Památníky Západné Slovensko

Slavín je památník padlým sovětským vojákům, kteří padli v bojích 2. světové války na území Západního Slovenska. Je jediným funkčním vojenským hřbitovem v Bratislavě, v městské části Staré Město. Nachází se na předhůří Malých Karpat a zejména díky nádhernému výhledu od památníku je toto místo velmi častým cílem procházek. V roce 1962 byl Slavín prohlášen národní kulturní památkou.

Památník stavěli v letech 1957–1960, jeho slavnostní odhalení připadlo na den 15. výročí osvobození města Sovětskou armádou. Bylo to 4. dubna 1960. Výtvarné řešení památníku je dílem slovenského sochaře a architekta Jána Svetlíka, který na něm pracoval s kolektivem několika dalších výtvarníků. Koncepce památníku byla citlivě vsazena na místo, kde se již v době jeho výstavby nacházely hroby padlých vojáků, jejichž polohu monument plně respektuje. Celkem na Slavíně našlo místo svého posledního odpočinku 6 845 vojáků, na hřbitově v okolí památníku dalších přibližně 7 000 vojáků Rudé armády.

Monument o celkové výšce 52 m sestává z několika částí. Vstup tvoří schodiště, v okolí je několik soch a sousoší. Ty umocňují celý Váš vjemový účinek prohlídky až po přechod k samotnému obelisku. Centrální část památníku je obřadní místností. Její součástí je 39,5 m vysoký obelisk. Na jeho vrcholu se tyčí 11metrová socha z dílny sochaře Alexandra Trizuljaka. Zobrazuje sovětského vojáka vztyčujícího vlajku. Jen hrudník vojáka má impozantní šířku 1,8 m, rozpětí jeho rukou je 5 m.

Za dob sovětského Československa bylo podmínkou každé návštěvy zahraniční delegace přijít na Slavín a poklonit se. Momentálně to už sice podmínkou není, ale častokrát bývá i neoficiálně navštěvován zahraničními státníky, zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu. Nejčastěji však v jeho okolí potkáte domácí či zahraniční turisty, kteří si přijdou užít úžasný výhled na celé město.

Památník vyvolává smíšené pocity. Na jedné straně jsou Slováci vděční vojákům, kteří porazili nacisty v roce 1945, a upřímně projevují těmto obětem úctu. Avšak na druhé straně jsou vůči nim zatrpklí kvůli sovětskému převzetí moci nad Československem (1948) a vpádu vojsk Varšavské smlouvy (1968). Ať ve Vás při pohledu na památník převládá kterýkoli z těchto pocitů, jeho impozantní vzhled mu musíte uznat.

Pokud jste na Slavíně ještě nebyli, je načase to změnit. Krásné okolí místa, precizní zpracování památníku a celkový klid, který zažijete během procházky, jsou kouzelné. Kromě toho má Staré Město svůj vlastní šarm, který je třeba alespoň jednou zažít. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Slavína a přijďte si do našeho hlavního města užít toulky uličkami i návštěvy známých bratislavských atrakcí.

Sousoší sv. Cyrila a Metoděje je součástí hradního areálu v Nitře. Plastika učenců a věrozvěstů, kteří jsou považováni za zakladatele slovanské vzdělanosti a písemnictví, je situována u hradní zdi po levé straně cesty na Nitranský hrad. Soluňské bratry si osazením sochy uctila mnohá města a obce na Slovensku, ale jen sousoší v Nitře se může pochlubit přívlastkem největší. Bronzový památník v nadživotní velikosti je pro návštěvníky města a hradu nepřehlédnutelný.

Soluňští bratři, světci Konstantin – Cyril a Metoděj, přišli na Velkou Moravu v roce 863 na pozvání knížete Rostislava. Jsou známí vytvořením prvního slovanského písma, hlaholice, a přeložením liturgických textů do staroslověnštiny. Během svého působení na Velké Moravě pobývali i v Nitře. Město si jejich památku proto uctilo postavením důstojného pomníku v nadživotní velikosti. Autorkou figurální plastiky je akademická sochařka Ľudmila Cvengošová. Sousoší bylo nedaleko hradu osazeno v roce 1990.

Monumentální socha světců je zhotovena z bronzu. Postavy oděné v dlouhém majestátním rouchu mají antické rysy tváře. Konstantin je vyobrazen s pozdviženou pravou rukou naznačující žehnající nebo uklidňující gesto. V levé ruce drží dobovou knihu s vyobrazeným Ježíšem na kříži. Po jeho levém boku stojí Metoděj držící v levé ruce římskou pyxidu – šperkovnici. Zajímavé je, že repliku nitranského sousoší můžete najít i v maďarské obci Zalavár, kde byla odhalena v roce 2013. Stalo se tak u příležitosti 1 150. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.

Prohlídku památníku vzdávajícího hold soluňským učencům si jistě spojíte s návštěvou starobylého Nitranského hradu. V okolí Vám doporučujeme i procházku k legendami a pověrami opředené soše Corgoňe či návštěvu Slovenského zemědělského muzea vyprávějícího příběh o životě a práci našich předků. Nabídka pozoruhodností a zajímavých výletních cílů je v Nitře skutečně rozmanitá. Naštěstí pro turisty a návštěvníky města za ní nezaostává ani nabídka ubytování v okolí sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Ubytování v Nitře a v přilehlých oblastech představuje širokou nabídku chat a chalup, ale i příjemných penzionů a apartmánů. Vyberte si na našem portálu.

Legendami opředená socha Corgoně podpírá roh Kluchova paláce na Pribinově náměstí v Nitře již přes 200 let. Silák, kterého místní pojmenovali Corgoň, je vlastně Atlant z řecké mytologie. Bůh ho podle legendy potrestal tím, že musel navěky na svých bedrech držet sloupy, na nichž spočívala obloha. Nitranský Atlant proto již celá staletí drží podlaží historické budovy biskupského paláce. Kromě identity hrdiny města – Corgoně se k němu vážou i legendy o tom, že plní tajná přání.

Monumentální sochu Atlanta nechal zhotovit nitranský biskup Jozef Kluch. Jejím autorem je sochař Vavrinec Dunajský z Ľubietové, který ji vytesal a osadil v roce 1820. Proč však místní pojmenovali sochu Corgoň? Corgoň v místním žargonu označuje mimořádně silného mládence. Takovým byl prý i místní kovář, který v 16. století žil v Horním městě. Když udeřil kladivem o kovadlinu, otřásala se celá Nitra. A byl to právě on, komu se při nájezdu Turků podařilo zachránit Nitranský hrad. Vyšel nahoru na hradby a začal na nepřítele házet obrovské skály. Říká se, že je rval přímo ze skaliska. Kromě jeho síly a mohutného řevu se prý Turci lekli i Corgoňovy obrovské postavy začerněné z kovářské vyhně. Mysleli si, že je to čert, nasedli na koně a utekli.

K soše Corgoně se kromě původního příběhu váže i množství dalších pověr, které vznikly nesprávným výkladem a komolením starých legend. Většina z nich mluví o tom, že silák dokáže plnit různá přání. Pokud se chce svobodná dívka co nejdříve vdát, měla by prý políbit jeho palec na pravé noze. Když chce do roka porodit dítě, doporučuje se políbit palec na levé noze. Muži se zase s oblibou dotýkají Corgoňova pasu. Říká se totiž, že díky tomu jim bude jejich milovaná svolná. Studenti před těžkou zkouškou líbají Corgoňovi všechny prsty. To by jim mělo přinést štěstí a úspěch. Nuže, tolik říkají legendy. Máte-li chuť, můžete si jít některou z nich ověřit do Nitry.

