Hrady na Slovensku

Je jen málo případů, kdy se snoubí přírodní bohatství s tím kulturním. Jeden z nich je na Spiši, jednom z nejznámějších a nejnavštěvovanějších regionů Slovenska. A nejde jen o slovenský, ale o evropský unikát. Spišský hrad. Jeden z největších v celé Evropě.

Hrad je díky své majestátnosti nemožné přehlédnout. Uvidíte ho zdaleka, už od dálnice. Pod ním leží městečko Spišské Podhradí, které je proslulé svou katedrálou a kněžským seminářem. Spišský hrad stojí na místním travertinovém vrchu a se svou rozlohou přes 40 000 metrů čtverečních je jedním z největších v celé Evropě.

Celé hradní bradlo je dokonce národní přírodní památkou. A samotný hrad je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Travertinová kupa, na které hrad stojí, má vynikající strategické postavení. Tyčí se totiž až 200 metrů nad okolním terénem a závěrečné metry jsou téměř kolmé. V minulosti byla travertinová bradla velkou překážkou pro nepřátele. Hradiště bylo obýváno již v dávné době starými kulturami, dokonce ještě v době před naším letopočtem. Období od desátého do třináctého století znamenalo pro hrad velký rozmach. Kvůli útokům ze strany Tatarů vyvstala naléhavá potřeba obranného hradu. Jako první byla postavena mohutná majestátní věž, která byla zničena zemětřesením. Ve 13. století byla postavena její nástupkyně, věž, která stojí dodnes.

V tomto období byl na hradě čilý stavební ruch. Paradoxem je, že hrad vzkvétal i navzdory ničivým mongolským vpádům v roce 1241. O století později došlo k dalšímu rozšíření hradu. Nádvoří s rozměry 150 x 60 metrů bylo na své poměry mimořádně prostorné. Spodní mohutné nádvoří, díky kterému má hrad tak velkou rozlohu, začalo být postupem času na obtíž. Bylo zbytečné mít zde hlídky a bránit tak velké území. Proto se postupem času začalo využívat téměř výhradně k hospodářským účelům.

Hradu vládly nejznámější panovnické rody. Za zmínku stojí Thurzovci, Zápolští a Čákovci. Postupem času začal hrad pustnout a poslední roli sehrál během povstání. Sídlila zde císařská vojska, která hrad později opustila. Hřebíčkem do rakve hradu byl požár v roce 1780. Hrad poté chátral, což trvalo až do roku 1945. Na rekonstrukci si však musel ještě nějakou dobu počkat. Záchranné práce na hradě započaly až v roce 1961.

Prohlídka hradu je zajímavá pro každého. Hradní věž, mučírna, expozice dobových zbraní nebo procházka dolním nádvořím nabízí široké spektrum toho, co můžete vidět. Bylo by škodou vynechat i atrakce v okolí, katedrálu svatého Martina ve Spišské Kapitule či historickou Levoču.

Nejvýhodnější ubytování s nejlepším přístupem na Spišský hrad najdete ve Spišském Podhradí nebo nedaleké Žehře, která se pyšní kostelíkem zapsaným rovněž na seznamu UNESCO. Na výběr budete mít především z ubytování v soukromí, ale najdete i cenově dostupné a příjemné penziony. Poznejte naše evropsky známé unikáty a vydejte se poznávat taje Spiše.

Laugaricio. Latinský název, který zná snad každý Slovák. Tato dnes už téměř mrtvá řeč se v dávných dobách dostala i na naše území a jedním z důkazů je právě Trenčín. Konkrétně hradní skála, na které se tyčí jeden z nejznámějších hradů vůbec. Jeho siluetu znají i malé děti a byla by škoda nevědět o něm něco víc.

Na hradním bradle stálo hradiště už dříve. Na jeho místě vznikl nynější hrad. První byla rotunda a později obranná věž. První doložené údaje o existenci hradu pocházejí už z 9. století, jde tak o hrad patřící k těm starším. Jako jeden z mnoha hradů na Pováží měl mimořádně důležitou obrannou úlohu. Ochraňoval celou západní hranici Uherska.

Vraťme se v čase ještě o několik století zpět. Na hradním bradle je dodnes zachovalý římský nápis z roku 179 hlásající vítězství Římanů nad Germány. Celý hrad, včetně této historické vzácnosti, měl pod palcem nejznámější panovník, pán Váhu a Tater, Matúš Čák. Právem ho přezdívají Trenčanským. Daroval hradu nové opevnění a věž, která nese jeho jméno.

Žádný vládce nežije věčně. Ani Matúš Čák Trenčanský. Hrad spravovala i jiná známá jména jako Zikmund Lucemburský či Štefan Zápolský. Husitské výpravy ze západu a turecké útoky z jihu byly příčinou dalšího rozšiřování hradu. V tomto období patnáctého století vznikly i rozsáhlé hradby, které na hradě najdete dodnes. Do té doby se hrad vyznačoval hlavně gotickou vertikalitou, vlivem přestaveb se však hrad rozvíjel spíše v horizontálním směru.

Bohužel zkázu hradu způsobil, jak už to bývá zvykem, požár. Ten zachvátil dokonce i město. Psal se rok 1790. Hrad si na svou obnovu musel počkat až do 19. století, kdy došlo ke konzervaci hradních zdí.

Z hradu se stala jen zřícenina. Po množství oprav a dlouhých letech prací je hrad dnes otevřen veřejnosti. V jeho prostorách toho najdete víc než dost. Přitažlivá je obrovská obrazová galerie či expozice dobového nábytku. Pokud trpíte závratěmi, odpusťte si prohlídku Matúšovy věže. Krásný pohled na údolí Váhu, Pováží, Považský Inovec a samozřejmě celé město Vám vyrazí dech. Zbytečné psát něco víc, toto musíte vidět.

Po prohlídce hradu zapadněte do některé z kavárniček v nočních trenčínských uličkách. Příjemná atmosféra a nádech romantiky v „městě módy“ je jako stvořená pro romantický víkend ve dvou. Své dočasné hnízdečko lásky můžete najít v některém z hotelů či penzionů přímo v centru města. S přáteli nebo rodinou si zase vyberete z nabídky mnoha levných ubytování v soukromí roztroušených nejen v Trenčíně, ale i v blízkém okolí. Je zapotřebí už jen poslední. Vy.

Bratislavský hrad, hrdě se tyčící nad Dunajem, je považován za jeden z našich národních symbolů. Navštívit naše hlavní město by mělo být povinností pro každého a hrad není výjimkou. Ne vždy však byla jeho minulost růžová.

Hrad leží na hradním vrchu, který je považován za nejjižnější výběžek pohoří Malé Karpaty. Nacházel se zde významný strategický bod, brod, díky kterému získal hrad dobré spojení i s druhým břehem Dunaje.

Na hradním vrchu přebývali první obyvatelé již pravděpodobně před 4500 lety, to se však nepodařilo dokázat. Kamenné stavby na hradním vršku stály již v průběhu 9. století. Stála zde dokonce i zděná bazilika. S hradem se však setkáváme až v roce 907, kdy nesl název Pressalauspruch. Došlo k zániku Velké Moravy a hrad se stal významným pohraničním hradem.

Bratislavský hrad byl vystaven tvrdým nájezdům Tatarů. Odolal jim v roce 1241. Navzdory úspěchu hradu se tehdejší král Béla IV. rozhodl zlepšit současné opevnění. Zaměřil se hlavně na posílení západní strany hradu, odkud očekával nejvíce nájezdů. Byla postavena velká obytná věž a také obranná věž, dnes známá jako Korunovační věž.

Hrad prošel vícerými výraznými změnami, jedna z největších začala během panování Zikmunda Lucemburského, který se dostal k vládě v roce 1387. Důvodem bylo hrozící riziko husitských nájezdů. Vybudován byl nový dvoupatrový palác.

Když se stala Bratislava centrem celé země, bylo zapotřebí hrad znovu renovovat. Událo se tak v letech 1552–1560. Hrad dostal dvě nová křídla a zrekonstruovány byly i jeho vnitřní prostory.

Možná si to v současnosti nedokážete představit, ale dlouhá staletí měl hrad jen dvě patra a dvě věže. Současné kontury začal hrad nabývat až během vlády rodu Pálffyů, kdy bylo dobudováno třetí patro a zbylé dvě věže v letech 1635 až 1639. Zlaté období hradu přetrvávalo i během panování Marie Terezie, ale po její smrti v roce 1780 hrad postupně upadal. Byl již nepotřebný a stal se z něj seminář. Studoval zde mimo jiné i Anton Bernolák a Juraj Fándly. Ani tento seminář neměl dlouhého trvání. Hrad získala v roce 1802 armáda, která si v něm zřídila kasárna. V roce 1811 hrad zachvátil strašný požár, který z něj udělal ruinu. Následně hrad dlouhá léta chátral a důstojné rekonstrukce sa dočkal až po roce 1953. Nejnovější rekonstrukci absolvoval jen nedávno a o jeho temné minulosti již není ani vidu ani slechu.

