Hory na Slovensku

Když se řekne „Chopok“, většina lidí bez váhání odpoví „Jasná“. Tento třetí nejvyšší vrchol (2 023,6 m n. m.) Nízkých Tater však nabízí mnohem víc než jen skvělé lyžování na upravených sjezdovkách. Nachází se v geomorfologickém podcelku Ďumbierské Tatry na hlavním hřebeni na hranici Žilinského a Banskobystrického kraje, na rozhraní okresů Brezno a Liptovský Mikuláš.

Chopok bývá často jen přestupní stanicí před dalším pokračováním túry. Nejčastější kroky turistů z něj vedou na Ďumbier a k Chatě M. R. Štefánika, následně s pokračováním přes Králičku do sedla Čertovica. Hlavní vrchol se nachází nad Kamennou chatou pod Chopkem. Má však také druhý, vedlejší vrchol, a to západně od rotundy.

Právě v jeho blízkosti se nachází meteorologická stanice. Její měření, která začala 1. prosince 1954, poskytují nejen turistům zajímavé informace. Díky ní víme, že průměrná roční teplota na vrcholu dosahuje pouze -1,1 °C. Maximální teplota 22 °C byla naměřena 9. srpna 2013 a minimální -31,5 °C nebyla překonána od 17. ledna 1963. Chopok je navíc považován za jedno z největrnějších míst na Slovensku. Průměrná rychlost větru dosahuje 9,3 m/s, 14. dubna 1988 byla naměřena dokonce rychlost 51 m/s, což je v přepočtu více než 180 km/h.

Chopok je turisticky vyhledávaný vrchol v létě i v zimě, za což vděčí nejen svému panoramatickému výhledu, ale také dobré dostupnosti. Až pod samotný vrchol se mohou turisté pohodlně vyvézt lanovkou jak ze severní, tak i z jižní strany. Zmiňovaný kruhový výhled zahrnuje řadu pohoří středního i severního Slovenska, vrcholy Nízkých Tater a samozřejmě také Vysoké Tatry. Pokud Vám bude počasí přát, uvidíte dokonce i Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy, Stolické vrchy, Oravské Beskydy s Pilskiem a Babí horou, Oravskou Maguru, Kriváňskou Fatru, Vtáčnik i maďarský Kékes.

Nejmenší turisté mají Chopok v oblibě díky drakovi Demiánovi. Impozantní socha z dílny uměleckého kováře Vladimíra Eperješiho zobrazuje nejmocnějšího strážce demänovských pokladů. Oči má vykládané polodrahokamy a šupiny jsou ručně kované. Jeho hlavy chrlí oheň i dým a v hrdle jedné z nich se nachází měděný zvoneček. Když ho rozezníte, přivoláte si štěstí. Ať už je to legenda nebo skutečnost, stojí za to to alespoň vyzkoušet. Vydejte se na rodinnou dobrodružnou Dračí cestu na Chopok a pomozte malému dráčkovi najít šťastný konec příběhu o dracích. Během dobrodružství Vás bude provázet deník a na konci cesty čeká šikovné děti odměna. A pokud na pohádkové draky nevěříte, zkuste se lépe podívat na neobvyklou hromadu kamenů na vrcholu. Nepřipomínají Vám spícího draka?

V zimě patří svahy Chopku mezi velmi kvalitní lyžařské terény na Slovensku. Podle toho, na které straně Chopku se nacházíte, si můžete vybrat středisko, ve kterém si užijete lyžování. Severní strana nabízí střediska Biela púť, Otupné a Záhradky, jižní strana pak střediska Srdiečko a Kosodrevina.

Přístup na Chopok je velmi dobrý. Nejjednodušší je nastoupit na kabinovou nebo sedačkovou lanovku a vyvézt se až nahoru. Od lanovek však vedou také turistické trasy. Po modré turistické značce se vydáte z Demänovské doliny přes Lukovou, výstup začíná u oblíbeného Vrbického plesa.

Po zelené turistické značce můžete vyrazit z rekreačního střediska Tále a z Trangošky, následně po žluté turistické značce až na vrchol. Po červené turistické značce se na Chopok dostanete buď ze západu po hlavním hřebeni od Derešů, nebo z východu po hlavním hřebeni od Ďumbiera. Žlutá turistická značka vede od Táľů přes Dereše.

Horské slunce, výhledy do krajiny a dobrá dostupnost. To vše platí pro vrchol Chopok. Pokud jste ho ještě nenavštívili, možná stojí za to to změnit. Ať už v létě nebo v zimě, pěšky nebo lanovkou, sami nebo s přáteli, to už záleží jen na Vás. Pokud plánujete v oblasti zůstat déle, můžete využít nabídku ubytování v okolí Jasné nebo v okolí Brezna, která nabízí různé možnosti přenocování v regionu.

Ačkoli Kriváň není nejvyšší slovenskou horou, je asi nejznámější a díky jedinečné siluetě se stal symbolem naší země, který najdete i na slovenských euromincích. Tyčí se nad Nefcerskou, Kôprovou a Važeckou dolinou. Túra na Kriváň začíná na Štrbském plese nebo na Třech studničkách, přičemž na vrchol vede středně náročná trasa.

S výškou 2495 m n. m. je Kriváň desátým nejvyšším slovenským štítem a zároveň je to druhý nejvyšší přístupný bod ve slovenských horách. Jižní a jihozápadní svahy ještě i dnes nesou stopy po hornické činnosti, která zde probíhala v 15. až 18. století. Horníci, kteří zde pracovali, byli jistě prvními dobyvateli vrcholu, avšak první písemně zaznamenaný výstup uskutečnil v roce 1772 spišskonovoveský evangelický kazatel a přírodovědec Andreas Jonas Czirbesz s přáteli. Prvním zimním výstupem se do historie Kriváně zapsal v roce 1884 Theodor Wundt s vůdcem Jakubem Horvayem.

Ke Kriváni se váže tradice národních vycházek, které jsou nejstarší kulturně-turistickou akcí na Slovensku. První výstup se konal 16. srpna 1841 a zúčastnili se ho i Ľudovít Štúr a Michal M. Hodža. Největší kriváňskou pouť uspořádal Štefan M. Daxner v roce 1861. Národní výstupy se nadále konají, převážně v druhé polovině srpna, a tradičně si připomínají památku SNP.

Pokud se chystáte na Kriváň, po sestupu se Vám pravděpodobně nebude chtít cestovat domov. Zarezervujte si proto prostřednictvím našeho portálu apartmán nebo pokoj v hotelu či penzionu na Štrbském Plese, případně vyhledejte útulnou chatu například v blízkém Tatranském Lieskovci nebo levný privát ve Štrbě.

Tři štíty nazývané Rysy patří mezi nejpopulárnější turistické cíle na Slovensku. Tvoří hlavní hřeben Vysokých Tater a nacházejí se na hranici Slovenské a Polské republiky. Výchozím bodem je obec Štrbské Pleso.

Jedná se o náročnější výstup vhodný spíše pro mírně pokročilé nebo zkušené turisty. Túra totiž začíná ve výšce 1 347 m n. m. u jezera Štrbské pleso a končí ve výšce 2 499 m n. m. Značné převýšení i délka samotné túry (cca 8 hodin tam a zpět) je časově i kondičně náročná, odměnou jsou však nádherné výhledy z vrcholu. Dokonce si vychutnáte hned tři vrcholy – nejdříve jihovýchodní a hlavní a nakonec přes strmé serpentiny vyhlídkový vrchol Rysů.

Během téměř 10km trasy narazíte na další zajímavá místa a výhledy. Nejdříve budete mít možnost porovnat Štrbské a Popradské pleso. Dále se cesta táhne Mengusovskou dolinou nad Velkým Žabím plesem. Adrenalin si vychutnáte při překonávání traverzu pomocí řetězů. Právě kvůli této pasáži se nedoporučuje výstup na Rysy během polomrazy nebo letního sněhu, jelikož je úsek mimořádně nebezpečný. Po náročné cestě oceníte odpočinek a občerstvení na Chatě pod Rysy – nejvýše položené horské chatě. Odtud Vás čeká poslední pasáž strmě nahoru až na samotné Rysy.

Poprvé byly Rysy zdolány v roce 1840 návštěvníkem Eduardem Blasym, dnes tuto trasu absolvuje kolem 25 000 turistů ročně. Na výstup je třeba se patřičně připravit a počítat s celým dnem. Proto je nejlepší najít si ubytování ve Vysokých Tatrách. Inspiraci na ubytování v blízkosti Rysů v chatě, apartmánu, penzionu či v hotelu najdete na naší stránce.

Gerlachovský štít patří mezi největší dominanty Vysokých Tater. Není to jen díky jeho výšce 2655 m n. m., díky čemuž je to nejvyšší hora Slovenska, ale i díky jeho nezaměnitelnému vzhledu, nedotčené přírodě a turistickým možnostem. Pokud však chcete také patřit mezi šťastlivce, kteří tento majestátní štít pokořili, mějte na paměti, že výstup na něj je možný pouze v doprovodu horského vůdce.

Kdysi, ještě v 18. století, byl na základě měření nadmořské výšky stanoven za nejvyšší horu Kriváň, další nenapodobitelný tatranský gigant. V 19. století však Ľudovít Greiner určil za nejvyšší vrchol Vysokých Tater právě Gerlachovský štít a své prvenství si drží dodnes. Je součástí vrcholů, které tvoří známý Gerlachovský kotel – kotlinu, která byla údajně nejdříve navštěvována jen pytláky lovícími kamzíky. Za první známý výstup na Gerlach se považuje výstup Jána Stilla se společníky v roce 1834. První spolehlivě doložený výstup absolvovali vídenští vojenští mapéři v roce 1868.

Nejoblíbenější trasa výstupu vede od Slezského domu přes Velickou próbu, se sestupem přes Batizovskou próbu. Za nejatraktivnější trasu je však turisty považována Martinova cesta buď z Litvorového sedla, nebo z Polského hřebene a následně slaněním z Velického štítu. Ať už se na vrchol dostanete jakkoli, odměnou Vám budou dechberoucí výhledy na téměř všechna okolní pohoří a tatranské vrcholy. Malou a Velkou Fatru, Nízké Tatry, Kozí hřbety, Slovenský ráj a mnohé jiné budete mít jako na dlani. V případě příznivých povětrnostních podmínek dokonce uvidíte Kékes v Maďarsku, Lysou horu v Moravskoslezských Beskydech v sousedním Česku a rovněž mnohé polské a ukrajinské hory.

Znáte známá observatoře na Skalnatém plese a Lomnickém štítě? Původně se uvažovalo o tom, že jedno z nich bude umístěno právě na Gerlachu, a to poté, co zamítli jeho výstavbu na Slavkovském štítě. A to je jen jedna ze zajímavostí, Gerlachovský štít jich skrývá ještě mnoho. Nejvíce Vám však o nich řeknou vůdci, kterým se právě tento tatranský majestát stal druhým domovem.

Túru na Gerlach je třeba si pořádně naplánovat. Navrhujeme začít nalezením vhodného ubytování v okolí Gerlachovského štítu, které najdete právě na naší stránce. Výstup na Gerlachovský štít patří mezi životní zážitky, přejeme Vám při něm mnoho sil a šťastný návrat domů ve zdraví.

Lomnický štít sice není nejvyšším štítem Vysokých Tater, ale je určitě jedním z nejnavštěvovanějších. Díky visuté lanovce se sem dostanete ze stanice Skalnaté pleso jen za 8,5 minuty. Strávit zde můžete celých 50 minut a vychutnat si tak nádherné výhledy, či se občerstvit ve stylové kavárně Dedo.

Nachází se zde Observatoř Lomnický štít, která je nejvýše položenou na Slovensku. Pokud se rozhodnete vylézt na druhý nejvyšší vrchol Vysokých Tater pěšky, budete k tomu určitě potřebovat služby horského průvodce.

