Zříceniny Veľký Blh

Hrad Blh, nenápadná zřícenina ležící ve výšce přibližně 400 m n. m., je ukryta před zraky návštěvníků uprostřed bývalé Černé obory, která je dnes součástí obory Teplý Vrch. Zvědaví turisté budou po výstupu k ruinám hradu okouzleni krásným výhledem na obec Veľký Blh, okolní okres Rimavská Sobota a vodní nádrž Teplý Vrch. Z hradního areálu, který pozůstával ze dvou paláců, čtyř bašt a několika domů, se nám do dnešních dnů zachovaly jen dva pásy kamenných hradeb, náznaky budov a cisterna na vodu. Místo ale přesto dýchá historií a Vy můžete naplno využít svou fantazii, když si v hlavě budete vytvářet obrazy hradních síní dávné minulosti.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1323. Od té doby bylo místo sídlem vícerých známých i méně známých uherských šlechticů. Důležitou roli sehrál během husitských i protihabsburských povstání a jeho majitelé hradní areál neustále opevňovali. V době své největší slávy byl hradní komplex značně velký a měl rozměry 150 x 70 m. Po potlačení povstání začátkem 18. století zůstal hrad bohužel nenávratně zničen.

K ruinám hradu se dnes dostanete od vodní nádrže Teplý vrch nebo z obory se stejným názvem. Mimochodem, chráněná obora má stejně zajímavou historii. Byla zřízena již v 18. století a je první na území dnešního Slovenska, kam byl dovezen daněk skvrnitý původem ze Středomoří a jihozápadní Asie. Posledním nestátním vlastníkem obory byl bulharský car Ferdinand Coburg, známý lovec a cestovatel. V oboře pokračují v tradici chovu daňků, ke kterým se v současnosti přidružil také chov mufloní zvěře. Vzácností okolního lesa je i dub Márie Széchyové, který je přibližně 300 let starý. Při procházce lesem nepřehlédněte ani jedinečný sekvojovec obrovský.

Výstup k zřícenině je nenáročný a trvá přibližně 5 minut. Pokud se rádi necháváte vtáhnout do historie prostřednictvím návštěv starých hradů, nevynechejte túru na zříceniny v okolí. Navštívit můžete nedaleký Drienčanský hrad nebo Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě. Rimavská Sobota a okolí Vám nabízejí krásná přírodní zákoutí i zajímavá muzea. Vyberte si ubytování v blízkosti hradu Blh a vyrazte na výlety za dobrodružstvom po celém regionu.

V malebné obci Drienčany v okrese Rimavská Sobota, v rodišti známého pohádkáře Pavla Dobšinského, najdete zříceniny hradu vybudovaného ve 13. století. Přestože se z hradu zachovaly jen minimální pozůstatky jeho zdí, kdysi středověké sídlo je opředeno různými historkami a pověstmi o jeho zániku. Láká Vás poznávat tajemná zákoutí? Vydejte se najít hradní vrch a prohlédněte si zbytky zříceniny Drienčanského hradu.

K hradu se dostanete přímo z obce Drienčany. Zřícenina se nachází na okraji obce na vyvýšeném hradním vrchu. K hradu Vás nasměruje informační tabule v obci. Někteří z místních obyvatel pamatují legendy o vytopení hradu Hunyadyho vojsky. Hrad však podle existujících zdrojů zpustl až v 17. století. Od té doby postupně chátral, až jeho poslední zbytky hradních zdí obrostla bohatá vegetace. Zřícenina hradu se nachází v blízkosti bývalého lomu. Jedna z historek zmiňuje právě pracovníky lomu, kteří odpálením dynamitu prorazili zdi sklepů již tehdy zpustlého hradu. Prý v nich našli víno tak staré, že už nebylo ani tekuté. Na louce hradního vrchu je na některých místech během chůze stále slyšet dunivý zvuk. I tato skutečnost má být důkazem hradních sklepů, které však již nejsou nijak přístupné.

Pokud Vás lákají staré hrady a zříceniny, máme pro Vás pár tipů v okolí. Nevynechejte Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě či hrad Blh v nedaleké obci Veľký Blh. Přestože se zachovaly jen zbytky zdí, které sotva připomínají kdysi majestátní hrady s obrannými hradbami, tato místa mají zejména pro milovníky zřícenin stále své kouzlo.

