Hrady Západné Slovensko

Laugaricio. Latinský název, který zná snad každý Slovák. Tato dnes už téměř mrtvá řeč se v dávných dobách dostala i na naše území a jedním z důkazů je právě Trenčín. Konkrétně hradní skála, na které se tyčí jeden z nejznámějších hradů vůbec. Jeho siluetu znají i malé děti a byla by škoda nevědět o něm něco víc.

Na hradním bradle stálo hradiště už dříve. Na jeho místě vznikl nynější hrad. První byla rotunda a později obranná věž. První doložené údaje o existenci hradu pocházejí už z 9. století, jde tak o hrad patřící k těm starším. Jako jeden z mnoha hradů na Pováží měl mimořádně důležitou obrannou úlohu. Ochraňoval celou západní hranici Uherska.

Vraťme se v čase ještě o několik století zpět. Na hradním bradle je dodnes zachovalý římský nápis z roku 179 hlásající vítězství Římanů nad Germány. Celý hrad, včetně této historické vzácnosti, měl pod palcem nejznámější panovník, pán Váhu a Tater, Matúš Čák. Právem ho přezdívají Trenčanským. Daroval hradu nové opevnění a věž, která nese jeho jméno.

Žádný vládce nežije věčně. Ani Matúš Čák Trenčanský. Hrad spravovala i jiná známá jména jako Zikmund Lucemburský či Štefan Zápolský. Husitské výpravy ze západu a turecké útoky z jihu byly příčinou dalšího rozšiřování hradu. V tomto období patnáctého století vznikly i rozsáhlé hradby, které na hradě najdete dodnes. Do té doby se hrad vyznačoval hlavně gotickou vertikalitou, vlivem přestaveb se však hrad rozvíjel spíše v horizontálním směru.

Bohužel zkázu hradu způsobil, jak už to bývá zvykem, požár. Ten zachvátil dokonce i město. Psal se rok 1790. Hrad si na svou obnovu musel počkat až do 19. století, kdy došlo ke konzervaci hradních zdí.

Z hradu se stala jen zřícenina. Po množství oprav a dlouhých letech prací je hrad dnes otevřen veřejnosti. V jeho prostorách toho najdete víc než dost. Přitažlivá je obrovská obrazová galerie či expozice dobového nábytku. Pokud trpíte závratěmi, odpusťte si prohlídku Matúšovy věže. Krásný pohled na údolí Váhu, Pováží, Považský Inovec a samozřejmě celé město Vám vyrazí dech. Zbytečné psát něco víc, toto musíte vidět.

Po prohlídce hradu zapadněte do některé z kavárniček v nočních trenčínských uličkách. Příjemná atmosféra a nádech romantiky v „městě módy“ je jako stvořená pro romantický víkend ve dvou. Své dočasné hnízdečko lásky můžete najít v některém z hotelů či penzionů přímo v centru města. S přáteli nebo rodinou si zase vyberete z nabídky mnoha levných ubytování v soukromí roztroušených nejen v Trenčíně, ale i v blízkém okolí. Je zapotřebí už jen poslední. Vy.

Bratislavský hrad, hrdě se tyčící nad Dunajem, je považován za jeden z našich národních symbolů. Navštívit naše hlavní město by mělo být povinností pro každého a hrad není výjimkou. Ne vždy však byla jeho minulost růžová.

Hrad leží na hradním vrchu, který je považován za nejjižnější výběžek pohoří Malé Karpaty. Nacházel se zde významný strategický bod, brod, díky kterému získal hrad dobré spojení i s druhým břehem Dunaje.

Na hradním vrchu přebývali první obyvatelé již pravděpodobně před 4500 lety, to se však nepodařilo dokázat. Kamenné stavby na hradním vršku stály již v průběhu 9. století. Stála zde dokonce i zděná bazilika. S hradem se však setkáváme až v roce 907, kdy nesl název Pressalauspruch. Došlo k zániku Velké Moravy a hrad se stal významným pohraničním hradem.

Bratislavský hrad byl vystaven tvrdým nájezdům Tatarů. Odolal jim v roce 1241. Navzdory úspěchu hradu se tehdejší král Béla IV. rozhodl zlepšit současné opevnění. Zaměřil se hlavně na posílení západní strany hradu, odkud očekával nejvíce nájezdů. Byla postavena velká obytná věž a také obranná věž, dnes známá jako Korunovační věž.

