mezi oblíbené formy relaxace. Návštěvníci zde využijí celý komplex vodních a parních koupelí. Blahodárně působí pobyt v některé ze saun. Vybrat si mohou z finské, bylinkové a eukalyptové. Dalšími vnitřními atrakcemi jsou vitální déšť, vodní cesta, tepidárium a hydromasážní bazén. Hosté si zaplavou v klasickém moderním plaveckém bazénu, ale i v relaxačním bazénu s protiproudem, vodním chrličem a masážními tryskami.

Dalšími procedurami, které v lázních návštěvníci i pacienti mohou absolvovat, jsou masáže. V nabídce jsou masáže klasické, reflexní, sportovní, aromaterapeutické i lymfodrenážní. Mezi vodní procedury se řadí koupele parní, perličkové klasické i přísadové se suchým zábalem, whirlpool se suchým zábalem, skotské střiky i finská sauna. Oblíbenými procedurami jsou rašelinové zábaly a aplikace parafinu. Součástí léčby jsou i rehabilitace, fitness a trakce. Prověřené výborné účinky má elektroléčba, která se v lázních aplikuje rozličnými procedurami. Jsou to bioptron, diadynamické proudy, interferenční proudy, diatermie krátkovlnná i ultrakrátkovlnná, magnetoterapie, ultrazvuk a solux. Samozřejmostí jsou plynové injekce a rozličná lékařská i laboratorní vyšetření, včetně EKG a spirometrie.

Na duši blahodárně působí pobyt v místním lesoparku, který se rozprostírá na ploše 4,5 ha. Patří mezi národní kulturní památky. Protéká jím potůček s několika kaskádami a fontánou. Nachází se zde více než 200 různých rostlin i exotických dřevin, mnohé z nich jsou vzácné. Návštěvníci si posedí u sekvoje i kanadského javoru, pokochají se pohledem na azalky a rododendrony. Děti se zde také nudit nebudou, je pro ně vybudována dětská herna Macík. Zatímco si děti hrají, rodiče si posedí ve společenské místnosti. Volný čas v lázních tráví návštěvníci často i v kavárně a fitness centru.

Okolí lázní Štós je plné historických i přírodních památek. Po absolvování léčebných procedur se tedy rozhodně nudit nebudete. Hrad Krásna Hôrka a zámeček Betliar Vás nadchnou svou atmosférou. Milovníci přírody se potěší Zádielské tísňavě, ale i návštěvě Krásnohorské jeskyně a Ochtinské aragonitové jeskyně. Jako na dlani budete mít celý Národní park Slovenský kras. Jednoznačně si naplánujte výlet do hvězdárny a planetária Medzev, po cestě navštivte technickou památku Hamr v Medzevě a vyplatí se zajít i k vodnímu mlýnu v Kováčové a k Hájským vodopádům. Ani v zimě zde není nuda, své svahy nabízí středisko Štós – Šikmá stráň.

K absolvování léčebného, ozdravného či relaxačního pobytu je nutné si zarezervovat ubytování v okolí lázní Štós. Bohatý výběr nabízí i stránka ubytování Štós. Už si tedy jen sbalte kufr, naplánujte procedury, výlety v okolí a skvělá dovolená může začít.

Hájské vodopády, které jsou někdy nazývány také Vodopády Hluboký jarok, se nacházejí nedaleko cesty, která spojuje obec Háj a Hačava. Místo najdete při toulkách po Košickém kraji, konkrétně v Hájské dolině. Lokalita patří mezi velmi oblíbené a samotné vodopády jsou klenotem Slovenského krasu. Valí se z travertinových hrází na potoku Garádics, přičemž jejich výška je různá, od 1 po 7 m. Cesta k nim je vhodná i pro rodiny s dětmi.

V okolí se nachází velmi rozmanité složení fauny i flóry. Je to díky inverzi vegetačních pásem. Byl zde také zaznamenán výskyt několika vzácných druhů. V podzimních měsících se to zde jen hemží barvami. Není snad krásnější pohled než na ledově bílou vodu padající v jemných závojích mezi skály porostlé mechem a poprášené opadanými žluto-oranžovo-červenými listy. Místy si přijdete téměř jako v pohádce.

Turistika do této lokality je atraktivní celoročně. Zatímco na jaře a po hustých deštích mají vodopády největší vydatnost, v létě jejich okolí hraje zase všemi odstíny zelené barvy. V zimě se valící voda mění v ledové stěny a třpytivé rampouchy. Toto vše se děje na vodním toku Hájského potoka, který pramení na rozhraní Volovských vrchů a Slovenského krasu. K vodopádům Vás dovede žlutá turistická značka z obce Háj, popřípadě červená cykloturistická značka.

Pro plnohodnotný zážitek z túry doporučujeme volit trasu přímo přes les, podél potoka. Povedou Vás typické zvuky lesa – šum listí, štěbetání ptáků, zurčící potůček a místy hukot padající vody. Cestou od Háje do Hačavy projdete kolem Dolního hájského vodopádu, Hájského vodopádu Velký most, Malé hájské kaskády, Hájského vodopádu Malý most, Hájského vodopádku, Kamenného žlabu vodopádek, Smaragdového vodopádu, Velkého hájského vodopádu, Středního hájského vodopádu a Horního hájského vodopádu. Cestička je nenáročná, s mírným stoupáním, na některých místech i s lavičkou k odpočinku či dokonce s altánem s ohništi u Velkého hájského vodopádu. Abyste si byli jisti, že jdete správně, celkově narazíte až na 3 směrovníky.

Pokud jste tento úchvatný přírodní výtvor ještě na vlastní oči neviděli, je načase to změnit. Zarezervujte si ubytování v okolí Hájských vodopádů, ideálně na stránkách ubytování Háj nebo ubytování Hačava. Nezapomeňte si sbalit turistické boty a výprava za dobrodružstvím může začít.

Obyvatelé Medzeva, městečka ležícího v okrese Košice-okolí, se již od nejstarších dob živili kromě zemědělství a hornictví také zpracováním kovů v hamrech. Jedna taková dílna, ve které těžké kladivo na vodní pohon zpracovávalo železo, měď a cín, byla situována i přímo v centru města. Hamr v Medzevě s kompletním technickým vybavením se zachoval dodnes jako živá technická památka. Návštěvníky seznamuje s historickou technologií výroby nářadí kováním pomocí vodního kladiva. Vidět tento jedinečný mechanismus při práci je fascinujícím zážitkem nejen pro nadšence vědy a techniky.

Hamr je historická dílna určená ke zpracování kovů využívající energii tekoucí vody. Vodní síla pohání kovářské buchary, dmychadla nebo měchy na foukání vzduchu do pecí. Hamr je považován za průkopnický mechanismus a za první zárodek manufaktur na výrobu kovaných produktů. Budova hamru v Medzevě je kombinací kamene a dřeva. Pochází z druhé poloviny 19. století a aktuálně je ve správě Slovenského technického muzea. Technologicky se jedná o jednokladivový dvouohnišťový hamr. Kromě historické technologie zpracování kovů seznamuje návštěvníky také s důvtipem a umem medzevských kovářů.

V interiéru historické budovy nazývané také Tischlerův hamr nebo Městský hamr připravilo technické muzeum pro návštěvníky jedinečnou expozici maloželezářské výroby. Prostřednictvím hamernického zařízení, nástrojů a výrobků dokresluje obraz práce starých kovářů v hamrech. Hamr v Medzevě byl i se svým technickým vybavením vyhlášen národní kulturní památkou. Interiér je přístupný veřejnosti v omezeném čase, případně na požádání. Před návštěvou Vám doporučujeme ověřit si možnost vstupu telefonicky.

Prohlídku technického klenotu Medzeva si můžete spojit s návštěvou místní hvězdárny a planetária nebo s letním relaxem na koupališti Medzev. V nedaleké obci Jasov si zase prohlédnete nádhernou historickou památku, Premonstrátský klášter, a projdete se malebným podzemím Jasovské jeskyně. Tento region poskytuje skutečně pestré dovolenkové možnosti. Přijeďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. Zarezervujte si již nyní ubytování v blízkosti hamru v Medzevě a začněte s přípravami na aktivní dovolenou. Na našem portálu najdete širokou nabídku chat a chalup v Medzevě se zárukou soukromí a výborné výchozí polohy za místními atrakcemi.

Městečko Medzev v okrese Košice-okolí se kromě překrásné přírody Slovenského krasu a dlouholeté tradice ve zpracování kovů může pochlubit i skutečně lákavým sportovně-rekreačním areálem. Koupaliště Medzev s kapacitou 350 osob nabízí vodní relaxaci a letní sportovní vyžití místním i návštěvníkům tohoto regionu. Příjemný personál, ohřívaná voda, bufety, hřiště a mnoho dalších služeb. To je letní vodní rekreace s kulisami malebného Slovenského krasu v pozadí, necháte se zlákat i Vy?

Původní městské koupaliště v Medzeve přešlo v roce 2010 pod správu soukromé společnosti. Díky postupným rekonstrukcím a modernizaci je dnes z tohoto místa příjemný sportovně-rekreační areál se širokou nabídkou služeb. Rodiny s dětmi jistě ocení bazén pro nejmenší plavce s odpočinkovou zónou pro rodiče. Pro všechny ostatní návštěvníky koupaliště je připraven velký neplavecký bazén a kombinovaný bazén. Voda v bazénech je ohřívána na příjemnou teplotu. Dokonalou relaxaci zaručuje VIP zóna u bazénu s lehátky se slunečníky. Ke slunění můžete využít celý rozlehlý areál v blízkosti bazénů.

Pobyt na koupališti Vašim ratolestem zpříjemní i dětské hřiště a zábavné animační programy. Dospělí zase jistě ocení možnost večerního koupání či posezení u živé nebo reprodukované hudby. A pokud se po pobytu v bazénu ozve Váš žaludek, určitě využijte nabídku místních bufetů se širokým výběrem chutných jídel servírovaných příjemným personálem. Nebo dáte přednost chlazenému nápoji, oblíbené kávě či lahodné zmrzlině? V Medzeve Vám všechna tato přání naplní přímo u bazénů.

Příjemnou vodní relaxaci si přímo ve městě spojíte se zajímavou prohlídkou hvězdárny a planetária nebo s návštěvou jedinečného Hamru v Medzeve. V nedalekém Jasově si zase určitě nenecháte ujít procházku malebným podzemím Jasovské jeskyně a výlet ke zřícenině Jasovského hradu. To je jen malá ukázka z celého spektra zajímavostí a lákavých výletních míst v prostředí Národního parku Slovenský kras. Pokud máte chuť je poznávat, zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti koupaliště Medzev. Ubytování v Medzeve a v blízkém okolí nabízí oblíbené chaty a chalupy, ale i komfortní penziony či moderní apartmány. Stačí si jen vybrat.

Kdo by neznal město Medzev nacházející se v údolí řeky Bodvy na severním okraji Slovenského krasu a na jihozápadním okraji Volovských vrchů? Toto městečko, založené německými kolonisty v roce 1241, ukrývá mnoho zajímavých věcí. Jednou z nich je Hvězdárna a planetárium Medzev.

Město Medzev se proslavilo tím, že zde své dětství strávil i bývalý prezident SR Rudolf Schuster, který zde později při Slovenském technickém muzeu vybudoval i Muzeum kinematografie rodiny Schusterových. Právě naproti tomuto muzeu na Štóské ulici Vás hravým barevným nápisem nad bránou láká do útrob nenápadného měšťanského domu Hvězdárna a planetárium Medzev.

Historie tohoto subjektu sahá až do 70. let, kdy byl ve městě založen astronomický kabinet. V současné budově s vybudovanou kopulí sídlí od roku 1997. Hvězdárna je v zřizovatelské působnosti Centra kultury Košického kraje. Má dva stálé pracovníky a až šest pracovišť. Svou činností se specializuje zejména na vzdělávání a práci s mládeží a dětmi. Organizuje množství akcí zaměřených na soutěže o hvězdách, literární soutěže i fotografické soutěže. Na své si zde mohou přijít i rodiny s dětmi a nadšenci do astronomie.

Hvězdárna má bohatou nabídku programů pro své návštěvníky. Patří sem zejména prezentace, přednášky, programy pro rodiny s dětmi, odborné astronomické výstavy, výklady v planetáriu a planetárním parku či otevřené hodiny fyziky a přírodních věd. Oblohu z kopule hvězdárny můžete pozorovat jen v případě příznivého počasí, ale v každé době Vás osloví tvůrčí astronomické dílny či výstava s názvem Hlavolamy, vědecká hračka, pokusy a experimenty. Pokud budete mít štěstí, můžete si prohlédnout tematické výstavy zaměřené na výročí a významné astronomické události nebo výstavy uměleckých děl neprofesionálních autorů Medzeva a jeho okolí. Hvězdárna má na objednávku ve svém programu i výjezdové akce s pozorovacími dalekohledy do škol či na různé kulturní a společenské události.

