Sakrální památky a poutní místa Žarnovická Huta

Kalvárie v Banské Štiavnici je působivým barokním sakrálním celkem, který se řadí k nejkrásnějším v celé Evropě. Je situována na vrchu Scharffenberg (v překladu Ostrý vrch) v nadmořské výšce 726 m n. m. Vznikla v dobách, kdy Banská Štiavnica patřila k největším a nejvýznamnějším svobodným královským městům v Uherském království. A právě příznivé hospodářské podmínky stály za rozvojem města i po stránce kulturní. Díky tomu byla na podnět jezuity Františka Pergera postavena Kalvárie Banská Štiavnica.

Základní kámen Horního kostela, jedné z 22 staveb kalvárie, byl položen a slavnostně požehnán 14. září 1744. Kostel, který se nazýval také „německý“, byl dokončen v roce 1745, kdy byl i vysvěcen. Postupně byl dobudován a následně vysvěcen i zbytek komplexu. Trvalo to sedm let, přesně do 14. září 1751. Výstavba byla umožněna díky finančním darům měšťanů. Nejvýznamnější z nich mají své erby umístěné na průčelích kaplí. Na svátek Nejsvětější Trojice v roce 1751 kalvárii navštívil dokonce sám císař František Štěpán Lotrinský.

Navzdory výstavbě kalvárie v dobách vrcholícího baroka si stavby zachovaly přiměřenou střídmost. Jejich vzhled nebyl rušivý a podněcoval zejména vnitřní prožívání a rozjímání poutníků. Celý komplex sestává ze 17 zastavení (kaplí), 3 kostelů (Dolní kostel, Svaté schody, Horní kostel), zastavení Ecce homo (žalář) a Božího hrobu. Kaple se vyznačují neobvyklým uspořádáním, jelikož příběh Ježíše začíná už v Nazaretu. Právě tím je banskoštiavnická kalvárie výjimečná.

První tři kaple jsou přípravné a vedou k Dolnímu kostelu. Od něj cesta pokračuje k sedmé kapli a následně ke Svatým schodům, odkud se cesta rozdvojuje. Kaple po levé straně ztvárňují odsouzení a mučení Ježíše, končí výjevem jeho ukřižování v Horním kostele. Obejdete Boží hrob a vracíte se druhou stranou, kde kaple zachycují sedm bolestí Panny Marie. Sousoší Sedmibolestné Panny Marie je završením celé pouti a nachází se znovu dole, u Dolního kostela.

Jako to už u staveb bývá, časem vyžadují rekonstrukci, a banskoštiavnická kalvárie nebyla výjimkou. Poprvé byly kaple rekonstruovány v roce 1894. Po převratu v roce 1948 přešlo vlastnictví kalvárie pod stát, což mělo za následek její postupné chátrání. V letech 1978–1981 stát zafinancoval opravy, na kterých se podíleli převážně dobrovolníci z řad věřících z okolí. Sametová revoluce měla na kalvárii asi největší dopad. Její výzdoba byla rozkradena a následně rozprodána, objekty byly zdevastovány. Co se podařilo zachránit, bylo přemístěno do Slovenského báňského muzea sídlícího na Starém zámku. Momentálně si předměty návštěvníci mohou prohlédnout během výstavy „Kalvárie v azylu“. V roce 1993 byla Banská Štiavnica spolu s kalvárií zařazena mezi památky UNESCO. Rok 2007 se nesl ve znamení zapsání kalvárie na seznam 100 nejohroženějších památek světa. Hrozil jí úplný zánik, avšak od roku 2008 probíhá rozsáhlá rekonstrukce s cílem zachránit toto jedinečné místo. Postupně jsou stavby obnovovány; jako první byla v roce 2013 ukončena rekonstrukce Dolního kostela, následně některé kaple, amfiteátr, sochařská výzdoba a v roce 2018 i Horní kostel.

Kalvárie patří mezi oblíbená místa v Banské Štiavnici. Nenavštěvují ji však jen věřící, přestože se zde často konají poutě, svaté mše či různé jiné kulturní akce. Turisty zajímá i historie místa, jeho dokonalé architektonické zpracování, malířské a umělecké řemeslo podtrhující detaily, jakož i celkové zasazení místa do přírodního prostředí, se kterým vytváří dokonalý soulad. Pokud toužíte tuto památku navštívit, na našich stránkách najdete skutečně krásné ubytování u kalvárie v Banské Štiavnici. Zarezervujte si nocleh na stránce ubytování Banská Štiavnica a přijďte na vlastní kůži zažít jedinečnou atmosféru tohoto kouzelného místa i celého hornického města. Určitě oceníte naše tipy na výlety a atrakce v Banské Štiavnici.