Hrad prošel vícerými výraznými změnami, jedna z největších začala během panování Zikmunda Lucemburského, který se dostal k vládě v roce 1387. Důvodem bylo hrozící riziko husitských nájezdů. Vybudován byl nový dvoupatrový palác.

Když se stala Bratislava centrem celé země, bylo zapotřebí hrad znovu renovovat. Událo se tak v letech 1552–1560. Hrad dostal dvě nová křídla a zrekonstruovány byly i jeho vnitřní prostory.

Možná si to v současnosti nedokážete představit, ale dlouhá staletí měl hrad jen dvě patra a dvě věže. Současné kontury začal hrad nabývat až během vlády rodu Pálffyů, kdy bylo dobudováno třetí patro a zbylé dvě věže v letech 1635 až 1639. Zlaté období hradu přetrvávalo i během panování Marie Terezie, ale po její smrti v roce 1780 hrad postupně upadal. Byl již nepotřebný a stal se z něj seminář. Studoval zde mimo jiné i Anton Bernolák a Juraj Fándly. Ani tento seminář neměl dlouhého trvání. Hrad získala v roce 1802 armáda, která si v něm zřídila kasárna. V roce 1811 hrad zachvátil strašný požár, který z něj udělal ruinu. Následně hrad dlouhá léta chátral a důstojné rekonstrukce sa dočkal až po roce 1953. Nejnovější rekonstrukci absolvoval jen nedávno a o jeho temné minulosti již není ani vidu ani slechu.

Na závěr jedna zajímavost. Myslíte si, že hrad má tvar čtverce? Omyl! Mnoho lidí si to myslí, ale není to pravda. Skutečnost je taková, že každá hradní zeď má jinou délku. Zdi měří 85,20 metrů, 85,17 metrů, 77,15 metrů a poslední má necelých 60 metrů. Různá je i jejich šířka. Návštěvu hradu si dopřejte, kromě stálé expozice Slovenského národního muzea nabízí tento národní symbol neopakovatelný výhled na Staré Mesto, Petržalku i na hluboké vody Dunaja.

Nejideálnější je ubytovat se v blízkosti hradu ve Starém Městě. Najdete zde luxusní hotely nebo stylové penziony. Levnější ubytování nabízejí okrajové části města, kde není nouze o množství privátů a apartmánů k pronájmu. Bratislava má desítky krásných míst a to první, které byste měli navštívit, je Bratislavský hrad.

Kriváň či Bratislavský hrad. Co mají společného? Oba jsou považovány za naše národní symboly. Představíme Vám další z nich. Je jím hrad Devín, pyšně se tyčící na vysokém skalním bradle.

Nachází se několik kilometrů západně od našeho hlavního města Bratislavy. Pod hradem se nachází obec Devín. Z hradního bradla je překrásný výhled na široké okolí, na blízké rakouské pohraničí a hlavně na soutok dvou velkých řek, Moravy a Dunaje.

Hradní vrch vynikal svou strategickou polohou hlavně díky soutoku dvou zmíněných řek. To využili Keltové a později i Římané. Římská říše a její hranice se dostala až k řece Dunaj a právě na hradním vrchu si vybudovali své sídlo. Později na něj navázali staří Slované.

Hradní vrch měl významné postavení i během slavné Velké Moravy. Bylo zde obranné hradiště. O hradě jako takovém mluví první písemné zmínky z roku 1223. Jeho podobu je však mimořádně těžké určit, jelikož hrad byl několikrát dobyt, zbořen a znovu vystavěn. Začátkem 14. století prošel mnoha změnami svých majitelů. Stal se královským hradem, a aby byl pohodlnější pro své obyvatele, byl postupně přebudováván do gotického stylu. Přesto neztrácel svou obrannou vojenskou funkci, jelikož ležel na ohrožené uherské hranici.

Roku 1635 se hrad dostal do rukou Pálffyů z Ardedu. Během období jejich panování hrad překonal protihabsburské povstání i povstání Františka II. Rákocziho. V pozdějším období již kvůli stavu hradu nebylo reprezentativní v něm přebývat, stejně tak nesplňoval požadavky novodobých pevností. Z toho důvodu se hrad stal skladem a sloužil k hospodářským účelům. Začátkem 19. století se Bratislava a část Záhoří dostala do sporu s francouzskými napoleonskými vojsky. Přestože s nimi uzavřeli příměří, Francouzi hrad v roce 1809 vyhodili do povětří.

