Skanzeny na Slovensku

Muzeum liptovské vesnice v Pribylině, které je součástí Liptovského muzea v Ružomberku, láká své návštěvníky již od roku 1991. Tehdy poprvé otevřelo své brány veřejnosti, ačkoli jeho výstavba začala mnohem dříve, v roce 1972. Muzeum je zasazeno v čarokrásné liptovské přírodě s výhledy na Kriváň a Západní Tatry.

Vesnička věrně zobrazuje život našich prababiček z období na přelomu 19. a 20. století. Uspořádáním obydlí, jaké najdete právě zde, se kdysi vyznačovaly obce na Liptově s výsadami a právy městeček. Převážná většina domů pochází z oblasti, která byla zatopena vodní přehradou Liptovská Mara. Jedná se o originální kopie s původními prvky a citlivě zobrazenými detaily.

V rámci expozice je návštěvníkům přiblížen život různých sociálních vrstev tehdejší doby. Zejména školou povinné děti zaujme nahlédnutí do původní, jednoduché vesnické školy. Mezi dominanty skanzenu však patří goticko-renesanční zámeček z Parížovců a raně gotický kostel Panny Marie z Liptovské Mary.

Skanzen se snaží přiblížit modernímu člověku dávné tradice a způsoby života i za pomoci různých akcí. Pravidelně zde bývají organizovány folklorní vystoupení, rekonstrukce lidových zvyků a tradic, tematické dny. Oblíbenými jsou zejména ovčácké, hasičské či včelařské neděle, dny paličkované krajky, poděkování za úrodu nebo ukázky tradiční liptovské kuchyně.

V letním období je velmi oblíbenou expozicí jízda Povážskou lesní železničkou. Jedná se o zachované koleje z původní trasy, která byla využívána zejména za účelem přepravy vytěženého dřeva. Sbírka expozice skrývá skvosty, jakými jsou dobové osobní i nákladní vozy a funkční parní i motorové lokomotivy. Právě parní lokomotiva v letním období táhne vůz s návštěvníky, kteří si kromě fantastického zážitku užívají i krásné výhledy. A to nejen na okolní přírodu, ale i na originální ocelový most, který pochází z původní trasy železnice.

Skanzen si dlouho pohrával s myšlenkou zpřístupnit tatranskou přírodu i lidem, kteří se do ní z různých důvodů nedostanou. Výsledkem je nová expozice, oddechová zóna. Jedná se o relaxační prostor přátelský ke všem – zdravým dětem i těm se speciálními potřebami, zdravým dospělým i těm s různým tělesným či mentálním handicapem. Je to bezbariérový prostor, kde je navigace řešena formou zábradlí z lan, obrubníků či informačních tabulí v Braillově písmu. Novinkou je i nová mobilní aplikace s možností přepnutí do znakové řeči či speciální 3D obrázky zvířecích druhů i reliéfu Tater. Posedíte si v hnízdě dravců, schoulíte se v medvědím brlohu nebo vystoupíte na vyhlídku s pohledem na Západní Tatry.

Vzhledem k rozšíření expozice starodávné vesničky doporučujeme udělat si celodenní výlet do muzea. Abyste nemuseli nikam spěchat a naplno si užili atmosféru místa, zarezervujte si ubytování v blízkosti skanzenu v Pribylině. Naše podstránky ubytování Pribylina a ubytování Vavrišovo Vám pomohou zorientovat se v různých nabídkách ubytovacích zařízení a vybrat si to pravé pro Váš pobyt blízko vyhledávaného skanzenu.

Vítejte v národopisné expozici v přírodě na Kysucích, v Muzeu kysucké vesnice – Vychylovka. Toto netradiční muzeum prezentuje lidovou architekturu a způsob života i kultury místních obyvatel na Kysucích v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století.

Muzeum se nachází v údolí Chmúra, v katastru obce Nová Bystrica, části Vychylovka, která patří do Chráněné krajinné oblasti Kysuce. Přeneste se do dob minulých a poznávejte všechny zajímavosti tohoto skanzenu. Můžete si zarezervovat ubytování v Nové Bystrici a naplánovat si tak pěkný výlet v období od května do října.

Co všechno můžete v muzeu najít

Muzeum kysucké vesnice – Vychylovka bylo zpřístupněno v roce 1981. První část jeho expozice tvořilo 22 ze 69 plánovaných objektů. Objekty v muzeu byly přeneseny z již neexistující obce Riečnica. Návštěvníci mohou obdivovat mnohé obytné domy, s podsklepenou maštalí, hospodářskými staveními i maštal se sýpkou. Tyto objekty patřily významným osobnostem, jako byl například tehdejší rychtář Adam Poništ.

V muzeu v přírodě se však nacházejí i jiné unikáty. Kopaničářské osídlení reprezentující usedlost u Hruskuliaka, objekty z Oščadnice, Korne či Harvelky. Nejen muže zaujme vodní mlýn a pila s hrázděnou konstrukcí z obce Klubina. Duchovně založení návštěvníci zase navštíví zděnou kapličku či hřbitov.

Prvotní myšlenka skanzenu ve Vychylovce byla zachránit nejcennější památky ze zaniklých obcí Riečnica a Harvelka. Ty měly být kvůli výstavbě vodní nádrže Nová Bystrica zatopeny. I proto si sem mnohé rodiny s dětmi, senioři nebo lidé bažící po historii mohou přijít připomenout jejich původní domov.

Muzeum jde s dobou, a proto během každé neděle nabízí výjimečný program pro své návštěvníky. Z akcí můžeme zmínit Kuchyni starých matek, Včelařskou a sladkou neděli, Neděli svatého Huberta a jiné. Zaujala Vás některá z nich? Pokud ano, seznam všech najdete přímo na webové stránce muzea. My Vám můžeme doporučit najít si jako parta přátel chatu v Nové Bystrici nebo blízkém okolí, abyste si expozici užili naplno.

A perlička pro Vás. Do skanzenu ve Vychylovce se dostanete nejen vlastním autem. Cestu si můžete užít také na lesní úvraťové železnici.

Muzeum oravské vesnice – Zuberec patří mezi velmi oblíbené atrakce na Oravě. Návštěva tohoto rozlehlého skanzenu pod širým nebem potěší děti i dospělé, milovníky historie i přírody. Muzeum je vzdáleno jen 4 km od obce Zuberec na polonině Brestová. Obklopeno je krásnou oravskou přírodou i známým pohořím Roháče.

Nejlépe se sem dostanete autem, k dispozici je bezplatné parkoviště jen 150 m od vstupu. Brány muzea jsou otevřeny celoročně, přesné otevírací hodiny a výši vstupného je třeba si ověřit na oficiální stránce.

Muzeum bylo založeno v roce 1967 a tvoří ho více než 50 domů. Většina staveb, které zde najdete, jsou originály přenesené z různých částí Oravy, několik objektů bylo rekonstruováno. Cílem muzea je ukázat návštěvníkům život tehdejších obyvatel, přiblížit jim architekturu, vybavení obydlí i způsob obdělávání polí a hospodaření.

Pro lepší orientaci je muzeum rozděleno na 5 částí. Dolnooravský rynk zobrazuje vesnici s tržištěm, Hornooravská ulice reprezentuje ulice s řadovou zástavbou, Goralské lazy ukazují typické usedlosti v horách. Nechybí ani kostel s hřbitovem a samozřejmě Mlýniště, kde se návštěvníci seznámí s fungováním a významem mlýna. Zajímavé informace se dozvíte také pomocí aplikace audioprůvodce, kterou si stáhnete přímo do telefonu.

Dnešní zahrádkáři se přiučí, jak se kdysi obdělávala půda, jaké nástroje se používaly a dozvědí se také o oblíbených plodinách – ovsu, žitu, luštěninách, bramborách či krmné řepě. Součástí expozice jsou i louky a pastviny. Děti jistě potěší zvířátka, která se zde pasou. Kromě ovcí a koz Vám návštěvu zpestří husy, slepice a v létě i koně.

Okolí Zuberce nabízí mnoho atrakcí a pestré možnosti využití času. Nenechte si ujít Roháčský vláček, adrenalin si zvýšíte na lanové dráze Tarzanka Zuberec. Rozhodně se vyplatí i výlet do přírody – zdolejte Sivý vrch a osvěžte se u krásného Roháčského vodopádu. V zimě si návštěvu skanzenu v Zuberci spojte s perfektním lyžováním v lyžařských střediscích v Zuberci.

K výletu za krásami tradičních obydlí se hodí i ubytování v podobném duchu. Vyberte si na našem portálu ubytování v dřevěnici v Zuberci nebo útulné ubytování v chatě či chalupě. Možností ubytování v okolí Muzea oravské vesnice je skutečně mnoho, stačí si jen vybrat.

Muzeum slovenské vesnice je expozicí spadající pod Slovenské národní muzeum v Martině. Tato expozice je budována v lokalitě Jahodnícke háje v jihovýchodní části města Martin již od 60. let 20. století. Je to největší národopisná expozice v přírodě na Slovensku, která poprvé otevřela své brány veřejnosti v roce 1972, od roku 2004 je v celoročním provozu.

Na ploše 15,5 hektaru se nachází více než 150 objektů obytného, hospodářského, technického, společenského a sakrálního charakteru pocházejících z regionů severozápadního Slovenska. Ne všechny jsou interiérově zpřístupněny návštěvníkům muzea, mnohé však ano. Mezi zastoupené regiony patří Orava, Turiec, Kysuce – Podjavorníky a Liptov.

Nejstarší zpřístupněnou expozicí areálu skanzenu je region Orava. Byla budována ve dvou etapách, v letech 1968–1972 a 1980–1984. Nejpozoruhodnější z usedlostí je určitě zemanská usedlost z Vyšného Kubína z roku 1748. Region je zastoupen 10 rolnickými usedlostmi. Návštěvníci zde však uvidí i technické objekty (olejárna z Oravského Veselého, kovářská dílna ze Suchej Hory), společenské objekty (hájovna a hospoda z Oravské Polhory), drobné sakrální objekty (kaple ze Bzín a Krušetnice) a solitéry rozličných hospodářských staveb (sýpky a bramborové jámy ze Zuberce, Dlhej nad Oravou a Sedliackej Dubovej).

