Skanzeny Stredné Slovensko

Muzeum slovenské vesnice je expozicí spadající pod Slovenské národní muzeum v Martině. Tato expozice je budována v lokalitě Jahodnícke háje v jihovýchodní části města Martin již od 60. let 20. století. Je to největší národopisná expozice v přírodě na Slovensku, která poprvé otevřela své brány veřejnosti v roce 1972, od roku 2004 je v celoročním provozu.

Na ploše 15,5 hektaru se nachází více než 150 objektů obytného, hospodářského, technického, společenského a sakrálního charakteru pocházejících z regionů severozápadního Slovenska. Ne všechny jsou interiérově zpřístupněny návštěvníkům muzea, mnohé však ano. Mezi zastoupené regiony patří Orava, Turiec, Kysuce – Podjavorníky a Liptov.

Nejstarší zpřístupněnou expozicí areálu skanzenu je region Orava. Byla budována ve dvou etapách, v letech 1968–1972 a 1980–1984. Nejpozoruhodnější z usedlostí je určitě zemanská usedlost z Vyšného Kubína z roku 1748. Region je zastoupen 10 rolnickými usedlostmi. Návštěvníci zde však uvidí i technické objekty (olejárna z Oravského Veselého, kovářská dílna ze Suchej Hory), společenské objekty (hájovna a hospoda z Oravské Polhory), drobné sakrální objekty (kaple ze Bzín a Krušetnice) a solitéry rozličných hospodářských staveb (sýpky a bramborové jámy ze Zuberce, Dlhej nad Oravou a Sedliackej Dubovej).

Region Turiec byl budován v letech 1974–1990, přičemž expozice stále není dokončena podle původního plánu. Dominantou je římskokatolický dřevěný kostelík z Rudna z roku 1792, ve kterém se během programových akcí konají evangelické Služby Boží nebo římskokatolické mše svaté. Celkově má region stavebně zrealizováno 7 usedlostí (z Dubového, Moškovce, Nolčova, Trebostova, Čremošného, Sklabině, Slovian), 6 sakrálních staveb (kostel z Rudna, kaple z Benic, Slovian a Polerieky, zvonice z Košťan a Ondrašové), 2 řemeslnické dílny (kloboučnická a soukenická dílna z Veľkého Čepčína), 4 společenské objekty (obchod a požární zbrojnice z Laskáru, zemanská kúrie z Blažoviec, filagórie ze Slovenského Pravna, vozovna z Moškovce) a solitéry hospodářských staveb (stodola z Blatnice, sýpka z Karlové, hospodářská část usedlosti z Kaľamenové).

V regionu Kysuce – Podjavorníky je prezentována kultura a lidové stavitelství z oblastí Kysuce, Javorníky, Žiarská kotlina, Rajecká dolina a střední Pováží. Expozice byla budována v letech 1972–1985. Objekt elementární školy z Petrovic a bačov z Papradna představují nejrozšířenější variantu sezónně využívaného objektu extravilánu obcí oblasti Javorníky. Rolnické usedlosti z Kysuc jsou prezentovány v uliční zástavbě, v podobě rozptýlených sídel zase najdete sezónně využívané stavby z oblasti Kysuc a Javorníků.

Výstavba expozice regionu Liptov probíhala v letech 1974–1990, v roce 2005 byly návštěvníkům zpřístupněny první dvě usedlosti. Jedná se o usedlosti z Vavrišova a Východné. Nacházejí se zde i veřejnosti nezpřístupněné usedlosti z Liptovské Lužné, Hubové, Nižné Boce a Liptovské Sielnice, zvonice z Trsteného, sýpky z Ludrové a Hubové, maštal z Nižné Boce, zemanská kúrie z Kráľovy Lehoty, mraznice z Malinnej, kravíny z Liptovské Lužné, obytný dům z Vitálišovic a seníky z Liptovské Kokavy.

Expozice celého skanzenu podává návštěvníkům věrný obraz tradičního lidového stavitelství, bydlení a způsobu života na severozápadním Slovinsku v období druhé polovice 19. století a první polovice 20. století. Původním záměrem bylo vytvořit ucelený obraz o způsobu života a tradiční stavební kultuře na území celého Slovenska. Samozřejmě se znázorněním jednotlivých typových a regionálních stavebních specifik.

