Kam na výlet Banskobystrický kraj (strana 6 z 6)

Kdysi majestátní turecká vodní pevnost, dnes nenápadná, zubem času poznamenaná zřícenina. Hrad Sobôtka, němý památník Osmanské říše, je situován v Rimavské Sobotě, na pravém břehu řeky Rimavy, v Rimavské kotlině. Z věže chráněné čtyřmi baštami, kasáren, mešity a dalších obytných a hospodářských budov zde dnes zůstaly už jen sotva znatelné kamenné zdi zarůstající vegetací. Přesto má toto místo své nezvyklé, historií dýchající kouzlo.

Rimavská Sobota byla v 16. století součástí Osmanské říše. Právě zde, na zřícenině původního husitského hradiště, si v roce 1555 Turci postavili jednu ze svých nejsevernějších pevností. Přirozenou ochranu vodnímu hradu tvořila řeka Rimava. Tradiční opevnění vytvářely dřevěné kůly utěsněné udusanou hlínou. Středobodem hradu byla věž chráněná čtyřmi baštami. V okolí se nacházely vojenské kasárny, mešita a několik hospodářských a obytných budov.

Zajímavostí je, že pevnost měla v dobách svého rozmachu sloužit i jako pokladnice. Traduje se, že obce sem přivážely daně, které jim Turci vyměřili za to, že jejich sídla nezničili. V hradě prý dokonce svého času sídlil správní okres. Po skončení tureckých bojů hrad ztratil svůj význam a lety zpustl do dnešní podoby.

Přístup ke zřícenině je časově nenáročný. Z Rimavské Soboty se autem vydáte na městskou část Sobôtka. Z nedalekého parkoviště dojdete k pozůstatkům hradních zdí za několik minut. Jelikož hrad měl charakter vodní pevnosti, nachází se bezprostředně u řeky Rimavy. Přístupová cesta však není upravená.

Pokud rádi objevujete místa s atmosférou časů dávno minulých, během svého pobytu v Rimavské Sobotě určitě nevynechejte ani výlet ke zřícenině téměř zapomenutého hradu Sobôtka. A pokud Vám toto místo učaruje, vydáte se i k nedaleké zřícenině hradu Hodejov nebo k hradu Blh. Po zajímavé cestě historií si zasloužený odpočinek vychutnáte na pláži vodní nádrže Teplý Vrch nebo na termálním koupališti Kurinec – Zelená voda. Dovolenkový plán máme připravený, začněte si hledat ubytování v blízkosti hradu Sobôtka. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás pohostinností zaručeně nezklame.

Vodní nádrž Teplý vrch se nachází mezi obcemi Teplý vrch, Budikovany a Drienčany nedaleko Rimavské Soboty. Na téměř 5,98 km² si můžete dopřát všechny vodní radovánky. V letním období zde voda dosahuje neuvěřitelných 28 stupňů, i proto je tato vodní nádrž vyhledávanou dovolenkovou lokalitou Slovenska.

Vodní nádrž byla vybudována na říčce Blh. Její břehy lemuje písečná i kamínková pláž. Pláž vyhledávají nejen milovníci odpočinku během léta. Spolu s dětmi si můžete naplánovat i trochu vzdělávání v chráněném areálu cizokrajného hikoriového porostu, případně po cestě naučnou stezkou Drienčanský kras. Odvážnější zase nadchne možnost vypůjčení sportovních potřeb v půjčovně. Ta Vás vybaví vším potřebným pro windsurfing, vodní šlapadla či jízdu na člunu.

Po vodních radovánkách se můžete občerstvit v některém z blízkých restauračních zařízení. Pokud si nezajistíte ubytování v této lokalitě sami přímo přes náš portál, můžete přijít se stanem či karavanem a využít místní kemp. Takový pobyt má už jiné kouzlo. Nebo zvolíte raději pokoj v penzionu, ubytovně či některé z okolních chat u nádrže?

V letním období se po hladině nese hudba z různých kulturních akcí a koncertů. V chladnějším období si zde zase najdou svůj ráj rybáři. Ulovit si kapra obecného je pro ně radostí. Doporučit Vám můžeme i cyklovýlet k oboře, ve které mají daňky a muflony. Možností trávení volného času je zde opravdu nepočítaně.

Samozřejmostí u vodní nádrže jsou hygienická zařízení. V okolí nádrže se nachází krásná příroda vhodná pro výlety a turistiku. Tak už zbývá jen naplánovat pobyt a využívat všechny atrakce a případně i dostupné aktivity na vodní nádrži Teplý vrch.

Gemersko-malohontské muzeum vítá své návštěvníky v klasicistní budově na náměstí v Rimavské Sobotě. Vzniklo na konci 19. století a jde o páté nejstarší muzeum na Slovensku. Svou činností se zaměřuje na dokumentaci historie regionu Gemer-Malohont s důrazem na umění, etnologii, literární tradice, archeologii, živou a neživou přírodu, protifašistický odboj, vojenství a hospodářský život. Jedním z nejzajímavějších exponátů, se kterými se v muzeu setkáte, je skutečná egyptská mumie ženy objevená na Slovensku.

Muzeum v Rimavské Sobotě datuje svůj vznik do roku 1882. Jeho prvním exemplářem byla sádrová socha Sándora Petőfiho v nadživotní velikosti z roku 1874. Svůj domov našlo muzeum ve 20. století v klasicistní budově bývalých dělostřeleckých kasáren, která byla vyhlášena Národní kulturní památkou. Brány veřejnosti otevřelo v roce 1913. Stálá expozice muzea byla koncipována tak, aby poskytovala co nejkomplexnější obraz regionu Gemer-Malohont v průřezu let. Sbírkový fond muzea tvoří neuvěřitelných 72 507 předmětů.

Muzeum Vás s historií svého regionu seznámí prostřednictvím devíti stálých expozic. Výstava János Fábry je věnována celoživotnímu dílu samotného zakladatele muzea a jeho prvního ředitele. Její součástí jsou mimo jiné i užitkové předměty Fábryho a jeho rodiny, vlastnoruční korespondence či osobní vyznání. Milovníky malby jistě osloví expozice Historie umění a návštěvníci se zájmem o lidovou kulturu si přijdou na své při prohlídce výstavy Etnologie. Osobnostem kulturního a literárního života, období slovenského národního obrození, memorandovým a matičním rokům se věnuje další samostatná expozice s názvem Literární tradice.

Nejrozsáhlejší sbírku muzea představuje stálá výstava Historie prezentující největší zajímavosti z vojenství, hospodářského života, státní správy, umění a kultury regionu Gemer-Malohont. Její součástí je i egyptská mumie, která se jako jedna z pěti našla na území Slovenska. Zajímavé archeologické nálezy od období pravěku si prohlédnete v části s názvem Archeologie a s rozmanitostí živočišných druhů regionu se seznámíte ve stálé expozici Zoologie. Neživé přírodě včetně charakteristických vzácných minerálů a nerostného bohatství tohoto území se věnuje výstavní část pod názvem Geologie a paleontologie. Poslední část expozice poskytuje návštěvníkům komplexní pohled na Protifašistický odboj a Slovenské národní povstání v Gemeru-Malohontu. Její součástí jsou mimo jiné i zajímavé audiovizuální prezentace.

Pokud se během svých výletů po Slovensku ocitnete na Gemeru, nenechte si ujít jedinečnou příležitost blíže se seznámit s krásami a kulturně-historickým bohatstvím tohoto regionu. Prohlídku muzea si můžete spojit s výletem ke zřícenině hradu Sobôtka nebo k hradu Hodejov. Pokud Vás procházka historií vyčerpá, příjemně si odpočinete na Termálním koupališti Kurinec – Zelená voda nebo u Vodní nádrže Teplý vrch. Zarezervujte si ještě dnes ubytování v blízkosti Gemersko-malohontského muzea a začněte s přípravami na pobyt plný zážitků. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás kombinací komfortu a výhodné ceny zaručeně nezklame.