Na závěr jedna zajímavost. Myslíte si, že hrad má tvar čtverce? Omyl! Mnoho lidí si to myslí, ale není to pravda. Skutečnost je taková, že každá hradní zeď má jinou délku. Zdi měří 85,20 metrů, 85,17 metrů, 77,15 metrů a poslední má necelých 60 metrů. Různá je i jejich šířka. Návštěvu hradu si dopřejte, kromě stálé expozice Slovenského národního muzea nabízí tento národní symbol neopakovatelný výhled na Staré Mesto, Petržalku i na hluboké vody Dunaja.

Nejideálnější je ubytovat se v blízkosti hradu ve Starém Městě. Najdete zde luxusní hotely nebo stylové penziony. Levnější ubytování nabízejí okrajové části města, kde není nouze o množství privátů a apartmánů k pronájmu. Bratislava má desítky krásných míst a to první, které byste měli navštívit, je Bratislavský hrad.

Společně se vydáme na sever Slovenska, do kraje, který sužoval hlad a bída po dlouhá staletí. Nelehký poddanský život v kontrastu s dechberoucí přírodou ohromují turisty dodnes. Tvrdá, studená a drsná Orava ukazuje své krásy. Jednou z těch největších je bezpochyby Oravský hrad.

Oravský hrad se rozhodně nedá přehlédnout. Hrdě se tyčí na majestátním skalním bradle, díky kterému je nejen dobře viditelný, ale má i skvělou strategickou polohu. Posuďte sami, pro nepřátele v hlubokém středověku bylo určitě téměř nemožné dobýt 112 metrů strmé bradlo.

Pokud si myslíte, že se hrad nachází blízko známé Oravské přehrady, jste na omylu. Najdete ho o něco jižněji, u obce Oravský Podzámok. Kdysi zde vedla významná obchodní cesta. Na místě dřevěného hrádku vznikl jeho zděný nástupce. Ten se poprvé zmiňuje v roce 1267. Král Béla IV. jej vyměnil za Žilinu, Varín, Sučany, a tím se stal královským hradem. Hrad prošel rukama mnoha majitelů a šlechticů. Nejvýznamnějším rodem v jeho historii jsou bezpochyby Thurzovci. První z nich, František I. Thurzo, jej koupil v roce 1556. Později neměl rod žádného mužského nástupce, zůstalo jen 7 žen. Ty si vyvolily jednoho správce, a tak měly nad majetkem kontrolu. Právě díky Thurzovcům získal Oravský hrad přestavbami takovou podobu, jakou má dnes. Opevnění bylo upraveno a zesíleno mezi lety 1556 a 1621.

Ani Oravskému hradu se nevyhnula katastrofa v podobě požáru. Ten jej zachvátil přesně v roce 1800. Pravděpodobně jej měla na svědomí jen jedna jediná jiskřička, která po vyletění z komína zachvátila celou střechu. První nejnutnější opravy se uskutečnily až po století. Ty trvaly v letech 1906 až 1912. Během druhé světové války se na hradě usídlila německá vojska, která si v areálu zřídila vojenskou pozorovatelnu. K výraznější opravě došlo až v letech 1953 až 1968.

Co můžete na hradě nad řekou Oravou vidět dnes? V prostorách hradu sídlí expozice Oravského muzea. Nejvýznamnější je její historická část, samotný hrad. Jeho krásy okouzlily dokonce filmaře z celého světa. Mnoho z Vás určitě ví, že se na hradě natáčel film Sokoliar Tomáš, ale máme ještě jednu zajímavost. Z Oravského hradu pocházejí i záběry kultovního filmu Drakula z roku 1922. Součástí muzea je i etnografická expozice zaměřující se na tradiční životní styl obyvatel Oravy. Důraz je kladen na to nejtypičtější, salašnictví. A do třetice zde najdete zajímavou přírodovědnou expozici představující faunu a flóru Oravy.

Nejideálnější bude ubytovat se přímo pod hradním bradlem v Oravském Podzámku. Na Oravě se dá najít velmi levné ubytování. Platí zde „za málo peněz hodně muziky“. Vybrat si budete moci z turistické ubytovny, privátu, penzionu či některé ze soukromých chat. Ať jste dva, rodina nebo celá partia, zaručeně najdete, co hledáte.

Kriváň či Bratislavský hrad. Co mají společného? Oba jsou považovány za naše národní symboly. Představíme Vám další z nich. Je jím hrad Devín, pyšně se tyčící na vysokém skalním bradle.

Nachází se několik kilometrů západně od našeho hlavního města Bratislavy. Pod hradem se nachází obec Devín. Z hradního bradla je překrásný výhled na široké okolí, na blízké rakouské pohraničí a hlavně na soutok dvou velkých řek, Moravy a Dunaje.

Hradní vrch vynikal svou strategickou polohou hlavně díky soutoku dvou zmíněných řek. To využili Keltové a později i Římané. Římská říše a její hranice se dostala až k řece Dunaj a právě na hradním vrchu si vybudovali své sídlo. Později na něj navázali staří Slované.

Hradní vrch měl významné postavení i během slavné Velké Moravy. Bylo zde obranné hradiště. O hradě jako takovém mluví první písemné zmínky z roku 1223. Jeho podobu je však mimořádně těžké určit, jelikož hrad byl několikrát dobyt, zbořen a znovu vystavěn. Začátkem 14. století prošel mnoha změnami svých majitelů. Stal se královským hradem, a aby byl pohodlnější pro své obyvatele, byl postupně přebudováván do gotického stylu. Přesto neztrácel svou obrannou vojenskou funkci, jelikož ležel na ohrožené uherské hranici.

Roku 1635 se hrad dostal do rukou Pálffyů z Ardedu. Během období jejich panování hrad překonal protihabsburské povstání i povstání Františka II. Rákocziho. V pozdějším období již kvůli stavu hradu nebylo reprezentativní v něm přebývat, stejně tak nesplňoval požadavky novodobých pevností. Z toho důvodu se hrad stal skladem a sloužil k hospodářským účelům. Začátkem 19. století se Bratislava a část Záhoří dostala do sporu s francouzskými napoleonskými vojsky. Přestože s nimi uzavřeli příměří, Francouzi hrad v roce 1809 vyhodili do povětří.

Postupem času se z Devína stával stále více symbol státu a vzpomínka na Cyrila a Metoděje. Roku 1932 byla vyhotovena kupní smlouva mezi rodem Pálffyů a státem, následně v roce 1935 došlo k převzetí hradu. V roce 1961 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku.

Pokud se Vám majestátní silueta hradní zříceniny líbí tak moc, že ji chcete mít každé ráno nad hlavami, není nic jednoduššího. Samotná obec Devín nabízí mnoho privátů a chat, které uspokojí i náročnější. Pokud Vám nevadí dojíždění k hradu, zvolte něco jiného. Ubytování v jedné z částí Bratislavy, jako například v Karlově Vsi či v samotném Starém Městě. Do Devína je to jen kousek a k dispozici máte vše od jednoduchých turistických ubytoven přes rodinné penziony až po nejluxusnější hotely. Devín znali již nejznámější šlechtici a králové byli jeho krásou okouzleni. To budete i Vy, pokud se rozhodnete podívat na svět shora. Z hradu Devín.

Navštěvujete hrady méně často kvůli náročnému přístupu k nim? Nebaví Vás šplhat se strmým svahem vzhůru kdesi uprostřed lesa a navštívit jen zapomenutou zříceninu? Můžete to zkusit i jinak. Vydejte se na hrad přímo v centru města. Možností máte několik, jednou z nich je i Zvolenský hrad.

Zvolenský hrad se nachází ve stejnojmenném městě Zvolen, několik kilometrů jižně od Banské Bystrice. Hrad se často nazývá zámkem, důvodem je jeho moderní architektura a určení.

Zajímavostí je, že dnešní Zvolenský hrad měl svého předchůdce. Byl jím nynější Pustý hrad nad soutokem řek Slatina a Hron. Z původního hradu se dnes zachovalo jen velmi málo, na jeho místě je jen několik pozůstatků jeho základů. Právě výhodnější poloha měla za následek vybudování nového, dostupnějšího hradu. Nového Zvolenského hradu.

Hrad byl vybudován mezi lety 1360 a 1382. Na svědomí ho měl samotný král Ludvík I., který se inspiroval italskými městskými hrady. Po jejich vzoru vybudoval zámek, který dnes najdete na konci Náměstí SNP. Na zámku se dokonce uskutečnily zásnuby Ludvíkovy dcery Marie se Zikmundem Lucemburským.