Když se během prohlídky muzea budete chtít občerstvit, navštivte objekt hospody z Oravské Polhory, který je pro tyto účely využíván. Ve skanzenu jsou organizovány i tvůrčí dílny pro základní školy s použitím tradičních technik výroby i materiálů. Dostanete se k nám autem z centra obce přes Jesenského ulici, směr Turčianske Teplice nebo Banská Bystrica.

Okolí Martina nabízí mnoho jiných zajímavých atrakcí, které stojí za to navštívit. Když už si budete plánovat prohlídku Muzea slovenské vesnice, určitě si výlet naplánujte vícedenní. Okolí Vám nabídne mnohé krásy a možnosti vyžití, naše stránka zase pohodlné ubytování Martin.

Obyvatelé okresu Brezno se na své území neustále snaží přilákat čím dál více návštěvníků z celého Slovenska. Hlavně během krásných slunečných dní si můžete i Vy dopřát prohlídku Hutnického skanzenu na Skalce ve Valaské. Dozvíte se zde více o práci a životě lidí, kteří se věnují zpracování různých druhů kovů a slitin.

Naučná lokalita v obci Valaská je vyhledávaná nejen školou povinnými dětmi, ale i návštěvníky, kteří se sem rádi vracejí kvůli zajímavým atrakcím Horehroní. Kromě příjemné jízdy ve vagónu lesní železnice nebo procházky přírodním prostředím s poutavými atrakcemi v Lesnickém skanzenu Vydrovo si vyhraďte přibližně hodinku Vašeho času také na prohlídku hutnického skanzenu. Auto zaparkujete na parkovišti před vstupem do areálu.

V rámci prohlídky se v čase a prostoru přenesete do dějin hornictví a hutnictví na Pohroní. Můžete si zde prohlédnout mnoho exponátů, mezi kterými je také kaple či ústí dolů s haldou a železničním překladištěm. Přiblíží Vám zde také proces splavování dřeva pro železárny a jeho pálení v milířích, ve kterých se přeměnilo na dřevěné uhlí. Nechybí ani keltská železářská dílna z 1. století a kovářská výheň. Na svět z jiné perspektivy se můžete podívat z rozhledny, na které jsou umístěny naučné panely horehronského železářského komplexu. Najdete zde také dvě továrny na výrobu železa, přičemž jedna je z období renesance s redukční tavicí pecí a vykovávacím kladivem a druhá je parostrojní, pocházející z období průmyslové revoluce z 19. století. K tavení rudy byla používána pilířová vysoká pec. Materiál se převážel nákladní lanovkou pro přepravu rudy. V audiovizuálním sále si prohlédnete ukázkový film, který Vás ještě více vtáhne do tohoto prostředí.

Na ploše 1 ha si kromě poutavého výkladu můžete dopřát odpočinek na dřevěných lavičkách. Skanzen se nachází pod širým nebem a tak je dobré dopředu si prohlédnout aktuální předpověď počasí, aby Vám déšť neznepříjemnil prohlídku tohoto zajímavého místa. Skanzen je otevřen hlavně během letní sezóny. Stačí Vám už jen naplánovat výlet a objevovat krásy regionu. Vždyť kde jinde byste měli možnost prohlédnout si takové funkční exponáty?

Dovolená v Nízkých Tatrách tak nemusí být jen o lenošení. Můžete se vydat i na další poutavé atrakce v okolí. Sílu přírody zažijete během prohlídky Bystrianské jeskyně, ve které najdete krásné síně s krápníkovou výzdobou, ale i vysoké a úzké chodby. Uniknout z rukou legendárního horehronského upíra můžete v Prdimuchově upírském pokoji. Sluncem zalité dny se dají trávit také u vody. Nejlepší možnost, jak se ochladit, je v bazénu letního koupaliště Podbrezová. Slyšeli jste, že prý nejkrásnější pohled na svět je, když se na něj díváte z koňského hřbetu? Otestovat si toto tvrzení můžete na Ajax farmě.