Na vrcholu Lomnického štítu můžete i přespat. Vaši návštěvu je však třeba předem rezervovat. Jinak je běžným návštěvníkům tento nezapomenutelný výlet dostupný lanovkou se dvěma přestupy. Určitě se zalíbí i rodinám s dětmi. Výchozí stanice je Tatranská Lomnica, kde pohodlně zaparkujete i své auto. V mezistanici Štart přestoupíte na moderní gondolu, která Vás vyveze na Skalnaté pleso. Zde se mohou Vaše ratolesti vyřádit na hřišti – Svištia krajinka. A potom vzhůru až na vrchol červenou visutou lanovkou, která překonává převýšení 855 metrů.

Lanovku na Lomnický štít slavnostně otevřeli již v roce 1941. Vybudovat ji dal ředitel Státních lázní Tatranská Lomnica Juraj Orságh. Materiál na ni byl vynášen na Skalnaté pleso na koních a odtud nosiči na vrchol štítu. Velké montážní lano neslo nahoru až 36 lidí. Je to vskutku obdivuhodné dílo.

Lomnický štít si svou výškou 2 634 m n. m. získá všechny své návštěvníky. Jednotlivé možnosti ubytování v blízkosti Lomnického štítu najdete na našem portálu. Rezervujte si už dnes a vydejte se za jedinečným výhledem.

Kamzík – vrch na jihu Malých Karpat je oblíbeným cílem procházek, sportování či odpočinku. Vypíná se do výšky 439 m n. m. a určitě Vás okouzlí nádherný výhled na celý Bratislavský kraj, ba až do Rakouska. Jde o oblíbené místo pro celé rodiny, které je zároveň jednou ze vstupních bran do bratislavského lesoparku.

Už z dálky můžete spatřit 200 m vysokou televizní věž, která patří mezi dominanty a symboly Bratislavy. Byla postavena v roce 1974 a v otáčivé části věže je umístěna restaurace, kde k dobrému jídlu dostanete jako bonus dechberoucí panoramatický výhled na okolí. Při dobré viditelnosti zahlédnete až Neziderské jezero a předhůří Alp. Na Kamzíku se nachází také areál původního lesnického arboreta, který od roku 2021 prochází revitalizací. Po jejím dokončení bude sloužit veřejnosti jako moderní vzdělávací environmentální a informační centrum.

Pro milovníky větru ve vlasech a rychlé jízdy je v teplejších měsících připravena na Kolibě, jak tuto část lesoparku také nazývají, bobová dráha. Ta se táhne pod vrchem Kamzík v délce 360 metrů. Osvěžit se či si pochutnat na něčem malém můžete i v okolních bufetech, případně si udělejte rodinný piknik. Vyzkoušejte svou obratnost v zdejším lanovém centru Lanoland, které je tvořeno okruhy lanových překážek různé náročnosti a rozprostírá se na ploše 423 m². Zorganizovat zde můžete i teambuilding nebo jinou společenskou akci.

V zimním období se tato lokalita promění v malý ráj pro nadšence zimních sportů a zažijete zde i výborné sáňkování. Bratislavané tento lyžařský svah volají Cvičná lúka a sáňkovat se zde rodiče s dětmi mohou už i ve večerních hodinách, protože během sněhové nadílky je zajištěno osvětlení. Mnohé malé děti se zde poprvé postaví i na lyže. Z Kamzíku se pohodlnou jízdou na sedačkové lanovce dostanete až na Železnou studničku, která patří také mezi oblíbené oddechové zóny Bratislavy s mnoha altány a ohništi. Samozřejmě se za dobrého počasí můžete příjemně projít po turistických stezkách nebo vyzkoušet některou z cyklotras.

Po tak krásném celodenním výletu se nemusíte spěchat domů. Ubytování v blízkosti Kamzíku si vyberete z široké nabídky apartmánů, penzionů či útulných ubytoven v Bratislavě. Další dny se můžete jít projít do historického centra kolem známé sochy Čumila, pod Michalskou bránu až na Bratislavský hrad. Nádherný zážitek nabídne vyhlídka Mostu SNP, která je známá pod názvem UFO. Děti potěší i návštěva Zoologické zahrady Bratislava, kde si vychutnáte i studenou zmrzlinu na dětských hřištích. Nebo vyzkoušíte vyhlídkovou plavbu po Dunaji? Je to jen a jen na Vás.

Ľadový štít je se svou výškou 2 627,3 m n. m. třetím nejvyšším štítem Vysokých Tater i Slovenska. Leží na hlavním hřebeni mezi Malým a Zadním Ľadovým štítem, tedy mezi Ľadovou štrbinou a Ľadovou priehybou. Patří mezi turisticky velmi oblíbené vrcholy, jelikož se na jeho vrchol dostanete i trasami nízké obtížnosti. Upozorňujeme však, že jeho zdolání je povoleno pouze s horským vůdcem.

Název je odvozen od firnových polí, která se nacházejí na severní straně štítu v kotli Ľadové dolinky. Celoročně se na nich drží sníh a nezmizí odtud ani během vrcholící letní sezóny. Pod tímto názvem je však znám až od 19. století. V roce 1717 ho Buchholtz nazval německy „Gans“, do té doby se používal latinský název „Mons Anserinus“. Mezi pytláky byl zase rozšířený název „Wielki Kolba“ podle německého pojmenování Malé Studené doliny.

A právě pytláci byli pravděpodobně prvními, kdo se na vrchol Ľadového štítu dostal. Zřejmě zde lovili kamzíky. První písemně zdokumentovaný výstup se uskutečnil v roce 1835. Tehdy vrchol pokořili tři vysokoškolští studenti z Berlína – K. Hartlaub, A. Keyserling a A. Blasius. O další zdokumentovaný výstup z roku 1843 se zasloužila skupina Angličanů J. Ball, W. Richter, C. Ritter, neznámý maďarský malíř a tři polští průvodci. První zimní výstup se uskutečnil v roce 1891, kdy na vrchol vystoupil T. Wundt spolu s horským vůdcem J. Horvayem. V roce 1911 se však do statistik zapsala smutná událost. V tomto roce měl Ľadový štít svou první oběť. Byla jí baronka Mittnachtová, která přecenila své schopnosti a pod vlivem alkoholu ztratila na hřebeni rovnováhu. Takové jsou však hory – krásné a zrádné zároveň. Vždy byly a vždy budou, proto je třeba k nim přistupovat s respektem, pokorou a čistou hlavou.

Mezi standardní turistické trasy patří ta z Malé Studené doliny. Projdete kolem Téryho chaty, dále přes Kotlinu Pěti Spišských ples, až se dostanete do Ľadové priehyby. Následně už jen zdoláte legendárního Ľadového koně a můžete si užívat výhledy z vrcholu. Vaše oči ihned rozpoznají panorama Vysokých i Belianských Tater. Pokud si chcete výstup o něco více ztížit, vydejte se trasou z Pfinnovy kopy přes Malý Ľadový štít, případně zkuste trasu ze Sedielka. Nejčastějším výchozím bodem je však Hrebienok, ze kterého je nutné překonat převýšení 1 400 m.

Obecně je výstup časově náročnější, a proto je třeba vyrazit hned ráno. I z toho důvodu je ideální najít si ubytování v blízkosti Ľadového štítu, respektive některého z výchozích bodů. Domluvte se s horským vůdcem, odkud vyrazíte, a poté navštivte stránku ubytování Vysoké Tatry, kde si najdete vhodný nocleh. Přibalte si do batohu něco k jídlu, láhev s vodou, ideálně i s teplým čajem, a bundu proti dešti. Nezapomeňte na čepici a rukavice, hlavně mimo letní sezónu. Sedací úvaz a helmu dostanete od vůdce. Dobře se vyspěte a ráno plní sil si oblečte pohodlné turistické oblečení a obujte kvalitní boty. Poté Vám již nic nebrání vydat se na cestu.

Je úžasné dosáhnout vrcholu Slavkovského štítu, který se nachází 2452 m n. m. ve Vysokých Tatrách nad Starým Smokovcem. Tento štít je jedním z nejvyšších zdolatelných vrcholů i bez horského průvodce nebo jakékoli horolezecké techniky.

Po cca 5:15 hodinovém výstupu po modré turistické značce si můžete užívat jedinečné pohledy do Malé i Velké Studené doliny, na masiv Lomnického štítu, Zbojnickou chatu i na Gerlachovský štít. Túra je náročná, má více než 1442metrové převýšení, proto je vhodná zejména pro lidi s dobrou kondicí, odhodláním a časem strávit celý den v horách. Túru si můžete usnadnit i pozemní lanovkou ze Starého Smokovce na Hrebienok, čímž získáte hodinu svého času k dobru.

První výstup na Slavkovský štít byl realizován již 11. června 1664. Z původní vícečetné skupiny se na vrchol dostali čtyři turisté, kterým túra trvala celkem tři dny. Zimní výstup byl realizován poprvé 15. ledna 1873 dvěma osobami. Tento štít si vzal svou první oběť v roce 1921, oběť byla českého původu.

Pokud jste odhodláni a láká Vás nádherný výhled ze Slavkovského štítu, určitě doporučujeme naplánovat si výlet mimo zimní uzávěru, která trvá od listopadu do června. Doporučujeme Vám vyhledat si také vhodné ubytování pro tuto celodenní túru – chaty Slavkovský štít, hotely blízko Slavkovského štítu nebo i ubytování v soukromí u Slavkovského štítu. S vyhledáním ubytování příliš neváhejte, abyste si zarezervovali právě takové, které bude splňovat všechny Vaše požadavky a kritéria.

Během túry v Západních Tatrách určitě okamžitě rozpoznáte horu Tri kopy. Tyčí se do výšky 2 163,3 m n. m. a kromě toho, že je výrazná, je i velmi snadno identifikovatelná díky třem samostatným skalním vrcholům. Ty mají minimální výškové rozdíly, avšak poměrně hluboká sedla a časovou vzdálenost přibližně 5 minut. Hora Tri kopy zasahuje do dvou malebných regionů – na Liptov a na Oravu. Katastrálně spadá na území okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Na vrcholu každého cípu Tří kop Vás čeká úžasný výhled na oba regiony, ve kterých hora leží. Výstup až nahoru však vůbec není jednoduchý a pořádně prověří Vaši kondici. Masiv je totiž místy dosti exponovaný a přechod je i pro zkušeného turistu náročný jak fyzicky, tak technicky. Střídají se pasáže volného lezení s úseky zajištěnými řetězy. Výstup zkrátka v žádném případě není radno podcenit, ale je třeba si ho pořádně naplánovat – s čistou hlavou, odpočatým tělem a kvalitními turistickými botami.

Vrcholem vede červená turistická značka. Táhne se od Sivého vrchu po Pyšné sedlo. Výchozím bodem túry z liptovské strany je Žiarska dolina. Nachází se v ní jediná celoročně otevřená horská chata na území Západních Tater. Z opačné, oravské strany, turisté startují od chaty Zverovka. Nahoru na vrchol se dostanete přechodem ze Smutného sedla i z hory Baníkov. Záleží samozřejmě na trase – jak cestou nahoru, tak i dolů je možné naplánovat si trasu i kolem Roháčských ples. Tri kopy se často lezou v kombinaci právě s již zmíněným Baníkovem.

Výstup je náročný, túru je vhodné začít hned ráno. Abyste to neměli s přesunem z domova příliš zdlouhavé, zarezervujte si ubytování v blízkosti hory Tri kopy, například na našich stránkách ubytování Žiar nebo ubytování Zuberec. Kromě toho, že se už ráno probudíte v krásném prostředí, nabízí okolí mnoho dalších lákadel, která můžete vyzkoušet během dalších dní. Když už jste totiž na Liptově nebo na Oravě, nevyplatí se přijet jen na noc. Celoročně zde totiž najdete vše, co k perfektnímu odpočinku patří – vodní nádrže v létě, skvělá lyžařská střediska zase v zimě. A samozřejmě během každého ročního období perfektní hory určené pro turisty začátečníky i zkušené horolezce.

