Jeskyně na Slovensku

Jeskyně přitahují mnoho turistů. Jejich krása a tajemno, které je běžně našim zrakům skryto, dokáže vyrazit dech. Představte si místo, kam sluneční paprsky nedopadají, kraj bájných permoníků. Pohádková představa. Na takové místo Vás zavedeme. A ještě něco víc. Dobšinská ledová jeskyně je křišťálově čistým královstvím zamrzlým ve věčném ledu.

Dobšinská ledová jeskyně není ani zdaleka obyčejnou. Unikátní je její ledová výzdoba i její umístění. Jeskyně je v porovnání s ostatními ledovými jeskyněmi níže položená. Vzhledem ke všem těmto unikátům je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO. A do tohoto seznamu se jen tak něco nedostane.

Jeskyni najdete blízko vesničky Stratená v katastru obce Dobšiná. Ta leží na hlavním tahu mezi Popradem a Rožňavou v krásném prostředí blízko Slovenského ráje. Když dorazíte do Stratené, určitě se na prohlídku budete těšit. A věru je na co. Očekávání zvýší naučná stezka vedoucí ke vchodu do jeskyně. Cestou minete 5 informačních tabulí, které Vás seznámí s přírodou Slovenského ráje, jeho roklinami, ale i s rostlinami a živočichy. Před jeskyní jsou další informační panely plné poutavých informací zaměřené přímo na Dobšinskou ledovou jeskyni.

Jeskyně kdysi neměla dnes známé honosné jméno, místní ji kvůli šířícímu se chladu přezdívali „ledová díra“. Do jejích útrob vstoupili první objevitelé v roce 1870 a již o rok později ji zpřístupnili veřejnosti. Tak se stala jednou z nejdříve zpřístupněných jeskyní na světě. Definitivní elektrické osvětlení jeskyně bylo zavedeno v roce 1887. Zajímavostí je, že po jistou dobu zde bylo povoleno veřejné bruslení.

Délka trasy přístupné pro turisty je 515 metrů ledové nádhery. Půlhodinová prohlídka Vám ukáže to nejvzácnější, trvale zaledněné části jeskyně. Hlavně Velkou a Malou síň. Připravte se na pořádný tepelný šok, v nejchladnějších částech jeskyně může být až -4 stupně Celsia. Takže si nezapomeňte vzít teplé oblečení.

V jeskyni budete obdivovat nejen podlahový led, ale i ledové sloupy či ledopády. Buďte si jisti, že led v jeskyni se hromadil celá staletí. Důkazem je jeho největší tloušťka více než 26 metrů.

Okolí Dobšinské ledové jeskyně je plné zajímavostí, za vše hovoří překrásná příroda Slovenského ráje. Jelikož jde o turisticky jednu z nejvyhledávanějších lokalit na Slovensku, nebudete mít nouzi o příjemné ubytování. Převládají zde příjemné malé penziony s rodinnou atmosférou, kde se budete cítit jako doma. Pestrá je i nabídka chat v krásném horském prostředí, kde Vás bude probouzet štěbetání ptáků. Prostředí Dobšiné je čarokrásné a vězte, že se sem budete chtít brzy vrátit.

Liptov svými krásami vyráží dech tisícům turistů. Majestátní hory, zábava v nejlepších vodních parcích Slovenska, lyžování jako v Alpách či adrenalin ve vzduchu. A něco se najde i pod povrchem. Nejdelší jeskynní systém na Slovensku, jehož součástí jsou i Demänovské jeskyně. Představíme si tu nejznámější, Demänovskou jeskyni svobody.

Tuto nejnavštěvovanější jeskyni v zemi najdete jen pár kilometrů od Liptovského Mikuláše. Leží v Demänovské dolině, vedoucí k největšímu lyžařskému středisku Jasná. Takže zde najdete samé superlativy.

K jeskyni vede stezka s naučnými panely. Možná se trochu zadýcháte, ale odpočinout si budete moci při získávání informací o historii a zpřístupnění jeskyně, ale i o ostatních jeskyních na Slovensku. Po výstupu na Vás bude čekat občerstvení ve formě bufetu.

Historie zpřístupňování jeskyně sahá do roku 1921, kdy do ní vnikli první jeskyňáři. Bylo to netradičním způsobem, pod vodní hladinou. Konkrétně nejspodnějším ponorem říčky Demänovky. První osvětlení jeskyně bylo nainstalováno již o 2 roky později a první návštěvníci si její krásy mohli vychutnat od roku 1924. Od té doby se k trase připojovaly stále nově objevené úseky.

Výzdoba jeskyně vyráží dech. Jde o nejpestřejší jeskyni z celého jeskynního systému. Unikátem jsou sintrová leknín u a jiné formy krasového reliéfu vytvořené činností vody, například malé perly. Nachází se zde podvodní jezero nesoucí název Velké jezero. Jeho délka je až 52 metrů a šířka 5–12 metrů. Známým je Velký dóm, Jánošíkův dóm či Růžová síň. Krápníky v jeskyni stále rostou, ty ve Velkém dómu narůstají rychlostí kolem 2 mm za 10 let. Údaj lidským okem nepostřehnutelný, ale jde o důkaz, že jeskyně stále pracuje.

Teplota v jeskyni kolísá mezi 6–7 stupni Celsia. Připravte se na to s vědomím, že v podzemí strávíte minimálně hodinu. Přesně hodinu trvá prohlídka kratším okruhem, měřícím 1150 metrů. Doporučujeme však prohlídku delším okruhem, ten má 2150 metrů a jeho prohlídka trvá 100 minut. Zavede Vás na ta nejkrásnější místa Demänovské jeskyně svobody, na která se během krátkého okruhu nedostanete. Jde hlavně o Velký dóm, největší zpřístupněný podzemní prostor na Slovensku, a Růžovou síň.

Podzemní světy fascinují mnohé. Liptov a Demänovská dolina obzvláště nabízejí mnohé příležitosti k jejich zkoumání. Demänovská jeskyně svobody nabízí nejdelší zpřístupněnou trasu na Slovensku a užijete si na ní víc než dost. Pokud se Vám to bude přece jen málo, ve stejné dolině najdete neméně známou Demänovskou ledovou jeskyni. Poté si můžete zajít na Chopok či se svézt na bobové dráze v Pavčiné Lehotě.

Ubytovat se můžete docela blízko v Demänovské Dolině. Najdete zde hlavně klasické dřevěné chaty, horské hotely, ale i ty nejluxusnější hotely pro náročné. Oblíbené jsou četné apartmánové domy, kde si pronajmete svůj apartmán s kompletním vybavením v nejrůznějších cenách pro nejrůznější klienty.

Na výskyt jeskyní jsou bohatá i jiná pohoří než Nízké Tatry nebo Slovenský kras. Jedním z nich je Velká Fatra. V její jižní části v blízkosti obce Harmanec leží mnohými opomíjená Harmanecká jeskyně.

Samotné město Harmanec je proslulé hlavně Harmaneckými papírnami. Jejich logo najdete na mnoha papírových výrobcích v domácnosti. Harmanec se nachází mezi Banskou Bystricí a Turčianskými Teplicemi. K jeskyni se můžete dostat autem, ale doporučujeme použít železnici z důvodu neobvyklého výskytu železničních tunelů na trati v počtu až 22. Největší pýchou je Čremošnianský tunel dlouhý 4,7 km. Ten najdete hned kousek za Harmancem.

Přímo do jeskyně se dostanete serpentinovou stezkou. Je do kopce, takže si na své přijdou i turisté. Cestu Vám zkrátí informační tabule, které Vás seznámí s faunou a flórou okolí i se samotnou historií Harmanecké jeskyně. Pro jistotu jděte ve větší skupině, pravidelné vstupy jsou uskutečňovány až od 4 osob, jinak musíte u vstupu počkat, zda se k Vám přidá nějaký jiný návštěvník. Vyvarujte se návštěvy v pondělí, tehdy je jeskyně zavřená.

Jeskyně má unikátní výzdobu hlavně zásluhou vápence. Ten jí dodává zvláštní bílou barvu, na jejímž základě je jeskyně přezdívaná Bílou jeskyní. Nacházejí se zde nástěnné vodopády, záclony a dokonce i pohádková sintrová jezírka. Dech Vám vyrazí Dóm pagod, kde je bílá výzdoba nejzřetelnější. Jeskyně patří k těm méně chladným, průměrná teplota v ní se pohybuje na úrovni kolem 6 stupňů Celsia. V létě tak poskytne příjemné osvěžení. Prohlídková trasa má délku 1 020 metrů a její návštěva Vám zabere hodinku času.

Harmanecká jeskyně je známá svou historií. Její vstupní část Izbica je známá již celá staletí. Lidé však neměli odvahu k tomu, aby prozkoumali jeskyni hlouběji až do roku 1932. Na zpřístupnění pro veřejnost čekala jeskyně dlouhých 18 let do roku 1950. Dnes jsou její krásy dostupné každému. V jeskyni se daří i netopýrům, monitorováno je až 11 druhů. Nemusíte se však obávat, Vám určitě neublíží.

V obci Harmanec není nouze o ubytovací zařízení. Můžete využít nabídku rodinných penzionů poskytujících služby na vysoké úrovni. Pokud hledáte levnou dovolenou, k dispozici je i turistická ubytovna nebo různé ubytování v soukromí. Místní Vás určitě rádi přivítají a i zásluhou Harmanecké jeskyně zjistíte, že do Harmance se vyplatí jet nejen pro papírové kapesníky.

Slovensko je vzhledem ke své rozloze mimořádně bohaté na jeskyně. Počet evidovaných jeskyní a propastí je již přibližně 6 700. Demänovská ledová jeskyně je součástí nejdelšího jeskynního systému na Slovensku, který má celkovou délku téměř 36 km.

Demänovská ledová jeskyně je jednou z nejstarších v Evropě. Její existence je doložena již v roce 1299. Nachází se v blízkosti cesty vedoucí Demänovskou dolinou. Pokud jste již někdy byli v Jasné, určitě jste procházeli kolem ní. A věřte, že se vyplatí zastavit.

Jeskyně je unikátní svou ledovou výzdobou. Zajímavé je, že ještě před 500 lety byla obyčejnou krápníkovou jeskyní. Po zřícení některých chodeb a zamezení cirkulace vzduchu se v jeskyni vytvořily podmínky pro tvorbu ledu. Roku 1885 byla u jeskyně vybudována útulna a navštěvovali ji první turisté. Nebyla ale příliš navštěvovaná, významnější byla léta 1950–1952, kdy bylo zavedeno elektrické osvětlení. V těchto letech sílily obavy o udržení ledové pokrývky, protože při rekonstrukci došlo k porušení jeskyně a začal v ní znovu proudit vzduch. Tím by ledová pokrývka zmizela. Problémy se naštěstí podařilo odstranit.

K jeskyni vede naučná stezka se zajímavými informačními tabulemi. Ještě před vstupem do jeskyně se seznámíte s národním parkem Nízké Tatry, jeho rostlinstvem a živočišstvem. Prohlídková trasa v jeskyni je dlouhá 650 metrů s převýšením 48 m. Prohlídka Vám zabere tři čtvrtě hodiny. Pořádně se oblečte, vzhledem k ledové výzdobě jeskyně se teplota v ní pohybuje celý rok jen těsně nad nulou. Pokud to vydržíte, jeskyně se Vám odmění nevídanou podívanou. V podzemí budete obdivovat stalaktity a stalagmity, ale i podlahový led a ledové sloupy. Ty jsou nejmohutnější v jarních měsících.