Pokud nejste z tohoto regionu a chcete zde zůstat déle, nezoufejte. Můžete si už nyní vybrat z bohaté nabídky ubytovacích zařízení na našem portálu, ve kterých lze strávit příjemný čas. Nejlepší je rezervovat si ubytování u Hutnického skanzenu na Skalce ve Valaské. Na okraji obce jsou umístěny krásné chaty, ale oslovit Vás mohou také komfortní apartmány Valaská situované v centru. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování.

Lesnický skanzen, který patří pod správu Lesů Slovenské republiky, š. p., se nachází ve Vydrovské dolině, přibližně 1 km od Čierného Balogu, přímo v srdci Slovenska ve Veporských vrších. Jeho vybudování je odpovědí na mnohé otázky veřejnosti týkající se našeho největšího přírodního bohatství. Reprezentuje lesnictví celé naší země. Areál skanzenu o rozloze až 140 ha je součástí okolních lesů, které žijí svým běžným životem, včetně běžné lesnické práce.

Vznik skanzenu Vydrovo se datuje do roku 2002, kdy byl slavnostně položen základní kámen. Od té doby prošel skanzen dlouhou cestu, jejímž vyvrcholením je dokonalá ukázka života v symbióze s přírodou. Stezka lesního času má délku více než 4 km a najdete na ní přibližně 80 zastávek se zajímavými exponáty. Na jednotlivých stanovištích objevíte životodárné schopnosti lesa. Prostor rafinovaně dotvářejí přírodní díla mezinárodní skupiny umělců Ekoartu.

Toto živé přírodní muzeum je propojeno s obcí naučnou stezkou obce Čierny Balog, kterou můžete využít pro zpáteční cestu. Avšak velmi oblíbeným způsobem přepravy je i jízda Čiernohronskou lesní železnicí, která návštěvníky dopraví přímo na zastávku Vydrovo – Skanzen buď z Hronce, nebo z Čierného Balogu.

V rámci skanzenu navštívíte několik expozic. Jizba starého hajného je rekonstrukcí pracovního prostoru a představuje kancelář hajného z období první poloviny 20. století. Lesy a život je mírně „provokativní“ expozicí, která poukazuje na problematiku vztahu člověka a přírody. Velmi přímo ukazuje na zhoubný vliv současného konzumního životního stylu, který je vůči lesu velmi nešetrný a může vést až k jeho kolapsu. Les v zrcadle vědy návštěvníkům ukáže, jaký je význam lesa pro člověka v minulosti i současnosti, a zaměřuje se na aktuální stav rozpadajících se smrkových lesů. Snaží se najít možné příčiny tohoto úpadku a přináší i řešení zdravotního stavu našich lesů. Poslední expozice má symbolický název Strom je modlitba země k nebesům... a je tvořena dřevěnými sochami ze soukromých sbírek, které se nacházejí v Lesní kapli.

I děti si zde přijdou na své, ať už to bude naučná stezka s vyhlídkovou plošinou, nebo obora s živými zvířaty. Za oborou s divokými prasaty je situována pocitová stezka, která je velmi oblíbenou atrakcí. Pozůstává z trávy, písku, dřevní štěpky, kamene a vody a doporučení je jasné: projít naboso! Nervy v našich končetinách jsou propojeny a pocity, které do těla dostaneme právě bosou chůzí po různých druzích povrchu, dodají pocit rovnováhy. Ten dále blahodárně působí na všechny části našeho těla.

Oficiální stránka skanzenu nabízí ke stažení přehlednou mapku areálu, kde jsou vyznačeny různé prohlídkové trasy s ohledem na náročnost a délku trvání. Budování skanzenu však stále není ukončeno, neustále chce svým návštěvníkům přinášet něco nového. Zaujmout chce však nejen krásnou expozicí, ale i akcí Den stromu, která se koná každoročně. V rámci doprovodného programu společně zasadíte strom, zasoutěžíte si a ukázkami Vám skanzen přiblíží řemesla úzce propojená s lesnictvím.

