Hory Stredné Slovensko

Když se řekne „Chopok“, většina lidí bez váhání odpoví „Jasná“. Tento třetí nejvyšší vrchol (2 023,6 m n. m.) Nízkých Tater však nabízí mnohem víc než jen skvělé lyžování na upravených sjezdovkách. Nachází se v geomorfologickém podcelku Ďumbierské Tatry na hlavním hřebeni na hranici Žilinského a Banskobystrického kraje, na rozhraní okresů Brezno a Liptovský Mikuláš.

Chopok bývá často jen přestupní stanicí před dalším pokračováním túry. Nejčastější kroky turistů z něj vedou na Ďumbier a k Chatě M. R. Štefánika, následně s pokračováním přes Králičku do sedla Čertovica. Hlavní vrchol se nachází nad Kamennou chatou pod Chopkem. Má však také druhý, vedlejší vrchol, a to západně od rotundy.

Právě v jeho blízkosti se nachází meteorologická stanice. Její měření, která začala 1. prosince 1954, poskytují nejen turistům zajímavé informace. Díky ní víme, že průměrná roční teplota na vrcholu dosahuje pouze -1,1 °C. Maximální teplota 22 °C byla naměřena 9. srpna 2013 a minimální -31,5 °C nebyla překonána od 17. ledna 1963. Chopok je navíc považován za jedno z největrnějších míst na Slovensku. Průměrná rychlost větru dosahuje 9,3 m/s, 14. dubna 1988 byla naměřena dokonce rychlost 51 m/s, což je v přepočtu více než 180 km/h.

Chopok je turisticky vyhledávaný vrchol v létě i v zimě, za což vděčí nejen svému panoramatickému výhledu, ale také dobré dostupnosti. Až pod samotný vrchol se mohou turisté pohodlně vyvézt lanovkou jak ze severní, tak i z jižní strany. Zmiňovaný kruhový výhled zahrnuje řadu pohoří středního i severního Slovenska, vrcholy Nízkých Tater a samozřejmě také Vysoké Tatry. Pokud Vám bude počasí přát, uvidíte dokonce i Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy, Stolické vrchy, Oravské Beskydy s Pilskiem a Babí horou, Oravskou Maguru, Kriváňskou Fatru, Vtáčnik i maďarský Kékes.

Nejmenší turisté mají Chopok v oblibě díky drakovi Demiánovi. Impozantní socha z dílny uměleckého kováře Vladimíra Eperješiho zobrazuje nejmocnějšího strážce demänovských pokladů. Oči má vykládané polodrahokamy a šupiny jsou ručně kované. Jeho hlavy chrlí oheň i dým a v hrdle jedné z nich se nachází měděný zvoneček. Když ho rozezníte, přivoláte si štěstí. Ať už je to legenda nebo skutečnost, stojí za to to alespoň vyzkoušet. Vydejte se na rodinnou dobrodružnou Dračí cestu na Chopok a pomozte malému dráčkovi najít šťastný konec příběhu o dracích. Během dobrodružství Vás bude provázet deník a na konci cesty čeká šikovné děti odměna. A pokud na pohádkové draky nevěříte, zkuste se lépe podívat na neobvyklou hromadu kamenů na vrcholu. Nepřipomínají Vám spícího draka?

V zimě patří svahy Chopku mezi velmi kvalitní lyžařské terény na Slovensku. Podle toho, na které straně Chopku se nacházíte, si můžete vybrat středisko, ve kterém si užijete lyžování. Severní strana nabízí střediska Biela púť, Otupné a Záhradky, jižní strana pak střediska Srdiečko a Kosodrevina.

Přístup na Chopok je velmi dobrý. Nejjednodušší je nastoupit na kabinovou nebo sedačkovou lanovku a vyvézt se až nahoru. Od lanovek však vedou také turistické trasy. Po modré turistické značce se vydáte z Demänovské doliny přes Lukovou, výstup začíná u oblíbeného Vrbického plesa.

Po zelené turistické značce můžete vyrazit z rekreačního střediska Tále a z Trangošky, následně po žluté turistické značce až na vrchol. Po červené turistické značce se na Chopok dostanete buď ze západu po hlavním hřebeni od Derešů, nebo z východu po hlavním hřebeni od Ďumbiera. Žlutá turistická značka vede od Táľů přes Dereše.

Horské slunce, výhledy do krajiny a dobrá dostupnost. To vše platí pro vrchol Chopok. Pokud jste ho ještě nenavštívili, možná stojí za to to změnit. Ať už v létě nebo v zimě, pěšky nebo lanovkou, sami nebo s přáteli, to už záleží jen na Vás. Pokud plánujete v oblasti zůstat déle, můžete využít nabídku ubytování v okolí Jasné nebo v okolí Brezna, která nabízí různé možnosti přenocování v regionu.