Zvolenský hrad téměř vždy ovládaly ty nejznámější a nejmocnější rody. Vládl mu například Matyáš Korvín až do roku 1490 a bezprostředně po něm rod Thurzovců. Ti dali hradu novou tvář, přistavěli vnější opevnění, které zde původně nebylo. Rovněž se rozhodli pro vybudování čtyř obranných bašt. V důsledku útoků Turků hrad ještě vylepšili a vybudovali celé jedno patro se střílnami. Před rokem 1600 se přistavila i dělostřelecká věž a z hradu se stala moderní a dobře vybavená pevnost. Díky zachovalému stavu byl hrad vyhlášen za národní kulturní památku.

Co ve Zvolenském hradě uvidíte dnes? Hradní prostory spravuje Slovenská národní galerie. Je zde umístěna expozice věnovaná gotickému umění. Její největší část tvoří architektonické vzácnosti hradu. Nacházejí se zde i kolekce známých světových malířských škol středověku, z Itálie, Francie a dalších zemí. A aby toho nebylo málo, každý rok se na hradě pořádají zámecké hry.

Ze Zvolena je to jen skok do nedaleké Banské Bystrice, města v srdci Slovenska. Návštěva je vhodná, pokud chcete poznat naši novodobější historii. O ní se dozvíte v Muzeu SNP. Nebo si přímo ve Zvolenu zajděte na hokej, derby s jejich severním sousedem jsou vždy plná napětí.

Ve Zvolenu je místo pro každého. Během svého výletu za poznáním budete moci bydlet nejen ve stylových hotelech, ale můžete i ušetřit a upřednostnit levné ubytovny. Mimořádně pestrá je nabídka nejrůznějšího ubytování v soukromí. Stačí jen přijít. Vy.

Hrad Krásna Hôrka je jedním z mála zachovalých hradů na Slovensku. Navzdory škodám způsobeným požárem představuje klasický hrad, který vypadá přesně tak, jako před staletími. Přesuňte se s námi do časů králů a bájných knížat. Navštivte tento pohádkový hrad.

Najdete ho jen pár kilometrů od města Rožňava, ležícího kousek od státní hranice s Maďarskem. Tyčí se nad vesničkou jménem Krásnohorské Podhradie a vytváří známou kulisu.

Slovenské rudohoří, oblast, která se nachází v blízkosti hradu, bylo odnepaměti významnou hornickou oblastí. Země ukrývá mnohá bohatství, která bylo nutné dopravit na trhy. Hrad Krásna Hôrka vznikl jako obranný hrad chránící tuto důležitou obchodní cestu. Stojí na vyvýšeném vršku, který poskytoval útočiště i králi Bélovi IV. před nájezdy Tatarů.

Počátky samotného hradu sahají do období 13. století. Zprvu jej tvořila jen jedna obranná věž, obytný palác a opevnění. Rod Bebeků, který hradu vládl, se obával tureckých útoků. Zesílil tak obranný systém hradu a provedl rozsáhlou přestavbu. Později obsadila turecká vojska Bebekovský hrad ve Fiľakovu. Ten byl obsazen se souhlasem císařských vojsk, což si žádalo odplatu rodu Bebeků. František Bebek začal napadat císařova vojska i sídla jeho šlechticů. Jeho jednání nezůstalo bez odezvy, dostal se do vyhnanství a jeho syn do vězení z důvodu povstání proti císaři, čímž rod vymřel.

Hrad Krásna Hôrka se dostal do císařských rukou a vládli mu královští kapitáni. Ti hradu příliš nepomáhali, dokud se k vládě nedostal Peter Andrássy. Jeho rod vládl dlouhá léta. Začal s rozsáhlou přestavbou a donační listinou byl hrad v roce 1642 dán do vlastnictví Andrássyů. Krásna Hôrka se stala honosným reprezentačním sídlem. Andrássyům patřil i nedaleký zámeček Betliar a podíleli se na zvelebování obou památek. V roce 1857 se z hradu stalo jejich rodové muzeum. Na hradě měli rozhodující slovo až do roku 1945, odkdy se stal hrad majetkem státu.

Mnoho hradů postihla katastrofa ve formě požáru. Krásné Hôrce se tato pohroma dlouho vyhýbala. Až do roku 2012, kdy požár zničil šindelovou střechu, zvonici a část expozice. Nemusíte se obávat, přibližně 90 % exponátů zůstalo neporušených a hrad projde rekonstrukcí, díky které se mu vrátí jeho někdejší podoba.

Ubytování v okolí najdete v blízkých vesničkách, jako například Krásnohorské Podhradie, Krásnohorská Dlhá Lúka nebo v nedaleké Rožňavě. V nabídce máme množství penzionů všech úrovní, od domácích až po ty přepychovější. Samozřejmě si můžete vybrat i některý z hotelů nebo privátů, kterých je více než dost. Pro každého máme něco a pod hradbami nádherné Krásné Hôrky najdete levné ubytování, díky kterému zde strávíte neopakovatelný pobyt.

Na Slovensku je mnoho hradů a zámků, které jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi. Představíme Vám jeden, jehož prohlídku si bohužel nevychutnáte. Zaujme však svou historií a zvláštní atmosférou, která vyzařuje z jeho staletých zdí.

Mluvíme o městě Ilava a Ilavském hradě. Městečko najdete na Pováží, na cestě mezi Žilinou a Trenčínem. Jde o území Slovenska, které mělo v minulosti významné postavení. Nachází se zde proto neobvykle hustá síť obranných hradů chránících naše území ze západu. Jedním z těchto strážných hradů je i Ilavský hrad.

Historie hradu je opředena mnoha tajemstvími. Už jen datum samotného vzniku je více než nejasné. Známý slovenský historik Matěj Bel se domníval, že hrad stál již během panování rodu Arpádovců, mezi lety 1000 a 1300. Obecně se uznává, že byl postaven na přelomu 11. a 12. století. Uherský král Gejza II. povolil rytířskému řádu Templářů usadit se na Slovensku a ti si vybrali právě Ilavu. Jiné zdroje považují za správný rok vzniku 1431.

Ať už to bylo s počátkem hradu jakkoliv, v roce 1457 se stal majetkem krále Matyáše Korvína. Dlouhá léta jej spravoval rod Zápolských, následně rodina Ostrošičů. Z hradu vytvořili přepychové a luxusní sídlo, později se zaměřili na zvelebení opevnění z důvodu obav před Turky. Vládce Matyáš byl obviněn z povstání a na hrad vstoupila císařská vojska. Ta zničila hradní opevnění a zasypala všechny příkopy.

Nastalo mírumilovné období v historii Ilavského hradu. Byl zde založen první klášter řádu trinitářů v Uhrách. Hrad upravili v barokním slohu a užívali jej až do svého odchodu. Zanechali zde opuštěnou budovu hradu, kostela i nemocnice. Celý komplex odkoupil v roce 1855 uherský stát. Zřídil zde krajskou trestnici. Podobně je tomu až dodnes.

Ilavský hrad si nebudete moci prohlédnout jako jakýkoliv jiný. Sídlí zde totiž státní nápravně výchovný ústav, lidově řečeno vězení. Současná podoba hradu je tak do velké míry tajemstvím, jelikož je zakázáno budovu fotografovat. Je zde přibližně 800 odsouzených, dozorců a ostatního personálu. Prohlídku hradu si tak vychutnáte pouze v případě vraždy či krádeže. O takový výlet však zajisté nikto nestojí.

Ilavský hrad je známý, ale pravděpodobně nebude tou atrakcí, kvůli které sem budete cestovat. Pokud budete chtít poznat krásnou okolní přírodu, udělejte si určitě výlet do Trenčína. Možností ubytování je však dost i přímo v Ilavě. Od turistických ubytoven přes penziony až po hotely. Na své si přijdou i příznivci ubytování v soukromí. Stačí nabrat odvahu, nebát se neznámé lokality a vychutnat si netradiční pobyt.

Téměř s každým hradem se pojí dávné pověsti, které mnohdy nahánějí hrůzu. Jedna z děsivých historek, kterou určitě znáte, je o Alžbětě Báthoryové. Jejím domovem byl právě Čachtický hrad. Zesnulé vládkyně hradu se už bát nemusíte, čeká Vás jen překrásný výhled a historií dýchající hradby.

Čachtický hrad se nachází nad stejnojmennou vesničkou Čachtice. Ty najdete velmi snadno. Nacházejí se na úpatí Malých Karpat, mezi městy Nové Mesto nad Váhom a Piešťany.

Pováží je notoricky známé vysokou koncentrací hradů. Ty měly chránit nejen obchodní cesty, ale i Uhry před útoky ze západu. Právě Čachtický hrad se nacházel v pomyslné první linii. Postaven byl v roce 1260, hradní vrch byl však obýván mnohem dříve.