Do historie Vás vtáhne i Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě, které je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Nahlédněte do stálých expozic, jako je Historie umění či Etnologie, která se věnuje více celkům lidové kultury v regionu Gemer. Vyberte si ubytování v blízkosti Drienčanského hradu a poznejte krásná zákoutí. Zarezervujte si moderní apartmán nebo útulný penzion a užijte si Váš výlet.

Kdysi majestátní turecká vodní pevnost, dnes nenápadná, zubem času poznamenaná zřícenina. Hrad Sobôtka, němý památník Osmanské říše, je situován v Rimavské Sobotě, na pravém břehu řeky Rimavy, v Rimavské kotlině. Z věže chráněné čtyřmi baštami, kasáren, mešity a dalších obytných a hospodářských budov zde dnes zůstaly už jen sotva znatelné kamenné zdi zarůstající vegetací. Přesto má toto místo své nezvyklé, historií dýchající kouzlo.

Rimavská Sobota byla v 16. století součástí Osmanské říše. Právě zde, na zřícenině původního husitského hradiště, si v roce 1555 Turci postavili jednu ze svých nejsevernějších pevností. Přirozenou ochranu vodnímu hradu tvořila řeka Rimava. Tradiční opevnění vytvářely dřevěné kůly utěsněné udusanou hlínou. Středobodem hradu byla věž chráněná čtyřmi baštami. V okolí se nacházely vojenské kasárny, mešita a několik hospodářských a obytných budov.

Zajímavostí je, že pevnost měla v dobách svého rozmachu sloužit i jako pokladnice. Traduje se, že obce sem přivážely daně, které jim Turci vyměřili za to, že jejich sídla nezničili. V hradě prý dokonce svého času sídlil správní okres. Po skončení tureckých bojů hrad ztratil svůj význam a lety zpustl do dnešní podoby.

Přístup ke zřícenině je časově nenáročný. Z Rimavské Soboty se autem vydáte na městskou část Sobôtka. Z nedalekého parkoviště dojdete k pozůstatkům hradních zdí za několik minut. Jelikož hrad měl charakter vodní pevnosti, nachází se bezprostředně u řeky Rimavy. Přístupová cesta však není upravená.

Pokud rádi objevujete místa s atmosférou časů dávno minulých, během svého pobytu v Rimavské Sobotě určitě nevynechejte ani výlet ke zřícenině téměř zapomenutého hradu Sobôtka. A pokud Vám toto místo učaruje, vydáte se i k nedaleké zřícenině hradu Hodejov nebo k hradu Blh. Po zajímavé cestě historií si zasloužený odpočinek vychutnáte na pláži vodní nádrže Teplý Vrch nebo na termálním koupališti Kurinec – Zelená voda. Dovolenkový plán máme připravený, začněte si hledat ubytování v blízkosti hradu Sobôtka. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás pohostinností zaručeně nezklame.

Pokud se rozhodnete navštívit region Gemer, máte jedinečnou možnost uvidět pozůstatky jednoho z nejstarších slovenských hradů. Hrad Gemer nebo také Gemerský hrad se nachází na vyvýšeném pahorku nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 232 m n. m.

Hrad vznikl na místě starého slovanského hradiště pravděpodobně koncem 11. století. První písemná zmínka o hradu pochází z konce 12. století. Pojmenování dostal podle svého prvního majitele, rytíře Gumura. Původně dřevohlinitý hrad sehrál svou první důležitou roli v bojích proti Tatarům. V letech 1241 až 1242 byl přestavěn na pevnější kamenný objekt věžovitého typu. Byl majetkem krále a plnil nejen strážní a obrannou, ale i významnou hospodářskou úlohu.

Na rudy a lesy bohatý region Gemeru se poměrně rychle rozvíjel. Ve 14. století se stal Gemer sídlem župy a byl druhým největším městečkem regionu s právem pořádat trhy. V 15. století byly přes řeku Slaná postaveny dva mosty, na kterých se vybíralo mýto. Hrad, který mosty střežil, neměl nikdy velké rozměry. Jednalo se spíše o strážní pevnost obehnanou zemním valem. V 15. století byla stavba dobyta husity. V roce 1459 hrad zpět dobyl král Matyáš Korvín, přičemž jej zničil. Později byl obnoven a několikrát změnil majitele. V 16. století byl definitivně zničen v tureckých válkách.