Prohlídku legendární sochy Corgoně či Atlanta si můžete spojit s procházkou celým náměstím, kterému uprostřed dominuje 6,6 m vysoká socha knížete Pribiny. Pribinovo náměstí leží přímo před vstupem na Nitranský hrad. V Nitře Vám také doporučujeme navštívit moderní Nitranskou galerii, 2 km dlouhé historické Hradiště Zobor, jehož vznik se datuje až do doby bronzové, či areál Zoborského kláštera. Pokud jste si ještě nezarezervovali ubytování v okolí sochy Corgoně, doporučujeme Vám tak učinit co nejdříve. Kapacity ubytování v Nitře se v sezóně rychle vyprodávají. V předstihu jistě najdete příjemný penzion či oblíbený apartmán, který naplní Vaše představy.

Na místě, kde stojí Pamätník Slovenského národného povstania Dvory, se kdysi, podle vytesaných znaků, „organizoval, žil i bojoval“ partyzánský oddíl Jána Repta z II. partyzánské brigády „M. R. Štefánika“. Prvé boje v této oblasti propukly 8. septembra 1944, když partyzáni zaútočili na německou autokolonu při Košariskách. Tuto památku na Slovenské národní povstání najdete nedaleko Brezovej pod Bradlom, v oblasti Malých Karpát.

V okolí památníku působilo více partyzánských skupin. Partyzánská skupina pod vedením rodáka z Brezové, Jána Repta, se koncem srpna 1944 přesunula do lokality v Matejkové a později do Lopušné doliny. Od 9. septembra se jejich domovem stala dolina Dvory, která je dobře ukrytá v horách. V obci Krajné působila skupina až 400 mužů pod vedením V. Medvedeva. Muži z obce Polianka, byli vedeni Štefanom Cuvlom a v kraji pod Javorinou působila legendární partyzánská skupina „Hurban“, kterou do boje vedl Miloš Uhra.

Kromě slovenských partyzánských skupin působily v okolí také tři sovětské skupiny. Partyzáni podnikali v okolí různé diverzní akce a spolu s Červenou armádou dne 7. apríla 1945 osvobodili Brezovú pod Bradlom. Na památku těchto událostí byl v Dvorech vybudován Památník Slovenského národního povstání. Nedaleko tohoto památníku umístili dne 6. septembra 2019 další Památník SNP, který je věnován partyzánským velitelům Jánovi Reptovi a Milošovi Uhrovi.

K památníku se dostanete i na bicyklu po označených cyklotrasách z okolních obcí. Vedle památníku se nachází i nové lavičky a ohniště, kde si můžete připravit chutný piknik. Cestou z památníku se můžete po lesní stezce dostat do Košarísk, ve kterých najdete Múzeum Milana Rastislava Štefánika. Odtud se můžete vrátit zpět do Brezovej pod Bradlom. Celý okruh má přibližně 8 km a zvládnete ho i pěšky. Po túře si dejte chvíli pauzu a zastavte se v centru Brezové, kde na vás čekají útulné restaurace a kavárničky. Odpolední siestu nemusíte strávit pracným hledáním noclehu. Celou nabídku ubytovania v blízkosti Pamätníka SNP Dvory najdete na naší stránce ubytovanie Brezová pod Bradlom.

Mohyla na Bradle je místem posledního odpočinku slovenského generála Milana Rastislava Štefánika (1880–1919). Nachází se v Myjavské pahorkatině, v nadmořské výšce 543 m n. m. Mohylu najdete mezi Březovou pod Bradlem a Košarisky, v nichž se narodil nositel nejznámějších výroků: „Já se probiji, protože se probít chci.“, „Pravdě věřit, pravdu žít a pravdu bránit.“ či „Kdo si myslí, že mu svobodu druzí vybojují, ten jí není hoden.“

M. R. Štefánik byl významným vědcem, vojákem, politikem (místopředseda československé národní rady, ministr války), astronomem, fotografem i diplomatem. Byl klíčovou osobností Slovenska, zprostředkoval kontakty na francouzské státní funkcionáře, spolupodílel se na organizování československých legií, na vytvoření Naší novodobé státnosti. Spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem sehráli důležitou roli při založení Československa.

Štefánik tragicky zahynul 4. května 1919 u Ivanky u Dunaje, když se spolu s členy své italské posádky, kteří jsou pochováni na Bradle spolu s ním, vraceli do vlasti. Mohyla je mistrovským dílem architekta Dušana Jurkoviče a je vrcholným standardem evropské monumentální architektonické tvorby. Základní kámen byl položen v den pátého výročí Štefánikovy smrti. Mohyla byla slavnostně odhalena 23. září 1928. Stavba má obdélníkový tvar. Spodní terasa má rozměry 93 x 62 m, horní terasa má rozměry 45 x 32 m. Po okrajích terasy se nacházejí čtyři obelisky s výškou 12 m. Uprostřed horní terasy se tyčí sarkofág s tumbou, pod níž se v hloubce 8 m nachází hrob Štefánika.

Její výstavba trvala 280 pracovních dní a náklady na ni dosáhly neuvěřitelných 2 813 262 Kčs. Po pádu totality se dočkala Naší rekonstrukce, která trvala téměř 7 let, do roku 1996. V roce 1968 byla vyhlášena národní kulturní památkou, v roce 2009 byla zapsána do seznamu Evropského kulturního dědictví.

Pokud si chcete uctít generála Štefánika, přečíst text na tabulích na jeho tumbě či se pokochat úchvatným výhledem, vrch Bradla a Mohyla tyčící se na něm jsou tím ideálním místem. Na vrchol se dostanete směrem od parkoviště po cestě plné serpentin. Ideální kombinací k tomuto výletu je návštěva Muzea M. R. Štefánika, které se nachází v jeho rodném domě v Košariskách. Zarezervujte si pobyt v okolí Štefánikovy mohyly na Bradle, nejlépe na stránce ubytování Březová pod Bradlem nebo ubytování Košarisky a užijte si výlet.

V okrese Senica, v oblasti březovských kopanic, se k obloze tyčí Památník SNP v osadě U Rehušů. Památník se nachází u obce Prietrž a toto místo se během druhé světové války stalo svědkem bojů mezi partyzány a německým vojskem. Smutný vrchol nastal následně, když pod rukama nacistů lehla obec popelem a za oběť padlo množství lidských životů. Událost dnes připomíná unikátní památník, který je dílem akademického sochaře Vladimíra Farára.

Procházka k památníku je vhodná pro celou rodinu, děti se přiučí dějinám a toto místo určitě mnoho lidí přiměje k zamyšlení nad tím, jak jednoduchý život momentálně vedeme. Památník byl odhalen jako vzpomínka a pocta statečným obyvatelům kopanic již v roce 1967. Nešťastné události druhé světové války jsou zachyceny v podobě obrovského sloupu z kovových trubek, které znázorňují plamen, jenž během těchto těžkých časů pohřbil nejednu vesnici. Reliéf z tepané mědi navíc zachycuje válečné hrůzy, kterými si obyvatelé museli projít. Plamen je zároveň symbolem zanícení v srdcích lidí, kteří bojovali za osvobození naší vlasti. U památníku se pravidelně konají pietní akty, kterými obyvatelé vzdávají hold všem hrdinům.

V osadě U Rehušů můžete vidět více zajímavých zákoutí. Pamětní síň protifašistických bojovníků Vás zaujme dobovými fotografiemi a exponáty, ze kterých Vám bude přebíhat mráz po zádech. Pan Pavol Repta v osadě zřídil Muzeum zemědělské techniky, kde můžete obdivovat rozsáhlou soukromou sbírku zemědělských strojů. Dominantní jsou i výhledy, které se Vám nabídnou při výstupu na Rozhlednu Lipovec.