Je dobré si předem promyslet, kterou trasou se přes skanzen vydáte, jelikož podrobná prohlídka celého areálu trvá téměř celý den. Rozhodně se však vyplatí, protože právě les a jeho atmosféra Vás dobijí nejlepší možnou energií, která je pro každého z nás tak velmi potřebná. Doporučujeme Vám zarezervovat si nocleh na našich stránkách ubytování Čierny Balog nebo ubytování Brezno a přijet si odpočinout do čisté přírody plné autentických zvuků, vůní a zážitků. Nechte les, ať Vám vypráví svůj vlastní příběh.

Vlkolínec je osada pod vrchem Sidorovo, která je v současnosti památkovou rezervací lidové architektury zapsanou na seznamu UNESCO. Osada Vlkolínec je místní částí města Ružomberok v Žilinském kraji. Dostanete se sem odbočením z cesty mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí. Avšak chodníčky a cestičkami se do osady dostanete téměř z každé strany. Skanzen je jedinečný tím, že i v současnosti jsou některé domy trvale nebo dočasně obývané, proto je nutné, aby turisté navštěvovali pouze označené expozice.

V písemných pramenech se Vlkolínec poprvé přímo zmiňuje v roce 1461. Dalším důležitým datem byl 26. leden 1977, kdy se vláda Slovenské socialistické republiky s cílem ochránit kulturní hodnotu místa rozhodla, že se z osady stane památková rezervace lidové architektury. Napokon třetí významná událost nastala 11. prosince 1993, kdy došlo k zápisu Vlkolínce na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zástavbu osady v současnosti tvoří čtyřicet pět usedlostí, jde o dřevěné obytné domy i hospodářské budovy. Jelikož stavby rostly v prudkém svahu, nerovný horský terén vyrovnávali stavbaři takzvanou podezdívkou, tedy kamenným základem. Na něj ukládali otesané kmeny jehličnatých stromů. Stěny se ošetřovaly barevným vápenným nátěrem, což je vlkolínský unikát. Na střechy také využívali to, čeho bylo v okolí nejvíc, tedy dřevo, ze kterého vyráběli šindele. Většinu obytných domů tvoří tři místnosti: vstupní pitvor (kuchyně), komora (skladovací prostor) a jizba (obytný prostor i ložnice).

Kromě obytných domů se ve Vlkolínci nacházejí i další důležité budovy. Pravděpodobně nejstarší stavba v osadě je zvonice, postavená v roce 1770. Zvonice, která se stejně jako domy skládá z kamenného základu a dřevěné části, sloužila třikrát denně jako časové znamení a zároveň její zvonění svolávalo obyvatele k bohoslužbě a také upozorňovalo na požáry a jiná nebezpečí. Dominantou uprostřed osady je studna z roku 1860, hluboká 12 metrů, ze které si pitnou vodu brali všichni obyvatelé Vlkolínce. K důležitým stavbám se řadí i kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875 a někdejší budova školy.

Na loukách kolem Vlkolínce si návštěvníci mohou prohlédnout takzvané štále neboli seníky, ve kterých se ukládalo na zimu seno a teprve později se sváželo podle potřeby. Nedaleko osady lze narazit na několik pramenů vody, přičemž v některých vyvěrá pitná voda.

Součástí skanzenu je samozřejmě občerstvení a prodejna suvenýrů. V nabídce je po dohodě možnost návštěvy s průvodcem, ukázka řemesel, tvůrčí dílny a pro náročné i ochutnávka místních specialit.

Pokud Vás uvedené informace přesvědčily, že Vlkolínec stojí za návštěvu, zarezervujte si zde přes náš portál levné ubytování a zůstaňte na Liptově trochu déle, i kvůli krásným okolním horám, aquaparkům nebo lyžařským střediskům. V Ružomberku najdete široký výběr apartmánů či penzionů, v blízkém rekreačním středisku Hrabovo zase pohodlné chaty a luxusní dřevěnice.

Hornický dům v liptovské obci Vyšná Boca je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Věrohodně zobrazuje tradiční způsob života a bydlení hornické rodiny. Dům, který je národní kulturní památkou, daroval pro muzejní účely jeho poslední majitel, pan Daniel Böhmer.