Pokud si k němu naplánujete výlet, zjistíte, že dnes z hradu mnoho nezbylo. Pozornému oku návštěvníka však neunikne hradní plató s konfiguračními vlnami po zničených stavbách. Z hradního kopce je krásný výhled na okolí. Pokud tam vystoupáte, můžete se dozvědět něco o proslulé husitské Panně Cince. Nebo Vás spíše zaujme pověst o králi Matyáši Korvínovi? Jeho pobyt na tomto místě připomíná i bronzová socha v životní velikosti. Zajímavá je tím, že jde o jedinou sochu v Evropě, která zobrazuje panovníka s pracovním nástrojem.

Obdivovat je co i pod hradem. V 19. století vzniklo ve městě evangelické gymnázium, na kterém studovaly takové významné osobnosti jako Janko Matúška, Ján Kalinčiak či Janko Kráľ. Jeden z nejvýznamnějších básníků slovenského romantismu Samo Chalupka, ovlivněný tímto místem, popisuje ve své básni těžké protiturecké boje v regionu Gemeru takto: Cendžia ostré šable, praskajú kopije a krv svojich synov zem slovenská pije.

Milovníky historie pravděpodobně zaujme i příběh nedalekého Hradu Jelšava. Nebo raději navštívíte jeden z nejpůsobivějších slovenských hradů Krásna Hôrka? V horkých letních dnech určitě neodmítnete chladivé osvěžení ve vlnách vodní nádrže Teplý vrch či projížďku na lodičkách na nejchladnější slovenské přehradě Palcmanská Maša. Jedinečným přírodním úkazem, který stojí za návštěvu, je nádherná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Tento úžasný region Vám poskytne více možností, kde můžete složit svou hlavu a odpočinout si před dalším nádherným dnem. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Gemerského hradu. Osloví Vás nabídka romantických chat na Gemeru, nebo raději upřednostníte pohodlné a cenově přístupné apartmány? To už necháme jen na Vašem výběru.

Zveme Vás na výlet do 13. století. V té době se severně od obce Rákoš v okrese Revúca vypínal majestátní gotický hrad. Jednalo se o strategicky umístěnou stavbu, která sloužila k ochraně tohoto území před mongolskými vpády. Dnes existenci Hradu Rákoš dokazují jen neúprosným zubem času a silou přírody poznamenané kamenné zdi, pozůstatky klenby a stopy po strážní budově.

Gotický hrad pochází ze 13. století. O jeho vybudování se zasloužil velmož Detrik z rodu Ákošů. Tímto počinem navázal na politiku Bély IV., který po devastačních mongolských vpádech podporoval výstavbu obranných hradů v Uhrách. V druhé polovině 14. století byl hrad opuštěn a začal chátrat. O jeho obnovení se později na krátký čas zasloužili Bubekové. Definitivně byl hrad opuštěn od 16. století. Vlivem času a přírody za pět století zchátral do dnešní podoby.

Obzvláště zajímavá byla architektura hradu a důmyslné využití přirozené dispozice terénu. Přírodou vytvořené skalní terasy a bradla byly přímo zakomponovány do samotnej stavby jako obranné prvky nebo stěny objektu. Dominantou hradu byl lichoběžníkový palác, jehož severní stranu chránil hluboký příkop. Kamenné podloží hradu však znemožnilo výstavbu studny, a tak zde jako zdroj pitné vody sloužila cisterna.

Pokud se při svých toulkách Slovenským rudohořím dostanete až do nenápadné obce Rákoš, určitě nemiňte jedinečné místo, kterému staletí dozadu dominoval impozantní hrad. Udělejte si procházku ke kamenným zdem, které byly němými svědky vpádů mongolských vojsk do Uher. Výlet sem si můžete spojit s turistikou v Národním parku Muránska planina, s procházkou ke známému Muránskému hradu nebo s odpočinkem v nedalekém Rekreačním areálu Předná Hora.

Najděte si ubytování v blízkosti hradu Rákoš a nechte se zlákat jedinečnými zážitky. Vyberte si z nabídky ubytování v Muráni nebo ubytování v Revúci na našem portálu a naplánujte si dovolenku, na kterou budete vzpomínat po celý rok.

Pokud Vás lákají zříceniny a staré hrady, určitě zaměřte svou pozornost na hrad Hodejov nacházející se v okrese Rimavská Sobota, v historickém regionu Malohont. K ruinám hradu se dostanete příjemnou procházkou z půvabné obce Hodejov, ležící na levém břehu říčky Gortva, asi 20 km jihozápadně od Rimavské Soboty. Zbytky zdí zaniklého hradu pyšně stojí ve výšce cca 263 m n. m. na strmém skalnatém kopci Cerové vrchoviny.