Baníkov je se svou výškou 2 178 m n. m. nejvyšším vrcholem v hlavním hřebeni Západních Tater. Nachází se v Žilinském kraji nad Žiarskou, Roháčskou, Bobroveckou a Jaloveckou dolinou. Ze severní strany jeho svahy sestupují směrem do Spálené doliny. Jeho poloha zasahuje do okresů Liptovský Mikuláš a Tvrdošín.

Tento majestátní vrchol je někdy označován také jako „král Roháčů“ či „zrádný krasavec“. Pokud se na něj turisté vydají přes Tři kopy, ocitnou se na nejnebezpečnější túře Západních Tater. Bohužel za krásný výhled z vrcholu každý rok průměrně jeden turista zaplatí životem. I z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme přechod přes Baníkovské sedlo, který se řadí k těm poměrně nenáročným.

Výstup na Baníkov je možný z několika směrů, při plánování však pamatujte na každoroční uzávěru turistických stezek TANAPu, která většinou platí od listopadu do poloviny června. Od Žiarské chaty půjdete po zelené turistické značce. Po žluté a červené turistické značce se vydáte z Roháčské doliny přes Baníkovské sedlo. Po červené turistické značce půjdete buď z Pachole, nebo ze Tří kop. A napokon ještě kombinací žluté, modré a červené turistické značky vyrazíte z obce Jalovec přes dolinu Parichvost.

Pokud se na kopec vydáte z oravské strany, a tedy z Roháčské doliny, doporučujeme Vám udělat si zastávku u Roháčského vodopádu. Ten budete mít po cestě ve výšce 1 340 m n. m. a rozhodně Vám nabídne ideální místo pro mírné vydýchání či příjemné zchlazení během horkého léta.

Po výstupu na vrchol budete mít krásný výhled na dominanty Oravy, Liptova a Tater. Uvidíte Babí horu, Ďumbier, Oravskou přehradu, ale i Liptovskou Maru. Vyplatí se chvíli zde posedět, nechat se pohladit paprsky horského slunce a vnímat energii, kterou Vám okolní příroda dá plnými doušky.

Túra nepatří mezi nejnáročnější, rozhodně však přípravu nepodceňte a dopředu si nastudujte, která trasa je pro Vás nejvhodnější. Například cestu přes vrcholy Ostrý Roháč a Tři kopy doporučujeme jedině turistům s dobrou kondicí a zkušenostmi. Některé cesty jsou také naprosto nevhodné za špatného počasí. Obecně je nutná kondice a při sestupu dolů „silné nohy“, aby nebyl pro kolena příliš bolestivý. Když však cestou nahoru nebo i dolů uvidíte okolní nádheru, budete mít chuť pokračovat ještě dál a zdolat i nějaký další kopec, dolinu či údolí. To není žádný problém, zarezervujte si ubytování v okolí Baníkova a vychutnávejte si kouzlo Západních Tater například celý prodloužený víkend. Zda to bude na stránce ubytování Liptov nebo ubytování Orava, necháme na Vás. Hlavně přijeďte a užijte si perfektní výlet.

Malý Rozsutec je jedním z vrcholů Malé Fatry, geomorfologický podcelek Křivánská Fatra, s výškou 1 343,5 m n. m. Nachází se v okrese Žilina. Vrchol zasahuje do katastrálního území obce Terchová a částečně Zázrivá. Společně se svým „bratrem“ Velkým Rozsutcem vytvářejí jedinečnou siluetu severní části pohoří Malá Fatra.

Kopec je charakteristický svými vápencovými stěnami, které jsou velmi ostré, a také skalním cimbuřím. Severozápadní a jihozápadní část masivu odvodňují přítoky Varínky, východní část přítoky Zázrivky.

Nahoru na vrchol vedou krásné, avšak náročné trasy. Z Terchové, část Biely potok, se směrem na vrchol po západním rameni vydáte po zelené turistické značce. Stejně tak z Terchové, Bieleho potoka se po modré turistické značce vydáte přes Jánošíkovy díry do sedla Medzirozsutce a následně na vrchol po zelené turistické značce. Výstup můžete začít i z parkoviště ve Štefanové. Po žluté turistické značce dojdete do sedla Vrchpodžiar, následují Pod Pálenicou (po zelené turistické značce), Pod Tanečnicou (po modré turistické značce), na Medzirozsutce a následně opět po zelené značce na vrchol. Trasy jsou na některých místech charakteristické skalními převisy, žebříky, vyklouzanými skalami a přítomností řetězů. Proto se netřeba přecenit, ani zanedbat přípravu na výstup.

Vrchol je součástí národní přírodní rezervace Rozsutec vyhlášené v roce 1967, která spadá do Národního parku Malá Fatra. Po výstupu Vás možná překvapí jeho relativně malá plocha. Nevadí to, když jste jedinými turisty, pokud se však za sebou potká více skupinek, bude nahoře trochu těsno. Nachází se tam klasické označení tabulí a schránka s vrcholovou knihou. Je třeba si však dát velký pozor na srázy. Poseďte si na trávě, která je ohraničena klečí i strmými skalami, a vnímejte klidnou, místy až romantickou atmosféru tohoto místa.

Malý Rozsutec nabízí krásné panoramatické výhledy. Jelikož nepatří mezi nejvyšší kopce, možná nejsou až tak rozmanité, rozhodně však stojí za to. Jako první zřejmě spatříte Velký Rozsutec, ale své krásy odhalí i sedlo Medzirozsutce a vrcholy Osnica a Stoh. Když se zahledíte do dálky, můžete zahlédnout Tatry, Chočské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i Moravskoslezské Beskydy.

Pořádně si výstup naplánujte a můžete vyrazit. Jelikož se túra řadí mezi těžké, doporučujeme Vám obout si turistické boty hned brzy ráno. Nejlepší tedy bude, když si zarezervujete ubytování u Malého Rozsutce. Pestré možnosti najdete na stránkách ubytování Terchová, ubytování Štefanová nebo ubytování Zázrivá. Pomyslnou startovní čáru tak budete mít blízko a do kopce půjdete odpočatí a plní energie.

Velký Rozsutec je velmi výrazným vrchem Malé Fatry, podcelku Krivánská Malá Fatra. Tyčí se do výšky 1 609,7 m n. m. Právě jeho výška, ale určitě i tvar mu napomohly k tomu, že se stal symbolem kraje, kde působil nejznámější zbojník Juraj Jánošík, a vlastně i celé Malé Fatry. Jak se postupně nasouval chočský příkrov na měkčí vrstvy křížňanského příkrovu, vznikl tento majestátní vrch. Jeho vrchol i okolní skalní města, která jsou největší na území Slovenska, vznikly erozí.

Lokalita, ve které se tento majestátní kopec nachází, spadá do Žilinského kraje. Je na rozhraní okresů Žilina a Dolný Kubín, zasahuje do katastrálního území obcí Párnica a Terchová, okrajově i Zázrivá.

Říká se, že Velký Rozsutec je jakási truhlice nashromážděných pokladů slovenského národního hrdiny Juraje Jánošíka, které tam ukryl. Údajně je najde a vykope jen ten, jehož povaha se podobá té Jánošíkově. Tedy někdo, kdo jen tak pro něco nezradí své ideály.

Velký Rozsutec je právem považován za jeden z nejkrásnějších vrchů na celém Slovensku, a to má tedy dost velkou konkurenci. Napomáhá k tomu určitě i jeho poloha v chráněné přírodní rezervaci Rozsutec, ale zejména famózní výhled, který z vrcholu uvidíte. Vždyť posuďte sami, shora uvidíte Malý Rozsutec, Velký Choč, Chleb, Stoh, pohoří Kysuc, Oravy i vrcholy Západních Tater. K tomu se ocitnete v obklopení unikátních a skutečně vzácných druhů fauny a flóry, jelikož lokalitu z botanického hlediska řadíme k slovenským nejbohatším. A aby toho nebylo málo, Velký Rozsutec je vyobrazen i na logu Národního parku Malá Fatra.

Když se na vrchol dostanete, chvíli si tam poseďte a nasávejte atmosféru. Tolik odstínů zelené barvy na kopcích a tolik odstínů modré barvy v pozadí. Ta krása se nedá slovy popsat. Výhledy Vás nabijí energií a Vy jí budete mít na rozdávání. Před sestupem dolů si nezapomeňte udělat fotku u kříže, je to tam téměř tradice.

Túra na Velký Rozsutec se řadí spíše k těm náročnějším, určitě je nutná dobrá kondice a ideálně i pravidelná fyzická aktivita. Vzhledem k tomu, že se kopec nachází v přírodní rezervaci, platí zde sezónní uzávěra od 1. 3. do 15. 6., kterou je třeba respektovat a dodržovat. Namísto toho si túru naplánujte například na zimu, kdy je Rozsutec skutečně nádherný, popřípadě na podzim, kdy se příroda v Jánošíkových dírách mění v malíře a stromy hrají všemi barvami. Nebo využijete období známých a očekávaných malofatranských inverzí? Je to jen na Vás.

Nohy Vás na vrchol zavedou jednou z následujících tras. Po zelené turistické značce budete startovat ze Štefanové přes sedlo Medziholie. Po modré turistické značce můžete jít z Párnice přes sedlo Medziholie nebo z Terchové přes Jánošíkovy díry a sedlo Medzirozsutce. Napokon se nabízí ještě červená turistická značka hlavním hřebenem, která vede ze Zázrivé přes sedlo Medzirozsutce nebo ze sedla Medziholie, kde se následně křižují víceré trasy.

Přijít do kraje Juraje Jánošíka a nevystoupit na Velký Rozsutec, to by byla skutečně promarněná šance na úžasný výlet. Pokud jsme Vás dostatečně inspirovali, neváhejte a rovnou si zarezervujte ubytování v blízkosti Velkého Rozsutce. Vyberete si na stránkách ubytování Terchová i ubytování Štefanová. Přesvědčte se sami, zda si na nezapomenutelnou túru troufnete, nebo Vám postačí navštívit atrakce v okolí Terchové.

Výstup na vrch Chleb patří k oblíbeným turistickým trasám v Malé Fatře. S výškou 1 646 m n. m. mu patří třetí místo mezi vrcholy tohoto pohoří. Díky snadné dostupnosti je vhodným cílem výletů i pro rodiny s menšími dětmi či seniory. Na své si však přijdou i zdatnější turisté, kteří mohou vyzkoušet delší a náročnější turistické trasy z Terchové i ze Šútova.

Jaké jsou tedy možnosti výstupu? Pohodlným turistům a dospělým, kteří s sebou berou své ratolesti, doporučujeme využít lanovku, která vede od chaty Vrátna do Snilovského sedla. Odtud Vás čeká příjemná, asi 40minutová procházka po červené stezce s velmi mírným stoupáním. Pod vrcholem příjemně překvapí Chata pod Chlebom, kde si odpočinete a koupíte občerstvení.

Zvolit samozřejmě můžete i pěší variantu, která z Vrátné doliny přes Snilovské sedlo na Chleb trvá 3 hodiny. Náročné turisty možná osloví výstup ze strany Šútova a Kraľovan. Tato trasa začíná v části Rieka a pokračuje Šútovskou dolinou, Šútovským vodopádem, Mojžíšovými prameny, Kopisky, Sedlem pod Hromovým a nakonec vysněným Chlebem. Výstup trvá 4 a půl hodiny, převýšení je 1 223 metrů. Během sněhové pokrývky je však trasa těžko průchodná.

Vrch Chleb je součástí národní přírodní rezervace. Nacházejí se zde vzácné rostliny i živočichové, významná jsou také společenstva chráněné kosodřeviny a alpských luk. Na první pohled Vás upoutají specifická skalní bradla, rokle a kamenná moře. Ze samotného vrcholu se naskýtají krásné výhledy na okolní krajinu.