V pohoří Velké Fatry se ve výšce 1 574,3 m n. m. tyčí její třetí nejvyšší vrchol – Krížna. Nachází se v podcelku Hôľna Fatra a vrchol zároveň tvoří hranici několika okresů a obcí. Setkávají se zde okresy Banská Bystrica, Martin a Ružomberok, stejně jako katastry obcí Blatnica, Liptovské Revúce a Turecká. Zajímavostí je, že se na vrcholu kříží hned tři turistické trasy značené červenou barvou, podle čehož vrchol pravděpodobně získal i svůj název.

Po výstupu na vrchol Krížnej vás okouzlí nádherné panoramatické výhledy do širokého okolí. Dohlédnete na Chočské vrchy, Kremnické vrchy, Malou Fatru, Nízké Tatry, Poľanu, Štiavnické vrchy, Vtáčnik i Západní Tatry. Právě výhledy patří k hlavním důvodům, proč je Krížna mezi turisty tak oblíbená. Na vrcholu se nachází také oplocený vojenský objekt – vysílač, který pravděpodobně slouží jako navigační stanice pro letadla. Nedaleko si můžete odpočinout na lavičce nebo si projít informační tabule s popisem okolních vrcholů.

Krížnou místní někdy nazývají „matkou všech lavin“. V zimním období je proto nutná zvýšená opatrnost, protože svahy jsou silně lavinové. V létě je vrchol oblíbený také mezi cyklisty. Vedou sem trasy z Horného Jelenca a Valentovej. Stačí kvalitní horské kolo a dostatek energie, o zbytek se postará krásná okolní příroda. Přes vrchol vede také známá Cesta hrdinů SNP, na kterou navazuje Velkofatranská magistrála.

Na vrchol se pěšky dostanete několika trasami. Za nejjednodušší se považuje výstup po modré turistické značce z obce Staré Hory. Zelená značka vás sem dovede z Liptovských Revúc přes Rybovské sedlo. Další možností jsou červeně značené trasy – například z Kráľovej studne (ze západu), z Ploské a Ostredku (ze severu) nebo z vrcholu Zvolen (z východu). Ať už si vyberete jakoukoli trasu, výstup si určitě užijete. Jednotlivé trasy lze navíc kombinovat i podle ročního období, protože Krížna nemá žádné sezónní uzávěry.

Přestože výstup nepatří mezi nejnáročnější, není radno podcenit přípravu. Důležité je vyrazit odpočatí a s dostatkem energie. Ideální je proto zajistit si ubytování v okolí Krížnej, abyste mohli vyrazit hned ráno. Nic totiž nedokáže túru zkomplikovat více než špatné počasí a pozdní start. Vhodné možnosti ubytování najdete například v obci Staré Hory. Přejeme vám příjemný pobyt, dobré počasí a šťastný návrat z túry.

Ďumbier, který se tyčí do výšky 2 045,9 m n. m., je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater. Je součástí centrální části geomorfologického podcelku Ďumbierské Tatry. Tvoří hranici Žilinského a Banskobystrického kraje a zasahuje do katastrálních území Brezno, Liptovský Ján a Horná Lehota.

Túra na Ďumbier patří mezi nejkrásnější, které lze na Slovensku podniknout. Vydat se na ni mohou klidně i rodiny s dětmi, ovšem v tom případě je třeba počítat s celodenním šlapáním. To samo o sobě není náročné, ale je nutné mít na paměti, že celkově musíte překonat přibližně 1 000 výškových metrů. Zajímavým zpestřením a v neposlední řadě i usnadněním výstupu je využití lanovek či přestávka na oblíbené horské Chatě M. R. Štefánika či Kamenné chatě pod Chopkem.

Na Ďumbier vedou trasy po čtyřech turistických značkách. Po modré trase půjdete z Liptovského Jána a následně kolem Štefánikovy chaty. Po žluté trase půjdete z Mýta pod Ďumbierom rovněž kolem chaty generála Štefánika, nebo z obce Vyšná Boca přes Králičku. Po zelené trase půjdete z Demänovské doliny – Lúček přes Širokou dolinu nebo z rekreačního střediska Tále a Trangoška kolem Štefánikovy chaty. No a nakonec ještě červená trasa, ta Vás povede Cestou hrdinů SNP po hlavním hřebeni, z východu ze sedla Čertovica kolem Štefánikovy chaty, ze západu od vrcholu Chopok přes Ďumbierské sedlo.