Přijďte zvednout svůj zrak ke hvězdám a poznat tajemství, která ukrývá noční obloha. Po poutavých zážitcích ve hvězdárně Vás možná potěší osvěžení na koupališti Medzev nebo prohlídka zajímavé technické památky Hamr v Medzevu. V nedaleké obci Jasov najdete nádherný barokní Premonstrátský klášter. Milovníky přírody a turistiky může oslovit návštěva Jasovské jeskyně nebo výlet na zříceninu Jasovského hradu.

Také si říkáte, že tento region je plný zajímavých věcí, které stojí za to navštívit a vidět je na vlastní oči? Pokud jste zdaleka, neváhejte si zarezervovat ubytování v blízkosti hvězdárny a planetária v Medzevu u našich ubytovatelů. Postačí Vám apartmány v Medzevu, nebo si najdete své pohodlí v romantických chatách a chalupách v Medzevu? Toto rozhodnutí necháme už jen a jen na Vás. A nezapomeňte během Vašeho pobytu ochutnat místní specialitu – drienkovici (dřínkovici).

Obec Lúčka v rožňavském okrese se rozkládá v údolí potoka Čremošná. Je známá tím, že se v ní každoročně koná akce pečení vánočních oplatek. Nebo také tím, že se v tak malé obci, ve které žije jen 180 obyvatel, nacházejí hned 3 kostely. Při návštěvě obce můžete zavítat do římskokatolického kostela sv. Jana nebo jednoduchého jednolodního reformovaného chrámu. Turisty nejvyhledávanější je však Husitský kostel narození Panny Marie. Také Vám přijde zvláštní, že by husité takto pojmenovali kostel? Dnešní pojmenování má poněkud historický podtext.

Husitský kostel byl postaven na vyvýšenině nad obcí začátkem 13. století. Dnes již zřícenina středověkého kostela byla postavena v gotickém slohu z lomového kamene. Stavba má obdélníkový půdorys. Je jednolodní, původně bez věže. Presbytář je pravoúhle zakončen, sakristie je vybudována na severní straně a na západní straně se nachází předsunutá předsíň. Dnešní pojmenování dostal kostelík podle toho, že byl obsazen bratříky. Tato vojska pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa měla mezi sebou velké množství husitských bojovníků. Během tohoto období byl kostel opevněn kamennou ochrannou zdí a byla k němu přistavěna věž. Chrám bohužel během první světové války vyhořel. Místní obyvatelé si místo něj postavili nový kostel přímo v obci v roce 1926. Od té doby byl starý kostel postupně rozebírán a jeho části byly použity jako stavební materiál. Dílo zkázy dokonala druhá světová válka.

Od roku 1978 v lokalitě probíhal archeologický výzkum. Od té doby se zdivo podařilo obnovit a zakonzervovat. Pozůstatky fragmentů freskové výzdoby kostela se však bohužel nepodařilo zachovat. Podařilo se však obnovit a zastřešit strážní věž vedle kostela. Areál husitského kostela se dnes využívá k pořádání různých kulturních akcí. Je pokryt udržovaným trávníkem a ukrýt se v něm před pálícími paprsky slunce můžete pod korunou staré hrušně. Kamenné zdi s pozůstatky pískovcových portálů dotvářejí jedinečnou atmosféru, kterou si spolu s nádhernými výhledy na okolní přírodu můžete dosyta vychutnávat i Vy, navštívíte-li toto zajímavé místo.

Můžete se projít i k dalším zajímavým místům v okolí. K vyhledávaným technickým památkám patří Vodní mlýn v Kováčové. Procházku si můžete užít, pokud se vydáte k Hrhovskému vodopádu. V tomto regionu žila kdysi známá rodina Andrássyů. I proto je zde možné navštívit například Mauzoleum Andrássyů nebo Andrássyho obrazárnu. Zregenerovat své tělo při masáži nebo jiné proceduře můžete, zavítáte-li do Lázní Štós. Cyklisté i turisté se potěší značeným trasám, které vedou národním parkem Slovenský kras.

V případě, že zde zůstanete na delší čas, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování u husitského kostelíka v Lúčce. V nabídce této obce jsou různé chaty a chalupy, ale vybrat si můžete i z útulných apartmánů Lúčka. Zamilované páry si za své útočiště na noc volí i ubytování v soukromí v Lúčce. Rádi Vám pomůžeme s výběrem toho nejkvalitnějšího ubytování.

V obci Kováčová v okrese Rožňava stojí mohutný vodní mlýn, který kdysi patřil známé rodině Andrássyů z Krásné Hôrky. Během prohlídky budete mít možnost nahlédnout do původního vybavení mlýna i do expozice užitkových předmětů a lidové tvorby našich předků. Mlýn je zároveň příjemným místem k posezení a k vychutnání okolní přírody.

Mlýn je možné navštívit v období od května do října, především o víkendech. Celá stavba je rozdělena do čtyř podlaží. Mlýn si zachoval původní zařízení i všechny stroje, které kdysi mlely vypěstované obilí a přeměňovaly ho na mouku. V současnosti je mlýn v soukromém vlastnictví a po více než padesáti letech chátrání, kdy byl zestátněn, prošel citlivou rekonstrukcí. Jeho majitelé jsou potomky posledních mlynářů, kteří mlýn obsluhovali.

Během obnovy v roce 2021 přibylo k zařízení nové mlýnské kolo a dřevěný žlab. Majitelé do obnovy vložili nejen finance a velké pracovní úsilí, ale především cit pro tradice a historii. Po prvotní myšlence obnovit mlýn a zachovat památku na rodinné řemeslo vznikl také záměr podělit se o část této historie a dlouholeté práce s veřejností.

Navštivte vodní mlýn v Kováčové a seznamte se s významem mlynářského řemesla i využívání vodní energie. Okolí Rožňavy nabízí řadu zajímavostí a historických památek. Za návštěvu stojí kamenný Husitský kostelík v nedaleké obci Lúčka nebo známý hrad Krásna Hôrka. V obci Krásnohorské Podhradie se nachází monumentální Mauzoleum Andrássyů, které patří mezi nejvýznamnější secesní stavby na Slovensku.

Pokud plánujete v této oblasti strávit více času, můžete si rezervovat ubytování v blízkosti vodního mlýna v Kováčové. V nabídce najdete také ubytování v okolí Rožňavy. K dispozici jsou rodinné penziony i útulné chalupy pro návštěvníky regionu.

Jste fanouškem filmu Za nepřátelskou linií? V tom případě Vás jistě potěší, že jeden z hrdinů tohoto úspěšného válečného dramatu zůstal po natáčení na Slovensku. Ne, nebyl to Owen Wilson. Američtí filmaři nám zde zanechali monumentálního anděla s odlomeným křídlem, který byl součástí úvodních i závěrečných scén. Filmový hrdina, 15 m vysoká Socha anděla v Háji, se vypíná nad hřbitovem v obci Háj situované v okrese Košice-okolí. Představuje velké lákadlo nejen pro milovníky filmu, ale i pro turisty se zálibou v originálních atrakcích a kuriozitách.

Děj amerického akčního filmu Za nepřátelskou linií se odehrává v Bosně. Málokdo však tuší, že scény tohoto divácky úspěšného válečného dramatu se natáčely v malebném prostředí Slovenského krasu. Tvůrci proto darovali impozantní sochu právě obci Háj, ležící v údolí národního parku, který poskytl kulisy slavným filmovým scénám. Majestátní anděl stojí v areálu místního hřbitova vedle kostela. Okolí je pěkně upravené, jako stvořené pro příjemnou procházku.

Zajímavostí je, že impozantně působící socha ve skutečnosti není vyrobena z kamene. Jde pouze o imitaci sestávající z polystyrenu, který je na povrchu vytvrzen cementem. Anděl má jedno křídlo odstřelené a jsou na něm viditelné stopy po kulkách. Křehký materiál snadno podléhá vlivu povětrnostních podmínek a vyžaduje pravidelnou údržbu. Stará se o ni obec, která v těchto místech osadila i informační tabuli.

Výlet k soše se slavnou minulostí si určitě spojte s procházkou ke klenotu Slovenského krasu, k překrásným Hájským vodopádům. V okolí obce určitě nevynechejte ani prohlídku zříceniny Turnianského hradu, výlet k jedinečnému Rostlinnému kostelu či k Hrhovskému vodopádu. Tento region je doslova protkán turistickými zajímavostmi a přírodními krásami. Zarezervujte si ubytování v blízkosti sochy anděla v Háji a přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. Ubytování v Háji a v okolí představuje širokou nabídku chat a chalup, ale i oblíbených penzionů a apartmánů. Na našom portáli určitě najdete dovolenkové zázemí podle Vašich představ.

Travertinový Hrhovský vodopád se nachází v obci Hrhov. Je skutečným slovenským přírodním unikátem, a to hned z několika důvodů. Je největším a zároveň nejvydatnějším vodopádem Slovenského krasu. Co je však vskutku nezvyklé, je místo, kde voda padá z 15 m výšky přímo mezi obytnými domy. Že si to neumíte představit? Tak právě proto byste sem rozhodně měli zavítat!

Lokalita patří mezi významná naleziště z pohledu archeologie, našlo se zde několik nálezů i zkamenělin. Samotný travertin, ze kterého padá voda, má odhadem 5 000 let. Voda padá v kaskádách a v období po vydatných srážkách dosahuje průtoku až 1 000 l/s. Určitě se tedy nestane, že byste ho přehlédli (či přeslechli).

K vodopádu se dostanete, když z centra obce Hrhov půjdete po žluté značce. Ta Vás po pár minutách chůze dovede před dřevěnou bránu, za kterou se po projití vydlážděné cestičky ukrývá majestátní vodopád. Jsou zde instalovány i lavičky, na kterých si můžete užívat pohled na něj. Ten působí mimořádně uklidňujícím dojmem, jelikož celé přírodní okolí je přímo pohádkově krásné. Nad nejvyšším bodem vodopádu je kovový můstek, ze kterého se Vám naskytne jedinečný pohled shora.

Abyste si toto všechno mohli užít na vlastní oči, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti Hrhovského vodopádu, například na stránce ubytování Hrhov. Tak máte jistotu, že budete blízko, můžete u něj strávit tolik času, kolik budete chtít, a když se Vám okolí zalíbí, můžete ho v dalších dnech Vašeho pobytu prozkoumat.

Mohutné ruiny kdysi majestátního Turnianského hradu se tyčí na krasovém kopci nad obcí Turňa nad Bodvou v okrese Košice-okolí. Osamělý hradní vrch je vysoký 375 m a byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Území je součástí Zádielské planiny v Národním parku Slovenský kras. Překrásnému přírodnímu prostředí zde kdysi panoval rozlehlý hradní areál, ze kterého se do dnešních dob zachovaly výrazné kamenné ruiny naznačující jeho velkolepost. Pozůstatky hradních zdí, terénní stopy jednotlivých prostor, střílna, ale i překrásný výhled na široké okolí. To vše láká na hradní kopec turisty procházející tímto regionem.

Historie Turnianského hradu se začala psát v 14. století a je úzce spjata s obcí Turňa nad Bodvou. Na území této vesnice měl již při jejím vzniku v roce 1198 stát malý hrádek. Po mongolském vpádu zde postavili hrad s hranolovou věží, který chránil cestu spojující Gemer a Spiš. Turnianský hrad vznikl přestavbou původního objektu v roce 1357 pod patronátem Jána Tornaye. Po vymření rodu Tornayů hradní areál několikrát změnil majitele, až se v 16. století stal součástí velké protiturecké pevnosti na pohraničí. Hrad byl napokon zbořen během stavovského povstání v 17. století na příkaz generála Schultze. Od té doby je kdysi majestátní objekt v ruinách.

Hradní areál byl budován v několika časově vzdálených etapách. Nejstarší částí hradního areálu byla původní gotická hranolová věž s vlastním opevněním. Gotický palác byl dostavěn v 14. století na severní straně. Další, mladší palác byl postaven na východním nádvoří. Dělové bašty a mohutný bastion zase pocházejí z velké renesanční přestavby hradního areálu.

Pozůstatky Turnianského hradu jsou dnes volně přístupné veřejnosti. Ze středověké stavby se zachovaly zdi jednotlivých objektů. Na hradním kopci můžete vidět pozůstatky bašty, opevnění, střílny, paláců i věže. Zajímavé je, že nejmohutnější částí zříceniny je nejstarší čtyřhranná věž. Nejvyšší zeď s okenními otvory zde zůstala jako důkaz gotického paláce. Částečně viditelná je i přístupová cesta k hradu s otisky kol vozů v skalním podloží.

Na hradní kopec se dostanete po modré turistické stezce z obce Turňa nad Bodvou přibližně za 35 minut nebo po žluté trase z nedaleké obce Háj asi za 25 minut. Obě stezky se spojují v sedle, odkud již budete stoupat ke zřícenině hradu po neznačené pěšině s viditelnými stopami po kolech středověkých vozů. Z hradního kopce se Vám naskytne překrásný výhled na obec Turňa nad Bodvou, na malebnou Hájskou dolinu a na okolní horské hřebeny.