Dům má pětiprostorovou expozici se zachovaným původním systémem vytápění a také s jeho originálním původním vybavením. Vstupem do domu je síň, která měla komunikační funkci, ale byla využívána i k přípravě jídla. Přední světnice byla jen velmi příležitostně a ojediněle obývaná místnost. Zadní světnice, využívaná pro každodenní život a spaní, je expozicí z dějin hornictví v okolí Vyšné Boce. V domě se nacházejí dvě komory. Jedna z nich, „izbenná“ komora, sloužila k příležitostnému přespání, uložení oblečení a peřin. Druhá komora sloužila k uskladnění potravin a hospodářského nádobí.

Součástí usedlosti je i hospodářský objekt „staj“, ve kterém se nachází expozice chovu dobytka, ovcí a lučního hospodaření. Ty byly pro obec Vyšná Boca velmi důležité, jelikož po útlumu hornické činnosti se právě tyto aktivity staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V letním období se zde konají různé doprovodné programy, například „Bocké batohy“ s ukázkami tradičních forem transportu sena. Příležitostně bývají organizovány akce věnované hornickým tradicím Bocianské doliny.

Při plánování výletu k jednotlivým atrakcím na Liptově určitě nezapomeňte na Hornický dům Vyšná Boca. Pro komplexní zážitek doporučujeme udělat si výlet po okolí vícedenní. Pro rezervaci ubytování můžete využít naši stránku ubytování Vyšná Boca, kde najdete například skvělé chaty a chalupy k pronájmu.

Báňské muzeum v přírodě Banská Štiavnica se nachází na okraji města, v malebném údolí pod tajchem Klinger. Skanzen patří pod záštitu Slovenského báňského muzea v Banské Štiavnici, které vzniklo v roce 1964 a celkově představuje komplex 8 expozic.

Je naší nejstarší a tematicky nejrozsáhlejší hornickou expozicí. Zobrazuje vývoj rudného hornictví v středoevropském prostoru v období od středověku po konec 20. století. Prohlídka spolu se zajímavým výkladem průvodce Vám zodpoví otázky, jaké to asi bylo být horníkem, jaké stroje používali, jak těžkou práci měli, jaké byly techniky fárání a co všechno museli horníci ovládat. Jedná se o velmi zajímavou část naší historie.

Gápl na koňský pohon se považuje za nejvzácnější exponát banskostiavnického skanzenu. Jedná se o jediný stroj-motor od báňského výtahu, který se podařilo na Slovensku zachovat. Stejně tak je velmi vzácným exponátem Kachelmanův vodnosloupcový těžní stroj, který je památníkem éry strojů, jež v 18. století zachránily banskostiavnické hornictví před jeho zánikem.

V rámci povrchové expozice skanzenu Banská Štiavnica stojí za pozornost nejen prohlídka jedinečných technických hornických památek a budov celého regionu, ale také velmi oblíbená naučně-geologická expozice. Ta na relativně malé ploše zobrazuje geologický vývoj Slovenska. Mezi oblíbené zážitky skanzenu Banská Štiavnica patří fárání do štoly Bartolomej. Jedná se o prohlídku podzemí, která se realizuje za přísných bezpečnostních podmínek (zakrytá dýchací cesty, přilba, plášť, dezinfekce).

Prostor skanzenu je vhodný i pro rodiny s dětmi. V dole budou mít nezapomenutelný zážitek a čas si mohou zkrátit na dětském hřišti či u vláčků. Proto neváhejte a naplánujte si do tohoto jedinečného báňského muzea výlet. Při rezervaci ubytování Vám bude nápomocná stránka ubytování Banská Štiavnica.

Hornonitranský báňský skanzen důl Cigeľ v obci Sebedražie na Horní Nitře se nachází v autentických podzemních prostorách. Díky této jedinečné expozici zažijete na vlastní kůži, jak se den co den cítili horníci fárající do podzemí dolu Cigeľ. Cílem je originálním způsobem oživit hornonitranské hornické tradice, zachovat báňské prostory pro další generace v podobě, v jaké zůstaly bezprostředně po dobývání uhlí, a přiblížit extrémní podmínky této těžké práce.

