Vodopády Stredné Slovensko

Malachovský vodopád se nachází nedaleko obce Malachov v okrese Banská Bystrica. Tento malebný vodopád vytváří potok se stejnojmenným názvem. Malachovská dolina je oblíbeným místem turistů a je vhodná i pro rodiny s dětmi. Túra k vodopádu je nenáročná na čas i kondici a Malachovský vodopád si určitě vychutnáte.

Malachovská dolina prý byla kdysi poštovní dolinou. Převážela se odtud pošta z Banské Bystrice do Kremnice přímo přes Kremnické vrchy. Dnes dolinou vede naučná stezka. Z informačních tabulí se dozvíte vše o místní fauně a flóře. Na výlet k vodopádu se vydejte z obce Malachov. Zde můžete zaparkovat i své auto.

Malachovský potok vytvořil 200 metrů dlouhou tísňavu, na jejímž konci se nachází čarokrásný vodopád. Padá z výšky 15 metrů a během ročních období mění barvy. Na podzim je zbarven do žluta a na jaře zase do zelena. Barva vodopádu závisí na světle, které odráží okolní les. V zimě vodopád zamrzá a vytváří jakési ledové království.

Malachovský vodopád Vám doporučujeme navštívit na jaře, když tají ledy, nebo po období dešťů. Síla tekoucí vody jen podtrhne divokou přírodu Malachovské doliny. Kolem vodopádu najdete i lavičky, kde si posedíte a vychutnáte nádherné výhledy. Pokud budete mít chuť na delší procházku, pokračujte ještě na Ortútské jezero, osadu Ortúty, či na skalní vyhlídku Trávny Ždiar, který díky své kráse nazývají také bystrický Slovenský ráj.

Pokud jste vyznavači geocachingu, můžete své děti motivovat k delší turistice hledáním pokladu. Tak neváhejte a vydejte se sem na výlet či dokonce dovolenou. My Vám nabízíme ubytování v blízkosti Malachovského vodopádu i ubytování v Banské Bystrici na našem portálu. Vyberte si ze široké nabídky chat, apartmánů či penzionů a zkuste navštívit i ostatní atrakce v okolí Banské Bystrice. Naši ubytovatelé se už teď těší na Vaši návštěvu.

Králický vodopád je součástí Králické tísňavy v Kremnických vrších a řadí se k nejvyšším v této oblasti. Nachází se v blízkosti obce Králiky, nedaleko Banské Bystrice. Tísňava o rozloze 21 hektarů je chráněnou přírodní památkou, skalní bradla se zde zvedají až do výšky 20 metrů. Údolím kaňonu protéká Farebný potok, na kterém vznikl vodopád o výšce 7 metrů. Voda padá po dolomitech, jejichž skalní masiv nejen dotváří scenerii vodopádu, ale ukrývá i zajímavá zákoutí, jako jsou malé nepřístupné jeskyně. Vodopád je nejpůsobivější při vysokém stavu vody Farebného potoka, tedy zejména v jarním období, kdy taje sníh, nebo v době trvalejších dešťů. V lokalitě se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.

Procházka k vodopádu je nenáročná, zvládnou ji i rodiny s menšími dětmi. Králickou tísňavou vede značená naučná stezka z obce Králiky, která se táhne příjemným lesním terénem. Králický vodopád je ozdobou závěru kaňonu. Nemusí to však být konec túry, cesta vede dále na druhou stranu vodopádu, nachází se tam i altán s možností opékání.

Pokud se ubytujete v obci Králiky, budete mít možnost poznávat i další zajímavosti v okolí. Pořádný kus kraje lze vidět ze skalní vyhlídky Trávny Ždiar, za zmínku stojí i Malachovský vodopád. Pro ty, kteří hledají něco fyzicky náročnějšího, je zde Via Ferrata Skalka u Kremnice. Blízko je to i do Banské Bystrice, jejíž památky a kultura dokážou potěšit každého.

Pokud byste si chtěli zarezervovat ubytování v blízkosti Králického vodopádu, nasměrujeme Vás do obce Králiky, kde se nejčastěji vyskytují chaty, ale narazíte i na penzion. Příjemné ubytování poskytují i chaty v Tajově nebo dřevěnice v Malachově. Ubytování v apartmánech najdete v Kremnici či Banské Bystrici.

Predajnianské vodopády se nacházejí v katastru obce Predajná v okrese Brezno. Kaskádovité vodopády potoka Čelno se pyšní ne jedním, ale dvěma toky – na jednom z nich vzniká přepad s výškou 5 m, druhý je jen poloviční. Od roku 1991 jsou přírodní památkou, území s rozlohou 11,7 ha spadá pod správu státní ochrany přírody Poľana. Ochrana se vztahuje nejen na vodopády, ale i na kamenná moře a zachovalá rostlinná a živočišná společenstva, která jsou důležitá z naučného, vědeckého i ekologického hlediska.