Pokud se chystáte za krásami a turistickými zajímavostmi Slovenského krasu nebo plánujete návštěvu Košic, určitě si do svého výletního plánu zařaďte i prohlídku Turnianského hradu. Výstup na hradní kopec si můžete spojit s návštěvou mimořádně kuriózní atrakce z filmu Za nepřátelskou linií, sochy anděla v Háji, a s túrou ke klenotu Slovenského krasu, k Hájským vodopádům. A když zjistíte, že jeden den v tomto malebném regionu Vám nestačí, najdete si na našem portálu ubytování v blízkosti Turnianského hradu. Ubytování v Turni nad Bodvou a v blízkém okolí Vás svou nabídkou zaručeně nezklame. Ať už preferujete chaty a chalupy, nebo dáváte přednost komfortu penzionů, v tomto regionu určitě najdete dovolenkové zázemí podle svých představ.

V malé obci Jasov, která administrativně patří do okresu Košice, okolí, najdete nádhernou historickou památku, kterou každoročně navštěvuje velké množství poutníků a turistů. Premonstrátský klášter je největší pozdně barokní stavbou na Slovensku. Jeho historie se začala psát už v roce 1228. Věděli jste, že v jeho prostorách sídlí jedna z nejvzácnějších knihoven na Slovensku s přibližně osmdesáti tisíci svazky knih?

Sakrální celek, kterému dominuje Chrám sv. Jana Křtitele, patří spolu s klášterní zahradou k cenným památkám historického a duchovního významu na Slovensku. Na čtvercových půdorysech stojí dvě symetricky umístěné budovy kláštera, mezi nimiž se nachází stavba jednolodního kostela se dvěma věžemi. Obě křídla kláštera obklopují nádvoří s rajskými zahradami. Klášter má symbolických 365 oken, jako počet dní v roce, 12 komínů, které symbolizují dvanáct měsíců, a 4 vstupní brány, které vyjadřují čtyři roční období.

Mezi nejvzácnější součásti interiéru Kostela sv. Jana Křtitele patří kolekce sedmi oltářů, které jsou rozmístěny po jeho obvodu. Všechny oltářní obrazy pocházejí z rukou slavného rakouského malíře Johanna Lucase Krackera. Hlavní oltář je zasvěcen patronovi kostela a oltářní obraz zachycuje křest Ježíše Krista v řece Jordán. Stropy svatostánku zdobí nádherné fresky s výjevy z Bible. Rozměrově největší je malba, která vyplňuje třetí klenbové pole. Její námět Kázání v poušti zachycuje kazatelskou činnost svatého Jana.

Vzácná knihovna se nachází v severní prodloužené části kostela. V současnosti představuje její knihovní fond souhrn teologických, přírodovědných, filozofických, geografických, historických i beletristických knih psaných převážně v latinském, maďarském a německém jazyce. Část původní sbírky je umístěna ve Slovenské národní galerii, v Matici slovenské a ve Slovenském technickém muzeu.

Součástí kláštera je také rozlehlá klášterní zahrada, která patří mezi slovenské unikáty. V minulosti sloužila jako místo pro meditaci. Z historického hlediska je Opátství řádu premonstrátů od roku 1802 jediným živým opátstvím starých řeholí na Slovensku. Premonstráti žijí v Jasově již téměř 850 let. Klášterní komplex byl v roce 1970 prohlášen za národní kulturní památku.

V současné době se v Chrámu sv. Jana Křtitele pravidelně slouží mše svaté a v letním období můžete ve vyhrazených časech absolvovat také prohlídku s průvodcem. Během mimosezóny je potřeba si svou návštěvu předem telefonicky domluvit. Řád premonstrátů momentálně pracuje na zpřístupnění historické knihovny. Po exkurzi si můžete udělat příjemnou procházku ke zřícenině Jasovského hradu a do Jasovské jeskyně, která je nejstarší zpřístupněnou jeskyní na Slovensku.

Po dni stráveném objevováním Slovenského krasu si odpočiňte v útulném apartmánu. Stačí jeden klik na stránku ubytování v Jasově a zobrazí se Vám celá nabídka ubytování v blízkosti Premonstrátského kláštera. Následující dny si udělejte výlet do historického centra Košic a seznamte se s atrakcemi, které ukrývá hlavní město východního Slovenska.

Nad obcí Debraď v jihovýchodní části Slovenského rudohoří, mezi obcemi Jasov a Moldava nad Bodvou, se nachází unikátní a neobyčejný kostelík. Takzvaná ekokaple je postavena na základech chrámu, který Turci v roce 1570 zničili. Rostlinný kostel je zasvěcen sv. Ladislavovi a díky své výjimečné atmosféře ho vyhledávají nejen věřící, ale i zvědaví turisté. Nenajdete zde však žádné fresky ani mohutné kostelní věže. Přijďte si i Vy prohlédnout tento architektonický skvost, který prý vyrostl z rostlin.

Kostelík je umístěn na mýtině Jasovské planiny, na území Národního parku Slovenský kras. Leží u pramene zvaného Ladislavova vyvěračka, ke kterému se váže dávná legenda. V pověsti o zázračném prameni se vzpomíná uherský král Ladislav I. Svatý, který procházel tímto územím během boje proti Kumánům. Jeho vojsko však bylo oslabené, protože mu již delší dobu chyběla voda. Tehdy se král začal modlit k Bohu a do země udělal mečem znak kříže. Vtom z tohoto místa vytryskla voda. Velmi intenzivní pramen dodnes neztratil na své síle a intenzitě.

Pozoruhodná stavba sestává z 1,5 m vysokých obvodových zdí, na které jsou přistavěny trámy z červené borovice. Dřevěnou konstrukci pomalu obrůstají popínavé rostliny a svým vzhledem připomíná tvar někdejšího chrámu. Dominantou kostelíka je strom rostoucí v jeho vnitřku. Neodmyslitelnou součástí kaple sv. Ladislava je oltář zhotovený z kamene a kamenný růženec. Hned vedle najdete osazený dřevěný kříž s korpusem Krista. Za tímto výjimečným architektonickým počinem stojí historik Ľudovít Szántai, architekt Tamás Gábor a místní obyvatelé, kterým nebyl osud svatostánku lhostejný. Jednou ročně se zde koná odpustová slavnost.

K této neobyčejné sakrální stavbě Vás z obce Debraď dovede neoznačená lesní cestička, dlouhá asi 2 km. Ke kostelíku se můžete dostat i z obce Jasov a Drienovec po žlutě značené turistické značce. Cestou se můžete zastavit u Drienovské jeskyně. Procházka nenáročným terénem Vám zabere necelé dvě hodiny. Z louky, která se nachází u kaple, se Vám naskytne nádherný výhled na hřeben Volovských vrchů, Kojšovskou hoľu a Košickou kotlinu. Na túru si nezapomeňte přibalit i slaninu a špekáčky. U kostela je vybudováno ohniště a altán.

Po krásném dni stráveném v přírodě si dopřejte zasloužený odpočinek a ubytujte se v příjemném apartmánu. Celá nabídka ubytování v blízkosti Rostlinného kostela se Vám zobrazí na stránce ubytování Debraď. Následující dny můžete objevovat další zajímavá místa v okolí. Udělejte si výlet do nedaleké obce Jasov a navštivte Jasovskou jeskyni. Zajímavým místem je i Moldavské muzeum – kovářská výheň, v níž najdete autentickou kovářskou dílnu se vším vybavením. Při plánování výletů Vám určitě pomůže naše podstránka kam na výlet v okrese Košice-okolí.

Pramen se zajímavým názvem, Ladislavova vyvěračka, najdete nad obcí Debraď v okrese Košice-okolí. Nachází se na křižovatce turistických tras, v objetí Národního parku Slovenský kras, ve východní části Jasovské planiny. Pokud se necháte svést turistickými stezkami za jedinečnými krásami tohoto regionu, pramen čerstvé vody zde na Vás bude čekat jako osvěžující odměna matky přírody. A když se s chutí napijete, vzpomeňte si na starou legendu, která se váže k tomuto místu. Už jste o ní slyšeli?

Ladislavova vyvěračka je známá také jako Pramen sv. Ladislava. Jde o vydatný pramen čerstvé vody, který nevysychá ani v období největšího sucha. Nachází se na turistami a poutníky oblíbeném místě, v areálu jedinečného Rostlinného kostela. Zde si můžete odpočinout po náročné túře, příjemně se osvěžit nebo si udělat opékačku s přáteli. Nedaleko pramene stojí lovecká chata, vedle které je ohniště s posezením.

Na toto jedinečné místo se dostanete hned z několika výchozích bodů. Přestože se pramen nachází v katastrálním území obce Debraď, právě odtud sem vede jen neznačená stezka. Značenými turistickými trasami se k vyvěračce dostanete z obcí Jasov, Moldava nad Bodvou a ze sedla Železná brána.

Určitě jste už zvědaví na legendu zmíněnou v úvodu. Z generace na generaci se traduje příběh o tom, jak tento spolehlivý zdroj čisté vody vznikl. O jeho vytrysknutí zpod zemského povrchu se měl zasloužit uherský král Ladislav, který tímto územím procházel po těžkém boji. Jeho vojsko bylo k smrti unavené a vyčerpané. Aby ho Ladislav zachránil před záhubou žízní, vymodlil mu vytrysknutí pramene. Tento příběh je jen legendou, ale Ladislavova vyvěračka dodnes slouží žíznivým turistům a poutníkům jako zdroj příjemného osvěžení.

Pokud při svých toulkách malebným Slovenským krasem zavítáte i do okolí obce Debraď, nechte se i Vy pozvat matkou přírodou na sklenici pramenité vody. Kromě příjemné turistiky a prohlídky nevídaného Rostlinného kostela si v okolí uděláte i výlet k vodní nádrži pod Bukovcem, ke zřícenině Jasovského hradu a projdete se podzemními krásami Jasovské jeskyně. Možnosti turistiky jsou v tomto regionu skutečně pestré. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti Ladislavovy vyvěračky a naplánujte si pobyt plný zážitků. Vyberte si z ubytování v Debradi a okolí nebo si najděte ubytování v Košicích. Nabídka je skutečně pestrá, můžete začít plánovat.

Při poznávání jedinečného prostředí Národního parku Slovenský kras v rozlehlé Košické kotlině můžete narazit na obec Jasov, jejíž dominantou byl kdysi Jasovský hrad. V současnosti se na Jasovské skále v blízkosti Jasovské jeskyně rozprostírají již jen zříceniny, které s oblibou vyhledávají turisté i milovníci delších procházek.

Ke zříceninám hradu se dostanete příjemnou lesní pěšinou nad obcí. Je značena velmi dobře, protože hrad je součástí Naučné stezky Jasovská skála a je tak jednou z jejích zastávek. Užijete si zde krásné výhledy na obec a její okolí. Túra je nenáročná a zvládnou ji i méně zdatní turisté nebo rodiny s dětmi.

První písemná zmínka o hradu pochází ze 13. století, kdy hrad sloužil jako strážní místo blízkého místního kláštera a majetků Karla Roberta z Anjou. V dějinách jeho působení nesehrálo významnou roli. Hrad byl spolu s klášterem mnohokrát dobyt a vypálen. Při poslední bitvě v roce 1467, kdy se hejtmanu Jánu Talafúsovi spolu s bratřickým hejtmanem Jánem z Perína podařilo zmocnit městečka Jasova, ztratil svou funkci a zanikl.

Pokud bychom se přenesli do dob jeho největší slávy, jistě by nás potěšila krásná palácová místnost. Hrad byl opevněn valy a příkopy, přičemž přes jeden byl umístěn padací most. V současnosti je hrad zařazen mezi národní kulturní památky a také je archeologickou lokalitou. Pokud máte i Vy chuť poznávat obec a její zajímavosti, zarezervujte si ubytování u Jasovského hradu.

V Košickém kraji je opravdu co vidět. Své kroky během cesty k hradu můžete dále směrovat k　již zmíněné Jasovské jeskyni, která má prvenství v tom, že je nejstarší zpřístupněnou jeskyní na Slovensku. Odpočinout svým namáhaným svalům můžete dát v bazénech koupaliště Medzev. Podívat se na měsíc a jiné planety sluneční soustavy tančící mezi hvězdami můžete v Hvězdárně a planetáriu v Medzevě. Na závěr dne si v ekokapli, tedy Rostlinném kostele nad obcí Debraď, vyzpovídáte svou duši a s čistým svědomím usnete ve Vašem ubytování.

Víme, že takto náročný program je dobré absolvovat z opravdu příjemného a hlavně i útulného ubytování v Jasově. Máme zde na výběr z chat pro rodiny s dětmi nebo cenově dostupné pokoje v ubytovně v Jasově. Záleží to všechno jen na Vašich preferencích a rozpočtu.

Jeskyně na Slovensku mají dlouhou tradici. Velký vliv na to má množství jeskyní na tak malém území. Obzvláště v oblasti Slovenského ráje a Slovenského krasu. Do druhého jmenovaného se nyní podíváme. Na jeho okraji se nachází další z klenotů zapsaných v seznamu světového přírodního dědictví UNESCO, Jasovská jeskyně.