Chleb je přístupný celoročně. Zatímco na jaře, v létě a během pestrobarevného podzimu nabízí kvalitní turistiku a poznávání fatranské přírody, v zimě lokalita nabízí výborné lyžování. Vyzkoušet zde můžete jednu z nejstrmějších sjezdovek v Malé Fatře – Oštiepkovou muldu. Taktéž blízké lyžařské středisko Vrátna Free Time Zone je otevřeno až 4 měsíce v roce.

Pokud Vás možnost turistiky či lyžování v této lokalitě zaujala, rezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Chleb a využijte tak například prodloužený víkend k poznávání celého Národního parku Malá Fatra. Pokud máte rádi přírodu, nenechte si ujít túru na Veľký Kriváň a pokochejte se pohledy na Šútovský vodopád. Nebo se inspirujte chatami a malebnými dřevěnicemi a rezervujte si ubytování v Terchové. Čeká zde na Vás socha Juraje Jánošíka i křížová cesta v Terchové. Možností využití volného času v okolí vrchu Chleb je skutečně mnoho, tak neváhejte a naplánujte si výlet už teď

Nejvyšší vrchol pohoří Malá Fatra se tyčí ve výšce 1 708,7 m n. m. Je jím majestátní Velký Kriváň. Nese po něm název i celý hlavní hřeben, ve kterém se nachází, Krivánská část Malé Fatry. Katastrálně spadá pod obec Terchová a město Turany. Sousedními vrcholy jsou Chleb a Pekelník. Výstup na Velký Kriváň se řadí mezi náročné trasy, u kterých je třeba překonat značný výškový rozdíl. Převýšení je přibližně 1 000 m. Pokud se rozhodnete, že si túru chcete zjednodušit, využijte při výstupu lanovku Vrátna – Chleb.

Na vrcholu a v jeho okolí se v sezóně můžete osvěžit borůvkami, které zde volně rostou. Kromě nich se zde nacházejí převážně louky, pod vrcholem se nachází pásmo kosodřeviny. Výhled do okolí je krásný, panoramatický. Uvidíte Vysoké Tatry, Západní Tatry, Nízké Tatry, vrcholy Oravských Beskyd, Kysuckých Beskyd i Velké Fatry. Kromě vrcholů však budete mít jako na dlani i celé okolí, včetně Vrátné doliny.

Trasa začíná ve Vrátné, u chaty Vrátna. Začínáte po zelené turistické značce až do Snilovského sedla ve výšce 1 524 m n. m. Dotud se můžete dostat i sedačkovou lanovkou. Zde přejdete na červenou turistickou značku, po které budete pokračovat až na vrchol Velkého Kriváně. Jako zajímavost uvedeme, že Vrátna dolina, která je v okolí výchozího bodu, byla kdysi navštěvována zejména botaniky a zlatokopy. Mějte tedy oči otevřené, nikdy nevíte, na co cestou narazíte.

Zarezervujte si ubytování v okolí Velkého Kriváně. Zkuste například stránku ubytování Terchová, kde najdete bohatou nabídku rozmanitých ubytovacích možností. Když zde budete, využijte volný čas a naplánujte si výlet i jinam po okolí. Na stránce atrakce Terchová najdete mnohé tipy na výlety v okolí. Vyzkoušejte, určitě nebudete litovat.

Sitno je so svojou výškou 1 009,2 m n. m. najvyšším vrchom pohoria Štiavnické vrchy. Leží v okrese Banská Štiavnica, v katastrálnom území obce Ilija. Vrch je opradený mnohými povesťami a bájami. Snáď každý pozná tú o Sitnianskych rytieroch, ktorí žijú v masíve Sitna a sú pripravení pomôcť národu vo chvíľach, keď mu bude najhoršie.

K Sitnu sa viaže ešte jedna zaujímavá povesť, ktorá sa týka obliehania hradu Tatármi patriacimi k tureckej armáde. Tí dlho obliehali hrad s cieľom vyhladovať jeho obyvateľov. Keď už boli obrancovia hradu zúfalí, vzali posledné zásoby jedla, upiekli z nich koláč a ten zhodili z hradieb svojmu nepriateľovi. Spolu s koláčom poslali aj správu, že ešte mnoho ďalších rokov budú také výborné pokrmy jesť, načo sa Tatári dali na ústup a sklamane odišli. Predpokladali totiž, že správa je pravdivá a oni by ešte mnoho rokov museli čakať.

Masív Sitna patrí do povodia rieky Hron, kam sú odvádzané vody západných svahov. Južná a východná časť masívu svoje vody smeruje do rieky Ipeľ. Masív je na vrchole, ale aj na viacerých svahoch odlesnený a predstavuje výraznú dominantu krajiny, ktorú si nemožno pomýliť s iným vrchom.

Sitno je považované za kolísku európskej horskej turistiky. Prvý turistický krúžok bol založený v roku 1860. Práve Sitniansky klub vyznačil prvý písomne doložený turistický chodník z Hodruše, cez Počúvadlianske jazero a Sitno, do Sklených Teplíc. K tejto akcii došlo v roku 1874, keď bolo Slovensko ešte súčasťou Uhorska. Systém turistických značiek, ktoré sa používali na Sitne, sa stal zaužívaným štandardom aj v okolitých krajinách, ale aj v Izraeli, Brazílii či dokonca na Filipínach.

Horáreň na Sitne bola v roku 1929 prestavená na turistickú Chatu Andreja Kmeťa, ktorú je aj dnes možné využiť. Pri výstupe Vás ako prvý uchváti nádherný výhľad. Je vidieť všetky okolité vrchy, okrem nich aj Pohronský Inovec, Tribeč, Vtáčnik, Kremnické vrchy, Poľanu či Javorie. Ak je počasie priaznivé, uvidíte aj Nízke Tatry, Veľkú Fatru a tiež niektoré vrchy na území Maďarska, napríklad Matru.

Sitno je vyhláseným archeologickým chráneným územím. Boli tu nájdené pozostatky osídlenia ešte z čias praveku. Archeologické práce odkryli mohutné lužické hradisko na ploche 16 ha. Išlo o najvyššie položené opevnené sídlo lužickej kultúry na území našej krajiny. Jeho história siaha do obdobia 1200 až 800 pred n. l., pričom toto osídlenie trvalo približne do začiatku nášho letopočtu. Následne, podľa ďalších nálezov, bolo Sitno opätovne osídlené v 11. – 12. storočí, kedy vzrástol význam Banskej Štiavnice vďaka ťažbe rúd. Z toho dôvodu tu bol v 13. storočí postavený Hrad Sitno, ktorého zrúcaninu je možné obdivovať dodnes. Okrem hradu sa na Sitne nachádza aj Pamätník Exnárovi, zakladateľovi partizánskeho oddielu Sitno, a druhá najstaršia rozhľadňa na Slovensku. V tej sú nainštalované expozície archeologických nálezov z hradu i rozličné artefakty tunajšej fauny, flóry, minerálov a skalolezectva.

Sitno je miestom výskytu rôznych druhov chránených rastlín a živočíchov. Medzi živočíchy patrí najmä sitniansky srnec a krkavec čierny. Z rastlín je tu výrazné zastúpenie vegetácie skalných štrbín a stien na andezitoch, približne 300 foriem ruží (popísaných už Andrejom Kmeťom) a výskyt teplomilných aj horských druhov rastlín (cesnak žltý, skalnica horská karpatská, ľalia zlatohlavá, kukurica chlpatá kríčkovitá).

Na vrchol Sitna vedie cesta z osady Rovne. Po modrej turistickej značke sa na vrchol dostanete z Prenčova alebo zo sedla Krížne s prechodom cez Tatársku lúku. Po zelenej turistickej značke môžete ísť od Počúvadlianskeho jazera cez Tatársku lúku alebo z obce Ilija s tým, že táto trasa sa neskôr napojí na už spomínanú modrú značku. Veľmi pekná trasa vedie zo Sv. Antona. Cestou môžete navštíviť aj malebný Kaštieľ Svätý Anton s múzeom. Niektoré trasy zvládnu bez problémov aj deti či seniori. Výstup je možný celoročne.

Sitno a celé jeho okolie je kraj nabitý aktivitami a atrakciami, ktoré sa určite oplatí vidieť. Rozhodne Vám na to nebude stačiť jeden deň, možno ani dva. Odporúčame Vám zarezervovať si ubytovanie v okolí Sitna a užiť si výlet so všetkými zaujímavosťami.

Babí hora je přezdívaná také královnou Beskyd. Je nejvyšším vrcholem pohoří Oravské Beskydy. Nachází se v katastrálním území obce Oravská Polhora přibližně 18 kilometrů od Námestova. Výstup na ni si zamiloval i papež Jan Pavel II., jehož pamětní desku najdete na vrcholu Babí hory. Na Babí horu vystoupil několikrát, ještě jako krakovský arcibiskup. Tato středně náročná turistika jistě okouzlí i Vás.

Babí hora má nadmořskou výšku 1725 metrů nad mořem a na její vrchol se dostanete přibližně za 3,5 hodiny. Převýšení, které zdoláte, je okolo 900 metrů. Zajímavostí je, že leží na hranici s Polskem. Potkat zde proto můžete i polské turisty, kteří ji nazývají Babia Góra. Trasa z polské strany je však strmější a náročnější.

Na Babí horu se po turistické stezce dostanete z Oravské Polhory z lokality Slaná voda. Tyto dřívější lázně jsou dnes výchozím turistickým bodem. Zároveň zde najdete chatu s restaurací a parkoviště. Turistická cesta dále vede přes Hviezdoslavovu alej a pokračuje k Hviezdoslavově horovně, nazývané také Hájovna pod Babí horou. Zde kdysi tvořil a čerpal inspiraci básník P. O. Hviezdoslav. Nachází se zde první literární muzeum na Slovensku, které bylo věnováno spisovateli. Expozice Hájnikova žena patří pod správu Oravského muzea a kromě ní zde najdeme i památný dům spisovatele Mila Urbana.

Na trase k Babí hoře najdete několik vyhlídek, odpočívadel, dřevěných útulen a rozhleden. Určitě nevynechejte rozhlednu Štaviny. Z ní si totiž vychutnáte pohledy na všechny světové strany. Uvidět můžete například i Kubínskou holi.

Babí hora leží ve skutečně výjimečné přírodě. Střídají se zde lesy s pralesem, kosodřevinou, ale i alpské louky. Naučná stezka je obohacena tabulemi o oravské fauně a flóře. Dozvědět se můžete, že Chráněná krajinná oblast Horná Orava je místem výskytu medvěda hnědého a vzácného druhu ptáka tetřeva hlušce.

Oravské Beskydy jsou stvořené pro turisty. Pokud se rozhodnete strávit zde Vaši dovolenou a prozkoumat i další turistická místa, jste na správném místě. Na našem portálu Vám nabízíme ubytování v Oravských Beskydech a ubytování v blízkosti Babí hory. Navštivte i ostatní zajímavé atrakce na Oravě a udělejte tak ze svého pobytu aktivní dovolenou.

Kráľova hoľa je se svou výškou 1 946,1 m n. m. nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater. Patří mezi nejnavštěvovanější hory Nízkých Tater. Je otázkou, zda je to tím, že je již léta opředena pověstmi a opěvována básníky, nebo neskutečným výhledem, který se z ní naskýtá. Uvidíte z ní Spiš, Liptov, Horehroní, Vysoké Tatry a mnoho jiného, dokonce lze dohlédnout do Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a na Ukrajinu.

