Hory Banskobystrický kraj

V pohoří Velké Fatry se ve výšce 1 574,3 m n. m. tyčí její třetí nejvyšší vrchol – Krížna. Nachází se v podcelku Hôľna Fatra a vrchol zároveň tvoří hranici několika okresů a obcí. Setkávají se zde okresy Banská Bystrica, Martin a Ružomberok, stejně jako katastry obcí Blatnica, Liptovské Revúce a Turecká. Zajímavostí je, že se na vrcholu kříží hned tři turistické trasy značené červenou barvou, podle čehož vrchol pravděpodobně získal i svůj název.

Po výstupu na vrchol Krížnej vás okouzlí nádherné panoramatické výhledy do širokého okolí. Dohlédnete na Chočské vrchy, Kremnické vrchy, Malou Fatru, Nízké Tatry, Poľanu, Štiavnické vrchy, Vtáčnik i Západní Tatry. Právě výhledy patří k hlavním důvodům, proč je Krížna mezi turisty tak oblíbená. Na vrcholu se nachází také oplocený vojenský objekt – vysílač, který pravděpodobně slouží jako navigační stanice pro letadla. Nedaleko si můžete odpočinout na lavičce nebo si projít informační tabule s popisem okolních vrcholů.

Krížnou místní někdy nazývají „matkou všech lavin“. V zimním období je proto nutná zvýšená opatrnost, protože svahy jsou silně lavinové. V létě je vrchol oblíbený také mezi cyklisty. Vedou sem trasy z Horného Jelenca a Valentovej. Stačí kvalitní horské kolo a dostatek energie, o zbytek se postará krásná okolní příroda. Přes vrchol vede také známá Cesta hrdinů SNP, na kterou navazuje Velkofatranská magistrála.

Na vrchol se pěšky dostanete několika trasami. Za nejjednodušší se považuje výstup po modré turistické značce z obce Staré Hory. Zelená značka vás sem dovede z Liptovských Revúc přes Rybovské sedlo. Další možností jsou červeně značené trasy – například z Kráľovej studne (ze západu), z Ploské a Ostredku (ze severu) nebo z vrcholu Zvolen (z východu). Ať už si vyberete jakoukoli trasu, výstup si určitě užijete. Jednotlivé trasy lze navíc kombinovat i podle ročního období, protože Krížna nemá žádné sezónní uzávěry.

Přestože výstup nepatří mezi nejnáročnější, není radno podcenit přípravu. Důležité je vyrazit odpočatí a s dostatkem energie. Ideální je proto zajistit si ubytování v okolí Krížnej, abyste mohli vyrazit hned ráno. Nic totiž nedokáže túru zkomplikovat více než špatné počasí a pozdní start. Vhodné možnosti ubytování najdete například v obci Staré Hory. Přejeme vám příjemný pobyt, dobré počasí a šťastný návrat z túry.

Sitno je so svojou výškou 1 009,2 m n. m. najvyšším vrchom pohoria Štiavnické vrchy. Leží v okrese Banská Štiavnica, v katastrálnom území obce Ilija. Vrch je opradený mnohými povesťami a bájami. Snáď každý pozná tú o Sitnianskych rytieroch, ktorí žijú v masíve Sitna a sú pripravení pomôcť národu vo chvíľach, keď mu bude najhoršie.

K Sitnu sa viaže ešte jedna zaujímavá povesť, ktorá sa týka obliehania hradu Tatármi patriacimi k tureckej armáde. Tí dlho obliehali hrad s cieľom vyhladovať jeho obyvateľov. Keď už boli obrancovia hradu zúfalí, vzali posledné zásoby jedla, upiekli z nich koláč a ten zhodili z hradieb svojmu nepriateľovi. Spolu s koláčom poslali aj správu, že ešte mnoho ďalších rokov budú také výborné pokrmy jesť, načo sa Tatári dali na ústup a sklamane odišli. Predpokladali totiž, že správa je pravdivá a oni by ešte mnoho rokov museli čakať.

Masív Sitna patrí do povodia rieky Hron, kam sú odvádzané vody západných svahov. Južná a východná časť masívu svoje vody smeruje do rieky Ipeľ. Masív je na vrchole, ale aj na viacerých svahoch odlesnený a predstavuje výraznú dominantu krajiny, ktorú si nemožno pomýliť s iným vrchom.

Sitno je považované za kolísku európskej horskej turistiky. Prvý turistický krúžok bol založený v roku 1860. Práve Sitniansky klub vyznačil prvý písomne doložený turistický chodník z Hodruše, cez Počúvadlianske jazero a Sitno, do Sklených Teplíc. K tejto akcii došlo v roku 1874, keď bolo Slovensko ešte súčasťou Uhorska. Systém turistických značiek, ktoré sa používali na Sitne, sa stal zaužívaným štandardom aj v okolitých krajinách, ale aj v Izraeli, Brazílii či dokonca na Filipínach.