V jeskyni bylo zjištěno 8 druhů netopýrů. O tom, že byla živočichy vyhledávána i v dávné minulosti, svědčí nález kostí jeskynního medvěda a jiných obratlovců.

Demänovská dolina je plná jiných zajímavostí. Po prohlídce Demänovské ledové jeskyně se můžete vydat do sousední Demänovské jeskyně svobody. Cestou nahoru dolinou se dostanete do Jasné, největšího lyžařského střediska na Slovensku. Ale ani v létě se zde nudit nebudete. Lanovka Vás vyveze až na vrchol Chopku, odtud například k hotelu Srdiečko, odkud je to jen skok do další známé jeskyně – Jeskyně Mrtvých netopýrů.

Ubytovat se můžete přímo v obci Demänovská Dolina nebo v blízké Pavčině Lehotě. Obě jsou připraveny na nápor turistů a nebude nejmenším problémem najít si svou chatku nebo pokoj v útulném penzionu. Rozmach zažívají i ubytování v soukromí a ubytovat se můžete téměř v každém domě. Výhodou takového ubytování je mimořádně příznivá cena. Na dovolenou nemusíte jezdit jen kvůli lyžování nebo za vodou, ale i za poznáváním podzemních krás – a víc než v Demänovské dolině jich najdete jen velmi těžko.

Máte rádi přírodu a chcete vidět něco unikátního? Něco jedinečného? Něco, co obdivují lidé z celého světa? Něco takového máme. Je to svět podzemní nádhery s názvem Ochtinská aragonitová jeskyně. Je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO.

Aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen velmi zřídka. Je zajímavý svou strukturou a Ochtinská aragonitová jeskyně je jen jednou ze čtyř zpřístupněných svého druhu na světě. Další najdete na Moravě, v Mexiku a v Argentině.

Nachází se 25 km od Rožňavy a její návštěvu můžete spojit s prohlídkou zámečku v Betliaru. Jeskyně leží na svahu Hrádok a z parkoviště to máte do jejích útrob jen pár metrů.

Ty nejlepší věci byly objeveny díky náhodě. To platí i v případě Ochtinské aragonitové jeskyně. Okolí Rožňavy bylo již odnepaměti proslulé bohatou hornickou historií. V roce 1954 se při geologickém průzkumu jedné ze štol uskutečnil mnohem významnější objev. Byla jím tato unikátní jeskyně. Zpřístupňování jeskyně bylo zahájeno v roce 1966 a první návštěvníci ji obdivovali v roce 1972.

Zajímavostí je mimořádně dlouhý vchod. Kvůli nedostupnosti jeskyně bylo nutné prorazit až 144 metrů dlouhý přístupový tunel. Celá trasa překrásným podzemím pod aragonitovou výzdobou měří 300 metrů a zabere Vám půl hodiny času. Teplota v jeskyni se pohybuje mezi 7 a 8 stupni Celsia, buďte na to připraveni. Aragonit v jeskyni neustále dorůstá a tvoří se, a Vy budete mít možnost vidět jeho krásu. Jemné jehličky a bizarní útvary zcela odlišné od klasických krápníkových jeskyní. I když svou délkou neohromí, tak zaručeně ohromí svou krásou a přírodním bohatstvím. Půl hodiny v podzemí určitě nebudete litovat, neboť uvidíte něco, co miliardy lidí na planetě ještě neviděly.

Tuto nádheru si můžete vychutnat téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na tento den v týdnu si raději udělejte náhradní program. Udělejte si výlet do Slovenského krasu či Slovenského rudohoří. Navštívit můžete i neméně známé jeskyně v okolí, jeskyni Domica či Dobšinskou ledovou jeskyni.

Blízké obce, jako například Slavošovce či Ochtiná, nabízejí především rodinné ubytování v soukromí. Najdete zde i dostatek příjemných chatek, kde budete mít vytoužené soukromí. O něco rušnější jsou městečka Jelšava a Rožňava, kde jsou Vám k dispozici i penziony či hotely. Vše záleží na Vašich preferencích, ale u Ochtinské aragonitové jeskyně není problém najít ubytování jakékoli kategorie.

Až budete trávit dovolenou v Malých Karpatech nebo u Smolenic, proslavených romantickým zámkem, udělejte si výlet do jeskyně Driny. Nemějte obavy, žádná dřina Vás nečeká, jeskyně patří mezi ty menší. Co však ztrácí na velikosti, to dohání na kráse podzemního světa.

Jeskyně Driny se vyznačuje jedním unikátem. Je jedinou zpřístupněnou jeskyní na západním Slovensku. Najdete ji severovýchodně od města Trnava, jen jeden kilometr od zmíněných Smolenic. K jeskyni se dostanete pohodlnou lesní cestou, na jejímž konci se připravte na zdolání posledních 100 schodů. U jeskyně najdete několik informačních tabulí o původu pohoří, jeskyně, ale i o živočiších žijících v okolních lesích. Po výstupu se můžete osvěžit v přilehlém baru s originálním názvem Speleobar.

První zmínky o jeskyni pocházejí z roku 1866, kdy u jejího vstupu tábořila pruská vojska během rakousko-pruské války. Ta neměla za cíl zkoumat jeskyni, první objevitelské pokusy začaly až v roce 1920. Zajímavé je, že jedním z průzkumníků byl i Štefan Banič. Že je Vám toto jméno povědomé? Mělo by. Jde o člověka, který vynalezl padák. Přístup do jeskyně zkoumal spolu se svým synem Jánem, který vchod o 9 let později, v roce 1929, také objevil. Zpřístupnění pro veřejnost se jeskyně dočkala v roce 1934. Dnes je jeskyně otevřena každý den kromě pondělí. Na internetu najdete i přesné časy vstupů podle toho, zda se ji rozhodnete navštívit během turistické sezóny, nebo mimo ni.

Délka zpřístupněné trasy je 450 metrů a prohlídka jeskyně Vám zabere něco více než půl hodiny. Převýšení v ní je 10 metrů, takže ho ani nepocítíte, přičemž teplota představuje příjemných 7–8 stupňů Celsia. V zimních měsících se tak pod zemským povrchem dokonce zahřejete.

V jeskyni se na malé ploše nachází mnoho krasových výtvorů, jako například sintrová jezírka nebo závěsy s charakteristickým zoubkováním, typické jen pro jeskyni Driny. Jeskyně vznikla díky systému puklin, které voda po tisíce let rozšiřovala. Najdete v ní především úzké chodby a jen několik větších jeskynních prostor, síní. Jednou z nich je Síň Slovenské speleologické společnosti. I přes malou rozlohu jeskyně je mimořádně oblíbená u netopýrů. Svůj domov zde má až 11 druhů těchto zvířat.

Malé Karpaty jsou samy o sobě turisticky mimořádně atraktivní. Nachází se zde množství turistických tras, Smolenický zámek, hrad Červený Kameň, rekreační středisko Jahodník či právě jeskyně Driny. Díky těmto atrakcím nebude problém najít ubytování v některé z blízkých vesniček. Nejblíže jsou Horné Orešany a Smolenice. Zde najdou nároční klienti hotelové ubytování se vším potřebným komfortem a péčí. K dispozici máte i možnost rodinného ubytování v penzionech nebo si můžete pronajmout pro svůj pobyt chatku jen pro sebe, ze které bude možné se vydat kdykoliv na výpravu do podzemí jeskyně Driny.

Podzemní světy fascinovaly lidi odjakživa. Jeskyně poskytovaly úkryt, dnes jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi. Pokud se chystáte na dovolenou do Vysokých Tater nebo na Zamaguří, zbystřete pozornost. Návštěvu Belianské jeskyně byste neměli vynechat za žádných okolností.

Belianská jeskyně leží v blízkosti obce Tatranská Kotlina. Můžete se k ní dostat z Tatranské Lomnice nebo ze Spišské Belé. Nachází se na levé straně cesty v masivu Kobylího vrchu.

Ve Vysokých Tatrách je více jeskyní, ale Belianská jeskyně je jedinou zpřístupněnou. Má bohatou krápníkovou výzdobu a stojí za prohlídku. Vede k ní naučná stezka. Na necelém kilometru minete informační tabule, které Vás seznámí s ochranou životního prostředí, rostlinstvem, živočišstvem i samotnou historií jeskyně.

Jeskyně byla objevena již zlatokopy roku 1826, následně se však na ni zapomnělo. Znovuobjevena byla roku 1881 a veřejnosti byla zpřístupněna roku 1884. Zajímavostí je, že umělé osvětlení bylo do jeskyně zavedeno roku 1896. Jen 12 let po vynálezu žárovky. Další perličkou je snaha udělat z obyčejné krápníkové jeskyně ledovou. Spodní partie jeskyně se měly uměle zalednit, došlo však k porušení výzdoby, proto se od plánu upustilo.

Pojďme do současnosti. V jeskyni Vás čeká 1 370 metrů podzemních krás, 125metrové převýšení a přesně 860 schodů. Před návštěvou jeskyně se dobře oblečte, teplota v ní se pohybuje mezi 5–6 stupni Celsia a v podzemí budete více než hodinu. Jeskyně je otevřena celoročně, s výjimkou několika týdnů v zimních měsících. Zavřeno je také každé pondělí. O návštěvních hodinách je nutné se informovat předem na internetu, jelikož se v sezóně a mimo ni liší.

V jeskyni Vás upoutají sintrové vodopády, hlavně ve Vysokém a Vodopádovém dómu. Zajímavá je Hudební síň. Její název je příznačný. Díky výjimečné akustice se zde v minulosti i dnes konaly hudební koncerty. Pokud si myslíte, že podsvětí je bez života, jste na omylu. Jen v Belianské jeskyni se nachází až 7 druhů netopýrů.

Prohlídku Belianské jeskyně si můžete dopřát z několika míst. Přímo u jeskyně je Tatranská Kotlina. V ní najdete nádherné stylové ubytování v penzionech s typickou tatranskou architekturou. Stejně tak jsou na tom i útulné chatky vhodné jak pro zamilované páry, tak i pro skupiny přátel. Množství penzionů a ubytování v soukromí najdete i v blízkém Ždiaru. Belianská jeskyně je důkazem, že ve Vysokých Tatrách nejsou hodny pozornosti jen nebeské štíty, ale i svět podzemí. Poznejte Vysoké Tatry pod povrchem.

Na severu Slovenska se nachází několik známých jeskyní. V oblasti Vysokých Tater jsou zpřístupněny pouze dvě. Jednou z nich je Belianská jeskyně a tou druhou právě Važecká jeskyně. Jeskyně leží ve stejnojmenné vesničce Važec, která sousedí s folklorem proslulou obcí Východná.

Vesničku Važec najdete velmi jednoduše. Je hned u dálnice mezi Liptovským Mikulášem a Popradem. Nabízí neopakovatelné výhledy na celé Vysoké Tatry a jeskyně snad nemůže mít ani krásnější kulisu.