Postupem času se z Devína stával stále více symbol státu a vzpomínka na Cyrila a Metoděje. Roku 1932 byla vyhotovena kupní smlouva mezi rodem Pálffyů a státem, následně v roce 1935 došlo k převzetí hradu. V roce 1961 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku.

Pokud se Vám majestátní silueta hradní zříceniny líbí tak moc, že ji chcete mít každé ráno nad hlavami, není nic jednoduššího. Samotná obec Devín nabízí mnoho privátů a chat, které uspokojí i náročnější. Pokud Vám nevadí dojíždění k hradu, zvolte něco jiného. Ubytování v jedné z částí Bratislavy, jako například v Karlově Vsi či v samotném Starém Městě. Do Devína je to jen kousek a k dispozici máte vše od jednoduchých turistických ubytoven přes rodinné penziony až po nejluxusnější hotely. Devín znali již nejznámější šlechtici a králové byli jeho krásou okouzleni. To budete i Vy, pokud se rozhodnete podívat na svět shora. Z hradu Devín.

Turisticky nejzajímavější jsou především města s bohatou historií. Několik jich máme i na Slovensku. Bezpochyby se k nim směle řadí starobylá Nitra. Bohatá minulost, známá panovnická jména a vždy krásné počasí lákají do nitranských uliček čím dál více lidí. Byla by škoda minout jednu z jejích největších dominant, Nitranský hrad.

O Nitranském knížectví se učíme už na základní škole. Místo, kde se knížectví nacházelo, si budete moci prohlédnout i dnes. Jádrem byl hradní vrch, kde vyrostlo první opevněné hradiště. Stál zde i Pribinův kostel, a to se psalo teprve 8. století našeho letopočtu.

Hradní vrch měl velmi výhodnou strategickou polohu. Vyvýšenina je obklopena řekou Nitrou a tvořila tak přirozenou obrannou linii. O samotném hradišti se ví od roku 871, v 11. století byla vybudována bazilika, která stojí dodnes. Bazilika je zasvěcena sv. Jimramovi (Emeramovi), a když si uvědomíte, že zde stojí již téměř 1000 let, donutí Vás to zamyslet se nad krátkostí lidského života.

Nitranský hrad nevznikl jako záměrně postavená pevnost. Hradní vrch se postupně opevňoval a vznikal tak nový hradní komplex. Původní kamenný hrad určitě stál již v roce 1241, kdy odolal zdrcujícímu útoku Tatarů. To svědčilo o jeho dobré pozici a síle.

Hrad i s katedrálou byly výrazně poškozeny v roce 1271 a musely být obnoveny. Další rána přišla v roce 1465, kdy vojska Matyáše Korvína hrad zpustošila. Následně přišlo na řadu zesílení obranného systému hradu, díky čemuž odolal opětovným tureckým nájezdům. Byl vybudován nový hradní palác spolu s bránou.

Postupem času prošel hrad více změnami. Některé části byly zrekonstruovány, jiné nově vybudovány, jako například biskupský palác, a jen málo zůstalo v původním stavu. Nejstarší a nejvzácnější je bezpochyby bazilika sv. Jimrama. Dnes zde sídlí biskupský úřad, ale hradní komplex je přístupný i veřejnosti.

Město Nitra a jeho okolí je pro turisty mimořádně zajímavé. Kromě zachovalého historického jádra a hradu Vaše kroky povedou i k jiným zajímavostem. Vycházka na Zobor patří k povinnostem každého turisty a odměnou za výstup bude nádherný výhled na celé město a část Ponitří. Pěkným výletem je vycházka do blízkých Dražovců. Nachází se zde Dražovský kostelík, který je díky překrásnému prostředí vděčným objektem mnoha fotografů. V letních měsících zase není nad osvěžení na koupališti.

Hledáte ubytování v luxusním hotelu? V penzionu s domáckou atmosférou přímo v historickém centru? Nebo klidné ubytování v soukromí kdesi na okraji města, daleko od hluku a shonu? Nitra Vám v každém případě vyhoví. Množství volných lůžek a nejrůznější spektrum aktivit jsou tím, proč byste se měli vydat poznat město pod Zoborem

Možná si myslíte, že víte o všech městech, jejichž název nese některý z hradů. Vždyť kdo by nepoznal Bratislavský nebo Trenčianský hrad? Je však jeden hrad, o kterém ví jen málokdo. Je jím Topoľčianský hrad.