První velkou událost zaznamenal hrad krátce po postavení. Už v roce 1273 musel čelit masivnímu útoku českého krále Přemysla Otakara II. Mnoho hradů jeho vojskům padlo za oběť, ale Čachtický hrad, i když s velkými ztrátami, odolal.

Později patřil hrad vícerým vládcům, bezpochyby nejznámějším byl Matúš Čák Trenčanský. Po jeho smrti převzal štafetu král Zikmund, který ho daroval svému oddanému pobočníkovi Stiborovi ze Stibořic. Ten vlastnil až 15 hradů a oprávněně se nazýval „pánem celého Pováží“. Nejznámějším hradem, který vlastnil, byl Beckov.

Od roku 1569 se dostal k vládě nad hradem rod Nádasdyů. Po smrti Tomáše Nádasdyho ho ovládla jeho žena, která se hradu chtěla zbavit. Předkupní právo na hrad využil její syn František Nádasdy. Čachtické panství mu sice patřilo, ale o dva roky později ho čekala smrt, a tak byla panováním nad hradem pověřena jeho manželka, bájná Alžběta Báthoryová. Alžběta se vdávala již jako patnáctiletá a je velmi pravděpodobné, že trpěla psychickými problémy. Jejímu stavu nepomáhala ani odluka od manžela, který byl téměř neustále ve válce. Samota měla na svědomí nárůst sadismu u známé hraběnky. Proslýchá se, že jí jednou služebná při česání vytrhla vlas. Rozhněvaná hraběnka služebnou udeřila tak silně, až ji poranila do krve. Krev služebné dopadla na tvář Báthoryové a ta měla pocit, že omládla. Začala masově zabíjet mladé dívky pro jejich krev, která ji prý dělala mladší. O život připravila pravděpodobně 690 dívek a mnohé z nich mučila. Tyto praktiky byly časem podezřelé, a tak 2. ledna 1611 usedla před soud. Trestem jí bylo doživotní domácí vězení, kde v létě 1614 zemřela. Její pozůstatky jsou prý pohřbeny v některé z hradních zdí.

Hrad nečekala příliš růžová budoucnost. Roku 1708 byl hrad dobyt vojsky Františka II. Rákócziho a sloužil jen jako vězení až do roku 1799, kdy vyhořel. Od té doby je opuštěný a chátrá. Prošel několika rekonstrukcemi, ta nejnovější má skončit v roce 2014. Návštěva hradu je určitě zajímavá, hlavně v případě, že chcete vidět drsnou vojenskou pevnost středověku. Čachtický hrad byl bojovou pevností a romantické architektonické výstřelky zde neměly místo. Po rekonstrukci budou některé části dokonce zastřešeny, uvidíte tak Čachtický hrad v celkem novém šatě.

Abyste si hrad vychutnali dostatečně, můžete se ubytovat v těsné blízkosti. Přímo pod jeho zdmi leží vesničky Čachtice a Višňové. Obě Vám nabízejí dostatek ubytování v soukromí a rodinných domků k pronájmu, takže se budete moci probouzet se siluetou hradu za okny. Pokud hledáte rušnější život, v Novém Městě nad Váhom se Vám rozhodně zalíbí. K dispozici jsou zde i hotely, penziony nebo turistické ubytovny zaručující levnou dovolenku. Podívejte se na krásy Pováží s nadhledem z Čachtického hradu.

Severovýchod Slovenska hraničící s Polskem by málokdo tipoval na místo, kde můžete najít zajímavé hrady. Přesto pro Vás máme tip na výlet i v této oblasti. Pokud se vydáte poznávat krásy Pienin či divokého Dunajce, navštivte město Stará Ľubovňa. Nad ním se tyčí známý Ľubovnianský hrad.

V minulosti, kdy ještě neexistovalo Slovensko, se mezi naší vlastí a okolím obchodovalo podobně jako dnes. Uhry a Polsko byly významnými partnery a jedna z nejvýznamnějších obchodních cest té doby vedla pod nynějším Ľubovnianským hradem. Ten vznikl jako strážní hrad, který zajišťoval obranu a bezpečnost cesty. Vybudován byl kolem roku 1280 manželem dcery uherského krále Bély IV.

Hrad si zpočátku prošel trnitým vývojem. Jeho majitelé se střídali takříkajíc jako na běžícím pásu; stávalo se, že ho určitý rod ovládal jen čtyři roky. Navzdory této nestabilitě se Ľubovnianský hrad zapsal do historie velkými písmeny. Polsko se s Uhrami dohodlo na míru, jelikož Uhry měly zájem rozšířit svou říši směrem k Dalmácii a Benátsku. Boje s Polskem je zbytečně oslabovaly, proto byl mír nejlepší cestou. Navíc Polsko Uhrám půjčilo peníze na dobývání nových území, proto potřebovalo záruku. A tak se v roce 1412 dostal Ľubovnianský hrad spolu s dalšími 16 spišskými městy do polské zástavy.

Období pod polskou nadvládou trvalo od roku 1412 až do roku 1769. Hrad tehdy osídlovali polští starostové zastupující zastavené území. Pro hrad šlo o výrazný přínos. V té době zaznamenal největší přestavby, podíl na tom měl i hradní požár z roku 1553. Král Zikmund August nařídil rozsáhlou přestavbu na renesanční pevnost. Zajímavostí je, že v té době byl na hradě vybudován nejmodernější bastion, obranná bašta. Jistou dobu byly na hradě uloženy i polské korunovační klenoty.

Polská nadvláda nad hradem skončila až v roce 1772 během panování Marie Terezie. Nejvýznamnějším rodem posledního období a zároveň posledním majitelem hradu byl rod Zamoyských v letech 1883 až 1945.

Jak je to s hradem dnes? Část hradu je v původní podobě, část jako zřícenina. Nudit se zde tedy rozhodně nebudete. V zachovalé části se nachází muzeum, ve kterém budete mít možnost vidět expozice dobového nábytku, zbraní či výstavní místnost. Přímo pod hradním bradlem leží další zajímavost – Muzeum lidové architektury. Na vlastní oči tak uvidíte, jak se žilo nejen šlechticům, ale i jejich poddaným.

Stará Ľubovňa nabízí v oblasti nejširší možnosti ubytování. Na své si přijdou i náročnější, kteří mají rádi příjemné hotely, ale i ti, kteří preferují levné ubytování. Dostatek ubytování v soukromí, ubytoven a chat Vás přesvědčí, abyste pod Ľubovnianský hrad zavítali i Vy.

Zachovalých hradů je u nás dnes poměrně málo. Pokud Vás nebaví toulat se mezi labilními zřícenými zdmi a podobu hradu si domýšlet, navštivte město Kežmarok. Městský hrad, či zámek zde stojí celá staletí v téměř nezměněné podobě. Máte možnost nahlédnout do života šlechticů a hradních pánů, těch nejbohatších lidí té doby.

Dnes hrad působí dojmem romantického zámku. Ne vždy tomu tak bylo. Hrad byl původně gotický a vznikl někdy na přelomu 14. a 15. století. Nevyrostl na zelené louce. Na jeho místě stál kostel sv. Alžběty z roku 1251. Ke kostelu se později přistavělo jedno obytné křídlo a stal se z něj klášter.

První písemná zmínka o hradě je z roku 1447. Pozdější majitel Imrich Zápolský nařídil zbourání kostela i s klášterem. Stalo se tak v roce 1486. Stavební materiál z kláštera byl použit při výstavbě západního křídla hradu. Mnoho slovenských hradů postihl požár. Oheň jich řadu učinil neobyvatelnými a kvůli nedostatku financí začaly chátrat. Podobná katastrofa se nevyhnula ani Kežmarskému hradu, a to hned několikrát. Měl však větší štěstí. Jeden z požárů ho zachvátil už v roce 1575. Přestavba byla v renesančním stylu a krátce po ní se hrad dostal do rukou jednoho z nejvlivnějších rodů, Thökölyů.

Z chladného hradu se díky různým přestavbám začal Kežmarský hrad podobat příjemnému a romantickému zámku. Přestavba na zámek nabyla finální podoby v roce 1657, kdy umelci z Itálie vyzdobili celý jeho interiér. Dokonce hradní konírna měla žlaby vytvořené z mramoru. O rok později byla postavena, či spíše přebudována kaple, která sídlí v někdejší obranné baště.

Slavné období hradu skončilo v roce 1720, kdy ho odkoupilo město Kežmarok. Byl využíván k hospodářským účelům, a proto začal chátrat. Byla zničena i část hradního opevnění. V roce 1931 město zřídilo ve věži malé Městské muzeum. Kežmarský zámek se smutně proslavil tím, že v něm během druhé světové války sídlili Němci a popravili několik partyzánů. Od roku 1960 začala rozsáhlejší rekonstrukce a přípravy na jeho zpřístupnění.