Nad vodopády najdou turisté i jednu technickou památku. Kelemenův tunel na lesní cestě je slovenskou raritou. Vznikl již v roce 1928, kdy se úzká lesní cesta v dolině Predajnianske Čelno přizpůsobovala pro odvoz dřeva koňskými potahy. Na jednom místě nebylo možné do strmého svahu zasekat cestu, a tak byl proražen 280 cm široký tunel. Jméno mu propůjčil jeho autor, Ing. Vojtech Kelemen, tehdejší ředitel Státních lesů Banská Bystrica. V roce 1971 prošel tunel rekonstrukcí a byl zvětšen na výšku 435 cm, šířku 440 cm a délku 41,5 m, čímž se přizpůsobil pro průjezd automobilů.

Nenáročný výlet k Predajnianským vodopádům zvládnou i děti. Procházku se vyplatí absolvovat i v zimě, kdy se tvoří jedinečné ledopády. K vodopádům vedou značené trasy jak z Predajné (přibližně 11 km), tak i z obce Lopej (přibližně 9 km). Těšit se mohou i cyklisté, kteří se k vodopádům dostanou po značené cyklotrase s názvem „Popod Hrb až na Štompm“.

Ubytování v blízkosti Predajnianských vodopádů je orientováno spíše na chaty a chalupy, můžete se po nich poohlédnout například v Osrblí či Horné Lehotě. Pokud hledáte apartmány, do našich filtrů zadejte obec Valaská. Pokud se ubytujete v chatách v Bystré, budete to mít blízko i do Bystrianské jeskyně

Vodopád Bystré, nazývaný také vodopád Bystrého potoka nebo vodopád Bystrô, je národní přírodní památka a chráněný krajinný výtvor. Nachází se v katastru Hriňové, asi 8 km od města. Vodopád vzniká přepadem Bystrého potoka na jižních svazích pohoří Poľana, které spadá do Slovenského středohoří. Vodopád se svou výškou až 23 metrů patří k nejvyšším na Slovensku a zároveň se řadí i k nejmohutnějším. Ke vzniku přepadu došlo před 13,5 miliony let, a to ztuhnutím lávy, ze které vznikly černé andezitové bloky připomínající v současnosti obrovské kvádry, po nichž padá voda.

K vodopádu vede několik cest. Ta nejkrásnější a nejjednodušší je od chaty Poľana, ke které lze dojet autem. Odtud se k vodopádu dostanete pohodlně za 30–45 minut přes horskou louku a les. Trochu delší, přibližně tříkilometrová trasa začíná na autobusové zastávce Bystré, Vrátka. Tato trasa může být i poučná díky tabulím, které ve slovenštině a angličtině informují turisty o přírodních zajímavostech a kultuře celého Podpoľaní. Jelikož je značná část trasy zpevněna asfaltem, měly by ji zvládnout i rodiny s menšími dětmi. Možný je výstup na skalní stěnu podél vodopádu, a to pomocí žebříků a lan, o které se stará Sdružení K.O.Z.A. (Karpatské ochranárske združenie altruistov), které spadá pod Správu CHKO Poľana.

Po cestě k vodopádu nebo v jeho okolí můžete obdivovat i další přírodní zajímavosti. Osvěžit se můžete vodou z Rechtorovy studánky. Kalamárka je skalní město tvořené andezitovými věžemi. Přírodní památka Melichova skála s výškou asi 30 m patří k nejpůsobivějším útvarům jižního Podpoľaní. Sloupovitý skalní útvar připomíná ženu s batohem; pověst praví, že je to závistivá žena, která zkameněla, když šla na svatbu.

Jak vidíte, v této oblasti je skutečně co vidět, zarezervujte si proto ubytování blízko vodopádu Bystré, ze kterého pohodlně vyrazíte na zajímavé výlety. V blízké Hriňové najdete pestrou nabídku ubytování – nezáleží na tom, zda preferujete penzion, apartmán nebo chatu. Po ubytování se můžete porozhlédnout například i v Detvianské Hutě nebo v obci Korytárky.

Turovský vodopád, který se nachází přibližně 1 km za stejnojmennou obcí, je někdy známý také pod názvy Padalo nebo Skalní vodopád. Padá z výšky 15 m na toku místního potoka. Je skutečným klenotem okolí a jen málokdo o něm ví. Ukrývá se v dolině s charakterem kaňonu v Kremnických vrších ve zvolenském okrese. Zeptejte se místních, jak se k němu dostanete, určitě Vám s navigací rádi pomohou.

Budete kráčet po jedné ze dvou turistických tras vedoucích z obce Turová. Jedna vede přímo skrze rokli, druhá lemuje její horní hranu. Trasa není náročná, obec osadila směrové tabule a přístup vyčistila. Procházku k vodopádu zvládnou hravě i děti. Když už jste u vodopádu, stojí za to zajít nedaleko k druhé přírodní památce. Je jí Turovský sopouch, tedy obnažené hrdlo někdejší sopky. Hned u něj najdete také informační tabuli.