Zříceniny kdysi majestátního hradu najdete několik kilometrů od samotného města Topoľčany. Na to, abyste se vydali mezi jeho zříceniny, budete muset zavítat do vesničky Podhradie. Ta leží v horách Považského Inovce, který je nejvýznamnějším pohořím v celé oblasti. Nabízí příležitosti nejen pro milovníky historie, ale i pro oddané turisty.

Hrad stojí na mohutném dolomitovém bradle. Taková skalní bradla byla v minulosti obecně oblíbená pro svou vynikající strategickou polohu. Není zcela známo, ze kterého roku hrad přesně pochází. Jde však o 13. století. Hrad tvořila jen věž, palác a malé nádvoří. V roce 1431 jej dobylo husitské vojsko. Husité si za své sídlo zvolili právě Topoľčianský hrad, kde sídlili až do roku 1434. Vojska uherských šlechticů se hrad snažila dobývat, leč neúspěšně. Kvůli výborné obraně hradu byli nuceni za hrad zaplatit výkupné.

Hrad se později rozšiřoval a zdokonaloval, hlavní příčinou byly neustále hrozící turecké útoky. Vystřídal množství majitelů. Nejznámějším rodem byli snad Forgáchové, kteří hrad vlastnili od roku 1595 až do 18. století. Poté prošel rukama mnoha šlechticů, poslední rodinou byli Stummerové. Chladný a těžko dostupný hrad byl pro ně nepohodlný a útočiště našli v zámečku pod hradem v obci Tovarníky, dnešní součásti Topoľčan.

V současnosti je hrad typickou hradní ruinou. Dominanta hradu, rozpadající se hradní věž, prošla rekonstrukcí již na konci 19. století. Díky netypickému stupňovitému tvaru její části získal hrad neopakovatelnou siluetu. Zajímavostí je, že do této věže lze vstoupit.

Obec Podhradie či Topoľčany jsou součástí Ponitří. Abyste ho dostatečně poznali, zajisté si dopřejte návštěvu i okolních měst. Těmi nejvýznamnějšími jsou určitě Prievidza a Nitra. Nitra, starobylé město s mnoha památkami a starými uličkami. Pokud se vydáte do Prievidzy, budete to mít jen kousek do Bojnic. Ty netřeba zvlášť představovat. Najdete v nich nádherný zámek, obrovskou ZOO či příjemné lázně. Případně se vydejte do Piešťan, snad nejznámějšího lázeňského města v této oblasti. Bahenní zábaly, kolonádový most, fotka u sochy berlolamače. Nic z toho nesmíte vynechat.

Okolí nabízí mnohé možnosti ubytování. Přímo v Topoľčanech najdete množství příležitostí, od komfortních hotelů až po levné ubytovny. I v samotném Podhradí se nachází několik ubytování v soukromí. V případě, že milujete relaxaci, doporučujeme Vám navštívit blízkou rekreační oblast Duchonka. Množství příjemných chatek čeká jen na Vaši návštěvu.

Na Slovensku se nachází množství hradních zřícenin. Ale hradů, které dodnes vypadají přesně tak jako před staletími, je již podstatně méně. Pokud chcete nahlédnout do života těch nejbohatších v minulosti a vidět, jak žili a bydleli, máte jedinečnou šanci. Hrad Červený Kameň je mimořádně zachovalý a dodnes vypadá přesně tak jako před staletími.

Hrad najdete v horách Malých Karpat. Leží nedaleko od města Modra, známého nejen překrásnou a vzácnou keramikou, ale i tradičním vinařstvím. Dostanete se k němu z obce Častá nebo z vesničky Píla. Přístup k hradu je vhodný i pro starší lidi a děti. Zaparkovat, resp. nechat se vyvézt autobusem, můžete přímo před hradem.

Historie hradu sahá již do první poloviny 13. století. Postavila ho česká královna vdova Konstancie Uherská. Později se hrad stal královským hradem a tvořil důležitou obrannou linii hraniční zóny. Ta se táhla od Bratislavy celým Povážím až k Žilině. Hrad prošel rukama několika významných rodů. Panovali zde Matúš Čák Trenčianský, rod Zápolských či Thurzů.