Není až tak známá jako například Domica, ale dokáže zaujmout, a pokud budete v blízkosti Košic, určitě se vyplatí ji navštívit. Nachází se mezi Košicemi a Rožňavou. V Moldavě nad Bodvou odbočíte směrem na sever, a když dorazíte do vesnice Jasov, jste na místě.

K jeskyni se dostanete pohodlně a před jejím areálem se na prohlídku můžete navnadit studiem informačních tabulí. Ty obsahují informace o okolí, vzniku jeskyně, jejím bohatství, ale i o ochraně jejího vzácného prostředí.

Jasovská jeskyně má jedno zajímavé prvenství. Je nejstarší zpřístupněnou jeskyní na Slovensku. Její část byla zdejšími mnichy zpřístupněna již v roce 1846. Historie podzemní krasavice je však mnohem delší. První zmínky o jeskyni pocházejí z 12. století. Prokazatelný je rok 1452, kdy vznikl jeden z nápisů na stěně jeskyně. Nové části byly odhaleny hlavně mezi lety 1922 až 1924. Ve zmíněném roce 1924 byly vybudovány betonové chodníky a umělé osvětlení, které zjednodušilo přístup. K úplnému osvětlení došlo o dva roky později.

Jeskyně má neobvykle bohatou sintrovou výzdobu, najdete zde mnoho dómů, síní či stalagmitů a kamenných vodopádů. Největší stalagnáty, které zde najdete, mají obvod až 18 metrů. V jeskyni se našly i pozůstatky jeskynního medvěda. Živočichové zde přebývají dodnes, jeskyně je známá výskytem až 19 druhů netopýrů. Celkový počet druhů žijících na Slovensku je 24, což znamená, že zde můžete vidět téměř všechny druhy netopýrů.

Na prohlídkovou trasu se připravte teplejším oblečením, v jeskyni je obvykle kolem 9 stupňů Celsia. Prohlídková trasa má délku 720 metrů, 339 schodů a v podzemí strávíte přibližně tři čtvrtě hodiny. Převýšení je však malé, takže se nemusíte příliš obávat.

Slovenský kras patří mezi ta méně známá místa Slovenska. Ukrývá mimořádně pestré přírodní bohatství, dobře skryté před očima turistů. Takovou je i Jasovská jeskyně, které byste se neměli vyhnout. Poznávat Slovenský kras můžete z mnoha vesniček v okolí, například ze zmíněného Jasova. Najdete zde nejen hotely a přepychové penziony, ale i priváty, ze kterých dýchá rodinná atmosféra. Pronajmout si můžete svou chatku nebo dokonce rekreační dům a vrhnout se do dobrodružství, která na Vás čekají.

Hrad Krásna Hôrka je jedním z mála zachovalých hradů na Slovensku. Navzdory škodám způsobeným požárem představuje klasický hrad, který vypadá přesně tak, jako před staletími. Přesuňte se s námi do časů králů a bájných knížat. Navštivte tento pohádkový hrad.

Najdete ho jen pár kilometrů od města Rožňava, ležícího kousek od státní hranice s Maďarskem. Tyčí se nad vesničkou jménem Krásnohorské Podhradie a vytváří známou kulisu.

Slovenské rudohoří, oblast, která se nachází v blízkosti hradu, bylo odnepaměti významnou hornickou oblastí. Země ukrývá mnohá bohatství, která bylo nutné dopravit na trhy. Hrad Krásna Hôrka vznikl jako obranný hrad chránící tuto důležitou obchodní cestu. Stojí na vyvýšeném vršku, který poskytoval útočiště i králi Bélovi IV. před nájezdy Tatarů.

Počátky samotného hradu sahají do období 13. století. Zprvu jej tvořila jen jedna obranná věž, obytný palác a opevnění. Rod Bebeků, který hradu vládl, se obával tureckých útoků. Zesílil tak obranný systém hradu a provedl rozsáhlou přestavbu. Později obsadila turecká vojska Bebekovský hrad ve Fiľakovu. Ten byl obsazen se souhlasem císařských vojsk, což si žádalo odplatu rodu Bebeků. František Bebek začal napadat císařova vojska i sídla jeho šlechticů. Jeho jednání nezůstalo bez odezvy, dostal se do vyhnanství a jeho syn do vězení z důvodu povstání proti císaři, čímž rod vymřel.

Hrad Krásna Hôrka se dostal do císařských rukou a vládli mu královští kapitáni. Ti hradu příliš nepomáhali, dokud se k vládě nedostal Peter Andrássy. Jeho rod vládl dlouhá léta. Začal s rozsáhlou přestavbou a donační listinou byl hrad v roce 1642 dán do vlastnictví Andrássyů. Krásna Hôrka se stala honosným reprezentačním sídlem. Andrássyům patřil i nedaleký zámeček Betliar a podíleli se na zvelebování obou památek. V roce 1857 se z hradu stalo jejich rodové muzeum. Na hradě měli rozhodující slovo až do roku 1945, odkdy se stal hrad majetkem státu.

Mnoho hradů postihla katastrofa ve formě požáru. Krásné Hôrce se tato pohroma dlouho vyhýbala. Až do roku 2012, kdy požár zničil šindelovou střechu, zvonici a část expozice. Nemusíte se obávat, přibližně 90 % exponátů zůstalo neporušených a hrad projde rekonstrukcí, díky které se mu vrátí jeho někdejší podoba.

Ubytování v okolí najdete v blízkých vesničkách, jako například Krásnohorské Podhradie, Krásnohorská Dlhá Lúka nebo v nedaleké Rožňavě. V nabídce máme množství penzionů všech úrovní, od domácích až po ty přepychovější. Samozřejmě si můžete vybrat i některý z hotelů nebo privátů, kterých je více než dost. Pro každého máme něco a pod hradbami nádherné Krásné Hôrky najdete levné ubytování, díky kterému zde strávíte neopakovatelný pobyt.

V bývalém panství Andrássyů, v obci Krásnohorské Podhradie, stojí unikátní mauzoleum v secesním stylu. Jako první našla v mauzoleu odpočinek Františka, manželka Dionýza Andrássyho, na jejíž počest nechal mauzoleum vybudovat. Dionýz se do rodného kraje vrátil právě po její smrti a nechal převézt její ostatky z Mnichova. Událost, známá také jako velký krásnohorský pohřeb, se nesla ve velké slávě. V roce 1913 našel poslední odpočinek v mauzoleu i samotný Dionýz. Navštivte monumentální mauzoleum, jehož jednoduchou vnější výzdobu doplňují bohaté vnitřní dekorace v podobě ornamentů či reliéfů. Prohlídka trvá přibližně 20 minut a naplánovat si ji můžete denně kromě pondělí.

Secesní stavba je na Slovensku unikátní i díky vlivu mnichovských umělců, jelikož většina secesních staveb byla na Slovensku ovlivněna vídeňsko-budapešťským proudem. Mezi návrhy velkolepé hrobky byly i prostory známého hradu Krásna Hôrka, který byl součástí panství. Dionýz se však nakonec rozhodl pro samostatnou stavbu.

Mauzoleum je postaveno uprostřed nádvoří, které je součástí rozlehlého parku. Prohlídka parku má rovněž své kouzlo. Doplňuje ho totiž několik sochařských skvostů. Mezi nimi se tyčí socha jezevčíka z červeného mramoru. Manželé Andrássyovi, kteří neměli děti a během svého života pomáhali jiným dětem, sirotkům či vdovám, nechali takto zvěčnit svého domácího mazlíčka. Samotné nádvoří s mauzoleem obklopuje 3,5 m vysoká zeď. Hned u vstupu Vás přivítají mohutné sochy andělů, kteří symbolizují strážce místa posledního odpočinku.

Stavba představuje nepravidelný osmiúhelník. Díky kupoli s 12 okny a 8 sloupy má stavba nádech antické architektúry. Mezi ozdobnými ornamenty najdete vavřínové věnce či lotosové listy. Dominantou mauzolea jsou mohutné mramorové sarkofágy. Nad ostatky Dionýza a Františky se tyčí jejich rodinný erb. Po bocích sarkofágů si díky reliéfním portrétům a obrazům ze života manželů můžete přiblížit jejich osobnosti. Mezi náměty jsou zobrazeni i věrní psi.

V mauzoleu nechybí oltář s vyobrazením svaté Trojice či obětním stolem z italského bílo-černého mramoru. Mezi okny na skleněných mozaikách najdete vyobrazené symboly křesťanství spolu s 12 anděly. Celou bohatou výzdobu doplňují zdobené spodní části zdí, na které byly použity různé druhy mramoru pocházející z celé Evropy. Celou Dionýzovu snahu o vybudování panteonu pro jeho manželku, stejně jako poděkování za její zásluhy v jejich společném životě, doplňuje pamětní nápis na mramorové desce.

Přijďte si prohlédnout tuto jedinečnou a vzácnou památku architektury 20. století, kde odpočívají Dionýz a Františka Andrássyovi. Rezervujte si ubytování v Krásnohorském Podhradí nebo ubytování v okolí Rožňavy a poznejte historií protkaný kraj. Jen kousek to máte na zmíněný Hrad Krásna Hôrka. V obci Betliar zase nahlédnete do honosného šlechtického sídla, které Vás okouzlí svou bohatou historií, příběhy či luxusním zařízením. Kaštel v Betliaru zaujme každého návštěvníka. Stačí si rezervovat Váš termín a během výletu můžete při návštěvě zmíněných historických památek cestovat i v čase.

Jednou z nejkrásnějších a nejvzácnějších kulturních památek Krásnohorského Podhradí je Andrássyho obrazárna, kterou nechal v letech 1908–1909 postavit hrabě Dionýz Andrássy – tehdejší majitel panství a jeden z nejvýznamnějších sběratelů umění své doby. Secesní budovu ve tvaru řeckého dvojkříže projektoval budapešťský architekt Dr. Rudolf Hültl. V budově obrazárny byla kdysi umístěna kompletní sbírka hraběte Andrássyho, která však byla po jeho smrti přemístěna do Budapešti.

Výstavní prostory jsou umístěny mezi rameny kříže, přičemž středobodem je velká výstavní místnost se skleněnou střechou a proskleným kazetovým stropem. Na severní straně bohatě zdobené fasády se nachází majolikový reliéf znázorňující Matku Boží s dítětem, z pravé strany obklopenou sv. Františkem z Assisi a sv. Urbanem a zleva sv. Dominikem Guzmánem a slavným velkomučeníkem sv. Jiřím.

Objekt byl během 2. světové války značně poškozen, což vedlo k jeho zchátrání. Později se po drobné rekonstrukci jistý čas využíval pro bytové účely, sloužil také jako klubovna, knihovna a sklad. V roce 1967 sa však situace změnila a novým majitelem budovy se stalo Hornické muzeum v Rožňavě. Po dokončení rozsáhlé památkové obnovy, která proběhla v roce 1975, se suterénní prostory využívaly jako muzejní depozitář. V letech 1978–1989 zde sídlila i expozice Lidové umělecké tvorby Gemeru. Původní poslání bylo budově navráceno až v roce 1990 a od té doby zde sídlí expozice výtvarných děl.

V roce 2016 se budova dočkala menších stavebních úprav, které byly realizovány v rámci podpůrného projektu Picturae Artis – Dionýz Andrássy. Z původní sbírky hraběte Dionýze je zde však instalován jen hraběte portrét od francouzského malíře G. Paperitze. V prostorách galerie si můžete prohlédnout výtvarná díla portrétní tvorby minulých století pocházející ze sbírkového fondu Hornického muzea v Rožňavě, Hradu Krásna Hôrka a Zámku Betliar. Krásnohorská obrazárna je pro veřejnost zpřístupněna v měsících květen – září, v čase od 13:00 do 17:00 hod. Mimo otevírací hodiny je vstup možný pro větší skupiny, které se ohlásí minimálně 3 dny předem.

Z Andrássyho galerie se plynule přesuňte na již zmíněný pohádkový Hrad Krásna Hôrka, kde na Vás čeká unikátní sbírka zbraní, dobového nábytku i kaple, ve které je vystaveno mumifikované tělo hraběnky Žofie Serédy. Za návštěvu určitě stojí i Krásnohorská jeskyně v nedaleké obci Krásnohorská Dlhá Lúka, ve které se nachází největší krápník v mírném klimatickém pásmu s výškou až 34 metrů. Skvělou alternativou, jak si zpříjemnit horký letní den, je návštěva rožňavského koupaliště. Zůstaňte na Gemeru déle a poznejte i další výjimečná místa v regionu. Kvalitní ubytování v blízkosti Andrássyho obrazárny si snadno vyhledáte na stránce ubytování v Krásnohorském Podhradí.

Košice patří k těm jižněji položeným městům s poměrně teplým podnebím. Právě kvůli této skutečnosti je problém najít v blízkém okolí místo, kde si můžete skvěle zalyžovat. A přece! Máme pro Vás skvělý tip na lyžařské středisko, které při návštěvě východního Slovenska musíte rozhodně navštívit.

Hovoříme o lyžařském středisku Erika – Kojšovská hoľa. Najdete ho na okraji vesnice Zlatá Idka, která je vzdálená jen 25 km od našeho druhého největšího města Slovenska, Košic. Sjezdovky jsou zde prostorné, široké, dlouhé, zajímavé a vedou až téměř na samý vrchol Kojšovské hole.