Kráľově holi se říká také „matka čtyř řek“. Vyvěrají pod ní totiž prameny největších slovenských řek, konkrétně Černého Váhu, Hnilce, Hornádu a Hronu. Na jejím vrcholu je od roku 1960 umístěn televizní a rozhlasový vysílač. Jeho stožár má výšku 137,5 m, antény rozhlasového vysílání jsou ve výšce 59 m. Signál pokrývá čtvrtinu území Slovenska.

Kráľova hoľa se pyšní jedním neuvěřitelným rekordem. Byly z ní pozorovány a zdokumentovány Apusenské vrchy v Rumunsku. To znamená, že byla zdokumentována vzdálenost pozorování více než 300 km. Jedná se o první pokoření tohoto rekordu na Slovensku, ale podle všeho i v rámci celé střední Evropy.

Tato známá hora je atraktivní jak v létě, tak i v zimě. V létě se to tam hemží turisty, cyklisty a běžci. Zajímavou akcí je trailrunningové podujetí Nízkotatranská stíhačka, ovšem na něj si troufnou jen kondičně velmi dobří běžci. V zimě zase není výjimkou potkat tam skialpinisty.

Na Kráľovu hoľu se dostanete jedině pěšky nebo na kole. Asfaltová cesta vede z obce Šumiac (přibližně 3 h), ale značené stezky vedou i z obcí Telgárt (červená značka nebo zelená značka přes vrchol Kráľova skala, přibližně 3,5 h), Liptovská Teplička (zelená značka, přibližně 5 h) a Spišské Bystré (modrá značka přes Smrečínske sedlo, přibližně 7 h). Turistická modrá značka vede přes Predné sedlo i z obce Šumiac a je ideální, pokud se chcete vyhnout asfaltce. Pokud si za trasu výstupu vyberete právě tu z obce Šumiac, přibližně v polovině cesty se můžete zastavit v Chatě pod Kráľovou hoľou.

Znáte známou větu: „Na Kráľovej holi stojí strom zelený.“? No jasně, vždyť kdo by ji neznal. Ale viděli jste ho na vlastní oči? On tam totiž opravdu je. Nebo není? Existuje jen jediný způsob, jak to zjistit. Přijít tam a osobně si to ověřit. Zarezervujte si pěkné ubytování u Kráľovy hole, například na stránce ubytování Šumiac nebo ubytování Telgárt, a vyrazte za dobrodružstvím.

Vrcholů s názvem Minčol můžete během toulek po Slovensku napočítat až sedm. Pojďme se blíže podívat na ten čergovský, který je nejvyšším vrcholem pohoří Čergov. Leží na jeho západní straně, na hranici okresů Sabinov, Stará Ľubovňa a Bardejov v Prešovském kraji. V okrese Stará Ľubovňa i v celém regionu Šariš je čergovský Minčol se svou výškou 1 157,2 m n. m. dokonce nejvyšším bodem.

Vrchol dostal svůj název v souvislosti s valašskou kolonizací. Původ je třeba hledat ve slově „muncel“, které v překladu znamená kopec či jeho samotný vrchol. Předpokládá se, že byl pojmenován zhruba v 16. století. Po výstupu na vrchol si hned všimnete železobetonového pylonu, který zde stojí ještě z dob první Československé republiky. Přímo u něj se nachází turistický směrovník s vrcholovou knihou. Prochází tudy také mezinárodní dálková turistická trasa E3. Na vrcholu se láme červená turistická značka na modrou.

Někteří turisté na kopec šlapou pro vnitřní dobrý pocit, mnozí to dělají zejména kvůli výhledům. Z vrcholu se Vám otevře výhled do údolí Topľy, Ľubovnianské kotliny, uvidíte pieninské Tři Koruny, polské Beskydy či hlavní hřeben spolu s bočními hřebeny pohoří Čergov. V případě dobrých povětrnostních podmínek dohlédnete i na Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Babí horu či dokonce na ukrajinské Poloniny. Ještě lepší výhled než hlavní vrchol Vám však nabízí jeho předvrchol v nadmořské výšce 1 132 m n. m., vzdálený přibližně 500 m. Jeho výhled je totiž panoramatický na úplně všechny světové strany. Poznáte ho i podle dřevěného kříže, který zde byl v roce 1995 vysvěcen.

Na vrcholu čergovského Minčolu se nachází národní přírodní rezervace Čergovský Minčol, v níž platí 5. stupeň ochrany. Byla vyhlášena v roce 1986 a její plocha zabírá rozlohu 171,08 ha. Patří do soustavy NATURA 2000 a předmětem ochrany je typická horská karpatská květena i lesní společenstva nejvyšších poloh. Celkem 15 taxonů z celkových 277 je zařazeno v Červeném seznamu ohrožených rostlin Slovenska. Rezervace spadá pod správu Státní ochrany přírody Prešov.

Čergovský Minčol je turisticky atraktivní i tím, že přístup na něj je možný ze všech světových stran. Každý rok se dokonce koná akce „Výstup na Minčol“, která sem každoročně přiláká množství turistů. Nejlehčí výstup Vás čeká po modré turistické značce z obce Kyjov, která leží směrem na severozápad od pohoří Čergov. Je považován i za nejkratší výstup, spolu s tím z obce Livovská Huta, který Vaše kroky povede po žluté turistické značce. Kromě nich je však výstup možný ještě z mnoha dalších výchozích bodů. Z obce Kamenica vede žlutá i zelená turistická značka, z obce Čirč zelená, z obce Obručné červená a z obce Šarišské Jastrabie žlutá turistická značka.

Ať už se vydáte na túru z kterékoliv strany, budete potřebovat vhodné ubytování v blízkosti čergovského Minčolu. To nejlepší pro Vás najdete na našich stránkách. Přibližně ve vzdálenosti 23 km od vrcholu je pro Vás k dispozici ubytování ve Staré Ľubovni, ve vzdálenosti zhruba 22 km ubytování v Bardejově a přibližně 16 km je vzdálen ubytování v Sabinově. Kdekoliv se rozhodnete strávit svůj pobyt, hlavně si ho pořádně užijte a na túru se dobře připravte.

Kojšovská hoľa je s výškou 1 225,7 m n. m. nejvyšším vrcholem podcelku Kojšovská hoľa v oblasti Slovenského rudohoří ve Volovských vrších. Stejně tak je to nejvyšší bod celého okresu Košice-okolí. Vrchol se nachází přibližně 16 km západně od Košic, mezi obcemi Kojšov, Opátka, Prakovce a Zlatá Idka. Turisté jej navštěvují celoročně. Je využíván jak k turistice, tak ke sportu a rekreaci.

V létě je vrchol turisticky velmi atraktivní. Jedná se o krásnou přírodní scenérii porostlou vřesy, brusnicemi, borůvčím, malinami i lesními jahodami. Nasbíráte zde i různé houby a léčivé rostlinky. Pozor ale, mnohé z rostlin, které tu najdete, jsou chráněné – na ty se prosím jen dívejte a těšte se z jejich krásy. Prochází tudy červená značka Cesta hrdinů SNP. Spolu se Zlatoidskou horou tvoří Kojšovská hoľa velmi oblíbenou turistickou dvojkombinaci. Turisté dokonce říkají, že je odtud jeden z nejlepších výhledů z Volovských vrchů. Ten na Tatry je prostě jedinečný. Zejména na začátku zimy, kdy jejich sněhem poprášené štíty ostře kontrastují s ještě hnědo-zelenými oblými kopci dole pod nimi. V dálce uvidíte také do Polska, Maďarska i na Ukrajinu.

V zimě se Kojšovská hoľa mění v lyžařský ráj. Lyžařské středisko Kojšovská hoľa – Skipark Erika je skvělým prostorem pro vyžití lyžařů i snowboardistů. Středisko je dostupné lanovkou a okolím vedou i kvalitní běžecké tratě. Cestou na vrchol ale určitě potkáte i skialpinisty nebo nadšence ski touringu. A klidně si zde postavte i sněhuláka, vždyť zima má být o radosti ze sněhu.

Na vrcholu Kojšovské hole je umístěna observatoř Slovenského hydrometeorologického ústavu. Hned vedle se nachází bronzová pamětní deska z roku 1981 „čest a sláva hrdinům SNP“. Stejně tak zde najdete schránku s vrcholovou knihou a přibližně o 200 m dále 49 mírových sloupů „nechť je mír na Slovensku“. Stojí zde od roku 1997 jako symbol míru v Evropě. Slovensko je dostalo darem od Japonské společnosti. Také zde od roku 1999 uvidíte památník SNP spolu s protitankovým kanónem.

Na vrchol vede několik rozličných tras. Po modré značce se sem dostanete z Gelnice, Kojšova i ze Zlaté Idky. Po žluté značce se na Kojšovskou hoľu dostanete z obce Prakovce. Čas výšlapu si propočítejte na přibližně 3 hodiny, v létě samozřejmě doporučujeme i posezení na slunečném vrcholu. Abyste nemuseli na túru ani cestou z ní spěchat domů, zarezervujte si ubytování v okolí vrchu Kojšovská hoľa. Zkuste to například na stránce ubytování Kojšov nebo ubytování Košice. Určitě najdete takové, které pro Vás bude to pravé.

Malý Kriváň leží v nejatraktivnější části Krivánské Fatry, konkrétně v Krivánských Veterných holích. Díky své výšce 1 670,9 m n. m. je druhým nejvyšším vrcholem pohoří Malá Fatra. Katastrálně jej řadíme do Žilinského kraje a tvoří hranici okresů Martin a Žilina. Zasahuje jak do katastru města Turany, tak i do katastrů obcí Belá, Krasňany a Sučany. V jeho okolí se nacházejí další turisticky velmi atraktivní vrcholy Hole, Meškalka, Ostredok, Mojský Grúň, Stratenec, Koniarky i Kuriková.

Vrcholem túry na Malý Kriváň budou nepochybně krásné panoramatické výhledy do širokého okolí. Jako na dlani budete mít Žilinskou i Turčianskou kotlinu včetně okolních pohoří, stejně tak Krivánskou Fatru a Martinské hole. Pokud Vám bude počasí přát, možná zahlédnete také Nízké Tatry, Západní Tatry, Velkou Fatru, Kremnické vrchy, Vtáčnik, Javorníky, Súľovské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy a jiné. Tipem od turistů, kteří na Malý Kriváň šlapou pravidelně, je přenocování ve stanu. Východ i západ slunce jednoznačně stojí za to. Zážitek budete mít naprosto dokonalý.

Malý Kriváň leží na hlavním hřebeni Krivánské Fatry, přes který prochází červená turistická značka. Túra je o něco náročnější, avšak rozhodně velmi atraktivní. Svůj výchozí bod si můžete vybrat hned z několika míst. Oblíbená je trasa z Vrátné, odkud pojedete lanovkou a projdete Snilským sedlem po červené značce na vrchol. Výchozím bodem může být i obec Krasňany, odkud Vás povede modrá značka přes vrch Príslopok a sedlo Priehyb, a následně se napojíte na zmíněnou červenou značku. Z obce Belá vyrazíte z části Bránica, odkud zelenou značkou projdete do sedla Malá Bránica, přes sedlo Na koni do sedla Bublen a následně se opět napojíte na hlavní červenou značku. Zajímavá je také stezka z Nezbudské Lúčky a odtud přímo po červené trase na vrchol.

Túra je atraktivní v létě i v zimě. Neplatí zde žádná sezónní uzávěra. V létě můžete obdivovat krásnou přírodu. Ta je tvořena převážně vápnomilnou a vysokohorskou vegetací. Na vrcholu Malého Kriváně jsou většinou vápencová skaliska. Severní strana spadá do Národní přírodní rezervace Prípor, která je součástí Národního parku Malá Fatra. To, co v létě hraje všemi odstíny zelené, v zimě pokrývá bohatá sněhová nadílka. Potkat skialpinistu je tedy naprosto běžná součást zimní turistiky.