Pokud plánujete trávit letní dovolenou na Gemeru, doporučujeme Vám navštívit známou rekreační oblast Kurinec – Zelená Voda. Nachází se v jižní části středního Slovenska, pouhých 5 km od Rimavské Soboty. Čeká Vás areál s příjemnou rodinnou atmosférou, kde se můžete koupat ve vodní nádrži i v bazénech s geotermální vodou. Kurinec je také ideálním místem pro aktivní trávení volného času – nabízí celou řadu vodních a sportovních aktivit.

Koupaliště patří k nejvyhledávanějším místům k odpočinku v širokém okolí. Svým rekreantům nabízí koupání v jezeře a relaxovat můžete i v pěti bazénech, které jsou napuštěny pitnou horkou podzemní vodou. Její teplota dosahuje božských 33 °C. Zábavu si užijete na vodních skluzavkách a tobogánech. K opalování je určená betonová i upravená travnatá plocha. Nechybí ani plážová lehátka a slunečníky. Děti si mohou hrát na nově vybudovaném dětském hřišti, jehož součástí jsou houpačky, skluzavky a pískoviště.

Na březích jezera najdete půjčovnu člunů, loděk a vodních šlapadel. Velkou novinkou jsou paddleboardy. Ve volném čase si zahrajte plážový volejbal, stolní tenis, ruské kuželky nebo fotbal. V areálu koupaliště se nacházejí také tenisové kurty, minigolfové hřiště a maxi šachy. Pokud máte rádi turistiku, na pravém břehu vodní nádrže se rozprostírá Národní přírodní rezervace Kurinecká dubina. Již samotný název napovídá, že zde rostou převážně duby. Na ploše 59 600 m² jich roste celkem 80. Třicet z nich má obvod kmenu úctyhodných 400 cm. Obvod největšího dosahuje více než 560 cm.

Mezi vyhledávané aktivity patří také jízda na koni. Jezdecký areál nabízí vyjížďky na koni pro začátečníky i zkušené jezdce. Na březích Kurince je možné i rybařit. Stačí Vám k tomu pouze místní povolenka, rybářský prut a pevné nervy. Odměnou za Vaši trpělivost bude chutný kapr připravený na rožni. Pokud nepatříte k milovníkům rybích pochoutek, vyzkoušejte chutné občerstvení, které nabízejí místní bufety.

Sezóna v Kurinci začíná již v polovině června. Během léta Vás na koupaliště odveze bezplatný vyhlídkový Kurinecký autovláček. Areál nabízí možnost ubytovat se ve stanovém táboře. Pokud toužíte po pohodlnějším noclehu, zarezervujte si útulný apartmán. Klikněte na stránku ubytování v Rimavské Sobotě a zobrazí se Vám celá nabídka ubytování v okolí termálního koupaliště Kurinec – Zelená Voda. Ptáte se, co se zde ještě vyplatí vidět? Historii regionu nejlépe poznáte, navštívíte-li Gemersko-malohontské muzeum. Pokochejte se okolní přírodou a udělejte si ozdravnou procházku ke zřícenině hradu Sobôtka. Pokud by Vám náhodou během Vašeho pobytu pršelo, skvělou alternativou je plavecký bazén Rimavská Sobota.

Hrad Blh, nenápadná zřícenina ležící ve výšce přibližně 400 m n. m., je ukryta před zraky návštěvníků uprostřed bývalé Černé obory, která je dnes součástí obory Teplý Vrch. Zvědaví turisté budou po výstupu k ruinám hradu okouzleni krásným výhledem na obec Veľký Blh, okolní okres Rimavská Sobota a vodní nádrž Teplý Vrch. Z hradního areálu, který pozůstával ze dvou paláců, čtyř bašt a několika domů, se nám do dnešních dnů zachovaly jen dva pásy kamenných hradeb, náznaky budov a cisterna na vodu. Místo ale přesto dýchá historií a Vy můžete naplno využít svou fantazii, když si v hlavě budete vytvářet obrazy hradních síní dávné minulosti.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1323. Od té doby bylo místo sídlem vícerých známých i méně známých uherských šlechticů. Důležitou roli sehrál během husitských i protihabsburských povstání a jeho majitelé hradní areál neustále opevňovali. V době své největší slávy byl hradní komplex značně velký a měl rozměry 150 x 70 m. Po potlačení povstání začátkem 18. století zůstal hrad bohužel nenávratně zničen.

K ruinám hradu se dnes dostanete od vodní nádrže Teplý vrch nebo z obory se stejným názvem. Mimochodem, chráněná obora má stejně zajímavou historii. Byla zřízena již v 18. století a je první na území dnešního Slovenska, kam byl dovezen daněk skvrnitý původem ze Středomoří a jihozápadní Asie. Posledním nestátním vlastníkem obory byl bulharský car Ferdinand Coburg, známý lovec a cestovatel. V oboře pokračují v tradici chovu daňků, ke kterým se v současnosti přidružil také chov mufloní zvěře. Vzácností okolního lesa je i dub Márie Széchyové, který je přibližně 300 let starý. Při procházce lesem nepřehlédněte ani jedinečný sekvojovec obrovský.

Výstup k zřícenině je nenáročný a trvá přibližně 5 minut. Pokud se rádi necháváte vtáhnout do historie prostřednictvím návštěv starých hradů, nevynechejte túru na zříceniny v okolí. Navštívit můžete nedaleký Drienčanský hrad nebo Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě. Rimavská Sobota a okolí Vám nabízejí krásná přírodní zákoutí i zajímavá muzea. Vyberte si ubytování v blízkosti hradu Blh a vyrazte na výlety za dobrodružstvom po celém regionu.

Pokud patříte mezi aktivní lidi, kteří mají rádi turistiku, historii a krásné výhledy, doporučujeme Vám návštěvu starého Jelšavského hradu. Hrad se nachází na kopci uprostřed lesa, nedaleko města Jelšava, v regionu Gemer, okrese Revúca, v nadmořské výšce 477 m n. m.

K hradu se dostanete tak, že po opuštění města odbočíte před magnezitovými závody doleva. Pokračujte přibližně 1 km na místo, kde se cesta rozvětvuje. Zde je možné zaparkovat auto. Modrá turistická značka Vás zavede až k zřícenině hradu. Výstup Vám potrvá přibližně 30–40 minut. Počítejte s převýšením 133 m. Túru zvládnou i rodiny se staršími dětmi. Nádherné výhledy na údolí a město Jelšava jsou za pěkného počasí tou nejkrásnější odměnou za vynaloženou námahu.

Starý hrad Jelšava nebyl velký. Rozkládal se na ploše přibližně 60 x 20 m. Jeho dominantou byla čtyřhranná věž s půdorysem 10 x 10 m, která měla až 3 m široké zdi. Hrad obklopovalo opevnění s půlkruhovou věžičkou z lomového kamene. Cesta do hradu vedla přes příkop a byla chráněna palisádami.

O výstavbu hradu se zasloužil palatin Leustach Jolsvai z rodu Ratoldů. Hrad byl postaven ve 14. století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1421. V 15. století sehrál hrad významnou roli v bojích s vojsky Jana Jiskry a bratříky. Tyto události ho však vážně poškodily. V roce 1461 ho obnovili Perényiové. Význam hradu postupně zanikal a centrem hospodářského i společenského života se postupně stal nedaleký Muráňský hrad. Definitivní zánik jelšavského hradu pravděpodobně způsobily těžké boje s Turky v roce 1566. Tuto dramatickou historickou událost popisuje ve své básni i známý slovenský básník Samo Chalupka, který studoval na nedalekém gemerském evangelickém gymnáziu.

Pokud se nacházíte v tomto regionu, určitě si nenechte ujít návštěvu nedaleké jedinečné Ochtinské aragonitové jeskyně, kterou přijíždějí obdivovat turisté z celého světa. Byla objevena náhodou při ražení průzkumné báňské štoly a obsahuje jednu z nejkrásnějších aragonitových výzdob na světě. Možná Vás svou historií a vzhledem zaujme Hrad Štítník. A pokud patříte mezi obdivovatele technických památek, nevynechejte ze svých plánů návštěvu Slavošovského tunelu. Po zajímavých výletech po hradech a jeskyních Vám možná přijde vhod i osvěžení na letním Koupališti v Revúci.