Lyžařské středisko Erika leží v nadmořské výšce 730 až 1215 metrů nad mořem. Díky tomu a poloze ve Volovských vrších má vždy dostatek sněhu a v okolí nenajdete místo, které by Kojšovskou hoľu v sněhové nadílce předstihlo. Lyžařská sezóna je proto pořádně dlouhá a můžete se těšit na prvotřídní podmínky.

Skipark Erika – Kojšovská hoľa je lyžařským střediskem pro každého. Čekají Vás zde tratě všech náročností, takže je úplně jedno, zda jste začátečník nebo pokročilý lyžař. Větší část tratí je však značena modrou barvou, jde o nejméně náročné sjezdovky.

Celkem je v lyžařském středisku 7 sjezdovek. Zasněžovány jsou jen ty v horní části střediska, ostatní se spoléhají na nadílku matky přírody. Místní sjezdovky oplývají velkou délkou, nejdelší ze středně náročných tratí měří 920 metrů. Černá sjezdovka má jen několik metrů, jde jen o jeden úsek na trati, ale přesto Kojšovská hoľa umí oslovit i náročné lyžaře. Nejdelší sjezdovka střediska měří až 2200 metrů, což je více než dost. Celková délka všech tratí je přibližně 6 km, díky čemuž se středisko řadí k těm větším a rozlehlejším.

O pohodlnou přepravu po lyžařském středisku Erika se stará trojice vleků a jedna trojsedačková lanovka. Pro středisko je to dostačující a nesetkáte se zde s dlouhými frontami. Přepravní kapacita střediska dokáže obsloužit tisíce lyžařů za hodinu a nemusíte se obávat, že byste si zde pořádně nezalyžovali.

Kromě pestré nabídky sjezdových tratí se zde nachází i dvojice běžeckých tratí. Jedna z nich měří 2 km a druhá 5 km. Navíc vedou překrásným prostředím a nebudete vědět, kam se dříve podívat. Výborné lyžování je tím nejdůležitějším, ale bez kvalitních doplňkových služeb by to nebylo ono. V Skiparku Erika – Kojšovská hoľa najdete bufet, čajovnu s mnoha lahodnými čaji, půjčovnu lyží či lyžařskou školu. Autem zaparkujete nedaleko svahů, a pokud auto nemáte, k službám je kyvadlová doprava. Do lyžařského střediska se proto dostane každý.

Přímo pod svahy v Zlaté Idce jsou Vám k dispozici penziony či ubytování v soukromí, které Vás určitě rády přivítají. Nacházejí se v krásném horském prostředí, kde zaručeně načerpáte mnoho sil do běžného života. Na svazích Kojšovské hole zapomenete na všechny problémy a jednoznačně si zimní dovolenou užijete na jedničku.

Kojšovská hoľa je s výškou 1 225,7 m n. m. nejvyšším vrcholem podcelku Kojšovská hoľa v oblasti Slovenského rudohoří ve Volovských vrších. Stejně tak je to nejvyšší bod celého okresu Košice-okolí. Vrchol se nachází přibližně 16 km západně od Košic, mezi obcemi Kojšov, Opátka, Prakovce a Zlatá Idka. Turisté jej navštěvují celoročně. Je využíván jak k turistice, tak ke sportu a rekreaci.

V létě je vrchol turisticky velmi atraktivní. Jedná se o krásnou přírodní scenérii porostlou vřesy, brusnicemi, borůvčím, malinami i lesními jahodami. Nasbíráte zde i různé houby a léčivé rostlinky. Pozor ale, mnohé z rostlin, které tu najdete, jsou chráněné – na ty se prosím jen dívejte a těšte se z jejich krásy. Prochází tudy červená značka Cesta hrdinů SNP. Spolu se Zlatoidskou horou tvoří Kojšovská hoľa velmi oblíbenou turistickou dvojkombinaci. Turisté dokonce říkají, že je odtud jeden z nejlepších výhledů z Volovských vrchů. Ten na Tatry je prostě jedinečný. Zejména na začátku zimy, kdy jejich sněhem poprášené štíty ostře kontrastují s ještě hnědo-zelenými oblými kopci dole pod nimi. V dálce uvidíte také do Polska, Maďarska i na Ukrajinu.

V zimě se Kojšovská hoľa mění v lyžařský ráj. Lyžařské středisko Kojšovská hoľa – Skipark Erika je skvělým prostorem pro vyžití lyžařů i snowboardistů. Středisko je dostupné lanovkou a okolím vedou i kvalitní běžecké tratě. Cestou na vrchol ale určitě potkáte i skialpinisty nebo nadšence ski touringu. A klidně si zde postavte i sněhuláka, vždyť zima má být o radosti ze sněhu.

Na vrcholu Kojšovské hole je umístěna observatoř Slovenského hydrometeorologického ústavu. Hned vedle se nachází bronzová pamětní deska z roku 1981 „čest a sláva hrdinům SNP“. Stejně tak zde najdete schránku s vrcholovou knihou a přibližně o 200 m dále 49 mírových sloupů „nechť je mír na Slovensku“. Stojí zde od roku 1997 jako symbol míru v Evropě. Slovensko je dostalo darem od Japonské společnosti. Také zde od roku 1999 uvidíte památník SNP spolu s protitankovým kanónem.

Na vrchol vede několik rozličných tras. Po modré značce se sem dostanete z Gelnice, Kojšova i ze Zlaté Idky. Po žluté značce se na Kojšovskou hoľu dostanete z obce Prakovce. Čas výšlapu si propočítejte na přibližně 3 hodiny, v létě samozřejmě doporučujeme i posezení na slunečném vrcholu. Abyste nemuseli na túru ani cestou z ní spěchat domů, zarezervujte si ubytování v okolí vrchu Kojšovská hoľa. Zkuste to například na stránce ubytování Kojšov nebo ubytování Košice. Určitě najdete takové, které pro Vás bude to pravé.

Méně známá Krásnohorská jeskyně se nachází v Národním parku Slovenský kras, blízko obce Krásnohorská Dlhá Lúka. Vstup do jeskyně je nutné dohodnout předem, jelikož je vždy doprovázen zkušenými jeskyňáři. Minimální počet účastníků jsou 4 osoby a vzhledem k náročnosti prohlídky se nedoporučuje pro malé děti.

Krásnohorská jeskyně se pyšní jedinečnou raritou. Nachází se zde největší krápník v mírném klimatickém pásmu s úctyhodnou výškou 34 metrů. Také proto byla jeskyně zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Během Vaší prohlídky se budete cítit jako praví jeskyňáři, podmínky se totiž budou velmi podobat těm, jaké mají speleologové při objevování podzemních prostor.

Ještě před prohlídkou dostanete kompletní jeskyňářskou výstroj a hurá objevovat! Čeká na Vás příjemná teplota kolem 9 °C a v podzemním království Vás patřičně přivítají až 4 druhy netopýrů. Adrenalin si zvednete během prolézání sutin, traverzování podzemního potoka či brodění přes jeho mělčí části.

Do Slovenského krasu se nevyplatí jet jen na jeden den. Doporučujeme Vám proto ubytovat se v blízkosti Krásnohorské jeskyně nebo si najít ubytování v Rožňavě a naplánovat si další výlety v Rožňavě a okolí. Jednoznačně si nechte celý den na poznávání národního parku Slovenský kras. Kousek historie Vás čeká na hradě Krásna Hôrka i v honosném zámku Betliar, kde se natáčel slovenský seriál s názvem 1890. A abyste podzemní zážitek správně kompenzovali, zveme Vás na astronomický zážitek přímo do Hvězdárny Rožňava.

Pokud rádi podnikáte výlety do přírody, vyběhněte na bradlo za obec Gelnica a objevte pozůstatky Gelnického hradu. Historie tohoto kdysi honosného sídla sahá až do roku 1234. V dávných dobách byl znám také jako Thurzův hrad. Udělejte si s rodinou příjemnou procházku a užívejte si společný čas strávený v přírodě. K pozůstatkům této středověké pevnosti Vás dovede značená turistická stezka, která vede od Hornického muzea.

Zbytky hradu najdete na místě zvaném „zámčisko“. Záměrem výstavby hradu byla ochrana města a jeho dolů. Od svého vzniku si prošel mnoha vlastníky. V dobách nepokojů a soustavných bojů o uherský trůn mezi Ferdinandem Habsburským a Janem Zápolským byl hrad zničen. Po porážce Zápolského daroval Ferdinand I. Gelnický hrad šlechtici Alexeji Thurzovi. Ten jej nechal opětovně vybudovat a zvětšit.

Rod Thurzů byl vlastníkem hradu až do roku 1636, kdy zemřel poslední mužský potomek Michal Thurzo. Hrad se na krátkou dobu stal majetkem státu. V roce 1638 jej král Ferdinand III. daroval hraběti Štěpánu Csákymu a jeho manželce Evě Forgáchové. V dobách panství Csákyů došlo k vícerým povstáním, během nichž hrad i město přecházely z rukou do rukou. Hrad začal chátrat a od roku 1765 sloužil již pouze jako místo výcviku gelnických husarů.

Zkázu dokonalo město, když přikázalo materiál ze zdí použít na stavbu městské radnice a přilehlých budov. Předpokládá se, že hrad měl čtyři bašty a hlavní vchod na východní straně. Kromě hlavního vchodu byly na hradě ještě další tři nádvoří. Nejzachovalejší částí je torzo hradní věže s okenním otvorem a střílnou.

Při archeologickém zkoumání v roce 1963 se zjistilo, že v okolí hradu vyúsťuje 14 podzemních chodeb. Našly se i četné artefakty, jako jsou klíče, zbraně, ostruhy a jiné. Ruiny hradu jsou volně přístupné po celý rok. Z hradního kopce se Vám naskytne nádherný výhled na celé město. Pokud se vydáte k hradu na podzim, Vaše děti se určitě potěší kaštanům, které najdou pod stromy v kaštanové aleji.

Po návštěvě „zámčiska“ se vydejte k Thurzovskému jezeru a na jeho březích si udělejte parádní piknik. Na svých toulkách můžete zajít i do Hornického muzea, které Vám přiblíží historii hornictví v obci. V okolí Gelnice se nachází množství skvělých atrakcí, které stojí za návštěvu. Nečekejte a zarezervujte si svůj víkendový pobyt ve Slovenském rudohoří ještě dnes. Širokou nabídku ubytování nedaleko zřícenin Gelnického hradu najdete na naší stránce ubytování v Gelnici. Přejeme Vám krásný a ničím nerušený pobyt.

Při Vaší dovolené v oblasti Hnileckých vrchů můžete navštívit příjemné lyžařské středisko Krečno, které je situováno v těsné blízkosti obce Nálepkovo. Jeho svahy jsou určeny zejména pro nenáročné a začínající lyžaře, kteří se s tímto sportem teprve seznamují. Ideální prostředí je zde pro rodiny s dětmi, kde rodiče předají své zkušenosti ratolestem bez dlouhého čekání ve frontě a tlačenic.

Jednoduchý vlek Vás vyveze do výšky 623 m n. m. a 450 m dlouhá sjezdovka má jen mírný sklon. Rodiče určitě potěší i dětský vlek, který je plně k dispozici malým lyžařům. Je zde i možnost večerního lyžování, během kterého je celý svah kvalitně osvětlen. Areál často využívají školy pro lyžařské výcviky, protože zde najdou komfort v zabezpečení kompletního servisu ubytování, stravování, pitného režimu i skipasů.

Zkrátka nepřijdou ani milovníci běžeckého lyžování, pro které jsou zde pravidelně udržovány běžkařské tratě, které se vinou krajinou v několikakilometrové délce. Osvěžit se můžete v bufetu, kde si zakoupíte i něco malého k snědku. Lyžařské středisko je plně závislé na přírodních sněhových podmínkách, protože nedisponuje technikou pro zasněžování.

Lokalita a blízkost Slovenského ráje zaručuje kvalitní dovolenou na Slovensku. Určitě nebudete mít problém najít ubytování i v blízkosti Krečna. Stačí zamířit na náš portál a vybrat si některou z chat v Hnilčíku. Navštivte Báňský skanzen a ukažte dětem, jak náročná byla práce horníků. Milovníci historie určitě neminou Kaštel v Markušovcích a Markušovský hrad. Nebo využijte den k návštěvě Muzea Spiše.

Lidé již odedávna fascinovali hvězdy a neočekávané úkazy na noční obloze. Sledovali výbuchy supernovy, upírali svůj zrak k zářícím hvězdám nebo se snažili zjistit vše o vzdálených neprobádaných planetách. Patříte k takovým lidem i Vy? Nahlédněte do tajů vesmíru díky pozorováním ve Hvězdárně v Rožňavě. Tato se v případě příznivého počasí uskutečňují každý čtvrtek.