Važecká jeskyně má klasickou jeskynní výzdobu. Najdete zde mnoho krápníků, sintrová jezírka, stalaktity i stalagmity. Na vlastní oči se přesvědčíte, jaký je mezi nimi rozdíl. V jeskyni na Vás čeká osvěžení v podobě teploty kolem 7 stupňů Celsia. Jeskyně je standardně otevřena téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na to nezapomínejte, abyste nebyli nepříjemně zaskočeni.

Vstup do jeskyně byl místním obyvatelům znám dlouhá léta. Do temných útrob však badatelé vstoupili poprvé až v roce 1922. První návštěvníci do ní zavítali v roce 1928, to fungovala ještě v provizorním režimu. K definitivnímu zpřístupnění došlo až v roce 1954, do té doby probíhaly výzkumy a objevy nových jeskynních prostor.

Jeskynní výzdoba je zajímavá svým zbarvením. Jsou zde nejen klasicky nažloutlé dolomity, ale i modrobílé a sklovitě modré vápence a dolomity. Ve světle umělého osvětlení tak vytvářejí zajímavý barevný kontrast.

Važecká jeskyně je známá archeologickým nálezem pozůstatků jeskynního medvěda. Expozice zaměřená na tuto šelmu je součástí prohlídkové trasy jeskyně. Najdete zde jeho pozůstatky, zrestaurovanou kostru a sochu jeskynního medvěda. Uděláte si tak lepší představu o jeho vzhledu a velikosti. Z naučných panelů se o jeho životě dozvíte ještě více.

Prohlídková trasa je poměrně krátká, má jen 235 metrů a zabere asi 25 minut. Přesto se dozvíte mnoho zajímavého a na malé ploše uvidíte výzdobu, jakou se nemohou pyšnit mnohé jiné jeskyně, přičemž expozice o jeskynním medvědovi zaujme určitě mnohé z Vás.

Nejvýhodnější bude ubytovat se přímo ve vesničce Važec. K dispozici máte výběr z klasických penzionů. Pokud upřednostňujete více soukromí, můžete se ubytovat v soukromí či na chalupě. Volba je na Vás, v každém případě budete mít Važeckou jeskyni za rohem a krásy Vysokých Tater rovnou za okny.

Jeskyně na Slovensku mají dlouhou tradici. Velký vliv na to má množství jeskyní na tak malém území. Obzvláště v oblasti Slovenského ráje a Slovenského krasu. Do druhého jmenovaného se nyní podíváme. Na jeho okraji se nachází další z klenotů zapsaných v seznamu světového přírodního dědictví UNESCO, Jasovská jeskyně.

Není až tak známá jako například Domica, ale dokáže zaujmout, a pokud budete v blízkosti Košic, určitě se vyplatí ji navštívit. Nachází se mezi Košicemi a Rožňavou. V Moldavě nad Bodvou odbočíte směrem na sever, a když dorazíte do vesnice Jasov, jste na místě.

K jeskyni se dostanete pohodlně a před jejím areálem se na prohlídku můžete navnadit studiem informačních tabulí. Ty obsahují informace o okolí, vzniku jeskyně, jejím bohatství, ale i o ochraně jejího vzácného prostředí.

Jasovská jeskyně má jedno zajímavé prvenství. Je nejstarší zpřístupněnou jeskyní na Slovensku. Její část byla zdejšími mnichy zpřístupněna již v roce 1846. Historie podzemní krasavice je však mnohem delší. První zmínky o jeskyni pocházejí z 12. století. Prokazatelný je rok 1452, kdy vznikl jeden z nápisů na stěně jeskyně. Nové části byly odhaleny hlavně mezi lety 1922 až 1924. Ve zmíněném roce 1924 byly vybudovány betonové chodníky a umělé osvětlení, které zjednodušilo přístup. K úplnému osvětlení došlo o dva roky později.

Jeskyně má neobvykle bohatou sintrovou výzdobu, najdete zde mnoho dómů, síní či stalagmitů a kamenných vodopádů. Největší stalagnáty, které zde najdete, mají obvod až 18 metrů. V jeskyni se našly i pozůstatky jeskynního medvěda. Živočichové zde přebývají dodnes, jeskyně je známá výskytem až 19 druhů netopýrů. Celkový počet druhů žijících na Slovensku je 24, což znamená, že zde můžete vidět téměř všechny druhy netopýrů.

Na prohlídkovou trasu se připravte teplejším oblečením, v jeskyni je obvykle kolem 9 stupňů Celsia. Prohlídková trasa má délku 720 metrů, 339 schodů a v podzemí strávíte přibližně tři čtvrtě hodiny. Převýšení je však malé, takže se nemusíte příliš obávat.

Slovenský kras patří mezi ta méně známá místa Slovenska. Ukrývá mimořádně pestré přírodní bohatství, dobře skryté před očima turistů. Takovou je i Jasovská jeskyně, které byste se neměli vyhnout. Poznávat Slovenský kras můžete z mnoha vesniček v okolí, například ze zmíněného Jasova. Najdete zde nejen hotely a přepychové penziony, ale i priváty, ze kterých dýchá rodinná atmosféra. Pronajmout si můžete svou chatku nebo dokonce rekreační dům a vrhnout se do dobrodružství, která na Vás čekají.

Na Slovensku máme množství známých a mimořádně navštěvovaných jeskyní. Byli jste už v Dobšinské ledové jeskyni, Harmanecké jeskyni či Domici a hledáte nějakou méně známou? Máme pro Vás dobrý tip. Je jí Bystrianská jeskyně.

Nachází se v Nízkých Tatrách, stejně jako její sestry, známé Demänovské jeskyně – Demänovská ledová jeskyně a Demänovská jeskyně svobody. Najdete ji kousek od Brezna, těsně před Mýtem pod Ďumbierom. Leží ve stejnojmenné vesničce Bystrá. Proč ji navštívit?

Charakter jeskyně je o něco jiný než u ostatních. V nich najdete velké prostorné dómy a síně, ale Bystrianská jeskyně se od nich liší. Najdete v ní především úzké a vysoké chodby, ve kterých se budete cítit jako pravý jeskyňář. Jeskyně je tvořena hlavně vápencem a dolomitem, který se snadno formuje a vznikají v něm podobné krasové formy. V jeskyni se nachází také propast Peklo, hluboká až 56 metrů. Navzdory úzkým chodbám zde najdete i krásné síně s krápníkovou výzdobou, například Síň Baldachýnů či Zrícený dóm. Společnost Vám bude při Vaší návštěvě dělat až 8 druhů různých netopýrů.

Vstupní části této jeskyně znali místní již velmi dlouho. Do jejich útrob se ale dlouho neodvážili, poprvé to bylo v roce 1923. Jeskyně se skládá ze dvou částí, Staré a Nové jeskyně. Do té Nové se sestupovalo zmíněnou propastí Peklo. Zpřístupnění pro širokou veřejnost se jeskyně dočkala v letech 1939–1940.

Dnes zpřístupněná trasa jeskyně má délku 545 metrů. Je vhodná i pro imobilní návštěvníky, jelikož zde najdete jen 20 schodů, které s pomocí ostatních není problém překonat. Zajímavostí jeskyně je, že vchod a východ jsou na dvou různých místech. Jiné jeskyně jsou někdy delší, avšak po jednom místě jdete dvakrát. Zde procházíte téměř všechny části jeskyně jen jednou a vidíte toho víc. Připravte se však na nízkou teplotu, a proto se lépe oblečte. Celá trasa je téměř bez převýšení a užijete si ji v každém věku. Nezapomínejte, že v pondělí je jeskyně pro veřejnost uzavřena a na návštěvu se vydejte v jiný den.

Okolí je plné příležitostí k trávení volného času. Můžete vystoupat na mohutný Ďumbier, navštívit blízkou jeskyni Mrtvých netopýrů nebo si zahrát golf. Jako východisko Vám bude sloužit stylové horské ubytování, například v blízkém Mýtě pod Ďumbierom či Bystré. Populární jsou chatky v blízkých lesech nebo útulné penziony či apartmány s kompletním vybavením. Nízké Tatry jsou zajímavé i na své jižní straně a návštěva Bystrianské jeskyně je ideální k tomu, abyste to zjistili na vlastní kůži.

Jih Slovenska je mimořádně bohatý na podzemní krásy. Jednou z nich je jedna z nejznámějších slovenských jeskyní, jeskyně Domica. Jejím hlavním lákadlem je něco, co v jeskyních běžně nezažijete. Během prohlídky se budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí.

Jeskyně leží v bezprostřední blízkosti hranic s Maďarskem. Nachází se asi 25 km jižně od Rožňavy, blízko vesničky Plešivec. Jeskyně je unikátem světového měřítka a je zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zajímavé je, že přes ni prochází státní hranice. Podzemní řeka pokračuje pod povrchem do jeskyně Baradla, která leží již na území Maďarska. Podzemím se tak lze dostat do sousedního státu. Různé zajímavosti o jeskyni se dozvíte díky informačním tabulím instalovaným v areálu vstupu.

První zmínky o jeskyni pocházejí již z roku 1801. Do podzemí však pronikli první jeskyňáři až v roce 1926 a jeskyně byla zpřístupněna v roce 1932 včetně elektrického osvětlení. Domica se však potýkala s mnoha problémy. Největším byly ničivé záplavy. Ta největší přišla v roce 1977. Voda vnikla do jeskyně a zatopila její podzemní prostory. Zničila část výzdoby, odnesla vystavené exponáty, zničila elektrické instalace a celou jeskyni pokryla nánosem jemného bahna. Škody byly mimořádně rozsáhlé a uvažovalo se o uzavření jeskyně. Naštěstí se tak nestalo a jeskyně znovu přivítala své návštěvníky v roce 1984.

Zajímavostí jeskyně je poměrně vysoká teplota dosahující 10 až 11 stupňů Celsia. Největším lákadlem pro mnohé je plavba podzemní říčkou Styx. Na výběr máte z několika prohlídkových tras. Pokud se nechcete plavit, můžete si vybrat krátký 780metrový nebo dlouhý 1180metrový okruh. Pokud se rozhodnete pro okruh s plavbou, čeká na Vás 930metrový okruh, z čehož se plavíte na člunu 150 metrů. Pozoruhodná je bohatá sintrová výzdoba, různé štíty, kaskády či jezírka. Jeskyně je unikátní výskytem až 16 druhů netopýrů. Římské lázně či Majkův dóm jsou názvy unikátních podzemních prostor, které musíte vidět na vlastní oči.

Domica se nachází v kraji, kde není o jeskyně nouze. Zavítat můžete například do již zmíněné jeskyně Baradla. Nebo navštivte blízkou Gombaseckou jeskyni, rovněž zapsanou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ubytovat se můžete například v Dlhé Vsi nebo Plešivci. Najdete zde cenově dostupné ubytování v rodinných penzionech nebo tradičních chalupách. Využít můžete služby turistických ubytoven či malých ubytování v soukromí. Místní jsou patřičně hrdí na svůj světový unikát a určitě udělají vše pro to, abyste se na dovolené u nich cítili dobře.