Region Turiec byl budován v letech 1974–1990, přičemž expozice stále není dokončena podle původního plánu. Dominantou je římskokatolický dřevěný kostelík z Rudna z roku 1792, ve kterém se během programových akcí konají evangelické Služby Boží nebo římskokatolické mše svaté. Celkově má region stavebně zrealizováno 7 usedlostí (z Dubového, Moškovce, Nolčova, Trebostova, Čremošného, Sklabině, Slovian), 6 sakrálních staveb (kostel z Rudna, kaple z Benic, Slovian a Polerieky, zvonice z Košťan a Ondrašové), 2 řemeslnické dílny (kloboučnická a soukenická dílna z Veľkého Čepčína), 4 společenské objekty (obchod a požární zbrojnice z Laskáru, zemanská kúrie z Blažoviec, filagórie ze Slovenského Pravna, vozovna z Moškovce) a solitéry hospodářských staveb (stodola z Blatnice, sýpka z Karlové, hospodářská část usedlosti z Kaľamenové).

V regionu Kysuce – Podjavorníky je prezentována kultura a lidové stavitelství z oblastí Kysuce, Javorníky, Žiarská kotlina, Rajecká dolina a střední Pováží. Expozice byla budována v letech 1972–1985. Objekt elementární školy z Petrovic a bačov z Papradna představují nejrozšířenější variantu sezónně využívaného objektu extravilánu obcí oblasti Javorníky. Rolnické usedlosti z Kysuc jsou prezentovány v uliční zástavbě, v podobě rozptýlených sídel zase najdete sezónně využívané stavby z oblasti Kysuc a Javorníků.

Výstavba expozice regionu Liptov probíhala v letech 1974–1990, v roce 2005 byly návštěvníkům zpřístupněny první dvě usedlosti. Jedná se o usedlosti z Vavrišova a Východné. Nacházejí se zde i veřejnosti nezpřístupněné usedlosti z Liptovské Lužné, Hubové, Nižné Boce a Liptovské Sielnice, zvonice z Trsteného, sýpky z Ludrové a Hubové, maštal z Nižné Boce, zemanská kúrie z Kráľovy Lehoty, mraznice z Malinnej, kravíny z Liptovské Lužné, obytný dům z Vitálišovic a seníky z Liptovské Kokavy.

Expozice celého skanzenu podává návštěvníkům věrný obraz tradičního lidového stavitelství, bydlení a způsobu života na severozápadním Slovinsku v období druhé polovice 19. století a první polovice 20. století. Původním záměrem bylo vytvořit ucelený obraz o způsobu života a tradiční stavební kultuře na území celého Slovenska. Samozřejmě se znázorněním jednotlivých typových a regionálních stavebních specifik.

Když se během prohlídky muzea budete chtít občerstvit, navštivte objekt hospody z Oravské Polhory, který je pro tyto účely využíván. Ve skanzenu jsou organizovány i tvůrčí dílny pro základní školy s použitím tradičních technik výroby i materiálů. Dostanete se k nám autem z centra obce přes Jesenského ulici, směr Turčianske Teplice nebo Banská Bystrica.

Okolí Martina nabízí mnoho jiných zajímavých atrakcí, které stojí za to navštívit. Když už si budete plánovat prohlídku Muzea slovenské vesnice, určitě si výlet naplánujte vícedenní. Okolí Vám nabídne mnohé krásy a možnosti vyžití, naše stránka zase pohodlné ubytování Martin.

Archeoskanzen Havránok, jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit Liptova, se nachází na východním úpatí vrchu Úložisko, v nadmořské výšce 741,7 m n. m. Vznikl za účelem zachovat a prezentovat veřejnosti výsledky archeologického výzkumu a bádání, které probíhaly během budování vodního díla Liptovská Mara. V současnosti je expozice, která je tvořena stavbami, obětišti, nástroji a předměty, vyhlášena národní kulturní památkou.

Lokalita byla kdysi domovem několika řemeslnicko-zemědělských osad. Jejich obyvatelstvo bylo Kelty a jejich kulturou značně ovlivněno. Později byla oblast osídlena Slovany, v období 12. až 15. století se zde nacházela slovanská osada. Během procházky expozicí uvidíte zrekonstruované obytné, fortifikační i kultovní objekty z mladší doby železné, starší doby římské a ze středověku.

Opevněná svatyně, která nese prvky keltských náboženských rituálů, je dodnes unikátním objektem. V dobách své existence sehrávala roli duchovního centra, které přesahovalo hranice regionu, dokonce se zde vykonávaly různé magické keltské obřady. Původní věž středověkého kostela Panny Marie ze 12. století, která se nachází na břehu Liptovské Mary, patří mezi nejfotografovanější objekty okolí. Historie zemepanského hrádku na vrcholu Havránku, jehož základy, opevnění s palisádami, příkopem a obrannou věží jsou oblíbenou částí expozice, sahá taktéž do období středověku.

Liptovské muzeum v Ružomberku, pod které expozice na Havránku patří, dbá na regionální výchovu. Za tímto účelem jsou pravidelně organizovány kulturně-výchovné akce pro žáky základních a středních škol. Jejich cílem je prezentace a přiblížení dobového života Keltů i obyvatelstva púchovské kultury. Kromě toho bývá skanzen v období od jara do podzimu dějištěm pravidelně organizovaných kulturních akcí. Probíhají zde keltské obřady, zobrazení běžného života dobového Kelta, zpracování kůže, hrnčířství, obětování a dokonce nelítostné šermířské bitvy.

Keltské sídlo, jak expozici lidově říkají domácí, je z obcí Bobrovník a Vlachy přístupné po červené turistické značce. Jelikož se nachází v oblíbené lokalitě Liptov, doporučujeme Vám naplánovat si výlet na několik dní, abyste stihli probádat i jiné atrakce v okolí. Ubytování během výletu si najdete a zarezervujete přímo na stránkách našeho webu ubytování Bobrovník, ubytování Vlachy, ubytování Liptovská Sielnica nebo ubytování Liptov.

Gazdovský dvůr je stálou expozicí v Turé Lúce, městské části Myjavy. Zobrazuje tradiční formu života a bydlení v typické kopaničářské usedlosti v myjavském regionu z konce 19. století. Návštěva skanzenu, který pozůstává z citlivě zrekonstruovaného objektu, Vás vrátí v čase do období let 1900–1950. V domku si prohlédnete dobové kroje, nářadí i různé nástroje.

Zajímavostí je, že se nejedná o vysloveně statickou expozici, ale spíše o tzv. živý skanzen. O usedlost se starají hospodář spolu s hospodyní, kteří pocestného pohostí tak, jak se na správné hospodářství patří – bylinkovým čajem z vlastní zahrádky, chlebem s mastí nebo v ten den uvařeným selským jídlem. Téměř celý interiér i exteriér je autentický a do expozice jej darovali obyvatelé Myjavy, Staré Myjavy, Turé Lúky, Vrbovců, Brestovce a jiných kopaničářských obcí. Každý z darovaných předmětů má svůj věk, vlastní příběh a duši, ve které si uchoval kus života našich předků.

Pokud si s hospodyní posedíte uvnitř, můžete si vyzkoušet, jak se vážou myjavské šátky. V exteriéru hospodářství pobíhají hospodářská zvířata, pes hlídá panství a kocour dřímá na okně – téměř jako v pohádce. Není vyloučeno, že pána domu potkáte právě při péči o domácí zvířata. Pokud budete mít chuť a odvahu, můžete mu i pomoci. Vedle stodoly má hospodář dokonce připravené nástroje k práci – sáně, vůz, fukar, mlátičku, řezačku slámy, brány a různé náčiní.

Během roku Vám tento jedinečný skanzen na Myjavě dopřeje zažít pravý kopaničářářský život díky pravidelně organizovaným akcím. Zabijačka, pomlázka, dusání humna, kopaničářská svatba, a k tomu možnost vyzkoušet si tradiční myjavský kroj. Během dožínek se přímo v Gazdovském dvoře a jeho okolí připravuje jarmark s ukázkami tradičních řemesel, ochutnávkou regionální kuchyně a tou pravou dožínkovou zábavou. Vedle toho si prohlédnete ukázky tradičních polních prací bez použití moderní techniky a pokud se na to cítíte, můžete se přihlásit i do soutěže v sečení. Den švestek Vám zase přiblíží přípravu švestkových knedlíků, vaření tradičních švestkových povidel a dojde dokonce i na ochutnávku pálenky.

Láká Vás to na myjavské kopanice? Nedivíme se, je to krásný kraj, který láká každoročně stále více turistů toužících poznat naše kulturní dědictví, naši historii. Zarezervujte si ubytování na stránce obce ubytování Myjava a přijďte i Vy prozkoumat zákoutí naší země, o kterých jste dosud možná jen četli.

Skanzen Osturňa, který leží v rázovité zamagurské obci na severu Slovenska v okrese Kežmarok, se pyšní označením největší živý skanzen na Slovensku. Obec je od roku 1979 vyhlášenou památkovou rezervací lidové architektury. Dodnes si Osturňa zachovává své tradice a „vysmívá“ se moderní uspěchané době plné stresu a materiálních statků.

Řadí se mezi slovenské skvosty, k čemuž přispívají i fakta, jako například to, že není uměle vytvořená a obyvatelé si v rámci své historie a kultury zachovali určité prvky. Ať už je to typické osturňanské nářečí zvané „hvara“, zachovaný zvyk chodit v goralském kroji, práce na vlastním hospodářství či tradiční kuchyně.

Přibližně 9 km dlouhá obec Osturňa byla založena v roce 1313 a od té doby prošla mnoha těžkými zkouškami. Přetrpěla epidemii moru, války, požáry a odolávala povstáním. Zažila však i mnoho pozitivních změn, rozvoj školství, kultury, hospodářství a duchovního života. V roce 1648 již měla vlastní kostel i faru.