Přibližně od 15. století se lidé usilovali putovat za záhadami vesmíru. V městě Rožňava se však podařilo nahlédnout do vesmíru až o několik století později. Na jižním svahu kalvárie v Lesní ulici byla postavena první hvězdárna v roce 1966, kdy byl pozemek již současné hvězdárny odevzdán astronomickému kroužku za účelem vybudování pozorovatelny. Od roku 1969 se z místní hvězdárny stala samostatná instituce s názvem Lidová hvězdárna Uránia. Postupně se do vybavení hvězdárny dokupovaly technické vymoženosti jako dalekohled typu Newton s rozměry 280/2250, radioteleskop, meteostanice nebo refraktor.

Hvězdárna v Rožňavě je tvořena kopulí, meteorologickou stanicí, srážkoměrem, pozorovatelnou s odsouvací střechou, odsouvací pozorovatelnou, slunečními hodinami, sluneční pecí a celooblohovou kamerou. V jejím vybavení nechybí ani různé druhy dalekohledů, díky kterým lze sledovat všechna vesmírná tělesa na obloze. Od roku 2009 byla hvězdárna svěřena do správy majetku Gemerského osvětového střediska. Její činnost byla začleněna do organizační struktury GOS a byl v ní vytvořen úsek astronomie, který plní úkoly především z oblasti populárně-výchovné, odborně-výzkumné, pozorovatelské a poradenské činnosti.

Rožňavská hvězdárna pořádá během čtvrtečních večerů pro své návštěvníky populární večerní pozorování oblohy. Tato se konají jen v případě příznivého počasí po setmění oblohy. V rámci večerní exkurzie se během skupinové návštěvy můžete dohodnout na absolvování přednášky na předem zvolené téma. Během slunečných dnů je díky přenosnému chromosférickému dalekohledu nebo dalekohledům se slunečním filtrem či projekcí v kopuli hvězdárny dohlédnout až na tisíce kilometrů vzdálené Slunce. Hvězdárna je vyhledávaným místem pro žáky, učitele i širokou veřejnost. V jejím portfoliu lze zarezervovat odbornou přednášku na předem uvedené téma a dozvědět se tak více o tomto nekonečném světovém prostoru. Pracovníci hvězdárny uskutečňují i výjezdová pozorování ve školních a předškolních zařízeních. K činnosti hvězdárny patří i organizování postupové vědomostní soutěže „Co víš o hvězdách“ a soutěže výtvarné tvorby „Vesmír očima dětí“ a „Astrofilm“. Do zájmové činnosti patří sdružování nadšencov pro astronomii v Astroklubu při hvězdárně.

Hvězdárna se snaží oslovit každého svého návštěvníka. Pokud se však raději držíte pevně nohama na zemi, zavítejte i na další atrakce v Rožňavě. Region Gemeru je proslulý díky báňské činnosti. O dějinách hornictví se dozvíte během návštěvy historické expozice Hornického muzea. O něco zajímavější zážitek Vám nabídne Hornické muzeum Rožňava. V jeho prostorách se můžete svézt báňským vláčkem nebo si prohlédnout dva ojedinělé technické unikáty – parní nákladní automobil Škoda Sentinel a parní válec Aveling & Porter. V letních dnech, kdy se teplota dostává na více než 25 °C, se vyplatí zajít do bazénů koupaliště Rožňava a zchladit zde svá sluncem rozpálená těla. Přece jen, plavání je výborné pro každou věkovou kategorii. Zakončení dne může být se skleničkou vínka ve Vašem předem rezervovaném ubytování, nebo ve stanu u Brzotínského rybníka.

Věříme, že i díky našemu ubytování u hvězdárny v Rožňavě si budete moci užívat skvělý pobyt jakéhokoli druhu. Ať už přijedete na pracovní cestu, nebo se sem přijedete během léta rekreovat s rodinou, na našem portálu si můžete najít takové ubytování, které bude splňovat všechny Vaše požadavky. Zvolíte si apartmány v Rožňavě nebo pokoj v hotelu? Rozhodnutí je jen na Vás!

Národopisné muzeum s kovářskou vyhní je situováno v usedlosti na Hlavní ulici číslo 130 v obci Moldava nad Bodvou. Jedná se o expozici Slovenského technického muzea v Košicích. Objekt je ojedinělou zachovanou ukázkou, která věrohodně zobrazuje specializovanou maloměstskou a vesnickou kovářskou dílnu. Jeho prohlídka je zpřístupněna pouze po předchozím ohlášení v Městském kulturním středisku. PhMr. Gustáv Stibrányi, čestný občan města, má v muzeu vystaveny některé své archeologické nálezy.

Objekt muzea byl postaven z kamene v období kolem roku 1830. Jedná se o šestiprostorovou jednopodlažní lidovou stavbu, která představuje typický abovský dům z poloviny 19. století. V přední části se nachází pracoviště původního uživatele usedlosti. Je jím autentická kovářská vyheň s otevřeným ohništěm, otevřeným komínem a kovářským ponkem. Při pozorné prohlídce jednotlivých nástrojů neunikne pozornému oku návštěvníka fakt, že zde byli podkováváni i koně, což potvrzuje i přítomnost přístřešku před vyhní.

Při přechodu dále do domu uvidíte tři místnosti. Ve středu domu se nachází kuchyně, zařízená a vybavená tak jako původně na konci 19. a začátku 20. století. Vedle ní je místnost s obuvnickým cechem, který měl v obci Moldava dlouhou tradici. Zadní místnost disponuje ukázkami nástrojů rozličných cechů, krejčovského, kloboučnického a perníkářského.

Zároveň se zde nachází malá galerie či obrazárna, kde jsou vystaveny dobové fotografie a malby města. Kromě nich si zde prohlédnete i tkalcovský stav, dodnes funkční. Zadní část objektu byla hospodářského charakteru. Nachází se zde maštal pro dobytek a prostor s uskladněným dobovým nářadím a zachovanými zemědělskými stroji.

Udělejte si výlet k této unikátní kovářské dílně a prohlédněte si hned i okolí. Východní Slovensko totiž má co nabídnout, ať už jsou to skvělé atrakce, nebo nabídky ubytování. Ubytování si najdete na stránce ubytování Moldava nad Bodvou.

Slovenský ráj je jedním z nejznámějších národních parků, které u nás vůbec máme. Turisté ho milují hlavně v létě. Výpravy přes hluboké rokle, soutěsky, všudypřítomná nedotčená příroda. To jsou hlavní taháky tohoto kouzelného kousku země. A co v zimě? Má co nabídnout i vášnivým lyžařům?

Jedním ze skrytých zimních pokladů Slovenského ráje je horská obec Poráč. Při návštěvě této vesničky budete mít pocit, že jste na kraji světa, mimo hlavní dopravní tahy a uprostřed živoucí přírody. Právě zde se nachází populární rekreační středisko a co je důležitější, lyžařské středisko Ski Brodok – Poráč.

Obec Poráč najdete přibližně 18 km od města Spišská Nová Ves. Znamená to jediné, všechny největší atrakce Spiše budete mít na dosah ruky. Zmíníme Spišský hrad, Spišskou Kapitulu, historickou Levoču a mnoho dalšího.

Lyžařské středisko Brodok – Poráč není nejznámější, ale rozhodně by nemělo ujít Vaší pozornosti. Nachází se v Národním parku Slovenský ráj, který je charakteristický tuhými a na sníh bohatými zimami. Základní předpoklad pro dokonalé lyžování tak poloha lyžařského střediska splňuje přesně do puntíku.

I když středisko neoplývá velkou rozlohou, nabízí prvotřídní lyžování pro všechny skupiny lyžařů. Zajezdíte si na sjezdovkách rozprostírajících se v rozmezí 676 až 810 metrů nad mořem. I když byste to vzhledem k převýšení možná neřekli, jsou zde sjezdové tratě všech náročností. Je zde jedna modrá, lehká, jedna červená, středně náročná a jedna černá, nejnáročnější sjezdovka. Celkem tedy tři. Je úplně jedno, zda přijedete do Poráče s dětmi, které nikdy nestály na lyžích, nebo jste téměř profesionální závodník. Bez ohledu na to si zde užijete dokonalé lyžování.

Celková délka všech tří sjezdovek je něco přes 1200 metrů. Nejdelší z nich je značena černou barvou, ta měří 800 metrů. O to, abyste nemuseli čekat ve frontě, se stará trojice vleků. Jeden z nich je určen pro nejmenší lyžaře, děti. Celková přepravní kapacita vleků je 1500 lyžařů za hodinu. Samozřejmostí je každodenní úprava sjezdovek a systém umělého zasněžování v celé délce sjezdovek.

Lyžařské středisko Poráč – Brodok jde s dobou a myslí i na náročnější lyžaře či snowboardisty, kteří milují adrenalin. Část sjezdovky slouží jako snowpark se skoky a překážkami. Samozřejmě Vám je k dispozici lyžařská škola, skiservis, půjčovna lyžařského vybavení nebo bufet, ve kterém se občerstvíte a zahřejete. A hned přímo u vleků je bezplatné parkoviště, nebudete tak muset zdolávat dlouhou trasu na svah. Aby toho nebylo málo, můžete se vyřádit na sáňkařské dráze nebo si na běžkách vychutnat až 5 kilometrů dlouhou trasu v krásném horském prostředí.

Poráč je významným horským střediskem cestovního ruchu. Tomu odpovídá i pestrá paleta nejrůznějších ubytovacích zařízení. Najdete zde rodinné penziony, levné ubytování v soukromí, v turistické ubytovně nebo v chatách. Ať už vyrazíte na dovolenou ve dvojici, se skupinou přátel nebo s celou rodinou, v Poráči si vždy najdete vhodné ubytování za přijatelné ceny.

V Košickém kraji na východě Slovenska, jen 3 km za obcí Gelnica, najdete podhorské, tzv. Turzovské jezero. Jeho okolí Vás už na první pohled upoutá svými nádhernými jehličnatými lesy a horskými loukami. Věděli jste, že v minulosti patřilo jezero Turzov mezi nejvyhledávanější lázeňská střediska v Rakousko-Uhersku? Navštěvovali je zejména pacienti s chorobami dýchacích cest a nervového ústrojí.

Turzovské lázně znala celá Rakousko-uherská monarchie. Na vodní hladině se jezdilo na lodičkách a v lázních se konaly pověstné Anna bály. Nechyběla zde ani kuželna či tenisové kurty. Voda z jezera se vyvařovala s jehličím a využívala k inhalaci léčivých silic. Přímo na břehu se nacházel lázeňský dům, který v současnosti poskytuje ubytovací a stravovací služby.

Voda v Turzovském jezeře je čistá a průzračná a v nejhlubším bodě dosahuje až 17 metrů. Během horkých letních dnů se v něm můžete vykoupat, avšak pouze na vlastní nebezpečí. Součástí střediska je i dolní jezero, u kterého najdete vysunutou expozici Hornického muzea v Gelnici – Báňský skanzen a štolu Jozef. Dolní jezero není vhodné ke koupání, jelikož se využívá k rybolovu. Obě jezera napájejí horské potoky pramenící v poruchových pásmech hornin, ale i vody z opuštěných báňských děl.

Nádherné prostředí uprostřed lesa je jako stvořené pro piknik, proto neváhejte a na výlet si vezměte deku a košík plný dobrot. Přímo na břehu se nachází také ohniště, kde si můžete opéct lahodné špekáčky. K jezeru Vás z Gelnice zavede hornická naučná stezka.

Po této nenáročné vycházce se vydejte na pořádnou túru a zdolejte Kojšovskou holi. Okolí Gelnice nabízí množství možností pro pěší turistiku i cyklistiku. Skvělým místem pro odpočinek a koupání je oblíbená vodní nádrž Ružín. Poznejte krásy Volovských vrchů a zarezervujte si Váš pobyt na Spiši ještě dnes. Nejlepší nabídku ubytování v okolí Turzovského jezera najdete na naší stránce ubytování v Gelnici. Přijďte se přesvědčit, jaká pozoruhodná místa ukrývá východní Slovensko.

V historickém centru města Gelnica se nachází stará radnice s okouzlující barokní věží. Právě v ní sídlí Hornické muzeum Gelnica, které spadá pod správu městského úřadu. Můžete sem zavítat a přiblížit si mnohé historické i současné poznatky z oblasti hornictví.

Ať už přijdete jako rodina s dětmi, nebo skupinka studentů poznávat hornické muzeum, určitě jeho expozice nebudete litovat. Toto muzeum vzniklo v roce 1963. Můžete v něm najít dokumenty týkající se hornictví, národopisu, historie města, geologie i cechovnictví od období vlády Marie Terezie. Sbírka se soustřeďuje hlavně na Gelnicu a její okolí v 19. a 20. století.

Naplánujte si svůj výlet přímo do tohoto pro Vás možná opravdu netradičního muzea. Samotná budova muzea byla postavena v roce 1802. V jejím zdivu byly použity zbytky z hradních zdí. Vznikla z renesančního jádra, a to tak, že byly přičleněny další budovy v duchu tereziánského baroka. Muzeum je otevřeno v pracovních dnech. Oblíbí si ho i děti, protože na vlastní oči uvidí různé přepravní vozíky používané v dole, patrona horníků i jiné exponáty.