Skanzen své brány veřejnosti otevřel v roce 2003. Prohlídku začnete jízdou báňským vláčkem až do hnědouhelného dolu, která má délku 2 312 m. Následně již pěšky sejdete do prostor podzemí, do hloubky 80–300 m pod povrchem, do bývalé části II. úseku. Pěší část má délku 566 m jedním směrem.

Během prohlídky Vás doprovázejí panely s výkladem audiovizuální techniky, což ještě více umocňuje atmosféru, podněcuje představivost a přináší emotivní zážitky. Příběh horníka tehdejší doby je prezentován i prostřednictvím statických či funkčních báňských technických zařízení.

Zážitek, který si z prohlídky báňského skanzenu odnesete, ve Vás bude ještě dlouho rezonovat. Průvodci jsou totiž ti nejpovolanější – bývalí horníci. Právě jejich výklad a vyprávění plné zážitků ve Vás vyvolají silné pocity. Podzemí je totiž magické místo. Když nevidíte jediný sluneční paprsek, cítíte jen chlad a vlhko, slyšíte ozvěnu a můžete se spolehnout jen sami na sebe a lidi, kteří jsou u Vás, tehdy pochopíte skutečný význam přátelství, odvahy a soudržnosti. Je to zkouška síly a vytrvalosti, kterou by si měl každý alespoň jednou za život projít.

Vstup do skanzenu se nachází přibližně 5 km jižně od města Prievidza, výborně dostupný z hlavní silnice na trase Prievidza – Nováky, dále směrem přes obec Sebedražie. Odbočka z hlavní silnice je značená informační tabulí, takže byste ji neměli minout. Avšak nejen skanzen, ale i jiné atrakce v okolí Prievidzi se vyplatí navštívit. Zarezervujte si nocleh na našich stránkách ubytování Prievidza a přijďte poznávat krásy okolí v tomto neobyčejném kraji.

Skanzen Čičmany se nachází v dolní části obce Čičmany. Malebná vesnička leží v kotlině Strážovských vrchů, nedaleko města Žilina. Malované chaloupky jsou architektonickým skvostem. Často je přirovnávají k perníkovým domečkům, jelikož vypadají jako ozdobený perník. Tyto srubové dřevěnice jsou pomalované geometrickými ornamenty a inspirované čičmanským krojem.

Po několika požárech ve 20. století byla v roce 1977 dolní část této obce vyhlášena památkovou rezervací. Nachází se zde 110 objektů, z toho 36 je národních kulturních památek. Dřevěnice se původně malovaly vápnem. Dnes hospodyně používají latexové barvy a geometrické vzory opět přemalují, když vyblednou.

Považské muzeum vlastní v této části dva domy a po rekonstrukci jsou oba zpřístupněny veřejnosti. Najdete zde expozici tradičního života na vesnici. Seznámíte se s dobovým bydlením, řemesly, kulturou a tradičním oděvem. Zajímavostí je lidové bydlení „velkorodiny“, které Vám představí srubový dům č. 42. Pod jednou střechou kdysi žili hospodář s hospodyní, jejich ženatí synové s nevěstami a dětmi. V dolní části domu se nacházela obrovská pec a v patře malé komůrky pro mladé rodiny. Společně si zde žili a hospodařili.

V horní části obce Čičmany stojí barokní zámek, který sloužil panstvu. Dnes je zde hotel a restaurace. Jelikož původní obyvatelé byli převážně pastýři ovcí, najdete zde i velká humna, stodolu a ovčín.

Okolí vesničky láká mnohé turisty k vycházkám do lesů. Z nedalekého vrchu Javorinka vedou četné cyklotrasy a na své si přijdou i milovníci paraglidingu. Během zimy si můžete vychutnat lyžování v lyžařském středisku Javorinka.

Výlet do skanzenu Čičmany je určitě vhodný pro rodiny s dětmi. Je nenáročný a zároveň velmi poučný. Po prohlídce se můžete občerstvit v místním bufetu a koupit si nějakou památku v obchůdku se suvenýry. A když se rozhodnete prodloužit si svůj pobyt v tomto kraji, nabízíme Vám ubytování v blízkosti skanzenu Čičmany na našem portálu.