Záhoří nabízí množství vyžití a můžete zde strávit nejeden příjemný den. Útulné ubytování najdete i v blízkosti Památníku SNP v osadě U Rehušů. Penziony a chaty v okrese Senica budou určitě dobrou volbou. V historické prohlídce můžete pokračovat návštěvou zámku v Sobotišti nebo ukažte dětem mohylu J. M. Hurbana. Nedaleko se na kopci vypíná i Hrad Branč, ze kterého se Vám naskytne zase jiný pohled na Myjavskou pahorkatinu. Na závěr se celá rodina zabaví a zrelaxuje na březích Kunovské přehrady. Co říkáte na takový dovolenkový plán?

Pokud zavítáte do obce Hlboké v okrese Senica, připomeňte si život významné slovenské osobnosti Jozefa Miloslava Hurbana v jeho pamětní síni. Expozici, která je zřízena v bývalé budově církevní školy, najdete v centru malebné obce. Pamětní síň navíc připomíná i život další významné postavy slovenských dějin, syna J. M. Hurbana, spisovatele, publicisty a politika Svetozára Hurbana-Vajanského.

Nahlédněte do života J. M. Hurbana, který byl prvním předsedou Slovenské národní rady, novinářem, politikem, ale i vedoucí osobností kulturního života. Pamětní síň byla zpřístupněna již v roce 1967 ke 150. výročí Hurbanova narození. Materiály pocházely zejména z archivu místní fary. Současná expozice má 9 částí, které Vám přiblíží detaily z minulosti. Dohodněte si svou prohlídku předem na Obecním úřadě Hlboké a připomeňte si odhodlání a činy osobností, které ovlivnily historické, politické a kulturní dění v naší zemi.

Konec životní pouti Jozefa Miloslava Hurbana připomíná další památka v této obci. Mohyla J. M. Hurbana je vysoká 12 m a je postavena ze spišského travertinu. Místo posledního odpočinku tohoto velikána doplňuje menší park s fontánou. Udělejte si krátkou procházku v příjemném prostředí. Pokud hledáte osvěžení v okolí, určitě nevynechejte Letní koupaliště RSMS Senica. Bazény pro malé i velké, hřiště či bufety jsou zárukou skvěle stráveného letního dne.

Historii a další významnou osobnost si připomenete při návštěvě zámečku v Sobotišti. V této nedaleké obci Sobotište najdete v zámečku Družstevní muzeum Samuela Jurkoviče, který se zapsal do dějin slovenského družstevnictví. Jurkovič byl vzdělaným průkopníkem nejen na slovenské, ale i evropské scéně.

V městské části Senice, Kunově, najdete skvělé místo pro rekreaci a relaxaci. Kunovská přehrada je vyhledávaná pro odpočinek pod paprsky slunce či letní sporty. Pohodlně se k ní dostanete pěšky, autem, na kole či na kolečkových bruslích. Pojďte s námi poznat Senici a její okolí. Vyberte si z naší nabídky ubytování v Hlbokém například z útulných chat či rodinných penzionů a zarezervujte si ubytování v okolí Pamětní síně J. M. Hurbana.

V souvislosti s pojmem mohyla se každému vybaví ta, která se nachází v Březové pod Bradlem. Takovouto monumentální pietní stavbu máme i v obci Hlboké a je věnována významné osobnosti slovenského národa. Mohyla Jozefa Miloslava Hurbana patří k oblíbeným místům milovníků historie. Zavítejte i Vy do obce Hlboké a přijďte se na vlastní oči přesvědčit, kde jsou umístěny pozůstatky tohoto velikána.

V okrese Senica, v obci Hlbokém, ukončil svoji životní pouť na zemi Jozef Miloslav Hurban. Bylo to v roce 1888, ale samotná mohyla byla vybudována až v roce 1948. Navrhl ji významný slovenský architekt Dušan Jurkovič. Z původního Hurbanova hrobu byly pozůstatky přemístěny do mohyly v roce 1949.

Mohyla je vysoká 12 metrů. Uvidíte ji tak už z dálky. Vyrobena byla ze spišského travertinu, čímž získala zajímavý vzhled. Pokud přijdete na toto posvátné místo, užívat si zde můžete opravdu krásný den. V okolí mohyly je parčík s fontánkou, kde si spolu s dětmi v klidu odpočinete. V případě, že byste už památník nestihli za slunečního svitu, potěší Vás následující informace – Mohyla Jozefa Miloslava Hurbana je osvětlena. I po tmě si na ní přečtete epitaf: „My jsme slovenštinou chtěli pozdvihnout ten ubohý národ slovenský.“

Jelikož Jozef Miloslav Hurban byl nejen prozaik, básník, kulturní, politický a náboženský publicista a politik, ale i evangelický kněz, doporučujeme Vám navštívit i faru. V ní si prohlédnete expozici věnovanou jeho osobnosti a životu. Mohyla i spolu s farou je součástí naučné stezky Jozefa Miloslava Hurbana, kterou chtějí přiblížit jeho osobnost. Začněte tak uvažovat nad tím, zda chcete strávit svůj čas přímo zde a možná si rezervovat ubytování u Mohyly Jozefa Miloslava Hurbana.

V obci Hlboké si můžete prohlédnout více věcí. K dispozici je pamětní síň Jozefa Miloslava Hurbana. Pokud jste spíše ten typ, který má rád poznávání historie a následně odpočinek, tak se během léta můžete bavit na blízkém letním koupališti RSMS v Senici. Návraty do Vašich apartmánů v Hlbokém nebo jiného ubytování v Hlbokém tak budou radostnější, pokud si dny naplno užijete na atrakcích v okolí. Seznam míst, kam se vydat na výlet, i široké spektrum ubytování najdete na Našem portálu.

V městské části Šuran Nový Hrádok najdou obdivovatelé umění sochu Hrádocké Venuše. Toto impozantní umělecké dílo bylo při svém vzniku inspirováno skutečným archeologickým objevem z doby bronzové.

Pozornému oku návštěvníka neunikne skutečnost, že v Novém Hrádku se nachází jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť ve střední Evropě. Právě zde byla objevena jedinečná soška Hrádocké Venuše z období neolitu, zobrazující sochu sedící ženy. Objev takové 27 cm vysoké sošky Magna mater (Velká matka) byl uskutečněn v letech 1947–1960. Objevitelem byl student archeologie Vendelín Laca. Tento jedinečný kus malované keramiky lengyelské kultury lze datovat do období 4 800 – 3 500 let před naším letopočtem. Materiál, ze kterého byla vyrobena, pozůstával ze směsi písku a hlíny. Originál této sošky si můžete prohlédnout v Hornonitranském muzeu v Prievidzi.

Na počest a památku tohoto významného archeologického objevu zhotovil akademický sochař Jaroslav Grubic monumentální památník, který je velkolepou podobou sošky Hrádocké Venuše. Umělecké dílo má výšku 2,7 m a je citlivě osazeno na betonovém kvadratickém podstavci v malém parčíku. Pod korunami stromů v obklopení výsadeb květin zaujme každého návštěvníka a připomene mu, jaké významné kulturní památky byly na Slovensku objeveny. Věděli jste, že podobizna Hrádocké Venuše byla zobrazena i na známé dvoukorunové československé minci? Mnozí z Vás si ji určitě ještě pamatují. Skulpturou Venuše se můžete pokochat i pohledem z některé z laviček v parku. Můžete si tak v klidu vychutnat atmosféru připomínající dávnou historii.

Zapracovat do jiného druhu umění se můžete, pokud navštívíte Muzeum tohoto města. Nachází se v jedinečných prostorech synagogy, která patří k jedněm z nejkrásnějších na Slovensku. Kromě stálé expozice se její interiér využívá k různým společenským událostem, jako jsou koncerty, vernisáže nebo prezentace. Socha Venuše je úzce spjata s archeologickým nalezištěm Archeopark Nitriansky Hrádok, na kterém byla ta původní vykopána. V teplých slunečných dnech můžete svá horká těla zchladit na přírodním koupališti Tona Beach v Šuranech. Milovníky cyklistiky potěší četné cyklostezky. Během jízdy mohou obohatit své vědomosti na Naučné stezce Cyklopotulky mezi Žitavou a Hronem.

