Jeskyně Stredné Slovensko

Na výskyt jeskyní jsou bohatá i jiná pohoří než Nízké Tatry nebo Slovenský kras. Jedním z nich je Velká Fatra. V její jižní části v blízkosti obce Harmanec leží mnohými opomíjená Harmanecká jeskyně.

Samotné město Harmanec je proslulé hlavně Harmaneckými papírnami. Jejich logo najdete na mnoha papírových výrobcích v domácnosti. Harmanec se nachází mezi Banskou Bystricí a Turčianskými Teplicemi. K jeskyni se můžete dostat autem, ale doporučujeme použít železnici z důvodu neobvyklého výskytu železničních tunelů na trati v počtu až 22. Největší pýchou je Čremošnianský tunel dlouhý 4,7 km. Ten najdete hned kousek za Harmancem.

Přímo do jeskyně se dostanete serpentinovou stezkou. Je do kopce, takže si na své přijdou i turisté. Cestu Vám zkrátí informační tabule, které Vás seznámí s faunou a flórou okolí i se samotnou historií Harmanecké jeskyně. Pro jistotu jděte ve větší skupině, pravidelné vstupy jsou uskutečňovány až od 4 osob, jinak musíte u vstupu počkat, zda se k Vám přidá nějaký jiný návštěvník. Vyvarujte se návštěvy v pondělí, tehdy je jeskyně zavřená.

Jeskyně má unikátní výzdobu hlavně zásluhou vápence. Ten jí dodává zvláštní bílou barvu, na jejímž základě je jeskyně přezdívaná Bílou jeskyní. Nacházejí se zde nástěnné vodopády, záclony a dokonce i pohádková sintrová jezírka. Dech Vám vyrazí Dóm pagod, kde je bílá výzdoba nejzřetelnější. Jeskyně patří k těm méně chladným, průměrná teplota v ní se pohybuje na úrovni kolem 6 stupňů Celsia. V létě tak poskytne příjemné osvěžení. Prohlídková trasa má délku 1 020 metrů a její návštěva Vám zabere hodinku času.

Harmanecká jeskyně je známá svou historií. Její vstupní část Izbica je známá již celá staletí. Lidé však neměli odvahu k tomu, aby prozkoumali jeskyni hlouběji až do roku 1932. Na zpřístupnění pro veřejnost čekala jeskyně dlouhých 18 let do roku 1950. Dnes jsou její krásy dostupné každému. V jeskyni se daří i netopýrům, monitorováno je až 11 druhů. Nemusíte se však obávat, Vám určitě neublíží.

V obci Harmanec není nouze o ubytovací zařízení. Můžete využít nabídku rodinných penzionů poskytujících služby na vysoké úrovni. Pokud hledáte levnou dovolenou, k dispozici je i turistická ubytovna nebo různé ubytování v soukromí. Místní Vás určitě rádi přivítají a i zásluhou Harmanecké jeskyně zjistíte, že do Harmance se vyplatí jet nejen pro papírové kapesníky.

Máte rádi přírodu a chcete vidět něco unikátního? Něco jedinečného? Něco, co obdivují lidé z celého světa? Něco takového máme. Je to svět podzemní nádhery s názvem Ochtinská aragonitová jeskyně. Je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO.

Aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen velmi zřídka. Je zajímavý svou strukturou a Ochtinská aragonitová jeskyně je jen jednou ze čtyř zpřístupněných svého druhu na světě. Další najdete na Moravě, v Mexiku a v Argentině.

Nachází se 25 km od Rožňavy a její návštěvu můžete spojit s prohlídkou zámečku v Betliaru. Jeskyně leží na svahu Hrádok a z parkoviště to máte do jejích útrob jen pár metrů.

Ty nejlepší věci byly objeveny díky náhodě. To platí i v případě Ochtinské aragonitové jeskyně. Okolí Rožňavy bylo již odnepaměti proslulé bohatou hornickou historií. V roce 1954 se při geologickém průzkumu jedné ze štol uskutečnil mnohem významnější objev. Byla jím tato unikátní jeskyně. Zpřístupňování jeskyně bylo zahájeno v roce 1966 a první návštěvníci ji obdivovali v roce 1972.

Zajímavostí je mimořádně dlouhý vchod. Kvůli nedostupnosti jeskyně bylo nutné prorazit až 144 metrů dlouhý přístupový tunel. Celá trasa překrásným podzemím pod aragonitovou výzdobou měří 300 metrů a zabere Vám půl hodiny času. Teplota v jeskyni se pohybuje mezi 7 a 8 stupni Celsia, buďte na to připraveni. Aragonit v jeskyni neustále dorůstá a tvoří se, a Vy budete mít možnost vidět jeho krásu. Jemné jehličky a bizarní útvary zcela odlišné od klasických krápníkových jeskyní. I když svou délkou neohromí, tak zaručeně ohromí svou krásou a přírodním bohatstvím. Půl hodiny v podzemí určitě nebudete litovat, neboť uvidíte něco, co miliardy lidí na planetě ještě neviděly.