Půdorys obce je tvarován zdejším potokem, nachází se zde množství tradičních dřevěných domů s uzavřenými dvory v zajímavé řetězovité zástavbě. Místní architektura je originální a založená na detailech, které jsou patrné již díky skutečnosti, že rámy oken, nárožní konce břeven i spárování mezi nimi jsou malované.

V Osturni se zachovaly některé z původních goralských usedlostí. Skanzen je tvořen 157 památkově chráněnými objekty, které mají v přední části typického dvora dřevěný srubový dům se sedlovou střechou krytou šindelem a v zadní části stodolu s maštalí. Významnými pamětihodnostmi jsou řeckokatolický pozdně barokní chrám sv. Michala archanděla z roku 1796, dřevěná kaple svatého Kříže z roku 1898 a zděná kaple Zesnutí přesvaté Bohorodičky.

Obec leží mezi dvěma vyhledávanými národními parky, Tatranským národním parkem a Pieninským národním parkem. Zarezervujte si ubytování na stránce obce ubytování Osturňa a vydejte se po stopách starých goralů i neposkvrněné panenské přírody. Oblast Zamaguří je jako stvořená pro výlet za zážitky a poznáním, určitě tedy při svých toulkách nemiňte ani skanzen v Osturni.

Vlkolínec je osada pod vrchem Sidorovo, která je v současnosti památkovou rezervací lidové architektury zapsanou na seznamu UNESCO. Osada Vlkolínec je místní částí města Ružomberok v Žilinském kraji. Dostanete se sem odbočením z cesty mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí. Avšak chodníčky a cestičkami se do osady dostanete téměř z každé strany. Skanzen je jedinečný tím, že i v současnosti jsou některé domy trvale nebo dočasně obývané, proto je nutné, aby turisté navštěvovali pouze označené expozice.

V písemných pramenech se Vlkolínec poprvé přímo zmiňuje v roce 1461. Dalším důležitým datem byl 26. leden 1977, kdy se vláda Slovenské socialistické republiky s cílem ochránit kulturní hodnotu místa rozhodla, že se z osady stane památková rezervace lidové architektury. Napokon třetí významná událost nastala 11. prosince 1993, kdy došlo k zápisu Vlkolínce na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zástavbu osady v současnosti tvoří čtyřicet pět usedlostí, jde o dřevěné obytné domy i hospodářské budovy. Jelikož stavby rostly v prudkém svahu, nerovný horský terén vyrovnávali stavbaři takzvanou podezdívkou, tedy kamenným základem. Na něj ukládali otesané kmeny jehličnatých stromů. Stěny se ošetřovaly barevným vápenným nátěrem, což je vlkolínský unikát. Na střechy také využívali to, čeho bylo v okolí nejvíc, tedy dřevo, ze kterého vyráběli šindele. Většinu obytných domů tvoří tři místnosti: vstupní pitvor (kuchyně), komora (skladovací prostor) a jizba (obytný prostor i ložnice).

Kromě obytných domů se ve Vlkolínci nacházejí i další důležité budovy. Pravděpodobně nejstarší stavba v osadě je zvonice, postavená v roce 1770. Zvonice, která se stejně jako domy skládá z kamenného základu a dřevěné části, sloužila třikrát denně jako časové znamení a zároveň její zvonění svolávalo obyvatele k bohoslužbě a také upozorňovalo na požáry a jiná nebezpečí. Dominantou uprostřed osady je studna z roku 1860, hluboká 12 metrů, ze které si pitnou vodu brali všichni obyvatelé Vlkolínce. K důležitým stavbám se řadí i kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875 a někdejší budova školy.

Na loukách kolem Vlkolínce si návštěvníci mohou prohlédnout takzvané štále neboli seníky, ve kterých se ukládalo na zimu seno a teprve později se sváželo podle potřeby. Nedaleko osady lze narazit na několik pramenů vody, přičemž v některých vyvěrá pitná voda.

Součástí skanzenu je samozřejmě občerstvení a prodejna suvenýrů. V nabídce je po dohodě možnost návštěvy s průvodcem, ukázka řemesel, tvůrčí dílny a pro náročné i ochutnávka místních specialit.

Pokud Vás uvedené informace přesvědčily, že Vlkolínec stojí za návštěvu, zarezervujte si zde přes náš portál levné ubytování a zůstaňte na Liptově trochu déle, i kvůli krásným okolním horám, aquaparkům nebo lyžařským střediskům. V Ružomberku najdete široký výběr apartmánů či penzionů, v blízkém rekreačním středisku Hrabovo zase pohodlné chaty a luxusní dřevěnice.

Ľubovnianský skanzen je národopisnou expozicí v přírodě, která sestává z 25 objektů pocházejících z období od první poloviny 19. století do první třetiny 20. století. Dominantou je řeckokatolická dřevěná cerkev z Matysové z roku 1833, která je zasvěcena sv. Michaelu archandělovi. Dodnes se v ní během významných církevních svátků uskutečňují bohoslužby východního ritu.

Muzeum lidové architektury pod hradem či Muzeum zamagurské vesnice, jak se skanzenu ve Staré Ľubovni říká, otevřelo své brány veřejnosti v roce 1985, proto jej řadíme k nejmladším na Slovensku. Expozice zachycuje kulturní hodnoty regionu severozápadního Spiše a severozápadního Šariše, který byl etnicky smíšený. Svorně zde po staletí vedle sebe žili nejen Slováci, ale i Němci, Rusíni, Goralé a Židé. Je zde věrohodně zobrazena jedinečná různorodost vesnického života z okolí.

Skanzen je situován hned u Ľubovnianského hradu, se kterým tvoří dokonale působivou, jedinečnou krajinnou scenérii. Během prohlídky si všimněte detailů, jakými jsou vyprané prádlo na zápraží, nesmazaná tabule ve škole či svatební místnost. S citem laděná expozice Vám pomůže vrátit se myšlenkami do dob našich babiček a období, které naše generace nezažila.

Kromě již zmíněné cerkve si během prohlídky skanzenu prohlédnete sezónní polní obydlí charakteristická pro region Spiš nebo tradiční hospodářské objekty jako součásti usedlostí – maštal, sýpku, stodolu, hájovnu, mlýn, školu či kovářskou dílnu. Nejpočetnější zastoupení však mají typické roubené obytné domy z Velkého Lipníku, Litmanové, Jakubian, Kremné, Údola, Kamienky, Velké Lesné a Jarabiny, postavené v první třetině 20. století.

Skanzen Stará Ľubovňa chce být přátelský a přístupný všem. Proto zde najdete i 3D makety umožňující prohlídku objektu rukama pro nevidomé, tištěného průvodce v Braillově písmu i vodicí linii tvořenou zábradlími, směrovými údaji a odkazy, rovněž v Braillově písmu. Své brány skanzen otevírá i pro osoby s autismem. V letním období si zde vychutnáte piknik nebo s dětmi nakrmíte zvěř, která kdysi žila na tradičním selském dvoře. Nejmenší návštěvníci mají k dispozici dětský koutek s dřevěnými hračkami, sýpku se suvenýry i dřevěný kolotoč na ruční pohon.

Zmíněný sousední hrad ve Staré Ľubovni není jedinou atrakcí Spiše, kterou se vyplatí navštívit. Zarezervujte si ubytování v okolí skanzenu Stará Ľubovňa a poznejte všechny krásy, které region nabízí. Usnadníme Vám hledání. Na naší stránce ubytování Spiš najdete jednotlivé nabídky ubytovacích zařízení a na Vašich bedrech zůstane už jen plánování skvělého výletu.

Skanzen Humenné, známý také pod názvem Expozice lidové architektury a bydlení patřící pod Vihorlatské muzeum, se nachází téměř přímo v centru města Humenné. Skanzen je situován v blízkosti nádherného renesančního kaštelu – Humenského zámku, ve kterém sídlí již zmíněné Vihorlatské muzeum.

Návštěvníci na rozloze 4 hektarů najdou celkem 16 objektů, které spolu tvoří ucelenou představu o rázovité architektuře východokarpatského regionu. Jedná se o srubové domky zařízené dobovým nábytkem, hospodářské stavby, ale i různé rarity, mezi které patří kolářská, hrnčířská a kovářská dílna či vodní mlýn a studna. Všechny tyto objekty spolu s dobovými řemeslnými a hospodářskými nástroji vytvářejí dokonalý obraz o životě a bydlení na Zemplíně v dobách dávno minulých, které naše generace zná už jen z vyprávění.

Prohlídka začíná ve srubovém domě bez hospodářské části, který představoval typickou usedlost chudého rolníka se skromným interiérem. Ten sloužil pouze k pokrytí základních životních potřeb. Byl postaven v Klenové před 1. světovou válkou, do skanzenu jej přemístili v roce 1977. Budova je tříprostorová, pozůstává z komory, síně a světnice. Její stěny zhotovili z tesaných trámů. Jejich rohy jsou spojeny roubením a povrchově omazány hlínou. Zajímavý je obytný dům spojený s mlýnicí, který pochází z Vyšné Jablonky. Mlýnice návštěvníky okamžitě upoutá velkým dřevěným mechanismem mlýna s násypníkem a dvěma kameny, s jedním rotujícím a jedním stabilním.

Dominantou expozice je autentický řeckokatolický dřevěný chrám sv. Michala Archanděla z Nové Sedlice. Pochází z roku 1764 a je jedinečný i díky tomu, že byl původně zhotoven bez jakéhokoli kovového hřebíku. Dechberoucí barokní etážový ikonostas pochází z poloviny 18. století, některé ikony jsou dokonce ze 16. století. Kostelík stojí na vyvýšeném místě, jak kdysi doporučovaly tradice. Již tehdy měl vyjadřovat skutečnost, že je sídlem Boha, ke kterému se s pokorou obraceli všichni obyvatelé, od mládeže po starce, od rolníků po dřevorubce. Všichni v něm hledali jak lásku, tak i štěstí a porozumění.