Hradní expozice jsou mimořádně pestré. Kežmarok byl odjakživa městem řemeslníků a sídlilo v něm až 36 středověkých cechů. Jejich erby a tradiční nářadí najdete i přímo na hradě. Expozicemi známými i z jiných hradů jsou nejrůznější zbraně či prohlídka hradní kaple. Zajímavou je hladomorna, expozice středověké lékárny nebo historických vozidel. Prohlídku hradu si tak užije každý.

Kežmarok jako jedno z nejvýznamnějších měst Spiše nabízí mnoho možností ubytování. Kromě hotelů a ubytoven poskytuje množství penzionů. Bydlet v měšťanském domě přímo na náměstí, i to na Vás čeká. Pokud hledáte levnější ubytování, vyberte si jeden z množství ubytování v soukromí. Poznejte Spiš přímo z jeho centra, zpod hradeb Kežmarského hradu.

Hrad Beckov zná asi každý z Vás. Pokud jste cestovali autem či vlakem přes Pováží, jeho majestátní hradby na skalním bradle jste mohli vidět i zpoza okna. V údolí řeky Váh a na okolních vrcholech je hradů víc než dost, jeden z nich Vám představíme i teď.

Hrad Beckov leží v blízkosti hlavního dopravního tahu vedoucího z Bratislavy do Žiliny. Díky skvělé poloze je mimořádně vyhledávaný. Tomu přispívá i nepřehlédnutelné hradní bradlo, hrdě se tyčící široko daleko. Stačí odbočit u Nového Města nad Váhom, ujet pár kilometrů a jste na místě.

Jak hrad vznikl? Na výběr máte více verzí, můžete si vybrat tu, která se Vám líbí víc. Jedna z legend říká, že hrad dostal darem knížecí šašek Becko. Ten jako jediný dokázal svého pána Stibora rozesmát. Stibor mu slíbil, že splní každé šaškovo přání. Becko nebyl troškař, rovnou si zažádal o celý hrad. Stibor slovo dodržel, ale hrad se mu tak zalíbil, že vyvážil Becka zlatem a hrad od něj odkoupil. Pod jednou podmínkou. Hrad musel nést šaškovo jméno. Od té doby se jmenuje Beckov.

Historická verze přichází s jiným sledem událostí. Hradní bradlo mělo mimořádně výhodnou strategickou pozici. Podél Váhu vedla důležitá obchodní cesta a navíc přímo přes Váh vedl i brod, spojující oba břehy. Poprvé se o hradě píše v roce 1208. Vesnice pod ním se už jmenovala Beckov, hrad měl jiný název. Říkali mu hrad Bludiště. Uspořádání jeho vnitřních budov bylo mimořádně komplikované a tento název ho naprosto vystihoval. O něco více než 100 let později se dočkal své kamenné podoby. Takto obnovený hrad byl velmi důležitým obranným bodem, který nezlomili ani Tataři v roce 1241.

Jedním z významných vládců hradu byl především Matúš Čák Trenčanský. Tehdy dostal hrad nový systém opevnění. O největší rozkvět hradu se však postaral někdo jiný. Král Zikmund Lucemburský v roce 1388 daroval hrad svému věrnému služebníkovi Stiborovi ze Stibořic. Šlechtic ovládal hrady téměř celého Pováží a v okolí ho považovali za víc než krále. Stibor dal hradu romantičtější nádech. Provedl gotickou přestavbu a přistavěl i kapli. Hrad prošel rukama mnoha majitelů. Odolal zdrcujícímu útoku Turků a Tatarů v roce 1599, ale zničil ho jiný živel. Oheň. Od požáru v roce 1729 hrad chátral a staly se z něj ruiny.

Beckov je dodnes jednou z nejzachovalejších zřícenin na Slovensku. Byl citlivě a důkladně zrestaurován, přičemž zdi jsou na mnoha místech zakonzervovány. Hrad dýchá starobylou atmosférou. Na hradním bradle si můžete zkusit zalézt nebo se vykoupat v blízkém jezeře Zelená voda. Okolí nabízí mnoho nejrůznějších aktivit a přímo v vesnici Beckov najdete ubytování podle Vaší chuti. Bezprostředně u hradní skály leží příjemný penzion v budově historické kurie. Ubytovat se budete moci i v některé z chat nebo v soukromém privátu. Hrad budete mít před očima, až budete vstávat, a v noci si během procházky pod hvězdami vychutnáte krásný pohled na jeho osvětlené zdi. Romantiku starých časů zažijete i dnes.

Hrady nemusí být jen opuštěné, temné a zapomenuté kdesi v divočině kilometry od civilizace. Některé z nich byste ani neoznačili za hrad. Jedním z příkladů je Městský hrad v Banské Bystrici. Možná jste kolem něj opakovaně procházeli a ani jste nevěděli, že jde o hrad.

Ústřední stavbou areálu městského hradu je kostel Panny Marie. Ten byl i centrem pevnosti, jejímž úkolem bylo chránit vytěžené nerostné bohatství, především měď. Zajímavé je, že hrad nemuseli ani tak chránit před nepřáteli, jako spíše před vlastními obyvateli během hornických povstání. Své sídlo zde měl zástupce krále a církve a právě kvůli tomuto významnému postavení se hrad dočkal i opevnění.

Nejstarší budova, zmíněný kostel, pochází již ze třináctého století. Postupem času přibývaly nové a nové budovy. Například gotický Matyášův dům z roku 1479, budova staré radnice z roku 1500 či kostel sv. Kříže postavený o osm let dříve. Perličkou je, že místní byli při výstavbě komplexu inspirováni svým sousedem, městským hradem v Kremnici.

Obranu hradu zajišťovalo několik bašt, nejvýraznější funkci měl ale mohutný barbakán se vstupní branou. Vstup byl řešen dokonce přes dvě brány – samostatnou pro povozy a samostatnou pro chodce.

Aby těch zajímavostí o Městském hradě v Banské Bystrici nebylo málo, přidáváme ještě jednu. V místním farním kostele byl umístěn oltář proslulého Mistra Pavla z Levoči. Ten v Levoči je považován za jeden z nejnádhernějších a nejmohutnějších oltářů v celé střední Evropě. V Banské Bystrici byl ještě mohutnější, majestátnější a údajně i krásnější. Dokázat to bohužel nemůžeme, protože v roce 1761 zachvátil kostel požár a oltář shořel.

Od tohoto období prošly budovy hradního komplexu několika rekonstrukcemi. Jedna z nich se týká i budovy staré radnice, která prošla nejvýraznějšími změnami v rozmezí let 1546 až 1565. V této podobě ji můžete obdivovat dodnes. Městský hrad v Banské Bystrici je velmi cenný a právem se stal národní kulturní památkou. Dnes se v prostorách hradu můžete projít, najíst či navštívit Středoslovenskou galerii s více než 9 000 exponáty.

Banská Bystrica, to je synonymum slovenské historie spojující se především se SNP. Tomuto vážnému tématu je věnováno i celoslovensky známé Muzeum Slovenského národního povstání. Jak jste mohli vidět, nejen novověká, ale i ta starší historie měla v srdci Slovenska své místo.

Na Banskou Bystrici potřebujete rozhodně více než jen jeden den. K tomu je zapotřebí příjemné ubytování. Najdete ho v mnoha penzionech a hotelech v samotném městě. Pokud byste raději ušetřili, poohlédněte se po některém z mnoha privátů rozmístěných ve všech městských částech. Určitě Vás některý z nich dokáže zaujmout.

Slovenská minulost se ve velké míře pojí s hornickou minulostí. Mnohé naše regiony byly v minulosti známými hornickými městy. Najdeme je hlavně ve střední části Slovenska, tam se podíváme i v tuto chvíli. Konkrétně na Banskou Štiavnici, jedno z nejznámějších hornických měst vůbec.

V dobách slávy a bohatství vytěženého ze země ho bylo nutné i chránit. Přirozeným způsobem ochrany byly hrady a zámky. Za tímto účelem byl postaven i hrad Starý zámek. Tento zachovalý hradní komplex se vyznačuje mnoha specifiky. Vznikl jako protiturecká pevnost na ochranu proti pustošivým nájezdům Turků. Přestože se hrad jmenuje Starý, není až tak starý. Vznikl až v roce 1486, kdy už mělo mnoho ostatních hradů za sebou pár století existence. Stejně bizarní je i jeho vznik. Nebyl postaven jako nová stavba, ale jako přestavba existujícího kostela Panny Marie.

Základem hradu je tak neobvykle loď někdejší baziliky. Ta zde stála již déle a byly k ní přistavěny obranné bašty s otvory pro obranu. Rovněž se vybudoval obranný val a opevnění bylo zpevněno. S trochou nadsázky můžeme říci, že šlo o nejlépe chráněný kostel v celém Uhersku. Vlivem těchto přestaveb se však změnil charakter stavby, a tak celý komplex začal sloužit jako městský hrad.