Tuto nádheru si můžete vychutnat téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na tento den v týdnu si raději udělejte náhradní program. Udělejte si výlet do Slovenského krasu či Slovenského rudohoří. Navštívit můžete i neméně známé jeskyně v okolí, jeskyni Domica či Dobšinskou ledovou jeskyni.

Blízké obce, jako například Slavošovce či Ochtiná, nabízejí především rodinné ubytování v soukromí. Najdete zde i dostatek příjemných chatek, kde budete mít vytoužené soukromí. O něco rušnější jsou městečka Jelšava a Rožňava, kde jsou Vám k dispozici i penziony či hotely. Vše záleží na Vašich preferencích, ale u Ochtinské aragonitové jeskyně není problém najít ubytování jakékoli kategorie.

Na Slovensku máme množství známých a mimořádně navštěvovaných jeskyní. Byli jste už v Dobšinské ledové jeskyni, Harmanecké jeskyni či Domici a hledáte nějakou méně známou? Máme pro Vás dobrý tip. Je jí Bystrianská jeskyně.

Nachází se v Nízkých Tatrách, stejně jako její sestry, známé Demänovské jeskyně – Demänovská ledová jeskyně a Demänovská jeskyně svobody. Najdete ji kousek od Brezna, těsně před Mýtem pod Ďumbierom. Leží ve stejnojmenné vesničce Bystrá. Proč ji navštívit?

Charakter jeskyně je o něco jiný než u ostatních. V nich najdete velké prostorné dómy a síně, ale Bystrianská jeskyně se od nich liší. Najdete v ní především úzké a vysoké chodby, ve kterých se budete cítit jako pravý jeskyňář. Jeskyně je tvořena hlavně vápencem a dolomitem, který se snadno formuje a vznikají v něm podobné krasové formy. V jeskyni se nachází také propast Peklo, hluboká až 56 metrů. Navzdory úzkým chodbám zde najdete i krásné síně s krápníkovou výzdobou, například Síň Baldachýnů či Zrícený dóm. Společnost Vám bude při Vaší návštěvě dělat až 8 druhů různých netopýrů.

Vstupní části této jeskyně znali místní již velmi dlouho. Do jejich útrob se ale dlouho neodvážili, poprvé to bylo v roce 1923. Jeskyně se skládá ze dvou částí, Staré a Nové jeskyně. Do té Nové se sestupovalo zmíněnou propastí Peklo. Zpřístupnění pro širokou veřejnost se jeskyně dočkala v letech 1939–1940.

Dnes zpřístupněná trasa jeskyně má délku 545 metrů. Je vhodná i pro imobilní návštěvníky, jelikož zde najdete jen 20 schodů, které s pomocí ostatních není problém překonat. Zajímavostí jeskyně je, že vchod a východ jsou na dvou různých místech. Jiné jeskyně jsou někdy delší, avšak po jednom místě jdete dvakrát. Zde procházíte téměř všechny části jeskyně jen jednou a vidíte toho víc. Připravte se však na nízkou teplotu, a proto se lépe oblečte. Celá trasa je téměř bez převýšení a užijete si ji v každém věku. Nezapomínejte, že v pondělí je jeskyně pro veřejnost uzavřena a na návštěvu se vydejte v jiný den.

Okolí je plné příležitostí k trávení volného času. Můžete vystoupat na mohutný Ďumbier, navštívit blízkou jeskyni Mrtvých netopýrů nebo si zahrát golf. Jako východisko Vám bude sloužit stylové horské ubytování, například v blízkém Mýtě pod Ďumbierom či Bystré. Populární jsou chatky v blízkých lesech nebo útulné penziony či apartmány s kompletním vybavením. Nízké Tatry jsou zajímavé i na své jižní straně a návštěva Bystrianské jeskyně je ideální k tomu, abyste to zjistili na vlastní kůži.

Obdivovat přírodu v její plné síle můžete v Jeskyni Mažarná, která se nachází v katastrálním území obce Blatnica v okrese Martin v Žilinském kraji. Tato jeskyně je známá především mezi turisty, kteří už alespoň jednou vystoupali na vrch Tlstá. Obujte si tedy turistické boty a vydejte se objevovat krásy Velké Fatry.