Za symbolický poplatek je fajn nahlédnout do minulosti. V případě, že si chcete prohlédnout reálnou práci v dole, nasměrujte své kroky do vysunutého pracoviště muzea – do štoly Jozef. Těžila se v ní měď až do poloviny 19. století. Na hlavu si nasadíte přilbu, do ruky vezmete světlo a prozkoumáte všechny útroby tohoto báňského díla. Vstup do ní je nutné dohodnout předem. Stejně tak při poznávání okresu Gelnica nezapomeňte na rezervaci ubytování u Hornického muzea v Gelnici.

Z ubytování v Gelnici si hned po snídani vyšlápněte na Gelnický hrad. Uchvátí Vás z něj krásné výhledy na okolí a po takovéto poměrně nenáročné turistice si dopřejte piknik v jeho prostorách. Trochu unavení se zregenerujete ve wellness centru penzionu Gelnica. Na další den může být Váš program úplně jednoduchý – koupání v Turzovském jezeře. Po celodenní vodní zábavě už jen rychle do postele v chatě v Gelnici a užívat si pohodový večer. Případně si zvolíte jiné ubytování? Výběr ubytovacích zařízení je u nás široký.

Znáte Slovenský ráj? Určitě ano. A co si v něm takhle zalyžovat? Jen kousek od jeho hranic se nachází vesnička Poráč. Čím se proslavila? Najdete ji ve stejnojmenné Poráčské dolině, při jejímž průjezdu budete mít blahodárný pocit jako na konci světa. Dokonalý odpočinek a pocit svobody. V zimě si ho můžete vychutnat i na lyžích.

Samotné lyžařské středisko Poráč Park se nachází mezi obcemi Poráč a Slovinky v Poráčské dolině. Nejlepší přístup je ve směru od východu z Krompach a od západu ze Spišské Nové Vsi.

Toto příjemné lyžařské středisko se vyznačuje rodinnou atmosférou, kde každý každého zná. Najdete zde však to nejdůležitější, sjezdovky všech kategorií. Dvě sjezdovky jsou určeny začátečníkům. Ti ocení mírný sklon a dostatečnou délku sjezdovek, která odpouští množství chyb. Ideální terén pro učení nejen malých, ale i velkých.

Taktéž zde najdete dvojici strmějších sjezdovek. Jedna z nich je pro středně pokročilé a poslední pro nejlepší lyžaře, kteří se nezaleknou ani černé barvy, kterou je značena. O všechny tyto sjezdovky se stará dvojice vleků.

Sjezdovky Poráč Parku si můžete každoročně vychutnat v závislosti na sněhové nadílce, nejčastěji v období mezi prosincem a březnem. K službám Vám bude celkem 3 km sjezdovek. Okolními horami vedou i běžecké tratě. Ty nejsou upravovány, proto jsou vhodné spíše pro dobrodružnější běžce na lyžích. Blízké hory jsou mimořádně vhodné i pro turisty. Stačí si půjčit skialpinistickou výstroj nebo sněžnice a nic Vám nebrání nechat uspěchaný svět za zády.

Doplňkové služby ve středisku, které Vám zpříjemní chvíle na svahu, jsou samozřejmostí. Během lyžování se můžete občerstvit v bufetu nebo zahřát v baru. Nechybí zde restaurace, servis lyží, jejich půjčovna či úschovna.

Vzhledem k zaměření střediska i na rodiny a začátečníky můžete využívat služby lyžařské školky pro děti nebo lyžařské školy pro ostatní. Kvalifikovaní instruktoři si poradí i s největším dřevem a po pár dnech si již budete moci říct: „Jsem lyžař!“

Po lyžování zábava nekončí. Půjčte si brusle a vyrazte na blízkou ledovou plochu. Je na Vás, zda se budete jen tak bruslit a povídat si se známými, nebo se pustíte do víru hokejového zápasu.

Poráč je atraktivní vesničkou, která nabízí v zimě příjemné lyžařské středisko, v létě turistické a cykloturistické trasy. Najdete zde množství chatek, turistické ubytovny nebo se poohlédněte po některém z místních ubytování v soukromí. Unikněte alespoň na pár dní ze všední a uspěchané reality. Poráčská dolina Vám ráda poskytne azyl.

Sezónní sportovně rekreační zařízení, Letní koupaliště Moldava nad Bodvou, je situováno na okraji stejnojmenného města, v okrese Košice-okolí. Přírodní kulisy vodnímu relaxu zde vytváří panoráma západní části Košické kotliny a jihovýchodního okraje Národního parku Slovenský kras. Areál s kapacitou 350 osob je situován v tiché části s bohatou zelení. Na své si zde přijdou návštěvníci města, dovolenkáři, aktivní turisté, ale i rodiny vyhledávající kombinaci relaxace pro dospělé a vodní zábavy pro děti.

Prostorný areál disponuje dvěma bazény. Aktivní plavci si vychutnají svůj oblíbený sport v plaveckém bazénu s hloubkou od 100 do 150 cm. Nejmenší návštěvníci koupaliště si zase užijí nekonečné možnosti zábavy v menším dětském bazénu, ale i na dětském hřišti či na pískovišti s hračkami. Rodiče si mohou zatím užívat objetí vody nebo sluneční lázeň na dřevěném lehátku. Pro slunění na dece určitě využijete i rozlehlou rovinatou travnatou plochu v areálu koupaliště.

Prostor pro společnou zábavu a sportovní vyžití je vytvořen na plážovém volejbalovém hřišti a na minigolfové ploše. A když Vám po náročných sportovních výkonech vyhládne, využijete nabídku místního bufetu. Samozřejmostí je chutné občerstvení i výběr z oblíbených chlazených nápojů. Přijďte si vychutnat svou letní relaxaci na místo, kde se nemusíte obávat záplavy turistů.

Po dni stráveném na koupališti, příjemně zrelaxovaní, určitě navštívíte i jedinečné Moldavské muzeum – Kovářskou výheň, uděláte si výlet k Ladislavově vyvěračce situované v areálu nevídaného Rostlinného kostela a projdete se podzemím překrásné Jasovské jeskyně. Doporučujeme Vám nevynechat ani výlet ke zřícenině Turnianského hradu a ke klenotu tohoto regionu, k Hájským vodopádům. O zážitky zde nouzi určitě nebudete mít.

Výlety Slovenským krasem jednoduše stojí za to. Vyhledejte si již nyní ubytování v blízkosti Letního koupaliště Moldava nad Bodvou, abyste to za všemi atrakcemi v okolí měli jen kousek. Ubytování v Moldavě nad Bodvou a v blízkém okolí ani nedaleké ubytování v Košicích Vás svou nabídkou zaručeně nezklame. Vyberte si podle svých preferencí a začněte s přípravami na pobyt plný nezapomenutelných zážitků.

Červené skály je lokalita na území okresu Spišská Nová Ves v Košickém kraji, která je vyhlášena národní přírodní rezervací. Spadá pod státní ochranu přírody Slovenský ráj. Rezervace zasahuje do katastrů obcí Poráč, Olcnava a Slovinky. Nejkrašší částí katastru první jmenované obce je právě Poráčská dolina, kde se nachází i místy až 300 metrů hluboký kaňon s Červenou skálou. Ta je navzdory svému jménu z dálky spíše bílá. Červené skály tvoří stěnu kaňonu Poráčského potoka, který je rovněž předmětem ochrany. Kaňon s polokrasovým charakterem se prořezává přes Galmuskou planinu. Tato lokalita se skalními, lučními a lesními společenstvy je typickým představitelem biogeocenózy Slovenského rudohoří. Má rozlohu 390,5 ha a za chráněné území byla vyhlášena již v roce 1981

Chraňte přírodu, kráčejte jen po vyznačených stezkách

Podloží Poráčské doliny tvoří převážně vápenec, který umožnil s pomocí Poráčského jarku vznik kaňonovitých údolí a četných krasových jevů, jako jsou věžičky, skalní okna, vodopády i jeskyně. Nad Poráčskou dolinou se vypíná trojvrší Slovinská skála. Díky členitosti reliéfu se na tomto území nacházejí dvě oblasti, které se odlišují svou flórou. Na severu doliny se vyskytují zejména buky a teplomilné květiny. V jižní části rostou jedlobučiny, smrkové lesy a kromě teplomilné vegetace se ve stínech vyskytují chladnomilné horské rostliny. Na hřebenech skal se daří dealpínským borům a v nivě Poráčského potoka zase olšinám. Mezi chráněnými druhy lze nalézt zvonek karpatský, oměj moldavský, plamének alpský či koniklec slovenský. V lesích a na loukách nachází domov jelení a srnčí zvěř, prase divoké, rys, liška a zejména v posledních letech i vlk.

Národní přírodní památka Červené skály (pozn. lokalita je v úvodu správně uvedena jako rezervace) je chráněna 5. a 4. stupněm ochrany, proto je možné území navštívit jen v rámci vyznačených turistických stezek, cyklistických a lyžařských běžeckých tras, a je zde zakázána hospodářská činnost. Kaňon Poráčského potoka je nejlépe dostupný z obcí Slovinky a Poráč. Pěší přechod z jedné obce do druhé přes Poráčskou dolinu zabere přibližně dvě a půl hodiny a je to nenáročná túra s převýšením 319 m.

Využijte čas strávený v Červených skalách naplno
 

V okolí přírodní rezervace se nachází množství přírodních zajímavostí, jako je jeskyně Šarkanova diera. Pro ty, kteří po procházce v přírodě budou mít chuť na trochu historie, se nedaleko nachází také Markušovský hrad v Markušovcích nebo Báňský skanzen v obci Hnilčík. Daleko to není ani do Spišské Nové Vsi, která nabízí zoologickou zahradu, nebo do Spišského Podhradí, kde je kromě Spišského hradu i katedrála sv. Martina.

Zarezervujte si ubytování u přírodní rezervace Červené skály a poznejte tuto oblast důvěrněji. Nejblíže ke skalám budete, pokud se ubytujete v některé z chat v Poráči. Pokud by tato zařízení byla obsazená, zkuste si prohlédnout nabídku apartmánů ve Spišských Vlaších nebo jiného ubytování v Jamníku. O něco dále, v Spišském Podhradí, najdete i další možnosti kvalitního ubytování. Stačí si vybrat termín a můžete se začít těšit na krásný výlet!

V městě Rožňava, v měšťanském domě pocházejícím ještě z konce 15. století, sídlí Galerie Hornického muzea. Kromě krátkodobých výstav je galerie místem tvůrčích dílen, besed či prezentací výtvarného umění. Navštivte galerii, která patří pod Hornické muzeum v Rožňavě.

Galerie je otevřena během pracovního týdne, od pondělí do pátku. Návštěvu si můžete naplánovat od 9:00 do 17:00. Pokud Vám čas nevyhovuje, vstup do galerie je mimo otevírací hodiny možný pro předem ohlášené skupiny od 6 osob. Rodiny s dětmi mohou využít zvýhodněné rodinné vstupné. Galerie a její expozice jsou částečně dostupné i pro imobilní návštěvníky.

Přijďte si vychutnat dávku umění. Nahlédněte na vlastní či převzaté výtvarné výstavy, otestujte své dovednosti a fantazii při tvůrčích dílnách nebo si rozšiřte své vědomosti při muzejně-pedagogických hodinách.

Pokud navštívíte Rožňavu, nevynechejte Historickou expozici na Šafárikově ulici, kde najdete ty nejvzácnější exponáty Hornického muzea. Vzácnou sbírku výtvarného umění si můžete prohlédnout v nedalekém Krásnohorském Podhradí. Andrássyho obrazárna, která byla postavena na přání tehdejšího majitele Dionýza Andrássyho, Vás okouzlí nejen výtvarnými poklady, které ukrývá, ale i samotnou architekturou historické budovy.

Pokud hledáte klid a pohodu v okolní přírodě, vychutnejte si procházku v okolí Brzotínského rybníka v nedaleké obci Brzotín. V letních měsících oceníte osvěžení, které nabízí koupaliště Rožňava. Vyberte si z naší nabídky a rezervujte si ubytování v okolí Galerie Hornického muzea. Útulné penziony či apartmány v blízkosti Rožňavy jsou tou správnou volbou.

Pokud Vás zajímá historie a chtěli byste se dozvědět něco o té rožňavské, zavítejte do historické expozice Rožňavského hornického muzea. Najdete ji v památkové budově bývalé Markovy koželužské manufaktury, která sloužila svému účelu do roku 1925. Jedinečnost výstavy spočívá v tom, že všechny vystavené exponáty jsou rozděleny netradičně – podle materiálového složení. Můžete se těšit na více než 6 000 různých předmětů týkajících se zejména bytové kultury, numismatiky, řemesel, národopisu a militarií.

Budova muzea vznikla v roce 1782 postupnou přestavbou dvou jednopodlažních koželužských budov v jeden celek. Kdysi v ní sídlila hlavní administrativní budova a jako jediná z bývalé zástavby továrny se zachovala do dnešních dob. Objekt představuje významnou památku na manufakturní období průmyslu v Rožňavě. Fasáda je postavena v klasicistním slohu, horizontálně členěná římsou ve výšce oken. Ploché štukové reliéfy ve čtyřech půlkruhových výplních oken v přízemí znázorňují postup zpracování kůže. Věděli jste, že Markova manufaktura patřila mezi nejvíce prosperující továrny v Uhrách?