Po výstupu na vrchol si můžete pořídit turisty oblíbenou fotografii u dřevěného slovenského dvojkříže. Ten je zde jako symbol slovenské hrdosti, jelikož se v okolních horách odehrávaly boje SNP. Na jejich památku se u nedaleké Chaty M. R. Štefánika nachází také pomník padlým partyzánům. Odměnou za túru Vám bude zejména nádherný panoramatický výhled. Je možné pozorovat prakticky všechna pohoří středního a severního Slovenska. Uvidíte Tatry, Chočské vrchy, Poľanu, Veporské vrchy a Stolické vrchy. Za příznivých podmínek lze zahlédnout Oravské Beskydy s Pilskem a Babí horou, Oravskou Maguru, Vtáčnik, Krivánskou Fatru, Sitno a dokonce maďarský Kékes.

Na vrcholu Ďumbieru se na rozloze 2 043,76 ha rozprostírá národní přírodní rezervace Ďumbier, vyhlášená v roce 1973. Je součástí Národního parku Nízké Tatry a zahrnuje východní svahy Krakovy hole a Tanečnice, severní svahy Ďumbieru, vrchol Štiavnica a západní svahy Rovné hole.

Tak co, necháte se nalákat na tuto jedinečnou túru? Garantujeme Vám, že nebudete litovat a hned po návratu domů budete přemýšlet, kterou další trasu vyzkoušíte příště. Ďumbier je prostě srdcovka Slováků. Zarezervujte si na naší stránce ubytování v blízkosti Ďumbieru. Nezapomeňte si s sebou vzít turistickou obuv, lehké, ale odolné oblečení, batoh a můžete vyrazit za dobrodružstvím.

Sitno je so svojou výškou 1 009,2 m n. m. najvyšším vrchom pohoria Štiavnické vrchy. Leží v okrese Banská Štiavnica, v katastrálnom území obce Ilija. Vrch je opradený mnohými povesťami a bájami. Snáď každý pozná tú o Sitnianskych rytieroch, ktorí žijú v masíve Sitna a sú pripravení pomôcť národu vo chvíľach, keď mu bude najhoršie.

K Sitnu sa viaže ešte jedna zaujímavá povesť, ktorá sa týka obliehania hradu Tatármi patriacimi k tureckej armáde. Tí dlho obliehali hrad s cieľom vyhladovať jeho obyvateľov. Keď už boli obrancovia hradu zúfalí, vzali posledné zásoby jedla, upiekli z nich koláč a ten zhodili z hradieb svojmu nepriateľovi. Spolu s koláčom poslali aj správu, že ešte mnoho ďalších rokov budú také výborné pokrmy jesť, načo sa Tatári dali na ústup a sklamane odišli. Predpokladali totiž, že správa je pravdivá a oni by ešte mnoho rokov museli čakať.

Masív Sitna patrí do povodia rieky Hron, kam sú odvádzané vody západných svahov. Južná a východná časť masívu svoje vody smeruje do rieky Ipeľ. Masív je na vrchole, ale aj na viacerých svahoch odlesnený a predstavuje výraznú dominantu krajiny, ktorú si nemožno pomýliť s iným vrchom.

Sitno je považované za kolísku európskej horskej turistiky. Prvý turistický krúžok bol založený v roku 1860. Práve Sitniansky klub vyznačil prvý písomne doložený turistický chodník z Hodruše, cez Počúvadlianske jazero a Sitno, do Sklených Teplíc. K tejto akcii došlo v roku 1874, keď bolo Slovensko ešte súčasťou Uhorska. Systém turistických značiek, ktoré sa používali na Sitne, sa stal zaužívaným štandardom aj v okolitých krajinách, ale aj v Izraeli, Brazílii či dokonca na Filipínach.

Horáreň na Sitne bola v roku 1929 prestavená na turistickú Chatu Andreja Kmeťa, ktorú je aj dnes možné využiť. Pri výstupe Vás ako prvý uchváti nádherný výhľad. Je vidieť všetky okolité vrchy, okrem nich aj Pohronský Inovec, Tribeč, Vtáčnik, Kremnické vrchy, Poľanu či Javorie. Ak je počasie priaznivé, uvidíte aj Nízke Tatry, Veľkú Fatru a tiež niektoré vrchy na území Maďarska, napríklad Matru.