K vodopádu můžete zamířit kdykoli během roku. V podstatě nevysychá, avšak v období sucha není pohled až tak kouzelný, jako je tomu při tání sněhu či po vydatných deštích. V každém případě můžete zkusit přijít jak na jaře, tak v létě a uděláte si názor sami. Tak je to přece vždy nejlepší. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Turovského vodopádu, ideálně hned na stránce ubytování Turová, popřípadě ubytování okres Zvolen. Přejeme Vám příjemný pobyt a skvělý zážitek z výletu.

Necpalské vodopády padají na toku Necpalského potoka. Ten protéká Necpalskou dolinou, ležící v pohoří Velká Fatra. Turisté si výlety mnohokrát kombinují a jejich trasa vede i do Blatnické a Gaderské doliny. Směrem proti proudu potoka se nezřídka vydávají na vrchol Ploské. Ať už z kterékoli strany, k vodopádům jejich kroky směřují celoročně. Délka trasy i její náročnost závisí na bodě, ze kterého startujete.

Nejčastěji je výchozím bodem obec Necpaly. Odtud to trvá k vodopádům přibližně dvě hodiny, pokud se přidržíte modré turistické značky. Po stejné barvě, avšak z opačného směru, shora, můžete k vodopádům sejít z hřebenů Velké Fatry. Od horské chaty pod Borišovom Vám to bude trvat přibližně o půl hodiny méně. V případě druhé zmíněné přístupové cesty si dejte v zimě pozor na lavinové sesuvy sněhu. Mezi horskou chatou a obcí Necpaly vede téměř celou dobu asfaltová silnice, která nabízí nenáročnou turistickou procházku, ale můžete ji absolvovat i na kole. Hned u silnice se nacházejí vodopády Revúcky mlyn a Druhý, respektive Dolní Necpalský vodopád, k ostatním už musíte sejít z hlavní cesty.

Jak jsme již v úvodu zmiňovali a z názvu to koneckonců i vyplývá, vodopádů je několik. Prvním z vodopádů doliny je přibližně 4 m vysoký vodopád Revúcky mlyn. Ten je ze všech nejvýraznější a nachází se v části Balcierovo. Za ním následuje přibližně 1,2 m vysoký Malý Necpalský vodopád, který leží v místě, kde do Necpalského potoka ústí potok Prierastlé. Dalším v pořadí je přibližně 2 m vysoký Dolní Necpalský vodopád, pro který se používá i název Druhý Necpalský vodopád. Skupinku uzavírá přibližně 4,5 m vysoký První Necpalský vodopád, pro který se používají také názvy Horní Necpalský vodopád a Velký Necpalský vodopád. Pořádný chaos v názvech, že? Vskutku, i místní si museli dlouho zvykat na to, který vodopád se jak jmenuje.

Ať už jsou názvy matoucí, nebo ne, pohled na vodopády rozhodně stojí za to. Vyhledejte si vhodné ubytování v okolí Necpalských vodopádů, například na stránce ubytování Necpaly, a přijďte se jimi pokochat na vlastní oči. Pobyt u nich uklidňuje, pohled na ně osvobozuje. Kdo nezažil, neuvěří. Obujte si turistické boty a vzhůru do malebné a překrásné Necpalské doliny.

Brankovský vodopád je díky své výšce 55 m nejvyšším vodopádem Nízkých Tater. Nachází se v katastru obce Ružomberok, v osadě Podsuchá, v bočním údolí Vyšný Brankov, v Žilinském kraji. Tyčí se nad ním vrch Veľký Brankov, po kterém nese název i vodopád. Ten se nachází v nadmořské výšce 775–830 m n. m. Padá z Kurucké skály, skalního útvaru z dolomitů. Od roku 1980 je naší národní přírodní památkou, která se nachází v Národním parku Nízké Tatry. Výměra celé národní přírodní rezervace Brankovský vodopád činí 27,71 ha.

Vodopád vznikl díky přepadu horského potoka přes vápencový skalní stupeň. Voda má stabilní průtok 3 l/s. Stěna, přes kterou stéká vodopád, má mírné členění, z toho důvodu se zde vyskytují různé police a kaskády. Vodopád je skrytý v údolí, avšak trasa k němu je nenáročná. Dala by se téměř nazvat procházkou, odhlédneme-li od posledního úseku, pokud se chcete dostat až úplně pod vodopád. Tam se již na posledních metrech nacházejí dřevěné můstky se zábradlím a těsně pod vodopádem i řetěz, aby se předešlo případnému zranění.

Celoročně patří mezi velmi vyhledávané lokality zkušených turistů, ale je i příjemnou horskou procházkou pro rodiny s dětmi či seniory. Cesta k němu trvá od půl hodiny do hodiny, záleží jen na Vaší kondici. Není náročná, startujete od parkoviště na hlavním tahu mezi Ružomberkem a Donovaly a pokračujete po značené zelené turistické trase. Procházíte krásnou přírodní scenérií, která je tvořena tmavým údolím v obklopení lesa. Z Ružomberka se k vodopádu dostanete i po cyklostezce.