Že Vás nabídka tipů, kam na výlet v Šuranech, tak okouzlila, že byste zde zůstali i déle? Klidně si to můžete dovolit. V Šuranech máme k dispozici více ubytovatelů, kteří Vám s radostí ustelou postel ve svých zařízeních. Nejlépe by Vám snad bylo zarezervovat si ubytování u sochy Hrádocké Venuše. Možná právě z apartmánů v Šuranech dohlédnete na její krásné tvary, nebo se prostřednictvím ubytování v soukromí přiblížíte více k centru města. Pokud byste měli více otázek a nevěděli si rady, ozvěte se nám a my Vám pomůžeme s výběrem toho nejlepšího ubytování na Slovensku.

Místo pamatující těžké partyzánské boje, Nárcie – památník SNP, najdete nedaleko moravsko-slovenských hranic u Staré Turé v okrese Nové Mesto nad Váhom. Návštěvníci a turisté se zde zastavují u kamenného památníku, aby věnovali tichou vzpomínku nevinným obětem protifašistického odboje a vzdali hold jejich hrdinství. Rozptýlené kamenné sloupy v okolí památníku připomínají osudy jednotlivců a rodin, bývalých obyvatel osady Nárcie, kteří zde rukama Němců navždy přišli o své domovy.

Osada Nárcie dnes už většině z nás nic neříká. Její obyvatelé však byli během Slovenského národního povstání houževnatými podporovateli protifašistického odboje. Malá osada v roce 1945 vzplála pod rukama Němců a ničivý požár pohltil příbytky nevinných rodin. V téže době bylo na tomto, dnes tichém místě, zaživa upáleno 9 partyzánů. Dnes zde na jejich počest stojí kamenný památník se dvěma tabulemi. Kolem památníku si jistě všimnete rozptýlených jednoduchých kamenných sloupů. Jsou to symbolické základy vypálených domů. Na každém je malá tabulka uvádějící popisné číslo domu a jména jeho obyvatel, rodin, které v březnu 1945 definitivně ztratily střechu nad hlavou.

Říká se, že obyvatelé osady se o připravované akci Němců dozvěděli. Měla to být odplata za jejich pomoc zraněným partyzánům. Den před osudným požárem si místní sbalili, co mohli, a ze svých domovů utekli. Jejich opuštěné domovy využilo jako úkryt 9 partyzánů. Němci je po svém vpádu řetězy přivázali k domům a spolu s osadou je zaživa upálili.

Když se při svých prázdninových toulkách Myjavou ocitnete i v okolí Staré Turé, určitě se zastavte u nenápadného kamenného památníku a věnujte tichou vzpomínku obětem Slovenského národního povstání. Pokud Vás historie tohoto regionu zajímá, vyhraďte si čas i na návštěvu Městského muzea Stará Turá nebo místního Železničního muzea. Kdybyste naopak dostali chuť na jiný druh prázdninové zábavy, můžete si vychutnat vodní relaxaci u Vodní nádrže Dubník nebo u Vodní nádrže Stará Myjava. V zimě si zase určitě užijete perfektní lyžování v Ski Landu Stará Myjava.

Jeden den Vám na toulky tímto regionem zajisté stačit nebude. Zarezervujte si ubytování v okolí Nárcie – památník SNP a naplánujte si dovolenou protkanou zajímavými zážitky. Na našem portálu najdete širokou nabídku chat a chalup ve Staré Turé, které Vám poskytnou komfortní zázemí a výbornou dostupnost krás tohoto regionu.

Z obce Poriadie v okrese Myjava najdete památník, který je vzpomínkou na sice smutné, ale zato důležité události naší historie. Místo, kde tábořila skupina partyzánů v říjnu 1944, najdete v údolí potoka Kostolník, v místní části s názvem Krivosudy. K památníku sa z obce Poriadie dostanete nenáročnou trasou po zelené značce, dlouhou přibližně 3 km. Pojďte si připomenout odvahu a houževnatost mužů, kteří bojovali za naši vlast.

Na místě najdete památník, Zbojnickou studánku a zemljanky, které si zde partyzáni vybudovali. Bunkry s jednoduchými dřevěnými palandami, které sloužily jako postele, najdete v zachovalém stavu. Ukrývali se v nich partyzáni ze skupiny Miloše Uhra, jenž byl hrdinou SNP. Když je na tomto místě našel výsadkář, pplk. Ilja Dibrov, který byl sovětským důstojníkem, sdružil 2. Stalinovu brigádu působící v oblasti Velké Javoriny.

Pomník gen. i.m. Ilji Dibrova se nachází na hřebeni Bílých Karpat. Připomíná místo, kde Dibrova v boji zastřelili. Místo je křižovatkou zelené značky se známou Cestou hrdinů SNP. Památník je kromě delší procházky vhodný i pro cyklistický výlet. Smutné události připomíná také Nárcie – památník SNP, který se nachází blízko města Stará Turá a moravských hranic. Na příjemnější myšlenky můžete přijít při návštěvě vodní nádrže Stará Myjava. Rekreační oblast obce Stará Myjava je ideálním místem nejen pro odpočinek, ale i aktivní relaxaci. Ať už si zaplavete, užijete si veslování, nebo si zahrajete některý z oblíbených letních sportů, věříme, že dopřejete relaxaci Vašemu tělu i mysli.

Pojďte si užít daleké výhledy z nejvyššího místa v okolí Myjavy. Vyhlídková věž Poľana, která je z obce Brestovec snadno přístupná pěšky, autem nebo na kole, Vám z výšky 20 m nabídne panorama pohoří Bílé Karpaty, Malé Karpaty, Povážský Inovec či Strážovské vrchy. Podívejte se přes hranice z výšky a užijte si krásy dalekého okolí. V zimě ocení příznivci lyžování a zimních sportů návštěvu blízkého střediska Ski Land Stará Myjava. Vydejte sa poznat tento zajímavý a jedinečný kraj. Zarezervujte si ubytování v okolí zemljanek a památníku partyzánů Dibrovovy skupiny. Naše nabídka ubytování v okolí Myjavy zahrnuje útulné chalupy či komfortní penziony. Stačí si jen vybrat a vzhůru za novými zážitky.

Na hřebeni Bílých Karpat stojí v plné kráse pomník gen. Ilji Daniloviče Dibrova. Nachází se v oblasti Staré Myjavy, přímo na hranici mezi Slovenskem a Českem, ve výšce 780 m n. m. Pomník je jedním z milníků Cesty hrdinů SNP, která je velmi populární turistickou trasou. Vede napříč celým Slovenskem a její délka dosahuje neuvěřitelných 770 km.

Velitel Dibrov byl sovětským bojovníkem a stál v čele slovenských partyzánů ve druhé světové válce. Nacistům byl znám už z období Velké vlastenecké války na Ukrajině, kdy na ně dokázal vyzrát svými vojenskými plány. Za jeho hlavu tehdy vypsali odměnu 500 tisíc říšských marek. Dibrov byl vyslán do naší země s cílem zorganizovat partyzánské hnutí v oblasti Trenčína. Tento odvážný důstojník byl letecky vysazen v blízkosti Martina a dále pokračoval do oblasti Javorníků. Pod jeho taktovkou vznikla 2. Stalinova partyzánská brigáda s velitelstvím v blízkosti Staré Turé. Do jednotky naverbovali více než 1 500 mužů.

Pietní místo připomíná smutnou událost, kdy zde byl velitel během bojů tragicky zastřelen. Jeho tělo spolubojovníci nechtěli nechat na hřebeni, a tak ho z posledních sil přenesli do Bošácké doliny, kde ho také pohřbili. Po válce byly jeho pozůstatky převezeny zpět do domoviny, do rodného města Alexandrija na Ukrajině. Dibrov prožil na Slovensku během bojů jen necelý měsíc svého života. Jeho umu a odvaze vzdávají čest mnohé pamětní desky. V Novém Městě nad Váhom se nachází dokonce ulice, která nese jeho jméno.