Říkáte si, že byste chtěli navštívit všechna tato zajímavá místa? Jeden den Vám na to nebude stačit. V takovém případě možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti hradu Jelšava. Je jen na Vás, zda si vyberete útulné chaty a chalupy, nebo upřednostníte pohodlné apartmány v Jelšavě.

Překrásná příroda, kvalitně upravené svahy a dobré ceny skipasů jsou předpokladem lyžování snů. Můžete za ním jet do Alp či jinam, ale mnoho nepoznaných pokladů máte přímo za dveřmi. Jedním z nich je lyžařské středisko Telgárt.

Vesnička Telgárt je obklopena samými přírodními nádherami. Nachází se v zajetí Nízkých Tater, Slovenského ráje a Slovenského rudohoří. Najdete ji u hlavní silnice vedoucí z Popradu na Horehroní. Telgárt je zajímavý ještě jednou věcí – nedaleko této obce se nachází pramen řeky Hron. Můžete tak na vlastní oči vidět, jak vypadá tato jinak mohutná řeka na začátku své cesty.

Lyžařské středisko Telgárt leží na úbočí jedné velmi známé hory, Kráľovy hole. Nabízí nádherné výhledy a lyžování, jaké Vám budou moci všichni závidět. O dostatek sněhu se postará moderní zasněžovací systém.

V lyžařském středisku Telgárt si své místo najde každý – rodiny s dětmi, středně pokročilí, experti i snowboardisté. Najdete zde sjezdovky všech kategorií. Jejich celková délka je přibližně 4 kilometry a ta nejdelší z nich dosahuje téměř 2 kilometrů.

Středisko sestává ze dvou hlavních částí. První se nazývá Stodolisko. Nachází se ve spodní části střediska a nabízí sjezdovky modré barvy, tedy nejnižší náročnosti. Na své si zde přijdou začátečníci a ti, kteří se chtějí na lyžích osmělit a zdokonalit.

Ostatní si oblíbí lokalitu Tresník. Ta je pro pokročilejší lyžaře, její spodní část však zvládnou i začátečníci. Jinak zde najdete dvojici středně náročných sjezdovek a jednu černou, nejnáročnější. Ta je dominantou svahu a je vidět už z velké dálky. Jedna sjezdovka je samostatně vyčleněna snowboardistům, a proto můžete v Telgártu zapomenout na neshody mezi snowboardisty a lyžaři.

Celkem Vám lyžařské středisko Telgárt nabídne až 5 vleků. Je to skutečně dost a je jedno, na jakém svahu se rozhodnete lyžovat, ve frontách čekat nebudete. K tomu máte k dispozici lyžařskou školu, parkoviště přímo u vleků či restauraci a bufet s tradičními pochoutkami.

Jelikož se budete nacházet přímo pod Kráľovou hoľou, byla by škoda nevychutnat si pohled na ni. Jako na dlani ji budete mít z některé tratě pro běžecké lyžování. Nebo si udělejte rovnou výstup na tuto majestátní horu.

Telgárt je připraven na nápor turistů v létě i v zimě. Množství spokojených lyžařů je zárukou, že i Vy si zde přijdete na své. To se týká i ubytování. Najdete zde horský hotel, turistickou ubytovnu, mnoho chat a ubytování v soukromí, kde Vás rádi přivítají i s Vaší zimní výstrojí a přáteli. Prožijte zimu v Telgártu a určitě se sem budete chtít vrátit.

Pokud Vás lákají zříceniny a staré hrady, určitě zaměřte svou pozornost na hrad Hodejov nacházející se v okrese Rimavská Sobota, v historickém regionu Malohont. K ruinám hradu se dostanete příjemnou procházkou z půvabné obce Hodejov, ležící na levém břehu říčky Gortva, asi 20 km jihozápadně od Rimavské Soboty. Zbytky zdí zaniklého hradu pyšně stojí ve výšce cca 263 m n. m. na strmém skalnatém kopci Cerové vrchoviny.

Přestože se z něj dnes zachovaly jen nepatrné zbytky základů, kdysi hrad hrdě odolával náporům husitů i Turků. Historici a archeologové již jen mohou předpokládat, že cesta k hradu obcházela hradní komplex a na severovýchodě byla střežena baštou. Obvodová zeď měla tloušťku až 3 metry, předhradí mělo tvar prodlouženého oválu a hradní areál nedisponoval věží. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1281. Vzpomíná se v ní bitva uherského krále Ladislava Kumána a palatína Finty z rodu Abovců. Bitva se odehrála právě na prostranství pod hradem Hodejov. Královské vojsko zvítězilo a hrad obsadilo. Historie hradu je velmi zajímavá, o jeho vlastnictví se vedlo několik bitev a v průběhu staletí měl několik hradních pánů, kteří ho získávali převážně boji. V roce 1560 hrad odolal osmanským útokům, i přesto, že nebyl opevněn. Uherský sněm následně až v roce 1567 přikázal Hodejov opevnit, ale bylo už pozdě. Turci hrad v roce 1571 dobyli, zpustošili a už nikdy nebyl obnoven. V moderní době byly zbytky hradních zdí rozebrány na stavební materiál a místo se výrazně poškodilo i lomem. V roce 1962 se v lokalitě Hodejova uskutečnil archeologický výzkum, který odhalil a potvrdil pravěké osídlení. Archeologové našli až 371 kusů bronzového pokladu z období halštatu. To je o další důvod víc, proč navštívit toto magické místo.

A co by to bylo za zříceninu, kdyby se k ní nepojila poutavá pověst? V dávných uherských dobách, když pán Hodejovský odešel s družinou na jednu z mnoha vojenských výprav, navštívila hrad panna Ludmila, neteř jeho bezdětné manželky. Jedné noci kdosy zaklepal na hradní bránu. Byly to mnišky, které prosily o přístřeší, protože jejich klášter byl zpustošen. Důvěřivá hradní paní je pozvala do hradu netušíc, že ve skutečnosti jsou to převlečené lehké ženy z bandy loupeživého rytíře Kompolta, který se zahleděl do mladé Ludmily. Z hradu ukradli všechny cennosti a pannu Ludmilu unesli. Proti své vůli žila Ludmilka nějaký čas se svým únoscem, až se jí nakonec podařilo ho přelstít. Když přišla zpráva o smrti hradního pána Hodejovského, namluvila Kompoltovi, že právě ona zdědí Hodejov, a když se vezmou, bude hrad patřit i jemu jako jejímu právoplatnému manželu. Nenasytný rytíř neotálel a rychle se stěhovali do hradu i s drahocennostmi, které odtud předtím odnesly falešné mnišky. Nevěsta hned začala strojit svatbu a zvát hosty, aby bylo veselí, jak se patří. Ale jaké bylo překvapení nadějného ženicha, když se hrad zaplnil nikoli svatebními hosty, ale královským vojskem. Loupeživou bandu v čele s Kompoltem posadili do temnice a v kraji udělali pořádek.

Pokud se vydáte po stopách bystré Ludmily, naplánujte si trasu přes obec Hodejov, kde již v 19. století fungovaly železité lázně a parní mlýn. V stejném období se zde zdržoval revoluční maďarský básník Sándor Petőfi, jedna z nejvýraznějších postav uherské revoluce v roce 1848. Bydlel v hodejovském zámečku a zajisté se nechal ve své tvorbě inspirovat i čarovným prostředím malebné obce a ruinami tyčícími se na hradním kopci. Dnes je Hodejov výchozím bodem zelené turistické trasy vedoucí na Steblovou skalu, vrch Ragáč a na hrad Hajnáčka. Najděte si ubytování v blízkosti hradu Hodejov a vydejte se na turistiku po Cerové vrchovině nebo na prohlídku pamětihodností přímo v idylické obci. Za návštěvu stojí líbezná kaple sv. Anny postavená na hradním vrchu v roce 1895 či raně klasicistní kurie Prónaiů a eklekticistický zámeček Dr. Emila Stojkovicse. Navíc se každý rok v obci organizují myslivecké slavnosti sv. Huberta. Přidejte se a naplánujte si nezapomenutelný výlet s ubytováním v penzionech nebo apartmánech na Gemeru.