Dnešní národní kulturní památka prošla poslední přestavbou v roce 1777. Právě v tomto roce přibyla do hradu vstupní věž, která je již na první pohled zachovalejší než původní hrad, který postupem času ztrácel svou úlohu. Později v něm sídlila knihovna, archiv či městská policie. Jak je to se Starým zámkem dnes?

Samotná budova je mimořádně zajímavá, už jen díky někdejší existenci baziliky. Milovníci architektury si přijdou na své. Kromě toho se zde nachází vlastivědně-archeologická expozice, kde se dozvíte mnoho zajímavého o historii hornictví v regionu a mnoho jiného. Například o fajkařství. Že jste o něm neslyšeli? Máte šanci to změnit!

Nejen Starý zámek je tím, kvůli čemu se do Banské Štiavnice vyplatí zavítat. Nový zámek, historické náměstí či možnost poznat tradiční řemesla jsou hlavními taháky města ukrytého v horách. Nevynechejte prohlídku dolu a pokud si budete chtít odpočinout, projděte se po okolních lesích a odpočívejte u známých tajchů.

Banská Štiavnica je městem v horách. Spojuje tyto dvě výhody i při pohledu na možnosti ubytování. Moderní hotely? Penziony ve starých měšťanských domech? Chatky v horách uprostřed lesa? Vše najdete na jednom místě. V Banské Štiavnici. Využijte její jedinečnou polohu a všechny zajímavosti, které nabízí k tomu, abyste si udělali neopakovatelný výlet. Kdo sem přijde jednou, určitě se bude chtít vrátit. Přesvědčte se sami.

Pojďte s námi do kraje bájného podzemí, pokladů a permoníků. Zavítejte pod zemský povrch, ke křišťálově čistým jezerům uprostřed zelených lesů, přijďte do ráje. Kde ho najdete? V Banské Štiavnici.

Je jen málo míst, ve kterých se nachází krásný zámek. A ještě méně těch, kde se nacházejí rovnou dva. Banská Štiavnica taková je. Kromě Starého zámku zde najdete i Nový zámek, hrdě se tyčící nad městem.

Renesanční budova původně sloužila jako obranná věž. A je skutečně majestátní, ne jen tak pro nic za nic se nazývá zámkem. Jejím úkolem bylo odrážet turecké nájezdy. S výstavbou se začalo v roce 1564 a za 7 let byla hotová. Mohutná věž nad centrem města měla až 6 podlaží a na jejích rozích byly 4 obranné bašty. Po pozdější přestavbě se počet podlaží snížil ze 6 na současná 4.

Vysoko na kopci měl Nový zámek významnou roli. Během období ohrožení byl součástí signalizačního systému o pohybu nepřátel od obce Pukanec až po obec Ľubietová. Kromě toho byl zámek užitečný i pro běžné obyvatelstvo. Funkcí věže bylo oznamovat čas. Každou čtvrthodinu troubením a každou hodinu údery o zvon.

Úloha zámku po odeznění tureckých vpádů vymizela. Přesto se zde ještě dlouho skladoval střelný prach potřebný pro ražení báňských štol. Nový zámek vynikal silnou obranou, kolem něj se nacházelo až 21 bojeschopných děl.

Jaká je současná funkce zámku? Je to jeden z nejvyhledávanějších turistických objektů v okolí. Majitelem je Slovenské banské múzeum, které má nedaleko svou expozici přímo v prostorách dolu. V zámku najdete exponáty zaměřené právě na obranu Banské Štiavnice před Turky. V útrobách Nového zámku se o tehdejší situaci dozvíte vše, co chcete. A čeká na Vás i odměna. Nezapomenutelný výhled z vrchu věže na pohádkovou Banskou Štiavnici.

Když se vrátíte z Nového zámku, můžete si odskočit i do toho Starého. Nevynechejte ani procházku historickým centrem města se strmými úzkými uličkami. Klenotem je zdejší morový sloup na náměstí. Milovníci přírody si přijdou na své. Po blízkých horách vede dostatek stezek, které Vám ukážou i krásy tajchů. Kdysi technické vodní nádrže jsou vyhledávaným rekreačním cílem. Pestrý svět rostlin najdete v botanické zahradě a ducha si očistíte procházkou na Kalvárii.

Najděte si v středověkém městečku stylové ubytování. S námi to bude hračka. Nabízíme Vám penziony v historických měšťanských domech, ale i cenově dostupné ubytování v soukromí nebo chatky v blízkém okolí. Nový zámek budete mít zaručeně za okny, je totiž nepřehlédnutelný.

Na Slovensku se nachází množství hradních zřícenin. Ale hradů, které dodnes vypadají přesně tak jako před staletími, je již podstatně méně. Pokud chcete nahlédnout do života těch nejbohatších v minulosti a vidět, jak žili a bydleli, máte jedinečnou šanci. Hrad Červený Kameň je mimořádně zachovalý a dodnes vypadá přesně tak jako před staletími.

Hrad najdete v horách Malých Karpat. Leží nedaleko od města Modra, známého nejen překrásnou a vzácnou keramikou, ale i tradičním vinařstvím. Dostanete se k němu z obce Častá nebo z vesničky Píla. Přístup k hradu je vhodný i pro starší lidi a děti. Zaparkovat, resp. nechat se vyvézt autobusem, můžete přímo před hradem.

Historie hradu sahá již do první poloviny 13. století. Postavila ho česká královna vdova Konstancie Uherská. Později se hrad stal královským hradem a tvořil důležitou obrannou linii hraniční zóny. Ta se táhla od Bratislavy celým Povážím až k Žilině. Hrad prošel rukama několika významných rodů. Panovali zde Matúš Čák Trenčianský, rod Zápolských či Thurzů.

Nová historie hradu Červený Kameň se začala psát v roce 1535. Hrad získala jedna z nejbohatších evropských rodin, Fuggerové. Ti se pustili do významné přestavby. Z hradu chtěli vytvořit obrannou pevnost, kde by skladovali zboží. Tato obchodnická rodina začala hrad bourat a zároveň stavěla nové části. Dnešní podoba hradu pochází právě z tohoto období. K obraně pevnosti sloužily čtyři mohutné obranné bašty a postupně byly přistavovány i obytné budovy. Dominantou je obrovské obytné křídlo. Z hradu se stala moderní a komfortní obchodní pevnost s vynikající obchodní polohou nedaleko Vídně.

Politická situace se zhoršovala a riziko vpádu Turků a Tatarů bylo stále akutnější. Rod Fuggerů se nakonec rozhodl hrad prodat a kupci se stali Pálffyové. Ti vlastnili hrad od roku 1588 až do roku 1945. Několik let poté byl hrad prohlášen za státní kulturní majetek. Dnes zde najdete krásné expozice nábytku, koberců a tradičních bojových umění. Největší koberec na hradě pokrývá více než 44 metrů čtverečních. V místní knihovně je neuvěřitelných 14 312 knih, a kdybyste je chtěli dát pouze do jedné řady, byla by dlouhá téměř 300 metrů. Hrad je plný superlativů a někdejšího luxusu, o kterém se můžete přesvědčit na vlastní oči.

Malé Karpaty jsou oblíbené u turistů nejen díky krásné přírodě. Právě jednou z největších atrakcí je hrad Červený Kameň. Ubytování najdete přímo pod hradem, v obci Častá. Jsou zde mnohá ubytování v soukromí v rodinných domech. Pokud hledáte ruch města, vyberte si ubytování v Modře. Jsou v ní mnohé hotely a penziony, některé i s vlastním sklípkem, který ocení hlavně milovníci vína. Přijďte i Vy objevovat krásy Malých Karpat.

Možná si myslíte, že víte o všech městech, jejichž název nese některý z hradů. Vždyť kdo by nepoznal Bratislavský nebo Trenčianský hrad? Je však jeden hrad, o kterém ví jen málokdo. Je jím Topoľčianský hrad.

Zříceniny kdysi majestátního hradu najdete několik kilometrů od samotného města Topoľčany. Na to, abyste se vydali mezi jeho zříceniny, budete muset zavítat do vesničky Podhradie. Ta leží v horách Považského Inovce, který je nejvýznamnějším pohořím v celé oblasti. Nabízí příležitosti nejen pro milovníky historie, ale i pro oddané turisty.