V létě vodopád vytváří průzračný závoj padající vody. Pohled na ni působí uklidňujícím dojmem, jako balzám na duši. Vzhledem k tomu, že je relativně skrytý v údolí, výhledy od něj ani mnoho pronikajícího slunce nečekejte. O to příjemnější je ale toto zchlazení během nejhorkejších měsíců v roce. V zimě se scenérie úplně mění. Z vodopádu se stává nádherný ledopád, který patří mezi čím dál více vyhledávané v komunitě ledolezců.

Kromě turistů můžete potkat i hledače pokladů. Říká se totiž, že nedaleko Brankovského vodopádu ukryl Jánošík své poklady. Zatím je nikdo nenašel, takže šance na jejich objevení zde stále je. Když budete na Donovalech nebo v Ružomberku a budete hlavním tahem projíždět, udělejte si čas a zastavte se na tomto krásném místě. Jak si odpočinete od řízení, tak objevíte krásnou část naší země.

Ještě lepší nápad je zarezervovat si ubytování v okolí Brankovského vodopádu. Jelikož je v Nízkých Tatrách mnoho možností pro turistiku, aktivní i pasivní odpočinek či i nějaký ten výlet po stopách historie a umění, byla by škoda nezůstat alespoň na pár dní. Klikněte na stránku ubytování Ružomberok, určitě najdete vhodné noclehy pro sebe i Vaši rodinu či přátele.

Vajskovský vodopád padá na toku Vajskovského potoka, který protéká jednou z nejkrásnějších dolin Nízkých Tater. Je jí Vajskovská dolina. Ta nabízí mnohé atraktivní možnosti turistiky, cykloturistiky, projížďky na loďkách po jezeře i krásné procházky tichým lesem. Jedna taková Vás dovede i k 9 m vysokému Vajskovskému vodopádu, který se nachází ve výšce 1 200 m n. m. Dolina je atraktivní během celého roku a její výhodou je, že není turisty příliš přeplněná, jelikož leží mimo hlavní turistické trasy.

Vodopád je nádherný v každém ročním období, avšak jako každý jiný je nejvýraznější v období po vydatných deštích a při tání sněhu. Co je pro něj charakteristické? Závoje vody padající z výšky, jejich hukot a krásná, v některých obdobích až divoká vegetace. Panenská příroda přenádherné Vajskovské doliny ho dobře chrání a ukrývá. Najdete ho až na jejím úplném konci. Při procházení dolinou dělejte i přirozený hluk, v hojném počtu se totiž na těchto místech vyskytují medvědi. Dokonce zde byli v minulosti vypuštěni první kamzíci, které sem přemístili z Vysokých Tater.

K vodopádu se dostanete z obce Dolná Lehota. Odtud Vaše kroky povedou po 13,5 km dlouhé turistické stezce, která končí právě u Vajskovského vodopádu. Jedná se o kráčení po asfaltové cestě, kterou opustíte přibližně 1,5 km od vodopádu. Tam již budete pokračovat přes lesík a louku. A zda už to vezmete po svých, nebo budete šlapat do pedálů kola, je jen a jen na Vás. Vzhledem k terénu se túra řadí mezi nenáročné. A určitě ji doporučujeme absolvovat i v zimě, kdy je na vodopád krásný ledový pohled.

Upozorňujeme, že vzhledem k pohybu v Národním parku Nízké Tatry je zakázáno rozdělávat oheň, stanovat či sbírat lesní plody. Ty nechte zvířátkům a Vy se jen dívejte všude kolem, co Vám naše krásná matka příroda nabízí. Dýchejte čerstvý vzduch, užívejte si ticho a zvuky lesa. Celé okolí je krásné, proto by byla škoda přijet jen na jeden den. Najděte si vhodné ubytování blízko Vajskovského vodopádu, například na stránce ubytování Dolná Lehota nebo ubytování Krpáčovo a naplánujte si vícero výletů. Vezměte s sebou i rodinu či přátele, zažijete skutečné dobrodružství.

Národní park Velká Fatra ukrývá množství zajímavých turistických cílů – jedním z nich je určitě zatím poměrně málo známý Vodopád v Došné. Pokud se ptáte, kde se tento krásný přírodní úkaz nachází, odpověď musíte hledat v katastru obce Belá – Dulice. Půvabný, vícestupňový vodopád je ukrytý na konci Belianské doliny, kde jeho voda stéká po skalách z výšky šesti metrů.

Výborným výchozím bodem je obec Belá – část Dulice. Nejlepší je začít od Chaty Havranovo a tento nenáročný výlet zvládnou i Vaše děti. Musíte se však připravit na delší trasu, která Vám s přestávkami zabere přibližně 4 hodiny. Trasa z obce Vám potrvá přibližně 3,5 hodiny, odtud to už lehkým krokem zvládnete za 25 minut. Pokud si chcete čas zkrátit přibližně na polovinu, doporučujeme využít kola.