Magnetem pro dovolenkáře vyhledávající přírodní krásy a zajímavosti je v posledních sezónách region Horehroní a obec Telgárt situovaná v okrese Brezno. Jen několik stovek metrů severovýchodně od vesničky na úpatí Královy hole pramení naše druhá nejdelší řeka, Hron. Právě z tohoto místa vyvěrající tok doslova brázdí území Slovenska přes Nízké Tatry až na Podunajskou pahorkatinu. A všechno to začíná právě na nenápadném místě uprostřed zelené louky. Návštěva pramene Hronu je podobně jako výstup na Kriváň jedním z těch turistických počinů, které by měl alespoň jednou za život absolvovat každý Slovák.

Hron pramení v Horehronském podolí v nadmořské výšce 934 m n. m. Malebné místo v obklopení hor se může pochlubit především výbornou dostupností. Dostanete se sem krátkou příjemnou procházkou z obce Telgárt trvající přibližně 30 minut. Případně se můžete autem dovézt až na příjezdovou cestu k prameni. Právě dobrá lokalita a malebné okolí jsou důvodem, proč k prameni Hronu s oblibou přicházejí rodiny s dětmi, ale i dovolenkující senioři.

O pramen se místní vzorně starají a jeho okolí je velmi pěkně upravené. V areálu chráněném nízkým dřevěným plotem je postaven malý dřevěný přístřešek. Právě v této nenápadné miniatuře domečku začíná svou pouť řeka, jejíž povodí zabírá neuvěřitelných 11 % území Slovenska. Je těžké uvěřit, že nenápadný pramen se při své cestě mění v burácející tok o délce 279 km, který protéká až k Štúrovu, kde ústí do Dunaje. Samotné výletní místo Pramen Hronu je doplněno zajímavými informačními tabulemi a dřevěným přístřeškem s posezením. Zde můžete se svými blízkými strávit příjemné chvíle na místě, kde se rodí řeka v náručí krásné slovenské přírody.

Ať už se vydáte k prameni Hronu splnit si „vlasteneckou povinnost“, nebo se zde zastavíte v rámci svých toulek Horehroním, určitě si vyhraďte čas i na procházku k nedalekému Chmarošskému viaduktu, impozantnímu železničnímu mostu, který je součástí Telgártské smyčky. A pokud se v Telgártu rozhodnete strávit prodloužený víkend, určitě nevynechejte ani výlet na Ranč pod Ostrou skalou, kde si zajezdíte na koni nebo se pohoupete na obrovské houpačce postavené nad svažujícím se svahem, a návštěvu podzemního ledového království Dobšinské ledové jeskyně. V okolí Telgártu jsou výletní možnosti opravdu velmi pestré. Stejně jako nabídka ubytování v blízkosti pramene Hronu. Chaty a chalupy v Telgártu se mohou pochlubit velmi dobrou cenovou dostupností a malebným okolím protkaným výletními příležitostmi.

K vyhledávaným vrchům Cerovej vrchoviny patří Karanč, který se nachází na slovensko-maďarské hranici. Je to proto, že kdysi dávno tu stála strážní věž sloužící k ochraně naší hranice. V současnosti se na jejím místě nachází rozhľadňa.

Vrchol Karanč dosahuje nadmořské výšky 727 m n. m. Kromě přívlasku nejvyšší vrch v sopečném pohoří Cerovej vrchoviny se může pochlubit i ocelovou rozhlednou. Cesta k ní vede přes hustý smíšený les. Užít si jeho vůni a zaposlouchat se do štěbetání ptáků dodá vaší procházce nepopsatelnou atmosféru. Po přibližně tříčtvrtehodinové cestě rychlejší chůzí se ze Šiatorskej Bukovinky dostanete k rozhledně. Nemusíte se obávat, vede tu chodník s červenou turistickou značkou s celkovou délkou 4 km. Druhá cesta je z maďarské obce Somoskőújfalu.

Užívat si krásné výhledy na okolí můžete z úžasné turistické vyhlídkové věže. Je ocelová a tyčí se do výšky 20 m. Obdivovat okolní kraj se dá ze 2 vyhliadkových plošín. Z té vyšší se vám naskytnou výhledy na hrad Šomoška a Šalgotarján. V případě krásného slunečného počasí se v dáli vynoří i město Lučenec či Salgótarján. Bystrému oku turistů neuniknou ani štíty Tatier. Po této túře si můžete na poslední z rozhledny vychutnat svoje příjemné jídlo. Odvážnější mohou zkusit pozorování noční oblohy během stanovačky.

Obec Šiatorská Bukovinka nabízí i mnoho dalších zajímavých míst, které se určitě vyplatí navštívit. Už zmiňovaný hrad Šomoška vás zaujme tím, že je vybudovaný ze 6-bokých čedičových kvádrů. Během výstavby tohoto hradu se zemanům podařilo objevit přírodní úkaz nazývaný čadičový kamenný vodopád, jehož věk se odhaduje na 4 miliony let. Dnes se na tento přírodní úkaz chodí podívat množství turistů z celého Slovenska. Nenechejte si ujít ani procházku na Soví hrad – Šurice. Během horkých letních dní se můžete ochladit svá těla ve vodnej nádrži Tachty. Restaurace v lůně krásné přírody, divokých a domácích zvířat je možné navštívit na farme Juhodna dolina.

Aby jste se nemuseli ponáhľat a užili si den naplno, zarezervujte si ubytovanie pri rozhľadni na Karanči. V nabídce ubytovacích zařízení na naší stránce najdete různé typy. Stačí si zvolit kritéria vašeho pobytu a možno se vám na základě nich zobrazí apartmány v Šiatorskej Bukovinke, případně ubytovanie v súkromí Šiatorská Bukovinka. My vám s radostí pomůžeme vybrat si to nejlepší ubytování.

Obec ležící ve střední části Cerové vrchoviny. I takto bychom mohli charakterizovat Šurice, které se nacházejí v okrese Lučenec v Banskobystrickém kraji. Přímo v obci můžete obdivovat nádherný římskokatolický kostel svatého Michala archanděla nebo zajít na úžasnou přírodní památku označovanou jako Soví hrad.

Ročně navštíví tuto atrakci v Šuricích velmi mnoho turistů. Nečekejte však, že byste na Sovím hradě našli sovy nebo hrad. V současnosti je Soví hrad definován jen jako přírodní výtvor nebo přírodní památka. Je to i proto, že historie hradu není doposud známá. Dostat se na Soví hrad můžete přímo z obce Šurice. Výstup na hrad je nenáročný a zvládnou ho i rodiny s dětmi. Dostat se na toto místo je poměrně snadné díky značení prostřednictvím informačních tabulí, které začínají již přímo v obci. Na jednom strmějším úseku se nacházejí schody, které Vás dovedou přímo na tento hrad.

Soví hrad je velmi vzácný skalní útvar. Je to geologický výtvor v nerovném terénu, který dává impozantní ráz místní krajině. Zajímají se o něj i archeologové, kteří zde provádějí své výzkumy. Po cestě na něj si můžete pořídit zajímavé fotografie a pochlubit se jimi své rodině. Toto místo vyhledávají i výtvarní umělci nebo fotografové, kteří zde zachycují krásu jedinečné scenérie.

Pokud byste však chtěli vystoupit až na vrchol skalnatého bradla, doporučujeme Vám to realizovat, jen pokud jste horolezci. Skála je poměrně lomivá a je nutné mít dostatečnou výstroj pro lezení. Odvážnější možná osloví stanování v přírodě, kde budou moci pozorovat krásnou hvězdami posetou oblohu.