Sitno je vyhláseným archeologickým chráneným územím. Boli tu nájdené pozostatky osídlenia ešte z čias praveku. Archeologické práce odkryli mohutné lužické hradisko na ploche 16 ha. Išlo o najvyššie položené opevnené sídlo lužickej kultúry na území našej krajiny. Jeho história siaha do obdobia 1200 až 800 pred n. l., pričom toto osídlenie trvalo približne do začiatku nášho letopočtu. Následne, podľa ďalších nálezov, bolo Sitno opätovne osídlené v 11. – 12. storočí, kedy vzrástol význam Banskej Štiavnice vďaka ťažbe rúd. Z toho dôvodu tu bol v 13. storočí postavený Hrad Sitno, ktorého zrúcaninu je možné obdivovať dodnes. Okrem hradu sa na Sitne nachádza aj Pamätník Exnárovi, zakladateľovi partizánskeho oddielu Sitno, a druhá najstaršia rozhľadňa na Slovensku. V tej sú nainštalované expozície archeologických nálezov z hradu i rozličné artefakty tunajšej fauny, flóry, minerálov a skalolezectva.

Sitno je miestom výskytu rôznych druhov chránených rastlín a živočíchov. Medzi živočíchy patrí najmä sitniansky srnec a krkavec čierny. Z rastlín je tu výrazné zastúpenie vegetácie skalných štrbín a stien na andezitoch, približne 300 foriem ruží (popísaných už Andrejom Kmeťom) a výskyt teplomilných aj horských druhov rastlín (cesnak žltý, skalnica horská karpatská, ľalia zlatohlavá, kukurica chlpatá kríčkovitá).

Na vrchol Sitna vedie cesta z osady Rovne. Po modrej turistickej značke sa na vrchol dostanete z Prenčova alebo zo sedla Krížne s prechodom cez Tatársku lúku. Po zelenej turistickej značke môžete ísť od Počúvadlianskeho jazera cez Tatársku lúku alebo z obce Ilija s tým, že táto trasa sa neskôr napojí na už spomínanú modrú značku. Veľmi pekná trasa vedie zo Sv. Antona. Cestou môžete navštíviť aj malebný Kaštieľ Svätý Anton s múzeom. Niektoré trasy zvládnu bez problémov aj deti či seniori. Výstup je možný celoročne.

Sitno a celé jeho okolie je kraj nabitý aktivitami a atrakciami, ktoré sa určite oplatí vidieť. Rozhodne Vám na to nebude stačiť jeden deň, možno ani dva. Odporúčame Vám zarezervovať si ubytovanie v okolí Sitna a užiť si výlet so všetkými zaujímavosťami.

Minčol je nejvyšším vrcholem Oravské Magury, přičemž se rozprostírá v její jihozápadní části, v podcelku Kubínská hoľa. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1 393,9 m n. m. Část území spadá do Národní přírodní rezervace Minčol. Zasahují sem i dvě ochranná pásma, konkrétně Národní park Malá Fatra a Chráněná krajinná oblast Horná Orava. Minčol katastrálně spadá pod město Dolný Kubín.

Když se dostanete na jeho vrchol, naskytnou se Vám krásné a skutečně daleké výhledy. Pokud si nejste jisti, které vrchy či pohoří vidíte, pomůže Vám s orientací tabule s podrobným popisem panoratu. Určitě tam budou uvedeny vrcholy Oravské Magury, Velká Fatra, Malá Fatra, Západní Tatry, Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i například Velký Choč. Výhledy jsou skutečně dechberoucí. Zejména v zimě, když jsou okolní vrcholky stromů pokryty sněhovou pokrývkou, kopce v dálce mají ocelově šedou barvu a obloha tomu všemu dodává chladný nádech. Tehdy máte pocit, že jste doslova v pohádce.

A když už tedy zmiňujeme zimu, na jihovýchodním svahu vrchu Minčol se rozprostírá vyhledávané lyžařské středisko Ski Park Kubínska hoľa. A kde se v zimě lyžuje, tam se v létě místo mění na bike park a zipline. Ten je dokonce nejdelší a současně nejmodernější ve střední a východní Evropě, byl by hřích ho nevyzkoušet. Pokud si ale přece jen nejraději obouváte toulavé turistické boty, vydejte se i na sousední vrchy. Z jedné strany je to Paráč, z druhé strany Kubínská hoľa.

Zmíněná Národní přírodní rezervace Minčol se rozprostírá na rozloze 96,1 ha. Vyhlášena byla v roce 1980 a příslušností spadá pod Národní park Malá Fatra. Nacházejí se zde vzácné porosty. Místy jsou pralesovitého rázu, jinde jsou smrkovo-bukovo-jedlové nebo čistě smrkové. Rezervace je bez ochranného pásma. K jejímu okraji se dostanete po veřejnosti zpřístupněných stezkách.