Vesnická architektura a koloritu tehdejší doby nemohly opominout kovářskou dílnu. Skanzen v Humenném na ukázku disponuje dílnou převezenou z Nechvaľovy Polianky, jejíž inventář přesně odpovídá jejímu poslání. Základní výbavu dílny tvořilo ohniště s kovářským měchem, neboli dmychadlo. Nesměly zde chybět rozličné druhy kleští, kladiv, vybíječů a kovadlina. Součástí je přístřešek na podkovávání koní podkovami vyrobenými právě v dané dílně. Nedaleko dílny se nachází vahadlová studna, roubená sýpka s pivnicí a seník „oboroh“.

Jak je dobrým zvykem ve většině skanzenů, i zde se konají různé kulturní akce a ukázky lidových řemesel. Děje se to většinou v centru skanzenu, kde se nachází jakýsi malý amfiteátr. Zúčastněte se jich i Vy a zažijte tu speciální atmosféru. Zarezervujte si ubytování na naší stránce ubytování Humenné a budete to mít do skanzenu na skok.

Skanzen Čičmany se nachází v dolní části obce Čičmany. Malebná vesnička leží v kotlině Strážovských vrchů, nedaleko města Žilina. Malované chaloupky jsou architektonickým skvostem. Často je přirovnávají k perníkovým domečkům, jelikož vypadají jako ozdobený perník. Tyto srubové dřevěnice jsou pomalované geometrickými ornamenty a inspirované čičmanským krojem.

Po několika požárech ve 20. století byla v roce 1977 dolní část této obce vyhlášena památkovou rezervací. Nachází se zde 110 objektů, z toho 36 je národních kulturních památek. Dřevěnice se původně malovaly vápnem. Dnes hospodyně používají latexové barvy a geometrické vzory opět přemalují, když vyblednou.

Považské muzeum vlastní v této části dva domy a po rekonstrukci jsou oba zpřístupněny veřejnosti. Najdete zde expozici tradičního života na vesnici. Seznámíte se s dobovým bydlením, řemesly, kulturou a tradičním oděvem. Zajímavostí je lidové bydlení „velkorodiny“, které Vám představí srubový dům č. 42. Pod jednou střechou kdysi žili hospodář s hospodyní, jejich ženatí synové s nevěstami a dětmi. V dolní části domu se nacházela obrovská pec a v patře malé komůrky pro mladé rodiny. Společně si zde žili a hospodařili.

V horní části obce Čičmany stojí barokní zámek, který sloužil panstvu. Dnes je zde hotel a restaurace. Jelikož původní obyvatelé byli převážně pastýři ovcí, najdete zde i velká humna, stodolu a ovčín.

Okolí vesničky láká mnohé turisty k vycházkám do lesů. Z nedalekého vrchu Javorinka vedou četné cyklotrasy a na své si přijdou i milovníci paraglidingu. Během zimy si můžete vychutnat lyžování v lyžařském středisku Javorinka.

Výlet do skanzenu Čičmany je určitě vhodný pro rodiny s dětmi. Je nenáročný a zároveň velmi poučný. Po prohlídce se můžete občerstvit v místním bufetu a koupit si nějakou památku v obchůdku se suvenýry. A když se rozhodnete prodloužit si svůj pobyt v tomto kraji, nabízíme Vám ubytování v blízkosti skanzenu Čičmany na našem portálu.

Hornonitranský báňský skanzen důl Cigeľ v obci Sebedražie na Horní Nitře se nachází v autentických podzemních prostorách. Díky této jedinečné expozici zažijete na vlastní kůži, jak se den co den cítili horníci fárající do podzemí dolu Cigeľ. Cílem je originálním způsobem oživit hornonitranské hornické tradice, zachovat báňské prostory pro další generace v podobě, v jaké zůstaly bezprostředně po dobývání uhlí, a přiblížit extrémní podmínky této těžké práce.

Skanzen své brány veřejnosti otevřel v roce 2003. Prohlídku začnete jízdou báňským vláčkem až do hnědouhelného dolu, která má délku 2 312 m. Následně již pěšky sejdete do prostor podzemí, do hloubky 80–300 m pod povrchem, do bývalé části II. úseku. Pěší část má délku 566 m jedním směrem.

Během prohlídky Vás doprovázejí panely s výkladem audiovizuální techniky, což ještě více umocňuje atmosféru, podněcuje představivost a přináší emotivní zážitky. Příběh horníka tehdejší doby je prezentován i prostřednictvím statických či funkčních báňských technických zařízení.

Zážitek, který si z prohlídky báňského skanzenu odnesete, ve Vás bude ještě dlouho rezonovat. Průvodci jsou totiž ti nejpovolanější – bývalí horníci. Právě jejich výklad a vyprávění plné zážitků ve Vás vyvolají silné pocity. Podzemí je totiž magické místo. Když nevidíte jediný sluneční paprsek, cítíte jen chlad a vlhko, slyšíte ozvěnu a můžete se spolehnout jen sami na sebe a lidi, kteří jsou u Vás, tehdy pochopíte skutečný význam přátelství, odvahy a soudržnosti. Je to zkouška síly a vytrvalosti, kterou by si měl každý alespoň jednou za život projít.

Vstup do skanzenu se nachází přibližně 5 km jižně od města Prievidza, výborně dostupný z hlavní silnice na trase Prievidza – Nováky, dále směrem přes obec Sebedražie. Odbočka z hlavní silnice je značená informační tabulí, takže byste ji neměli minout. Avšak nejen skanzen, ale i jiné atrakce v okolí Prievidzi se vyplatí navštívit. Zarezervujte si nocleh na našich stránkách ubytování Prievidza a přijďte poznávat krásy okolí v tomto neobyčejném kraji.

Muzeum lidové architektury Bardejov je veřejnosti zpřístupněno od roku 1965 a pyšní se titulem nejstarší skanzen na Slovensku. Patří pod patronát Šarišského muzea v Bardejově. Přibližuje nám lidovou architekturu slovenského a rusínského etnika žijícího v regionu severního Zemplína a horního Šariše, která byla typická pro 19. a 20. století.

V celkovém počtu 24 obydlí, která jsou umístěna v zahradě, zde mají zastoupení 4 druhy staveb. Jedná se o stavby sakrální, obytné roubené, hospodářské a technické. Do období jejich vzniku Vás přenese nábytek a nářadí, které se nacházejí v jednotlivých stavbách. Nejrozšířenější varianty obytných domů jsou domy chudých rolníků z vesnice Frička a Krivé, dům středního rolníka z Petrové, dům rolníka z Kračúnoviec a obytná stavba drobného rolníka z Maľcova, všechny z 19. století.

Expozice v sobě ukrývá nejen významné, ale i vzácné exponáty. Za nejvýznamnější stavby se považuje řeckokatolický dřevěný chrám z Mikulášové z roku 1730 a cerkev sv. Mikuláše, což je pravoslavný dřevěný chrám ze Zboje v Bukovských vrších, který pochází z roku 1775. Najdete zde také kovářskou výheň, valchu na výrobu sukna, sušírnu ovoce a unikátní vrtné zařízení z 18. století, které bylo využíváno k výrobě dřevěných vodovodních trub na vodní pohon.

Veřejnosti je bardejovský skanzen bližší i díky různým akcím, které bývají pravidelně organizovány. Z mnoha zmíníme ty nejoblíbenější, jako jsou Hrnčířská neděle, Den řemesel, Odpoledne s folklórem či přehlídka rusínského a šarišského folklóru.

Skanzen se nachází na severovýchodě Slovenska, na okraji Bardejovských Lázní. Ať už se tedy nacházíte na ozdravném lázeňském pobytu, nebo jste si našli ubytování na stránkách ubytování Bardejov a hledáte tipy na výlety a atrakce v okolí, určitě návštěvu Muzea lidové architektury v Bardejově nevynechejte.

Báňské muzeum v přírodě Banská Štiavnica se nachází na okraji města, v malebném údolí pod tajchem Klinger. Skanzen patří pod záštitu Slovenského báňského muzea v Banské Štiavnici, které vzniklo v roce 1964 a celkově představuje komplex 8 expozic.

Je naší nejstarší a tematicky nejrozsáhlejší hornickou expozicí. Zobrazuje vývoj rudného hornictví v středoevropském prostoru v období od středověku po konec 20. století. Prohlídka spolu se zajímavým výkladem průvodce Vám zodpoví otázky, jaké to asi bylo být horníkem, jaké stroje používali, jak těžkou práci měli, jaké byly techniky fárání a co všechno museli horníci ovládat. Jedná se o velmi zajímavou část naší historie.

Gápl na koňský pohon se považuje za nejvzácnější exponát banskostiavnického skanzenu. Jedná se o jediný stroj-motor od báňského výtahu, který se podařilo na Slovensku zachovat. Stejně tak je velmi vzácným exponátem Kachelmanův vodnosloupcový těžní stroj, který je památníkem éry strojů, jež v 18. století zachránily banskostiavnické hornictví před jeho zánikem.

V rámci povrchové expozice skanzenu Banská Štiavnica stojí za pozornost nejen prohlídka jedinečných technických hornických památek a budov celého regionu, ale také velmi oblíbená naučně-geologická expozice. Ta na relativně malé ploše zobrazuje geologický vývoj Slovenska. Mezi oblíbené zážitky skanzenu Banská Štiavnica patří fárání do štoly Bartolomej. Jedná se o prohlídku podzemí, která se realizuje za přísných bezpečnostních podmínek (zakrytá dýchací cesty, přilba, plášť, dezinfekce).

Prostor skanzenu je vhodný i pro rodiny s dětmi. V dole budou mít nezapomenutelný zážitek a čas si mohou zkrátit na dětském hřišti či u vláčků. Proto neváhejte a naplánujte si do tohoto jedinečného báňského muzea výlet. Při rezervaci ubytování Vám bude nápomocná stránka ubytování Banská Štiavnica.