Abyste si mohli všechny zážitky vychutnávat naplno, rezervujte si ubytování v blízkosti Sovího hradu. Odtud se Vám budou snáze podnikat výlety i na jiné zříceniny hradů, jako je hrad Hajnáčka nebo Pohanský hrad. Trošku jiný pohled na svět poskytuje rozhledna na Mačací. K zajímavým přírodním úkazům patří Kamenný vodopád. Nevynechejte ani koupání ve vodní nádrži Gemerský Jablonec. Zde si naplno užijete všechny vodní radovánky.

Probouzet se do nových dní s odhodláním poznávat všechny atrakce regionu můžete nejen ze svých domovů. Klidně si zarezervujte útulný apartmán v Šuricích a užívejte si pohodovou dovolenou. Možná Vás osloví i cenově přijatelnější ubytování v soukromí v Šuricích, kde Vám Váš pobyt může zpříjemnit i poskytovatel ubytování. Věříme, že si ze široké nabídky vyberete právě takové ubytování, které se Vám bude líbit a bude přesně podle Vašich kritérií.

Nedaleko státní hranice s Maďarskem, v jižní části okresu Lučenec leží obec Šiatorská Bukovinka. Právě v katastru této málo známé vesnice si můžete vychutnat panoramatický výhled z jedné z nejoblíbenějších rozhleden Banskobystrického kraja. Rozhľadňa na Mačacej dostala pojmenování podle turistického rozcestí, na kterém stojí. Z její vyhlídkové plošiny dohlédnete až k našim jižním sousedům, do Maďarska. Malebné okolí vyhledávají zejména turisté, odpočinek i posedění při ohni.

Impozantní věž se může pochlubit pěknou dřevěnou konstrukcí, která příjemně zapadá do koloritu místní přírody. Její výška dosahuje úctyhodných 8 m. Má dvě vyhlídkové plošiny, na které vystoupíte po strmých dřevěných žebřících se zábradlím. Z vrcholové části se vám naskytne překrásný výhled na celé Cerovú vrchovinu. V panoramatu okolí můžete rozeznat i hrad Šomoška a maďarský hrad Salgó. Vychutnejte si atmosféru přírody regionu Novohrad naplno. Pohled z ptačí perspektivy doprovázený jen šumem lesa vás naplní pozitivní energií.

K vyhlídkové věži se dostanete z obce Šiatorská Bukovinka nenáročnou trasou dlouhou přibližně 3 km. Výbornou volbou je Náučný chodník Kameňolom Mačacia, který se napojuje s Naučným chodníkem Šomoška. Trasou vás budou provázet informační tabule s popisem sopečné aktivity a geologické stavby tohoto prostředí. V blízkosti samotné rozhledny si odpočiňte na dřevěné lavičce, udělejte si piknik nebo využijte místo ohniště k příjemnému opékání.

Když si dosyta vychutnáte výhledy na široké okolí, můžete naučným chodníkem pokračovat až k jedinečnému Čadičovému kamennému vodopádu nebo k hradu Šomoška. V blízkém okolí se rozhodně vyplatí navštívit i zachovalý Fiľakovský hrad či oblíbené termální koupaliště Novolandia. Turistické a rekreační možnosti jsou tu skutečně pestré. Zarezervujte si ubytovanie v blízkosti rozhľadne na Mačacej a připravte se na pobyt plný jedinečných zážitků. Ubytovanie v Šiatorskej Bukovinke a v okolí nabízí především oblíbené apartmány. Zvolit si však můžete i z nabídky ubytovania vo Fiľakove nebo z výběru ubytovania v Lučenci. Možností je dost, stačí si vybrat.

Stejně jako většinu hradů v regionu Novohrad postavil i hrad Šomoška šlechtický rod Kačičů. I k této pevnosti byl osud nemilosrdný a na hradním kopci nad obcí Šiatorská Bukovinka už najdete pouze její zříceninu. Za své pojmenování vděčí blízké maďarské obci Somoskő, nad kterou se hrdě vypíná již několik století. Je vybudována z atypických šestibokých čedičových sloupů, čímž si získala přívlastek „unikát“ mezi slovenskými hrady. K zachovalé zřícenině Vás zavede naučná stezka, která začíná přímo na parkovišti před vstupem do národní přírodní rezervace. Lehkým krokem Vám vycházka potrvá přibližně 45 minut.

Hrad vznikl po ústupu Tatarů na přelomu 13. a 14. století. Hradní pevnost nechal v roce 1291 postavit šlechtic Illés z rodu Kačičů. V roce 1310 se jeho synové Leustach a Jakow přidali na stranu velmože Matúše Čáka Trenčanského, který v té době pustošil majetky krále Karla Roberta. Ke změně majitele došlo po vítězství uherského panovníka roku 1323, kdy hrad daroval svému věrnému přívrženci Tomáši Szécsényimu. V roce 1461 rod Szécsényiů vymřel po meči, a tak přešel hrad Šomoška do majetku rodiny Lošonciů.

V polovině 16. století hrad úspěšně odolával nájezdům Turků a před nepřáteli se bránil celých 20 let. Hradní posádku v té době tvořilo 50 pěšáků, 40 husarů a 10 dělostřelců. Turkům se hrad podařilo ovládnout až v roce 1573. K osvobození z turecké nadvlády došlo o dvacet let později. Po smrti poslední žijící majitelky z rodu Lošonciů se pevnost stala majetkem barona Zikmunda Forgáče. Po vypuknutí povstání sedmihradského knížete Františka II. Rákócziho se noví majitelé přidali na stranu vzbouřenců, což se jim stalo osudným. Po potlačení vzpoury v roce 1709 o hrad přišli a od té doby již jen chátral. Před úplnou zkázou ho zachránila až rozsáhlá konzervace a částečná rekonstrukce v roce 1971.

Na hradním kopci najdete zbytky gotického paláce se čtvercovou cisternou, která sloužila k zachycování dešťové vody. Mezi palácem a pozůstatky jihovýchodní budovy je umístěna vstupní věž se dvěma dalšími kamennými nádržemi. Zachovaly se i zbytky okenních otvorů, dělové střílny a nárožní rámování okenních zdí. Na severovýchodní straně hradního vršku si můžete prohlédnout také unikátní přírodní útvar Kamenný vodopád. V jeho blízkosti se nachází tzv. kamenné moře – velká plocha uprostřed lesa, kterou tvoří výhradně kameny.

Pokud máte ještě chuť na další dobrodružství, v blízkosti hradu se nacházejí i dvě vyhlídkové věže – Rozhledna na Mačací a Rozhledna na Karanči, ze kterých se Vám naskytnou nádherné panoramatické výhledy na okolí. Na konci dne se ubytujte v pěkném apartmánu a promyslete si, kam budou směřovat Vaše kroky příští dny. Ubytování v okolí hradu Šomoška si můžete prohlédnout na naší stránce ubytování Šiatorská Bukovinka. Pokud patříte k milovníkům historie, doporučujeme Vám túru k Fiľakovskému hradu, který je vzdálený jen 12 km. Skvělou alternativou, u které se nezapotíte, je návštěva Termálního koupaliště Novolandia.

K jedněm ze sedmi přírodních divů na Slovensku je řazen i čedičový kamenný vodopád. Nachází se na hranici s našimi maďarskými sousedy, jen pár kilometrů od města Fiľakovo. Pokud se vypravíte podívat na tento zajímavý přírodní úkaz, zadejte si do Vaší GPS navigace Šiatorská Bukovinka. Je to půvabná obec, která je proslulá hlavně zříceninou hradu Šomoška, národní přírodní rezervací Šomoška a kamenným vodopádem.

Tato malebná obec se nachází uprostřed lesů Cerové vrchoviny. Leží v nadmořské výšce 240 až 320 m n. m. a jejích přibližně 300 obyvatel se těší poměrně velké návštěvnosti světového unikátu. Mluvíme o vodopádu, který je vytvořen z čediče (horniny sopečného původu). Jeho věk se odhaduje na 4 miliony let. Tento přírodní útvar se podařilo již ve 14. století najít zeměpánům, kteří v té době stavěli hrad Šomoška. V té době bylo toto místo významným strážním bodem před tureckými nájezdy.