Nová historie hradu Červený Kameň se začala psát v roce 1535. Hrad získala jedna z nejbohatších evropských rodin, Fuggerové. Ti se pustili do významné přestavby. Z hradu chtěli vytvořit obrannou pevnost, kde by skladovali zboží. Tato obchodnická rodina začala hrad bourat a zároveň stavěla nové části. Dnešní podoba hradu pochází právě z tohoto období. K obraně pevnosti sloužily čtyři mohutné obranné bašty a postupně byly přistavovány i obytné budovy. Dominantou je obrovské obytné křídlo. Z hradu se stala moderní a komfortní obchodní pevnost s vynikající obchodní polohou nedaleko Vídně.

Politická situace se zhoršovala a riziko vpádu Turků a Tatarů bylo stále akutnější. Rod Fuggerů se nakonec rozhodl hrad prodat a kupci se stali Pálffyové. Ti vlastnili hrad od roku 1588 až do roku 1945. Několik let poté byl hrad prohlášen za státní kulturní majetek. Dnes zde najdete krásné expozice nábytku, koberců a tradičních bojových umění. Největší koberec na hradě pokrývá více než 44 metrů čtverečních. V místní knihovně je neuvěřitelných 14 312 knih, a kdybyste je chtěli dát pouze do jedné řady, byla by dlouhá téměř 300 metrů. Hrad je plný superlativů a někdejšího luxusu, o kterém se můžete přesvědčit na vlastní oči.

Malé Karpaty jsou oblíbené u turistů nejen díky krásné přírodě. Právě jednou z největších atrakcí je hrad Červený Kameň. Ubytování najdete přímo pod hradem, v obci Častá. Jsou zde mnohá ubytování v soukromí v rodinných domech. Pokud hledáte ruch města, vyberte si ubytování v Modře. Jsou v ní mnohé hotely a penziony, některé i s vlastním sklípkem, který ocení hlavně milovníci vína. Přijďte i Vy objevovat krásy Malých Karpat.

Téměř s každým hradem se pojí dávné pověsti, které mnohdy nahánějí hrůzu. Jedna z děsivých historek, kterou určitě znáte, je o Alžbětě Báthoryové. Jejím domovem byl právě Čachtický hrad. Zesnulé vládkyně hradu se už bát nemusíte, čeká Vás jen překrásný výhled a historií dýchající hradby.

Čachtický hrad se nachází nad stejnojmennou vesničkou Čachtice. Ty najdete velmi snadno. Nacházejí se na úpatí Malých Karpat, mezi městy Nové Mesto nad Váhom a Piešťany.

Pováží je notoricky známé vysokou koncentrací hradů. Ty měly chránit nejen obchodní cesty, ale i Uhry před útoky ze západu. Právě Čachtický hrad se nacházel v pomyslné první linii. Postaven byl v roce 1260, hradní vrch byl však obýván mnohem dříve.

První velkou událost zaznamenal hrad krátce po postavení. Už v roce 1273 musel čelit masivnímu útoku českého krále Přemysla Otakara II. Mnoho hradů jeho vojskům padlo za oběť, ale Čachtický hrad, i když s velkými ztrátami, odolal.

Později patřil hrad vícerým vládcům, bezpochyby nejznámějším byl Matúš Čák Trenčanský. Po jeho smrti převzal štafetu král Zikmund, který ho daroval svému oddanému pobočníkovi Stiborovi ze Stibořic. Ten vlastnil až 15 hradů a oprávněně se nazýval „pánem celého Pováží“. Nejznámějším hradem, který vlastnil, byl Beckov.