Pohoří Velká Fatra je vyhledávané i díky zajímavé jeskyni Mažarná. Nachází se v nadmořské výšce 930 m n. m. a leží přibližně v první třetině výstupu na zmíněný vrchol, asi 3 km od nejbližšího parkoviště. Pokud si chcete během túry udělat zastávku a pokochat se krásami podzemí, určitě ji zařaďte do svého celodenního programu.

Jeskyně není příliš rozlehlá, její celková délka dosahuje přibližně 130 metrů. Obdivovat zde můžete působivou zvětralou krápníkovou výzdobu tvořenou mohutnými stalagnátovými sloupy, sintrovými jezírky a měkkým sintrem bílé, nažloutlé a béžové barvy. Jedinečnost jeskyně spočívá také v drobných puklinách a štěrbinách vytvořených působením vody, které jí dodávají osobitý charakter. Jeskyně má dvě chodby – granátovou (podle nálezů granátů z období Slovenského národního povstání) a sloupovou, za níž se nachází jezírkový sál.

Zajímavostí je, že jeskyni obývali lidé již v době bronzové, a patří tak k nejvýše položeným obývaným jeskyním na Slovensku. Navštívit ji stojí za to i v zimním období, kdy se stává útočištěm netopýrů. Byly zde nalezeny také pozůstatky jeskynního medvěda.

Pokud byste si jako cíl zvolili pouze jeskyni, dostanete se k ní po přibližně 4 km dlouhé žlutě značené trase z obce Blatnica přes Vápennou dolinu. Nemusíte řešit vstupné ani otevírací dobu – jeskyně je volně přístupná. Při její návštěvě si můžete všimnout skalního převisu, který mnohým připomíná pootevřenou tlamu velkého zvířete. Doporučujeme si rezervovat ubytování v blízkosti jeskyně Mažarná, protože její objevování vám zabere více času.

Navštivte obec Blatnica, kde vás místní obyvatelé rádi přivítají a nabídnou kvalitní ubytování. Je jen na vás, zda dáte přednost chatě, nebo ubytování v soukromí. Obec si návštěvníci oblíbili i díky dalším zajímavostem, mezi které patří například Blatnický hrad nebo lokalita Mlynčekovo. Užijte si pobyt na Slovensku a objevte jeho krásy naplno.

Jeskyně mrtvých netopýrů je jednou z nejrozsáhlejších a také nejvýznamnějších vysokohorských jeskyní na území Slovenska. Je rovněž jedinou zpřístupněnou vysokohorskou jeskyní. Nachází se v nadmořské výšce 1 520 m n. m. na jižní straně masivu Ďumbieru v Nízkých Tatrách.

Dostupnost jeskyně je možná z několika směrů. Z obce Bystrá na Trangošku a odtud pěšky přibližně 1 hodinu horským chodníkem na Chatu M. R. Štefánika. Druhá cesta vede také z obce Bystrá, ale na Srdiečko, kde pojedete lanovkou na mezistanici Kosodrevina, popřípadě až na vrchol Chopku a odtud pěšky na již zmíněnou horskou chatu. Ze strany Liptova je možný výstup pěšky z Liptovského Jánu, popřípadě z lyžařského střediska Jasná – Biela púť lanovkou na Chopok a odtud pěšky na Chatu M. R. Štefánika.

Jeskyně je zpřístupněna od března do prosince o víkendech, během letních prázdnin je otevřena denně. V měsících lednu a únoru je zcela uzavřena. Předtím, než se sem vydáte na výlet, si ověřte vstupné a otevírací hodiny přímo na oficiální stránce. Každý vstup je nutné nahlásit a rezervovat předem telefonicky nebo e-mailem.

Prohlídka jeskyně je možná na třech trasách. Trasu A, dlouhou přibližně 1 km, absolvujete i s dětmi. Vede centrálním 7. patrem jeskyně a její součástí jsou zejména skalní chodníčky a lanová trapézová jištění. Pro náročnější jsou zde trasy B a C, speleotrekingy zpřístupněné speleologickou vůdcovskou službou. Ty už jsou přístupné pouze fyzicky zdatným osobám starším 18 let. První z nich je o něco méně náročná a trvá přibližně 2 hodiny. Druhá z nich je již pro pokročilé, kteří mají lezecké zkušenosti, jelikož skutečně náročný jeskynní terén je téměř nepřetržitě exponovaný. Trvá přibližně 3 hodiny.

Kozí hřbety, relativně drobný vápencový masiv s hlubokým zvrásněním, mají délku 2 km a šířku 300 m. Ve svých útrobách schovávají členitou spleť chodeb na celkem (dosud známých) 14 patrech a 2 paralelních větvích. Aktuálně zaměřená délka jeskyně je 19 885 m s hloubkou 324 m. Největší podzemní prostor se nachází přímo pod Chatou M. R. Štefánika. Je to známý Bystrický dóm o objemu až 52 500 m3. Je umístěn v 7. patře, v hloubce 180 m.