Obdivovat krásy tohoto 5 a 6bokého čedičového sloupu jezdí turisté z celého Slovenska. Přímo na druhé straně hradního vrchu můžete objevovat krásy takzvaného „kamenného moře“. Tvoří ho čedičové úlomky z rozpadajících se sloupů a materiál z ruin hradu. Za rozpadem stála voda, která vlivem mrazů zamrzala a rozmrzala, a tak drobila mateřskou horninu. Pokud byste takový jedinečný útvar chtěli vidět i jinde ve světě, naplánujte si výlet k přírodní památce Obrova cesta v Severním Irsku. Ta je zapsána i na seznam světového dědictví UNESCO.

Místní obyvatelé se rozhodli zatraktivnit region, a tak zde v rámci kraje umístili různě dlouhé značené turistické trasy z okolních obcí. Je nádherné užívat si panensky krásnou přírodu během procházky naučnou stezkou Šomoška. I kamenný vodopád je její součástí jako jedna ze zastávek. Pokračovat odtud můžete až na zříceninu Šomošského hradu.

Pokud Vás zaujal tento přírodní úkaz a máte chuť vidět, jak vytékající magma po doteku s povrchem země změnilo svou podobu na ztuhlou lávu, zarezervujte si ubytování v blízkosti čedičového kamenného vodopádu. V rámci Vašeho výletu se vyplatí navštívit i další atrakce v Šiatorské Bukovince. K oblíbeným patří rozhledna na Mačací i rozhledna na Karanči, které nabízejí svým návštěvníkům opravdu neuvěřitelné výhledy na okolní krajinu. V případě dobrého počasí můžete absolvovat i více túr a zapsat si do svého programu i Pohanský hrad. Nebo pokud nalákáte své děti na sovy, které bohužel nejsou na Sovím hradě – Šurice, určitě strávíte krásný čas v přírodní scenérii.

Zdá se Vám, že Váš program je bohatý a nestíháte se vrátit včas domov? Nebo Vás tyto aktivity tak unaví, že byste si potřebovali někde na chvíli odpočinout? V takovém případě Vám můžeme doporučit využít ubytování v Šiatorské Bukovince, kde Vás s radostí, otevřenou náručí a možná i tradičně přivítají domácí poskytovatelé těchto služeb. Vyplatí se zvolit si ubytování v soukromí Šiatorská Bukovinka nebo i z jiných dostupných ubytování. Vězte, že pokud budete potřebovat naši pomoc, určitě se na nás můžete obrátit.

Pohanský hrad, nazývaný také Pohanský vrch, je národní přírodní rezervace dýchající jedinečnou tajemnou atmosférou. Překrásná příroda lávové hory, zbytky kamenného valu starých Keltů, impozantní skalnaté výběžky a věžičky i puklinové jeskyně. To vše korunované překrásnými výhledy najdete v srdci Cerové vrchoviny, nedaleko obce Stará Bašta v okrese Rimavská Sobota. Představujeme Vám místo, jaké jinde na Slovensku nenajdete.

Tajemná lávová hora vypínající se na slovensko-maďarském pomezí upoutá oko turisty již zdaleka. Ze zalesněného terénu zde vyčnívají skalnatá bradla, výběžky a věžičky, z nichž nejkrásnější jsou okrajové čedičové skály na vrcholu, dosahující výšky neuvěřitelných 30 m. Jelikož Pohanský hrad je výtvorem pradávné sopečné činnosti, kromě fascinujících skalnatých útvarů zde najdete i bazaltové puklinové jeskyně. Situovány jsou na úbočích hory a ta nejdelší dosahuje až 182 m.

Překrásné přírodní scenerie však nejsou to jediné, co můžete na tomto jedinečném místě nasávat. Při vstupu na území Pohanského hradu pocítíte zvláštní tajemnou atmosféru. Způsobuje ji závan historie spojený s pravěkým osídlením této oblasti. Archeologové potvrdili, že lávová hora byla obývána již před naším letopočtem. Dokazují to i zbytky kamenných valů pravěkého hradiště. Lokalita byla díky své jedinečnosti vyhlášena národní přírodní rezervací.

Chystáte se do Rimavské Soboty? V tom případě si určitě vyhraďte jeden den na návštěvu jedinečného místa nazývaného Pohanský hrad. Místa, kde se snoubí malebná příroda s tajemnou atmosférou časů dávno minulých. Výlet sem si můžete spojit s prohlídkou nedalekého Fiľakovského hradu, zříceniny Soví hrad nebo s výletem k impozantnímu Kamennému vodopádu. Najděte si již nyní ubytování v blízkosti Pohanského hradu a začněte s přípravami na dovolenou plnou jedinečných zážitků. Ubytování ve Staré Baště a v okolí nebo ubytování v Rimavské Sobotě bude výborným výchozím bodem pro Vaše výlety.

Při návštěvě nejjižnější části Středního Slovenska a turistice po Cerové vrchovině nezapomeňte zavítat na hrad Hajnáčka. Je to impozantní zřícenina gotického hradu, hrdě stojící na vrcholu homolovitého kopce přímo nad obcí Hajnáčka. Hradní bradlo je tvořeno čedičovou vyvřelinou sopečného původu a podle archeologů bylo osídleno již v době kamenné, což jen umocňuje velkolepost dané lokality. Přestože se ruiny hradu tyčí ve výšce pouhých 355 m n. m., z hradní skály je krásný výhled na okolní krajinu Cerové vrchoviny a na blízké Maďarsko. Při pohledu na východ od obce Hajnáčka uvidíte masiv Ragáč, národní přírodní rezervaci, kde se nacházejí sopečné jeskyně. Jihozápadně od Ragáče pak můžete pozorovat národní přírodní památku Kostná dolina, která je nejvýznamnějším nalezištěm safírů v celém pohoří Karpaty. Malý vzorek modrého drahokamu z Kostné doliny se nachází v Gemersko-malohontském muzeu v Rimavské Sobotě a další kousek najdete na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Opevnění na bradle bylo postaveno ve 13. století a o jeho počátcích se píše v listině krále Bely IV. z roku 1245. Základy samotného hradu byly položeny v roce 1247. Pevnost se následně zmiňuje v roce 1320, kdy ji do vlastnictví získal král Karel I. Robert a za zásluhy ji daroval významnému šlechtickému rodu Széchényiů. Od 15. století hrad měnil své hradní pány a stal se důležitým opěrným bodem v obraně proti Turkům, kteří ho však nakonec dobyli, obsadili a opustili až po pádu Fiľakova v roce 1593. Po vyhnání Turků hrad opravili a opevnili, ale v roce 1645 ho turečtí spojenci znovu nakrátko obsadili. Po jejich opětovném vytlačení císařským vojskem byl hrad důkladně zrekonstruován, ale bohužel v roce 1703 vyhořel a od té doby chátral. V dobách své největší slávy stál na nejvyšší části bradla palác chráněný dvěma pásy hradní zdi a baštou. Zajímavostí je hradní skála, která tvořila část hradeb i vnitřní architektury, a dokonce do ní bylo vytesáno schodiště. Pokud budete pozorní, v zarostlých kouscích zdiva postřehnete zbytky hradních zdí a vytesané schodiště, které tvoří poslední památku na někdejší protitureckou pevnost.

Mimochodem, o názvu hradu existuje velmi pěkná pověst, která vypráví o vládci a jeho dceři. Na lovu jelena ztratil vládce svůj vzácný meč a jeho dcera se rozhodla ho najít. Podařilo se jí to a cestou zpět ještě otcovým mečem skolila divočáka, který napadl pastýře, a zachránila mu tak život. Tento statečný čin viděl krásný mládenec, do dívky se na první pohled zamiloval a vzal si ji za ženu. Z lásky k ní pojmenoval hrad, ve kterém žili, po své ženě – Hajnáčka.