Slyšeli jste už o organizaci UNESCO? A slyšeli jste už o Gombasecké jeskyni? Pokud ne, měli byste to změnit. Do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO jsou zapisovány unikáty světového významu a jedním z nich je i Gombasecká jeskyně.

Najdete ji na jihu Slovenska, jen 10 km jižně od Rožňavy. Leží těsně u hranice s Maďarskem a na pár kilometrech čtverečních najdete hned tři překrásné jeskyně. Jde o jeskyni Domica, jeskyni Baradla na území Maďarska a právě zmíněnou Gombaseckou jeskyni.

Přístup do Gombasecké jeskyně je jednoduchý a nemusíte se trápit dlouhým chodníkem vedoucím k jeskyni. Před ní je několik informačních tabulí, ze kterých se dozvíte o krásném Slovenském krasu, o jeskyních, které jsou kromě Gombasecké jeskyně na seznamu UNESCO, a samozřejmě i o samotné jeskyni.

Jeskyně je jednou z později objevených. Prozkoumána byla až v roce 1951 a jeskyňáři si museli přístup do ní prokopat. Pro veřejnost byla zpřístupněna v roce 1955. Gombasecká jeskyně je první na Slovensku, která se využívala ke speleoterapii. Tomuto účelu sloužila dlouhých 10 let.

Gombasecká jeskyně se z hlediska věku považuje za jednu z mladších na Slovensku. I přesto přímo překypuje krásou. Mnoho návštěvníků ji označuje přívlastkem pohádková jeskyně. Nenajdete v ní majestátní krápníky a podzemní sloupy, ale její krása se ukrývá v detailech. Raritou jsou například bílá brčka, která jsou při výšce 3 metrů silná jen neuvěřitelné 2–3 mm. Typický pro jeskyni je červenohnědý povlak na stěnách, který dodává jejímu vzhledu ještě pohádkovější ráz. Široká škála barev, které v jeskyni hýří, a bizarnost jeskynních útvarů Vás šokují a nebudete věřit, že něco tak krásného vytvořila příroda sama. Během prohlídky možná natrefíte na vzácného živočicha, jeskynní mnohonožku, která může měřit až 26 mm.

Prohlídkový okruh má délku 530 metrů, podstatná část trasy se prochází dvakrát. I když jeskyně neoplývá délkou prohlídkové trasy, nabízí všechny krásy, které jsme Vám popsali. Nejlepší bude, když je uvidíte na vlastní oči. Prohlídka Vám zabere půl hodinky času a můžete ji navštívit skoro po celý rok, s výjimkou pondělků.

Gombasecká jeskyně leží u vesničky Slavec. Je nepochybně zajímavou destinací, která dává možnost poznat nepoznané. Divokou přírodu Slovenského krasu i podzemní nádhery slovensko-maďarského pohraničí. Najdete zde především jednodušší ubytování v soukromí a v rodinných penzionech. Překvapeni budete vstřícností místních a možnostmi, které nabízí okolí. Na první pohled se to sice nezdá, ale zdejší příroda nabízí mnoho turistických atrakcí a města jako Rožňava překypují kulturou. Stačí nabrat odvahu a zažít možná netypickou, ale o to krásnější dovolenou v blízkosti Gombasecké jeskyně.

Stanišovská jeskyně je jediná celoročně zpřístupněná jeskyně na Liptově. Najdete ji v pohoří Nízké Tatry, v kouzelné Jánské dolině na konci obce Liptovský Ján. Z obce se sem dostanete pěší, asi 60minutovou procházkou, nebo autem či na kole. Zaparkovat můžete přímo před jeskyní, což ji činí skutečně snadno přístupnou.

Jeskyně je ideálním místem pro poznávání podzemních míst, a to hlavně pro rodiny s dětmi, seniory či turisty začátečníky. Terén totiž není náročný a průvodce poutavě vysvětluje různé zajímavosti z historie i z oboru speleologie. Pro návštěvníky je Stanišovská jeskyně otevřena každý den v roce, vstupy jsou možné od 10:00 do 16:00 hod. Prohlídka trvá přibližně 45 až 60 minut. Návštěvní řád i ceník si před Vaší návštěvou vždy ověřte i na oficiální stránce jeskyně.

Tato přírodní památka se celým názvem jmenuje Malá Stanišovská jeskyně. Z celkové délky 871 metrů je pro veřejnost zpřístupněno 177 metrů. Její prostory byly prozkoumány v roce 1974, neobjevily se v ní žádné archeologické ani paleontologické nálezy. Zajímavostí je však množství nápisů na stěnách, které tu po sobě zanechali dřívější návštěvníci. Nejstarší nápis je datován do konce 19. století.

V jeskyni taktéž objevíte kopii šamanského místa Obo. Obo je posvátná stavba z přírodních materiálů, která obvykle stojí na vrcholech hor, u řek nebo na jiných významných místech. Jedná se o starobylý zvyk z oblasti Mongolska, Číny a jiných východních zemí. Lámové tato obětiště stavěli, aby uctili ducha – ochránce daného místa.

Během roku se ve Stanišovské jeskyni připravují různé akce, kde si Vy i Vaše ratolesti vyzkoušíte například, jak se pohybuje v těsných prostorách jeskyně, základy lezení či tradiční přípravu jídel. Hlavně děti však budou naprosto nadšené z objevování bájné říše Aghartha. Pilní jeskyněmi zatím objevili několik vstupů do této mystické podzemní říše.

Kromě samotné Stanišovské jeskyně prozkoumejte i Medvědí štolu (Medvediu štôlňu) v Žiarské dolině, Mincovníčkovo – Podzemí pod věžemi v Liptovském Jánu a Permoníkovo v Podbanském. Z každé návštěvy si odnesete vzácnou minci a při poslední návštěvě dostanete i vzácnou minci Říše Aghartha.

Lokalita Liptova nabízí skutečně mnoho zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Doporučujeme navštívit blízký léčivý termální pramen Kaďa Liptovský Ján, v létě se osvěžit v Termal ráji Sorea, navštívit hrad Liptovský Hrádok či pomník padlých hrdinů Lesopark Háj-Nicovô, odkud se naskýtá úžasný pohled na město Liptovský Mikuláš i na přehradu Liptovská Mara.

Pokud se Vám zasteskne po jeskynních prostorech, za návštěvu určitě stojí i Demänovská jeskyně svobody a Demänovská ledová jeskyně v obci Demänová. U nás na portálu najdete mnoho možností ubytování blízko Stanišovské jeskyně či ubytování v Liptovském Mikuláši. Stačí si jen vybrat!

Méně známá Krásnohorská jeskyně se nachází v Národním parku Slovenský kras, blízko obce Krásnohorská Dlhá Lúka. Vstup do jeskyně je nutné dohodnout předem, jelikož je vždy doprovázen zkušenými jeskyňáři. Minimální počet účastníků jsou 4 osoby a vzhledem k náročnosti prohlídky se nedoporučuje pro malé děti.

Krásnohorská jeskyně se pyšní jedinečnou raritou. Nachází se zde největší krápník v mírném klimatickém pásmu s úctyhodnou výškou 34 metrů. Také proto byla jeskyně zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Během Vaší prohlídky se budete cítit jako praví jeskyňáři, podmínky se totiž budou velmi podobat těm, jaké mají speleologové při objevování podzemních prostor.

Ještě před prohlídkou dostanete kompletní jeskyňářskou výstroj a hurá objevovat! Čeká na Vás příjemná teplota kolem 9 °C a v podzemním království Vás patřičně přivítají až 4 druhy netopýrů. Adrenalin si zvednete během prolézání sutin, traverzování podzemního potoka či brodění přes jeho mělčí části.

Do Slovenského krasu se nevyplatí jet jen na jeden den. Doporučujeme Vám proto ubytovat se v blízkosti Krásnohorské jeskyně nebo si najít ubytování v Rožňavě a naplánovat si další výlety v Rožňavě a okolí. Jednoznačně si nechte celý den na poznávání národního parku Slovenský kras. Kousek historie Vás čeká na hradě Krásna Hôrka i v honosném zámku Betliar, kde se natáčel slovenský seriál s názvem 1890. A abyste podzemní zážitek správně kompenzovali, zveme Vás na astronomický zážitek přímo do Hvězdárny Rožňava.

Jediná zpřístupněná jeskyně na území okresu Prešov dostala pojmenování Zlá diera. Nachází se v obci Lipovce, v masivu vápenců a dolomitů přecházejících z Braniska do pohoří Bachureň. Její výjimečnost spočívá kromě lokality také v citlivém zpřístupnění se zachováním původních přírodních dispozic. Jeskyně, mezi místními známá také jako Zla Džura, nedisponuje elektrickým osvětlením. Návštěvníkům tak nabízí autentický zážitek z procházky podzemím.

Jeskyně Zlá diera byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1999. Návštěva podzemí vyžaduje speciální bezpečnostní opatření. Před vstupem do jeskyně Vás pracovníci vybaví ochrannou přilbou a tradičními jeskyňářskými karbidkami. Použít můžete i vlastní osvětlení, čelovku nebo baterku. Na procházce tajuplným podzemím Vás bude provázet vyškolený průvodce. Základní trasa nízké náročnosti trvá přibližně 40 minut. Návštěva jeskyně je vhodná pro všechny věkové kategorie i pro méně zdatné turisty. Teplota v podzemí se pohybuje na úrovni 7 °C. Doporučujeme Vám proto přibalit si teplejší oblečení a pevnou obuv.

Podzemí je dobře přístupné z obce Lipovce. Když se vydáte z Prešova směrem na Poprad, před obcí Fričovce odbočíte vpravo. Projedete obcí Lipovce a budete pokračovat až do Lačnova. Auto můžete nechat na vyhrazeném parkovišti u cesty. Odtud už budete pokračovat pěšky přes pastviny a přilehlý les. Trasa je dobře značená, vybavená odpočívadly a vyhlídkami. Vstup do podzemí Zlé diery je možný zpravidla od dubna do konce listopadu. Pro zajištění vstupu během pracovního týdne Vám doporučujeme telefonickou rezervaci předem.

Cestou k jeskyni Zlá diera narazíte na jedinečné místo vyvolávající pochybnosti o platnosti gravitačního zákona. Na úseku zvaném Lačnovská gravitační anomálie se míč kutálí do kopce. Nevěříte? Přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. Výlet sem můžete spojit i s návštěvou pozůstatků Lipovského hradu a s turistikou v chráněném území evropského významu Kamenná baba. V nedalekých Fričovcích si vyzkoušíte jízdu na obrněném transportéru a navštívíte malebný Fričovský kaštel. Vodní relax a množství zábavy si užijete v aquaparku Lipany.

Region Šariš v sobě ukrývá množství málo známých turistických pozoruhodností a atrakcí. Pokud máte chuť poznat je blíže, zajistěte si již předem ubytování v okolí jeskyně Zlá díra. Můžete si vybrat z nabídky ubytování v Lipovcích na našem portálu. Zajímavá ubytovací zařízení najdete také na podstránce ubytování v Prešově a v přilehlých oblastech. Chaty a chalupy v Prešově jsou v sezóně vždy mimořádně vytížené. Dejte si proto záležet na výběru a rezervaci předem.