Sklářský skanzen Sklenný sen ve Valaské Belé je unikátní místo, kde poznáte a objevíte tajemství, která v sobě skrývá sklo. Za jednotlivými kousky skla, ať už jsou to sklenice, misky nebo různé dekorační předměty, se totiž ukrývá příběh, který je vskutku fascinující. Ruční výroba skla je umění, které by nemělo zůstat zapomenuto.

Skanzen Vám přiblíží práci našich předků. Objevíte tajemství tradičního sklářského řemesla, které se už jen tak ledaskde neuvidí. Zapálená pec, ze které sálá obrovský žár. Nástroje potřebné k opracování hmoty. A v neposlední řadě žhavé sklo připomínající tekoucí med, měkké a poddajné, které se přímo před Vašima očima tažením, mačkáním a foukáním mění z beztvaré hmoty v úžasné mistrovské kousky. To je zážitek, který ve Vás zanechá dojem a už se nikdy na sklo nebudete dívat tak jako doposud.

Návštěvou skanzenu zjistíte odpovědi na otázky, co je to sklovina a co všechno se dá ze skla vyrobit. Zjistíte, jak se používá sklářská píšťala i jak se vyrábí hutní a foukané sklo. Je neskutečným zážitkem vidět skláře při foukání a tvarování jednotlivých předmětů podle tradičních postupů.

Sklářské umění bylo opravdu těžkou, byť krásnou prací. Teplota v pecích, u kterých kdysi mistři skláři foukali sklo, dosahovala až 1 450 °C. Uvnitř byla rozžhavená sklovina a z ní se postupně vytvářely různé předměty, v oněch dobách zejména užitkového skla.

Zamysleli jste se někdy při pití ze sklenice nad tím, jakou cestou si prošla, aby nakonec dostala svůj tvar a splnila účel? Možná právě i s takovou otázkou ve svém nitru odejdete z prohlídky sklářské expozice. Okolí však nabízí i mnoho jiných míst, která Vám doporučujeme navštívit a prohloubit si zážitek z výletu. Zarezervujte si vhodné ubytování v okrese Prievidza a navštivte sklářský skanzen i různé jiné atrakce v okrese Prievidza.

Skalní obydlí Brhlovce jsou vysunutou expozicí Tekovského muzea v Levicích. Leží ve stejnojmenné obci Brhlovce v Nitranském kraji, která je památkovou rezervací lidové architektury. Jedná se o slovenskou unikátní ukázku osobité formy lidového stavitelství, která údajně původně sloužila k účelům ochrany před loupeživými nájezdy Turků, později jako domy pro chudé.

Expozici, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1992, tvoří usedlost číslo 142 v uličce „Šurda“. Součástí usedlosti, ve které se expozice nachází, je zděný dům z konce 19. století, zděný dům s datováním 1932 na průčelí a dvoupodlažní prostory vysekané do skály. Přízemí pozůstává z letní kuchyně, komory a ukázky tehdejších kamenických výrobků a nářadí. Patro je tvořeno komůrkou a vyhlídkovou terasou. Dojem dotváří dobový nábytek, kterým je interiér zařízen.

Právě vytesání obydlí do tufu se považuje za unikát, jelikož oplývají jedinečnou vlastností. Tou je, že v létě chladí, v zimě hřejí. Využitím této tepelné výhody během výstavby obydlí je poukázáno na šikovnost, vynalézavost a zručnost tehdejšího osadníka a celkový způsob života.

Díky expozici skalních obydlí získalo Tekovské muzeum v roce 1994 jako první slovenská instituce uznávané mezinárodní ocenění Europa Nostra. Překvapující je fakt, že některá ze skalních obydlí jsou dodnes obývaná nebo využívaná jako vinné sklepy, případně jako hospodářské prostory.

Pokud si to chcete ověřit, existuje jen jediný zaručený způsob. Přijet se o tom přesvědčit na vlastní oči. Jelikož celý kraj nabízí i mnoho jiných zajímavých atrakcí, nejlépe uděláte, když si naplánujete vícedenní výlet. Ubytování, odkud budete mít všechny možnosti výletů nejblíže, si zarezervujete velmi jednoduše na stránce ubytování Nitranský kraj a ubytování Levice.