Dalším lákadlem vrchu Minčol by mohl být jeho severovýchodní svah. Nachází se zde totiž známé „Minčolské Mořské oko“. Místní tak přezdívají Puchmajerové jezírko. Je to jedinečné jezírko rašeliništního charakteru, které je zasazeno do oku lahodícího prostředí hustého jehličnatého lesa. Je hluboké téměř 6 m a plné krásné průzračné vody. Dokonce v hloubce vidíte staré kmeny obrovských stromů. Jde o typické rašeliniště, daří se zde zejména hydrofilní vegetaci. Dokonce se zde vyskytuje několik velmi vzácných a jedinečných rostlin. Jezírko má jen jedinou chybičku krásy. Jelikož se nachází ve 4. stupni ochrany a rašeliniště jsou naším nejohroženějším ekosystémem, vstup k němu je zakázán. Vzít Vás sem může jen osoba se speciálním povolením.

Jak se vlastně na Minčol dostanete? Můžete se vydat po červené turistické značce z obce Zázrivá, po zelené turistické značce přímo z Dolného Kubína nebo po modré turistické značce z Oravského Podzámku přes Kubínskou hoľu či ze sousedního Minčola (stejnojmenný vrch ležící na severu). Abyste si krásy okolí naplno užili, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti vrchu Minčol, například na stránce ubytování Dolný Kubín. Věříme, že se Vám na kouzelné Oravě zalíbí a nebude to naposledy, co tento malebný slovenský kraj navštívíte.

Kráľova hoľa je se svou výškou 1 946,1 m n. m. nejvyšším vrcholem Kráľovohoľských Tater. Patří mezi nejnavštěvovanější hory Nízkých Tater. Je otázkou, zda je to tím, že je již léta opředena pověstmi a opěvována básníky, nebo neskutečným výhledem, který se z ní naskýtá. Uvidíte z ní Spiš, Liptov, Horehroní, Vysoké Tatry a mnoho jiného, dokonce lze dohlédnout do Česka, Maďarska, Polska, Rumunska a na Ukrajinu.

Kráľově holi se říká také „matka čtyř řek“. Vyvěrají pod ní totiž prameny největších slovenských řek, konkrétně Černého Váhu, Hnilce, Hornádu a Hronu. Na jejím vrcholu je od roku 1960 umístěn televizní a rozhlasový vysílač. Jeho stožár má výšku 137,5 m, antény rozhlasového vysílání jsou ve výšce 59 m. Signál pokrývá čtvrtinu území Slovenska.

Kráľova hoľa se pyšní jedním neuvěřitelným rekordem. Byly z ní pozorovány a zdokumentovány Apusenské vrchy v Rumunsku. To znamená, že byla zdokumentována vzdálenost pozorování více než 300 km. Jedná se o první pokoření tohoto rekordu na Slovensku, ale podle všeho i v rámci celé střední Evropy.

Tato známá hora je atraktivní jak v létě, tak i v zimě. V létě se to tam hemží turisty, cyklisty a běžci. Zajímavou akcí je trailrunningové podujetí Nízkotatranská stíhačka, ovšem na něj si troufnou jen kondičně velmi dobří běžci. V zimě zase není výjimkou potkat tam skialpinisty.

Na Kráľovu hoľu se dostanete jedině pěšky nebo na kole. Asfaltová cesta vede z obce Šumiac (přibližně 3 h), ale značené stezky vedou i z obcí Telgárt (červená značka nebo zelená značka přes vrchol Kráľova skala, přibližně 3,5 h), Liptovská Teplička (zelená značka, přibližně 5 h) a Spišské Bystré (modrá značka přes Smrečínske sedlo, přibližně 7 h). Turistická modrá značka vede přes Predné sedlo i z obce Šumiac a je ideální, pokud se chcete vyhnout asfaltce. Pokud si za trasu výstupu vyberete právě tu z obce Šumiac, přibližně v polovině cesty se můžete zastavit v Chatě pod Kráľovou hoľou.

Znáte známou větu: „Na Kráľovej holi stojí strom zelený.“? No jasně, vždyť kdo by ji neznal. Ale viděli jste ho na vlastní oči? On tam totiž opravdu je. Nebo není? Existuje jen jediný způsob, jak to zjistit. Přijít tam a osobně si to ověřit. Zarezervujte si pěkné ubytování u Kráľovy hole, například na stránce ubytování Šumiac nebo ubytování Telgárt, a vyrazte za dobrodružstvím.