Vodopád se nachází ve výšce 745 m n. m. a vytvořil ho jeden z bočních přítoků Belianského potoka. Nejvodnatější bývá během jara, kdy mu tající sníh dodává na síle a intenzitě. K vodopádu vede žlutě značená turistická stezka přímo z obce Belá – Dulice. Odtud se vydáte směrem k ústí Slávkové doliny a na rozcestí budete pokračovat vpravo po zelené značce směrem na Vlkološte a Šindelnou, až dorazíte k Vašemu dílčímu cíli Chata Havranovo. Zde si udělejte přestávku a posilněte se výbornou kapustnicí. Žízeň zaženete točenou kofolou.

Najedení a odpočatí pokračujte ve svém putování 1,3 km, až dorazíte do cíle. Kaskádovitý vodopád má tři mezistupně a prořezává se skalní branou, která působí velmi působivě. V zimě se můžete těšit na zamrzlou krásu, která se jen tak nevidí. Nad vodopádem vede poměrně nová lesní cesta do Došné doliny. Vyplatí se zajít ještě o kousek dál, kde najdete pěkné skály a skalní útvary. Zbývající energii můžete využít na výlet k Rozhledně na Kalníku, která stojí nedaleko odbočky do Jasenské doliny.

Region Turiec však nabízí také nevšední zážitky spojené se sportem a návštěvou historických památek. Turistiku můžete spojit s výletem do Martina, hlavního centra slovenského národního a kulturního života. Za návštěvu zde určitě stojí Muzeum slovenské dědiny – Jahodnícke háje a Slovenské národní muzeum. Pokud plánujete v Martině zůstat déle, ubytování si můžete rychle a jednoduše rezervovat na naší stránce ubytování Martin. Určitě si vyberete z bohaté nabídky apartmánů a chalup.

Jelení vodopád najdete v Čutkovské dolině v Národním parku Velká Fatra. Čutkovská dolina je přístupná z městské části Černová v Ružomberku. Dolina je velmi oblíbená u rodin s dětmi, i když není příliš známá. Jelení vodopád je druhým nejvyšším vodopádem Velké Fatry a jeho malebnost i okolní příroda Vás zajisté okouzlí. Vydejte se na tento nenáročný výlet a přesvědčte se sami.

K Jelenímu vodopádu se dostanete turistickou stezkou z Černové nebo od Koliby u dobrého pastiera o něco výše. Zde můžete také zaparkovat své auto. Čutkovskou dolinou vede cesta nejprve asfaltová a později se mění ve zpevněný terén. Je vhodná i pro kola či kočárky. Pouze poslední úsek k vodopádu je do kopce. Je to asi 15 minut po lesních schodech, kterých je celkem 84.

Čutkovskou dolinou vede naučná stezka nazývaná „Známa-Neznáma Čutkovská dolina“. Informační tabule Vám prozradí vše o místní fauně a flóře, informace jsou doloženy i obrázky zvířat a rostlin. K vodopádu Jelení jsou to přibližně 4 kilometry. Na procházce můžete obdivovat Čutkovský potok, vodní nádrž Čebraď nebo se osvěžit u studánky.

Jelení vodopád je tvořen přítokem Jeleního potoka do Čutkovského. V místě soutoku nabírá voda sílu a padá dolů po skalnatém povrchu. Výška vodopádu dosahuje 24 metrů a jeho nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 824 m n. m. Nejkrásnější a nejsilnější je samozřejmě v období tání ledů a po vydatných deštích. Jelení vodopád je destrukčním typem vodopádu, což znamená, že časem mění sklon, výšku a zmenšuje se i průtok vody.

Pokud budete mít chuť ve výletě ještě pokračovat, můžete navštívit nedaleké Jamišné vodopády, které se nacházejí na odbočce Čutkovskou dolinou, nebo pokračovat na konec doliny až k Tiesňavě za dierou, nazývané také Čutkovským kaňonem. Z doliny Čutková se můžete dostat i do Hrabova, respektive vedlejší Hrabovské doliny. Můžete také vystoupat k známému skanzenu Vlkolínec.

Cestou od vodopádu Jelení se Vaše děti mohou ještě vyřádit na hřišti u koliby, prohlédnout si zvířátka na farmě nebo navštívit zábavní park Obrovo. Dolina je jako stvořená pro příjemnou dovolenou. Nabízíme Vám ubytování v blízkosti Jeleního vodopádu či ubytování Velká Fatra na našem portálu. Rezervujte si Vaši rodinnou chatu, apartmán či penzion již dnes.

Jamišné vodopády mnozí znají i pod starším názvem Nižní a Vyšní Pálenický vodopád. Oba Jamišné vodopády se nacházejí v malé Jamišné dolině, do které je přístup ze známé Čutkovské doliny v okrese Ružomberok. Jamišná i Čutkovská dolina patří do pohoří Velká Fatra. Jamišné vodopády vytvořil levostranný přítok Čutkovského potoka. Pohled na krásné Pálenické vodopády si můžete vychutnat v kterémkoli ročním období.