Hrad stojí na mohutném dolomitovém bradle. Taková skalní bradla byla v minulosti obecně oblíbená pro svou vynikající strategickou polohu. Není zcela známo, ze kterého roku hrad přesně pochází. Jde však o 13. století. Hrad tvořila jen věž, palác a malé nádvoří. V roce 1431 jej dobylo husitské vojsko. Husité si za své sídlo zvolili právě Topoľčianský hrad, kde sídlili až do roku 1434. Vojska uherských šlechticů se hrad snažila dobývat, leč neúspěšně. Kvůli výborné obraně hradu byli nuceni za hrad zaplatit výkupné.

Hrad se později rozšiřoval a zdokonaloval, hlavní příčinou byly neustále hrozící turecké útoky. Vystřídal množství majitelů. Nejznámějším rodem byli snad Forgáchové, kteří hrad vlastnili od roku 1595 až do 18. století. Poté prošel rukama mnoha šlechticů, poslední rodinou byli Stummerové. Chladný a těžko dostupný hrad byl pro ně nepohodlný a útočiště našli v zámečku pod hradem v obci Tovarníky, dnešní součásti Topoľčan.

V současnosti je hrad typickou hradní ruinou. Dominanta hradu, rozpadající se hradní věž, prošla rekonstrukcí již na konci 19. století. Díky netypickému stupňovitému tvaru její části získal hrad neopakovatelnou siluetu. Zajímavostí je, že do této věže lze vstoupit.

Obec Podhradie či Topoľčany jsou součástí Ponitří. Abyste ho dostatečně poznali, zajisté si dopřejte návštěvu i okolních měst. Těmi nejvýznamnějšími jsou určitě Prievidza a Nitra. Nitra, starobylé město s mnoha památkami a starými uličkami. Pokud se vydáte do Prievidzy, budete to mít jen kousek do Bojnic. Ty netřeba zvlášť představovat. Najdete v nich nádherný zámek, obrovskou ZOO či příjemné lázně. Případně se vydejte do Piešťan, snad nejznámějšího lázeňského města v této oblasti. Bahenní zábaly, kolonádový most, fotka u sochy berlolamače. Nic z toho nesmíte vynechat.

Okolí nabízí mnohé možnosti ubytování. Přímo v Topoľčanech najdete množství příležitostí, od komfortních hotelů až po levné ubytovny. I v samotném Podhradí se nachází několik ubytování v soukromí. V případě, že milujete relaxaci, doporučujeme Vám navštívit blízkou rekreační oblast Duchonka. Množství příjemných chatek čeká jen na Vaši návštěvu.

Turisticky nejzajímavější jsou především města s bohatou historií. Několik jich máme i na Slovensku. Bezpochyby se k nim směle řadí starobylá Nitra. Bohatá minulost, známá panovnická jména a vždy krásné počasí lákají do nitranských uliček čím dál více lidí. Byla by škoda minout jednu z jejích největších dominant, Nitranský hrad.

O Nitranském knížectví se učíme už na základní škole. Místo, kde se knížectví nacházelo, si budete moci prohlédnout i dnes. Jádrem byl hradní vrch, kde vyrostlo první opevněné hradiště. Stál zde i Pribinův kostel, a to se psalo teprve 8. století našeho letopočtu.

Hradní vrch měl velmi výhodnou strategickou polohu. Vyvýšenina je obklopena řekou Nitrou a tvořila tak přirozenou obrannou linii. O samotném hradišti se ví od roku 871, v 11. století byla vybudována bazilika, která stojí dodnes. Bazilika je zasvěcena sv. Jimramovi (Emeramovi), a když si uvědomíte, že zde stojí již téměř 1000 let, donutí Vás to zamyslet se nad krátkostí lidského života.

Nitranský hrad nevznikl jako záměrně postavená pevnost. Hradní vrch se postupně opevňoval a vznikal tak nový hradní komplex. Původní kamenný hrad určitě stál již v roce 1241, kdy odolal zdrcujícímu útoku Tatarů. To svědčilo o jeho dobré pozici a síle.

Hrad i s katedrálou byly výrazně poškozeny v roce 1271 a musely být obnoveny. Další rána přišla v roce 1465, kdy vojska Matyáše Korvína hrad zpustošila. Následně přišlo na řadu zesílení obranného systému hradu, díky čemuž odolal opětovným tureckým nájezdům. Byl vybudován nový hradní palác spolu s bránou.

Postupem času prošel hrad více změnami. Některé části byly zrekonstruovány, jiné nově vybudovány, jako například biskupský palác, a jen málo zůstalo v původním stavu. Nejstarší a nejvzácnější je bezpochyby bazilika sv. Jimrama. Dnes zde sídlí biskupský úřad, ale hradní komplex je přístupný i veřejnosti.

Město Nitra a jeho okolí je pro turisty mimořádně zajímavé. Kromě zachovalého historického jádra a hradu Vaše kroky povedou i k jiným zajímavostem. Vycházka na Zobor patří k povinnostem každého turisty a odměnou za výstup bude nádherný výhled na celé město a část Ponitří. Pěkným výletem je vycházka do blízkých Dražovců. Nachází se zde Dražovský kostelík, který je díky překrásnému prostředí vděčným objektem mnoha fotografů. V letních měsících zase není nad osvěžení na koupališti.

Hledáte ubytování v luxusním hotelu? V penzionu s domáckou atmosférou přímo v historickém centru? Nebo klidné ubytování v soukromí kdesi na okraji města, daleko od hluku a shonu? Nitra Vám v každém případě vyhoví. Množství volných lůžek a nejrůznější spektrum aktivit jsou tím, proč byste se měli vydat poznat město pod Zoborem

Střed naší země, ukrytý hluboko v horách, měl v minulosti své nezastupitelné místo na mapě Slovenska. Díky rozvinutému hornictví šlo o jednu z ekonomicky nejdůležitějších oblastí vůbec. Jedním z takových horních měst, které bezpochyby netřeba představovat, je Kremnica.

Kremnická mincovna je známá už i dětem na základních školách. Toto starobylé městečko má další zajímavost hodnou zmínky, kterou je městský hrad. Zajímavý je tím, že to v podstatě ani hrad příliš není. Pokud si pod pojmem hrad představíte majestátní vysoké hradby, několikametrové zdi a rozpadlé hradby, to zde víceméně nenajdete.

Městský hrad v Kremnici tvoří komplex budov, které vznikly v jiném období. Tím se na malém místě soustředilo několik architektonických stylů a milovník historie to zaručeně ocení. Hradní kopec byl osídlen již před stavbou městského hradu. Dokazují to četné archeologické nálezy v oblasti.

Původně zde stál románský kostel, který se postupem času dočkal opevnění a nových sousedů. Samotné opevnění bylo vybudováno koncem čtrnáctého století. Jeho součástí byla velká vstupní věž, jedna menší věž a obranná bašta. Tak nabyl celý komplex vizuál hradu.

Opevnění hradu tvoří mohutná dvojitá obranná zeď. Vstup do této části areálu zajišťuje kamenný most, kdysi zde byl i vyklápěcí dřevěný. Hradby chránily i největší kremnický poklad, sklad vytěženého zlata a mincí. Vstupní brána hradu měla důležitou roli. Kromě samotné obrany areálu v ní bydlel správce hradu. Unikátem městského hradu je i přítomnost nejstarší budovy ve městě, karneru. Ten se skládá z kaple a prostoru, kde se ukládaly kosti zesnulých vykopané ze starších hrobů.

Mohutnou a nepřehlédnutelnou byla i hornická bašta, plnící hlavně obrannou roli. Kvůli špatné statice však byla svého času zmenšena, a tak ji již nemůžete vidět ve zcela původním stavu. Ústřední budovou hradního komplexu je kostel sv. Kateřiny, který uvidíte již zdaleka. Věž byla v roce 1560 poškozena, ale díky tehdejší přestavbě je dnes tak vysoká. Na kostelní věži jsou hodiny přemístěné ze sousední Hodinové věže. Pýchou chrámu jsou místní varhany, které v sobě ukrývají neuvěřitelných téměř 3500 píšťal.

Za zmínku stojí i budova staré radnice. Co na Vás čeká v Městském hradě Kremnica dnes? Zpřístupněn je karner, výstava plastik, expozice tradičních zvonů a zvonařství, najdete zde archeologické vykopávky i výstavu tradičních způsobů obrany města v minulosti. Hradní komplex v Kremnici Vám dokáže vyplnit celé odpoledne.

Ubytování si můžete vybrat dokonce přímo pod hradem, na náměstí. Ve starých měšťanských domech jsou dnes penziony čekající jen na Vás. Hledat můžete i dále od centra. Zde se nabízejí mnohá ubytování v soukromí za přijatelné ceny. Už Vám nic nebrání navštívit toto starobylé město.

Slovensko je proslulé množstvím pověstí a tajemných povídek. Téměř každá z nich se váže k nějakému hradu. Dostatek jich je i na jižním Slovensku, v kraji, o kterém by to řekl jen málokdo.