Horáreň na Sitne bola v roku 1929 prestavená na turistickú Chatu Andreja Kmeťa, ktorú je aj dnes možné využiť. Pri výstupe Vás ako prvý uchváti nádherný výhľad. Je vidieť všetky okolité vrchy, okrem nich aj Pohronský Inovec, Tribeč, Vtáčnik, Kremnické vrchy, Poľanu či Javorie. Ak je počasie priaznivé, uvidíte aj Nízke Tatry, Veľkú Fatru a tiež niektoré vrchy na území Maďarska, napríklad Matru.

Sitno je vyhláseným archeologickým chráneným územím. Boli tu nájdené pozostatky osídlenia ešte z čias praveku. Archeologické práce odkryli mohutné lužické hradisko na ploche 16 ha. Išlo o najvyššie položené opevnené sídlo lužickej kultúry na území našej krajiny. Jeho história siaha do obdobia 1200 až 800 pred n. l., pričom toto osídlenie trvalo približne do začiatku nášho letopočtu. Následne, podľa ďalších nálezov, bolo Sitno opätovne osídlené v 11. – 12. storočí, kedy vzrástol význam Banskej Štiavnice vďaka ťažbe rúd. Z toho dôvodu tu bol v 13. storočí postavený Hrad Sitno, ktorého zrúcaninu je možné obdivovať dodnes. Okrem hradu sa na Sitne nachádza aj Pamätník Exnárovi, zakladateľovi partizánskeho oddielu Sitno, a druhá najstaršia rozhľadňa na Slovensku. V tej sú nainštalované expozície archeologických nálezov z hradu i rozličné artefakty tunajšej fauny, flóry, minerálov a skalolezectva.

Sitno je miestom výskytu rôznych druhov chránených rastlín a živočíchov. Medzi živočíchy patrí najmä sitniansky srnec a krkavec čierny. Z rastlín je tu výrazné zastúpenie vegetácie skalných štrbín a stien na andezitoch, približne 300 foriem ruží (popísaných už Andrejom Kmeťom) a výskyt teplomilných aj horských druhov rastlín (cesnak žltý, skalnica horská karpatská, ľalia zlatohlavá, kukurica chlpatá kríčkovitá).

Na vrchol Sitna vedie cesta z osady Rovne. Po modrej turistickej značke sa na vrchol dostanete z Prenčova alebo zo sedla Krížne s prechodom cez Tatársku lúku. Po zelenej turistickej značke môžete ísť od Počúvadlianskeho jazera cez Tatársku lúku alebo z obce Ilija s tým, že táto trasa sa neskôr napojí na už spomínanú modrú značku. Veľmi pekná trasa vedie zo Sv. Antona. Cestou môžete navštíviť aj malebný Kaštieľ Svätý Anton s múzeom. Niektoré trasy zvládnu bez problémov aj deti či seniori. Výstup je možný celoročne.

Sitno a celé jeho okolie je kraj nabitý aktivitami a atrakciami, ktoré sa určite oplatí vidieť. Rozhodne Vám na to nebude stačiť jeden deň, možno ani dva. Odporúčame Vám zarezervovať si ubytovanie v okolí Sitna a užiť si výlet so všetkými zaujímavosťami.

Ďumbier, který se tyčí do výšky 2 045,9 m n. m., je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater. Je součástí centrální části geomorfologického podcelku Ďumbierské Tatry. Tvoří hranici Žilinského a Banskobystrického kraje a zasahuje do katastrálních území Brezno, Liptovský Ján a Horná Lehota.

Túra na Ďumbier patří mezi nejkrásnější, které lze na Slovensku podniknout. Vydat se na ni mohou klidně i rodiny s dětmi, ovšem v tom případě je třeba počítat s celodenním šlapáním. To samo o sobě není náročné, ale je nutné mít na paměti, že celkově musíte překonat přibližně 1 000 výškových metrů. Zajímavým zpestřením a v neposlední řadě i usnadněním výstupu je využití lanovek či přestávka na oblíbené horské Chatě M. R. Štefánika či Kamenné chatě pod Chopkem.

Na Ďumbier vedou trasy po čtyřech turistických značkách. Po modré trase půjdete z Liptovského Jána a následně kolem Štefánikovy chaty. Po žluté trase půjdete z Mýta pod Ďumbierom rovněž kolem chaty generála Štefánika, nebo z obce Vyšná Boca přes Králičku. Po zelené trase půjdete z Demänovské doliny – Lúček přes Širokou dolinu nebo z rekreačního střediska Tále a Trangoška kolem Štefánikovy chaty. No a nakonec ještě červená trasa, ta Vás povede Cestou hrdinů SNP po hlavním hřebeni, z východu ze sedla Čertovica kolem Štefánikovy chaty, ze západu od vrcholu Chopok přes Ďumbierské sedlo.