Zajímavostí je obrovské naleziště kostiček netopýrů, jejichž stáří se odhaduje na 6 000 let. Právě tomuto největšímu pohřebišti netopýrů vděčí jeskyně za své pojmenování. Kromě nich se zde však našly na okrajích i kosti drobných hlodavců, kun, medvěda hnědého a kozy.

Další zajímavostí jeskyně je výskyt vulkanických hornin z období křídy. Ty jsou vvrásněny do vápencového souvrství a objevují se v několika jeskynních chodbách. Poznáte je podle červenohnědé nebo zelené barvy. Stejně tak se zde vyskytuje bílorůžový achát.

Jeskyně je od roku 2001 vyhlášena národní přírodní památkou. Její prostředí je chladné, vlhké a tmavé, avšak příznivě působí na horní dýchací cesty. Její průměrná teplota dosahuje hodnoty 3,5 °C, některé její části však celoročně nepřesáhnou teplotu více než 1 °C. I z toho důvodu je pro vstup do jeskyně vyžadováno teplé oblečení a samozřejmě vhodná pevná obuv.

Stát se tak na chvíli pravým jeskyňářem a navštívit jednu z pravděpodobně nejstarších jeskyní na Slovensku. Ještě stále váháte? Není o čem, avšak doporučujeme Vám vyhradit si na prohlídku dostatek času a nespěchat. Ideální bude zarezervovat si ubytování v okolí Jeskyně mrtvých netopýrů, abyste si exkurzi neuspěchali, ale dokonale ji procítili, případně spojili tento jedinečný zážitok i s jinými atrakcemi v okolí.

Nadšenci turistiky a zajímavých výletních cílů zajisté zpozorní, když se řekne Hájská jeskyně. Tato veřejnosti volně přístupná jeskyně bez osvětlení a jakýchkoliv terénních úprav se nachází východně od obce Ráztočno, v okrese Prievidza. Je součástí masivu Hájské skály v pohoří Žiar. Turisty sem láká nejen tajemný jeskynní prostor s vysokým dómem, který byl podle nálezů obýván již v neolitu, ale také překrásné výhledy na okolní přírodu, které umožňuje vrchol 20 m vysoké vápencové skály.

Hájská jeskyně poskytuje kratší, ale o to zajímavější procházku podzemím. Vstup do jeskyně je situován v nadmořské výšce 589 m n. m. Jeskynní prostor je dlouhý 25 m a má dva vchody. Chodby vedoucí z těchto vstupů se setkávají v 6 m vysokém dómu. Jeskyně vznikla činností průsakových vod a archeologické nálezy dokazují, že byla obývána již tisíce let před naším letopočtem, v mladší době kamenné.

K Hájské jeskyni se dostanete po modré turistické trase z obce Ráztočno. V oblasti Hájské skály pak odbočíte vlevo na neznačenou lesní cestu, která Vás přivede až ke vstupu do podzemí. Procházku podzemím si můžete spojit s výstupem na Hájskou skálu, která je zajímavá svými povrchovými krasovými útvary. Jejím největším lákadlem jsou však okouzlující výhledy na Handlovskou dolinu, pohoří Vtáčnik a na Strážovské vrchy. Celá túra patří mezi ty méně náročné a nezabere Vám více než 90 minut.

Pokud plánujete trávit svou nejbližší dovolenou na středním Slovensku, určitě ze svého výletního plánu nevynechejte ani Hájskou jeskyni. Je to jedno z těch míst, kde na Vás namísto davů turistů čeká čarokrásná neposkvrněná příroda. Po zajímavé procházce se osvěžíte a příjemně zrelaxujete na koupališti Ráztočno – Hotel Remata nebo v nedalekých lázních Turčianske Teplice. V okolí navštívíte majestátní Městský hrad v Kremnici a určitě nevynecháte ani známou Mincovnu Kremnica. Možnosti jsou zde skutečně zajímavé. Najděte si na našem portálu ubytování v blízkosti Hájské jeskyně a udělejte si pestrý dovolenkový plán. Ubytování v Ráztočně a v blízkém okolí představuje především zajímavou nabídku chat a chalup, která se Vám zajisté postará o komfortní dovolenkové zázemí.

Hornická expozice ve štole Salvátor ve Vyšné Boce představuje unikátní pohled do hlubin historie těžby zlata a drahých kovů v regionu Nízkých Tater.