Přestože se z něj dnes zachovaly jen nepatrné zbytky základů, kdysi hrad hrdě odolával náporům husitů i Turků. Historici a archeologové již jen mohou předpokládat, že cesta k hradu obcházela hradní komplex a na severovýchodě byla střežena baštou. Obvodová zeď měla tloušťku až 3 metry, předhradí mělo tvar prodlouženého oválu a hradní areál nedisponoval věží. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1281. Vzpomíná se v ní bitva uherského krále Ladislava Kumána a palatína Finty z rodu Abovců. Bitva se odehrála právě na prostranství pod hradem Hodejov. Královské vojsko zvítězilo a hrad obsadilo. Historie hradu je velmi zajímavá, o jeho vlastnictví se vedlo několik bitev a v průběhu staletí měl několik hradních pánů, kteří ho získávali převážně boji. V roce 1560 hrad odolal osmanským útokům, i přesto, že nebyl opevněn. Uherský sněm následně až v roce 1567 přikázal Hodejov opevnit, ale bylo už pozdě. Turci hrad v roce 1571 dobyli, zpustošili a už nikdy nebyl obnoven. V moderní době byly zbytky hradních zdí rozebrány na stavební materiál a místo se výrazně poškodilo i lomem. V roce 1962 se v lokalitě Hodejova uskutečnil archeologický výzkum, který odhalil a potvrdil pravěké osídlení. Archeologové našli až 371 kusů bronzového pokladu z období halštatu. To je o další důvod víc, proč navštívit toto magické místo.

A co by to bylo za zříceninu, kdyby se k ní nepojila poutavá pověst? V dávných uherských dobách, když pán Hodejovský odešel s družinou na jednu z mnoha vojenských výprav, navštívila hrad panna Ludmila, neteř jeho bezdětné manželky. Jedné noci kdosy zaklepal na hradní bránu. Byly to mnišky, které prosily o přístřeší, protože jejich klášter byl zpustošen. Důvěřivá hradní paní je pozvala do hradu netušíc, že ve skutečnosti jsou to převlečené lehké ženy z bandy loupeživého rytíře Kompolta, který se zahleděl do mladé Ludmily. Z hradu ukradli všechny cennosti a pannu Ludmilu unesli. Proti své vůli žila Ludmilka nějaký čas se svým únoscem, až se jí nakonec podařilo ho přelstít. Když přišla zpráva o smrti hradního pána Hodejovského, namluvila Kompoltovi, že právě ona zdědí Hodejov, a když se vezmou, bude hrad patřit i jemu jako jejímu právoplatnému manželu. Nenasytný rytíř neotálel a rychle se stěhovali do hradu i s drahocennostmi, které odtud předtím odnesly falešné mnišky. Nevěsta hned začala strojit svatbu a zvát hosty, aby bylo veselí, jak se patří. Ale jaké bylo překvapení nadějného ženicha, když se hrad zaplnil nikoli svatebními hosty, ale královským vojskem. Loupeživou bandu v čele s Kompoltem posadili do temnice a v kraji udělali pořádek.

Pokud se vydáte po stopách bystré Ludmily, naplánujte si trasu přes obec Hodejov, kde již v 19. století fungovaly železité lázně a parní mlýn. V stejném období se zde zdržoval revoluční maďarský básník Sándor Petőfi, jedna z nejvýraznějších postav uherské revoluce v roce 1848. Bydlel v hodejovském zámečku a zajisté se nechal ve své tvorbě inspirovat i čarovným prostředím malebné obce a ruinami tyčícími se na hradním kopci. Dnes je Hodejov výchozím bodem zelené turistické trasy vedoucí na Steblovou skalu, vrch Ragáč a na hrad Hajnáčka. Najděte si ubytování v blízkosti hradu Hodejov a vydejte se na turistiku po Cerové vrchovině nebo na prohlídku pamětihodností přímo v idylické obci. Za návštěvu stojí líbezná kaple sv. Anny postavená na hradním vrchu v roce 1895 či raně klasicistní kurie Prónaiů a eklekticistický zámeček Dr. Emila Stojkovicse. Navíc se každý rok v obci organizují myslivecké slavnosti sv. Huberta. Přidejte se a naplánujte si nezapomenutelný výlet s ubytováním v penzionech nebo apartmánech na Gemeru.