Od roku 1569 se dostal k vládě nad hradem rod Nádasdyů. Po smrti Tomáše Nádasdyho ho ovládla jeho žena, která se hradu chtěla zbavit. Předkupní právo na hrad využil její syn František Nádasdy. Čachtické panství mu sice patřilo, ale o dva roky později ho čekala smrt, a tak byla panováním nad hradem pověřena jeho manželka, bájná Alžběta Báthoryová. Alžběta se vdávala již jako patnáctiletá a je velmi pravděpodobné, že trpěla psychickými problémy. Jejímu stavu nepomáhala ani odluka od manžela, který byl téměř neustále ve válce. Samota měla na svědomí nárůst sadismu u známé hraběnky. Proslýchá se, že jí jednou služebná při česání vytrhla vlas. Rozhněvaná hraběnka služebnou udeřila tak silně, až ji poranila do krve. Krev služebné dopadla na tvář Báthoryové a ta měla pocit, že omládla. Začala masově zabíjet mladé dívky pro jejich krev, která ji prý dělala mladší. O život připravila pravděpodobně 690 dívek a mnohé z nich mučila. Tyto praktiky byly časem podezřelé, a tak 2. ledna 1611 usedla před soud. Trestem jí bylo doživotní domácí vězení, kde v létě 1614 zemřela. Její pozůstatky jsou prý pohřbeny v některé z hradních zdí.

Hrad nečekala příliš růžová budoucnost. Roku 1708 byl hrad dobyt vojsky Františka II. Rákócziho a sloužil jen jako vězení až do roku 1799, kdy vyhořel. Od té doby je opuštěný a chátrá. Prošel několika rekonstrukcemi, ta nejnovější má skončit v roce 2014. Návštěva hradu je určitě zajímavá, hlavně v případě, že chcete vidět drsnou vojenskou pevnost středověku. Čachtický hrad byl bojovou pevností a romantické architektonické výstřelky zde neměly místo. Po rekonstrukci budou některé části dokonce zastřešeny, uvidíte tak Čachtický hrad v celkem novém šatě.

Abyste si hrad vychutnali dostatečně, můžete se ubytovat v těsné blízkosti. Přímo pod jeho zdmi leží vesničky Čachtice a Višňové. Obě Vám nabízejí dostatek ubytování v soukromí a rodinných domků k pronájmu, takže se budete moci probouzet se siluetou hradu za okny. Pokud hledáte rušnější život, v Novém Městě nad Váhom se Vám rozhodně zalíbí. K dispozici jsou zde i hotely, penziony nebo turistické ubytovny zaručující levnou dovolenku. Podívejte se na krásy Pováží s nadhledem z Čachtického hradu.

Hrad Beckov zná asi každý z Vás. Pokud jste cestovali autem či vlakem přes Pováží, jeho majestátní hradby na skalním bradle jste mohli vidět i zpoza okna. V údolí řeky Váh a na okolních vrcholech je hradů víc než dost, jeden z nich Vám představíme i teď.

Hrad Beckov leží v blízkosti hlavního dopravního tahu vedoucího z Bratislavy do Žiliny. Díky skvělé poloze je mimořádně vyhledávaný. Tomu přispívá i nepřehlédnutelné hradní bradlo, hrdě se tyčící široko daleko. Stačí odbočit u Nového Města nad Váhom, ujet pár kilometrů a jste na místě.

Jak hrad vznikl? Na výběr máte více verzí, můžete si vybrat tu, která se Vám líbí víc. Jedna z legend říká, že hrad dostal darem knížecí šašek Becko. Ten jako jediný dokázal svého pána Stibora rozesmát. Stibor mu slíbil, že splní každé šaškovo přání. Becko nebyl troškař, rovnou si zažádal o celý hrad. Stibor slovo dodržel, ale hrad se mu tak zalíbil, že vyvážil Becka zlatem a hrad od něj odkoupil. Pod jednou podmínkou. Hrad musel nést šaškovo jméno. Od té doby se jmenuje Beckov.

Historická verze přichází s jiným sledem událostí. Hradní bradlo mělo mimořádně výhodnou strategickou pozici. Podél Váhu vedla důležitá obchodní cesta a navíc přímo přes Váh vedl i brod, spojující oba břehy. Poprvé se o hradě píše v roce 1208. Vesnice pod ním se už jmenovala Beckov, hrad měl jiný název. Říkali mu hrad Bludiště. Uspořádání jeho vnitřních budov bylo mimořádně komplikované a tento název ho naprosto vystihoval. O něco více než 100 let později se dočkal své kamenné podoby. Takto obnovený hrad byl velmi důležitým obranným bodem, který nezlomili ani Tataři v roce 1241.