Atrakce se nachází v obci Vyšná Boca, v okrese Liptovský Mikuláš, v malebném prostředí chráněného území Národního parku Nízké Tatry. Štola Salvátor je součástí hornické naučné stezky a její historie sahá až do 16. století, kdy se zde intenzivně těžila zlatá ruda. Vstup do podzemí je možný pouze s průvodcem, který Vás provede úzkými chodbami vytesanými do tvrdé skály, přičemž během prohlídky uvidíte zachovaná důlní díla, geologické vrstvy a dobové nástroje. Zajímavostí je, že štola je horizontální, což umožňuje poměrně pohodlný přístup do srdce hory, kde teplota celoročně dosahuje stabilních 6 až 8 stupňů Celsia. Odborný výklad průvodců je zaměřen nejen na technické parametry těžby, ale také na těžký život horníků a legendy, které se s bockým hornictvím pojí. Celý areál štoly je citlivě zrekonstruován tak, aby si zachoval svou původní syrovost a historickou hodnotu, přičemž návštěva nabízí silný emocionální zážitek z kontaktu s podzemním světem.

Co zde můžete najít?

V areálu a v samotné štole najdete důlní chodby s ukázkami ručního křesání skály, repliky dřevěných důlních výztuh a důlní vozíky. Před vstupem do podzemí je vybudován malý skanzen s informačními panely, který mapuje historii těžby zlata v okolí a technologii zpracování rudy v důlních mlýnech. Návštěvníci mají k dispozici ochranné přilby a pláště, které jsou nezbytné pro bezpečný a komfortní pohyb v podzemí.

Pro koho je místo vhodné?

Štola je ideálním cílem pro rodiny se staršími dětmi (obvykle od 6 let), které zajímá historie a dobrodružství v přírodě. Vyhledávají ji také milovníci technických památek, geologové a turisté, kteří hledají autentické zážitky mimo masová turistická centra. Vzhledem k charakteru podzemí a nižší teplotě je nutné se vybavit pevnou obuví a teplejším oblečením i během letních měsíců.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci Vyšná Boca můžete obdivovat zachovalou lidovou architekturu hornických domů nebo navštívit místní evangelický kostel. Jen pár kilometrů odtud se nachází sedlo Čertovica, které je výchozím bodem pro hřebenové túry v Nízkých Tatrách, například na vrchol Beňuška. V sousední obci Nižná Boca je přístupná rozhledna Krajčov vrch, a pokud hledáte další hornické památky, v dosahu je také historická obec Magurka nebo hornická expozice v Liptovském Jánu.

Citlivě zpřístupněné jeskyně bez výrazných terénních zásahů a elektrického osvětlení jsou skutečnou lahůdkou pro turisty a milovníky přírody. Takovou zachovalou přírodní pozoruhodností je i Mučínská jeskyně. Nachází se v horském prostředí obce Mučín, ležící v okrese Lučenec. Nevelká a málo známá vesnička je situována v údolí Mučínského potoka, v západní části Cerové vrchoviny. Tajemné podzemí se vzácnými zkamenělinami a malým jezírkem je oblíbeným výletním cílem domácích i návštěvníků tohoto regionu.

Pseudokrasová jeskyně v Mučíně patří mezi ty menší, ale o to pozoruhodnější podzemní útvary. Její chodba má šířku 2,5 m a délku přibližně 12 m. Zajímavé je, že podle odborníků vznikla pravděpodobně zvětráním spadlého zuhelnatělého stromu, který pokryl sopečný popel. Příroda tento jedinečný úkaz vytvářela více než 19 milionů let. Vědecké výzkumy se zde realizovaly v letech 2004 a 2008. Následně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti za účelem poznávání jejích přírodních a historických hodnot. V jejím interiéru můžete obdivovat vzácné zkamenělé otisky listů a větví. V zadní části narazíte i na otvor s vodou evokující malé jezírko.

Jeskyně je dobře dostupná naučnou stezkou vedoucí přímo z obce. Cesta sem prochází údolím pod Bôbovcem a je dlouhá přibližně 3 km. Nenáročnou procházku Vám zpříjemní skvostné, stovky let staré buky. Před vstupem do jeskyně Vás přivítá naučná tabule a dřevěné posezení. Zde si můžete odpočinout a vychutnat si šum lesa. Na cestu kamennou chodbou si nezapomeňte přibalit dobrou baterku nebo čelovku.

Pokud se chystáte na toulky novohradským regionem, určitě nevynechejte ani málo známou, ale o to zajímavější jeskyni v Mučíně. Výlet sem spojíte s relaxací na nedalekém termálním koupališti Novolandia, s prohlídkou Fiľakovského hradu nebo s túrou k jedinečnému, 9 m vysokému Kamennému vodopádu. Nabídka zajímavostí je v okolí skutečně rozmanitá. Stojí za to zarezervovat si ubytování blízko Mučínské jeskyně a vyhradit si čas na jejich poznávání. Na našem portálu si můžete vybrat přímo z nabídky ubytování v Mučíně nebo z nedalekého ubytování v Lučenci. Zajímavosti širokého okolí budete mít v obou případech jako na dlani.