Na Pálenické či Jamišné vodopády se klidně vydejte i s dětmi, je to nenáročná túra vedoucí po asfaltové a zpevněné cestě a jen kousek vede lesní pěšinou. Túra je vhodná i pro cyklisty. Zaparkovat můžete na začátku Čutkovské doliny u koliby. K Jamišným vodopádům to odtud máte asi 4 kilometry.

Čutkovskou dolinou vede naučná stezka. Informační tabule Vám prozradí vše o zdejší fauně a flóře. Přibližně po 3,5 kilometru odbočíte na rozcestí doleva k Nižnímu Jamišnému vodopádu. Se svou výškou 12 metrů je vyšší a mohutnější než jeho kolega Vyšní Jamišný vodopád. Ten měří jen 5,5 metru.

Okolí Jamišných vodopádů je porostlé bukovým lesem, ale ovzduší i zeleň zde připomínají prales. Jamišná dolinka je divoká a poněkud nedotčená, jelikož většina turistů pokračuje dále na známější Jelení vodopád.

Cestou zpět od Vyšního Jamišného vodopádu si všimněte skalních břehů potoka, odpočiňte si na některém odpočívadle nebo se osvěžte vodou ze studánky. Váš výlet můžete zakončit na hřišti u koliby, prohlédnout si zvířátka na zdejší farmě nebo navštívit park Obrovo. Vedlejší dolina Hrabovo pro Vás má k dispozici i cyklopark Bike Park Malinô Brdo, který se v zimě mění na lyžařské středisko.

Národní park Velká Fatra nabízí výlety a turistiku pro každého. Ať už si vyberete vodopády nebo turistické stezky, dovolenou si zde opravdu užijete. Nabízíme Vám ubytování v blízkosti Jamišného vodopádu či ubytování v Ružomberku na našem portálu. Čutkovo i Hrabovo jsou ideálními destinacemi pro dovolenou pro turisty i pro rodiny s dětmi.

Pokutský vodopád je největším vodopádem v Chráněné krajinné oblasti Ponitrie. Stejně tak je asi jediný turisticky známý v celém pohoří Vtáčnik. Někdy se můžete setkat i s jeho názvem Vodopád na Pokutském potoce. Najdete ho při toulkách v okolí Žarnovice. Padá v malých kaskádách přes kolmo řezané andezity. V létě je dost nevýrazný vzhledem k malé vydatnosti vodního toku.

I proto Vám doporučujeme výlet k němu naplánovat na jaro, popřípadě na období po vydatnějších deštích. Ty jsou zde časté na podzim, kdy okolí vodopádu hraje krásnými hřejivými barvami. Tehdy se Vám naskytne skutečně krásný pohled, jaký jinde neuvidíte. Na Slovensku máme mnoho vodopádů a každý z nich je jedinečný. Pokutský vodopád je krásný i v zimě, kdy jeho vody zamrznou a v jednotlivých andezitových schodech uvidíte krásné křišťálové rampouchy.

Dostanete se k němu asfaltovou cestou, která lemuje již zmíněný Pokutský potok. Startovní bod budete mít v tomto případě v obci Ostrý Grúň, následně přejdete přes Pokutský most. Je však i jiná možnost. V obci Kľak vystartujete po označeném turistickém chodníku, který Vás zavede na vrch Vtáčnik. Když se dostanete k Partizánské chatě, musíte přejít vlevo na neznačenou cestu, která Vás již dovede k vodopádu. Čím více se k němu budete přibližovat, tím jistější si budete svými kroky. V ovzduší se totiž nebude nést nic jiného než švitoření ptáků a zvuk zurčící vody. Skutečný balzám na duši.

Chráněná krajinná oblast Ponitrie nabízí i mnoho jiných možností více či méně náročné turistiky. Ale nejen to, celá oblast je velmi atraktivní a kdo zde nebyl, rozhodně by to měl změnit. Začněte právě návštěvou vodopádu. Zarezervujte si ubytování v okolí Pokutského vodopádu, například na stránce ubytování Kľak, a uvidíte, že si to tu zamilujete.

Velký význam z hlediska dokumentování vývoje reliéfu oblasti Lučanská Malá Fatra a fluviální eroze má 30 m vysoký Kľacký vodopád. Nachází se ve výšce 990 m n. m. pod vrchem Kľak, nedaleko obce Vrícko v okrese Martin v Žilinském kraji. Od roku 1992 je chráněným přírodním výtvorem, od roku 1996 (jako jeden z pěti slovenských vodopádů) národní přírodní památkou. V jeho okolí se nachází množství vzácných živočichů, mezi nimi zejména vodní měkkýši (malakofauna).