Po konečné likvidaci továrny v roce 1925 sloužila budova různým účelům. Hornickému muzeu v Rožňavě byla předána až po rekonstrukčních pracích, které probíhaly v letech 1973–1977. Depozitář muzea tvoří vlastní rozsáhlé sbírky z historie, archeologie, hornictví, hutnictví, dějin umění a techniky i přírodních věd – zejména mineralogie a geologie. Určitě Vás zaujme dobový nábytek, výstava historických kyvadlových hodin či předměty z užitkové keramiky a skla. Vaše oči se mohou pokochat krásnými ručně malovanými ozdobnými talíři a džbány. V muzeu jsou vystaveny i ubrusy a dečky s překrásnými výšivkami a dřevěné nástroje používané při zpracování lnu. Bohatá sbírka obsahuje také předměty z mědi, různé váhy a závaží, proutěné košíky a dřevěné nádoby či črpáky, které naše babičky využívaly při přípravě skromné stravy. Nechybí ani čutory ve vyšívaných kožených obalech či ručně vyřezávané dřevěné sošky. V závěru Vás čeká historický velocipéd, náhrobní kameny a litinová kamna.

Za dalšími skvosty se vydejte do Hornického muzea Rožňava, ve kterém najdete i dva ojedinělé exponáty: parní nákladní automobil Škoda Sentinel a parní válec Aveling & Porter z roku 1883. Zůstaňte v Rožňavě pár dní a objevte i další překrásná místa, která ukrývá gemerský region. S výběrem ubytování v blízkosti historické expozice Hornického muzea v Rožňavě Vám pomůže náš portál. Ubytování v Rožňavě nabízí široký výběr romantických penzionů a stylových chalup. Na svůj dovolenkový seznam určitě zařaďte návštěvu blízkého kaštelu Betliar, hradu Krásna Hôrka a Andrássyho obrazárny. Skvělou turistiku zažijete v národním parku Slovenský kras, ve kterém se nachází překrásná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Toužíte po jiném zážitku, než jaký Vám nabízejí běžné galerie a muzea? Pokud ano, zavítejte do Hornického muzea Rožňava – zážitkového centra Sentinel. V tomto okresním městě si můžete dopřát prohlídku jedné ze tří částí Hornického muzea. V rámci jeho zážitkového centra, které bylo vytvořeno rekonstrukcí objektů muzea v letech 2015 až 2016, si můžete prohlédnout opravdu zajímavé exponáty. Možná Vás zaujme jízda důlním vláčkem v jeho areálu.

Při pohledu do minulosti města Rožňava zjistíte, že z původní osady horníků, kteří sem přišli těžit nerostné bohatství okolních hor, vzniklo velmi bohaté město. Region Horního Gemeru byl bohatý na různé nerostné suroviny. V 17. století se zde těžily drahé kovy jako zlato a stříbro, nechyběla ani měď. Později se zde rozvíjela železářská výroba a ve větším rozsahu začala těžba magnezitu a nerudných surovin. I proto byla v letech 1905 až 1910 postavena budova tohoto muzea, která je řazena mezi nejstarší budovy postavené pro hornicko-hutnické muzejnictví ve střední Evropě.

Při návštěvě této části muzea si můžete zvolit, zda si prohlédnete celý jeho areál, nebo jen vybrané expozice. Samostatně vyčleněna je Expozice hornictví a hutnictví Gemeru, kde objevíte historii gemerského hornictví a hutnictví. Výklad průvodce zde doplňují ukázky prvotních dobývacích pracovních nástrojů, dopravních prostředků i důlní měřičské a osvětlovací techniky. Ve druhé samostatné expozici Přírody Slovenského krasu a přilehlých oblastí jsou do popředí dávány přírodní zajímavosti v této lokalitě. Celý areál doplňují expozice: Čas páry v Hornickém muzeu se dvěma unikátními sbírkovými předměty, Důlní pracoviště umístěná v muzejních sklepích a nádvoří, na kterém jsou zajímavé důlní mechanismy a důlní železnička.

V tomto muzeu najdete také dva ojedinělé technické unikáty – parní nákladní automobil Škoda Sentinel. Je to jeden ze tří zachovaných kusů v rámci území bývalého Československa. Druhou raritou je parní válec Aveling & Porter z roku 1883, který je 3. nejstarším parním válcem na světě. Přijdete si i Vy na vlastní oči prohlédnout tyto jedinečné unikáty? Nebo Vás sem přiláká možnost jízdy v parním automobilu a na důlní železničce, či využití interaktivní místnosti? Neméně důležitá je i jedinečná sbírka důlních lokomotiv a nakladačů.

V tomto muzeu se návštěvníkům snaží přiblížit a nabídnout své prostory pro kulturně-výchovnou činnost či pro ně připravovat tvůrčí dílny na nádvoří. Pracovníci muzea Vám předvedou vrtací techniku, skvosty slévárenských produktů, tavení v polní šachtové peci a jiné úžasné věci související s hornictvím. V současnosti zastává muzeum funkci okresního vlastivědného muzea se specializací na hornictví a hutnictví Spišsko-gemerského rudohoří.

V tomto městě se nudit nebudete. Klidně si vyberte i další budovy k prozkoumání, a to Historickou expozici Hornického muzea a Galerii Hornického muzea. Záhady nekonečného vesmíru lze objevovat návštěvou Hvězdárny v Rožňavě. Mnohé zajímavé expozice nebo akce jsou organizovány v nedalekém zámku Betliar. Po dni plném nových informací můžete na chvilku vypnout u jiné aktivity. Co takhle zvolit plavání na koupališti Rožňava? Nebo se raději budete dívat na svět z koňského hřbetu na ranči Wattani?

Zaujala Vás nabídka tohoto muzea i dalších aktivit? Tak neváhejte s rezervací ubytování u Hornického muzea Rožňava – zážitkového centra Sentinel. V nabídce jsou mnohá ubytovací zařízení, kde můžete přespat. Vyberete si z útulných chat v Rožňavě, nebo Vám postačí i pokoj v penzionu? Rozhodnutí je jen na Vás! Ta nejlepší ubytování se rezervují rychle.

Národní park Slovenský kras se rozprostírá v jihozápadní části naší země, u hranic s Maďarskem. Zasahuje do okresů Rožňava a Košice-okolí, část ochranného pásma také do okresu Revúca. Jeho rozloha je 34 611,08 ha, ochranné pásmo tvoří 11 741,57 ha. Území národního parku tvoří soustava náhorních plošin, kaňony řek, soutěsky a množství povrchových i podzemních krasových jevů. Slovenský kras je nejrozsáhlejším krasovým územím planinového typu v celé střední Evropě. 78 % jeho plochy pokrývají lesy.

Slovenský kras byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí 31. srpna 1973. Oblast byla 1. března 1977 jako první na Slovensku zapsána do mezinárodní sítě Biosférických rezervací UNESCO v programu Člověk a biosféra. Oblast se národním parkem stala 13. února 2002. Momentálně je známo více než 1 350 jeskyní a propastí, které jsou zapsány na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Asi nejvýznamnější jeskyní je unikátní Ochtinská aragonitová jeskyně. Území je známé rozmanitostí přírodních podmínek. Ty umožňují, aby se zde vyskytovaly živočišné i rostlinné druhy horských, lesostepních i stepních zástupců.

Klima národního parku a jeho “Nej”

Klima je v Národním parku Slovenský kras mírné. Oblast spadá do pásma mírně vlhkého a mírně teplého podnebí, výše položená místa spadají do oblasti mírně chladného klimatu. Průměrná teplota v lednu se drží v rozmezí -4 až -6 °C, v červenci se zase šplhá mezi 19 až 20 °C. Sněhová pokrývka území pokrývá od 50 do 115 dní, průměrně do maximální výšky 45 cm. Roční úhrn srážek není nijak výrazný, dosahuje hranice 630 až 990 mm. Voda vsakuje do podzemních dutin a následně vznikají tzv. vyvěračky (např. Brzotínská, Ardovská, Kečovská a jiné). V národním parku natrefíte na dva vodopády (Hrhovský, Hájské) a několik menších vodních nádrží. Jsou to různé rybníky, například Jasovské nebo Hrušovské.

Národní park Slovenský kras se pyšní několika nej. Nejvýše položené místo je ve výšce 925 m n. m. na vrcholu Matesovy skály. Nejníže položené místo je ve výšce 217 m n. m. na úpatí Plešivecké planiny. Nejdelší a současně nejhlubší jeskyní je jeskynní systém Skalistého potoka (délka 8 123 m, výškový rozdiel 373 m, vertikální rozpětí 376 m). Nejstarší přírodní rezervace pochází z roku 1925 (Jasovská jeskyně). Nejníže položená klasická ledová jeskyně (Silická lednice) se nachází ve výšce 503 m n. m. Nejmenší přírodní rezervace má rozlohu 1,22 ha (Pod Fabiankou), zatímco největší (Brzotínské skály) má rozlohu 433,78 ha.

Slovenský kras má pestré zastoupení flóry i fauny 

Národní park Slovenský kras má ve svém zastoupení flóru rozličných oblastí. Rostliny spolu se svými společenstvy patří mezi nejpůsobivější složky zdejší přírody. Je zde pěkně viditelný vliv jak karpatské, tak panonské flóry, což vytváří jakousi mozaiku vegetace. Dokonce zde rostou všechny druhy rmutů, které se v naší zemi vyskytují. Vzhledem k výškovému rozpětí Slovenského krasu jsou zřetelně vytvořeny tři vegetační stupně: planární, kolinní, submontánní. Za endemit národního parku je v současné době považována chudina drsnoplodá Klášterského. Nahradila rmut turnianský, který byl ještě donedávna považován za zdejší endemit. Mezi další endemity území patří například šafrán spišský, koniklec prostřední nebo tařička slovenská. Největší zastoupení mají kalcifyty a xerotermní druhy. Jejich hlavní vlastností je dobrá adaptabilita na prostředí, přežijí ve stavu sucha i v extrémních mrazech. V Národním parku Slovenský kras se vyskytuje až 1 500 taxonů vyšších rostlin, ale vážou se k němu i další „nej“. Najdete zde největší území s porostem kandíku psího zubu a nejnižší nadmořskou výšku s výskytem astry alpské.

Fauna Národního parku Slovenský kras je taktéž rozmanitá. Území je domovem všech našich šelem, množství bezobratlých, téměř všech druhů netopýrů. Bohaté zastoupení mají taktéž avifauna (ptactvo), herpetofauna (plazi) a batrachofauna (obojživelníci). V jeskyních a podzemních prostorách se díky podmínkám pro život vyskytují kromě netopýrů také pavouci a měkkýši. Každoročně probíhá sčítání netopýrů během jejich zimování v jeskynních systémech. V tomto období zde žije 24 druhů v zastoupení více než 50 000 jedinců. Avšak typická pro toto území je zejména fauna stepního a lesostepního pásma. Mezi zajímavé živočichy národního parku patří kutilka stepní, krátkonožka evropská, ještěrka zelená, užovka stromová, sysel obecný, puštík dlouhoocasý či datel černý. Fauna Slovenského krasu má také svá „nej“. V národním parku žije největší zimující kolonie netopýrů, hnízdí zde náš největší (orel skalní) i nejmenší opeřenec (králíček ohnivohlavý), svůj brloh zde má náš největší savec (medvěd hnědý).

Skvělé místo na procházky, turistiku i horolezectví

Součástí národního parku je 6 přírodních rezervací, 10 národních přírodních rezervací a 16 národních přírodních památek (zejména jeskyní). Každé z těchto míst je něčím jiným výjimečné a vyniká jinou devizou, která láká turisty. Turisté je mohou navštěvovat celoročně. Je možné si naplánovat nenáročné procházky, stejně jako vícedenní přechody. Všechno je to pouze o zvážení vlastních schopností, sil a možností. V létě je v národním parku typická pěší turistika, cykloturistika i horolezectví. V zimě není ničím nezvyklým potkat běžkaře. Co se týče zmíněného horolezectví, celoroční je možné pouze v lokalitách Stěnka za chatou, Stěnka nad potokem (strana od potoka i ze stěny Masivu Zadního komína) a Májová věž. V ostatních lokalitách platí vzhledem k vysokému stupni ochrany přírody uzávěra od 1. 2. do 31. 7. Hlavním střediskem horolezectví v Slovenském krase je NPR Zádielská soutěska.

Mezi další možnosti, které nabízí Národní park Slovenský kras, patří agroturistika, rybaření i jezdectví. Perfektní výlet Vás čeká také k Turnianskému hradu, Štítniku či Plešivci, které jsou zříceninami hradů. Velmi pěkně je i u Zádielského hradiště, hradu Krásna Hôrka či zámečku Betliar. Na našich stránkách najdete nabídku ubytování v okolí Národního parku Slovenský kras, díky kterému budete k atrakcím okolí skutečně blízko. Potom je Vaším úkolem už pouze sbalit si batoh, obout toulavé boty a vydat se poznávat jeho krásy.