Příroda je tvůrcem těch nejlákavějších zajímavostí a atrakcí. Přesvědčit se o tom můžete i nedaleko obce Drienčany ležící v okrese Rimavská Sobota. Malebným Drienčanským krasem vás provede zajímavý naučný chodník, jehož předposlední zastávkou je Malá Drienčanská jaskyňa. Menší, ale o to lákavější krasový útvar vás očarí nejen svými tvarovanými stěnami, ale i poutavou dobovou instalací z období kyjatické kultury. Jde o najdlhšiu jaskyňu Drienčanského krasu.

Naučný chodník k Malé Drienčanské jeskyni byl otevřen v roce 1992. Východiskovým bodem zaujímavé trasy je Centrum environmentální výchovy Drienok. Chodník má celkovou délku 7 540 m a tvoří ho 15 zastávek s informačními tabulemi. Malá Drienčanská jeskyně představuje 14. bod na této zajímavé trase. Přechod podzemním prostorem tvoří jen malý, ale o to lákavější úsek chodníku. Jeho završení jsou okrajové krasové jazierka.

Útroby jeskyně vás očarí nejen svými krasovými stěnami, ale i jedinečnou atmosférou, kterou dotvářejí instalace ohnišť a makety nádob z období kyjatické kultury. Před chvílí jste kráčeli přírodou a najednou se ocitnete v podzemí, v období 500 – 1 000 roků př. n. l. Jeskynní prostor má jeden vertikální a více horizontálních otvorů. Celková délka jeskyně dosahuje na lávce břehů řeky Blh představuje 79 m.

Zajímavostí je, že jeskyně plnila svůj účel i během těžkého období druhé světové války. Úkryt tu našli místní obyvatelé, kteří opustili své domovy ze strachu před německým vojskem. Jeskyně jim poskytla střechu nad hlavou a prostor na krátkodobé přebývání. V současnosti je volně přístupná veřejnosti a díky dobré dostupnosti je možné ji navštívit v ktoromkoľvek ročnom období.

Máte rádi přírodou zajímavosti a místa, které vás přinutí na malou chvíli zastavit a vzdát hold tvorbě matky přírody? V tom případě se určitě vydejte na potulky Drienčanským krasem. Svoj výlet si můžete spojit s obhlídkou zříceniny Hradu Sobotka nebo s relaxem při Vodnej nádrži Teplý vrch či na Termálnom kúpalisku Kurinec – Zelená voda. A aby se vám po dni plném zážitků dokonale odpočívalo, zarezervujte si přes náš portál ubytovanie v blízkosti Malej Drienčanskej jaskyne. Ubytovanie v Drienčanoch a v blízkém okolí představuje nabídku apartmánov a penziónov, které vás svou pohostinností zaručeně nezklamou.

Mojtínská jeskyně ve Strážovských vrších představuje unikátní sakrální a přírodní prostor, který návštěvníky okouzlí svou historií jeskynního kostela, kde se v minulosti tajně sloužily svaté mše.

Lokalita se nachází nad obcí Mojtín, v okrese Púchov, v Trenčínském kraji. Jeskyně, známá také pod názvem Jeskyně svatého Josefa, dosahuje délky přibližně 46 metrů a vyniká svou prostorností a vysokým stropem, který jí dodává katedrální ráz. V polovině devatenáctého století sloužila jako útočiště pro věřící, kteří zde vybudovali oltář a osadili sochy svatých, čímž vytvořili autentický jeskynní chrám uprostřed vápencových skal. Cesta k ní vede přes malebný krasový terén Strážovských vrchů, přičemž přístupová stezka je lemována zastaveními křížové cesty, což umocňuje duchovní význam místa. Interiér jeskyně si zachovává přírodní charakter bez výrazné krápníkové výzdoby, ale jeho hodnota spočívá v historickém kontextu a tichu, které zde vládne. Díky své poloze v chráněné krajinné oblasti nabízí okolí jeskyně pohledy na rázovitou horskou krajinu s bohatou flórou a faunou. Místo je pravidelně dějištěm poutí a bohoslužeb, které se zde konají pod širým nebem, respektive pod skalní klenbou, a spojují místní tradice s krásou okolní přírody.

Co zde můžete najít?

V prostorách jeskyně najdete kamenný oltář, sochu svatého Josefa a pamětní tabule připomínající historii jeskynního kostela. K dispozici je upravený vstupní prostor s lavičkami pro poutníky a návštěvníky a přístupová stezka se zastaveními křížové cesty. Okolí jeskyně nabízí několik informačních panelů naučné stezky, které vysvětlují geologický vznik místních krasových útvarů.