Túru na tento krásný, ale náročný kopec jednoznačně doporučujeme všemi deseti. Jelikož je časově náročná, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti hory Malý Kriváň, například na stránce ubytování Nezbudská Lúčka. Ráno budete čerstvě odpočatí a do kopce se Vám bude šlapat mnohem snadněji.

Predné Solisko je poslední vyvýšeninou Soliskového hřebene, jehož celková délka je 4 km. Soliskové sedlo ho odděluje od Mlynického Soliska. Soliskový hřeben je hranicí dělící dvě doliny, Mlynickou a Furkotskou. Je také rozvodnicí dvou úmoří, jelikož ze strany Furkotské doliny vody odtékají do Černého moře, ze strany Mlynické doliny zase do Baltského moře. Predné Solisko se tyčí ve výšce 2 117 m n. m. jako jeden z nejnižších a nejdostupnějších, ale o nic méně oblíbených vrcholů Vysokých Tater.

První zaznamenaný výstup se připisuje H. Rumpeltovi z roku 1906. Svůj název nese vrchol podle soliska pro krávy a ovce, které se pásly v okolních dolinách. Následně název převzal celý hřeben se všemi svými vrcholy i štěrbinami, zářezy, věžemi i kopami. Většina lidí si Predné Solisko okamžitě spojí s Chatou pod Soliskom. Ta stojí nedaleko konečné stanice vleku v nadmořské výšce 1 850 m n. m. Chata už má svá léta, avšak prošla značnou rekonstrukcí. Jako znak 10. výročí její přestavby zdobí vrchol Predného Soliska od roku 2013 dřevěný dvojkříž.

V minulosti byl na prodlouženém hřbetu Predného Soliska postaven první lyžařský vlek na Slovensku. S výstavbou se začalo v roce 1942, ukončena byla v roce 1943, v roce 1944 se na něm už svezli první lyžaři a v roce 1969 byl vlek zrušen. V té době byly na Predném Solisku tři sjezdovky, vysekané v kosodřevině. Koncem 50. let vyrazilo na sjezdovku první vozidlo pro úpravu tratě. Dnes lyžařům, ale i turistům slouží moderní a pohodlná sedačková lanovka.

Na jižním hřbetu Predného Soliska byl v roce 1927 postaven dřevěný skokanský můstek pro lyžaře. O rok později se zde již konaly mezinárodní lyžařské závody. V roce 1935 se zde dokonce uskutečnilo první mistrovství světa v severském lyžování, pro jehož účely byl můstek upraven pro delší doskok. Zaznamenaný rekord doskoku byl 76,5 m. Můstek byl však zničen během vichřice v roce 1941. Následně po opravě sloužil do roku 1960. O 10 let později se však rozhodlo, že dějištěm dalšího mistrovství světa bude Štrbské Pleso. Tehdy byl vybudován nový moderní můstek včetně komplexu lyžařských zařízení.

Predné Solisko se nachází přímo nad Štrbským plesem, jehož okolí je za příznivých povětrnostních podmínek dobře vidět. Kromě toho uvidíte i Kriváň, Mlynickou dolinu, vodopád Skok, Satan, Patriu či Končistou. Neskutečný výhled směrem do doliny se otevírá i během inverzí, kdy máte pocit, že je pod Vámi sněhobílá hustá vata.

Celoročně se na Predné Solisko dostanete směrem ze Štrbského Plesa (obce i jezera). Vede odtud značená turistická trasa, ale svou stanici zde má i lanovka. Ta je oblíbená zejména u rodin s dětmi. Její stanice se nachází pod skokanskými můstky a vyveze Vás k Chatě pod Soliskom. Vyrazit však můžete i ze Štrby, Tatranské Štrby nebo od Tří Studniček. Na výstup je třeba si vyhradit dostatek času a rozumně si rozložit síly. Možná se to nezdá, ale túra Vám dá zabrat, zejména pokud nemáte potřebnou kondici.

Pojďte i Vy objevovat krásy Vysokých Tater. Pokud si hned netroufáte na složité výstupy, začněte právě zde, na Predném Solisku. Zarezervujte si ubytování v okolí Predného Soliska, například na stránce ubytování Štrbské Pleso, a vyhraďte si na tuto lehkou túru, nebo spíše středně náročnou procházku, dostatek času. Věřte nám, nebudete litovat. A navíc, pokud jste fanouškem sociálních sítí, tolik „selfie pozitivních“ míst, která cestou na vrchol projdete, Vám bude za tu námahu určitě stát.

Ďumbier, který se tyčí do výšky 2 045,9 m n. m., je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater. Je součástí centrální části geomorfologického podcelku Ďumbierské Tatry. Tvoří hranici Žilinského a Banskobystrického kraje a zasahuje do katastrálních území Brezno, Liptovský Ján a Horná Lehota.

Túra na Ďumbier patří mezi nejkrásnější, které lze na Slovensku podniknout. Vydat se na ni mohou klidně i rodiny s dětmi, ovšem v tom případě je třeba počítat s celodenním šlapáním. To samo o sobě není náročné, ale je nutné mít na paměti, že celkově musíte překonat přibližně 1 000 výškových metrů. Zajímavým zpestřením a v neposlední řadě i usnadněním výstupu je využití lanovek či přestávka na oblíbené horské Chatě M. R. Štefánika či Kamenné chatě pod Chopkem.

Na Ďumbier vedou trasy po čtyřech turistických značkách. Po modré trase půjdete z Liptovského Jána a následně kolem Štefánikovy chaty. Po žluté trase půjdete z Mýta pod Ďumbierom rovněž kolem chaty generála Štefánika, nebo z obce Vyšná Boca přes Králičku. Po zelené trase půjdete z Demänovské doliny – Lúček přes Širokou dolinu nebo z rekreačního střediska Tále a Trangoška kolem Štefánikovy chaty. No a nakonec ještě červená trasa, ta Vás povede Cestou hrdinů SNP po hlavním hřebeni, z východu ze sedla Čertovica kolem Štefánikovy chaty, ze západu od vrcholu Chopok přes Ďumbierské sedlo.

Po výstupu na vrchol si můžete pořídit turisty oblíbenou fotografii u dřevěného slovenského dvojkříže. Ten je zde jako symbol slovenské hrdosti, jelikož se v okolních horách odehrávaly boje SNP. Na jejich památku se u nedaleké Chaty M. R. Štefánika nachází také pomník padlým partyzánům. Odměnou za túru Vám bude zejména nádherný panoramatický výhled. Je možné pozorovat prakticky všechna pohoří středního a severního Slovenska. Uvidíte Tatry, Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy a Stolické vrchy. Za příznivých podmínek lze zahlédnout Oravské Beskydy s Pilskem a Babí horou, Oravskou Maguru, Vtáčnik, Krivánskou Fatru, Sitno a dokonce maďarský Kékes.

Na vrcholu Ďumbieru se na rozloze 2 043,76 ha rozprostírá národní přírodní rezervace Ďumbier, vyhlášená v roce 1973. Je součástí Národního parku Nízké Tatry a zahrnuje východní svahy Krakovy hole a Tanečnice, severní svahy Ďumbieru, vrchol Štiavnica a západní svahy Rovné hole.

Tak co, necháte se nalákat na tuto jedinečnou túru? Garantujeme Vám, že nebudete litovat a hned po návratu domů budete přemýšlet, kterou další trasu vyzkoušíte příště. Ďumbier je prostě srdcovka Slováků. Zarezervujte si na naší stránce ubytování v blízkosti Ďumbieru. Nezapomeňte si s sebou vzít turistickou obuv, lehké, ale odolné oblečení, batoh a můžete vyrazit za dobrodružstvím.

Jahňací štít se tyčí v severovýchodní části Vysokých Tater, v nadmořské výšce 2 229,6 m n. m., a je nejvýchodnějším vysokotatranským vrcholem. Spadá do Prešovského kraje, pod okres Poprad. Vybíhají z něj čtyři hřebeny. Jihozápadní hřeben vede přes Kolový priechod ke Kolovskému sedlu. Severozápadní hřeben, nazývaný hřeben Jahnecov, odděluje Jahňací kotol od Kolové doliny. Jihovýchodní hřeben, nazývaný Kozí hřeben, odděluje Červenou dolinu od Doliny Bielych plies. A poslední, severovýchodní hřeben, vede přes Jahňací hrb do Kopského sedla.

Jahňací štít patří mezi 6 volně přístupných horských štítů. Výstup na něj je možné absolvovat pouze v období, kdy jsou otevřené turistické chodníky, obvykle mezi červnem a listopadem. Mezi turisty se říká, že je z něj jeden z nejkrásnějších výhledů v celých Vysokých Tatrách.

Anglický cestovatel Robert Townson se svým průvodcem Hansem Grossem při své návštěvě Uherska v roce 1793 uskutečnili první známý výstup na Jahňací štít. Je však pravděpodobné, že před nimi už na něm byli pastýři a pytláci, možná dokonce i horníci, kteří v 18. století v okolí štítu těžili měď. V roce 1911 byli na štítu první zimní horolezci.

Na vrchol se dostanete různými trasami. Nejkratší z nich vede po žluté a následně modré turistické značce od zastávky Biela voda na Chatu pri Zelenom plese, známou jako Brnčalka (přibližně 2,5 h), a následně (přibližně další 2 h) až na vrchol. Delší trasa vede od Skalnatého plesa přes Veľkou Svišťovku (po žluté a červené turistické značce), případně od Chaty Plesnivec (po žluté, červené a zelené turistické značce). Můžete také vyrazit z Tatranské Javoriny, Tatranské Kotliny, Tatranských Matliarů, Skalnaté chaty nebo Tatranské Lomnice. Z vrcholu následně uvidíte úžasné výhledy na Belianské Tatry, Lomnický štít, Dolinou Kežmarskej Bielej vody, Kolovou dolinu i Dolinu Bielych plies.

Jak plynul čas, měnil se i název štítu. Když Townson napsal v roce 1793 svůj itinerář prvovýstupu, označil ho jako Štít Bieleho plesa, v originále White Lake Peak. Později byl používán název Lastovica. Tvůrce názvu inspiroval murárik červenokrídly, lidově nazývaný skalní vlaštovka, který se v této lokalitě hojně vyskytoval. Současný název nelze s jistotou připsat pastýřům, i když by to slovo „jahňací“ mohlo evokovat. Pravděpodobnější důvod je německá a maďarská mutace názvu, kde se v překladu zachoval název „Kamzičí štít“. Existuje předpoklad, že při tvorbě názvu sehráli roli i tehdejší pytláci, kteří kdysi mladé kamzíky nazývali jahňaty. Každopádně za současný název vděčíme také Uhorskému karpatskému spolku, který byl na konci 19. a na začátku 20. století aktivní při tvorbě názvosloví objektů v Tatrách.

Výstup na Jahňací štít nepatří mezi extrémně náročné, i tak se však nedoporučuje podcenit přípravu. Na túru vyrazte odpočatí a plní sil. Toho docílíte například tím, že se ubytujete někde v okolí Jahňacieho štítu, a ráno tak nemusíte ztrácet čas dlouhým přesunem z domova. Na naší stránce najdete mnoho ubytovacích zařízení, ze kterých si každý určitě vybere to nejvhodnější.

Velká Rača je vrch tyčící se do výšky 1 236,1 m n. m. v pohoří Kysucké Beskydy. Současně je to i nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Vrcholem prochází státní hranice se sousedním Polskem, která odděluje Žilinský kraj od Slezského vojvodství. Katastrálně Velká Rača spadá pod kysuckou obec Čadca, zasahuje však i obec Klubina. Vrch patří celoročně mezi velmi oblíbené turistické cíle, jelikož se výstup dá ozvláštnit i díky lanovce.

Část Velké Rači je pokryta Národní přírodní rezervací Kysuce, která byla vyhlášena v roce 1976. Snaží se o zachování původních pralesovitých lesů na území. Dokonce zde najdete i na Kysucích velmi ojedinělé pseudokrasové jevy. Vrch leží také v beskydské části Chráněné krajinné oblasti Kysuce.