Národopisné muzeum s kovářskou vyhní je situováno v usedlosti na Hlavní ulici číslo 130 v obci Moldava nad Bodvou. Jedná se o expozici Slovenského technického muzea v Košicích. Objekt je ojedinělou zachovanou ukázkou, která věrohodně zobrazuje specializovanou maloměstskou a vesnickou kovářskou dílnu. Jeho prohlídka je zpřístupněna pouze po předchozím ohlášení v Městském kulturním středisku. PhMr. Gustáv Stibrányi, čestný občan města, má v muzeu vystaveny některé své archeologické nálezy.

Objekt muzea byl postaven z kamene v období kolem roku 1830. Jedná se o šestiprostorovou jednopodlažní lidovou stavbu, která představuje typický abovský dům z poloviny 19. století. V přední části se nachází pracoviště původního uživatele usedlosti. Je jím autentická kovářská vyheň s otevřeným ohništěm, otevřeným komínem a kovářským ponkem. Při pozorné prohlídce jednotlivých nástrojů neunikne pozornému oku návštěvníka fakt, že zde byli podkováváni i koně, což potvrzuje i přítomnost přístřešku před vyhní.

Při přechodu dále do domu uvidíte tři místnosti. Ve středu domu se nachází kuchyně, zařízená a vybavená tak jako původně na konci 19. a začátku 20. století. Vedle ní je místnost s obuvnickým cechem, který měl v obci Moldava dlouhou tradici. Zadní místnost disponuje ukázkami nástrojů rozličných cechů, krejčovského, kloboučnického a perníkářského.

Zároveň se zde nachází malá galerie či obrazárna, kde jsou vystaveny dobové fotografie a malby města. Kromě nich si zde prohlédnete i tkalcovský stav, dodnes funkční. Zadní část objektu byla hospodářského charakteru. Nachází se zde maštal pro dobytek a prostor s uskladněným dobovým nářadím a zachovanými zemědělskými stroji.

Udělejte si výlet k této unikátní kovářské dílně a prohlédněte si hned i okolí. Východní Slovensko totiž má co nabídnout, ať už jsou to skvělé atrakce, nebo nabídky ubytování. Ubytování si najdete na stránce ubytování Moldava nad Bodvou.

Včelařský skanzen (známý také jako muzeum či paseka), situovaný v krásném anglickém parku v obci Kráľová pri Senci, patří mezi největší včelařské skanzeny ve střední Evropě. Je významnou sbírkou cenných informací o životě a fungování včel. Dokonce si můžete na vlastní oči prohlédnout originál tisícileté včely, která byla použita ve filmu Juraje Jakubiska.

Toto malé včelí království, jak mu s oblibou říkají místní, bylo založeno v roce 1930. Tehdy sloužilo původně jako učiliště pro budoucí včelaře. V roce 1932 byla paseka předána Krajinskému ústředí včelařských spolků na Slovensku a postupně se od roku 1961 začalo s budováním včelařského skanzenu. Brány pro veřejnost byly otevřeny v roce 1975. Dnes Vám unikátní muzeum včelařství nabízí ukázky skutečně unikátní sbírky úlů. Shromažďuje jedinečné materiály o vývoji včelařství, o tom, jak ho můžeme my jako lidstvo využívat v různých oblastech našeho života, a v neposlední řadě o výrobě medu.

Včelařská paseka Vám během prohlídky dá odpověď i na to, proč by člověk bez včel nepřežil. Dozvíte se, že včely jsou na světě již více než 150 milionů let, a samozřejmě také tajemství jejich vzácných produktů. Ať už je to tekuté zlato, jak se medu lidově říká, propolis, mateří kašička, pyl či v neposlední řadě vosk.

Muzeum disponuje více než 300 exponáty, z nichž každý umí vyprávět svůj vlastní příběh. Některé z vystavených úlů byly používány dokonce již v 17. století. Nachází se zde budova velkého včelína, kde jsou vystaveny medomety, lisy na mezistěny a různé pomůcky a potřeby včelařů mapující vývoj včelařství na Slovensku.

Z Včelařské paseky odejdete skutečně obohaceni. O nové informace, zážitky, vnitřní vděk včelkám a jejich neúnavné práci, a v neposlední řadě možná i o zakoupené pravé včelí produkty. Pokud se chcete také zúčastnit některé z konaných akcí, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v Senci a jeho okolí, abyste mohli navštívit i jiné atrakce, které okolí skanzenu a Sence nabízejí.

Pokud toužíte zpomalit a na chvíli se přenést do dob našich předků, návštěva Památkové rezervace Bobrova raľa v Podbieli Vám tento zážitek dopřeje naplno. Tento jedinečný soubor zachovaných dřevěnic z konce 19. a začátku 20. století je výjimečným příkladem tradiční oravské vesnické architektury. Rezervace je volně přístupná během celého roku, ideální pro individuální prohlídky. Avšak pouze co se týče exteriéru, jelikož jsou všechny objekty v soukromém vlastnictví.

Autentická architektura v srdci Oravy
Bobrova raľa je největší zachovaný komplex původních hospodářských dvorů svého druhu na Slovensku. Typická dvouřadá zástavba domů kolem trojúhelníkové návsi a kostela zachovává původní sídelní formu obce Podbiel. Dřevo jako hlavní stavební materiál, srubová konstrukce domů na kamenných podezdívkách, strmé šindelové střechy se zdobenými štíty – to vše vytváří harmonický celek s velkou historickou hodnotou.

V každém dvoře se za obytnou částí nacházejí hospodářské budovy – maštale, stodoly, chlívy či kůlny, některé z nich zděné. Původní domy pozůstávaly z jizby, síně a komory, později přestavěné na zadní jizbu. Kuriozitou je, že v některých domech bydlely dvě rodiny, přičemž měly společnou kuchyni a vstupní prostor.

Historie a význam rezervace
Oblast Bobrovy raľe byla v roce 1977 vyhlášena Památkovou rezervací lidové architektury. Domy v tomto komplexu jsou mimořádně cenné také díky zachovaným detailům – některé stropní trámy nesou stavební nápisy s datem výstavby a jmény původních majitelů. Díky minimálnímu zásahu moderní výstavby v centru Podbiela si rezervace zachovala svůj autentický charakter.

V zrekonstruované budově bývalé církevní školy č. 194 se nachází malé etnografické muzeum, které prezentuje předměty denní potřeby, zemědělské nářadí a liturgické předměty. Muzeum je otevřené během letní turistické sezóny; mimo sezónu je možné dohodnout si návštěvu se správcem farnosti.

Praktické informace pro Vaši návštěvu
Tento malebný cíl představuje ideální volbu pro rodiny s dětmi, seniory i pro všechny milovníky historie a architektury. Samotná prohlídka je zcela nenáročná a její doporučená délka se pohybuje přibližně v rozmezí šedesáti až devadesáti minut, během nichž si v klidu vychutnáte celou atmosféru místa.

Z hlediska přístupnosti je celý areál bezbariérově přístupný, avšak vzhledem k přírodnímu povrchu cest doporučujeme zvýšenou opatrnost při pohybu s dětským kočárkem nebo na invalidním vozíku. Pokud se na výlet chystáte se svým čtyřnohým přítelem, domácí mazlíčci jsou v areálu povoleni za předpokladu, že budou na vodítku a majitelé budou dodržovat všechna pravidla slušného chování.

Přístup a služby v okolí
Obec Podbiel leží v okrese Tvrdošín na Oravě a je snadno dostupná autem. Parkování je možné na více místech v obci. V blízkosti se nacházejí restaurace, menší obchody a základní občanská vybavenost. Podbiel je zároveň ideálním výchozím bodem pro další výlety do oravské přírody, zejména směrem k pohoří Roháče.

Památková rezervace Bobrova raľa je unikát, který ukazuje, jak harmonicky uměli naši předkové spojit praktičnost, krásu a úctu k přírodě. Pokud hledáte výlet plný ticha, tradice a historie, Podbiel je tou správnou volbou.

Sklářský skanzen Sklenný sen ve Valaské Belé je unikátní místo, kde poznáte a objevíte tajemství, která v sobě skrývá sklo. Za jednotlivými kousky skla, ať už jsou to sklenice, misky nebo různé dekorační předměty, se totiž ukrývá příběh, který je vskutku fascinující. Ruční výroba skla je umění, které by nemělo zůstat zapomenuto.

Skanzen Vám přiblíží práci našich předků. Objevíte tajemství tradičního sklářského řemesla, které se už jen tak ledaskde neuvidí. Zapálená pec, ze které sálá obrovský žár. Nástroje potřebné k opracování hmoty. A v neposlední řadě žhavé sklo připomínající tekoucí med, měkké a poddajné, které se přímo před Vašima očima tažením, mačkáním a foukáním mění z beztvaré hmoty v úžasné mistrovské kousky. To je zážitek, který ve Vás zanechá dojem a už se nikdy na sklo nebudete dívat tak jako doposud.

Návštěvou skanzenu zjistíte odpovědi na otázky, co je to sklovina a co všechno se dá ze skla vyrobit. Zjistíte, jak se používá sklářská píšťala i jak se vyrábí hutní a foukané sklo. Je neskutečným zážitkem vidět skláře při foukání a tvarování jednotlivých předmětů podle tradičních postupů.

Sklářské umění bylo opravdu těžkou, byť krásnou prací. Teplota v pecích, u kterých kdysi mistři skláři foukali sklo, dosahovala až 1 450 °C. Uvnitř byla rozžhavená sklovina a z ní se postupně vytvářely různé předměty, v oněch dobách zejména užitkového skla.

Zamysleli jste se někdy při pití ze sklenice nad tím, jakou cestou si prošla, aby nakonec dostala svůj tvar a splnila účel? Možná právě i s takovou otázkou ve svém nitru odejdete z prohlídky sklářské expozice. Okolí však nabízí i mnoho jiných míst, která Vám doporučujeme navštívit a prohloubit si zážitek z výletu. Zarezervujte si vhodné ubytování v okrese Prievidza a navštivte sklářský skanzen i různé jiné atrakce v okrese Prievidza.