Výstup na hrad Hajnáčka je poměrně krátký s mírným stoupáním. Trasa je dlouhá asi 400 metrů a hravě ji zvládnou i menší děti. Na hradní bradlo se z obce Hajnáčka dostanete po žluté značce, romantickou stezkou mezi malými domky a úzkými uličkami. Stezka Vás zavede až k poutavé dřevěné hradní bráně. Odtud je to jen kousek k ruinám hradu.

Přírodní rezervace Hajnáčský hradní vrch, vyhlášená v roce 1958, a obec Hajnáčka určitě stojí za návštěvu. Vesnička v centrální části Cerové vrchoviny na horním toku potoka Gortva vynikla v polovině 19. století díky sirnému prameni a následnému vybudování lázní. I když lázně byste už dnes v Hajnáčce hledali marně, navštívit můžete například kapli z 18. století nebo klasicistní zámek z roku 1820. Zarezervujte si ubytování v blízkosti hradu Hajnáčka a prohlédněte si nedaleká města Fiľakovo či Rimavská Sobota. Vydejte se na prohlídku Fiľakovského hradu nebo do lázní Číž a nechte se uchvátit krásami regionu.

Vodní nádrž Tachty se nachází u obce Tachty v okrese Rimavská Sobota. Jediným přítokem vody do nádrže je potok Gortva. Vodní plocha o rozloze 24 hektarů je rájem rybářů zblízka i zdaleka, chytají se zde převážně kapři. Oblíbenou aktivitou je zde ale i koupání, a v případě, že v zimě část nádrže zamrzne, místní se zde obvykle bruslí. Je možné pozorovať vodní ptactvo, které zde hnízdí.

Nad přehradou stojí 11 m vysoká rozhledna na Tomášově vrchu. Nabízí pěkný výhled nejen do okolí, na Cerovou vrchovinu a do blízkého Maďarska, ale uvidíte i Kráľovu hoľu, Stolické vrchy či Plešiveckou planinu, za dobrých podmínek by měly být viditelné i Tatry. K dalším zajímavým místům v okolí vodní nádrže patří hrad Hajnáčka a archeologická lokalita Pohanský hrad. Projít se můžete po CHKO Cerová vrchovina nebo si za cíl určíte skalní útvar Steblová skala, sopečný vrch Ragáč či Kostnou dolinu, ve které byly objeveny pozostatky pravěkých zvířat.

Když budete hledat ubytování v blízkosti vodní nádrže Tachty, s největší pravděpodobností narazíte na chaty a chalupy či ubytování v soukromí v okolních obcích. Zkusit to můžete v Mučíně, Rapovcích nebo Kalondě. Přijďte i Vy poznat krásy nejjižnější části Banskobystrického kraje, prohlédněte si nabídku ubytování v této lokalitě co nejdříve

V okrese Rimavská Sobota se nachází přírodní rezervace Vodní nádrž Gemerský Jablonec. Rozprostírá se na ploše 32 ha a zasahuje do katastrů obcí Gemerský Jablonec, Petrovce a Dubno. Toto území nacházející se v Banskobystrickém kraji bylo vyhlášeno v roce 2000, bez určení ochranného pásma.

Přírodní rezervace spadá pod správu Cerové vrchoviny. Pod ochranu spadá z důvodu, že se jedná o velmi významnou trofickou, reprodukční a migrační lokalitu pro vodní ptactvo. Vodní nádrž byla budována v roce 1990, o rok později již byla spuštěna v plném provozu. Přehradil se jí tok Gortva. Celkový objem vodní nádrže je 2 490 000 m³, přičemž maximální plocha dosahuje rozlohy 62,5 ha.

Když se rozhodnete přijet prozkoumat tento kus naší země a budete si chtít zarezervovat ubytování v okolí vodní nádrže Gemerský Jablonec, zkuste se podívat na nabídku stránky ubytování Banskobystrický kraj. Popři tom prozkoumejte i různé jiné možnosti trávení volného času, které Vám lokalita nabízí. Ať už jsou to různá muzea, historické památky, přírodní zajímavosti nebo možnosti turistiky a sportu. Na své si zde zaručeně přijde každý.

Pokud se rozhodnete navštívit starobylé město Nitra, jistě najdete množství krásných věcí a kulturních památek, které můžete navštívit a zpříjemnit si tak svůj pobyt. Za povšimnutí a návštěvu stojí také Dražovský kostelík, který je jedinečnou kulturní a sakrální památkou tohoto regionu. Najdete ho v obci Dražovce, která byla až do roku 1975 městskou částí Nitry. Dostanete se sem autem nebo i MHD. Obec je známým archeologickým nalezištěm z dob osídlení Slovany. Nacházelo se zde sídliště i pohřebiště z období Velké Moravy. Archeologové na tomto místě objevili přes 400 hrobů s významnými artefakty.

Kostelík uvidíte již z dálky. Tato jednoduchá stavba se hrdě vypíná na okraji vápencového brala, které je výběžkem pohoří Tribeč. Je dominantou, kterou nelze přehlédnout. Kostel je nejstarší sakrální stavbou románského typu na území Slovenska. Jeho vznik je datován do 12. století. Oficiálně je pojmenován po Svatém Archandělu Michaelovi. Po Vašem příchodu Vás okouzlí nejen stavba, ale i místo, na kterém je umístěna, a jeho jedinečná atmosféra. Kostelík má obdélníkový půdorys. Na východní straně je výklenek svatyně ve tvaru půlkruhu. Střecha je jednoduchá sedlová, pokrytá taškami. Na západní straně se tyčí malá věžička s jehlanovitou střechou. Stavba je vyzděna z kamene a cihel. Loď kostela má rozměry pouhých 6,3 x 4,3 m. Vchod je z boční strany. Okna jsou malá a položená poměrně vysoko. Předpokládá se, že ke kostelíku byla v minulosti přistavěna i další stavba – poustevna.

Kostelík je převážně zavřený. Dostanete se do něj jen výjimečně, pokud o to předem požádáte. Jedinou výjimku tvoří každoročně 29. září, kdy slaví svátek Michal. Tehdy se zde pravidelně koná svatá mše. Z vyvýšeniny vyhledávané turisty je nádherný výhled na město Nitra i okolní obce. Uvidíte odtud i Nitranský hrad. Věděli jste, že nejstarší část kostelíka obsahovala maltu již z 9. století? Píše se také, že kostelík měl padnout za oběť při stavbě železniční trati, na kterou se těžil kámen z kopce, na němž stojí. Před zbouráním ho zachránily jen protesty místních obyvatel.

Kostelík svým vzhledem zaujal mnohé výtvarníky. Kromě obrazů se ocitl na poštovních známkách i mincích. Natáčely se zde nejen dokumentární, ale i celovečerné filmy. Prostředí využily k natáčení svých videoklipů i takové známé slovenské hudební skupiny jako Tublatanka. Pamatujete si na bankovku v hodnotě 50 Sk? Ano, i na ní je vyobrazen tento známý kostelík. Věříme, že jsme Vás vyprávěním o tomto místě zaujali natolik, že se ho při Vaší příští návštěvě Nitry rozhodnete najít a prozkoumat.

Blízké město Nitra je oblíbené nejen studenty, ale i návštěvníky z celého Slovenska. Během jeho prohlídky si můžete kromě duchovního zážitku dopřát i další. Klidně pozdvihněte svého uměleckého ducha během představení, které si můžete vybrat z nabídky Starého divadla Karola Spišáka v Nitře. Profesionální herecké výkony Vám mohou být dopřány i na divadelních prknech v Divadle Andreja Bagara. Turistickou stezkou se můžete dostat i do Svoradovy jeskyně. V letních dnech, kdy teploty přesahují více než 25 °C, se můžete ochladit v bazénu koupaliště na Sihoti – Nitra.

Abyste si to zde užívali opravdu do sýtosti, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování u Dražovského kostelíka. V naší nabídce najdete rozmanitá ubytovací zařízení. Ubytovatelé Vás s radostí ubytují ve svých apartmánech v Dražovcích. Nebo Vás spíše osloví pokoje v ubytování v soukromí? Výběr je jen na Vás!