Po výstupu na vrchol si můžete pořídit turisty oblíbenou fotografii u dřevěného slovenského dvojkříže. Ten je zde jako symbol slovenské hrdosti, jelikož se v okolních horách odehrávaly boje SNP. Na jejich památku se u nedaleké Chaty M. R. Štefánika nachází také pomník padlým partyzánům. Odměnou za túru Vám bude zejména nádherný panoramatický výhled. Je možné pozorovat prakticky všechna pohoří středního a severního Slovenska. Uvidíte Tatry, Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy a Stolické vrchy. Za příznivých podmínek lze zahlédnout Oravské Beskydy s Pilskem a Babí horou, Oravskou Maguru, Vtáčnik, Krivánskou Fatru, Sitno a dokonce maďarský Kékes.

Na vrcholu Ďumbieru se na rozloze 2 043,76 ha rozprostírá národní přírodní rezervace Ďumbier, vyhlášená v roce 1973. Je součástí Národního parku Nízké Tatry a zahrnuje východní svahy Krakovy hole a Tanečnice, severní svahy Ďumbieru, vrchol Štiavnica a západní svahy Rovné hole.

Tak co, necháte se nalákat na tuto jedinečnou túru? Garantujeme Vám, že nebudete litovat a hned po návratu domů budete přemýšlet, kterou další trasu vyzkoušíte příště. Ďumbier je prostě srdcovka Slováků. Zarezervujte si na naší stránce ubytování v blízkosti Ďumbieru. Nezapomeňte si s sebou vzít turistickou obuv, lehké, ale odolné oblečení, batoh a můžete vyrazit za dobrodružstvím.

Kráľova hoľa je se svou výškou 1 946,1 m n. m. nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater. Patří mezi nejnavštěvovanější hory Nízkých Tater. Je otázkou, zda je to tím, že je již léta opředena pověstmi a opěvována básníky, nebo neskutečným výhledem, který se z ní naskýtá. Uvidíte z ní Spiš, Liptov, Horehroní, Vysoké Tatry a mnoho jiného, dokonce lze dohlédnout do Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a na Ukrajinu.

Kráľově holi se říká také „matka čtyř řek“. Vyvěrají pod ní totiž prameny největších slovenských řek, konkrétně Černého Váhu, Hnilce, Hornádu a Hronu. Na jejím vrcholu je od roku 1960 umístěn televizní a rozhlasový vysílač. Jeho stožár má výšku 137,5 m, antény rozhlasového vysílání jsou ve výšce 59 m. Signál pokrývá čtvrtinu území Slovenska.

Kráľova hoľa se pyšní jedním neuvěřitelným rekordem. Byly z ní pozorovány a zdokumentovány Apusenské vrchy v Rumunsku. To znamená, že byla zdokumentována vzdálenost pozorování více než 300 km. Jedná se o první pokoření tohoto rekordu na Slovensku, ale podle všeho i v rámci celé střední Evropy.

Tato známá hora je atraktivní jak v létě, tak i v zimě. V létě se to tam hemží turisty, cyklisty a běžci. Zajímavou akcí je trailrunningové podujetí Nízkotatranská stíhačka, ovšem na něj si troufnou jen kondičně velmi dobří běžci. V zimě zase není výjimkou potkat tam skialpinisty.

Na Kráľovu hoľu se dostanete jedině pěšky nebo na kole. Asfaltová cesta vede z obce Šumiac (přibližně 3 h), ale značené stezky vedou i z obcí Telgárt (červená značka nebo zelená značka přes vrchol Kráľova skala, přibližně 3,5 h), Liptovská Teplička (zelená značka, přibližně 5 h) a Spišské Bystré (modrá značka přes Smrečínske sedlo, přibližně 7 h). Turistická modrá značka vede přes Predné sedlo i z obce Šumiac a je ideální, pokud se chcete vyhnout asfaltce. Pokud si za trasu výstupu vyberete právě tu z obce Šumiac, přibližně v polovině cesty se můžete zastavit v Chatě pod Kráľovou hoľou.

Znáte známou větu: „Na Kráľovej holi stojí strom zelený.“? No jasně, vždyť kdo by ji neznal. Ale viděli jste ho na vlastní oči? On tam totiž opravdu je. Nebo není? Existuje jen jediný způsob, jak to zjistit. Přijít tam a osobně si to ověřit. Zarezervujte si pěkné ubytování u Kráľovy hole, například na stránce ubytování Šumiac nebo ubytování Telgárt, a vyrazte za dobrodružstvím.