Jedním z nich je i hrad Modrý Kámen. Tyčí se nad stejnojmenným městečkem. To najdete kousek od hranic s Maďarskem, severně od města Veľký Krtíš. Městečko má jen o něco málo více než 1500 obyvatel. Myslíte si, že jsme se zmýlili, když mluvíme o Modrém Kameni jako o městě? Ne! Je to slovenský unikát, nejmenší město na Slovensku.

Hrad má předlouhou historii. Jeho výstavba začala v roce 1137. Do roku 1290 je jeho historie poměrně nejasná, poté se k moci dostal rod Balašů. Ten měl na hradě rozhodující slovo téměř po celé dějiny hradu. Jejich vládnutí na chvíli přerušil Matouš Čák Trenčianský, který vládl téměř všem známým slovenským hradům.

Hrad prošel vícerými přestavbami, ale jen několik z nich bylo výraznějších. První velká přestavba začala v roce 1609. Modrý Kámen získal renesanční vzhled poté, co jej opustili Turci, kteří na hradě jistý čas sídlili. Když jej opouštěli, hradní pán Zikmund Balaša se chtěl stát sedmihradským knížetem, a aby dokázal porazit konkurenci, spojil se s Turky. To však nedopadlo dobře, královská vojska jeho hrad dobyla a on skončil ve vězení za zradu.

V roce 1683 zažil hrad další útoky a byl velmi poškozen. Oprava by již byla příliš nákladná, a tak nechali majitelé hrad napospas osudu. Tím začala nová historie zříceniny. Na pozůstatcích základů někdejšího hradu začal majitel Gabriel Balaša budovat barokní zámek. Ten se však stavěl jen na jedné straně nádvoří, ta druhá zůstala neupravená. Jelikož nebyla příliš využívána, stala se z ní zahrada náležící k zámku. Poslední majitelka z rodu Balašů v roce 1923 prodala hrad státu.

Ten je od té doby majetkem státu. I když stále mluvíme o hradu Modrý Kameň, nečekejte klasický hrad. Najdete zde spíše zámek obklopený pozůstatky hradních základů. V prostorách zámku se nudit rozhodně nebudete. Je zde něco pro hravé, kteří milují příběhy a pohádky – expozice Muzea loutkářských kultur a hraček Slovenského národního muzea.

Ubytování u hradu není problém najít. Samotné městečko nabízí několik možností, a pokud by se Vám to zdálo málo, blízko je Veľký Krtíš. Nabízí stylové penziony a priváty s typickou domácí atmosférou. Levné ubytování najdete i v nedaleké chatové oblasti Dolná Strehová, kde jsou chaty všeho druhu, přičemž k hradu je to jen několik kilometrů. Dopřejte si i Vy výlet na jih Slovenska, méně navštěvovaný, ale o to krásnější.

Cestovali jste už někdy ze západního na východní Slovensko přes Pováží a vrtal Vám v hlavě název majestátní hradní zříceniny přímo nad cestou? Pravděpodobně se jednalo o hrad Strečno. Je jedním z mnoha u řeky Váh a je oblíbeným turistickým cílem, u kterého se vyplatí udělat si přestávku.

Hrad najdete nad vesničkou nesoucí stejné jméno, Strečno. Leží u řeky Váh, kousek východně od Žiliny. Strečno vytváří neopakovatelnou kulisu na vysoké skále a určitě ho nepřehlédnete.

Abyste poznali všechny krásy této památky, budete muset vystoupat do nadmořské výšky 420 metrů. Stojí to však za to. Poznáte jeho bohatou historii i současnost. Zajímavé je, že hrad není až tak starý. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1316, kdy zde pravděpodobně stála jen hradní věž. I tak jde o jeden z těch mladších hradů. Chránil důležitou obchodní cestu Povážím a vybíralo se zde mýto.

Založení hradu má na svědomí rod Balašů. Hrad se později stal královským majetkem. Nespravoval ho nikdo jiný než proslulý Matúš Čák Trenčianský. Později přešel do rukou rodu Pongráců. Zajímavostí je, že tato rodina spravovala i nedaleký Starý hrad, a tak měla kontrolu nad vším a všemi, kdo do Pováží vstoupili. Poté se jeho majitelé velmi rychle střídali a hrad prošel mnoha rukama. Nejznámějším majitelem byl snad Ján Zápolský.

Později se hrad stal centrem povstalců. Císařská vojska měla značnou převahu a hrad poškodila. Bylo tomu tak v 17. století a Strečno od té doby dlouhá léta chátralo. Rekonstrukce začala až v roce 1978, přičemž zpřístupněn byl v roce 1995.

Jedním z majitelů hradu byl František Vešeléni. Toto jméno pravděpodobně nikomu z Vás nic neříká, jeho manželka však měla zvučnější jméno – Žofie Bošňáková. 45 let po její smrti našli její tělo neporušené, a to nebyla nabalzamovaná! Místní ji proto začali považovat za světici, její tělo vystavili v blízké Tepličce nad Váhom. Bohužel v roce 2004 ji jistý pachatel zapálil a její tělo poškodil. Po zrestaurování pozůstatků je Žofiino tělo vystaveno opět od roku 2012. Další zajímavostí hradu je, že se zde natáčel slavný film Dračí srdce. Na hradě je umístěna expozice Povážského muzea v Žilině a zaujmou Vás i pravidelné kulturní akce či noční prohlídky.

Přímo ve Strečně je dostatek ubytovacích zařízení. Najdete zde ubytovny nebo příjemné penziony. Dalšími obcemi pod Strečnem, kde můžete dovolenkovat, jsou například Varín či Vrútky. Stačí si vybrat a probouzet se se staletí starými zdmi přímo nad sebou. Hrad Strečno to nabízí a ještě mnohem více, stačí se přijít přesvědčit.

Naše země je plná mnoha hradů, známých, méně známých i těch úplně neznámých. Pro mnohé je zcela neznámým zajisté i Ľupčianský hrad. Přestože leží jen pár kilometrů od Banské Bystrice, mnoho turistů o něm neví. Všeobecně je jižní strana Nízkých Tater opomíjena. Zkuste to změnit, vydejte se do Slovenské Ľupče a uvidíte, že nebudete litovat.

Na místě současného hradu stálo původně dřevěné hradiště. V roce 1241 na naše území vtrhli Tataři a dobyli staré dřevěné hrady. Ty zděné jejich útoku odolaly. Tím se inspirovali i stavitelé Ľupčianského hradu a v roce 1250 postavili moderní kamenný hrad.

Hrad měl významnou obrannou polohu a chránil přístupové cesty do známých báňských měst. Nejznámějšími jsou zajisté Banská Bystrica a Banská Štiavnica. Zajímavostí je, že hrad poškodil jeden netradiční přírodní živel. Požáry byly v té době běžné, hrad ve Slovenské Ľupči byl však poškozen něčím jiným. Zemětřesením. To postihlo kraj v roce 1443 a velmi poškodilo i samotný hrad nad Hronem. Po opravách následovalo několik přestaveb, tu nejvýznamnější má na svědomí Pavol Rubigall, který s ní začal v roce 1572.

Hrad zažil po tomto období mimořádně časté změny svých majitelů. Pravidelně ho dobývali, rabovali a stále mu vládl někdo jiný. Od roku 1707 zde byla umístěna rakouská vojenská posádka a zároveň i vězení. Od druhé poloviny 19. století význam hradu poklesl. Zachvátil ho požár a sloužil k jiným účelům. Byl zde sirotčinec, škola, výchovný ústav pro mladistvé či učiliště. Hrad je však národní kulturní památkou a je v zachovalém stavu. Ukrývá několik překvapení, jedním z nich je úniková chodba ze dna hradní studny hluboké více než 60 metrů. Unikátem je i lípa, která roste na dolním nádvoří. Místní ji nazývají Korvínova lípa a její věk je pravděpodobně 700 let, díky čemuž je jednou z nejstarších lip ve střední Evropě.

V současnosti je hrad i díky rozsáhlé rekonstrukci v mimořádně dobrém stavu. V 90. letech byl ve správě Krajského památkového ústavu a od roku 2002 ho vlastní Železiarne Podbrezová. I díky netradičnímu majiteli se hrad dočkal druhé šance. Proběhly významné rekonstrukční práce a hrad byl zpřístupněn veřejnosti.

Slovenská Ľupča má ve své blízkosti několik zajímavostí. Odpočinete si v lázních Brusno a do nedávné historie nahlédnete v Muzeu SNP v Banské Bystrici. Poznáte bohatou hornickou minulost, a to vše v atraktivním prostředí Horehroní. Příjemným bonusem navíc je tiché a útulné ubytování, ať už v penzionech nebo v soukromí. Tato forma je v poslední době mimořádně oblíbená díky komfortu a klidu, které poskytuje. Přijďte si ho vyzkoušet do Slovenské Ľupče.