Jeskyni nad cestou, která je známá i pod názvem Opatovská jeskyně, najdete na úpatí svahu u zříceniny kláštera Velká Skalka mezi obcemi Zamarovce a Skalka nad Váhom. Vchod do jeskyně se nachází v nadmořské výšce 230 m n. m. Vezměte své děti a vydejte se na cestu objevování. Tuto nenáročnou túru můžete absolvovat v každém ročním období. Při vstupu do jeskyně myslete na svou bezpečnost a nezapomeňte si nasadit přilbu s čelovkou.

Prostor jeskyně tvoří dvě navzájem propojené vápencové chodby, které vytvořily tekoucí podzemní vody. Západní část chodeb má délku 38 m a zaskočí Vás tím, že vždy, když si myslíte, že zde už cesta končí, se za zatáčkou objeví další prostor. Jihozápadní sektor je menší a měří 22 m. I když se jedná o krasový útvar, krasovou výzdobu byste zde hledali marně. Jeskyně je zakončena hliněnou zátkou.

Mezi její stálé obyvatele patří různé druhy jeskynních pavouků a netopýrů. V zimních měsících se vnitřek mění v ledový palác posetý rampouchy. Opatovská jeskyně byla v roce 1994 zařazena mezi přírodní památky. Návštěvu jeskyně můžete spojit s procházkou po naučné stezce Benediktinskými cestami s 8 informačními tabulemi. Předposledním zastavením je klášter Velká Skalka, který je nejstarším poutním místem na Slovensku. Parkování je možné hned na přilehlém parkovišti.

Po této lehké túře zajděte do nedalekého Trenčína a dopřejte si odpočinek na letním koupališti. Odtud se Vám naskytne nádherný výhled na Trenčínský hrad. Mezi nejzajímavější a nejnavštěvovanější atrakce v Trenčíně patří kromě hradu také Dům městského kata a Trenčínské muzeum. Výjimečným zážitkem bude i návštěva lanového parku Tarzania Trenčín.

Po náročném dni stráveném na čerstvém vzduchu se ubytujte v pěkném apartmánu nebo penzionu a naplánujte si další výlety po okolí. Celou nabídku ubytování nedaleko Opatovské jeskyně si můžete prohlédnout na našich podstránkách ubytování v Zamarovcích i ubytování ve Skalce nad Váhom.

Nadšenci turistiky a zajímavých výletních cílů zajisté zpozorní, když se řekne Hájská jeskyně. Tato veřejnosti volně přístupná jeskyně bez osvětlení a jakýchkoliv terénních úprav se nachází východně od obce Ráztočno, v okrese Prievidza. Je součástí masivu Hájské skály v pohoří Žiar. Turisty sem láká nejen tajemný jeskynní prostor s vysokým dómem, který byl podle nálezů obýván již v neolitu, ale také překrásné výhledy na okolní přírodu, které umožňuje vrchol 20 m vysoké vápencové skály.

Hájská jeskyně poskytuje kratší, ale o to zajímavější procházku podzemím. Vstup do jeskyně je situován v nadmořské výšce 589 m n. m. Jeskynní prostor je dlouhý 25 m a má dva vchody. Chodby vedoucí z těchto vstupů se setkávají v 6 m vysokém dómu. Jeskyně vznikla činností průsakových vod a archeologické nálezy dokazují, že byla obývána již tisíce let před naším letopočtem, v mladší době kamenné.

K Hájské jeskyni se dostanete po modré turistické trase z obce Ráztočno. V oblasti Hájské skály pak odbočíte vlevo na neznačenou lesní cestu, která Vás přivede až ke vstupu do podzemí. Procházku podzemím si můžete spojit s výstupem na Hájskou skálu, která je zajímavá svými povrchovými krasovými útvary. Jejím největším lákadlem jsou však okouzlující výhledy na Handlovskou dolinu, pohoří Vtáčnik a na Strážovské vrchy. Celá túra patří mezi ty méně náročné a nezabere Vám více než 90 minut.

Pokud plánujete trávit svou nejbližší dovolenou na středním Slovensku, určitě ze svého výletního plánu nevynechejte ani Hájskou jeskyni. Je to jedno z těch míst, kde na Vás namísto davů turistů čeká čarokrásná neposkvrněná příroda. Po zajímavé procházce se osvěžíte a příjemně zrelaxujete na koupališti Ráztočno – Hotel Remata nebo v nedalekých lázních Turčianske Teplice. V okolí navštívíte majestátní Městský hrad v Kremnici a určitě nevynecháte ani známou Mincovnu Kremnica. Možnosti jsou zde skutečně zajímavé. Najděte si na našem portálu ubytování v blízkosti Hájské jeskyně a udělejte si pestrý dovolenkový plán. Ubytování v Ráztočně a v blízkém okolí představuje především zajímavou nabídku chat a chalup, která se Vám zajisté postará o komfortní dovolenkové zázemí.

Citlivě zpřístupněné jeskyně bez výrazných terénních zásahů a elektrického osvětlení jsou skutečnou lahůdkou pro turisty a milovníky přírody. Takovou zachovalou přírodní pozoruhodností je i Mučínská jeskyně. Nachází se v horském prostředí obce Mučín, ležící v okrese Lučenec. Nevelká a málo známá vesnička je situována v údolí Mučínského potoka, v západní části Cerové vrchoviny. Tajemné podzemí se vzácnými zkamenělinami a malým jezírkem je oblíbeným výletním cílem domácích i návštěvníků tohoto regionu.

Pseudokrasová jeskyně v Mučíně patří mezi ty menší, ale o to pozoruhodnější podzemní útvary. Její chodba má šířku 2,5 m a délku přibližně 12 m. Zajímavé je, že podle odborníků vznikla pravděpodobně zvětráním spadlého zuhelnatělého stromu, který pokryl sopečný popel. Příroda tento jedinečný úkaz vytvářela více než 19 milionů let. Vědecké výzkumy se zde realizovaly v letech 2004 a 2008. Následně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti za účelem poznávání jejích přírodních a historických hodnot. V jejím interiéru můžete obdivovat vzácné zkamenělé otisky listů a větví. V zadní části narazíte i na otvor s vodou evokující malé jezírko.

Jeskyně je dobře dostupná naučnou stezkou vedoucí přímo z obce. Cesta sem prochází údolím pod Bôbovcem a je dlouhá přibližně 3 km. Nenáročnou procházku Vám zpříjemní skvostné, stovky let staré buky. Před vstupem do jeskyně Vás přivítá naučná tabule a dřevěné posezení. Zde si můžete odpočinout a vychutnat si šum lesa. Na cestu kamennou chodbou si nezapomeňte přibalit dobrou baterku nebo čelovku.

Pokud se chystáte na toulky novohradským regionem, určitě nevynechejte ani málo známou, ale o to zajímavější jeskyni v Mučíně. Výlet sem spojíte s relaxací na nedalekém termálním koupališti Novolandia, s prohlídkou Fiľakovského hradu nebo s túrou k jedinečnému, 9 m vysokému Kamennému vodopádu. Nabídka zajímavostí je v okolí skutečně rozmanitá. Stojí za to zarezervovat si ubytování blízko Mučínské jeskyně a vyhradit si čas na jejich poznávání. Na našem portálu si můžete vybrat přímo z nabídky ubytování v Mučíně nebo z nedalekého ubytování v Lučenci. Zajímavosti širokého okolí budete mít v obou případech jako na dlani.

Brestovská jeskyně se nachází u obce Zuberec, nedaleko Muzea oravské vesnice. Je první zpřístupněnou jeskyní na Oravě, v Západních Tatrách. Dostanete se k ní jednoduše autem, zaparkujete u dřevěného amfiteátru skanzenu a projdete jen pár kroků pěšky ke vstupu do samotné jeskyně.

Pravidelné vstupy do jeskyně jsou kvůli bezpečnosti a náročnosti terénu omezeny na maximálně 15 osob, minimální povolený věk je 6 let. Je proto vhodné se dopředu telefonicky objednat na konkrétní termín nebo se informovat ohledně volných míst. Jelikož jsou povoleny jen malé skupinky, celou prohlídku si mnohem lépe vychutnáte. Trasa je dlouhá 434 metrů a trvá asi 50 minut.

Dnem Brestovské jeskyně dodnes protéká řeka. Právě díky přítomnosti vody se vyznačuje pozoruhodnou morfologií jednotlivých prostor a také vzácnou jeskynní faunou. Okouzlí Vás sintrová výzdoba i stalaktity, atmosféru dotvářejí malá sintrová jezírka. V jejich okolí je možné pozorovat jeskynní korýše a jiné drobné živočichy. Nechybějí ani netopýři, vědci jich zde napočítali až devět druhů.

Návštěvu jeskyně doporučujeme spojit i s dalšími zajímavými atrakcemi v okolí Zuberce. Najděte si ubytování v blízkosti Brestovské jeskyně a udělejte si celodenní výlet Roháčským vláčkem, navštivte jedinečný skanzen Muzeum oravské vesnice, naplánujte si turistiku na Sivý vrch, Baníkov či Roháčská plesa. Děti potěší návštěva lanové dráhy Tarzanka Zuberec, která je blízko jeskyně. Naplánujte si zážitkový pobyt a završte ho perfektním ubytováním v chatě či dřevěnici v Zuberci.

Nemusíte být speleologem, abyste se vydali vstříc dobrodružství do jeskyně Peško, která se nachází na Gemeru v obci Bretka. Jeskyně nepatří mezi nejdelší, nejkrásnější ani nejzajímavější, ale objevíte z její blízkosti krásné výhledy na okolní přírodu a v horkých letních dnech se zchladíte v jejích útrobách.

Dostat se do této volně přístupné jeskyně můžete během celého roku. Dovede Vás k ní naučná stezka. Trasa k jeskyni není náročná, zvládnou ji i rodiny s dětmi nebo senioři. Celková délka trasy je přibližně 20 až 30 min. v závislosti na Vaší kondici. Výlet k jeskyni je nejlepší naplánovat si přímo z obce Bretka, která leží na severovýchodním výběžku Rimavské kotliny. Výchozím bodem pro Vás zde bude kostel. Od něj se na asfaltové křižovatce řiďte turistickými značkami, které Vás nasměrují na nedaleký lesík. V něm se ukrývá tato nevelká jeskyně. Po cestě si můžete odpočinout na lavičkách a v horším terénu Vám pomůže možnost chytit se zábradlí.

Jeskyně má celkovou délku 17 m, což není příliš mnoho. Její průchod zvládnou se zavřenýma očima i lidé trpící strachem z uzavřených prostor. Na konci jeskyně Vás čeká pomyslný balkon. Dovídíte z něj na všechny přírodní krásy okolí. Bonusem pro Vás může být fotografie z tohoto místa. Při historickém bádání tohoto místa se přišlo na to, že jeskyně byla obydlena již v době kamenné. Během druhé světové války se jeskyně stala útočištěm pro lidi prchající před válkou.

Věděli jste, že název jeskyně Peško vznikl ze dvou různých slov? Základ tvořilo slovanské slovo „pešť“, což v překladu znamená pec nebo jeskyně. Druhá část je odvozena od maďarského slova „kő“, které znamená skála nebo kámen.