Pro koho je místo vhodné?

Lokalita je ideální pro věřící hledající klidné místo k modlitbě, stejně jako pro turisty a rodiny s dětmi, kteří ocení nenáročnou túru s historickým a duchovním přesahem. Vyhledávají ji také milovníci přírodních zvláštností a geologie, které lákají krasové jevy Strážovských vrchů. Pro přístup k jeskyni se doporučuje běžná sportovní nebo turistická obuv, jelikož stezka vede lesním terénem s mírným stoupáním.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci Mojtín můžete navštívit památník věnovaný „císařskému věčnému vojákovi“ Ladislavu Škultétymu-Gabrišovi, který se zde narodil. V blízkém dosahu se nacházejí Manínská tiesňava a Kostolecká tiesňava, které patří k nejužším a nejkrásnějším kaňonům na Slovensku. Pro milovníky výhledů je v dostupné vzdálenosti vrch Strážov, nejvyšší bod pohoří, nebo rázovitá obec Čičmany s unikátní lidovou architekturou a malovanými dřevěnicemi.

Jen málo vesniček na Slovensku se může pochlubit svým vlastním krasovým bohatstvím. Jednou z těchto výjimečných obcí je Bretka ležící v okrese Rožňava, necelých 30 km jihozápadně od okresního města. Na území této nevelké vesničky si můžete udělat výlet chráněným územím, jehož součástí je i Hutnianská jeskyně. Její tajemné podzemí bez elektrického osvětlení dýchá prastarou historií. Odvážíte se vstoupit na místo, kde žili naši předkové před tisíci lety?

Těsným krasovým údolím, jehož součástí je i podzemní chodba, Vás provede naučná stezka Průlom Muráně. Východiskem Vašeho výletu bude právě obec Bretka. Odtud půjdete nenáročnou okružní trasou v délce přibližně 3,2 km. Hutnianská jeskyně bude Vaší poslední, šestou zastávkou. Podzemní chodba má délku 11 m. Jelikož jeskyně není osvětlená, doporučujeme Vám přibalit si baterku nebo čelovku. Mimořádně vhodná je i pevná obuv.

Podzemí je bez krápníkové výzdoby, což však jeskyni neubírá na jedinečné tajemné atmosféře. Archeologický průzkum prokázal, že prostory jeskyně byly osídleny ještě v době bronzové. Později, během druhé světové války, zde měli svůj velitelský úkryt Němci. Dnes je jeskyně volně přístupná návštěvníkům za účelem zotavení a poznávání jejích přírodních krás a historických hodnot. Podzemí bylo v roce 1994 prohlášeno za přírodní památku.

Pravděpodobně budete překvapeni, ale Hutnianská jeskyně není jediným zpřístupněným podzemím na území Bretky. Cestou naučnou stezkou natrefíte i na jeskyni Peško, jejíž podzemní chodba je dlouhá 17 m. V blízkém okolí Vám doporučujeme navštívit pozůstatky jedné z nejstarších slovenských pevností, hradu Gemer. A pokud by se Vám pobyt v podzemí zalíbil, vydejte se i do nedaleké jeskyně Domica nebo na výlet chodbami Gombasecké jeskyně. A pokud byste se na Gemeru rozhodli pobýt déle, zarezervujte si ubytování nedaleko Hutnianské jeskyně. Vybrat si můžete z nabídky ubytování v Bretce nebo vsaďte na ubytování v Rožňavě.

Nemusíte být speleologem, abyste se vydali vstříc dobrodružství do jeskyně Peško, která se nachází na Gemeru v obci Bretka. Jeskyně nepatří mezi nejdelší, nejkrásnější ani nejzajímavější, ale objevíte z její blízkosti krásné výhledy na okolní přírodu a v horkých letních dnech se zchladíte v jejích útrobách.

Dostat se do této volně přístupné jeskyně můžete během celého roku. Dovede Vás k ní naučná stezka. Trasa k jeskyni není náročná, zvládnou ji i rodiny s dětmi nebo senioři. Celková délka trasy je přibližně 20 až 30 min. v závislosti na Vaší kondici. Výlet k jeskyni je nejlepší naplánovat si přímo z obce Bretka, která leží na severovýchodním výběžku Rimavské kotliny. Výchozím bodem pro Vás zde bude kostel. Od něj se na asfaltové křižovatce řiďte turistickými značkami, které Vás nasměrují na nedaleký lesík. V něm se ukrývá tato nevelká jeskyně. Po cestě si můžete odpočinout na lavičkách a v horším terénu Vám pomůže možnost chytit se zábradlí.