Po vynikající turistice, kterou absolvujete, určitě přijde vhod dobré jídlo a odpočinek. V blízkosti pomníku gen. Ilji Daniloviče Dibrova najdete pěkné možnosti ubytování. Pokud už budou obsazené chaty ve Staré Myjavě, můžete zvolit i chalupy ve Staré Turé. Zregenerujete tělo a další den můžete navštívit Zemljanky a památník partyzánů Dibrovovy skupiny či Nárcie – památník SNP, které Vám dotvoří obraz důležitých, i když smutných událostí, které pomohly naši zemi osvobodit. Krásnou tyrkysově modrou vodu si užijete ve Vodní nádrži Stará Myjava, kde si zasportujete a zrelaxujete během teplých letních dnů. V její blízkosti je situována i rozhledna Poľana, odkud budete mít Myjavskou pahorkatinu jako na dlani. Děti potěšíte výletem na MiniFARMU Lubina, kde se zabavíte i Vy. Tak co říkáte? Už máte sbalené kufry?

Chtěli byste zažít realistický výlet do minulosti? Doporučujeme Vám navštívit obec Veľké Lovce v okrese Nové Zámky. Dobová usedlost, Dům lidového bydlení Veľké Lovce, Vás spolehlivě vtáhne do života, bydlení a práce našich předků v 19. a na začátku 20. století. Malé soukromé muzeum je současně i důkazem šikovnosti a nápaditosti svého majitele, který jej s respektem ke kulturnímu dědictví zrekonstruoval a zpřístupnil veřejnosti. Přestože se dům lidového bydlení stává pravidelně středobodem kulturních akcí organizovaných obcí, jeho majitelem a provozovatelem je nadále pan Galbavý. S ním si i Vy můžete telefonicky dohodnout prohlídku této kouzelné usedlosti.

Dům lidového bydlení představuje 57 m dlouhý hospodářský dům pocházející z přelomu 19. a 20. století. Předpokládá se však, že první zdi domu postavili ještě v roce 1794. Původní stavba pozůstává z pravé nepálené cihly a hlíny. Majitel při citlivé rekonstrukci důsledně zachoval jak dobovou architekturu, tak i přírodní materiály. Vznikla tak skutečně okouzlující památka, dům s jedinečnou atmosférou, který je v současnosti sídlem malého soukromého muzea. Součástí usedlosti je i hospodářský dvůr, chlévy, plevinec, maštal, stodola, sklep, včelín či proutěný košár pro ovce.

V interiéru domu si kromě jednotlivých pokojů a kuchyně s otevřeným komínem můžete prohlédnout i tradiční zařízení, předměty denní potřeby, dekorace či pracovní nástroje. Najdete zde původní petrolejové lampy, starou keramiku, překrásné lidové výšivky i vzácnou dřevěnou truhlu z roku 1908. Pokud budete mít štěstí, zastihnete jednu z kulturních akcí obce, jejichž dějištěm se stávají právě prostory hliněné stavby. Pravidelně se zde konají masopustní slavnosti, domácí zabijačky, velikonoční trhy, vinobraní či folklorní slavnosti. Součástí pozemku je aktuálně i jeviště a přístřešek pro návštěvníky.

Cestování v čase si můžete spojit s jízdou na koni na ranči Trilobit v obci Čechy nebo s vodní relaxací na vyhledávaném termálním koupališti Podhájska. V zimní sezóně si zase perfektně zalyžujete ve středisku Čechy Pallag. Nabídka výletních možností a atrakcí je zde skutečně rozmanitá. Podobně pestrá je i nabídka ubytování v okolí Domu lidového bydlení Veľké Lovce. Doporučujeme Vám využít vyhledávané ubytování v Podhájské, odkud to budete mít za rozmanitými zážitky jen na skok.

Malacká synagoga – krásná a unikátní. To jsou slova, která vystihují židovskou stavbu, jež se zachovala na malebném Záhoří. K obloze se tyčí přímo v centru města Malacky a určitě ji nemůžete přehlédnout. Pyšní se bohatou historií a má i nesmírnou architektonickou hodnotu. V současné době je pod záštitou Základní umělecké školy v Malackách. Slouží jako koncertní síň, výtvarný ateliér a místo společenských i kulturních akcí. Do interiéru můžete nahlédnout pouze s průvodcem a prohlídku je nutné si objednat předem.

Historie synagogy je bohatá a sahá až do roku 1755, kdy žilo v Malackách pouze deset židů. O 80 let později, v době, kdy obec dostavěla zděnou modlitebnu, byl židovské komunitě konečně přidělen i rabín. Poslední malacký rabín se bohužel oběsil. Důvodem prý bylo to, že nedokázal uživit velké množství dětí. Za tento čin trpěla židovská obec dalších sto let, protože měli zakázaného rabína. Židovská obec nakonec prodala synagogu státu, pod jehož správou je dodnes.

Pozemek k výstavbě věnovala židovské komunitě bohatá a významná rodina Spitzerů. Synagoga spatřila světlo světa v roce 1887. Dvoupatrová budova se dvěma majestátními věžemi a Mojžíšovými deskami na průčelí budovy se okamžitě stala dominantou města. Desky světu připomínají desatero božích přikázání v hebrejském textu. Fasáda oplývá nádhernými barevnými motivy a ornamenty, které podtrhují původ stavby. V interiéru synagogy je zachován ústřední prvek „archa“ a v původním stavu se zachoval i výklenek pro uložení svitků tóry. Historii zachycují také předsíň, mužská modlitebna a ženská galerie. V roce 1889 původní synagogu zachvátil obrovský požár, který byl způsoben pravděpodobně bleskem. Pomocnou ruku opět podala rodina Spitzerů, která novou stavbu synagogy zafinancovala a podpořila tak, že do roka bylo vše jako před tou nešťastnou událostí.

Pokud se zde zdržíte v prostorách synagogy na koncertě či jiné akci, určitě Vás potěší, že v blízkosti malacké synagogy je dostatek možností ubytování. Penziony či chaty v okrese Malacky Vám poskytnou teplo domova a v dalších dnech můžete objevovat další zákoutí regionu pod Malými Karpaty. Lidovou kulturu a zdejší tradice poznáte v Muzeu Michala Tillnera, projít se můžete i zámeckým parkem a prostorami Malackého kaštelu. Jste vášnivým rybářem? Pak neváhejte a objevte ráj na zemi u Jakubovských rybníků. I pro fanoušky golfu se zde něco najde. Trávníky White Eurovalley Golf Park Malacky jsou udržované a vždy připravené. Nám nezbývá než Vám popřát příjemný odpočinek

Městská věž je opravdovou vstupní branou na Mírové náměstí v Trenčíně. V minulosti byla součástí středověkého opevnění města a původně se nazývala „Dolní brána“ či „Turecká věž“. Díky svému vzhledu je hned po Trenčínském hradě nejnavštěvovanější památkou ve městě. Přijďte se i Vy pokochat nádhernými výhledy, které se Vám naskytnou z výšky 32 metrů.

Městské opevnění se začalo stavět v roce 1412, kdy Trenčín – jako svobodné královské město – dostal od krále Zikmunda Lucemburského právo vybudovat hradby. Do města bylo možné vstoupit dvěma branami: Horní, kterou v 18. století zbořili, a Dolní, která se spolu s fortifikační zdí zachovala dodnes.

Dolní věž měla původně čtvercový půdorys a dvě podlaží. Teprve později byla zvýšena a zesílena vybudováním polokruhového barbakanu s menší vysunutou baštou, do kterého se vstupovalo padacím mostem. Věž byla postupně nadstavěna do osmibokého půdorysu. Na jejím vrcholu se v minulosti nacházel renesanční hodinový stroj, který v roce 1934 vystřídaly elektrické věžní hodiny. Ty původní jsou stále funkční a prohlédnout si je můžete v Domě městského kata.