Jeskyně je součástí naučné stezky Průlom Muráně. Turisté většinou pokračují dále po celé její trase, která končí u Hutnianské jeskyně. Pokud Vám postačí i kratší část trasy, po návratu do obce se můžete „hodit“ do bazénu koupaliště Bretka. Mnohem úchvatnější pohledy na podzemní výtvory uvidíte v jeskyni Domica. V této jeskyni se během prohlídky budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí. Pokud máte raději historii a chcete poznávat pozůstatky jednoho z nejstarších hradů v regionu, nasměrujte své kroky na Gemerský hrad.

Po každém výstupu, ať už k jeskyni nebo na hrad, je fajn „dobít baterky“. Odpočatí pobytem ve Vašem ubytování v okolí jeskyně Peško se vydejte vstříc dobrodružství. Můžete si navolit program podle Vašich představ. Rádi Vám pomůžeme s výběrem ubytování v Bretce. Zlákají Vás roztomilé chaty a chalupy, nebo budou Vašemu srdci bližší priváty v Bretce?

Jen málo vesniček na Slovensku se může pochlubit svým vlastním krasovým bohatstvím. Jednou z těchto výjimečných obcí je Bretka ležící v okrese Rožňava, necelých 30 km jihozápadně od okresního města. Na území této nevelké vesničky si můžete udělat výlet chráněným územím, jehož součástí je i Hutnianská jeskyně. Její tajemné podzemí bez elektrického osvětlení dýchá prastarou historií. Odvážíte se vstoupit na místo, kde žili naši předkové před tisíci lety?

Těsným krasovým údolím, jehož součástí je i podzemní chodba, Vás provede naučná stezka Průlom Muráně. Východiskem Vašeho výletu bude právě obec Bretka. Odtud půjdete nenáročnou okružní trasou v délce přibližně 3,2 km. Hutnianská jeskyně bude Vaší poslední, šestou zastávkou. Podzemní chodba má délku 11 m. Jelikož jeskyně není osvětlená, doporučujeme Vám přibalit si baterku nebo čelovku. Mimořádně vhodná je i pevná obuv.

Podzemí je bez krápníkové výzdoby, což však jeskyni neubírá na jedinečné tajemné atmosféře. Archeologický průzkum prokázal, že prostory jeskyně byly osídleny ještě v době bronzové. Později, během druhé světové války, zde měli svůj velitelský úkryt Němci. Dnes je jeskyně volně přístupná návštěvníkům za účelem zotavení a poznávání jejích přírodních krás a historických hodnot. Podzemí bylo v roce 1994 prohlášeno za přírodní památku.

Pravděpodobně budete překvapeni, ale Hutnianská jeskyně není jediným zpřístupněným podzemím na území Bretky. Cestou naučnou stezkou natrefíte i na jeskyni Peško, jejíž podzemní chodba je dlouhá 17 m. V blízkém okolí Vám doporučujeme navštívit pozůstatky jedné z nejstarších slovenských pevností, hradu Gemer. A pokud by se Vám pobyt v podzemí zalíbil, vydejte se i do nedaleké jeskyně Domica nebo na výlet chodbami Gombasecké jeskyně. A pokud byste se na Gemeru rozhodli pobýt déle, zarezervujte si ubytování nedaleko Hutnianské jeskyně. Vybrat si můžete z nabídky ubytování v Bretce nebo vsaďte na ubytování v Rožňavě.

Méně známá, ale přesto jedinečná Svoradova jeskyně se nachází v okrese Nitra, na vrchu Hradiska Zobor. Je volně přístupná široké veřejnosti, dostanete se k ní po značené turistické trase, která vede z města Nitry od autobusové zastávky Léčebný ústav Zobor.

Ve výšce 355 metrů nad mořem Vás přivítá nenápadný vchod do Svoradovy jeskyně. Název dostala podle legendy o benediktinském mnichovi Svoradovi, který zde prý v 11. století žil přísným asketickým životem. Aby Svoradovy modlitby nepřerušil spánek a únava, vymýšlel různé techniky, jak se udržet při vědomí. Nosil na hlavě dřevěnou korunu, ke které si přivázal čtyři kameny. Pokud mu hlava klesla, kámen ho udeřil a probudil. Sedával na pařezu, kolem něhož naskládal trní. Pokud usnul a tělo se mu naklonilo na stranu, trny ho opět probudily.

Svoradova jeskyně je 30 metrů dlouhá, průchod mezi jednotlivými částmi je však velmi úzký, většinou je tedy možné navštívit pouze vstupní síň. V jeskyni se nenachází sintrová výzdoba, na první pohled Vás však upoutá kříž se svatým obrázkem.

Ubytujte se v blízkosti Svoradovy jeskyně a spojte její návštěvu s turistikou. Projděte se po značené trase i na Lyžařskou louku nebo na Sedlo pod Zoborem. Vyplatí se také návštěva Zoborské lesostepi.

Pokud Vás láká samotné město, na naší stránce najdete kvalitní ubytování v centru Nitry. Získáte tak výborný výchozí bod pro poznávání dalších významných atrakcí, jako jsou například Nitranský hrad, Divadlo Andreje Bagara v Nitře či Botanická zahrada.

V hustém lese na pravém svahu Mokré doliny v obci Plavecký Mikuláš v okrese Malacky se ukrývá jedinečný skalní výtvor naší přírody. Nevynechejte zajímavou jeskyni při návštěvě známé oblasti Malé Karpaty. Mohutný skalní převis dlouhý přibližně 30 m je vytvořen na tektonické puklině, kterou způsobila činnost podzemních vod a mrazové zvětrávání. Prohlédněte si prostor Deravé skaly, která je vysoká asi 15 m a kdysi v době paleolitu, neolitu i středověku byla obývána.

Pokud se rozhodnete vydat na 2 km dlouhou trasu k jeskyni, při procházení zeleným lesem je třeba být opravdu pozorný, abyste jeskyni neminuli. Přístup k jeskyni je nenáročný. Z obce Plavecký Mikuláš se k ní dostanete po zelené značce a později naučnou stezkou Mokrou dolinou. Jedinečná přírodní památka je zároveň místem více archeologických nálezů.

V blízkosti Deravé skaly se nachází další unikát. Jeskyně Tmavá skala, vzdálená přibližně 130 m ve výšce 425 m n. m., není veřejnosti přístupná. Mokrá dolina a obě jeskyně jsou součástí významné přírodní rezervace Kršlenica, která je známá vzácnou flórou, faunou či skalními útvary a bradly. Návštěvu jeskyně můžete spojit s výstupem na vrchol Čierna skala. Do výšky 662 m n. m. se méně náročnou trasou dostanete přibližně po 4,5 km z rekreačního střediska Jahodník. Kratší trasa o délce asi 3,5 km vede z Plaveckého Mikuláše, avšak zahrnuje náročnější stoupání. Nechte se okouzlit zajímavými skalními výběžky Malých Karpat.

Rádi objevujete přírodní či podzemní krásy? Tak potom nevynechejte nedalekou jeskyni Driny. V obci Smolenice, vzdálené přibližně 20 minut, najdete sice malou, ale o to zajímavější jeskyni. Jeskyně s množstvím krasových výtvorů je domovem až pro 11 druhů netopýrů. Po cestě si můžete udělat zastávku u vodní nádrže Buková. V létě je vyhledávanou lokalitou pro relaxaci či jízdu na šlapadle. Na své si přijdou i nadšenci rybolovu. Dominantou Smolenic je romantický Smolenický zámek. Při prohlídce budete okouzleni nejen samotným zámkem či jeho parkem a okolím, ale i bohatou a zajímavou historií.

Pokud Vás zlákaly dávné časy, máme pro Vás ještě jeden tip. Nedaleké muzeum Molpír Vám přiblíží pravěké hradiště Molpír i život známého vynálezce padáku Štefana Baniče v jeho pamětní síni. Tak neváhejte a zarezervujte si ubytování v blízkosti jeskyně Deravá skala. Vyberte si komfortní penzion nebo romantickou chalupu a užijte si krásná místa v blízkosti Plaveckého Mikuláše.

Na západním úbočí Malých Karpat, nedaleko zříceniny Plaveckého hradu, najdete Plaveckou jeskyni. Věděli jste, že tato jeskyně je úplně první jeskyní na Slovensku, která byla zpřístupněna veřejnosti? Jeskyni objevil náhodně malý pastýř v 18. století. Rod Pálffyů, který v minulosti obýval Plavecký hrad, ji později zpřístupnil široké veřejnosti. Udělejte si s rodinou fantastický výlet a navštivte Plaveckou jeskyni i Plavecký hrad.

Tato pozoruhodná jeskyně se nachází severně, asi 150 m od Plaveckého hradu, a zavede Vás k ní modře značená turistická trasa. V současnosti patří jeskyně do národní přírodní rezervace a vstup do ní je možný pouze během dne otevřených dveří nebo po dohodě s jeskyňáři z Plaveckého Podhradí. V jeskyni není světlo ani vybetonované chodníky jako v jiných jeskyních.

Do dnešní doby bylo objeveno kolem 717 m chodeb. Vznikla působením spodní vody a tektonické činnosti podzemních prostor. Vnitřek jeskyně je pokryt úchvatnou bílou výzdobou bílého sintru vápencového původu. Během objevování chodeb zde jeskyňáři našli předměty z dávné doby laténské, různé keramické i železné předměty. V zimním období je jeskyně útočištěm hibernujících netopýrů.

Pokud se Vám poštěstí a navštívíte jeskyni v den otevřených dveří, čeká Vás prohlídka, která se skládá ze spodního a horního patra. Spodní část tvoří část jeskyně, která byla zpřístupněna již v 19. století. Nacházejí se zde nálezy kostí a jiné předměty, které byly v jeskyni objeveny. Do horního patra se dostanete po žebříku a následným vyšplháním po krátké kamenné plotně. Pohybovat se zde dá pouze po čtyřech nebo plazením. Odměnou pro Vás bude pohled na krásné stalagmity, stalaktity, stalagnáty i nádherné stěny pokryté bílým sintrem.

Po této prima túře si na chvíli odpočiňte, doplňte zásoby a vydejte se do nedaleké vesničky Plavecký Mikuláš. Tam na Vás čeká další unikátní jeskyně Deravá skala i impozantní pouštní krajina zvaná Šranecké písky. Na svých toulkách určitě navštivte i překrásný Smolenický zámek. Širokou nabídku ubytování nedaleko Plavecké jeskyně najdete na naší podstránce ubytování Plavecké Podhradie. Neváhejte a zarezervujte si Váš víkendový pobyt v překrásné přírodě Malých Karpat ještě dnes.

Východní Slovensko skrývá mnoho zajímavých zákoutí, která nejsou veřejnosti až tak známá. Jedním z nich je i Grófská ledovna ve Vlachovu, která se nachází v okrese Rožňava. Samotná obec Vlachovo je spojena zejména se jménem rodu Andrássyů, kteří zde měli kdysi sídlo. Na jejím okraji se zachoval i bývalý zámeček této rodiny, obklopený rozlehlým parkem s rybníky a lesem. Součástí tohoto areálu je i právě zmíněná ledovna.