Benediktinský klášter představuje velkolepý soubor opevněných sakrálních staveb. Situován je v obci Hronský Beňadik v okrese Žarnovica. Lokalita kláštera se rozprostírá v údolí řeky Hron, na jižních výběžcích Pohronského Inovce. Klášter byl pro svou jedinečnost vyhlášen národní kulturní památkou a jedním ze sedmi divů Banskobystrického kraje. Návštěvníky ohromuje nejen svou monumentálností, ale i propojením sakrálních a opevňujících staveb a prolínáním různých stavebních slohů. Prostory historické stavby nabízejí možnost návštěvy vzácné baziliky, kaple, zrekonstruované části sýpky s historickou expozicí i klášterní čajovny.

Benediktinské opatství bylo slavnostně posvěceno již v roce 1075. Stavba dnešního komplexu budov byla zrealizována v polovině 14. století. Vybudován byl gotický kostel s trojicí svatyní a klášterní část. O desetiletí později přibylo trojlodí, dvě věže a pozdně gotický vstupní portál. Klášter byl v té době doplněn o celé jižní křídlo. Významný byl rok 1483, kdy klášter dostal od krále Matyáše I. vzácnou relikvii Kristovy krve. Má se jednat o část plátna, kterým Veronika otřela Ježíšovu tvář během křížové cesty. V roce 1508 přibylo do komplexu takzvané opatské křídlo a uprostřed kláštera byla vybudována klášterní zahrada. V dalších letech byla dostavěna kaple sv. Krve.

Začátek 16. století byl úzce spjat s tureckými vpády. Další stavební úpravy kláštera proto znamenaly jeho postupné opevňování. Klášter i kostel byly v konečném důsledku přestavěny na renesanční pevnost. Součástí areálu se rázem staly mohutné hradby a dělové bašty. Objekt kláštera byl v následujících letech součástí soustavy pevností poskytujících ochranu střednímu Slovensku. Turecké nájezdy vzácnou architekturu značně poškodily. V rámci rekonstrukce byla na místě zříceného křídla postavena velká sýpka.

V současnosti tvoří ústřední část soustavy budov takzvaný rajský dvůr. Obklopují ho klášterní budovy a chrámový kostel, který byl v roce 2019 papežem Františkem povýšen na Baziliku minor sv. Benedikta. Představuje velkolepou trojlodní stavbu s gotickým vstupním portálem. Chrámu dominuje průčelí s dvojicí věží. Na jeho jižní straně se dodnes nachází původní pozdně gotická kaple sv. Krve z roku 1489. Zařízení kostela je dnes poměrně skromné. Z původního vybavení se zachovaly tři plastiky hlavního oltáře, relikvie Kristovy krve, barokní křtitelnice a krypta rodiny Koháryů. Velmi vzácnou památkou je varhany z roku 1714.

V prostorách klášterních budov je návštěvníkům zpřístupněn obrovský interiér sýpky. Jen jedno podlaží ze čtyřpodlažního prostoru má rozlohu úžasných 800 m2. Na přízemí je situována expozice přibližující veřejnosti dějiny opatství sv. Benedikta. Jedinečným prostorem pro odpočinek a osvěžení je vzácná klášterní čajovna. Její vkusné prostory nabízejí nejen příjemné posezení u šálku bylinkového čaje, ale i možnost nasávat atmosféru starobylého kláštera. Prohlídku komplexu můžete absolvovat individuálně nebo s průvodcem za symbolický poplatek.

Cestu do dějin architektonického skvostu Pohroní si můžete zpříjemnit i výletem k nedalekému Starohutskému vodopádu nebo návštěvou zajímavého interaktivního informačního centra Energoland nacházejícího se v Kalné nad Hronom. Doporučujeme Vám i relaxaci u nedaleké vodní nádrže Tajch a milovníkům koní také návštěvu Národního hřebčína v Topoľčiankách. A když zjistíte, že jeden den v tomto regionu Vám jednoduše nestačí, vyhledejte si na našem portálu ubytování v okolí benediktinského kláštera. Ubytování v Hronském Beňadiku a v přilehlých oblastech Vás svou nabídkou zaručeně nezklame. Případně si můžete vybrat i nedaleké ubytování v Žarnovici. Za místními atrakcemi to ani v tomto případě nebudete mít daleko.