V létě Velká Rača nabízí kromě krásné přírody a výhledů také adrenalinové dobrodružství. Svezete se bobovou dráhou? Nebo raději zkusíte lanovou dráhu či lezeckou stěnu s trampolínami? Možností je mnoho. V zimě se z Velké Rači stává perfektní lyžařské středisko Snow Paradise Velká Rača Oščadnica, za kterým cestují lyžaři i běžkaři z mnoha koutů Slovenska. Lyžaře na vrchol vyvezou 3 sedačkové lanovky. A běžkaři? Ti se napojí na Kysuckou lyžařskou magistrálu. Stopa je kvalitní a udržovaná.

Po vystoupení na vrchol se dostanete na vyhlídkovou plošinu, která Vám nabízí panoramatické výhledy. Pokochat se můžete jak hřebenem Západních Tater, tak i hřebenem Malé Fatry, Babí horou a Pilskem. V případě vhodného počasí můžete zahlédnout také Oravské Beskydy, Oravskou Maguru i Tatry. Túra nepatří mezi náročné, proto je vhodná i pro rodiny s dětmi. Pokud je Vaším výchozím bodem Dedovka v Oščadnici, výstup si zkrátíte lanovkou, která Vás dostane na vrcholovou stanici Dedovky. Následně Vás čeká jen přibližně dvouhodinová nenáročná procházka.

Kromě již zmíněné trasy můžete samozřejmě využít i jinou alternativu. Startovat je možné i ze Staré Bystrice (zelená turistická značka), Nové Bystrice (modrá turistická značka) či Zborova nad Bystricou (žlutá turistická značka). Dokonce můžete startovat i z Polska, do cíle Vás dovede žlutá turistická značka. Ať už se vydáte z kteréhokoli bodu, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti Velké Rači. Klikněte například na stránku ubytování Čadca nebo ubytování Oščadnica, zaručeně se zde najde nocleh vhodný právě pro Vás.

Kôprovský štít je jedním z majestátních vrcholů Vysokých Tater na konci Mengusovské doliny. Patří do katastrálního území Štrbské Pleso v Prešovském kraji. Výstup na něj je středně náročnou túrou. Zvládnou ji turisté, kteří už mají po horách něco nachozeno. Shora se Vám naskytne pohled na všechny strany okolních štítů Tater.

Kôprovský štít se tyčí do výšky 2 363 m n. m. a je jedním z osmi vrcholů, na které si ve Vysokých Tatrách můžete vyjít bez turistického průvodce. Převýšení, které překonáte, je kolem 1000 metrů a trasa je dlouhá přibližně 20 kilometrů tam a zpět. Určitě si sbalte dostatek tekutin a jídla, protože jediná chata, kterou budete míjet, je Chata u Popradského plesa.

Turistická stezka na Kôprovský štít začíná od Štrbského plesa směrem na Popradské pleso. Sem se dostanete asfaltovou cestou a na Chatě u Popradského plesa se můžete občerstvit. Dále se vydejte směrem k rozcestí nad Žabím potokem, kosodřevinou až do Mengusovské doliny. Když překročíte Hincův potok a pokračujete strmým úsekem nahoru, dostanete se k Velkému Hincovu plesu. Je to největší a nejhlubší pleso na slovenské straně Vysokých Tater. Kvůli vysoké poloze je většinu roku zamrzlé. Zastavte se a pokochejte se zde nádherným výhledem na okolní kopce.

Když budete mít štěstí, cestou můžete kromě turistů potkat i kamzíky, skákající po skalách. A pokud budete potichu, uslyšíte pískání svišťů. Od Velkého Hincova plesa vystoupáte Vyšným Kôprovským sedlem až na Kôprovský štít. Nenajdete zde žádný kříž, jako na jiných vrcholech, ale výhledy Vás okouzlí a na tento úžasný výstup budete ještě dlouho vzpomínat. V dálce můžete vidět kopce na všechny světové strany: Mengusovské štíty, Vysokou, Kriváň a za dobrého počasí i Lomnický štít.

Pokud se rozhodnete jít na Kôprovský štít méně frekventovanou trasou, zkuste to z Kôprové doliny. Túra začíná od Troch studničiek. Trvá sice déle, ale v Tatrách se vyplatí strávit hodně času. Pro turisty je toto místo přímo ideální pro dovolenou.

Vydejte se na túru na Kôprovský štít a ubytování ve Vysokých Tatrách nebo ubytování na Štrbském Plese si můžete rezervovat na našem portálu. Když budete mít chuť i na další turistiku v Tatrách, zkuste si prohlédnout ostatní vysokotatranské štíty na našich stránkách.

Brestová je turisticky velmi oblíbený vrchol ležící na hlavním hřebeni Roháčů v Západních Tatrách. Tyčí se do výšky 1 902,7 m n. m. a v některých zdrojích ho můžete najít pod názvem Malá Brestová. Zasahují sem katastry obcí Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Vypíná se západně od Salatínské doliny, jižně od doliny Dlhá jama a východně nad známou Bobroveckou dolinou, v povodí řeky Váh.

Brestovou má většina návštěvníků spojenou s perfektním lyžováním. Právě na východním svahu Brestové, v Salatínské dolině, se nachází vyhlášené lyžařské středisko Zverovka – Spálená. Zde čeká perfektní vyžití na lyžaře začátečníky i profesionály. Brestová však nepochybně patří mezi oblíbené turistické cíle i mimo lyžařskou sezónu.

Turisté si výstup na Brestovou často kombinují s túrou po Roháčské hřebenovce Spálená – Salatín – Brestová. Brestová se nachází na hlavním hřebeni, ten následně pokračuje dále na vrch Baníkov, případně na druhou stranu do Hutianského sedla. Výstup na Brestovou se výborně kombinuje rovněž s jízdou lanovkou.

Jedna z nejoblíbenějších tras na Brestovou vede po červené turistické značce z obce Kvačany, následně pokračujete přes Hutianské sedlo a Sivý vrch. Po červené turistické značce projdete i z vrchu Baníkov přes vrch Salatín. Při plánování túry však myslete na zimní uzávěru, která platí v období od 1. 11. do 14. 6. Ve zbývajících ročních obdobích však túru rozhodně doporučujeme. Odměnou za výstup na vrchol Vám bude panoramatický výhled do Roháčské doliny a na severní stranu Roháčského hřebene.

Naplánujte si výstup na tento krásný vrchol Západních Tater. Zarezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Brestová, ideálně v blízkosti některého z výchozích bodů túry. Posloužit Vám k tomu mohou naše stránky ubytování Kvačany nebo ubytování Zuberec. Zabalte si batoh a vyrazte za dobrodružstvím. Stačí Vám kvalitní turistické boty, láhev s vodou a chuť strávit den v přírodě.

Sivý vrch je impozantní skalnatý štít Západních Tater. Přístupný je z Bobrovecké doliny na Liptově nebo z vesnic Zuberec či Huty na Oravě. Díky svému skalnatému povrchu je považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů této části Tater.

Sivý vrch leží v nadmořské výšce 1 805 m n. m. Pyšní se vápnomilnou flórou. Najdeme zde přes 500 druhů rostlin, z nichž některé jsou skutečně vzácné, neboť se nevyskytují nikde jinde na Slovensku. Rostou zde například hvozdíky, šafrán, ale i hořce. Geomorfologická skladba a členitý reliéf dělají ze Sivého vrchu ráj pro botaniky.

Pokud se na Sivý vrch vydáte z oravské strany, zabere Vám to méně času. Z obce Huty Vám bude trvat cesta na vrchol přibližně 2,5 hodiny. Svou túru začněte od hájovny pod Bielou skalou, která je výchozím bodem mnoha tras Západních Tater.

Strmým stoupáním se dostanete k bradlům nad Hutnianským sedlem. Zde možná objevíte podle legendy skrytý Jánošíkův poklad. Pokud ho i nenajdete, nevadí. Pokladem pro Vás budou výhledy na všechny světové strany, protože cesta na Sivý vrch dále vede po hřebeni. Na této trase budete míjet Radové skaly. Zajímavý přírodní úkaz, který připomíná lidské postavy. Až na vrchol Sivého vrchu překonáte převýšení přes 1 000 výškových metrů.

Alternativní výstup na Sivý vrch je z liptovské strany z obce Bobrovec, respektive Jalovec. Z parkoviště od Bobrovecké vápenice se vydáte nejprve po asfaltce. Hned na začátku můžete obdivovat skalní stěny vrchů Mních a Sokol. Turistická značka Vás dále povede k Chatě pod Náružím. Té si Bobrovčané velmi cení, protože ji postavili vlastníma rukama místní brigádníci a přispěla na ni snad každá rodina v Bobrovci. Dnes je ve správě obce a střídají se v ní chataři. Tato trasa je o něco delší. Na Sivý vrch vystoupáte přibližně za 4 hodiny. Cestou dolů můžete ještě udělat okruh přes vrch Babky (1 566 m n. m.), populární zejména u fotografů kvůli panoramatickým výhledům.

V obou případech túru zvládnou již mírně pokročilí turisté, pro malé děti však takový výlet není úplně vhodný kvůli délce trasy, strmým úsekům, sypké hornině na vrcholu a v případě výstupu z oravské strany i kvůli několika řetězům. Nezapomeňte proto na pevnou obuv, dostatek tekutin a před túrou si určitě zkontrolujte předpověď počasí. V dešti se na stezkách velmi smýká a úseky mohou být nebezpečné. Během slunečného počasí se však nebudete moci vynadívat na okolní krásy.

Majestátní Sivý vrch je dominantou Západních Tater a oblíbenou destinací pro turisty. Pokud jste milovníci turistiky, připravili jsme pro Vás další tipy na vrcholy v Tatrách. Rozhodně se Vám vyplatí strávit dovolenou v této lokalitě. O ubytování se postará náš portál. Nabízíme Vám kvalitní ubytování v Západních Tatrách, určitě najdete i ubytování v blízkosti lokality Sivý vrch. Ať už hledáte chaty, apartmány nebo penziony, na naší stránce si máte z čeho vybírat.

Na polsko-slovenské státní hranici se majestátně tyčí vrch Volovec. Na slovenské straně zasahuje do okresů Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Je součástí pohoří Západní Tatry a patří mezi nejoblíbenější štíty Roháčů. Se svou výškou 2 063 m n. m. ho řadíme k těm vyšším vrchům, avšak ze všech dvoutisícovek je asi nejsnadněji dostupný. Túra je krásná, mírně náročná, podtržená nádhernými výhledy do okolí, které nenechají nikoho chladným. Uvidíte jak slovenskou, tak polskou stranu Západních Tater.

Z jeho vrcholu se Vám naskytne čarokrásný panoramatický výhled. Záleží však samozřejmě na počasí, co všechno uvidíte. Budou to vrcholky Deravé, Barance, Plačlivého, Kasprovského vrchu, Ostrého Roháče, Spálené, Brestové či přímo Vysoké Tatry? Cestou k Ťatliakově chatě, která je jedním z výchozích bodů na vrchol Volovce, projdete i naučnou stezkou Roháčská plesa. Pohled na ně také patří mezi okouzlující. Samotná Roháčská plesa uvidíte taktéž i z vrcholu Volovce, když se zahledíte směrem do Smutné doliny.

Kromě zmíněné Ťatliakovy chaty se na Volovec dostanete i od Chaty Zverovka, následně dále do Roháčské doliny. Další možností je cesta po červené turistické značce. Půjdete po hřebeni ve směru z Plačlivého nebo z Hrubého vrchu. Červená trasa je považována za nejsnadnější výstup. Můžete to zkusit i z Oravic. Tam se budete muset nechat vést modrou turistickou značkou.

Na túru budete potřebovat kvalitní boty, sportovní oblečení, láhev s vodou, dobrou náladu, hodně energie a čistou mysl. To poslední přichází spolu s odpočinkem, který nejlépe načerpáte vydatným spánkem. Zarezervujte si tedy ubytování v okolí vrchu Volovec, lépe se Vám bude šlapat do kopce hned zrána. Zkuste kliknout na stránku ubytování Zuberec nebo ubytování Oravice, určitě pro sebe najdete vhodné nocleh.

Minčol je nejvyšším vrcholem Oravské Magury, přičemž se rozprostírá v její jihozápadní části, v podcelku Kubínská hoľa. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1 393,9 m n. m. Část území spadá do Národní přírodní rezervace Minčol. Zasahují sem i dvě ochranná pásma, konkrétně Národní park Malá Fatra a Chráněná krajinná oblast Horná Orava. Minčol katastrálně spadá pod město Dolný Kubín.

Když se dostanete na jeho vrchol, naskytnou se Vám krásné a skutečně daleké výhledy. Pokud si nejste jisti, které vrchy či pohoří vidíte, pomůže Vám s orientací tabule s podrobným popisem panoratu. Určitě tam budou uvedeny vrcholy Oravské Magury, Velká Fatra, Malá Fatra, Západní Tatry, Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i například Velký Choč. Výhledy jsou skutečně dechberoucí. Zejména v zimě, když jsou okolní vrcholky stromů pokryty sněhovou pokrývkou, kopce v dálce mají ocelově šedou barvu a obloha tomu všemu dodává chladný nádech. Tehdy máte pocit, že jste doslova v pohádce.

A když už tedy zmiňujeme zimu, na jihovýchodním svahu vrchu Minčol se rozprostírá vyhledávané lyžařské středisko Ski Park Kubínska hoľa. A kde se v zimě lyžuje, tam se v létě místo mění na bike park a zipline. Ten je dokonce nejdelší a současně nejmodernější ve střední a východní Evropě, byl by hřích ho nevyzkoušet. Pokud si ale přece jen nejraději obouváte toulavé turistické boty, vydejte se i na sousední vrchy. Z jedné strany je to Paráč, z druhé strany Kubínská hoľa.

Zmíněná Národní přírodní rezervace Minčol se rozprostírá na rozloze 96,1 ha. Vyhlášena byla v roce 1980 a příslušností spadá pod Národní park Malá Fatra. Nacházejí se zde vzácné porosty. Místy jsou pralesovitého rázu, jinde jsou smrkovo-bukovo-jedlové nebo čistě smrkové. Rezervace je bez ochranného pásma. K jejímu okraji se dostanete po veřejnosti zpřístupněných stezkách.

Dalším lákadlem vrchu Minčol by mohl být jeho severovýchodní svah. Nachází se zde totiž známé „Minčolské Mořské oko“. Místní tak přezdívají Puchmajerové jezírko. Je to jedinečné jezírko rašeliništního charakteru, které je zasazeno do oku lahodícího prostředí hustého jehličnatého lesa. Je hluboké téměř 6 m a plné krásné průzračné vody. Dokonce v hloubce vidíte staré kmeny obrovských stromů. Jde o typické rašeliniště, daří se zde zejména hydrofilní vegetaci. Dokonce se zde vyskytuje několik velmi vzácných a jedinečných rostlin. Jezírko má jen jedinou chybičku krásy. Jelikož se nachází ve 4. stupni ochrany a rašeliniště jsou naším nejohroženějším ekosystémem, vstup k němu je zakázán. Vzít Vás sem může jen osoba se speciálním povolením.

Jak se vlastně na Minčol dostanete? Můžete se vydat po červené turistické značce z obce Zázrivá, po zelené turistické značce přímo z Dolného Kubína nebo po modré turistické značce z Oravského Podzámku přes Kubínskou hoľu či ze sousedního Minčola (stejnojmenný vrch ležící na severu). Abyste si krásy okolí naplno užili, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti vrchu Minčol, například na stránce ubytování Dolný Kubín. Věříme, že se Vám na kouzelné Oravě zalíbí a nebude to naposledy, co tento malebný slovenský kraj navštívíte.

Velký Choč je díky své výšce 1 611 m n. m. nejvyšší horou v pohoří Chočské vrchy. Nachází se v jejich západní části, v katastru obce Vyšný Kubín, pod vrcholem se však láme i hranice okresů Ružomberok a Dolný Kubín, stejně jako katastrální území Valaská Dubová, Jasenová a Lúčky. Je považován za jednu z nejkrásnějších hor, jaké můžete na Slovensku navštívit.

Vrchol, který je porostlý kosodřevinou, poskytuje překrásný panoramatický výhled. Malá Fatra, severní strana Velké Fatry, Oravská Magura, Oravské Beskydy, Západní Tatry a Nízké Tatry, ty všechny z vrcholu uvidíte. Nejsou to však jen kopce, které uvidíte, ale například i liptovské moře – Liptovskou Maru. Pokud Vám počasí bude přát, uvidíte dokonce i Polsko a Moravu!

Zajímavostí Velkého Choče je jeho tvar, který připomíná nepravidelnou pyramídu. Zamiloval se do něj i slovenský velikán Pavol Orságh Hviezdoslav, který jeho krásy opěvoval ve svých básních. Věru, není se mu co divit, což potvrdí i všichni turisté, kteří si náročnou túru na vrchol ušlapali. Ta není dlouhá, ovšem téměř kilometrové převýšení prověří kondici každého návštěvníka. Dejte si pozor i na čas výstupu, brzké ranní a pozdní večerní hodiny již nejsou příliš vhodné, jelikož se v této lokalitě vyskytuje její stálý obyvatel, medvěd hnědý.

Turisté se na Velký Choč mohou dostat některou z následujících tras. Z Jasenové po červené turistické značce. Z Lúček po červené značce Jastrabou dolinou přes polanu Žimerová a sedlo Vráca až na vrchol. Z Likavky po červené nebo po modré turistické značce přes sedlo Spuštiak na Poľanu a následně po zelené turistické značce na vrchol. Z Vyšného Kubína po zelené turistické značce. A konečně nejrychlejší trasa, ta vede z Valaské Dubové po modré turistické značce na Poľanu a následně odtud na vrchol po zelené turistické značce.

Na naší stránce si můžete zarezervovat vhodné ubytování u některého z výchozích bodů túry na vrchol Velkého Choče. Potom Vám již nic nebude bránit v tom, abyste si obuli

V pohoří Velké Fatry se ve výšce 1 574,3 m n. m. tyčí její třetí nejvyšší vrchol – Krížna. Nachází se v podcelku Hôľna Fatra a vrchol zároveň tvoří hranici několika okresů a obcí. Setkávají se zde okresy Banská Bystrica, Martin a Ružomberok, stejně jako katastry obcí Blatnica, Liptovské Revúce a Turecká. Zajímavostí je, že se na vrcholu kříží hned tři turistické trasy značené červenou barvou, podle čehož vrchol pravděpodobně získal i svůj název.

Po výstupu na vrchol Krížnej vás okouzlí nádherné panoramatické výhledy do širokého okolí. Dohlédnete na Chočské vrchy, Kremnické vrchy, Malou Fatru, Nízké Tatry, Poľanu, Štiavnické vrchy, Vtáčnik i Západní Tatry. Právě výhledy patří k hlavním důvodům, proč je Krížna mezi turisty tak oblíbená. Na vrcholu se nachází také oplocený vojenský objekt – vysílač, který pravděpodobně slouží jako navigační stanice pro letadla. Nedaleko si můžete odpočinout na lavičce nebo si projít informační tabule s popisem okolních vrcholů.

Krížnou místní někdy nazývají „matkou všech lavin“. V zimním období je proto nutná zvýšená opatrnost, protože svahy jsou silně lavinové. V létě je vrchol oblíbený také mezi cyklisty. Vedou sem trasy z Horného Jelenca a Valentovej. Stačí kvalitní horské kolo a dostatek energie, o zbytek se postará krásná okolní příroda. Přes vrchol vede také známá Cesta hrdinů SNP, na kterou navazuje Velkofatranská magistrála.

Na vrchol se pěšky dostanete několika trasami. Za nejjednodušší se považuje výstup po modré turistické značce z obce Staré Hory. Zelená značka vás sem dovede z Liptovských Revúc přes Rybovské sedlo. Další možností jsou červeně značené trasy – například z Kráľovej studne (ze západu), z Ploské a Ostredku (ze severu) nebo z vrcholu Zvolen (z východu). Ať už si vyberete jakoukoli trasu, výstup si určitě užijete. Jednotlivé trasy lze navíc kombinovat i podle ročního období, protože Krížna nemá žádné sezónní uzávěry.

Přestože výstup nepatří mezi nejnáročnější, není radno podcenit přípravu. Důležité je vyrazit odpočatí a s dostatkem energie. Ideální je proto zajistit si ubytování v okolí Krížnej, abyste mohli vyrazit hned ráno. Nic totiž nedokáže túru zkomplikovat více než špatné počasí a pozdní start. Vhodné možnosti ubytování najdete například v obci Staré Hory. Přejeme vám příjemný pobyt, dobré počasí a šťastný návrat z túry.

Čerenová skala nad obcí Liptovská Anna představuje jeden z nejpůsobivějších vyhlídkových bodů v regionu Liptov, který návštěvníkům otevírá dechberoucí panoráma Liptovské Mary a okolních pohoří z monumentální skalní plošiny.

Lokalita se nachází nad obcí Liptovská Anna, v okrese Liptovský Mikuláš, na jižním okraji Chočských vrchů. Samotná skála je ve skutečnosti stolová hora s rozlehlou a relativně rovnou vrcholovou plošinou, která je zakončena strmým, několik desítek metrů vysokým skalním srázem. Výstup na vrchol vede přes malebné louky a strmější lesní úseky, přičemž odměnou za vynaloženou námahu je unikátní pohled na vodní hladinu Liptovské Mary, hřeben Nízkých Tater, část Západních Tater a Choč. Na vrcholu je osazen dřevěný dvojkříž, který dodává místu pietní a symbolický charakter, a lavičky, které zvou k delšímu pozorování okolní krajiny. Díky své poloze a orientaci je Čerenová skala oblíbeným místem zejména během východů a západů slunce, kdy světlo vytváří na skalních stěnách a hladině přehrady neopakovatelné barevné divadlo. Celý prostor si zachovává přírodní ráz bez výrazných zásahů infrastruktury, což ocení zejména turisté hledající únik z rušných horských středisek do ticha liptovských vrchů.

Co zde můžete najít?

Na vrcholu najdete prostornou skalní plošinu s dřevěným dvojkřížem a lavičkami k odpočinku. K dispozici jsou informační prvky označující směr k významným vrcholům v panorámatu a několik upravených vyhlídkových míst na okraji útesu. Přístupová cesta z obce je značená a vede kolem ruin historického kostelíka, který dotváří atmosféru lokality.

Pro koho je místo vhodné?

Lokalita je ideální pro středně zdatné turisty a rodiny se staršími dětmi, které zvládnou krátké, ale intenzivní stoupání v lesním terénu. Vyhledávají ji zejména fotografové krajiny a milovníci ticha, kteří preferují méně frekventované trasy Chočských vrchů před hlavními turistickými tepnami Tater. Pro bezpečný pohyb na skalní plošině se vyžaduje opatrnost, zejména u okrajů útesu, a pevná turistická obuv vhodná do nerovného terénu.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo na úpatí vrchu v obci Liptovská Anna si můžete prohlédnout malebnou zříceninu románsko-gotického kostelíka svaté Anny. V blízkém dosahu se nacházejí populární Prosiecka a Kvačianska dolina, které patří k nejkrásnějším soutěskám na Slovensku, nebo unikátní archeologická lokalita Havránok nad Liptovskou Marou. Pro relaxaci po túře jsou k dispozici termální bazény v Bešeňové nebo aquapark Tatralandia u Liptovského Mikuláše.