Kľacký vodopád je nádherný celoročně, v jarním období a po období vydatných dešťů však nabírá na síle. Díky jednotlivým kaskádám, které ho tvoří, a okolní přírodě s pozůstatky pralesovitých porostů včetně skutečně bohaté a vzácné flóry, je opravdovým přírodním skvostem. Buďte však opatrní, až se budete v jeho okolí pohybovat. Je totiž známý výskytem medvěda hnědého.

Výlet k vodopádu si můžete udělat z různých směrů. Jeden z přístupů je z obce Vrícko, odkud Vás k němu dovede zelená turistická značka. Je možné následovat i žlutou turistickou značku, v tom případě budete túru startovat z Fačkovského sedla, kde pod Kľakem přesedláte na značku zelenou. A do třetice je možné začít i na modré turistické značce. Ta Vás povede z obce Fačkov až na vrchol Kľaku, odkud budete klesat směrem k vodopádu po zelené turistické značce ve směru na Vrícko.

Ať už přijdete z jakékoli strany, určitě návštěvu doporučujeme všemi deseti. Možná nepatří mezi nejznámější slovenské vodopády, rozhodně je však jedním z nejkrásnějších. Pobyt u něj působí relaxačně a blahodárně jak na Vaše tělo, tak i na Vaši duši. Zarezervujte si ubytování v okolí Kľackého vodopádu, například na stránkách ubytování Vrícko nebo ubytování Fačkov. Nezapomeňte si přibalit turistické boty, okolí je totiž jako stvořené pro různé toulky, procházky i více či méně náročné túry.

Chráněná krajinná oblast Štiavnické vrchy se může pochlubit jediným vodopádem, kterým je 4 m vysoký Rudnianský vodopád. Padá na toku Rudnianského potoka v katastru obce Uhliská v Nitranském kraji. Vodopád ležící v nadmořské výšce 615 m n. m. byl v roce 1995 vyhlášen přírodní památkou Slovenska. V plné své kráse se Vám předvede v období jara, kdy taje sníh, nebo na podzim v období srážek. Během zimy se Vám zase naskytne pohled na rampouchové království.

Během cesty k vodopádu si naplno užívejte pohledy, které se Vám v Rudnianské dolině naskytnou. Nejsou to jen skalní útvary různých tvarů a velikostí, ale i divoká příroda, bujná vegetace a samozřejmě místní živočichové. Samotný vodopád má tři proudy, které obtékají velkou skálu. Když se k němu dostanete, uslyšíte jen jemné bublání potůčku a štěbot ptáků. Je to dokonalá oáza klidu.

Od obce Uhliská je přístup k vodopádu nenáročný, určitě ho zvládnete i spolu s dětmi. Dokonce ani v zimě není ničím neobvyklým potkat cestou skupinky seniorů. U vodopádu si příjemně posedíte na lavičkách nebo u ohniště. K vodopádu dojdete buď pěšky, nebo po zelené cykloturistické značce. Dalším z výchozích bodů túry k Rudnianskému vodopádu je i obec Rudno nad Hronom. Většinou je procházka k němu spojená s další turistikou napříč Rudnianskou dolinou.

Když už budete v okolí, udělejte si výlet například i k vodnímu mlýnu Bohunice nebo k Richňavským jezerům. Štiavnické vrchy nabízejí mimo jiné i mnohé možnosti turistiky. Už je jen potřeba zarezervovat si ubytování v okolí Rudnianského vodopádu, například na stránkách ubytování okres Levice, ubytování Uhliská nebo ubytování Rudno nad Hronom. Skvělý výlet může začít!

„Tam, kde ze skály voda padá“ je výmluvný a vžitý název místních pro Vodopád pod Orlovou. Vodopád má výšku 5 m a napájí ho potok Kopanica. Leží ve výšce 1 165 m n. m. pod Orlovou, majestátním nízkotatranským vrcholem. Přestože nepatří mezi velmi známé vodopády, zejména v dobách své největší vydatnosti je mimořádně působivý. Když budete v okolí obce Pohorelá, určitě si k němu udělejte výlet.

Celoročně k němu vede cesta po okružní turistické trase z již zmíněné obce Pohorelá. Není to vůbec náročná túra, není zapotřebí mít žádnou extra speciální kondici. Hravě ji zvládnou i rodiny s dětmi či senioři. Velkým benefitem stezky je okolí, kterým procházíte. Cestou se Vám totiž otevírají nádherné výhledy, a to na vrcholy Nízkých Tater, Muráňskou planinu i údolí Hronu.

Okolí vodopádu je krásné. Všude plno skal, zeleně, stromů. K tomu zvuky padající vody a zurčícího potůčku, jako v pohádce. Během chůze se dívejte nejen kolem sebe, ale i pod nohy. Můžete si totiž všimnout kořenů stromů a hub, ale také zmijí. Zejména tedy v teplém období. Místní Vás budou varovat i před medvědem, je tedy dobré mít to na paměti a dělat v lese „přirozený hluk“.