Skalní obydlí Brhlovce jsou vysunutou expozicí Tekovského muzea v Levicích. Leží ve stejnojmenné obci Brhlovce v Nitranském kraji, která je památkovou rezervací lidové architektury. Jedná se o slovenskou unikátní ukázku osobité formy lidového stavitelství, která údajně původně sloužila k účelům ochrany před loupeživými nájezdy Turků, později jako domy pro chudé.

Expozici, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1992, tvoří usedlost číslo 142 v uličce „Šurda“. Součástí usedlosti, ve které se expozice nachází, je zděný dům z konce 19. století, zděný dům s datováním 1932 na průčelí a dvoupodlažní prostory vysekané do skály. Přízemí pozůstává z letní kuchyně, komory a ukázky tehdejších kamenických výrobků a nářadí. Patro je tvořeno komůrkou a vyhlídkovou terasou. Dojem dotváří dobový nábytek, kterým je interiér zařízen.

Právě vytesání obydlí do tufu se považuje za unikát, jelikož oplývají jedinečnou vlastností. Tou je, že v létě chladí, v zimě hřejí. Využitím této tepelné výhody během výstavby obydlí je poukázáno na šikovnost, vynalézavost a zručnost tehdejšího osadníka a celkový způsob života.

Díky expozici skalních obydlí získalo Tekovské muzeum v roce 1994 jako první slovenská instituce uznávané mezinárodní ocenění Europa Nostra. Překvapující je fakt, že některá ze skalních obydlí jsou dodnes obývaná nebo využívaná jako vinné sklepy, případně jako hospodářské prostory.

Pokud si to chcete ověřit, existuje jen jediný zaručený způsob. Přijet se o tom přesvědčit na vlastní oči. Jelikož celý kraj nabízí i mnoho jiných zajímavých atrakcí, nejlépe uděláte, když si naplánujete vícedenní výlet. Ubytování, odkud budete mít všechny možnosti výletů nejblíže, si zarezervujete velmi jednoduše na stránce ubytování Nitranský kraj a ubytování Levice.

Archeopark Nitriansky Hrádok je známý také pod pojmem „Slovenská Trója“. Nachází se v obci Šurany, v lokalitě Zámeček. Toto unikátní archeologické naleziště je národní kulturní památkou a každoročně ho navštíví mnoho turistů a milovníků historie.

Lokalita má rozlohu téměř 15 ha a řadí se mezi největší a současně nejbohatší archeologická naleziště ve střední Evropě. Přináší důkazy osídlení od období neolitu až po období příchodu Slovanů. Jako první na tomto místě začal s vykopávkami Ján Eisner, zakladatel slovenské archeologie.

Archeopark disponuje informačními a naučnými tabulemi, na kterých se nacházejí veškeré informace o životě v dané lokalitě a o soše Hrádocké Venuše. Do budoucna se plánuje rozšíření expozice archeoparku o amfiteátr a repliky historických obydlí z různých kultur.

Velmi významným artefaktem je již zmíněná soška Hrádocké Venuše, která pochází z období osídlení lengyelskou kulturou. Sošce se říká také Magna Mater, její původ se datuje do období 4800–3500 před n. l. a má výšku 27 cm. Její vyobrazení jsme kdysi každodenně měli na očích, jelikož se stala předlohou designu slovenské dvoukorunové mince.

Přijďte si sami prohlédnout toto unikátní místo s evropským významem. Navštivte stránku ubytování Šurany, kde najdete vhodné přenocování během Vašeho výletu. Skanzen určitě není jedinou atrakcí v okolí Šuran, prohlédněte si i seznam ostatních a Váš výlet v oblasti Dolní Nitry hned nabude komplexnějšího obrazu.

Pravěká osada Mokrý kút se rozprostírá na prostorné louce nedaleko obce Vyšný Kubín, v malebném prostředí Chočských vrchů a Oravské vrchoviny. Je považována za unikátní archeopark, ve kterém si na své přijdou všichni, malí i velcí.

Vznikla díky iniciativě archeoložky Ľubice Kupcové, která spolu s dalšími nadšenci do historie začala v roce 2012 pracovat na projektu pravěké osady. Návštěva této jedinečné osady Vám přiblíží lužickou kulturu, která zde panovala v dobách bronzové a železné. Zjistíte, jak lidé žili v pravěku, čím se živili, co si oblékali, ale i to, jaké nářadí při své běžné práci používali.

Skanzen má rozdělený areál. Nachází se zde obytná část, výrobní a hospodářský areál. Máte možnost zde vidět zrekonstruovaný přístřešek typický pro lužickou kulturu oravského typu, který tvoří hlavní část expozice. Dřevěné přístřešky se zde nacházejí celkem tři, přičemž každý chrání jinou pec. Pece, které jsou dosud funkční, sloužily k pečení chleba, vypalování keramiky a tavení bronzu. Hospodářský areál Vám přiblíží pěstování plodin i chov zvířat.

V pravěké osadě můžete během organizovaných workshopů nahlédnout do tajů života v minulosti. Uvidíte, jak se pomocí dvou dřívek rozdělával oheň, jak se odlévaly potřebné a funkční nástroje z bronzu, pekl chleba a placky či jaký byl postup vypalování keramiky ještě dlouho před vynálezem hrnčířského kruhu.

Návštěva archeoparku se doporučuje jako celodenní výlet. Proto je vhodné najít si ubytování v okolí, abyste se nemuseli ve stresu večer vracet domů, a možná napokon navštívíte i jiné atrakce na Oravě. S nalezením toho správného Vám pomohou naše stránky ubytování Vyšný Kubín a ubytování Orava.

Středověká vesnice sokolníků je jedinečný archeoskanzen pod Oravským hradem v obci Oravský Podzámok. Tento skanzen je jediný svého druhu na Slovensku. Návštěvníkům přibližuje život běžného člověka v období raného středověku, tedy období Velké Moravy.

V sokolnické vesnici během prohlídky uvidíte stavby s dobovou architekturou. Řemeslníci Vám představí své vznešené starodávné řemeslo a dovolí Vám, abyste si ho vyzkoušeli. Nebo toužíte po střelbě z luku či snad projížďce na typickém žebřiňáku? Skanzen Vám to vše umožní.

Propracovaná vystoupení zajistí Sokolníci krále Svatopluka. Právě díky nim budete mít kus divoké přírody přímo na dosah své vlastní ruky. Vystoupení s dravými ptáky v autentickém dobovém oblečení jsou pastvou pro oči. Při některých se stanete součástí vystoupení, u dalších budete udiveně přihlížet, u jiných přímo jásat. Určitě se je vyplatí vidět. Je to zážitek pro děti i dospělé.

Pokud se toužíte přenést do minulosti, vidět dobově oblečeného sokolníka se vznešeným tvorem na ruce a s majestátně se tyčícím hradem v pozadí, jste na správném místě. Avšak i jiné atrakce na Oravě a v jejím okolí stojí za to, abyste je navštívili. Zarezervujte si ubytování na stránkách ubytování Oravský Podzámok či ubytování Orava a prodlužte si svůj pobyt na pár dní. Odjedete s nezapomenutelnými zážitky, to Vám slibujeme.

Báňský skanzen je vybudován v obci Hnilčík, v okrese Spišská Nová Ves. Jako mnohé jiné, i tato obec se kdysi řadila mezi hornické obce regionu jižní Spiš. Skanzen byl v roce 2012 zřízen z iniciativy místního občanského sdružení. Muzeum je prohlášeno Národní kulturní památkou.

Skanzen se skládá ze tří částí: z muzejní expozice, štoly Ľudmila a naučných montánních stezek. Muzejní expozice, která se nachází v prostorách bývalé školy v místní části Jerohuta, je členěna na tematické celky. Ty jsou zaměřeny na historii obce Hnilčík, etnografii a materiální dědictví předků, geologickou stavbu a živou přírodu, historii hornictví a zpracování místních rud. Budova, v níž se expozice nachází, pochází z roku 1937 a až do roku 1972 sloužila jako škola. Je chráněna jako národní kulturní památka a je velmi cenná pro své originální stavební řešení.

Štola Ľudmila je součástí skanzenu jako podzemní expozice. Jde o důlní chodbu, která byla účelovým báňským dílem. Na jejím konci se nachází sklad výbušnin. Prostor sloužil jako sklad až do ukončení dobývání rud (30. léta 20. století) a následně byl opuštěn.

Naučné montánní stezky Vás provedou pěkným přírodním prostředím. Jde o následující trasy: trasa A Jerohuta – Roztoky, trasa B Bindt, trasa C Kira – Štolvek – Suchá hora – Grétla, trasa D Údolím Železného potoka. Uvedené trasy návštěvníkům přiblíží i mnohé jiné památky, které hornictví v hnilčíckém katastru zanechalo. Jsou jimi četná obydlí horníků, ruiny úpravny a pražírny železné rudy v Bindtu, autentické objekty skladů střelného prachu, bývalé správní a obytné budovy báňského závodu v Bindtu, areál autentických správních a obytných budov báňského závodu v Roztokách, portály štol z 18. a 19. století, hornická zvonička v Bindtu, stejně jako zbytky železničních těles a mostů železnic Markušovce – Roztoky a Markušovce – Bindt.

Přijďte poznat hornickou historii tohoto krásného kraje. Jeden den Vám však na to rozhodně nepostačí. Na našich stránkách ubytování Hnilčík najdete to pravé ubytování pro Vás, abyste si poznávací pobyt po atrakcích Spiše naplno užili a nestresovali se tím, zda stihnete odjezd vlaku, nebo ne.

Lesnický skanzen, který patří pod správu Lesů Slovenské republiky, š. p., se nachází ve Vydrovské dolině, přibližně 1 km od Čierného Balogu, přímo v srdci Slovenska ve Veporských vrších. Jeho vybudování je odpovědí na mnohé otázky veřejnosti týkající se našeho největšího přírodního bohatství. Reprezentuje lesnictví celé naší země. Areál skanzenu o rozloze až 140 ha je součástí okolních lesů, které žijí svým běžným životem, včetně běžné lesnické práce.