Jedním z významných vládců hradu byl především Matúš Čák Trenčanský. Tehdy dostal hrad nový systém opevnění. O největší rozkvět hradu se však postaral někdo jiný. Král Zikmund Lucemburský v roce 1388 daroval hrad svému věrnému služebníkovi Stiborovi ze Stibořic. Šlechtic ovládal hrady téměř celého Pováží a v okolí ho považovali za víc než krále. Stibor dal hradu romantičtější nádech. Provedl gotickou přestavbu a přistavěl i kapli. Hrad prošel rukama mnoha majitelů. Odolal zdrcujícímu útoku Turků a Tatarů v roce 1599, ale zničil ho jiný živel. Oheň. Od požáru v roce 1729 hrad chátral a staly se z něj ruiny.

Beckov je dodnes jednou z nejzachovalejších zřícenin na Slovensku. Byl citlivě a důkladně zrestaurován, přičemž zdi jsou na mnoha místech zakonzervovány. Hrad dýchá starobylou atmosférou. Na hradním bradle si můžete zkusit zalézt nebo se vykoupat v blízkém jezeře Zelená voda. Okolí nabízí mnoho nejrůznějších aktivit a přímo v vesnici Beckov najdete ubytování podle Vaší chuti. Bezprostředně u hradní skály leží příjemný penzion v budově historické kurie. Ubytovat se budete moci i v některé z chat nebo v soukromém privátu. Hrad budete mít před očima, až budete vstávat, a v noci si během procházky pod hvězdami vychutnáte krásný pohled na jeho osvětlené zdi. Romantiku starých časů zažijete i dnes.

Na Slovensku je mnoho hradů a zámků, které jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi. Představíme Vám jeden, jehož prohlídku si bohužel nevychutnáte. Zaujme však svou historií a zvláštní atmosférou, která vyzařuje z jeho staletých zdí.

Mluvíme o městě Ilava a Ilavském hradě. Městečko najdete na Pováží, na cestě mezi Žilinou a Trenčínem. Jde o území Slovenska, které mělo v minulosti významné postavení. Nachází se zde proto neobvykle hustá síť obranných hradů chránících naše území ze západu. Jedním z těchto strážných hradů je i Ilavský hrad.

Historie hradu je opředena mnoha tajemstvími. Už jen datum samotného vzniku je více než nejasné. Známý slovenský historik Matěj Bel se domníval, že hrad stál již během panování rodu Arpádovců, mezi lety 1000 a 1300. Obecně se uznává, že byl postaven na přelomu 11. a 12. století. Uherský král Gejza II. povolil rytířskému řádu Templářů usadit se na Slovensku a ti si vybrali právě Ilavu. Jiné zdroje považují za správný rok vzniku 1431.

Ať už to bylo s počátkem hradu jakkoliv, v roce 1457 se stal majetkem krále Matyáše Korvína. Dlouhá léta jej spravoval rod Zápolských, následně rodina Ostrošičů. Z hradu vytvořili přepychové a luxusní sídlo, později se zaměřili na zvelebení opevnění z důvodu obav před Turky. Vládce Matyáš byl obviněn z povstání a na hrad vstoupila císařská vojska. Ta zničila hradní opevnění a zasypala všechny příkopy.

Nastalo mírumilovné období v historii Ilavského hradu. Byl zde založen první klášter řádu trinitářů v Uhrách. Hrad upravili v barokním slohu a užívali jej až do svého odchodu. Zanechali zde opuštěnou budovu hradu, kostela i nemocnice. Celý komplex odkoupil v roce 1855 uherský stát. Zřídil zde krajskou trestnici. Podobně je tomu až dodnes.

Ilavský hrad si nebudete moci prohlédnout jako jakýkoliv jiný. Sídlí zde totiž státní nápravně výchovný ústav, lidově řečeno vězení. Současná podoba hradu je tak do velké míry tajemstvím, jelikož je zakázáno budovu fotografovat. Je zde přibližně 800 odsouzených, dozorců a ostatního personálu. Prohlídku hradu si tak vychutnáte pouze v případě vraždy či krádeže. O takový výlet však zajisté nikto nestojí.

Ilavský hrad je známý, ale pravděpodobně nebude tou atrakcí, kvůli které sem budete cestovat. Pokud budete chtít poznat krásnou okolní přírodu, udělejte si určitě výlet do Trenčína. Možností ubytování je však dost i přímo v Ilavě. Od turistických ubytoven přes penziony až po hotely. Na své si přijdou i příznivci ubytování v soukromí. Stačí nabrat odvahu, nebát se neznámé lokality a vychutnat si netradiční pobyt.