V současnosti má věž šest pater a výšku 32 metrů. Výstup na první vyhlídku – balkon – je velmi jednoduchý a přístupný i pro imobilní lidi, protože Vás tam vyveze výtah. Pokud zatoužíte podívat se ze samotné věže, musíte zdolat pár schodů. Odtud se Vám naskytne nádherný výhled na Trenčínský hrad, Piaristický kostel, Synagogu, Farní kostel Narození Panny Marie a celé okolí.

Na věži najdete latinský nápis, který se zachoval až do dnešních dob: „Nezestřeží-li Hospodin město, nadarmo bdí strážný. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi“. K tomuto nápisu se váže smutná událost. V roce 1663 dostaly stráže opožděnou zprávu od hlídek u Mnichovy Lehoty, že se blíží Turci. Trenčané si však byli jisti, že jsou v bezpečí, a tak otevřeli brány, aby lidé mohli jít na pole za prací. Záhy se však vyrojilo turecké vojsko o síle 5 000 mužů. Oběhli stráže, které nestačily zavřít bránu, a tak zpustošili městský majer. O život přišlo přes 300 poddaných a mnohé odvedli do zajetí.

Po prohlídce se z věže můžete plynulo přesunout do již zmíněné Synagogy, kterou najdete hned vedle fontány vodníka Valentýna. Pokud jste do Trenčína přicestovali se svými ratolestmi, dopřejte jim trochu zábavy a navštivte s nimi lanový park Tarzania Trenčín a Městské koupaliště Trenčín.

Určitě nevynechejte ani sídlo „pána Váhu a Tater“ Trenčínský hrad. Pokud se Vám představa aktivně strávené dovolené zalíbila, nečekejte a zarezervujte si svůj pobyt ještě dnes. Širokou nabídku ubytování nedaleko Městské věže Trenčín najdete na naší stránce ubytování v Trenčíně. Je jen na Vás, zda se rozhodnete pro stylový apartmán, nebo dáte přednost komfortně vybavenému penzionu.

Vítejte v nejhrůzostrašnějším domě v Trenčíně. Romantická ulička vydlážděná kamennými kostkami, která vede pod Trenčínský hrad, Vás dovede do Katova domu, kde ve středověku krutě mučili lidi. V prostorách renesančního měšťanského domu se odehrávaly hrůzostrašné věci, při kterých přišlo o život i mnoho nevinných lidí. Spravedlnost si však počkala i na samotného kata Stanislava Chrbinského, který byl za krádež kostelních pokladniček sám popraven.

Katovna byla postavena jako kamenný dům kolem roku 1607 a byla rozdělena na obytné prostory, hospodářskou část a kuchyni. Předpokládá se, že kat bydlel v patře, v přízemí bylo vězení a v tmavém, vlhkém sklepě se nacházela temnice, ve které odsouzenci čekali na popravu. Trenčín využíval služby městského kata do roku 1790.

V současnosti se zde nacházejí tři expozice. První z nich nese název „Mistr spravedlnosti - kat“ a provede Vás předměty městské justice a útrpného práva. Výstavu tvoří děsivý katův meč, špalek, na kterém se stínaly hlavy, stejně jako skřipec, pranýř a kolo na lámání kostí. Nejhorší poprava byla, když odsouzeného svázali, položili na zem a kat ho mečem rozsekl na čtyři kusy. Další hrozná smrt nastala, když vězně přivázali mezi čtyři koně a takto ho roztrhli. Kromě mučicích nástrojů zde najdete i halapartny a uniformy městských drábů, uniformu městského policejního kapitána, jejich pušky a šavle.

Další expozice „Řemeslo, cechy a cechovní zařízení“ je již příjemnější a přibližuje činnost cechů na území Trenčínského kraje. Zde si můžete prohlédnout řemeslnické výtvory i umělecko-historické předměty. Poslední část výstavy „Měšťané, jak žili...“ přibližuje bydlení a každodenní život obyvatel Trenčína od roku 1850 po meziválečné období. Tvoří ji cennosti, různé části oděvů, dámský kosmetický kufřík i netradiční zdravotnická pomůcka, jehla na pouštění žilou.

Trenčín patří k největším slovenským městům a je oblíbeným místem nejen slovenských, ale i zahraničních turistů. Naplánujte si výlety po okolí a poznejte i další skvělé atrakce v Trenčíně. Po tomto netradičním a věříme, že i nezapomenutelném zážitku si dopřejte trošku zábavy a vydejte se do lanového centra Tarzania Trenčín. Pokud je právě horký letní den, skvělé osvěžení Vám přinese pobyt na Městském koupališti Trenčín.

Zůstaňte na Pováží déle a zarezervujte si ubytování v okolí Domu městského kata už nyní. Bohatou nabídku stylových apartmánů i útulných penzionů najdete na Naší stránce ubytování Trenčín. Během Vašeho pobytu určitě nevynechejte ani legendami opředený Trenčínský hrad.

Centrum Bratislavy je protkáno několika sochařskými skvosty, které k tomuto městu neodmyslitelně patří. Napoleon, Schöne Náci, Július Satinský... Dovedete si už bez nich představit procházku uličkami Starého Města? Mnohé z nich mají svůj vlastní příběh a vznáší se nad nimi jakési rouško tajemna. To dokonale platí i o soše Čumila, který se stal jakýmsi pomyslným symbolem Bratislavy.

Od roku 1997 vesele vykukuje z kanálu na křižovatce ulic Laurinská, Panská a Rybářská brána. Bronzová socha vznikla v dílně sochaře, malíře a výtvarníka Viktora Hulíka. V době, kdy probíhala rozsáhlá revitalizace centra města, chtěl tehdejší starosta bratislavské městské části Staré Město prostor nějak zatraktivnit. Oslovil několik umělců, kteří předložili své návrhy, a nakonec byly vybrány tři sochy: napoleonský voják, Schöne Náci a Čumil. Právě posledně jmenovaný vyvolal obrovské nadšení a stal se hitem. Od té doby do Bratislavy proudí davy domácích i zahraničních turistů, aby si s bratislavským „podivínem“ pořídili fotku.

Když budete stát blíž u sochy, určitě Vašemu oku neunikne fakt, že má značně ošoupanou čepici. Je pro to velmi jednoduché vysvětlení. Turisté i místní totiž věří, že pokud se jí dotknete, přinese Vám to štěstí. Těžko říct, zda je to pravda, podle mnohých je to jen výmysl. Ale stojí za to to vyzkoušet a dotknout se, vždyť co kdyby to přece jen vyšlo?

Dodnes kolují různé spekulace a fabulace o tom, kdo vlastně Čumil je. Od historek o vojákovi přes komunistického patrona Bratislavy až po jeden z nejčastěji kolujících příběhů mezi místními. Podle něj byl Čumil dělník pracující v kanálu, který si krátil pracovní dobu sledováním kolemjdoucích. A jeho tajemný úsměv připisují tomu, že ze své „nenápadné“ polohy nahlíží dívkám pod sukně. Podle slov autora sochy však nejde o nikoho konkrétního, je to prostě jen obyčejný bratislavský zvědavec. Připomíná mu totiž období starého korza, které jako teenager navštěvoval. Úsměv sochy má vyjadřovat pohodu a dobrou náladu, která v tehdejší době na korzu panovala.

Pokud jste v Bratislavě byli doposud jen kvůli práci, nákupům či odletu na dovolenou, zkuste si tentokrát udělat výlet jako praví turisté. Zarezervujte si ubytování v Bratislavě, případně přímo na stránce městské části ubytování Bratislava Staré Město, a vydejte se po stopách bratislavských atrakcí a památek. Bratislavská zoologická zahrada, majestátní Bratislavský hrad či známá Michalská brána, to je jen pár známých lákadel. Ta méně známá najdete, když se budete toulat uličkami, hledat zastrčené kavárničky a jíst místní úžasný street food.