Památka je zpřístupněna veřejnosti po celý rok, přičemž chodby vedoucí do podzemí jsou chráněny mřížemi. Ledovna je situována na okraji lesa a je postavena v prudkém svahu. Zajímavostí je, že má nádech egyptské architektury a kdysi její vchod zdobily takzvané Vlachovské sfingy. Sochy nádherných žen s rukama obsypanýma ovocem zvaly lovce na oslavu vydařeného lovu. Bohužel ani jedna ze soch nezůstala zachována, zahlédnout je však můžete na obraze Emanuela Andrássyho v muzeu zámečku v Betliaru.

Egyptská hrobka. Tak se Vám bude jevit dvoupodlažní stavba ledovny, která je zakončena kamenným jehlanem. K hornímu podlaží vede po obou stranách schodiště a stavba je jakousi přírodní chladničkou, která sloužila ke skladování uloveného masa po honech. Podlaha spodní části ledovny byla vždy v zimě pokryta slámou a následně se na ni pokládaly bloky ledu, které poskytly blízké vodní plochy rybníků. Chlad se tak udržel i v horních prostorách ledovny po celý rok. Po jejích stěnách byly umístěny silné železné háky, na které se věšelo maso ulovené zvěřiny, aby tak zůstalo déle čerstvé. Výlet si můžete zpestřit opékáním na blízkém turistickém odpočívadle, kde si uděláte příjemnou přestávku a malý rodinný piknik.

Na našem portálu najdete dostatek možností a tipů na ubytování v okolí Grófské ledovny ve Vlachovu. Vyberte si z nabídky chat, penzionů a apartmánů v rožňavském okrese, odkud to budete mít kousek i do roklí Slovenského ráje. Zapádlovat si a osvěžit se můžete na vodní nádrži Palcmanská Maša nebo poznejte historii v Huti Etelka v Nižné Slané, kde se nachází i zřícenina Hradu Muránčok. Daleko to nebudete mít ani do Betliaru, kde je situován již zmíněný známý zámeček. V zimním období si zalyžujete v lyžařském středisku Július – Vyšná Slaná či Alweg v Dobšiné

Příroda je tvůrcem těch nejlákavějších zajímavostí a atrakcí. Přesvědčit se o tom můžete i nedaleko obce Drienčany ležící v okrese Rimavská Sobota. Malebným Drienčanským krasem vás provede zajímavý naučný chodník, jehož předposlední zastávkou je Malá Drienčanská jaskyňa. Menší, ale o to lákavější krasový útvar vás očarí nejen svými tvarovanými stěnami, ale i poutavou dobovou instalací z období kyjatické kultury. Jde o najdlhšiu jaskyňu Drienčanského krasu.

Naučný chodník k Malé Drienčanské jeskyni byl otevřen v roce 1992. Východiskovým bodem zaujímavé trasy je Centrum environmentální výchovy Drienok. Chodník má celkovou délku 7 540 m a tvoří ho 15 zastávek s informačními tabulemi. Malá Drienčanská jeskyně představuje 14. bod na této zajímavé trase. Přechod podzemním prostorem tvoří jen malý, ale o to lákavější úsek chodníku. Jeho završení jsou okrajové krasové jazierka.

Útroby jeskyně vás očarí nejen svými krasovými stěnami, ale i jedinečnou atmosférou, kterou dotvářejí instalace ohnišť a makety nádob z období kyjatické kultury. Před chvílí jste kráčeli přírodou a najednou se ocitnete v podzemí, v období 500 – 1 000 roků př. n. l. Jeskynní prostor má jeden vertikální a více horizontálních otvorů. Celková délka jeskyně dosahuje na lávce břehů řeky Blh představuje 79 m.

Zajímavostí je, že jeskyně plnila svůj účel i během těžkého období druhé světové války. Úkryt tu našli místní obyvatelé, kteří opustili své domovy ze strachu před německým vojskem. Jeskyně jim poskytla střechu nad hlavou a prostor na krátkodobé přebývání. V současnosti je volně přístupná veřejnosti a díky dobré dostupnosti je možné ji navštívit v ktoromkoľvek ročnom období.

Máte rádi přírodou zajímavosti a místa, které vás přinutí na malou chvíli zastavit a vzdát hold tvorbě matky přírody? V tom případě se určitě vydejte na potulky Drienčanským krasem. Svoj výlet si můžete spojit s obhlídkou zříceniny Hradu Sobotka nebo s relaxem při Vodnej nádrži Teplý vrch či na Termálnom kúpalisku Kurinec – Zelená voda. A aby se vám po dni plném zážitků dokonale odpočívalo, zarezervujte si přes náš portál ubytovanie v blízkosti Malej Drienčanskej jaskyne. Ubytovanie v Drienčanoch a v blízkém okolí představuje nabídku apartmánov a penziónov, které vás svou pohostinností zaručeně nezklamou.

Věděli jste, že nejníže položená ledová jeskyně na světě se nachází ve Slovenském krasu? Silická ľadnica je situována v nadmořské výšce pouhých 503 m n. m. a zavede Vás k ní žlutě značená turistická stezka vedoucí z obce Silica. Dominanta Silické planiny vznikla v druhohorních středotriasových vápencích Silického příkrovu podzemním tokem Černého potoka, který se vlévá do blízké Gombasecké jeskyně. Přestože jeskyně není volně přístupná, čeká Vás příjemná turistika, kterou zvládnou i Vaši nejmenší.

Cesta po vyznačené lesní stezce Vám volným krokem zabere přibližně 20 minut. Schodiště u samotné jeskyně je z důvodu přítomné vlhkosti kluzké, proto při scházení zvyšte opatrnost. Jistě Vás uchvátí vstupní portálová brána, která je částečně zaledněná. V této nadmořské výšce a zeměpisné šířce jde o výjimečný klimatický jev. Tato pozoruhodná ledová jeskyně je dlouhá 1 100 m a její útroby sahají až do hloubky 100 m. Archeologické nálezy dokazují, že jeskyně byla před zaledněním osídlena již v době neolitu.

Za vstupní propastí se nachází skrytý podzemní svět, přístupný pouze zkušeným jeskyňářům. Hlavní, šikmá část propadliště je ohraničena 15 m vysokým ledopádem, který dělí spodní plochu na dvě části. Na dně ledové propasti je 20 m dlouhý otvor, který ústí k Archeologickému dómu. V něm se nachází aktivní horní tok Černého potoka, který se na povrch dostává nedalekou Černou vyvěračkou. Aby se jeskyňáři dostali dál, musejí použít potápěčskou výstroj a proplavat 60 m dlouhý sifon Kufr. Po vynoření se ocitnou v extrémně gigantickém jeskynním prostoru, který zdobí nádherná krápníková výzdoba.

Silická ledová jeskyně vznikla přibližně před 2 000 lety propadnutím stropu staršího podzemního dómu. Pokud jste se zamýšleli nad tím, proč nese tato jeskyně přívlastek „ľadnica“, máme pro Vás jednoduché vysvětlení. Ti, kteří tipovali, že se v ní hromadí studený vzduch, který proměňuje vodu v led, mají pravdu. Celoročně se v ní totiž pohybuje teplota kolem -2 až -5 °C. Minusovým teplotám se těší nejen ledová výzdoba, ale i některé druhy netopýrů. V zimních měsících ji obývá netopýr velký, vrápenec malý i vzácný netopýr brvitý. Pro svou mimořádnou hodnotu byla v roce 1982 vyhlášena národní přírodní památkou a o třináct let později se stala součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Pokud stále máte chuť objevovat, vydejte se do nedaleké vesničky Slavec a navštivte, tentokrát již zpřístupněnou Gombaseckou jeskyni. Kromě majestátních krápníků Vás okouzlí i tenounká bílá brčka dlouhá až 3 m. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Silické ľadnice a věnujte pár dní krásám rožňavského okresu. Bohatou nabídku ubytovacích zařízení najdete na stránce ubytování v Silici. K výjimečným zážitkům přidejte vodní relax na koupališti Rožňava, jízdu na koni v Koňském Dvoře a návštěvu legendami opředeného hradu Krásna Hôrka.

Jeskyně mrtvých netopýrů je jednou z nejrozsáhlejších a také nejvýznamnějších vysokohorských jeskyní na území Slovenska. Je rovněž jedinou zpřístupněnou vysokohorskou jeskyní. Nachází se v nadmořské výšce 1 520 m n. m. na jižní straně masivu Ďumbieru v Nízkých Tatrách.

Dostupnost jeskyně je možná z několika směrů. Z obce Bystrá na Trangošku a odtud pěšky přibližně 1 hodinu horským chodníkem na Chatu M. R. Štefánika. Druhá cesta vede také z obce Bystrá, ale na Srdiečko, kde pojedete lanovkou na mezistanici Kosodrevina, popřípadě až na vrchol Chopku a odtud pěšky na již zmíněnou horskou chatu. Ze strany Liptova je možný výstup pěšky z Liptovského Jánu, popřípadě z lyžařského střediska Jasná – Biela púť lanovkou na Chopok a odtud pěšky na Chatu M. R. Štefánika.

Jeskyně je zpřístupněna od března do prosince o víkendech, během letních prázdnin je otevřena denně. V měsících lednu a únoru je zcela uzavřena. Předtím, než se sem vydáte na výlet, si ověřte vstupné a otevírací hodiny přímo na oficiální stránce. Každý vstup je nutné nahlásit a rezervovat předem telefonicky nebo e-mailem.

Prohlídka jeskyně je možná na třech trasách. Trasu A, dlouhou přibližně 1 km, absolvujete i s dětmi. Vede centrálním 7. patrem jeskyně a její součástí jsou zejména skalní chodníčky a lanová trapézová jištění. Pro náročnější jsou zde trasy B a C, speleotrekingy zpřístupněné speleologickou vůdcovskou službou. Ty už jsou přístupné pouze fyzicky zdatným osobám starším 18 let. První z nich je o něco méně náročná a trvá přibližně 2 hodiny. Druhá z nich je již pro pokročilé, kteří mají lezecké zkušenosti, jelikož skutečně náročný jeskynní terén je téměř nepřetržitě exponovaný. Trvá přibližně 3 hodiny.

Kozí hřbety, relativně drobný vápencový masiv s hlubokým zvrásněním, mají délku 2 km a šířku 300 m. Ve svých útrobách schovávají členitou spleť chodeb na celkem (dosud známých) 14 patrech a 2 paralelních větvích. Aktuálně zaměřená délka jeskyně je 19 885 m s hloubkou 324 m. Největší podzemní prostor se nachází přímo pod Chatou M. R. Štefánika. Je to známý Bystrický dóm o objemu až 52 500 m3. Je umístěn v 7. patře, v hloubce 180 m.

Zajímavostí je obrovské naleziště kostiček netopýrů, jejichž stáří se odhaduje na 6 000 let. Právě tomuto největšímu pohřebišti netopýrů vděčí jeskyně za své pojmenování. Kromě nich se zde však našly na okrajích i kosti drobných hlodavců, kun, medvěda hnědého a kozy.

Další zajímavostí jeskyně je výskyt vulkanických hornin z období křídy. Ty jsou vvrásněny do vápencového souvrství a objevují se v několika jeskynních chodbách. Poznáte je podle červenohnědé nebo zelené barvy. Stejně tak se zde vyskytuje bílorůžový achát.