Při Vašich toulkách přírodou Nízkých Tater určitě doporučujeme zastavit se na tomto pěkném místě. Je vhodné si zarezervovat ubytování v okolí Vodopádu pod Orlovou, nejlépe na stránce ubytování Pohorelá. A vezměte s sebou i rodinu či přátele. Příroda sama o sobě je krásná, ale v dobré společnosti pobyt v ní nabývá úplně jiného rozměru.

Když budete pokračovat přibližně 300 m severně od novobanské městské části Stará Huta, natrefíte na jeden z nejmohutnějších a nejkrásnějších vodopádů středoslovenských vulkanitů. Ano, řeč je o Starohutském vodopádu, národní přírodní památce Slovenska. Voda místního Skleného potoka padá v nadmořské výšce 505 m n. m., přičemž celková výška vodopádu je 5 m. Cesta k němu je nenáročná a atraktivní v každém ročním období.

Cestu k vodopádu zvládnete i s menšími dětmi. Na konci osady Stará Huta projdete kolem směrovníku, který Vás kolem pár domů dovede na lesní chodníček. Společnost při chůzi Vám bude dělat žbluňkavý zvuk potůčku, který teče právě směrem od vodopádu, ke kterému kráčíte. Jeho okolí je krásné, zasazené v dolině. Velká skála obrostlá mechem, mnoho rostlin všude kolem. To je pohled, který se Vám hned postará o klid v duši. K tomu zvuk padající vody, prostě pohádka.

V zimě mu na atraktivitě vůbec nic neubývá, právě naopak. Vodopád zamrzne a Vy se můžete pokochat opět jiným výhledem. Na chvilkový odpočinek Vám dobře poslouží menší posezení. U něj se taktéž nachází informační tabule. Informace v ní Vám více přiblíží okolí, ale i události související se vznikem vodopádu. Například to, že vodopád vznikl jako důsledek tektonického poklesu, se taktéž na tabuli dočtete.

V okolí se kromě krásné flóry nachází i zajímavá fauna. Když zasvítí sluneční paprsky na skály, možná se kolem nich mihne naše chráněná ještěrka zední nebo salmandra skvrnitá. A víte proč jsme si jisti, že voda v Starohutském vodopádu je skutečně čistá? Za všechno mluví výskyt raka říčního v ní.

Přijďte se i Vy pokochat tímto krásným přírodním mistrovským dílem. K vodopádu se dostanete po naučné stezce Vojšín, která vede z obce Stará Huta přes Pohronský Inovec do obce Malá Lehota. Abyste to měli blízko, zarezervujte si ubytování v okolí Starohutského vodopádu. Doporučujeme například to, které najdete na stránce ubytování Stará Huta nebo ubytování Nová Baňa. Přejeme Vám příjemný pobyt, během kterého doporučujeme navštívit i jiné atrakce v okolí Nové Baně.

Strážovské vodopády jsou nevelké, ale podmanivé, zasazené pod Strážovským sedlem. Spadají do národní přírodní rezervace Strážov v chráněné krajinné oblasti Strážovské vrchy na Považí. Vodopády náleží do katastru obce Pružina, od které se nacházejí jižně. V blízkosti jsou také obce Čičmany na jihovýchodě, Zliechov na jihozápadě a Mojtín severozápadním směrem. Na toku Strážovského potoka vznikají dva vodopády – Horní a Dolní Strážovský vodopád, které jsou od sebe vzdáleny jen kousek. Dolní je vysoký 6 m a Horní 9 m.

Strážovský potok, na kterém tyto vodopády vznikají, pramení v nadmořské výšce 890 m n. m. na severovýchodním svahu vrchu Strážov. Předtím než se dostane k přepadu, vtékají do něj tři přítoky, těsně za tím posledním se tvoří vodopády. Potok poté pokračuje, přibírá další menší potoky a rozšiřuje své koryto, až se nakonec v Tŕstí vlévá do Pružinky.

Strážovské vrchy leží na pomezí západního a středního Slovenska. Nachází se v nich stejnojmenná chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy, která se pyšní vzácnou flórou a faunou. Nejvyšším vrcholem pohoří je Strážov, který dosahuje výšky 1 213 m n. m. Právě během túry na tento vrchol lze spatřit Strážovské vodopády, ke kterým nevede žádná oficiální značená stezka. Nad nimi však vede trasa na vrch Strážov. Výchozím bodem pro výlet může být obec Pružina. Pozor, vodopády spadají pod územní ochranu národní přírodní rezervace Strážov, mají tedy nejvyšší stupeň ochrany a je zakázáno se pohybovat mimo vyznačené turistické trasy. Na túru na Strážov je možné vyrazit také z obce Zliechov nebo od chaty Červíková.

Pokud se na našich stránkách rozhodnete vyhledat ubytování v blízkosti Strážovských vodopádů, určitě natrefíte na obec Čičmany, která je známá svými tradičně pomalovanými domky. Určitě zde i Vy najdete tradiční ubytování v chalupách nebo dřevěnicích, ale narazit můžete i na penzion. Další možnosti ubytování, včetně chat a apartmánů, nabízí také obec Mojtín.