Pokud se rozhodnete navštívit region Gemer, máte jedinečnou možnost uvidět pozůstatky jednoho z nejstarších slovenských hradů. Hrad Gemer nebo také Gemerský hrad se nachází na vyvýšeném pahorku nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 232 m n. m.

Hrad vznikl na místě starého slovanského hradiště pravděpodobně koncem 11. století. První písemná zmínka o hradu pochází z konce 12. století. Pojmenování dostal podle svého prvního majitele, rytíře Gumura. Původně dřevohlinitý hrad sehrál svou první důležitou roli v bojích proti Tatarům. V letech 1241 až 1242 byl přestavěn na pevnější kamenný objekt věžovitého typu. Byl majetkem krále a plnil nejen strážní a obrannou, ale i významnou hospodářskou úlohu.

Na rudy a lesy bohatý region Gemeru se poměrně rychle rozvíjel. Ve 14. století se stal Gemer sídlem župy a byl druhým největším městečkem regionu s právem pořádat trhy. V 15. století byly přes řeku Slaná postaveny dva mosty, na kterých se vybíralo mýto. Hrad, který mosty střežil, neměl nikdy velké rozměry. Jednalo se spíše o strážní pevnost obehnanou zemním valem. V 15. století byla stavba dobyta husity. V roce 1459 hrad zpět dobyl král Matyáš Korvín, přičemž jej zničil. Později byl obnoven a několikrát změnil majitele. V 16. století byl definitivně zničen v tureckých válkách.

Pokud si k němu naplánujete výlet, zjistíte, že dnes z hradu mnoho nezbylo. Pozornému oku návštěvníka však neunikne hradní plató s konfiguračními vlnami po zničených stavbách. Z hradního kopce je krásný výhled na okolí. Pokud tam vystoupáte, můžete se dozvědět něco o proslulé husitské Panně Cince. Nebo Vás spíše zaujme pověst o králi Matyáši Korvínovi? Jeho pobyt na tomto místě připomíná i bronzová socha v životní velikosti. Zajímavá je tím, že jde o jedinou sochu v Evropě, která zobrazuje panovníka s pracovním nástrojem.

Obdivovat je co i pod hradem. V 19. století vzniklo ve městě evangelické gymnázium, na kterém studovaly takové významné osobnosti jako Janko Matúška, Ján Kalinčiak či Janko Kráľ. Jeden z nejvýznamnějších básníků slovenského romantismu Samo Chalupka, ovlivněný tímto místem, popisuje ve své básni těžké protiturecké boje v regionu Gemeru takto: Cendžia ostré šable, praskajú kopije a krv svojich synov zem slovenská pije.

Milovníky historie pravděpodobně zaujme i příběh nedalekého Hradu Jelšava. Nebo raději navštívíte jeden z nejpůsobivějších slovenských hradů Krásna Hôrka? V horkých letních dnech určitě neodmítnete chladivé osvěžení ve vlnách vodní nádrže Teplý vrch či projížďku na lodičkách na nejchladnější slovenské přehradě Palcmanská Maša. Jedinečným přírodním úkazem, který stojí za návštěvu, je nádherná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Tento úžasný region Vám poskytne více možností, kde můžete složit svou hlavu a odpočinout si před dalším nádherným dnem. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Gemerského hradu. Osloví Vás nabídka romantických chat na Gemeru, nebo raději upřednostníte pohodlné a cenově přístupné apartmány? To už necháme jen na Vašem výběru.

Pokud chcete strávit skvělý relaxační či ozdravný pobyt v lázních Číž, zamiřte do okresu Rimavská Sobota. Nedaleko maďarských hranic, ve výšce 174 m n. m., v oblasti s průměrně 240 slunečnými dny během roku, Vás čeká místo přímo stvořené k odpočinku. Žřídelní lázně jsou zasazeny do krásné přírody celoročně udržovaného lesoparku. Lázně Číž jsou díky složení své vody jedinečné nejen na Slovensku, ale v celé Evropě. Jsou zaměřeny na léčení chorob pohybového a oběhového ústrojí, kožních, nervových a gynekologických onemocnění, chorob z povolání a poruch látkové výměny.

Lázně Číž vděčí za svůj vznik „náhodě“. Při kopání studny v roce 1862 narazil Harnócz Andráš na slanou vodu. Místní ji využívali k vaření a pro dobytek. V roce 1865 v Budapešti provedli její chemický rozbor. Ten potvrdil její léčivé účinky díky přítomnosti jódu a brómu. První pramen byl pojmenován Themis. Následně nechal vykopat další studny. Byly tedy objeveny další prameny, Hygiea (využívaný jako pitná voda) a Neptun (využívaný spolu s Themosem pro vanové koupele).

V roce 1888 se začalo s budováním lázní. Bylo vybudováno několik léčebných domů i vojenské penziony. Ty sloužily k doléčování, avšak s výjimkou onemocnění plicní tuberkulózou. Lázně měly dvě části. Dolní lázně se nazývaly také čistými. Horní lázně byly určeny pacientům s otevřenými ranami. Pobyt v lázních byl pojímán jako společenská událost. Kromě využívání procedur měli pacienti k dispozici taneční večery, klavír, hudbu v parku, tenisový kurt a možnosti vodních sportů na Rimavě, dokonce i telefon a poštu.

Čížská voda získala množství ocenění za svou kvalitu. Začala se plnit i do lahví a expedovat do USA. Stejně tak se z ní vyráběla kvalitní mýdla. Za dob první Československé republiky zde byla zřízena dětská ozdravovna. Po 2. světové válce byly lázně znárodněny a od roku 1956 přešly ze sezónního na celoroční provoz. Byl dobudován další lázeňský dům. Od roku 1996 jsou lázně Číž pod správou akciové společnosti a prošly kompletní rekonstrukcí.

Léčivá síla lázní Číž je tvořena kombinací vody, bioklimatu a vhodných léčebných metod a procedur. Pobyt ve vanových koupelích je doplněn o pitné kúry, vodoléčbu a elektroléčbu. Dále je pacientům podávána kineziterapie, rehabilitace a zábaly rašelinové i parafínové. V případě potřeby je nasazena i medikamentózní léčba. Metodou s dobrými výsledky je hipoterapie. Jedná sa o rehabilitační metodu, která je znásobena silnou energií, již pacientovi předá jedině zvíře, v tomto případě kůň. V lázních Číž se používá zejména při indikacích neurologických a ortopedických onemocnění. Všechny procedury jsou vhodně doplněny stravovacím systémem, který je založen na dietní a vyvážené stravě.

Lázně mají také skvělý wellness. Jeho součástí jsou vitální saunový svět a venkovní bazénový komplex. Využít můžete bazén plavecký, neplavecký, relaxační s vodními tryskami, malý s vodními atrakcemi a trojdráhovou skluzavku. Právě pro dětské pacienty je pobyt v bazénech velmi oblíbený. Saunový svět zase nabízí finskou saunu, solnou saunu, šlapací koupel, tropický a studený déšť, zázračnou sprchu, bazén s vířivkou a klidový bazén s podvodními masážními tryskami. Volný čas můžete trávit i aktivně. Lázně nabízejí možnost zahrát si volejbal, nohejbal, basketbal, tenis, minigolf nebo stolní tenis. Nadšenci do cvičení ocení fitness a tělocvičnu. Pro lidi hledající jen pasivní odpočinek doporučujeme nenáročnou procházku lázeňským parkem, návštěvu lázeňské galerie a knihovny.

Okolí lázní Číž Vás svými možnostmi vábí, abyste ho přišli poznávat. Jedna z možností je i ze sedla kola. Během výletů doporučujeme navštívit jeskyni Peško, Hutnianskou jeskyni, jeskyni Domica, Drienčanský hrad, i trošku vzdálenější zámeček Betliar nebo hrad Krásna Hôrka. Navštivte stránku ubytování Číž nebo ubytování v okrese Rimavská Sobota, kde najdete tipy na ubytování v okolí lázní Číž. Přejeme Vám příjemný pobyt.