Pro někoho podivín, pro jiné ikona hlavního města Bratislavy. Tak lze nazvat Ignáce Lamára. Nevíte, o kom je řeč? I přes těžký osud se tento věčně usměvavý muž ve fraku, s cylindrem a hůlkou stal předlohou sochy, která zdobí ulice Starého Města. Legendární socha v centru Bratislavy uctivě a s úsměvem zdraví všechny kolemjdoucí.

Schöne Náci, vlastním jménem Ignác Lamár, zdravil kolemjdoucí v ulicích Bratislavy více než 40 let. Ačkoliv ho v životě postihl těžký osud – opustila ho matka a otec, se kterým se staral o nemocného bratra, zemřel brzy – Schöne Náci se nikdy nevzdal úsměvu a životem se probíjel jako skutečný gentleman. Rodák z Bratislavy, narozený ještě v dobách Rakousko-Uherska, byl otcem zasvěcen do obuvnického řemesla. Po jeho smrti se životem protloukal zejména jako divadelní kulisák. Často navštěvoval představení a od herců přebíral jejich mimiku a gesta, která se postupně stala jeho součástí.

Jeho zálibou byly každodenní procházky městem. Svým vzhledem poutal pozornost a z nenápadného Ignáce se stala legenda Schöne Náci. Věčný elegán si svůj vkus zachoval i navzdory nastupujícím módním trendům. Někteří na něj zvláštně dívali, jiní zase pokřikovali. Ignác vždy reagoval milým a přátelským úsměvem. U mnohých byl oblíbený a stal se součástí Starého Města. Svou životní pouť zakončil v 60. letech 20. století v nemocnici v Lehnicích. Jeho pozůstatky byly později převezeny do Bratislavy a místo posledného odpočinku našel na Ondřejském hřbitově vedle další legendy, známého herce a komika Júlia Satinského.

Vzpomínku na Ignáce připomíná socha v životní velikosti, která je dílem akademického sochaře Juraje Meliše. Projděte se ulicemi Bratislavy, zažijte jedinečnou atmosféru a přijďte i Vy pozdravit Schöne Náciho k Rybářské bráně ve Starém Městě. Při procházce historickou částí hlavního města narazíte na další ikonu. Socha Čumil, známá také jako Man at Work, je jakýsi bratislavský zvědavec vykukující z kanálu. Nemusíte se obávat, že byste o něj zakopli. Už zdaleka Vás upozorní hlouček turistů, kteří se na tomto místě obvykle zastaví a pořídí si pár fotografií.

Jedinečnou atmosféru ucítite i při návštěvě Galerie Michalský dvůr. V bývalém Jesenákově paláci najdete expozice s díly domácích i zahraničních umělců. Neodmyslitelná součást společenského a kulturního života je místem různých akcí. Na prohlídku známých bratislavských památek, jako je Primaciální palác, Dóm sv. Martina či Bratislavský hrad, budete potřebovat více než jen jeden den. Vyberte si tedy z naší nabídky a zarezervujte si ubytování v blízkosti sochy Schöne Náci. Ať už se rozhodnete pro útulný hotel nebo moderný apartmán, věřte, že strávit pár dní v Bratislavě se jistě vyplatí.

Pokud navštívíte okresní město Skalica ležící v Trnavském kraji, určitě si pochutnejte na skalickém trdelníku. Tento symbol města si můžete zabalit i na nenáročnou túru k Rotundě svatého Jiří, která patří k vyhledávaným sakrálním památkám města.

Rotunda sv. Jiří je pro širokou veřejnost bezplatně přístupná od května do září. Původně byla postavena v raně románském slohu. Jde tedy o památku, jejíž vznik můžeme datovat pravděpodobně do 11. století. Postupem času byla přestavěna v gotickém a později barokním slohu. Tato rotunda patří k nejstarším historicko-architektonickým památkám ve Skalici. V minulosti byla využívána jako kostelík s malou přilehlou plochou určenou k pohřbívání zesnulých. Její vrchní část zase sloužila k obraně. Dnes je rotunda zařazena do seznamu národních kulturních památek Slovenské republiky. V rámci jejích vnitřních prostor je nainstalována výstava, kterou si můžete prohlédnout.

Při návštěvě tohoto místa můžete obdivovat okolní přírodu i rotundu. Centrální kruhová stavba je rozšířena podkovovitou apsidou. Při pohledu na ni Vám neunikne ani barokní kupole, přičemž apsida s konchou zůstaly v původní románské podobě. V dějinách města se uvádí, že město Skalica bylo v roce 1372 povýšeno na královské město. V téže době došlo k nadstavbě rotundy nad úroveň hradeb. Bohužel ji v roce 1945 poškodilo vojsko, ale podařilo se ji opravit.

Při vstupu do interiéru Vás uchvátí vzácné nástěnné malby. Jejich stáří se odhaduje na konec 15. století. Můžete si na nich všimnout dvou příběhů z legendy týkající se svatého Jiří, který v té době bojoval s drakem. Tyto výjevy jsou doplněny erby královských rodin. Na historii se nemá zapomínat, a proto byla v prostorách této rotundy nainstalována expozice tematicky zaměřená na představení této stavby a její stavebně-historický vývoj.

Pokud i Vy máte zájem přijet a prozkoumat okolí rotundy, doporučujeme Vám si předem zarezervovat ubytování u rotundy sv. Jiří. Možná se po její prohlídce vydáte i k Mlýnu bratří Pilárikových, kteří se rozhodli obnovit tuto třípatrovou stavbu s elektrickým pohonem. Svá sluncem rozpálená těla zchladíte v bazénech koupaliště Skalica – Zlatnícka dolina. Během léta si můžete užívat i perfektní procházku nebo odpočinek v oblíbené záhorské lokalitě Skalické rybníky. Kromě rybářů si zde na své přijdou i rodiny s dětmi nebo cyklisté. K zajímavým technickým památkám patří také větrný mlýn u Holíče.

Po náročné túře se může dostavit únava, a abyste se nemuseli znepokojovat, co dál, doporučujeme Vám zarezervovat si apartmány ve Skalici. Je to cenově dostupný typ ubytování, který naplní všechna Vaše očekávání. Možná Vás při listování v katalogu zaujme i některá ze samostatně stojících chat Skalica. Výběr ponecháme na Vás. Budeme velmi rádi, pokud se v ubytování budete cítit příjemně a užijete si krásný pobyt.

Nádvoří Evropy je originální urbanistický projekt, který se nachází na jižním Slovensku v Komárně. Centrum města přímo září barvami a tvary. Láká všechny Vaše smysly a Vy nevíte, kam se podívat dříve. Je to mix architektur, stavebních slohů a historie konkrétních evropských zemí. Chtěli byste poznat Evropu, ale bojíte se létání, v autě je Vám těsno a dlouhé cesty vlakem ve Vás vyvolávají paniku? Pojďte tedy do Komárna, zde máte Evropu jako na dlani.

Základní kámen byl položen v únoru roku 1999. Na ploše 6 500 m2 zde najdete více než 40 budov, které reprezentují jednotlivé země starého kontinentu. Různé barvy, tvary a velikosti oken, věže i věžičky, arkýře i rozmanitá schodiště, fontány a místy zeleň. Budovy Walesu, Transylvánie, Vatikánu, Islandu či Grónska vedle sebe. Nedaleko nich sochy patronů a panovníků Matyáše Korvína, Marie Terezie, Ludvíka Velikého z Anjou či Zikmunda Lucemburského. Zdá se Vám to jako pořádně divoká směs? Na první poslech určitě ano. Toto místo Vás však hned při první návštěvě úplně okouzlí.