Jeskyně má celkovou délku 17 m, což není příliš mnoho. Její průchod zvládnou se zavřenýma očima i lidé trpící strachem z uzavřených prostor. Na konci jeskyně Vás čeká pomyslný balkon. Dovídíte z něj na všechny přírodní krásy okolí. Bonusem pro Vás může být fotografie z tohoto místa. Při historickém bádání tohoto místa se přišlo na to, že jeskyně byla obydlena již v době kamenné. Během druhé světové války se jeskyně stala útočištěm pro lidi prchající před válkou.

Věděli jste, že název jeskyně Peško vznikl ze dvou různých slov? Základ tvořilo slovanské slovo „pešť“, což v překladu znamená pec nebo jeskyně. Druhá část je odvozena od maďarského slova „kő“, které znamená skála nebo kámen.

Jeskyně je součástí naučné stezky Průlom Muráně. Turisté většinou pokračují dále po celé její trase, která končí u Hutnianské jeskyně. Pokud Vám postačí i kratší část trasy, po návratu do obce se můžete „hodit“ do bazénu koupaliště Bretka. Mnohem úchvatnější pohledy na podzemní výtvory uvidíte v jeskyni Domica. V této jeskyni se během prohlídky budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí. Pokud máte raději historii a chcete poznávat pozůstatky jednoho z nejstarších hradů v regionu, nasměrujte své kroky na Gemerský hrad.

Po každém výstupu, ať už k jeskyni nebo na hrad, je fajn „dobít baterky“. Odpočatí pobytem ve Vašem ubytování v okolí jeskyně Peško se vydejte vstříc dobrodružství. Můžete si navolit program podle Vašich představ. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování v Bretce. Zlákají Vás roztomilé chaty a chalupy, nebo budou Vašemu srdci bližší priváty v Bretce?

Jih Slovenska je mimořádně bohatý na podzemní krásy. Jednou z nich je jedna z nejznámějších slovenských jeskyní, jeskyně Domica. Jejím hlavním lákadlem je něco, co v jeskyních běžně nezažijete. Během prohlídky se budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí.

Jeskyně leží v bezprostřední blízkosti hranic s Maďarskem. Nachází se asi 25 km jižně od Rožňavy, blízko vesničky Plešivec. Jeskyně je unikátem světového měřítka a je zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zajímavé je, že přes ni prochází státní hranice. Podzemní řeka pokračuje pod povrchem do jeskyně Baradla, která leží již na území Maďarska. Podzemím se tak lze dostat do sousedního státu. Různé zajímavosti o jeskyni se dozvíte díky informačním tabulím instalovaným v areálu vstupu.

První zmínky o jeskyni pocházejí již z roku 1801. Do podzemí však pronikli první jeskyňáři až v roce 1926 a jeskyně byla zpřístupněna v roce 1932 včetně elektrického osvětlení. Domica se však potýkala s mnoha problémy. Největším byly ničivé záplavy. Ta největší přišla v roce 1977. Voda vnikla do jeskyně a zatopila její podzemní prostory. Zničila část výzdoby, odnesla vystavené exponáty, zničila elektrické instalace a celou jeskyni pokryla nánosem jemného bahna. Škody byly mimořádně rozsáhlé a uvažovalo se o uzavření jeskyně. Naštěstí se tak nestalo a jeskyně znovu přivítala své návštěvníky v roce 1984.

Zajímavostí jeskyně je poměrně vysoká teplota dosahující 10 až 11 stupňů Celsia. Největším lákadlem pro mnohé je plavba podzemní říčkou Styx. Na výběr máte z několika prohlídkových tras. Pokud se nechcete plavit, můžete si vybrat krátký 780metrový nebo dlouhý 1180metrový okruh. Pokud se rozhodnete pro okruh s plavbou, čeká na Vás 930metrový okruh, z čehož se plavíte na člunu 150 metrů. Pozoruhodná je bohatá sintrová výzdoba, různé štíty, kaskády či jezírka. Jeskyně je unikátní výskytem až 16 druhů netopýrů. Římské lázně či Majkův dóm jsou názvy unikátních podzemních prostor, které musíte vidět na vlastní oči.

Domica se nachází v kraji, kde není o jeskyně nouze. Zavítat můžete například do již zmíněné jeskyně Baradla. Nebo navštivte blízkou Gombaseckou jeskyni, rovněž zapsanou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ubytovat se můžete například v Dlhé Vsi nebo Plešivci. Najdete zde cenově dostupné ubytování v rodinných penzionech nebo tradičních chalupách. Využít můžete služby turistických ubytoven či malých ubytování v soukromí. Místní jsou patřičně hrdí na svůj světový unikát a určitě udělají vše pro to, abyste se na dovolené u nich cítili dobře.