Vznik skanzenu Vydrovo se datuje do roku 2002, kdy byl slavnostně položen základní kámen. Od té doby prošel skanzen dlouhou cestu, jejímž vyvrcholením je dokonalá ukázka života v symbióze s přírodou. Stezka lesního času má délku více než 4 km a najdete na ní přibližně 80 zastávek se zajímavými exponáty. Na jednotlivých stanovištích objevíte životodárné schopnosti lesa. Prostor rafinovaně dotvářejí přírodní díla mezinárodní skupiny umělců Ekoartu.

Toto živé přírodní muzeum je propojeno s obcí naučnou stezkou obce Čierny Balog, kterou můžete využít pro zpáteční cestu. Avšak velmi oblíbeným způsobem přepravy je i jízda Čiernohronskou lesní železnicí, která návštěvníky dopraví přímo na zastávku Vydrovo – Skanzen buď z Hronce, nebo z Čierného Balogu.

V rámci skanzenu navštívíte několik expozic. Jizba starého hajného je rekonstrukcí pracovního prostoru a představuje kancelář hajného z období první poloviny 20. století. Lesy a život je mírně „provokativní“ expozicí, která poukazuje na problematiku vztahu člověka a přírody. Velmi přímo ukazuje na zhoubný vliv současného konzumního životního stylu, který je vůči lesu velmi nešetrný a může vést až k jeho kolapsu. Les v zrcadle vědy návštěvníkům ukáže, jaký je význam lesa pro člověka v minulosti i současnosti, a zaměřuje se na aktuální stav rozpadajících se smrkových lesů. Snaží se najít možné příčiny tohoto úpadku a přináší i řešení zdravotního stavu našich lesů. Poslední expozice má symbolický název Strom je modlitba země k nebesům... a je tvořena dřevěnými sochami ze soukromých sbírek, které se nacházejí v Lesní kapli.

I děti si zde přijdou na své, ať už to bude naučná stezka s vyhlídkovou plošinou, nebo obora s živými zvířaty. Za oborou s divokými prasaty je situována pocitová stezka, která je velmi oblíbenou atrakcí. Pozůstává z trávy, písku, dřevní štěpky, kamene a vody a doporučení je jasné: projít naboso! Nervy v našich končetinách jsou propojeny a pocity, které do těla dostaneme právě bosou chůzí po různých druzích povrchu, dodají pocit rovnováhy. Ten dále blahodárně působí na všechny části našeho těla.

Oficiální stránka skanzenu nabízí ke stažení přehlednou mapku areálu, kde jsou vyznačeny různé prohlídkové trasy s ohledem na náročnost a délku trvání. Budování skanzenu však stále není ukončeno, neustále chce svým návštěvníkům přinášet něco nového. Zaujmout chce však nejen krásnou expozicí, ale i akcí Den stromu, která se koná každoročně. V rámci doprovodného programu společně zasadíte strom, zasoutěžíte si a ukázkami Vám skanzen přiblíží řemesla úzce propojená s lesnictvím.

Je dobré si předem promyslet, kterou trasou se přes skanzen vydáte, jelikož podrobná prohlídka celého areálu trvá téměř celý den. Rozhodně se však vyplatí, protože právě les a jeho atmosféra Vás dobijí nejlepší možnou energií, která je pro každého z nás tak velmi potřebná. Doporučujeme Vám zarezervovat si nocleh na našich stránkách ubytování Čierny Balog nebo ubytování Brezno a přijet si odpočinout do čisté přírody plné autentických zvuků, vůní a zážitků. Nechte les, ať Vám vypráví svůj vlastní příběh.

Hornický dům v liptovské obci Vyšná Boca je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Věrohodně zobrazuje tradiční způsob života a bydlení hornické rodiny. Dům, který je národní kulturní památkou, daroval pro muzejní účely jeho poslední majitel, pan Daniel Böhmer.

Dům má pětiprostorovou expozici se zachovaným původním systémem vytápění a také s jeho originálním původním vybavením. Vstupem do domu je síň, která měla komunikační funkci, ale byla využívána i k přípravě jídla. Přední světnice byla jen velmi příležitostně a ojediněle obývaná místnost. Zadní světnice, využívaná pro každodenní život a spaní, je expozicí z dějin hornictví v okolí Vyšné Boce. V domě se nacházejí dvě komory. Jedna z nich, „izbenná“ komora, sloužila k příležitostnému přespání, uložení oblečení a peřin. Druhá komora sloužila k uskladnění potravin a hospodářského nádobí.

Součástí usedlosti je i hospodářský objekt „staj“, ve kterém se nachází expozice chovu dobytka, ovcí a lučního hospodaření. Ty byly pro obec Vyšná Boca velmi důležité, jelikož po útlumu hornické činnosti se právě tyto aktivity staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V letním období se zde konají různé doprovodné programy, například „Bocké batohy“ s ukázkami tradičních forem transportu sena. Příležitostně bývají organizovány akce věnované hornickým tradicím Bocianské doliny.

Při plánování výletu k jednotlivým atrakcím na Liptově určitě nezapomeňte na Hornický dům Vyšná Boca. Pro komplexní zážitek doporučujeme udělat si výlet po okolí vícedenní. Pro rezervaci ubytování můžete využít naši stránku ubytování Vyšná Boca, kde najdete například skvělé chaty a chalupy k pronájmu.

Miniskanzen dřevěných chrámů je slovenský unikát, který je vybudován v areálu Baziliky minor v obci Ľutina v sabinovském okrese. Repliky dřevěných chrámů, které jsou sestaveny v měřítku 1:10, patří mezi skvosty lidové sakrální architektury východního Slovenska. V roce 2011 miniskanzen otevřel a posvětil prešovský arcibiskup a metropolita Ján Babjak SJ.

Výstavba tohoto unikátního projektu probíhala v několika etapách. Díky spolufinancování Evropskou unií v rámci Programu přeshraniční spolupráce Polská republika – Slovenská republika (první a druhá etapa) a norským finančním mechanismům (třetí etapa) se podařilo rozšířit expozici také o chrámy z Polska a Ukrajiny.

První etapa byla realizována v letech 2011–2012 a do skanzenu přinesla 11 miniatur z okolí Sniny. Zmenšeniny pocházejí z obcí Brežany, Hrabová Roztoka, Inovce, Jalová, Kalná Roztoka, Kožuchovce, Matysová, Ruská Bystrá, Ruský Potok, Topoľa, Uličské Krivé.

Druhá etapa byla realizována v roce 2013 a přinesla do skanzenu dalších 10 exemplářů, zejména z okolí Bardejova. Zmenšeniny pocházejí z obcí Frička, Hutka, Jedlinka, Kožany, Krivé, Lukov-Venecia, Mikulášová, Tročany, Vyšná Polianka, Zboj.

Třetí etapa byla realizována v letech 2015–2016. Do skanzenu přinesla další zmenšeniny, tentokrát z obcí Bodružal, Dobroslava, Hunkovce, Korejovce, Krajné Čierno, Ladomirová, Miroľa, Nižný Komárnik, Potoky, Príkra, Šemetkovce, Vyšný Komárnik. Zmenšeniny ukrajinských chrámů přibyly z obcí Jaseňa, Kanora, Lazečšina, Rekity, Svaľava a Užok. Následné doplnění 9 miniatur z okolí Svidníku (2015–2016) bylo financováno dary organizací slovenských krajanů a soukromými dárci z USA.

Během prohlídky miniatur si všimněte jejich rozmístění v pěkně upraveném oploceném a osvětleném areálu. Každá zmenšenina má svou vlastní informační tabuli s popisem a stručnou historií. Většina zmenšenin slovenských chrámů pochází z 18. a 19. století. Každý z prezentovaných chrámů je originální a něčím výjimečný. Celosvětovou hodnotu potvrzuje dokonce i zařazení osmi chrámů slovenské části Karpatského oblouku na Seznam UNESCO.

Obec Ľutina, ve které se miniskanzen nachází, je známým a vyhledávaným poutním místem. Neváhejte tedy už ani chvíli a naplánujte si výlet právě do jejího okolí. Vhodné ubytování najdete na našich stránkách ubytování okres Sabinov.

Archeologický skanzen v obci Nižná Myšľa je situován v lokalitě považované za jedno z nejbohatších archeologických nalezišť v naší zemi, která zaznamenávají pravěká osídlení. Z lokalit byla jako první zmíněna Skalka, následně Alamenev, Koscelek, Moľva, Proboštství (Prepoštstvo) a Váhreď (Várhegy).

V posledně jmenované jsou postaveny repliky původních obydlí z období starší a střední doby bronzové, která zanikla přibližně v období 1400 př. n. l. První archeologický výzkum začal již v roce 1948, od roku 1977 probíhá výzkum systematicky. Bylo nalezeno přibližně 2 300 nádob a 5 000 předmětů z kamene, kostí a bronzu, které měly rozličný význam. Archeologické předměty jsou vystaveny v obecním muzeu, které se nachází v historické budově zámku ze 13. století.

Komplex dvou osad a pohřebiště, které společně tvoří archeologické naleziště, se nachází jižně za obcí Nižná Myšľa, na kopečku v nadmořské výšce 217 m. Opevněná osada I. představuje nejstarší osadu otomansko-füzesabonské kultury. Osada měla rozměry 50 x 60 m se vstupem po dřevěno-kamenné konstrukci. Příbytky měly dřevěné stěny a hlinou mazanou podlahu. Domy se srubovou konstrukcí měly i vyvýšená ohniště. Osada byla zemědělsko-řemeslnického charakteru, našly se zde nálezy předmětů z paroží, bronzu, kamene a různé hliněné plastiky.

Opevněná osada II. vznikla na základě rozvoje obyvatelstva a jednalo se již o osadu s plochou 8 ha s kamenno-zemno-dřevěným valem. Domy byly srubového typu včetně hospodářských objektů. Osada byla střediskem kultu, vykonávaly se zde různé krvavé kultovní obřady. Většinou se obětovala zvířata, výjimečně však i lidé. Osadníci se věnovali hrnčířství, zpracování kostí, paroží a barevných kovů.