Projděte se vydlážděným náměstím, dejte si kávu před některou místní kavárnou nebo se posaďte na lavičku u fontány Milénium. Děti nechte pobíhat kolem a užívejte si plnými doušky atmosféru místa. To, co Vám na první pohled může připadat jako rušivé a nekombinovatelné, Vám po chvíli přijde jako dokonalá souhra detailů jednotlivých slohů, které reprezentují téměř všechny evropské země.

Toto architektonické veledílo v sobě nese i silné poselství. Poukazuje na to, že i když je každá země odlišná, máme k sobě blízko. I když máme odlišné názory, vyznáváme stejné hodnoty. Chceme být sjednoceni, ale nepřijít přitom o svou jedinečnost. Všichni jsme předurčeni k tomu, abychom navzájem spolupracovali, utužovali soudržnost a zaměřovali se na stejné cíle.

Přijďte si i Vy užít jedinečný pohled na unikátní Nádvoří Evropy. Zalíbí se zde malým i velkým, umělecké duše na nádvoří načerpají inspiraci k tvorbě. Nechte se opanovat atmosférou a užívejte si sladké nicnedělání při sezení na lavičkách. Sledujte přitom budovy, lidi, vnímejte okolí. Nabije Vás to zvláštní energií, ze které budete čerpat ještě dlouho po návratu domov. Vyčleňte si na návštěvu alespoň pár dní. Nejlepší je najít si stylové ubytování u Nádvoří Evropy a každé ráno začít voňavou kávou a čerstvým pečivem z místní pekárny. Zarezervujte si pobyt na stránce ubytování Komárno a výlet může začít.

Představujeme Vám skvost kulturně-historické pokladnice Komárna. Budova Dôstojníckeho pavilónu je jedna z největších a bezpochyby i nejkrásnějších památek města. Nachází se přímo v centru, na Župní ulici, nedaleko nábřeží Dunaje. Architektonicky zajímavá budova pochází z poloviny 19. století. V současnosti je sídlem několika institucí. Návštěvníky však láká zejména svými zajímavými architektonickými prvky a otevřeným nádvořím, poskytujícím prostor pro oddech a příjemnou městskou rekreaci.

Majestátní budova Dôstojníckeho pavilónu vo Vás vyvolá dojem, že stojíte při staroněmeckém hradě. Byla totiž postavená v anglickom novogotickom slohu. Její nejzajímavějším architektonickým prvkem jsou mohutné nárožní věže s překrásnou exteriérovou výzdobou. Na hlavním portálu si můžete všimnout nápis „Viribus Unitis“. V překladu znamená „V jednotě je síla“. Tímto heslem se proslavil císař František Josef I. Součástí přízemí je terasa orientovaná ke komárňanské pevnosti.

Není náhodou, že historická budova nese právě pojmenování Dôstojnícky pavilón. Překrásná stavba byla ve skutečnosti vybudována pro potřeby cisárskej a kráľovskej armády. Od 19. století tu byly situovány byty pro důstojníky a jejich rodiny, ke kterým příslušelo i velké důstojnické kasino. Dnes najdete v interiéru budovy prostory univerzity, knihovny, policie, ale i bary či restaurace. Oblíbeným místem návštěvníků je nádvoří, poskytující prostor pro příjemný relax v pěkném městském prostředí.

Během návštěvy města Komárno si určitě kromě prohlídky Dôstojníckeho pavilónu nenechte ujít ani nedalekou Pevnosť Komárno. Možná jste ani netušili, že jde o najrozsiahlejšie opevnenie v strednej Európe. Vidět byste rozhodně měli i jedinečný urbanistický projekt, barvami zářící Nádvorie Európy. Jiný druh rekreace nabízí místní termálne kúpalisko a galéria Limes, situovaná v prostorách někdejšího františkánského vojenského kostela.

Pokud Vás městské zajímavosti nadchnou natolik, že se v Komárně rozhodnete strávit příjemný víkend, určitě Vám doporučujeme rezervaci ubytovania v blízkosti Dôstojníckeho pavilónu. Chaty Komárno Vás jistě potěší kombinací soukromí a výbornou dostupností atrakcí v okolí. Na našem portálu však určitě najdete i zajímavou nabídku oblíbených penziónov v Komárne i moderních apartmánov. Stačí si jen vybrat a připravit se na pobyt plný zážitků.

Románská rotunda kruhového půdorysu s vnitřní apsidou stojí na místě dnes již zaniklého premonstrátského klášterního komplexu v obci Bíňa na jižním Slovensku. Předpokládá se, že tato svatyně byla postavena kolem roku 1200 a sloužila jako baptisterium – tedy místo křtu dospělých. Její interiér zdobí nádherné fresky z období 13. a 14. století. Ojedinělé stavební řešení rotundy nemá na Slovensku obdobu. Vnitřní stěny jsou členěny dvanácti výklenky s polokruhovým zakončením, což symbolizuje dvanáct vyslanců Boha.

Cihlová válcovitá stavba má vnitřní průměr 720 cm a její zdi dosahují tloušťky až jeden metr. Střecha ve tvaru kopule je zakončena apoštolským dvojkřížem sv. Štěpána. Základy rotundy jsou budovány z neobvykle vytesaných lomových kamenů, které jsou spojovány vápennou maltou a hlínou s úlomky cihel. V listinách z roku 1683 se zmiňuje, že svatyně byla značně poškozena a více než 70 let chátrala. K její obnově se přistoupilo až v roce 1755, kdy byla upravena do barokního slohu. O datování tohoto neobvyklého svatostánku se proto dlouho diskutovalo. Její pravý románský původ byl objeven až náhodou. Po bombardování během 2. světové války v roce 1945 opadala barokní omítka a odkryla původní středověké zdivo.

Krátce po válce, v roce 1954, se začalo s renovací originálních románských prvků a realizovala se i komplexní památková obnova. Odkryla se románská okna, přičemž ta novější – barokní se zazdila. Po odstranění barokního pláště se odkryly románské malby neobyčejně vysoké umělecké a technické úrovně. Jde o zachované fragmenty fresky znázorňující skupinu dvanácti apoštolů. Postavy vysoké přibližně jeden metr jsou laděny v jemných odstínech světle okrové, zlatookrové, šedo-zelené, blankytné a růžové barvy. Tváře Božích zvěstovatelů jsou ušlechtilé a vyzařuje z nich hluboké duchovno. Renovace odkryla i část votivního obrazu znázorňujícího adorujícího rytíře – křižáka. Z románských architektonických prvků se v původním stavu zachoval portál umístěný na jihovýchodní straně, kruhové okno v západní části a tři štěrbinová okna orientovaná na východ.

Rekonstrukce se dočkala i vnější omítka, u níž se použil stejný postup hlazení jako při její výstavbě ve 12. století. Na vyhlazení omítky byl použit kovový nástroj zahřívaný v ohni, čímž došlo k připecení omítky tímto rozžhaveným kovem. V roce 2006 se při archeologickém výzkumu odhalila část románské plastiky v podobě části hlavy lva, který zřejmě stál před portálem do klášterního kostela. Přímo pod základy byly objeveny hroby z dob Velké Moravy.

Součástí areálu je dnes již neexistující kaple sv. Kateřiny a dvojvěžový gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Po exkurzi této neobvyklé sakrální stavby si to namiřte rovnou do bazénů Termálního koupaliště Vadaš a dopřejte si pravé letní osvěžení. Pokud už pokukujete po letní dovolené, na nic nečekejte a ubytování v okolí rotundy dvanácti apoštolů si zarezervujte už dnes. Ubytování Bíňa nabízí množství prostorných chat, do kterých se vejde celá rodina. A pokud se Vám ve štúrovském aquaparku zalíbilo, neváhejte a vyhledejte si ubytování v soukromí či apartmány přímo v jeho blízkosti.