Jeskyně je od roku 2001 vyhlášena národní přírodní památkou. Její prostředí je chladné, vlhké a tmavé, avšak příznivě působí na horní dýchací cesty. Její průměrná teplota dosahuje hodnoty 3,5 °C, některé její části však celoročně nepřesáhnou teplotu více než 1 °C. I z toho důvodu je pro vstup do jeskyně vyžadováno teplé oblečení a samozřejmě vhodná pevná obuv.

Stát se tak na chvíli pravým jeskyňářem a navštívit jednu z pravděpodobně nejstarších jeskyní na Slovensku. Ještě stále váháte? Není o čem, avšak doporučujeme Vám vyhradit si na prohlídku dostatek času a nespěchat. Ideální bude zarezervovat si ubytování v okolí Jeskyně mrtvých netopýrů, abyste si exkurzi neuspěchali, ale dokonale ji procítili, případně spojili tento jedinečný zážitok i s jinými atrakcemi v okolí.

Volně přístupná jeskyně Šarkanova diera patří mezi oblíbené turistické cíle obce Poráč. Tato hornická obec je nejvýše položenou obcí v okrese Spišská Nová Ves. Vydejte se do Poráčské doliny a objevujte všechna její zákoutí. A pokud od místních uslyšíte legendu o tom, že se v této jeskyni kdysi ukrývali draci, nenechte se tím překvapit.

Proč si jako cíl vybrat právě Šarkanovu dieru? Protože tato jeskyně není jen největší zajímavostí obce, ale také významným archeologickým nalezištěm a přírodním klenotem. Byla osídlena již v mladší době kamenné. Vznikla jako puklinovo-říční jeskyně a díky působení vody se v triasových vápencích zachovala sintrová výzdoba.

Jeskyně Šarkanova diera má délku 178 metrů a nachází se v nadmořské výšce 690 metrů. Hned po vstupu můžete pozorovat zajímavé přírodní útvary v Pastýřské chodbě. Postupně se dostanete do Vysokého archeologického dómu, kde byly nalezeny kosterní pozůstatky medvěda, vlka, jelena i jeskynního lva (v roce 1873 Samuelem Rothem). Pokračováním dále objevíte její závěrečnou část nazývanou Galerie.

Jeskyně je součástí naučné stezky Šarkanova diera, kterou tvoří celkem čtyři informační tabule. Další tři zastavení jsou věnována fauně a flóře, obyvatelům Galmusu a Galmusu jako turistické oblasti. V blízkosti jeskyně se nachází i menší, přibližně 14 metrů dlouhá jeskyně Chyža, která však není veřejnosti přístupná.

Po přibližně 1,5 kilometru dlouhé lesní trase se dostanete k samotné Šarkanově dieře. Po návratu doporučujeme rezervovat si ubytování v jejím okolí a prozkoumat i další zajímavosti obce Poráč. Alternativní trasa vede z obce Olcnava. Během Vašeho výletu si můžete pořídit krásné fotografie z přírodní rezervace Červené skály. S rodinou můžete navštívit také Ranč Fah. Naplánujte si dovolenou na Slovensku podle Vašich představ a využijte nabídku ubytování na našem portálu.

Obdivovat přírodu v její plné síle můžete v Jeskyni Mažarná, která se nachází v katastrálním území obce Blatnica v okrese Martin v Žilinském kraji. Tato jeskyně je známá především mezi turisty, kteří už alespoň jednou vystoupali na vrch Tlstá. Obujte si tedy turistické boty a vydejte se objevovat krásy Velké Fatry.

Pohoří Velká Fatra je vyhledávané i díky zajímavé jeskyni Mažarná. Nachází se v nadmořské výšce 930 m n. m. a leží přibližně v první třetině výstupu na zmíněný vrchol, asi 3 km od nejbližšího parkoviště. Pokud si chcete během túry udělat zastávku a pokochat se krásami podzemí, určitě ji zařaďte do svého celodenního programu.

Jeskyně není příliš rozlehlá, její celková délka dosahuje přibližně 130 metrů. Obdivovat zde můžete působivou zvětralou krápníkovou výzdobu tvořenou mohutnými stalagnátovými sloupy, sintrovými jezírky a měkkým sintrem bílé, nažloutlé a béžové barvy. Jedinečnost jeskyně spočívá také v drobných puklinách a štěrbinách vytvořených působením vody, které jí dodávají osobitý charakter. Jeskyně má dvě chodby – granátovou (podle nálezů granátů z období Slovenského národního povstání) a sloupovou, za níž se nachází jezírkový sál.

Zajímavostí je, že jeskyni obývali lidé již v době bronzové, a patří tak k nejvýše položeným obývaným jeskyním na Slovensku. Navštívit ji stojí za to i v zimním období, kdy se stává útočištěm netopýrů. Byly zde nalezeny také pozůstatky jeskynního medvěda.

Pokud byste si jako cíl zvolili pouze jeskyni, dostanete se k ní po přibližně 4 km dlouhé žlutě značené trase z obce Blatnica přes Vápennou dolinu. Nemusíte řešit vstupné ani otevírací dobu – jeskyně je volně přístupná. Při její návštěvě si můžete všimnout skalního převisu, který mnohým připomíná pootevřenou tlamu velkého zvířete. Doporučujeme si rezervovat ubytování v blízkosti jeskyně Mažarná, protože její objevování vám zabere více času.

Navštivte obec Blatnica, kde vás místní obyvatelé rádi přivítají a nabídnou kvalitní ubytování. Je jen na vás, zda dáte přednost chatě, nebo ubytování v soukromí. Obec si návštěvníci oblíbili i díky dalším zajímavostem, mezi které patří například Blatnický hrad nebo lokalita Mlynčekovo. Užijte si pobyt na Slovensku a objevte jeho krásy naplno.

Hornická expozice ve štole Salvátor ve Vyšné Boce představuje unikátní pohled do hlubin historie těžby zlata a drahých kovů v regionu Nízkých Tater.

Atrakce se nachází v obci Vyšná Boca, v okrese Liptovský Mikuláš, v malebném prostředí chráněného území Národního parku Nízké Tatry. Štola Salvátor je součástí hornické naučné stezky a její historie sahá až do 16. století, kdy se zde intenzivně těžila zlatá ruda. Vstup do podzemí je možný pouze s průvodcem, který Vás provede úzkými chodbami vytesanými do tvrdé skály, přičemž během prohlídky uvidíte zachovaná důlní díla, geologické vrstvy a dobové nástroje. Zajímavostí je, že štola je horizontální, což umožňuje poměrně pohodlný přístup do srdce hory, kde teplota celoročně dosahuje stabilních 6 až 8 stupňů Celsia. Odborný výklad průvodců je zaměřen nejen na technické parametry těžby, ale také na těžký život horníků a legendy, které se s bockým hornictvím pojí. Celý areál štoly je citlivě zrekonstruován tak, aby si zachoval svou původní syrovost a historickou hodnotu, přičemž návštěva nabízí silný emocionální zážitek z kontaktu s podzemním světem.

Co zde můžete najít?

V areálu a v samotné štole najdete důlní chodby s ukázkami ručního křesání skály, repliky dřevěných důlních výztuh a důlní vozíky. Před vstupem do podzemí je vybudován malý skanzen s informačními panely, který mapuje historii těžby zlata v okolí a technologii zpracování rudy v důlních mlýnech. Návštěvníci mají k dispozici ochranné přilby a pláště, které jsou nezbytné pro bezpečný a komfortní pohyb v podzemí.

Pro koho je místo vhodné?

Štola je ideálním cílem pro rodiny se staršími dětmi (obvykle od 6 let), které zajímá historie a dobrodružství v přírodě. Vyhledávají ji také milovníci technických památek, geologové a turisté, kteří hledají autentické zážitky mimo masová turistická centra. Vzhledem k charakteru podzemí a nižší teplotě je nutné se vybavit pevnou obuví a teplejším oblečením i během letních měsíců.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci Vyšná Boca můžete obdivovat zachovalou lidovou architekturu hornických domů nebo navštívit místní evangelický kostel. Jen pár kilometrů odtud se nachází sedlo Čertovica, které je výchozím bodem pro hřebenové túry v Nízkých Tatrách, například na vrchol Beňuška. V sousední obci Nižná Boca je přístupná rozhledna Krajčov vrch, a pokud hledáte další hornické památky, v dosahu je také historická obec Magurka nebo hornická expozice v Liptovském Jánu.

Mojtínská jeskyně ve Strážovských vrších představuje unikátní sakrální a přírodní prostor, který návštěvníky okouzlí svou historií jeskynního kostela, kde se v minulosti tajně sloužily svaté mše.

Lokalita se nachází nad obcí Mojtín, v okrese Púchov, v Trenčínském kraji. Jeskyně, známá také pod názvem Jeskyně svatého Josefa, dosahuje délky přibližně 46 metrů a vyniká svou prostorností a vysokým stropem, který jí dodává katedrální ráz. V polovině devatenáctého století sloužila jako útočiště pro věřící, kteří zde vybudovali oltář a osadili sochy svatých, čímž vytvořili autentický jeskynní chrám uprostřed vápencových skal. Cesta k ní vede přes malebný krasový terén Strážovských vrchů, přičemž přístupová stezka je lemována zastaveními křížové cesty, což umocňuje duchovní význam místa. Interiér jeskyně si zachovává přírodní charakter bez výrazné krápníkové výzdoby, ale jeho hodnota spočívá v historickém kontextu a tichu, které zde vládne. Díky své poloze v chráněné krajinné oblasti nabízí okolí jeskyně pohledy na rázovitou horskou krajinu s bohatou flórou a faunou. Místo je pravidelně dějištěm poutí a bohoslužeb, které se zde konají pod širým nebem, respektive pod skalní klenbou, a spojují místní tradice s krásou okolní přírody.

Co zde můžete najít?

V prostorách jeskyně najdete kamenný oltář, sochu svatého Josefa a pamětní tabule připomínající historii jeskynního kostela. K dispozici je upravený vstupní prostor s lavičkami pro poutníky a návštěvníky a přístupová stezka se zastaveními křížové cesty. Okolí jeskyně nabízí několik informačních panelů naučné stezky, které vysvětlují geologický vznik místních krasových útvarů.

Pro koho je místo vhodné?

Lokalita je ideální pro věřící hledající klidné místo k modlitbě, stejně jako pro turisty a rodiny s dětmi, kteří ocení nenáročnou túru s historickým a duchovním přesahem. Vyhledávají ji také milovníci přírodních zvláštností a geologie, které lákají krasové jevy Strážovských vrchů. Pro přístup k jeskyni se doporučuje běžná sportovní nebo turistická obuv, jelikož stezka vede lesním terénem s mírným stoupáním.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci Mojtín můžete navštívit památník věnovaný „císařskému věčnému vojákovi“ Ladislavu Škultétymu-Gabrišovi, který se zde narodil. V blízkém dosahu se nacházejí Manínská tiesňava a Kostolecká tiesňava, které patří k nejužším a nejkrásnějším kaňonům na Slovensku. Pro milovníky výhledů je v dostupné vzdálenosti vrch Strážov, nejvyšší bod pohoří, nebo rázovitá obec Čičmany s unikátní lidovou architekturou a malovanými dřevěnicemi.