Na pohřebišti vzdáleném 200 metrů od osady se našlo více než 900 hrobů, přičemž v každém bylo množství milodarů. Pochovávalo se ve skrčené poloze, tváří k východu s tím, že ženy ležely na levém boku a muži na pravém. Bojovníci, zemědělci, řemeslníci a lovci měli v hrobech dřevěné výztuže, zbytky dřevěných truhel či dokonce dvoudílných sarkofágů.

K nalezišti se dostanete po dvou barevných trasách, po modré cykloturistické nebo po červené turistické. Jedná se o komplexní ukázku, proto je vhodné vyhradit si na prohlídku nejen skanzenu, ale i celého okolí Košic včetně atrakcí dostatek času. Doporučujeme zarezervovat si na stránce ubytování Košice vhodný nocleh v okolí a poté už jen naplánovat výlet.

Skanzen ukrajinské vesnice je stálou expozicí Muzea ukrajinské kultury. Nachází se ve městě Svidník, konkrétně v lokalitě Kochanovský breh. Na ploše 11 hektarů se zde nachází téměř 50 tradičních obydlí a hospodářských staveb ležících uprostřed přírody. Veřejnosti byl skanzen zpřístupněn v roce 1982.

Areál expozice plynule navazuje na nedaleký amfiteátr. V něm se každoročně koná festival Slavnosti kultury Rusínů – Ukrajinců Slovenska. Naše kultura byla vždy úzko spjata s jinými kulturami a právě ta rusínská či ukrajinská jsou její neodmyslitelnou součástí.

Národopisná expozice v přírodě, jak se skanzenu říká, má v zastoupení kromě hlavních typů obydlí také tradiční hospodářské budovy (sýpky, stodoly, seníky, studny, sklepy a jiné), které jsou využity k instalaci tradičního zemědělského nářadí. Jedná se o různé typy například vozů, sýpků, pluhů, bran či košů na obilí.

Podél potoka, který obcí protéká, jsou umístěny technicko-průmyslové objekty, k jejichž činnosti byla voda nezbytná. Uvidíme zde vodní mlýn z obce Bogliarka, vodní pilu a stupy z obce Livov a několik menších staveb. Mezi další velmi zajímavé památky se určitě řadí dřevěná roubená škola z roku 1928 z obce Kurov, požární zbrojnice z první polovice 20. století z obce Nižné Repaše a různá sezónní obydlí. Dosud je velmi živo v místní tradiční formanské krčmě s vozovnou ze začátku 19. století, jelikož se v ní poskytuje občerstvení. Dominantou skanzenu je cerkev, řeckokatolický dřevěný Chrám sv. Paraskevy z roku 1766, který původně stál v obci Nová Polianka (Mergeška). Zajímavostí je, že v současnosti bývají v dřevěném chrámu organizovány svatební a jiné obřady.

Expozice se nachází 1 km od centra města. Areál svidnického skanzenu je bezbariérový, samotné objekty však nikoliv. Od roku 1986 bývají v národopisné expozici organizovány slavnosti „Poklady lidu“. Návštěvníkům přibližují, jak vypadala historická rusínská svatba, vítání jara s důrazem na velikonoční zvyky, oslava narození dítěte, křest, ukázky tradičních lidových řemesel, zábava na vesnici a mnoho jiného. Velmi oblíbené jsou také Dny řemesel a lidových tradic, kde uvidíte klasické zpracování proutí, dřeva, hlíny, kovu, nití i kůže.

Pokud i Vy toužíte poznat kořeny ukrajinských vesnic, jejich kulturu a zvyky, navštivte skanzen ve Svidníku. Okolí města je velmi atraktivní, plné jiných atrakcí a krás přírody Nízkých Beskyd. Celý Prešovský kraj nabízí také různé možnosti ubytování, které si zarezervujete přímo přes naši stránku ubytování Prešovský kraj.

Skanzen patří pod záštitu Slovenského zemědělského muzea, které sídlí ve městě Nitra. Muzeum má celkovou plochu více než 30 ha, z toho se skanzen rozprostírá na ploše 17 ha a plynule navazuje na stálé expozice v krytých prostorách. Kromě výstavních prostor jsou součástí nitranského muzea také knihovna, Nitrianská polní železnice a již zmíněný skanzen.

Skanzen je stálou expozicí, která prvních šest expozic zpřístupnila v roce 1984 při příležitosti výstavy Agrokomplex ´84. Stalo se tak po dvou letech od prvotního výzkumu, kdy byly vybrány různé typy hospodářských staveb z celého Slovenska z období 19. až 20. století. Následně se jejich kopie začaly od roku 1982 stavět a ačkoli se tedy z vnější části jedná o kopie, jejich vnitřní vybavení je původní.

Rozsah expozice je skutečně velký a nacházejí se zde rozmanité objekty. Pálenice, lněná i strojová lisovna oleje, mlékárna, škola, kamenný i válcový mlýn, voštinářský záboj, zimní maštal, čistička osiva, salaš, pekárna, vinohradnický hajloch, válcová a kladivová stupa na konopí, seníky, valcha, včelíny, raně středověká rolnická usedlost i symbolický hřbitov.

Součástí je samozřejmě také konzum, historický obchod z první poloviny 20. století. Při příležitosti ohlášených podujatí je zde návštěvníkům podávána k ochutnávce tradiční meltová káva. Zároveň tehdy probíhají také ukázky lisování oleje, drcení konopného vlákna a pečení posúchů.

Areál skanzenu v sobě ukrývá také úzkorozchodnou Nitrianskou polní železnici spolu s plným technickým vybavením, která oficiálně funguje od první jízdy v roce 1985. Jedná se o nejdelší zachovanou polní železnici na území Slovenska. Prohlédnete si různé druhy vagónů, vyhlídkové vozy, kryté vozy z Korytnice, železniční točnu z Radošiny a v neposlední řadě depo se třemi parními a jedním dieselelektrickým rušňem. Okruh o délce 1,6 km spojuje skanzen s výstavištěm Agrokomplex Nitra.

Ať už se rozhodnete do skanzenu zavítat během každoroční výstavy nebo v době, kdy se zde nachází podstatně méně lidí, v každém případě budete mít postaráno o zajímavý zážitek. Zemědělství bylo neodmyslitelnou součástí historie naší země a expozice nitranského muzea v přírodě Vám pomůže více se přiblížit k poznání jeho minulosti. Doporučujeme Vám zarezervovat si nocleh na stránce ubytování Nitra, abyste zážitek z výletu měli komplexní, včetně poznání okolí.

Obyvatelé okresu Brezno se na své území neustále snaží přilákat čím dál více návštěvníků z celého Slovenska. Hlavně během krásných slunečných dní si můžete i Vy dopřát prohlídku Hutnického skanzenu na Skalce ve Valaské. Dozvíte se zde více o práci a životě lidí, kteří se věnují zpracování různých druhů kovů a slitin.

Naučná lokalita v obci Valaská je vyhledávaná nejen školou povinnými dětmi, ale i návštěvníky, kteří se sem rádi vracejí kvůli zajímavým atrakcím Horehroní. Kromě příjemné jízdy ve vagónu lesní železnice nebo procházky přírodním prostředím s poutavými atrakcemi v Lesnickém skanzenu Vydrovo si vyhraďte přibližně hodinku Vašeho času také na prohlídku hutnického skanzenu. Auto zaparkujete na parkovišti před vstupem do areálu.

V rámci prohlídky se v čase a prostoru přenesete do dějin hornictví a hutnictví na Pohroní. Můžete si zde prohlédnout mnoho exponátů, mezi kterými je také kaple či ústí dolů s haldou a železničním překladištěm. Přiblíží Vám zde také proces splavování dřeva pro železárny a jeho pálení v milířích, ve kterých se přeměnilo na dřevěné uhlí. Nechybí ani keltská železářská dílna z 1. století a kovářská výheň. Na svět z jiné perspektivy se můžete podívat z rozhledny, na které jsou umístěny naučné panely horehronského železářského komplexu. Najdete zde také dvě továrny na výrobu železa, přičemž jedna je z období renesance s redukční tavicí pecí a vykovávacím kladivem a druhá je parostrojní, pocházející z období průmyslové revoluce z 19. století. K tavení rudy byla používána pilířová vysoká pec. Materiál se převážel nákladní lanovkou pro přepravu rudy. V audiovizuálním sále si prohlédnete ukázkový film, který Vás ještě více vtáhne do tohoto prostředí.

Na ploše 1 ha si kromě poutavého výkladu můžete dopřát odpočinek na dřevěných lavičkách. Skanzen se nachází pod širým nebem a tak je dobré dopředu si prohlédnout aktuální předpověď počasí, aby Vám déšť neznepříjemnil prohlídku tohoto zajímavého místa. Skanzen je otevřen hlavně během letní sezóny. Stačí Vám už jen naplánovat výlet a objevovat krásy regionu. Vždyť kde jinde byste měli možnost prohlédnout si takové funkční exponáty?

Dovolená v Nízkých Tatrách tak nemusí být jen o lenošení. Můžete se vydat i na další poutavé atrakce v okolí. Sílu přírody zažijete během prohlídky Bystrianské jeskyně, ve které najdete krásné síně s krápníkovou výzdobou, ale i vysoké a úzké chodby. Uniknout z rukou legendárního horehronského upíra můžete v Prdimuchově upírském pokoji. Sluncem zalité dny se dají trávit také u vody. Nejlepší možnost, jak se ochladit, je v bazénu letního koupaliště Podbrezová. Slyšeli jste, že prý nejkrásnější pohled na svět je, když se na něj díváte z koňského hřbetu? Otestovat si toto tvrzení můžete na Ajax farmě.

Pokud nejste z tohoto regionu a chcete zde zůstat déle, nezoufejte. Můžete si už nyní vybrat z bohaté nabídky ubytovacích zařízení na našem portálu, ve kterých lze strávit příjemný čas. Nejlepší je rezervovat si ubytování u Hutnického skanzenu na Skalce ve Valaské. Na okraji obce jsou umístěny krásné chaty, ale oslovit Vás mohou také komfortní apartmány Valaská situované v centru. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování.