Památníky na Slovensku

Dominantní budova ve městě Martin je místem slovenského národního kulturního spolku a zároveň již druhým sídlem Matice slovenské. Součástí je překrásný udržovaný park s bustami historických osobností, které svou kulturní, uměleckou či vědeckou činností obohatily historii Slováků. Přijďte si osvěžit své vědomosti z historie a nechte se poutavým výkladem vtáhnout do dějin Slovenska. Před vstupem Vás přivítá ocelová socha „Matica slovenská“, která je dílem národního umělce Jána Kulicha. V historické budově, kde Matica slovenská sídlí, si můžete vyslechnout krátkou, přibližně půlhodinovou přednášku. Součástí sídla však nejsou muzejní expozice.

Matica slovenská nabízí možnost návštěvy expozic a muzejních výstav na svých pracovištích. Původní sídlo, tzv. 1. budova Matice slovenské, postavená z darů Slováků podle projektu Jána Nepomuka Bobuly, je národní kulturní památkou. Její návštěvu by neměli vynechat milovníci literatury. Najdete v ní stálou expozici Slovenského národního literárního muzea. Expozice v Domě Jozefa Cígera Hronského v Martině je zase umístěna ve spisovatelově domě, kde přibližuje jeho život a dílo. Dokumenty, kresby a literární díla nejvýznamnějšího představitele popřevratové literatury Vás vtáhnou do života nadaného umělce, který svůj talent uplatnil nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Poznejte Jozefa Cígera Hronského přes moderní panelovou výstavu s názvem „Jozef Cíger Hronský Život bez oddechu“, která Vás očaruje svým provedením. V domě spisovatele sídlí Krajanské muzeum, které sdružuje Slováky v zahraničí se slovanskými Maticemi. Kromě expozice k životu a dílu Hronského se věnuje vydavatelské, kulturní a propagační činnosti.

Vznik Matice slovenské se datuje do druhé polovice 19. století. V minulosti poskytovala podporu slovenským studentům a vědcům ve formě stipendií, půjček či navazovala nová domácí i zahraniční spolupráce a kontakty. Za jejím vznikem a činností stojí mnohé významné slovenské osobnosti jako Michal Miloslav Hodža, Jozef Miloslav Hurban, Ján Francisci, Štefan Marko Daxner, Viliam Pauliny-Tóth, Adolf Dobriansky a jiní. Matica slovenská zastřešuje sběratelskou a vydavatelskou činnost, vytváří podmínky pro všestranné vzdělávání a podporuje kulturní aktivity pro plnohodnotný společenský život. Každý třetí rok organizuje Matica slovenská Matiční světový festival slovenské mládeže, kde se scházejí mladí z celého světa.

Vydejte se prozkoumat slovenskou historii do města Martin. Nahlédněte do dějin budování slovenské kultury. Věřte, že návštěva některé z expozic či poutavý výklad okouzlí nejen milovníky historie. Pokud Vás láká poznat kousek umění, využijte čas strávený v Martině a nevynechejte Turčianskou galerii – Župní dům. Zajímavá místa mohou zpříjemnit Vaši dovolenou i během lyžování v lyžařském středisku Martinské hole. Máte raději teplejší dny? Využijte letní čas, kdy Vás po prohlídce města zchladí koupaliště Sunny Martin. Nezapomeňte, že okolní příroda v regionu Turiec nabízí velkolepé výhledy z fatranských vrcholů. Navštivte Národní park Malá Fatra nebo Národní park Velká Fatra a aktivním relaxem potěšte své tělo i mysl. Vyberte si z široké nabídky, zarezervujte si ubytování v okolí Matice slovenské. Penzion, apartmán nebo malebná dřevěnice budou Vaším útočištěm pro odpočinek po aktivně stráveném dni v Martině.

Slavín je památník padlým sovětským vojákům, kteří padli v bojích 2. světové války na území Západního Slovenska. Je jediným funkčním vojenským hřbitovem v Bratislavě, v městské části Staré Město. Nachází se na předhůří Malých Karpat a zejména díky nádhernému výhledu od památníku je toto místo velmi častým cílem procházek. V roce 1962 byl Slavín prohlášen národní kulturní památkou.

Památník stavěli v letech 1957–1960, jeho slavnostní odhalení připadlo na den 15. výročí osvobození města Sovětskou armádou. Bylo to 4. dubna 1960. Výtvarné řešení památníku je dílem slovenského sochaře a architekta Jána Svetlíka, který na něm pracoval s kolektivem několika dalších výtvarníků. Koncepce památníku byla citlivě vsazena na místo, kde se již v době jeho výstavby nacházely hroby padlých vojáků, jejichž polohu monument plně respektuje. Celkem na Slavíně našlo místo svého posledního odpočinku 6 845 vojáků, na hřbitově v okolí památníku dalších přibližně 7 000 vojáků Rudé armády.

Monument o celkové výšce 52 m sestává z několika částí. Vstup tvoří schodiště, v okolí je několik soch a sousoší. Ty umocňují celý Váš vjemový účinek prohlídky až po přechod k samotnému obelisku. Centrální část památníku je obřadní místností. Její součástí je 39,5 m vysoký obelisk. Na jeho vrcholu se tyčí 11metrová socha z dílny sochaře Alexandra Trizuljaka. Zobrazuje sovětského vojáka vztyčujícího vlajku. Jen hrudník vojáka má impozantní šířku 1,8 m, rozpětí jeho rukou je 5 m.

Za dob sovětského Československa bylo podmínkou každé návštěvy zahraniční delegace přijít na Slavín a poklonit se. Momentálně to už sice podmínkou není, ale častokrát bývá i neoficiálně navštěvován zahraničními státníky, zejména ze zemí bývalého Sovětského svazu. Nejčastěji však v jeho okolí potkáte domácí či zahraniční turisty, kteří si přijdou užít úžasný výhled na celé město.

Památník vyvolává smíšené pocity. Na jedné straně jsou Slováci vděční vojákům, kteří porazili nacisty v roce 1945, a upřímně projevují těmto obětem úctu. Avšak na druhé straně jsou vůči nim zatrpklí kvůli sovětskému převzetí moci nad Československem (1948) a vpádu vojsk Varšavské smlouvy (1968). Ať ve Vás při pohledu na památník převládá kterýkoli z těchto pocitů, jeho impozantní vzhled mu musíte uznat.

Pokud jste na Slavíně ještě nebyli, je načase to změnit. Krásné okolí místa, precizní zpracování památníku a celkový klid, který zažijete během procházky, jsou kouzelné. Kromě toho má Staré Město svůj vlastní šarm, který je třeba alespoň jednou zažít. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Slavína a přijďte si do našeho hlavního města užít toulky uličkami i návštěvy známých bratislavských atrakcí.

Na vrchu Háj, který se ve výšce 748 m n. m. tyčí nad městem Liptovský Mikuláš, se nachází lesopark Háj-Nicovô. Je to oblíbená kulturně-odpočinková zóna a časté místo návštěv místních obyvatel, jelikož se z jeho vrcholu naskýtá krásný panoramatický výhled. Vysoké Tatry s nezaměnitelným Kriváněm, Západní Tatry a Chočské vrchy uvidíte na severozápadní straně. Západní strana odkrývá Velkou Fatru, jižní zase hřeben Nízkých Tater. Dominantou výhledu je výjimečný pohled na Liptovský Mikuláš i vodní nádrž Liptovská Mara.

Dominantou vrcholu je vojenský památník a hřbitov Háj-Nicovô. Odpočívá zde více než 1 350 padlých hrdinů. Jejich hroby jsou rozmístěny po stranách monumentálního schodiště. Hned u spodních schodů se nacházejí sousoší, jedno se symbolikou míru a vítězství, druhé s přísahou na bojovou zástavu. Po vystoupání na poslední schod se dostanete přímo před dominantu památníku, pylon s několika reliéfy a pěticípou hvězdou na vrcholu.

Na vrchol Háje se dostanete po asfaltové Cestě generála R. Kuny, která je známá také jako Cesta hrdinů. Je po ní povolen vjezd pro osobní auta i kola, ale potkáte na ní i chodce a častokrát maminky s kočárky. V zimě cesta není udržovaná. Mezi místními je však velmi oblíbená lesní trasa přes naučnou stezku Příroda a krajina, která kopíruje stezku Vojenská historie. Kromě procházek, poznávání přírody a historie se na Háji dá dělat i mnoho jiného. Sportovat, strávit s dětmi čas na originálním dřevěném hřišti, ale nachází se zde i první ekologická broková slovenská střelnice.

Naučná stezka Příroda a krajina má délku 1,3 km, převýšení je 140 m a označuje ji zelená turistická značka. Výstup na Háj touto stezkou představuje procházku po hlubokomořském dně. Liptov byl před více než 45 miliony let zalit mořem, o čemž svědčí různé zkameněliny. V hmyzím domečku můžete obdivovat fascinující svět hmyzu, cestou k němu však nejdříve projdete smíšeným lesem s raritním kouskem. Je jím topol černý, který je starý více než 100 let. Závěr stezky je sladkou tečkou na konec, nacházejí se zde totiž schody času. Ukazují průřez geologickým podložím Liptovské kotliny až do doby před 460 miliony let.

Naučná stezka Vojenská historie má délku 0,47 km a jedná se o rovinatou procházku po červené turistické značce. Naučné tabule informují o vojskách a zbraních, ale i následné obnově zpustošeného území. Probíhaly zde totiž krvavé boje 2. světové války. Pietní areál, ke kterému naučná stezka vede, byl zpřístupněn v roce 1961 spolu s památníkem a hřbitovem. Je místem posledního odpočinku obětí bojů, od roku 2018 je taktéž Pomníkem novodobým válečným veteránům. Ten je zde jako památka na vojáky, kteří zahynuli během plnění pracovních úkolů v zahraničních misích a operacích.

Na vrchol Háje se dá i vyběhnout, dokonce jsou zde dvě trasy pojmenované po známých slovenských sportovcích, rodácích z Liptovského Mikuláše. Modrá trasa vodního slalomáře Michala Martikána má délku 5,3 km, převýšení 175 m. Žlutá trasa sjezdové lyžařky Petry Vlhové má délku 3,3 km, převýšení 140 m. Obě trasy se řadí ke středně náročným. Územím vede taktéž regionální cyklotrasa.

Být na Liptově znamená být v obklopení krásné přírody a mnoha možností vyžití. Lesopark Háj-Nicovô Vám nabízí úžasné výhledy, nenáročnou túru a poznání další části naší historie. Stránka ubytování Liptovský Mikuláš se Vám postará o nocleh, stránka tipy na výlet Liptov zase o možnosti trávení volného času během Vašeho pobytu.

Pokud se vydáte z obce Terchová směrem do Vrátné doliny, monumentální socha Juraje Jánošíka zaručeně upoutá Vaši pozornost. Dominanta vyrobená z ušlechtilého ocelového plechu s pozoruhodnou výškou 7,5 m je součástí památníku věnovaného slavnému terchovskému rodákovi. Situována je na návrší po levé straně Vrátňanské cesty. Zde se Jánošík dodnes velkolepě vypíná nad terchovským lidem jako ochránce spravedlnosti a práv slabších.

Socha Jánošíka je oblíbeným výletním cílem dovolenkářů a návštěvníků obce. Dostanete se k ní příjemnou procházkou z centra Terchové za necelých 20 minut. Nenáročná stezka je vhodná i pro rodiny s dětmi a aktivní seniory. Na návrší si kromě bezprostřední blízkosti monumentální sochy vychutnáte i překrásný výhled na celé terchovské údolí. Podívejte se na Terchovou z perspektivy jejího největšího rodáka, slavného Juraje Jánošíka.

Jánošík na návrší nad obcí drží ochrannou ruku již od roku 1988. Památník byl postaven u příležitosti 300. výročí jeho narození a slavnostně ho odhalili během místního folklorního festivalu Jánošíkove dni. Impozantní socha je dílem akademického sochaře Jána Kulicha. Pozornost poutá nejen ohromnou výškou, ale i ocelovou konstrukcí, která při vhodných podmínkách odráží sluneční paprsky. Můžete si tak bez patosu říct, že krása Jánošíka Vás v Terchové doslova oslnila.

Při svých toulkách rodnou obcí slavného zbojníka určitě nemiňte památník věnovaný hrdinovi, na kterého jsou Terchované obzvláště hrdí. A když si dosyta vychutnáte výhled na okolí z téměř ptačí perspektivy, vydejte se poznávat místní přírodu zblízka. Udělejte si túru do Jánošíkových děr nebo na nejvyšší vrchol pohoří Malé Fatry, na Velký Křiváň. Výstup na jeho skalnaté štíty si můžete v první části usnadnit cestou lanovkou, která Vás z Vrátné vyveze na Chleb. Nebo se raději necháte pozvat na procházku naučnou stezkou k Rozhledně Terchovské srdce? Příroda Národního parku Malá Fatra se Vám určitě postará o jedinečné zážitky. Zarezervujte si už teď ubytování v blízkosti sochy Jánošíka přes náš portál. Kapacita chat a chalup v Terchové se velmi rychle vyprodává.

Podzim roku 1944 se do národních dějin zapsal bitvou o Dukelský průsmyk. Dukelské bojiště se pro svůj historický význam stalo národní kulturní památkou. Jeho dominantou a symbolem úcty padlým vojákům je monumentální památník na Dukle. Nachází se v katastrálním území obce Vyšný Komárnik v okrese Svidník, nedaleko hraničního přechodu do Polska. Přírodní areál s vojenským muzeem je jedním z nejnavštěvovanějších míst tohoto regionu.

Památník Československého armádního sboru byl vybudován vládou Československé republiky v roce 1949. Jeho autorem je architekt Josef Grus. Pomník tvoří vysoký věžovitý objekt tvaru komolého jehlanu a kolumbárium. V kolumbáriu je uložena prsť ze všech bojišť československé armády. Jeho portál zdobí reliéfy znázorňující bojovou cestu vojska. Památník spolu s obřadní síní dosahuje výšky 28 m. V původním provedení byla součástí památníku socha československého vojáka vzdávajícího poctu svým mrtvým spolubojovníkům a státní znak. Tyto byly v roce 1964 odstraněny a památník byl doplněn o bronzové sousoší od umělce Jána Kulicha.

K památníku vede kolonáda s bronzovými tabulemi obsahujícími jména 1 256 příslušníků československé armády, kteří padli v bitvě o Dukelský průsmyk. Pomník uzavírá jižní stranu vojenského hřbitova. Je zde pohřbeno 565 příslušníků sboru. Součástí areálu Dukelského bojiště je vojenské přírodní muzeum. Návštěvníkům bylo zpřístupněno v roce 1959 s prezentací bojové techniky, dělostřeleckých palebných postavení, bunkrů vojenských jednotek a velitelského stanoviště. Jeho součástí je Údolí smrti s osazenou vojenskou technikou. Severovýchodní část areálu tvoří alej Hrdinů Dukly. Jsou zde umístěny busty 15 hrdinů armády Sovětského svazu.

Součástí Dukelského bojiště je kromě monumentálního památníku také žulový pomník Rozpuknuté srdce. Nachází se u cesty, asi 200 m od státní hranice. Postaven je na místě tragické smrti generála, jehož auto najelo na nástražnou minu. Asi 100 m dále je umístěna žulová plastika zobrazující ruku vojáka zneškodňující protitankovou minu. Přímo u státní hranice stojí impozantní 52 m vysoká rozhledna. Postavena byla na místě původní pozorovatelny velitele vojsk a nabízí výhled na panorama bojiště na slovenské i polské straně. Ve vstupní hale najdete audiovizuální zařízení, které Vám poskytne bližšie informace o Karpatsko-dukelské operaci.

Pokud budete projíždět regionem Šariš, určitě se zastavte i na tomto jedinečném místě vzdávajícím hold hrdinům našich dějin. Prohlídku památníku a vojenského muzea pod širým nebem spojíte s návštěvou dřevěného kostelíka sv. Kosmy a Damiána a skvostného dřevěného kostela v Nižném Komárniku. Okolí nabízí celé spektrum takových dřevěných sakrálních památek. Pokud je chcete všechny navštívit, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti památníku na Dukle. Můžete si vybrat z ubytování ve Vyšném Komárniku nebo z nabídky ubytování ve Svidníku. Na našem portálu zajisté najdete to pravé zařízení pro svůj aktivní pobyt s dobrou dostupností k místním zajímavostem.

Národní hřbitov v Martině, který byl založen koncem 18. století, byl původně obyčejným obecním hřbitovem. Až pohřbem Karola Kuzmányho, našeho významného spisovatele a prvního předsedy Matice slovenské, začala tradice pochovávání významných osobností. Hřbitov tak začal měnit svůj charakter a nabývat většího významu. Věděli jste, že Národní hřbitov patří v Martině mezi nejnavštěvovanější místa?

Druhou významnou událostí byl pohřeb štúrovského prozaika Jána Kalinčiaka v roce 1871. Od té doby se na přání mnoha osobností ze sfér politiky, vědy i kultury začali na Národním hřbitově pochovávat národní buditelé, vědci, herci, vynálezci a další důležité osobnosti Slovenska. Po roce 1918 sem byly převezeny ostatky Martina Kukučína, Janka Kráľa, Pavla Socháně, Karola Plicky a dalších. Místo svého posledního odpočinku zde našly i četné osobnosti kulturního a politického života, které žily v exilu.

Národní hřbitov je situován v městské památkové zóně a najdete ho na rozcestí ulic Sklabinská a Šoltésové, které se spojují u jeho hlavního vchodu. Hned u vstupu najdete informační tabule s návštěvním řádem a seznamem pochovaných osobností. Svou úctu zde můžete vzdát až 400 významným osobnostem slovenského kulturního a společenského života.

Najdete zde také památník olympioniků, který je symbolickým pietním místem, kde si mohou lidé uctít památku našich vynikajících sportovců – olympioniků. Na tabulkách jsou vyryta jména našich olympijských medailistů. Národní hřbitov, který je vyhlášenou národní kulturní památkou, můžete navštívit během celého roku. V případě zájmu si můžete zarezervovat prohlídku hřbitova s lektorem, kterou zajišťuje Literární muzeum Slovenské národní knihovny.

Pokud jste nadšenci do historických památek, zůstaňte v Martině pár dní a poznejte toto výjimečné, historií i kulturou protkané město. Zarezervujte si Váš víkendový pobyt ještě dnes. Ubytování nedaleko Národního hřbitova najdete na naší podstránce ubytování Martin. Udělejte si s rodinou výlet a navštivte Hasičské muzeum, kde máte jedinečnou možnost vidět nejen historická hasičská vozidla, ale i unikátní sbírku hasičských uniforem z celého světa. Nastartujte auto a odvezte se do Muzea slovenské vesnice, které je největší národopisnou expozicí v přírodě na Slovensku. Najdete ji v Jahodníckych hájích, v jihovýchodní části Martina. V zimním období vsaďte na známé lyžařské středisko Snowland Valčianska dolina, které je svými službami zaměřeno zejména na rodiny s dětmi. Přejeme Vám ničím nerušenou dovolenou, přesně podle Vašich představ.

Znáte slavnou sochu Ježíše Krista v Rio de Janeiru? Je proslulá po celém světě a dlouho byla nejvyšší sochou Ježíše na světě. Věděli jste, že na Slovensku máme její kopii? Opravdu máme. Na Oravě nad vesničkou Klin v okrese Námestovo se zvedá k nebesům socha Ježíše Krista. Je třetí kopií známé brazilské sochy v Riu a určitě se Vám ji vyplatí navštívit.

Socha Ježíše Krista se tyčí na kopci Grapa v nadmořské výšce 686 m n. m. Je dílem místního lidového řezbáře Petra Ganobjaka, který na ní začal pracovat v listopadu 2008. Financována byla panem Jozefem Srokou a stojí na pozemku rodičů kněze Floriána Volfa. Železnou konstrukci pro sochu vyrobil umělec ve své dílně. Poté ji zalili betonem a vynesli na kopec. Zde jen s pomocí sekery a motyky sochař Ganobjak sochu Ježíše Krista vytesal.

Toto vskutku nádherné umělecké dílo má výšku 9,5 metru. Socha roztahuje ruce do šířky 7 metrů a ukazuje tak na celou širou Oravu. Hora Grapa poskytuje soše Ježíše Krista ideální místo. Nejenže je vidět z dálky, ale zároveň z vrchu dohlédnete za dobrého počasí na všechny světové strany. Při výstupu se Vám naskytne výhled na Námestovo, známou Oravskou přehradu, Suchou horu, Roháče a dohlédnout můžete až do polského města Zakopané.

Socha Ježíše Krista váží i s podstavcem 23 tun. Je natřena bílou barvou a láká tak turisty už zdálky. Okolí sochy je pěkně upravované. Vysázeny jsou zde ovocné stromy, najdete zde miniamfiteátr, altán i lavičky k odpočinku či modlitbě. Na jaře je socha obklopena květinami a křesťané k ní putují z celého světa. Rok po osazení pod sochou Krista ještě postavili kapli. Později přibyla socha papeže Jana Pavla II., který se sklání v modlitbě před Kristem.

K soše Ježíše Krista v Klinu se dostanete přímo z obce. Projdete kolem fotbalového hřiště a zaparkujete na parkovišti pod horou Grapa. Odtud už vede křížová cesta až na vrchol. Zastavte se a obdivujte krásy přírody a tento úžasný monument, který vznikl rukou člověka.

Orava patří mezi nejkrásnější regiony Slovenska a najdete zde mnoho památníků a zajímavých míst. Na našem portálu jsme pro Vás připravili i další tipy na atrakce v okolí Námestova. Pokud se sem vydáte na dovolenou, nabízíme Vám pěkné ubytování v blízkosti sochy Ježíše Krista a ubytování na Oravě. Určitě si vyberete.

Mezi obcemi Važec a Tatranská Štrba je situován největší německý vojenský hřbitov na Slovensku. Celkově jich na území naší země máme šest, tento je však rozhodně nejkrásnější a nejudržovanější. Je to zejména díky financování německých organizací, které dbají a starají se o důstojný odpočinek padlých vojáků.

Važecký válečný hřbitov se začal budovat na podzim roku 1997, o rok později v říjnu již byl slavnostně otevřen. Rozprostírá se na ploše 2,5 ha v nadmořské výšce 800 m n. m. Aktuálně zde místo svého posledního odpočinku našlo přibližně 6 500 vojáků, kapacita hřbitova je 8 000 hrobů. Pochovaní vojáci bojovali na území středního a východního Slovenska.

Když se ocitnete na hřbitově ve Važci, vyvolá to ve Vás smíšené pocity. Na jedné straně na Vás působí historie místa a pokora vůči vojákům. Na druhé straně úchvatný pohled na panorama Vysokých Tater pohladí po srdci. Úhledně postavené jednoduché granitové kříže v moderním provedení a čistých liniích dodávají pietnímu místu elegantní vzhled.

Na křížích se nacházejí většinou čtyři jména s roky narození a úmrtí. Když se budete mezi nimi procházet, budete v tichosti myslet na veterány, ale i mladé chlapce, bojovníky z 2. světové války. Leží zde dělostřelci i letci, ženisté i vojáci zbraní SS, se jménem i beze jména. Najde se zde i několik masových hrobů.

Hřbitov si v roce 1999 vysloužil cenu Dušana Jurkoviče. Udělil mu ji Spolek architektů Slovenska, který takto ocenil řešení hřbitova z architektonického hlediska. Možná i to je jeden z důvodů, proč sem kromě příbuzných obětí a válečných veteránů často zamíří i turisté či místní z okolních obcí. Klid, který místo vyzařuje, je přímo magický. Ticho totiž léčí jak duši, tak i srdce.

Přijďte i Vy navštívit tento německý vojenský hřbitov ve Važci. Vzdejte hold vojákům, dopřejte duši i myšlenkám svobodu a užijte si krásné výhledy. Abyste byli co nejblíže, navštivte stránku ubytování Važec. Když už budete na pobytu, určitě navštivte i další zajímavá místa v okolí. Mezi ta nejčastěji vyhledávaná patří Važecká jeskyně, Birutova dolinka či blízká obec Východná, ve které se nachází amfiteátr a v něm pravidelně organizovaný folklorní festival ve Východné.

V obklopení vod Oravské přehrady se od roku 1953 nachází Slanický ostrov, také známý pod názvem Ostrov umění. Jeho plocha je 3,5 ha. Když ostrov z dálky uvidíte, na první pohled Vás možná napadne, že působí opuštěným dojmem. Sice na něm nikdo nebydlí, ale pravidelně se po něm procházejí návštěvníci. Jsou zde totiž instalovány expozice Oravské galerie Dolný Kubín, někdy se zde pořádají i letní akce.

Slanický ostrov umění je pozůstatek a památka na zatopenou obec Slanica. Zachoval se z ní kostel Povýšení sv. Kříže, který však nebyl vždy kostelem. Když ho v letech 1766–1769 stavěli, představoval barokní kapli, až v roce 1843 ho přestavěli na kostel se dvěma věžemi a přistavěli k němu zámečnickou kapli. Před ním se nachází pomník Antona Bernoláka, bronzová socha z poloviny 30. let 20. století.

V kostele se nachází expozice z Oravské galerie s názvem „Slovenská tradiční lidová plastika a malba“. Tradiční lidové výtvarné umění vždy patří k typickým prvkům a projevům národní kultury země a jinak tomu není ani na Oravě. Oravské sošky patří ke kultu Panny Marie s původem v polské Haliči. Jejich autoři byli povětšinou umělci-samouci, kteří se při vyřezávání nechávali vést pouze svou vlastní inspirací a zručností. A tak v duchu místních řezbářských tradic vznikla tato malá umělecká díla, která se však bohužel zachovala jen v omezeném počtu.

V exteriéru ostrova se nachází torzo původního hřbitova a lapidárium „Oravské kamenické tvorby 18. a 19. století“. V něm je od roku 1973 instalována expozice oravské kamenické tvorby. Dodnes se jednotlivé reliéfy a sochy světců zachovaly na původních místech, jako jsou hřbitovy, kalvárie, kostely či kaple. Mnohokrát je věřící při speciálních příležitostech ozdobili různými živými barvami či různými korunami a květy z papíru. V bývalé hrobce je instalována expozice „Historie zatopených obcí a budování Oravské přehrady“. Kombinace atraktivity instalovaných expozic spolu s krásnou přírodní scenérií ostrova činí z tohoto místa jedno z nejnavštěvovanějších a nejoblíbenějších kulturních míst Oravy.

Na ostrov se dostanete lodí, která Vás zde vysadí během vyhlídkové plavby po Oravské přehradě. Jedná se opravdu o skvělý zážitek, na který budou dlouho vzpomínat děti i dospělí. Doporučujeme Vám proto najít si ubytování v okolí Slanického ostrova umění a dopřát si dostatek času, abyste mohli poznat tuto oblast z jiného úhlu. Být nadnášen většími i menšími vlnami přehrady je něco, co zkrátka musíte zažít. Zarezervujte si pobyt na stránkách ubytování Námestovo nebo ubytování Orava a přijďte atrakce na Oravě poznávat na vlastní kůži.

Kláštorisko je zřícenina gotického kláštera řádu kartuziánů ze 13. století, kterou najdete při toulkách Spiší, v krásném prostředí Slovenského ráje. Je známo i pod názvy Skála útočiště či Strážný vrch. Nachází se v nadmořské výšce 760 m n. m. v katastru obce Letanovce. Spolu s oblastmi Čingov a Podlesok patří Kláštorisko k nejvýznamnějším střediskům severu Slovenského ráje.

Zakládací listina kláštera se datuje k prosinci 1299. Archeologické nálezy potvrzují, že se zde nacházela stavba hradiště ještě z dob lužické kultury. Podle legendy je klášter trestem za smrt probošta křižovníků v Chmeľově. Měl ho zabít magister Kokoš z významné rodiny Brezovických, který za trest a své vykoupení z takového krvavého zločinu musel založit šest klášterů. Podařilo se mu však založit jen dva. Podle některých historiků však za jeho vznikem stojí něco jiného.

Náhorní plošina Kláštorisko měla svou velmi významnou strategickou polohu. Je z ní totiž výhled na celou Spišskou kotlinu i její okolí. Právě proto si ji za své útočiště vybrali obyvatelé již v pozdní době bronzové (11. století před Kristem), následně ve starší době železné (600 let před Kristom) již na místě postavili i jakousi pevnost. V dobách tatarských vpádů do Uher nastaly pro běžné lidi bída, hlad a utrpení. Spišáci se snažili zachránit své děti a manželky před krutostí Tatarů. Historici se domnívají, že právě lidé, kteří se na skále ukryli a přečkali tak tatarský vpád, postavili na těchto místech provizorní dřevěný kostelík. Za hradbami byl později vybudován klášter jako poděkování za záchranu života.

První byla vybudována kaple severně od kostela, později využívaná jako kapitulní síň. Prostor jižně od presbytáře sloužil mnichům jako sakristie. Po celém obvodu nádvoří byla postavena velká klášterní chodba. Po jejím obvodu se nacházely příbytky mnichů oddělené zídkami. Na velký ambit se v jihovýchodní části napojuje malá klášterní chodba, která stojí naproti společenským prostorám. Právě pro kartuziánský řád je takové rozdělení klášterních chodeb specifické, jelikož se v něm propojuje jejich požadavek na život v samotě, mlčení a přísné askezi. Zlaté období fungování kláštera bylo na přelomu 14. a 15. století.

Na konci 15. století však život kláštera doprovázelo pustošení spojené s ničivým ohněm. Byl napaden husity, později bratříky, kteří našli své útočiště na Marcelově hradě. To mělo za následek přestěhování mnišské komunity do Levoče, kde si postavili nový klášter a krátký čas v něm pobyli. Klášter v Letanovcích se díky návratu mnichů dočkal rekonstrukce v roce 1478. Proběhly nejen nutné opravy, ale i různá vylepšení, vznikly některé slohové architektonické obměny. V roce 1517 byl vybudován v jeho jižní části hospic. Zbytek života kláštera ovlivnily politické změny, zastavování majetků městu Kežmarok, jakož i vyplenění loupeživým rytířem Matějem Bašou. V roce 1543 byl klášter z nařízení Generální kapituly opuštěn a zdemolován.

Ke klášteru se dostanete pěšky z Hrabušic – Podleska přes Průlom Hornádu nebo z Čingova přes Tomášovský výhled. Odvážnější mohou jít i přes osadu v Letanovcích. Areál je dostupný celoročně, v létě je pro zájemce k dispozici i odborný doprovod. Celý prostor Kláštoriska je velmi oblíbenou turistickou destinací. Dokonce se zde nachází i symbolický hřbitov s vystavenými uměleckými díly mladých umělců Spiše. Expozice připomíná osobnosti, které se zasloužily o rozvoj národního parku, ale i vyhaslé životy těch, kteří zahynuli právě ve Slovenském ráji.

Ať už Vás tedy zajímá historie kláštera, nebo Vás láká turistika ve Slovenském ráji, jste zde na správném místě. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Kláštoriska na stránce ubytování Letanovce a přijďte obdivovat nejen krásy této památky, ale i známý Letanovský mlýn či některý z vodopádů Letanovce.

Dominantou lázeňského parku ve Vyšných Ružbachách je Bílý dům hraběte Zamoyského, který se tyčí na skalním útesu. Jeho fasáda je vytesána z bílého travertinu a architektonicky připomíná palác v Monte Carlu. Přijďte si posedět na jeho terasu a odpočiňte si u šálku lahodného čaje. Přitom nasávejte úžasnou lázeňskou atmosféru a klid, který vyzařuje z tohoto překrásného místa.

Polský hrabě Andrej Zamoyski byl nejen majitelem Ľubovnianského hradu, ale patřilo mu i lázeňské městečko a kamenolom na bílý vápenec. Ten se stal stavebním materiálem pro výstavbu Bílého domu. Když hrabě Andrej Zamoyski zemřel, jeho syn Jan se stal jeho právoplatným dědicem. Jan Zamoyski se zanedlouho oženil se španělskou korunní princeznou Isabelou de Borbón a díky spojení těchto dvou šlechtických rodů dochází k mimořádnému rozvoji lázní Vyšné Ružbachy.

Na travertinové kupě podle návrhu architekta Kesselbauera vznikla v roce 1931 exkluzivní budova s restaurací, která se nese v biedermeierovském slohu. Její název je odvozen od bílých travertinových fasád. Na průčelí budovy jsou dodnes znázorněny dva erby – šlechtického rodu Zamoyski a královského rodu Bourbonů.

Uvnitř Bílého domu se nacházela restaurace, noční bar, velká kavárna s terasou a boční salonky, které sloužily jako herna a kulečníkový sál. Hlavní společenskou událostí letní sezóny v tehdejších dobách byl Anna bál, na kterém se setkávala uherská a polská šlechta.

V současnosti slouží Bílý dům jako místo společného stravování lázeňských hostů a příležitostně se pronajímá pro různé společenské akce, jako jsou koncerty či svatby. Vyšné Ružbachy v sobě ukrývají obrovský kus historie. Objevte léčivou sílu Lázní Vyšné Ružbachy, jejichž historie sahá až do 16. století.

Dopřejte si procházku lázeňským parkem, ve kterém je vysázeno množství květin a stromů a zpěv ptáčků přerušuje pouze šum horských pramenů. V letním období Vás určitě příjemně zchladí bazény termálního koupaliště Izabela. Vykoupat se můžete i v unikátním přírodním travertinovém jezírku, které místní nazývají „krater“.

Pokud Vás taková představa láká, neváhejte a zarezervujte si svou vysněnou dovolenou ve Vyšných Ružbachách ještě dnes. Množství kvalitního ubytování v blízkosti Bílého domu najdete na naší stránce ubytování Vyšné Ružbachy. Během svého pobytu si naplánujte výlety do okolí a poznejte další skvělé atrakce v okolí. Přejeme Vám krásný pobyt plný výjimečných zážitků.

Byli jste už někdy v Kežmarku? Pokud ne, přijměte naše pozvání a objevte s námi kousek z jeho bohaté historie. Představujeme Vám Kežmarskou radnici, která patří k nejvýznamnějším historickým památkám města. Od 15. století se nachází přímo ve středu Hlavního náměstí. Ale věděli jste, že původní radnice stála na jedné z nejstarších kežmarských ulic, na místě zvaném Starý trh?

Po vpádu husitů v roce 1433, kdy město částečně vyhořelo, se centrum přesunulo do jiné části, kde vzniklo nové náměstí. Novou radnici se rozhodl postavit v roce 1461 Juraj ze Spišské Soboty. Ta byla po velkém požáru v první polovině 16. století značně poškozena a bylo nutné ji zrekonstruovat. Mistr Kuntz z Kežmarku ji v letech 1541–1555 přestavěl z gotického slohu do renesanční podoby, přičemž její původní vzhled zachoval. Později byla k budově radnice přistavěna věž. Současnou podobu a druhé patro získala radnice až po požáru, který v roce 1922 (údajně) úmyslně založili dva obyvatelé města.

Zajímavostí je, že se pod budovou nachází starý sklep, ze kterého v minulosti vyvěraly prameny vody. Traduje se, že odtud vede úniková podzemní chodba z radnice. Budova radnice je součástí městské památkové rezervace v Kežmarku. 4. prosince 1981 byla zapsána na Seznam kulturních památek Slovenska. V současnosti je radnice sídlem městského úřadu.

Poznejte i další atrakce a historické památky v Kežmarku. Navštivte Kežmarský hrad, kde Vám určitě učarují zajímavé hradní expozice zbraní, středověké lékárny či historických vozidel. Ubytování v okolí Kežmarské radnice najdete na naší stránce ubytování Kežmarok. Potěšte své děti a udělejte si výlet do Aquafun Parku Velká Lomnica. Dopřejte si zasloužený odpočinek a relaxaci ve venkovních bazénech. Vaše děti se do sytosti vyřádí na gigantické skluzavce a dalších nafukovacích atrakcích. Přejeme Vám příjemnou a ničím nerušenou dovolenou.

V novodobých slovenských dějinách je jen málo takových černých kapitol, jakou napsal právě rok 1945. Jedna z nejsmutnějších událostí sklonku druhé světové války se odehrála v obci Nemecká na středním Slovensku. Právě zde dnes stojí památník věnovaný obětem, které zemřely rukama německého komanda a Hlinkovy gardy. Kulturní památka se nachází u hlavní silnice z Banské Bystrice do Brezna. Kromě samotného Památníku Nemecká je zde pro návštěvníky připravena také expozice s názvem Represe nacistů a příslušníků POHG na Slovensku v letech 1944–1945. Vidět zde můžete nejen uniformy příslušníků Hlinkovy gardy, ale i osobní věci obětí, které zde položily svůj život.

V obci Nemecká, v prostorách bývalé vápenky, se v lednu 1945 odehrály tragické události, které v novodobé historii Slovenska nemají konkurenci. Vápenná pec situovaná na rozhraní katastrů obcí Ráztoka a Nemecká se stala němým svědkem vraždění přímých účastníků SNP, jejich rodinných příslušníků, sympatizantů povstání a osob pronásledovaných z rasových důvodů. Oběti zde byly zastřeleny a následně upáleny v plamenech kamenné pece. O život zde během jednoho lednového týdne přišlo více než 900 lidí.

Dnes na tomto krví potřísněném místě stojí Památník Nemecká, označovaný také jako Památník umučených. Kulturní památka patří Muzeu SNP. První část expozice zpracovává obecný úvod, průběh tragické události, představuje návštěvníkům její hlavní aktéry a v neposlední řadě i oběti vraždění.

Druhá část expozice se nachází v samostatné místnosti. Jejím cílem je podrobná prezentace represí na západním, středním a východním Slovensku. Jedna z jejích částí je věnována pokusům o vyhlazení romského obyvatelstva. Mezi nejzajímavější předměty zpřítomňující tragické události patří části uniforem POHG, německé policie a Strany šípových křížů. Obzvláště emotivní součástí prezentace jsou osobní předměty obětí vyhlazování a věci z vypálených domů z obcí Kalište a Kľak.

Vápenka v Nemecké se v roce 1945 ukázala jako strategické místo. Oběti zde byly spáleny a popel z nich spolu s částmi tělesných pozůstatků pohltily vody řeky Hron. Pec jako němý svědek tragédie zde stojí dodnes jako pomyslný zdvižený prst. Obětem represí byl vedle vápenky postaven památník symbolizující plamen pece a klečící ženu.

Pokud při svých toulkách Horehroním zavítáte i do obce Nemecká, Památník umučených určitě neminete. Pochmurnější myšlenky, které se Vám po prohlídce tohoto místa mohou honit hlavou, Vám pomůže zahnat malebná příroda středního Slovenska. Nechte se pozvat do nedaleké obce Predajná a udělejte si procházku k nádherným Predajnianským vodopádům nebo nechte svou mysl pookřát v tajemném podzemí Bystrianské jeskyně. A když si Vás kulturní dědictví a přírodní bohatství tohoto kraje definitivně omotají kolem prstu, najděte si ubytování v blízkosti Památníku Nemecká. Chaty a chalupy na Horehroní přímo lákají k relaxaci v obklopení malebné přírody.

Pokud se právě nacházíte ve Španí Dolině, udělejte něco pro své zdraví a vyrazte na túru na Partyzánskou naučnou stezku. Pod Jelenskou skálou najdete nevelký a dobře ukrytý Partyzánský bunkr Mor ho!, ve kterém během 2. světové války operoval štáb brigády „Pomstiteľ“. Bunkr za své pojmenování vděčí ilegálnímu odbojovému časopisu, který se zde společně s různými agitačními letáky tiskl v období potlačení Slovenského národního povstání na přelomu let 1944 a 1945.

Zavzpomínejte si na těžké období války a navštivte Staré Hory, které byly důležitou součástí tzv. Partyzánské republiky. Také se zde nacházela strategická telefonní centrála, která zajišťovala komunikaci mezi jednotlivými partyzánskými skupinami. Na tuto rozhodující etapu v historii našeho národa nesmíme nikdy zapomenout.

Bunkr Mor ho! je jednou ze zastávek partyzánské naučné stezky. Dostanete se k němu po neznačené odbočce z červeně značené turistické trasy, velmi úzkou pěšinou, která vede skrze hustý les a křoví. Bunkr prošel rekonstrukcí a dnes je volně přístupný veřejnosti. Najdete u něj i pamětní desku, která připomíná jeho někdejší význam.

Špania Dolina, která je výchozím bodem k bunkru, se nachází na rozhraní Nízkých Tater a Velké Fatry. Objevte další krásy tohoto regionu a zarezervujte si svou dovolenou ve Španí Dolině ještě dnes. Širokou nabídku ubytování v okolí partyzánského bunkru Mor ho! najdete na naší stránce ubytování Špania Dolina. Dalším skvostem, který najdete přímo v obci, je unikátní Hornický orloj, který byl v roce 2004 postaven na počest horníků a havířů z této oblasti. Špania Dolina láká turisty i v zimním období. V lyžařském středisku Šachtičky na Vás čeká 14 km perfektně upravených tratí s nádherným výhledem na Nízké Tatry. Na své si zde přijdou začátečníci i zkušení lyžaři. Přejeme Vám skvělou dovolenku plnou výjimečných zážitků.

Některé památky zanechají v lidech po jejich návštěvě silné pocity. K jedněm takovým patří Kalište – osada vyhlášená národní kulturní památkou, která se nachází u Banské Bystrice. Partyzánská republika Kalište byla oblastí na jižních svazích Nízkých Tater, kterou dlouhodobě kontrolovali partyzáni.

Těžko bychom dnes hledali stopy o vývoji této osady. Vesnička mírně učupená mezi jehličnatými lesy sama vypovídá o kruté pravdě. Již při návštěvě této osady pochopíte, co hrozného se zde stalo. Na vlastní oči uvidíte vypálené a zbořené domy, hřbitov, dva domky s kapličkou a strom nad hrobem padlých partyzánů. Právě ve dvou již zrekonstruovaných domech je zpřístupněna expozice Muzea SNP s názvem Partyzánská republika.

Vesnice Kalište byla během druhé světové války tzv. centrem partyzánské republiky. Místní lidé ji oduševněle podporovali, protože díky partyzánům viděli naději v lepší zítřky. To se však nelíbilo Němcům, a tak 18. 3. 1945 vesnici vypálili a místní zavraždili. Nezůstala zde téměř žádná živá duše. I proto, aby se na tuto zkázu z doby před mnoha lety nezapomnělo, je Partyzánská republika Kalište vysunutou expozicí Muzea SNP v Banské Bystrici. Život v této obci nebyl jako v jediné na Slovensku nikdy obnoven.

Každoročně si památku padlých z této obce připomínají na oslavách výročí SNP v Banské Bystrici. Pokud se vydáte přímo do osady, životem obyvatel Kaliště Vás provede 17 informačních tabulí, které jsou součástí naučné stezky umístěné po celém areálu. Do osady se můžete dostat přímo z Donoval pěšky po žluté turistické značce nebo po cyklotrasách, které vedou okolními obcemi. Případně zvolte příjezd autem přes Moštenici. Pokud se vydáte do osady hned zrána, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování u Partyzánské republiky Kalište.

O něco lepší pocity ve Vás zanechají jiné atrakce v Banské Bystrici a jejím okolí. V letním období je fajn koupání v Aqualandu – plážovém koupališti. Nebo si v rámci dovolené v Banské Bystrici naplánujete prohlídku hvězdárny? Nezapomínejte, nejlepší vzpomínky na dětství vznikají, když je výlet delší a ubytování útulné. Zvolte si tedy apartmán v Banské Bystrici. Pokud přijedete jako pár, který rád tráví čas poznáváním nových zajímavostí, postačí Vám i pokoj v hotelu. Samozřejmě na naše doporučení úplně dát nemusíte, stačí si vybrat to správné ubytování v Banské Bystrici přes náš portál.

O této slavné uličce, která se nachází v blízkosti Štefánikova náměstí v městě Kremnica, jste už možná slyšeli. Pokud ne, rádi Vám představíme Uličku slavných nosů, kterou můžete najít na nádvoří za domem Jána Levoslava Belly.

Ulička slavných nosů vznikla na popud slovenského komika Stanislava Radiče. Hlavní myšlenkou této uličky měla být parodie na světoznámý Hollywoodský chodník slávy, ale zároveň měla sloužit jako památné místo humoristů. Nápad tohoto humoristy se zrodil v jeho hlavě v roce 1999, a to v době, kdy byl nad městem umístěn vysoký nápis GAGYVÚD. Tento nápis úzce souvisí s evropským festivalem humoru a satiry.

V roce 2004 se na 24. ročníku festivalu Kremnické gagy podařilo poprvé otevřít Uličku slavných nosů. Pokud si stále kladete otázku, proč právě nosy, odpověď je jednoduchá. Stanislava Radiče se často ptali, jak přichází na témata svých aforismů. A jelikož jeho odpověď zněla: „Na to musíš mít nos.“, zhmotnil tuto myšlenku do Uličky slavných nosů.

První nos v plastice byl nos Júliuse Satinského. Tato plastika je zavěšena na kamenné stěně. Každoročně k ní během konání festivalu přibude jeden další. Můžete zde obdivovat nosy, ale i celé tváře slovenských osobností, jako jsou Jaroslav Filip, Stanislav Radič, Marián Kochanský, Katarína Kolníková, Jozef Kroner či Marián Zednikovič.

Prozradíme Vám tajemství. V době vzniku této uličky se uvažovalo nad tím, že namísto nosů se zde budou vystavovat otisky zadků. Ulička je každoročně vyhledávaná, protože patří k jedinečným a zajímavým atrakcím na Slovensku. Slouží také jako pietní místo, kde si můžete zavzpomínat na osobnosti slovenského národa. A jelikož hned po ruce je Muzeum gýče, klidně si projděte jeho „netypickou“ expozici. Možná trochu unavení se s radostí budete vracet do měkoučké postele Vašeho ubytování u Uličky slavných nosů.

Druhý den můžete znovu začít plánovat výlety na blízké atrakce v Kremnici. O něco více informací spojených s tematikou mincí se dozvíte nejen v mincovně, ale i v blízkém Muzeu mincí a medailí. Prohlédnout si zde můžete různé raznice, přístroje na ražbu mincí nebo rozmanitá platidla používaná od pravěku. Ukončit svůj den můžete odpočinkem v Relax centru Skalka, případně zdoláním více než 100 schodů na věži městského hradu. Odtud Vás uspokojí výhledy na Kremnici a její okolí.

Kremnické vrchy vyhledávají nejen turisté, ale i všichni milovníci historie. Pokud patříte do jedné, nebo i do druhé kategorie, určitě si naplánujte výlet do tohoto regionu. Nabízejí se zde atrakcie pro všechny věkové kategorie. Při poznávání je dobré myslet na ubytování, proto Vám můžeme doporučit rezervaci dřevěnic v Kremnici nebo pokoje v penzionu v Kremnici. Vybírejte podle vlastního uvážení!

Hrdina, na kterého se téměř zapomnělo. Do slavné historie Slovenského národního povstání se zvolenští železničáři zapsali především expresní výstavbou tří pancéřových vlaků Hurban, Štefánik a Masaryk. Hurban byl v pořadí druhým obrněným vlakem, který bojoval za naši svobodu. Jelikož byl v bojích těžce poškozen, dnes si ve Zvolenu můžete prohlédnout již pouze jeho repliku, která byla vyrobena v roce 1974 pro film o SNP.

K výrobě improvizovaných opancéřovaných vlaků vedl fakt, že povstalecká armáda měla akutní nedostatek motorizovaného dělostřelectva a tanků. Rozkaz k jejich stavbě byl velitelstvím 1. československé armády na Slovensku vydán 4. září 1944.

Vlak J. M. Hurban vyrobili začátkem října 1944 a práce na něm trvaly pouhých 11 dní. Jelikož byl druhým v pořadí, byl technicky lépe stavěný, i když i v tomto případě byl opancéřován jen obyčejným kotlovým 7mm plechem. Výzbroj měl však silnější než jeho předchůdce. Jeho zbrojní výbavu tvořila polní houfnice 14/19 ráže 100 mm v dělovém voze, 3 děla ráže 37 mm v tankových vozech a 10 těžkých kulometů ráže 7,92 mm.

Jeho vedením byl pověřen kpt. Martin Ďuriš-Rubanský a npor. Dominik Miartuš. Vlak řídil civilní strojvůdce Pavol Maťaš. Posádku tvořilo 75–80 vojáků a civilistů. Ve vlaku bylo nainstalováno elektrické osvětlení, telefonní vedení s polními telefony a zařízení pro manipulaci s parní píšťalou z každého vozu.

Celá bojová souprava pozůstávala z opancéřované lokomotivy, tankových vozů, muničního a kulometného vozu, ubytovacího a kuchyňského vozu a vozu s pytli s pískem. Do bojů byl nasazen na tratích Hronská Dúbrava – Žiar nad Hronom a Banská Bystrica – Brezno – Heľpa, kde operoval od 3. do 25. října 1944.

Října 1944 byl nasazen do bojů u Banské Bystrice, do které se chtěli dostat Němci přes Malý Šturec. Rozkaz zněl jasně: zastavit postup nepřítele, vytlačit ho z obranného postavení a zničit stanoviště, které měli Němci asi 800 m severozápadně od stanice Čremošné, a tak umožnit vlastním jednotkám obnovit původní obranné postavení. Němce překvapil neočekávaný útok povstalců, doprovázený účinnou palbou vlaku, a tak se dali na ústup.

Vlak byl v boji vážně poškozen, ale dělníci ho za dva dny nejenže opravili, ale také vylepšili a tankové věže posílili dalším opancéřováním. Po doplnění posádky se přesunul do oblasti Červená Skala a později na úsek Banská Bystrica – Brezno – Heľpa, kde kryl ústup povstaleckých jednotek. Do boje zasáhl naposledy 23. října u Heľpy.

Němci se však blížili z každé strany, a tak dostal velitel rozkaz, aby po znehodnocení zbraní a strojního zařízení vlak přesunuli do tunelu v Harmanci. Zde se setkali se třetím vlakem, který stihl stejný osud. Bojová cesta vlaků zde končí a jejich posádky odešly bojovat do hor po boku partyzánů.

Němci soupravy ukořistili a odtáhli. Po válce se dvě lokomotivy našly na území Rakouska a bývalé Jugoslávie. Repliku pancéřovaného vlaku J. M. Hurban najdete v parku Štefana Višňovského pod Zvolenským zámkem.

Po prohlídce bojového vlaku zůstaňte v podhradí a udělejte si exkurzi na zmíněný Zvolenský hrad. Pokud máte chuť objevovat krásy Podpoľaní, zarezervujte si ubytování nedaleko pancéřového vlaku Hurban už nyní a pusťte se do plánování výletů. Bohatou nabídku ubytování najdete na stránce ubytování ve Zvolenu. Během Vašeho pobytu určitě zajděte do Sportovního areálu Orlík a nevynechejte ani Arborétum Borová hora.

Vítejte v nejhrůzostrašnějším domě v Trenčíně. Romantická ulička vydlážděná kamennými kostkami, která vede pod Trenčínský hrad, Vás dovede do Katova domu, kde ve středověku krutě mučili lidi. V prostorách renesančního měšťanského domu se odehrávaly hrůzostrašné věci, při kterých přišlo o život i mnoho nevinných lidí. Spravedlnost si však počkala i na samotného kata Stanislava Chrbinského, který byl za krádež kostelních pokladniček sám popraven.

Katovna byla postavena jako kamenný dům kolem roku 1607 a byla rozdělena na obytné prostory, hospodářskou část a kuchyni. Předpokládá se, že kat bydlel v patře, v přízemí bylo vězení a v tmavém, vlhkém sklepě se nacházela temnice, ve které odsouzenci čekali na popravu. Trenčín využíval služby městského kata do roku 1790.

V současnosti se zde nacházejí tři expozice. První z nich nese název „Mistr spravedlnosti - kat“ a provede Vás předměty městské justice a útrpného práva. Výstavu tvoří děsivý katův meč, špalek, na kterém se stínaly hlavy, stejně jako skřipec, pranýř a kolo na lámání kostí. Nejhorší poprava byla, když odsouzeného svázali, položili na zem a kat ho mečem rozsekl na čtyři kusy. Další hrozná smrt nastala, když vězně přivázali mezi čtyři koně a takto ho roztrhli. Kromě mučicích nástrojů zde najdete i halapartny a uniformy městských drábů, uniformu městského policejního kapitána, jejich pušky a šavle.

Další expozice „Řemeslo, cechy a cechovní zařízení“ je již příjemnější a přibližuje činnost cechů na území Trenčínského kraje. Zde si můžete prohlédnout řemeslnické výtvory i umělecko-historické předměty. Poslední část výstavy „Měšťané, jak žili...“ přibližuje bydlení a každodenní život obyvatel Trenčína od roku 1850 po meziválečné období. Tvoří ji cennosti, různé části oděvů, dámský kosmetický kufřík i netradiční zdravotnická pomůcka, jehla na pouštění žilou.

Trenčín patří k největším slovenským městům a je oblíbeným místem nejen slovenských, ale i zahraničních turistů. Naplánujte si výlety po okolí a poznejte i další skvělé atrakce v Trenčíně. Po tomto netradičním a věříme, že i nezapomenutelném zážitku si dopřejte trošku zábavy a vydejte se do lanového centra Tarzania Trenčín. Pokud je právě horký letní den, skvělé osvěžení Vám přinese pobyt na Městském koupališti Trenčín.

Zůstaňte na Pováží déle a zarezervujte si ubytování v okolí Domu městského kata už nyní. Bohatou nabídku stylových apartmánů i útulných penzionů najdete na Naší stránce ubytování Trenčín. Během Vašeho pobytu určitě nevynechejte ani legendami opředený Trenčínský hrad.

Městská věž je opravdovou vstupní branou na Mírové náměstí v Trenčíně. V minulosti byla součástí středověkého opevnění města a původně se nazývala „Dolní brána“ či „Turecká věž“. Díky svému vzhledu je hned po Trenčínském hradě nejnavštěvovanější památkou ve městě. Přijďte se i Vy pokochat nádhernými výhledy, které se Vám naskytnou z výšky 32 metrů.

Městské opevnění se začalo stavět v roce 1412, kdy Trenčín – jako svobodné královské město – dostal od krále Zikmunda Lucemburského právo vybudovat hradby. Do města bylo možné vstoupit dvěma branami: Horní, kterou v 18. století zbořili, a Dolní, která se spolu s fortifikační zdí zachovala dodnes.

Dolní věž měla původně čtvercový půdorys a dvě podlaží. Teprve později byla zvýšena a zesílena vybudováním polokruhového barbakanu s menší vysunutou baštou, do kterého se vstupovalo padacím mostem. Věž byla postupně nadstavěna do osmibokého půdorysu. Na jejím vrcholu se v minulosti nacházel renesanční hodinový stroj, který v roce 1934 vystřídaly elektrické věžní hodiny. Ty původní jsou stále funkční a prohlédnout si je můžete v Domě městského kata.

V současnosti má věž šest pater a výšku 32 metrů. Výstup na první vyhlídku – balkon – je velmi jednoduchý a přístupný i pro imobilní lidi, protože Vás tam vyveze výtah. Pokud zatoužíte podívat se ze samotné věže, musíte zdolat pár schodů. Odtud se Vám naskytne nádherný výhled na Trenčínský hrad, Piaristický kostel, Synagogu, Farní kostel Narození Panny Marie a celé okolí.

Na věži najdete latinský nápis, který se zachoval až do dnešních dob: „Nezestřeží-li Hospodin město, nadarmo bdí strážný. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi“. K tomuto nápisu se váže smutná událost. V roce 1663 dostaly stráže opožděnou zprávu od hlídek u Mnichovy Lehoty, že se blíží Turci. Trenčané si však byli jisti, že jsou v bezpečí, a tak otevřeli brány, aby lidé mohli jít na pole za prací. Záhy se však vyrojilo turecké vojsko o síle 5 000 mužů. Oběhli stráže, které nestačily zavřít bránu, a tak zpustošili městský majer. O život přišlo přes 300 poddaných a mnohé odvedli do zajetí.

Po prohlídce se z věže můžete plynulo přesunout do již zmíněné Synagogy, kterou najdete hned vedle fontány vodníka Valentýna. Pokud jste do Trenčína přicestovali se svými ratolestmi, dopřejte jim trochu zábavy a navštivte s nimi lanový park Tarzania Trenčín a Městské koupaliště Trenčín.

Určitě nevynechejte ani sídlo „pána Váhu a Tater“ Trenčínský hrad. Pokud se Vám představa aktivně strávené dovolené zalíbila, nečekejte a zarezervujte si svůj pobyt ještě dnes. Širokou nabídku ubytování nedaleko Městské věže Trenčín najdete na naší stránce ubytování v Trenčíně. Je jen na Vás, zda se rozhodnete pro stylový apartmán, nebo dáte přednost komfortně vybavenému penzionu.

Na hřebeni Bílých Karpat stojí v plné kráse pomník gen. Ilji Daniloviče Dibrova. Nachází se v oblasti Staré Myjavy, přímo na hranici mezi Slovenskem a Českem, ve výšce 780 m n. m. Pomník je jedním z milníků Cesty hrdinů SNP, která je velmi populární turistickou trasou. Vede napříč celým Slovenskem a její délka dosahuje neuvěřitelných 770 km.

Velitel Dibrov byl sovětským bojovníkem a stál v čele slovenských partyzánů ve druhé světové válce. Nacistům byl znám už z období Velké vlastenecké války na Ukrajině, kdy na ně dokázal vyzrát svými vojenskými plány. Za jeho hlavu tehdy vypsali odměnu 500 tisíc říšských marek. Dibrov byl vyslán do naší země s cílem zorganizovat partyzánské hnutí v oblasti Trenčína. Tento odvážný důstojník byl letecky vysazen v blízkosti Martina a dále pokračoval do oblasti Javorníků. Pod jeho taktovkou vznikla 2. Stalinova partyzánská brigáda s velitelstvím v blízkosti Staré Turé. Do jednotky naverbovali více než 1 500 mužů.

Pietní místo připomíná smutnou událost, kdy zde byl velitel během bojů tragicky zastřelen. Jeho tělo spolubojovníci nechtěli nechat na hřebeni, a tak ho z posledních sil přenesli do Bošácké doliny, kde ho také pohřbili. Po válce byly jeho pozůstatky převezeny zpět do domoviny, do rodného města Alexandrija na Ukrajině. Dibrov prožil na Slovensku během bojů jen necelý měsíc svého života. Jeho umu a odvaze vzdávají čest mnohé pamětní desky. V Novém Městě nad Váhom se nachází dokonce ulice, která nese jeho jméno.

Po vynikající turistice, kterou absolvujete, určitě přijde vhod dobré jídlo a odpočinek. V blízkosti pomníku gen. Ilji Daniloviče Dibrova najdete pěkné možnosti ubytování. Pokud už budou obsazené chaty ve Staré Myjavě, můžete zvolit i chalupy ve Staré Turé. Zregenerujete tělo a další den můžete navštívit Zemljanky a památník partyzánů Dibrovovy skupiny či Nárcie – památník SNP, které Vám dotvoří obraz důležitých, i když smutných událostí, které pomohly naši zemi osvobodit. Krásnou tyrkysově modrou vodu si užijete ve Vodní nádrži Stará Myjava, kde si zasportujete a zrelaxujete během teplých letních dnů. V její blízkosti je situována i rozhledna Poľana, odkud budete mít Myjavskou pahorkatinu jako na dlani. Děti potěšíte výletem na MiniFARMU Lubina, kde se zabavíte i Vy. Tak co říkáte? Už máte sbalené kufry?

Místo pamatující těžké partyzánské boje, Nárcie – památník SNP, najdete nedaleko moravsko-slovenských hranic u Staré Turé v okrese Nové Mesto nad Váhom. Návštěvníci a turisté se zde zastavují u kamenného památníku, aby věnovali tichou vzpomínku nevinným obětem protifašistického odboje a vzdali hold jejich hrdinství. Rozptýlené kamenné sloupy v okolí památníku připomínají osudy jednotlivců a rodin, bývalých obyvatel osady Nárcie, kteří zde rukama Němců navždy přišli o své domovy.

Osada Nárcie dnes už většině z nás nic neříká. Její obyvatelé však byli během Slovenského národního povstání houževnatými podporovateli protifašistického odboje. Malá osada v roce 1945 vzplála pod rukama Němců a ničivý požár pohltil příbytky nevinných rodin. V téže době bylo na tomto, dnes tichém místě, zaživa upáleno 9 partyzánů. Dnes zde na jejich počest stojí kamenný památník se dvěma tabulemi. Kolem památníku si jistě všimnete rozptýlených jednoduchých kamenných sloupů. Jsou to symbolické základy vypálených domů. Na každém je malá tabulka uvádějící popisné číslo domu a jména jeho obyvatel, rodin, které v březnu 1945 definitivně ztratily střechu nad hlavou.

Říká se, že obyvatelé osady se o připravované akci Němců dozvěděli. Měla to být odplata za jejich pomoc zraněným partyzánům. Den před osudným požárem si místní sbalili, co mohli, a ze svých domovů utekli. Jejich opuštěné domovy využilo jako úkryt 9 partyzánů. Němci je po svém vpádu řetězy přivázali k domům a spolu s osadou je zaživa upálili.

Když se při svých prázdninových toulkách Myjavou ocitnete i v okolí Staré Turé, určitě se zastavte u nenápadného kamenného památníku a věnujte tichou vzpomínku obětem Slovenského národního povstání. Pokud Vás historie tohoto regionu zajímá, vyhraďte si čas i na návštěvu Městského muzea Stará Turá nebo místního Železničního muzea. Kdybyste naopak dostali chuť na jiný druh prázdninové zábavy, můžete si vychutnat vodní relaxaci u Vodní nádrže Dubník nebo u Vodní nádrže Stará Myjava. V zimě si zase určitě užijete perfektní lyžování v Ski Landu Stará Myjava.

Jeden den Vám na toulky tímto regionem zajisté stačit nebude. Zarezervujte si ubytování v okolí Nárcie – památník SNP a naplánujte si dovolenou protkanou zajímavými zážitky. Na našem portálu najdete širokou nabídku chat a chalup ve Staré Turé, které Vám poskytnou komfortní zázemí a výbornou dostupnost krás tohoto regionu.

Mohyla na Bradle je místem posledního odpočinku slovenského generála Milana Rastislava Štefánika (1880–1919). Nachází se v Myjavské pahorkatině, v nadmořské výšce 543 m n. m. Mohylu najdete mezi Březovou pod Bradlem a Košarisky, v nichž se narodil nositel nejznámějších výroků: „Já se probiji, protože se probít chci.“, „Pravdě věřit, pravdu žít a pravdu bránit.“ či „Kdo si myslí, že mu svobodu druzí vybojují, ten jí není hoden.“

M. R. Štefánik byl významným vědcem, vojákem, politikem (místopředseda československé národní rady, ministr války), astronomem, fotografem i diplomatem. Byl klíčovou osobností Slovenska, zprostředkoval kontakty na francouzské státní funkcionáře, spolupodílel se na organizování československých legií, na vytvoření Naší novodobé státnosti. Spolu s T. G. Masarykem a E. Benešem sehráli důležitou roli při založení Československa.

Štefánik tragicky zahynul 4. května 1919 u Ivanky u Dunaje, když se spolu s členy své italské posádky, kteří jsou pochováni na Bradle spolu s ním, vraceli do vlasti. Mohyla je mistrovským dílem architekta Dušana Jurkoviče a je vrcholným standardem evropské monumentální architektonické tvorby. Základní kámen byl položen v den pátého výročí Štefánikovy smrti. Mohyla byla slavnostně odhalena 23. září 1928. Stavba má obdélníkový tvar. Spodní terasa má rozměry 93 x 62 m, horní terasa má rozměry 45 x 32 m. Po okrajích terasy se nacházejí čtyři obelisky s výškou 12 m. Uprostřed horní terasy se tyčí sarkofág s tumbou, pod níž se v hloubce 8 m nachází hrob Štefánika.

Její výstavba trvala 280 pracovních dní a náklady na ni dosáhly neuvěřitelných 2 813 262 Kčs. Po pádu totality se dočkala Naší rekonstrukce, která trvala téměř 7 let, do roku 1996. V roce 1968 byla vyhlášena národní kulturní památkou, v roce 2009 byla zapsána do seznamu Evropského kulturního dědictví.

Pokud si chcete uctít generála Štefánika, přečíst text na tabulích na jeho tumbě či se pokochat úchvatným výhledem, vrch Bradla a Mohyla tyčící se na něm jsou tím ideálním místem. Na vrchol se dostanete směrem od parkoviště po cestě plné serpentin. Ideální kombinací k tomuto výletu je návštěva Muzea M. R. Štefánika, které se nachází v jeho rodném domě v Košariskách. Zarezervujte si pobyt v okolí Štefánikovy mohyly na Bradle, nejlépe na stránce ubytování Březová pod Bradlem nebo ubytování Košarisky a užijte si výlet.

V okrese Senica, v oblasti březovských kopanic, se k obloze tyčí Památník SNP v osadě U Rehušů. Památník se nachází u obce Prietrž a toto místo se během druhé světové války stalo svědkem bojů mezi partyzány a německým vojskem. Smutný vrchol nastal následně, když pod rukama nacistů lehla obec popelem a za oběť padlo množství lidských životů. Událost dnes připomíná unikátní památník, který je dílem akademického sochaře Vladimíra Farára.

Procházka k památníku je vhodná pro celou rodinu, děti se přiučí dějinám a toto místo určitě mnoho lidí přiměje k zamyšlení nad tím, jak jednoduchý život momentálně vedeme. Památník byl odhalen jako vzpomínka a pocta statečným obyvatelům kopanic již v roce 1967. Nešťastné události druhé světové války jsou zachyceny v podobě obrovského sloupu z kovových trubek, které znázorňují plamen, jenž během těchto těžkých časů pohřbil nejednu vesnici. Reliéf z tepané mědi navíc zachycuje válečné hrůzy, kterými si obyvatelé museli projít. Plamen je zároveň symbolem zanícení v srdcích lidí, kteří bojovali za osvobození naší vlasti. U památníku se pravidelně konají pietní akty, kterými obyvatelé vzdávají hold všem hrdinům.

V osadě U Rehušů můžete vidět více zajímavých zákoutí. Pamětní síň protifašistických bojovníků Vás zaujme dobovými fotografiemi a exponáty, ze kterých Vám bude přebíhat mráz po zádech. Pan Pavol Repta v osadě zřídil Muzeum zemědělské techniky, kde můžete obdivovat rozsáhlou soukromou sbírku zemědělských strojů. Dominantní jsou i výhledy, které se Vám nabídnou při výstupu na Rozhlednu Lipovec.

Záhoří nabízí množství vyžití a můžete zde strávit nejeden příjemný den. Útulné ubytování najdete i v blízkosti Památníku SNP v osadě U Rehušů. Penziony a chaty v okrese Senica budou určitě dobrou volbou. V historické prohlídce můžete pokračovat návštěvou zámku v Sobotišti nebo ukažte dětem mohylu J. M. Hurbana. Nedaleko se na kopci vypíná i Hrad Branč, ze kterého se Vám naskytne zase jiný pohled na Myjavskou pahorkatinu. Na závěr se celá rodina zabaví a zrelaxuje na březích Kunovské přehrady. Co říkáte na takový dovolenkový plán?

V souvislosti s pojmem mohyla se každému vybaví ta, která se nachází v Březové pod Bradlem. Takovouto monumentální pietní stavbu máme i v obci Hlboké a je věnována významné osobnosti slovenského národa. Mohyla Jozefa Miloslava Hurbana patří k oblíbeným místům milovníků historie. Zavítejte i Vy do obce Hlboké a přijďte se na vlastní oči přesvědčit, kde jsou umístěny pozůstatky tohoto velikána.

V okrese Senica, v obci Hlbokém, ukončil svoji životní pouť na zemi Jozef Miloslav Hurban. Bylo to v roce 1888, ale samotná mohyla byla vybudována až v roce 1948. Navrhl ji významný slovenský architekt Dušan Jurkovič. Z původního Hurbanova hrobu byly pozůstatky přemístěny do mohyly v roce 1949.

Mohyla je vysoká 12 metrů. Uvidíte ji tak už z dálky. Vyrobena byla ze spišského travertinu, čímž získala zajímavý vzhled. Pokud přijdete na toto posvátné místo, užívat si zde můžete opravdu krásný den. V okolí mohyly je parčík s fontánkou, kde si spolu s dětmi v klidu odpočinete. V případě, že byste už památník nestihli za slunečního svitu, potěší Vás následující informace – Mohyla Jozefa Miloslava Hurbana je osvětlena. I po tmě si na ní přečtete epitaf: „My jsme slovenštinou chtěli pozdvihnout ten ubohý národ slovenský.“

Jelikož Jozef Miloslav Hurban byl nejen prozaik, básník, kulturní, politický a náboženský publicista a politik, ale i evangelický kněz, doporučujeme Vám navštívit i faru. V ní si prohlédnete expozici věnovanou jeho osobnosti a životu. Mohyla i spolu s farou je součástí naučné stezky Jozefa Miloslava Hurbana, kterou chtějí přiblížit jeho osobnost. Začněte tak uvažovat nad tím, zda chcete strávit svůj čas přímo zde a možná si rezervovat ubytování u Mohyly Jozefa Miloslava Hurbana.

V obci Hlboké si můžete prohlédnout více věcí. K dispozici je pamětní síň Jozefa Miloslava Hurbana. Pokud jste spíše ten typ, který má rád poznávání historie a následně odpočinek, tak se během léta můžete bavit na blízkém letním koupališti RSMS v Senici. Návraty do Vašich apartmánů v Hlbokém nebo jiného ubytování v Hlbokém tak budou radostnější, pokud si dny naplno užijete na atrakcích v okolí. Seznam míst, kam se vydat na výlet, i široké spektrum ubytování najdete na Našem portálu.

Pokud zavítáte do obce Hlboké v okrese Senica, připomeňte si život významné slovenské osobnosti Jozefa Miloslava Hurbana v jeho pamětní síni. Expozici, která je zřízena v bývalé budově církevní školy, najdete v centru malebné obce. Pamětní síň navíc připomíná i život další významné postavy slovenských dějin, syna J. M. Hurbana, spisovatele, publicisty a politika Svetozára Hurbana-Vajanského.

Nahlédněte do života J. M. Hurbana, který byl prvním předsedou Slovenské národní rady, novinářem, politikem, ale i vedoucí osobností kulturního života. Pamětní síň byla zpřístupněna již v roce 1967 ke 150. výročí Hurbanova narození. Materiály pocházely zejména z archivu místní fary. Současná expozice má 9 částí, které Vám přiblíží detaily z minulosti. Dohodněte si svou prohlídku předem na Obecním úřadě Hlboké a připomeňte si odhodlání a činy osobností, které ovlivnily historické, politické a kulturní dění v naší zemi.

Konec životní pouti Jozefa Miloslava Hurbana připomíná další památka v této obci. Mohyla J. M. Hurbana je vysoká 12 m a je postavena ze spišského travertinu. Místo posledního odpočinku tohoto velikána doplňuje menší park s fontánou. Udělejte si krátkou procházku v příjemném prostředí. Pokud hledáte osvěžení v okolí, určitě nevynechejte Letní koupaliště RSMS Senica. Bazény pro malé i velké, hřiště či bufety jsou zárukou skvěle stráveného letního dne.

Historii a další významnou osobnost si připomenete při návštěvě zámečku v Sobotišti. V této nedaleké obci Sobotište najdete v zámečku Družstevní muzeum Samuela Jurkoviče, který se zapsal do dějin slovenského družstevnictví. Jurkovič byl vzdělaným průkopníkem nejen na slovenské, ale i evropské scéně.

V městské části Senice, Kunově, najdete skvělé místo pro rekreaci a relaxaci. Kunovská přehrada je vyhledávaná pro odpočinek pod paprsky slunce či letní sporty. Pohodlně se k ní dostanete pěšky, autem, na kole či na kolečkových bruslích. Pojďte s námi poznat Senici a její okolí. Vyberte si z naší nabídky ubytování v Hlbokém například z útulných chat či rodinných penzionů a zarezervujte si ubytování v okolí Pamětní síně J. M. Hurbana.

Legendami opředená socha Corgoně podpírá roh Kluchova paláce na Pribinově náměstí v Nitře již přes 200 let. Silák, kterého místní pojmenovali Corgoň, je vlastně Atlant z řecké mytologie. Bůh ho podle legendy potrestal tím, že musel navěky na svých bedrech držet sloupy, na nichž spočívala obloha. Nitranský Atlant proto již celá staletí drží podlaží historické budovy biskupského paláce. Kromě identity hrdiny města – Corgoně se k němu vážou i legendy o tom, že plní tajná přání.

Monumentální sochu Atlanta nechal zhotovit nitranský biskup Jozef Kluch. Jejím autorem je sochař Vavrinec Dunajský z Ľubietové, který ji vytesal a osadil v roce 1820. Proč však místní pojmenovali sochu Corgoň? Corgoň v místním žargonu označuje mimořádně silného mládence. Takovým byl prý i místní kovář, který v 16. století žil v Horním městě. Když udeřil kladivem o kovadlinu, otřásala se celá Nitra. A byl to právě on, komu se při nájezdu Turků podařilo zachránit Nitranský hrad. Vyšel nahoru na hradby a začal na nepřítele házet obrovské skály. Říká se, že je rval přímo ze skaliska. Kromě jeho síly a mohutného řevu se prý Turci lekli i Corgoňovy obrovské postavy začerněné z kovářské vyhně. Mysleli si, že je to čert, nasedli na koně a utekli.

K soše Corgoně se kromě původního příběhu váže i množství dalších pověr, které vznikly nesprávným výkladem a komolením starých legend. Většina z nich mluví o tom, že silák dokáže plnit různá přání. Pokud se chce svobodná dívka co nejdříve vdát, měla by prý políbit jeho palec na pravé noze. Když chce do roka porodit dítě, doporučuje se políbit palec na levé noze. Muži se zase s oblibou dotýkají Corgoňova pasu. Říká se totiž, že díky tomu jim bude jejich milovaná svolná. Studenti před těžkou zkouškou líbají Corgoňovi všechny prsty. To by jim mělo přinést štěstí a úspěch. Nuže, tolik říkají legendy. Máte-li chuť, můžete si jít některou z nich ověřit do Nitry.

Prohlídku legendární sochy Corgoně či Atlanta si můžete spojit s procházkou celým náměstím, kterému uprostřed dominuje 6,6 m vysoká socha knížete Pribiny. Pribinovo náměstí leží přímo před vstupem na Nitranský hrad. V Nitře Vám také doporučujeme navštívit moderní Nitranskou galerii, 2 km dlouhé historické Hradiště Zobor, jehož vznik se datuje až do doby bronzové, či areál Zoborského kláštera. Pokud jste si ještě nezarezervovali ubytování v okolí sochy Corgoně, doporučujeme Vám tak učinit co nejdříve. Kapacity ubytování v Nitře se v sezóně rychle vyprodávají. V předstihu jistě najdete příjemný penzion či oblíbený apartmán, který naplní Vaše představy.

Chtěli byste zažít realistický výlet do minulosti? Doporučujeme Vám navštívit obec Veľké Lovce v okrese Nové Zámky. Dobová usedlost, Dům lidového bydlení Veľké Lovce, Vás spolehlivě vtáhne do života, bydlení a práce našich předků v 19. a na začátku 20. století. Malé soukromé muzeum je současně i důkazem šikovnosti a nápaditosti svého majitele, který jej s respektem ke kulturnímu dědictví zrekonstruoval a zpřístupnil veřejnosti. Přestože se dům lidového bydlení stává pravidelně středobodem kulturních akcí organizovaných obcí, jeho majitelem a provozovatelem je nadále pan Galbavý. S ním si i Vy můžete telefonicky dohodnout prohlídku této kouzelné usedlosti.

Dům lidového bydlení představuje 57 m dlouhý hospodářský dům pocházející z přelomu 19. a 20. století. Předpokládá se však, že první zdi domu postavili ještě v roce 1794. Původní stavba pozůstává z pravé nepálené cihly a hlíny. Majitel při citlivé rekonstrukci důsledně zachoval jak dobovou architekturu, tak i přírodní materiály. Vznikla tak skutečně okouzlující památka, dům s jedinečnou atmosférou, který je v současnosti sídlem malého soukromého muzea. Součástí usedlosti je i hospodářský dvůr, chlévy, plevinec, maštal, stodola, sklep, včelín či proutěný košár pro ovce.

V interiéru domu si kromě jednotlivých pokojů a kuchyně s otevřeným komínem můžete prohlédnout i tradiční zařízení, předměty denní potřeby, dekorace či pracovní nástroje. Najdete zde původní petrolejové lampy, starou keramiku, překrásné lidové výšivky i vzácnou dřevěnou truhlu z roku 1908. Pokud budete mít štěstí, zastihnete jednu z kulturních akcí obce, jejichž dějištěm se stávají právě prostory hliněné stavby. Pravidelně se zde konají masopustní slavnosti, domácí zabijačky, velikonoční trhy, vinobraní či folklorní slavnosti. Součástí pozemku je aktuálně i jeviště a přístřešek pro návštěvníky.

Cestování v čase si můžete spojit s jízdou na koni na ranči Trilobit v obci Čechy nebo s vodní relaxací na vyhledávaném termálním koupališti Podhájska. V zimní sezóně si zase perfektně zalyžujete ve středisku Čechy Pallag. Nabídka výletních možností a atrakcí je zde skutečně rozmanitá. Podobně pestrá je i nabídka ubytování v okolí Domu lidového bydlení Veľké Lovce. Doporučujeme Vám využít vyhledávané ubytování v Podhájské, odkud to budete mít za rozmanitými zážitky jen na skok.

Románská rotunda kruhového půdorysu s vnitřní apsidou stojí na místě dnes již zaniklého premonstrátského klášterního komplexu v obci Bíňa na jižním Slovensku. Předpokládá se, že tato svatyně byla postavena kolem roku 1200 a sloužila jako baptisterium – tedy místo křtu dospělých. Její interiér zdobí nádherné fresky z období 13. a 14. století. Ojedinělé stavební řešení rotundy nemá na Slovensku obdobu. Vnitřní stěny jsou členěny dvanácti výklenky s polokruhovým zakončením, což symbolizuje dvanáct vyslanců Boha.

Cihlová válcovitá stavba má vnitřní průměr 720 cm a její zdi dosahují tloušťky až jeden metr. Střecha ve tvaru kopule je zakončena apoštolským dvojkřížem sv. Štěpána. Základy rotundy jsou budovány z neobvykle vytesaných lomových kamenů, které jsou spojovány vápennou maltou a hlínou s úlomky cihel. V listinách z roku 1683 se zmiňuje, že svatyně byla značně poškozena a více než 70 let chátrala. K její obnově se přistoupilo až v roce 1755, kdy byla upravena do barokního slohu. O datování tohoto neobvyklého svatostánku se proto dlouho diskutovalo. Její pravý románský původ byl objeven až náhodou. Po bombardování během 2. světové války v roce 1945 opadala barokní omítka a odkryla původní středověké zdivo.

Krátce po válce, v roce 1954, se začalo s renovací originálních románských prvků a realizovala se i komplexní památková obnova. Odkryla se románská okna, přičemž ta novější – barokní se zazdila. Po odstranění barokního pláště se odkryly románské malby neobyčejně vysoké umělecké a technické úrovně. Jde o zachované fragmenty fresky znázorňující skupinu dvanácti apoštolů. Postavy vysoké přibližně jeden metr jsou laděny v jemných odstínech světle okrové, zlatookrové, šedo-zelené, blankytné a růžové barvy. Tváře Božích zvěstovatelů jsou ušlechtilé a vyzařuje z nich hluboké duchovno. Renovace odkryla i část votivního obrazu znázorňujícího adorujícího rytíře – křižáka. Z románských architektonických prvků se v původním stavu zachoval portál umístěný na jihovýchodní straně, kruhové okno v západní části a tři štěrbinová okna orientovaná na východ.

Rekonstrukce se dočkala i vnější omítka, u níž se použil stejný postup hlazení jako při její výstavbě ve 12. století. Na vyhlazení omítky byl použit kovový nástroj zahřívaný v ohni, čímž došlo k připecení omítky tímto rozžhaveným kovem. V roce 2006 se při archeologickém výzkumu odhalila část románské plastiky v podobě části hlavy lva, který zřejmě stál před portálem do klášterního kostela. Přímo pod základy byly objeveny hroby z dob Velké Moravy.

Součástí areálu je dnes již neexistující kaple sv. Kateřiny a dvojvěžový gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Po exkurzi této neobvyklé sakrální stavby si to namiřte rovnou do bazénů Termálního koupaliště Vadaš a dopřejte si pravé letní osvěžení. Pokud už pokukujete po letní dovolené, na nic nečekejte a ubytování v okolí rotundy dvanácti apoštolů si zarezervujte už dnes. Ubytování Bíňa nabízí množství prostorných chat, do kterých se vejde celá rodina. A pokud se Vám ve štúrovském aquaparku zalíbilo, neváhejte a vyhledejte si ubytování v soukromí či apartmány přímo v jeho blízkosti.

V městské části Šuran Nový Hrádok najdou obdivovatelé umění sochu Hrádocké Venuše. Toto impozantní umělecké dílo bylo při svém vzniku inspirováno skutečným archeologickým objevem z doby bronzové.

Pozornému oku návštěvníka neunikne skutečnost, že v Novém Hrádku se nachází jedno z nejvýznamnějších archeologických nalezišť ve střední Evropě. Právě zde byla objevena jedinečná soška Hrádocké Venuše z období neolitu, zobrazující sochu sedící ženy. Objev takové 27 cm vysoké sošky Magna mater (Velká matka) byl uskutečněn v letech 1947–1960. Objevitelem byl student archeologie Vendelín Laca. Tento jedinečný kus malované keramiky lengyelské kultury lze datovat do období 4 800 – 3 500 let před naším letopočtem. Materiál, ze kterého byla vyrobena, pozůstával ze směsi písku a hlíny. Originál této sošky si můžete prohlédnout v Hornonitranském muzeu v Prievidzi.

Na počest a památku tohoto významného archeologického objevu zhotovil akademický sochař Jaroslav Grubic monumentální památník, který je velkolepou podobou sošky Hrádocké Venuše. Umělecké dílo má výšku 2,7 m a je citlivě osazeno na betonovém kvadratickém podstavci v malém parčíku. Pod korunami stromů v obklopení výsadeb květin zaujme každého návštěvníka a připomene mu, jaké významné kulturní památky byly na Slovensku objeveny. Věděli jste, že podobizna Hrádocké Venuše byla zobrazena i na známé dvoukorunové československé minci? Mnozí z Vás si ji určitě ještě pamatují. Skulpturou Venuše se můžete pokochat i pohledem z některé z laviček v parku. Můžete si tak v klidu vychutnat atmosféru připomínající dávnou historii.

Zapracovat do jiného druhu umění se můžete, pokud navštívíte Muzeum tohoto města. Nachází se v jedinečných prostorech synagogy, která patří k jedněm z nejkrásnějších na Slovensku. Kromě stálé expozice se její interiér využívá k různým společenským událostem, jako jsou koncerty, vernisáže nebo prezentace. Socha Venuše je úzce spjata s archeologickým nalezištěm Archeopark Nitriansky Hrádok, na kterém byla ta původní vykopána. V teplých slunečných dnech můžete svá horká těla zchladit na přírodním koupališti Tona Beach v Šuranech. Milovníky cyklistiky potěší četné cyklostezky. Během jízdy mohou obohatit své vědomosti na Naučné stezce Cyklopotulky mezi Žitavou a Hronem.

Že Vás nabídka tipů, kam na výlet v Šuranech, tak okouzlila, že byste zde zůstali i déle? Klidně si to můžete dovolit. V Šuranech máme k dispozici více ubytovatelů, kteří Vám s radostí ustelou postel ve svých zařízeních. Nejlépe by Vám snad bylo zarezervovat si ubytování u sochy Hrádocké Venuše. Možná právě z apartmánů v Šuranech dohlédnete na její krásné tvary, nebo se prostřednictvím ubytování v soukromí přiblížíte více k centru města. Pokud byste měli více otázek a nevěděli si rady, ozvěte se nám a my Vám pomůžeme s výběrem toho nejlepšího ubytování na Slovensku.

Nádvoří Evropy je originální urbanistický projekt, který se nachází na jižním Slovensku v Komárně. Centrum města přímo září barvami a tvary. Láká všechny Vaše smysly a Vy nevíte, kam se podívat dříve. Je to mix architektur, stavebních slohů a historie konkrétních evropských zemí. Chtěli byste poznat Evropu, ale bojíte se létání, v autě je Vám těsno a dlouhé cesty vlakem ve Vás vyvolávají paniku? Pojďte tedy do Komárna, zde máte Evropu jako na dlani.

Základní kámen byl položen v únoru roku 1999. Na ploše 6 500 m2 zde najdete více než 40 budov, které reprezentují jednotlivé země starého kontinentu. Různé barvy, tvary a velikosti oken, věže i věžičky, arkýře i rozmanitá schodiště, fontány a místy zeleň. Budovy Walesu, Transylvánie, Vatikánu, Islandu či Grónska vedle sebe. Nedaleko nich sochy patronů a panovníků Matyáše Korvína, Marie Terezie, Ludvíka Velikého z Anjou či Zikmunda Lucemburského. Zdá se Vám to jako pořádně divoká směs? Na první poslech určitě ano. Toto místo Vás však hned při první návštěvě úplně okouzlí.

Projděte se vydlážděným náměstím, dejte si kávu před některou místní kavárnou nebo se posaďte na lavičku u fontány Milénium. Děti nechte pobíhat kolem a užívejte si plnými doušky atmosféru místa. To, co Vám na první pohled může připadat jako rušivé a nekombinovatelné, Vám po chvíli přijde jako dokonalá souhra detailů jednotlivých slohů, které reprezentují téměř všechny evropské země.

Toto architektonické veledílo v sobě nese i silné poselství. Poukazuje na to, že i když je každá země odlišná, máme k sobě blízko. I když máme odlišné názory, vyznáváme stejné hodnoty. Chceme být sjednoceni, ale nepřijít přitom o svou jedinečnost. Všichni jsme předurčeni k tomu, abychom navzájem spolupracovali, utužovali soudržnost a zaměřovali se na stejné cíle.

Přijďte si i Vy užít jedinečný pohled na unikátní Nádvoří Evropy. Zalíbí se zde malým i velkým, umělecké duše na nádvoří načerpají inspiraci k tvorbě. Nechte se opanovat atmosférou a užívejte si sladké nicnedělání při sezení na lavičkách. Sledujte přitom budovy, lidi, vnímejte okolí. Nabije Vás to zvláštní energií, ze které budete čerpat ještě dlouho po návratu domov. Vyčleňte si na návštěvu alespoň pár dní. Nejlepší je najít si stylové ubytování u Nádvoří Evropy a každé ráno začít voňavou kávou a čerstvým pečivem z místní pekárny. Zarezervujte si pobyt na stránce ubytování Komárno a výlet může začít.

Sousoší sv. Cyrila a Metoděje je součástí hradního areálu v Nitře. Plastika učenců a věrozvěstů, kteří jsou považováni za zakladatele slovanské vzdělanosti a písemnictví, je situována u hradní zdi po levé straně cesty na Nitranský hrad. Soluňské bratry si osazením sochy uctila mnohá města a obce na Slovensku, ale jen sousoší v Nitře se může pochlubit přívlastkem největší. Bronzový památník v nadživotní velikosti je pro návštěvníky města a hradu nepřehlédnutelný.

Soluňští bratři, světci Konstantin – Cyril a Metoděj, přišli na Velkou Moravu v roce 863 na pozvání knížete Rostislava. Jsou známí vytvořením prvního slovanského písma, hlaholice, a přeložením liturgických textů do staroslověnštiny. Během svého působení na Velké Moravě pobývali i v Nitře. Město si jejich památku proto uctilo postavením důstojného pomníku v nadživotní velikosti. Autorkou figurální plastiky je akademická sochařka Ľudmila Cvengošová. Sousoší bylo nedaleko hradu osazeno v roce 1990.

Monumentální socha světců je zhotovena z bronzu. Postavy oděné v dlouhém majestátním rouchu mají antické rysy tváře. Konstantin je vyobrazen s pozdviženou pravou rukou naznačující žehnající nebo uklidňující gesto. V levé ruce drží dobovou knihu s vyobrazeným Ježíšem na kříži. Po jeho levém boku stojí Metoděj držící v levé ruce římskou pyxidu – šperkovnici. Zajímavé je, že repliku nitranského sousoší můžete najít i v maďarské obci Zalavár, kde byla odhalena v roce 2013. Stalo se tak u příležitosti 1 150. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.

Prohlídku památníku vzdávajícího hold soluňským učencům si jistě spojíte s návštěvou starobylého Nitranského hradu. V okolí Vám doporučujeme i procházku k legendami a pověrami opředené soše Corgoňe či návštěvu Slovenského zemědělského muzea vyprávějícího příběh o životě a práci našich předků. Nabídka pozoruhodností a zajímavých výletních cílů je v Nitře skutečně rozmanitá. Naštěstí pro turisty a návštěvníky města za ní nezaostává ani nabídka ubytování v okolí sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Ubytování v Nitře a v přilehlých oblastech představuje širokou nabídku chat a chalup, ale i příjemných penzionů a apartmánů. Vyberte si na našem portálu.

Pro někoho podivín, pro jiné ikona hlavního města Bratislavy. Tak lze nazvat Ignáce Lamára. Nevíte, o kom je řeč? I přes těžký osud se tento věčně usměvavý muž ve fraku, s cylindrem a hůlkou stal předlohou sochy, která zdobí ulice Starého Města. Legendární socha v centru Bratislavy uctivě a s úsměvem zdraví všechny kolemjdoucí.

Schöne Náci, vlastním jménem Ignác Lamár, zdravil kolemjdoucí v ulicích Bratislavy více než 40 let. Ačkoliv ho v životě postihl těžký osud – opustila ho matka a otec, se kterým se staral o nemocného bratra, zemřel brzy – Schöne Náci se nikdy nevzdal úsměvu a životem se probíjel jako skutečný gentleman. Rodák z Bratislavy, narozený ještě v dobách Rakousko-Uherska, byl otcem zasvěcen do obuvnického řemesla. Po jeho smrti se životem protloukal zejména jako divadelní kulisák. Často navštěvoval představení a od herců přebíral jejich mimiku a gesta, která se postupně stala jeho součástí.

Jeho zálibou byly každodenní procházky městem. Svým vzhledem poutal pozornost a z nenápadného Ignáce se stala legenda Schöne Náci. Věčný elegán si svůj vkus zachoval i navzdory nastupujícím módním trendům. Někteří na něj zvláštně dívali, jiní zase pokřikovali. Ignác vždy reagoval milým a přátelským úsměvem. U mnohých byl oblíbený a stal se součástí Starého Města. Svou životní pouť zakončil v 60. letech 20. století v nemocnici v Lehnicích. Jeho pozůstatky byly později převezeny do Bratislavy a místo posledného odpočinku našel na Ondřejském hřbitově vedle další legendy, známého herce a komika Júlia Satinského.

Vzpomínku na Ignáce připomíná socha v životní velikosti, která je dílem akademického sochaře Juraje Meliše. Projděte se ulicemi Bratislavy, zažijte jedinečnou atmosféru a přijďte i Vy pozdravit Schöne Náciho k Rybářské bráně ve Starém Městě. Při procházce historickou částí hlavního města narazíte na další ikonu. Socha Čumil, známá také jako Man at Work, je jakýsi bratislavský zvědavec vykukující z kanálu. Nemusíte se obávat, že byste o něj zakopli. Už zdaleka Vás upozorní hlouček turistů, kteří se na tomto místě obvykle zastaví a pořídí si pár fotografií.

Jedinečnou atmosféru ucítite i při návštěvě Galerie Michalský dvůr. V bývalém Jesenákově paláci najdete expozice s díly domácích i zahraničních umělců. Neodmyslitelná součást společenského a kulturního života je místem různých akcí. Na prohlídku známých bratislavských památek, jako je Primaciální palác, Dóm sv. Martina či Bratislavský hrad, budete potřebovat více než jen jeden den. Vyberte si tedy z naší nabídky a zarezervujte si ubytování v blízkosti sochy Schöne Náci. Ať už se rozhodnete pro útulný hotel nebo moderný apartmán, věřte, že strávit pár dní v Bratislavě se jistě vyplatí.

Centrum Bratislavy je protkáno několika sochařskými skvosty, které k tomuto městu neodmyslitelně patří. Napoleon, Schöne Náci, Július Satinský... Dovedete si už bez nich představit procházku uličkami Starého Města? Mnohé z nich mají svůj vlastní příběh a vznáší se nad nimi jakési rouško tajemna. To dokonale platí i o soše Čumila, který se stal jakýmsi pomyslným symbolem Bratislavy.

Od roku 1997 vesele vykukuje z kanálu na křižovatce ulic Laurinská, Panská a Rybářská brána. Bronzová socha vznikla v dílně sochaře, malíře a výtvarníka Viktora Hulíka. V době, kdy probíhala rozsáhlá revitalizace centra města, chtěl tehdejší starosta bratislavské městské části Staré Město prostor nějak zatraktivnit. Oslovil několik umělců, kteří předložili své návrhy, a nakonec byly vybrány tři sochy: napoleonský voják, Schöne Náci a Čumil. Právě posledně jmenovaný vyvolal obrovské nadšení a stal se hitem. Od té doby do Bratislavy proudí davy domácích i zahraničních turistů, aby si s bratislavským „podivínem“ pořídili fotku.

Když budete stát blíž u sochy, určitě Vašemu oku neunikne fakt, že má značně ošoupanou čepici. Je pro to velmi jednoduché vysvětlení. Turisté i místní totiž věří, že pokud se jí dotknete, přinese Vám to štěstí. Těžko říct, zda je to pravda, podle mnohých je to jen výmysl. Ale stojí za to to vyzkoušet a dotknout se, vždyť co kdyby to přece jen vyšlo?

Dodnes kolují různé spekulace a fabulace o tom, kdo vlastně Čumil je. Od historek o vojákovi přes komunistického patrona Bratislavy až po jeden z nejčastěji kolujících příběhů mezi místními. Podle něj byl Čumil dělník pracující v kanálu, který si krátil pracovní dobu sledováním kolemjdoucích. A jeho tajemný úsměv připisují tomu, že ze své „nenápadné“ polohy nahlíží dívkám pod sukně. Podle slov autora sochy však nejde o nikoho konkrétního, je to prostě jen obyčejný bratislavský zvědavec. Připomíná mu totiž období starého korza, které jako teenager navštěvoval. Úsměv sochy má vyjadřovat pohodu a dobrou náladu, která v tehdejší době na korzu panovala.

Pokud jste v Bratislavě byli doposud jen kvůli práci, nákupům či odletu na dovolenou, zkuste si tentokrát udělat výlet jako praví turisté. Zarezervujte si ubytování v Bratislavě, případně přímo na stránce městské části ubytování Bratislava Staré Město, a vydejte se po stopách bratislavských atrakcí a památek. Bratislavská zoologická zahrada, majestátní Bratislavský hrad či známá Michalská brána, to je jen pár známých lákadel. Ta méně známá najdete, když se budete toulat uličkami, hledat zastrčené kavárničky a jíst místní úžasný street food.

Z obce Poriadie v okrese Myjava najdete památník, který je vzpomínkou na sice smutné, ale zato důležité události naší historie. Místo, kde tábořila skupina partyzánů v říjnu 1944, najdete v údolí potoka Kostolník, v místní části s názvem Krivosudy. K památníku sa z obce Poriadie dostanete nenáročnou trasou po zelené značce, dlouhou přibližně 3 km. Pojďte si připomenout odvahu a houževnatost mužů, kteří bojovali za naši vlast.

Na místě najdete památník, Zbojnickou studánku a zemljanky, které si zde partyzáni vybudovali. Bunkry s jednoduchými dřevěnými palandami, které sloužily jako postele, najdete v zachovalém stavu. Ukrývali se v nich partyzáni ze skupiny Miloše Uhra, jenž byl hrdinou SNP. Když je na tomto místě našel výsadkář, pplk. Ilja Dibrov, který byl sovětským důstojníkem, sdružil 2. Stalinovu brigádu působící v oblasti Velké Javoriny.

Pomník gen. i.m. Ilji Dibrova se nachází na hřebeni Bílých Karpat. Připomíná místo, kde Dibrova v boji zastřelili. Místo je křižovatkou zelené značky se známou Cestou hrdinů SNP. Památník je kromě delší procházky vhodný i pro cyklistický výlet. Smutné události připomíná také Nárcie – památník SNP, který se nachází blízko města Stará Turá a moravských hranic. Na příjemnější myšlenky můžete přijít při návštěvě vodní nádrže Stará Myjava. Rekreační oblast obce Stará Myjava je ideálním místem nejen pro odpočinek, ale i aktivní relaxaci. Ať už si zaplavete, užijete si veslování, nebo si zahrajete některý z oblíbených letních sportů, věříme, že dopřejete relaxaci Vašemu tělu i mysli.

Pojďte si užít daleké výhledy z nejvyššího místa v okolí Myjavy. Vyhlídková věž Poľana, která je z obce Brestovec snadno přístupná pěšky, autem nebo na kole, Vám z výšky 20 m nabídne panorama pohoří Bílé Karpaty, Malé Karpaty, Povážský Inovec či Strážovské vrchy. Podívejte se přes hranice z výšky a užijte si krásy dalekého okolí. V zimě ocení příznivci lyžování a zimních sportů návštěvu blízkého střediska Ski Land Stará Myjava. Vydejte sa poznat tento zajímavý a jedinečný kraj. Zarezervujte si ubytování v okolí zemljanek a památníku partyzánů Dibrovovy skupiny. Naše nabídka ubytování v okolí Myjavy zahrnuje útulné chalupy či komfortní penziony. Stačí si jen vybrat a vzhůru za novými zážitky.

Na místě, kde stojí Pamätník Slovenského národného povstania Dvory, se kdysi, podle vytesaných znaků, „organizoval, žil i bojoval“ partyzánský oddíl Jána Repta z II. partyzánské brigády „M. R. Štefánika“. Prvé boje v této oblasti propukly 8. septembra 1944, když partyzáni zaútočili na německou autokolonu při Košariskách. Tuto památku na Slovenské národní povstání najdete nedaleko Brezovej pod Bradlom, v oblasti Malých Karpát.

V okolí památníku působilo více partyzánských skupin. Partyzánská skupina pod vedením rodáka z Brezové, Jána Repta, se koncem srpna 1944 přesunula do lokality v Matejkové a později do Lopušné doliny. Od 9. septembra se jejich domovem stala dolina Dvory, která je dobře ukrytá v horách. V obci Krajné působila skupina až 400 mužů pod vedením V. Medvedeva. Muži z obce Polianka, byli vedeni Štefanom Cuvlom a v kraji pod Javorinou působila legendární partyzánská skupina „Hurban“, kterou do boje vedl Miloš Uhra.

Kromě slovenských partyzánských skupin působily v okolí také tři sovětské skupiny. Partyzáni podnikali v okolí různé diverzní akce a spolu s Červenou armádou dne 7. apríla 1945 osvobodili Brezovú pod Bradlom. Na památku těchto událostí byl v Dvorech vybudován Památník Slovenského národního povstání. Nedaleko tohoto památníku umístili dne 6. septembra 2019 další Památník SNP, který je věnován partyzánským velitelům Jánovi Reptovi a Milošovi Uhrovi.

K památníku se dostanete i na bicyklu po označených cyklotrasách z okolních obcí. Vedle památníku se nachází i nové lavičky a ohniště, kde si můžete připravit chutný piknik. Cestou z památníku se můžete po lesní stezce dostat do Košarísk, ve kterých najdete Múzeum Milana Rastislava Štefánika. Odtud se můžete vrátit zpět do Brezovej pod Bradlom. Celý okruh má přibližně 8 km a zvládnete ho i pěšky. Po túře si dejte chvíli pauzu a zastavte se v centru Brezové, kde na vás čekají útulné restaurace a kavárničky. Odpolední siestu nemusíte strávit pracným hledáním noclehu. Celou nabídku ubytovania v blízkosti Pamätníka SNP Dvory najdete na naší stránce ubytovanie Brezová pod Bradlom.

Pokud navštívíte okresní město Skalica ležící v Trnavském kraji, určitě si pochutnejte na skalickém trdelníku. Tento symbol města si můžete zabalit i na nenáročnou túru k Rotundě svatého Jiří, která patří k vyhledávaným sakrálním památkám města.

Rotunda sv. Jiří je pro širokou veřejnost bezplatně přístupná od května do září. Původně byla postavena v raně románském slohu. Jde tedy o památku, jejíž vznik můžeme datovat pravděpodobně do 11. století. Postupem času byla přestavěna v gotickém a později barokním slohu. Tato rotunda patří k nejstarším historicko-architektonickým památkám ve Skalici. V minulosti byla využívána jako kostelík s malou přilehlou plochou určenou k pohřbívání zesnulých. Její vrchní část zase sloužila k obraně. Dnes je rotunda zařazena do seznamu národních kulturních památek Slovenské republiky. V rámci jejích vnitřních prostor je nainstalována výstava, kterou si můžete prohlédnout.

Při návštěvě tohoto místa můžete obdivovat okolní přírodu i rotundu. Centrální kruhová stavba je rozšířena podkovovitou apsidou. Při pohledu na ni Vám neunikne ani barokní kupole, přičemž apsida s konchou zůstaly v původní románské podobě. V dějinách města se uvádí, že město Skalica bylo v roce 1372 povýšeno na královské město. V téže době došlo k nadstavbě rotundy nad úroveň hradeb. Bohužel ji v roce 1945 poškodilo vojsko, ale podařilo se ji opravit.

Při vstupu do interiéru Vás uchvátí vzácné nástěnné malby. Jejich stáří se odhaduje na konec 15. století. Můžete si na nich všimnout dvou příběhů z legendy týkající se svatého Jiří, který v té době bojoval s drakem. Tyto výjevy jsou doplněny erby královských rodin. Na historii se nemá zapomínat, a proto byla v prostorách této rotundy nainstalována expozice tematicky zaměřená na představení této stavby a její stavebně-historický vývoj.

Pokud i Vy máte zájem přijet a prozkoumat okolí rotundy, doporučujeme Vám si předem zarezervovat ubytování u rotundy sv. Jiří. Možná se po její prohlídce vydáte i k Mlýnu bratří Pilárikových, kteří se rozhodli obnovit tuto třípatrovou stavbu s elektrickým pohonem. Svá sluncem rozpálená těla zchladíte v bazénech koupaliště Skalica – Zlatnícka dolina. Během léta si můžete užívat i perfektní procházku nebo odpočinek v oblíbené záhorské lokalitě Skalické rybníky. Kromě rybářů si zde na své přijdou i rodiny s dětmi nebo cyklisté. K zajímavým technickým památkám patří také větrný mlýn u Holíče.

Po náročné túře se může dostavit únava, a abyste se nemuseli znepokojovat, co dál, doporučujeme Vám zarezervovat si apartmány ve Skalici. Je to cenově dostupný typ ubytování, který naplní všechna Vaše očekávání. Možná Vás při listování v katalogu zaujme i některá ze samostatně stojících chat Skalica. Výběr ponecháme na Vás. Budeme velmi rádi, pokud se v ubytování budete cítit příjemně a užijete si krásný pobyt.

Malacká synagoga – krásná a unikátní. To jsou slova, která vystihují židovskou stavbu, jež se zachovala na malebném Záhoří. K obloze se tyčí přímo v centru města Malacky a určitě ji nemůžete přehlédnout. Pyšní se bohatou historií a má i nesmírnou architektonickou hodnotu. V současné době je pod záštitou Základní umělecké školy v Malackách. Slouží jako koncertní síň, výtvarný ateliér a místo společenských i kulturních akcí. Do interiéru můžete nahlédnout pouze s průvodcem a prohlídku je nutné si objednat předem.

Historie synagogy je bohatá a sahá až do roku 1755, kdy žilo v Malackách pouze deset židů. O 80 let později, v době, kdy obec dostavěla zděnou modlitebnu, byl židovské komunitě konečně přidělen i rabín. Poslední malacký rabín se bohužel oběsil. Důvodem prý bylo to, že nedokázal uživit velké množství dětí. Za tento čin trpěla židovská obec dalších sto let, protože měli zakázaného rabína. Židovská obec nakonec prodala synagogu státu, pod jehož správou je dodnes.

Pozemek k výstavbě věnovala židovské komunitě bohatá a významná rodina Spitzerů. Synagoga spatřila světlo světa v roce 1887. Dvoupatrová budova se dvěma majestátními věžemi a Mojžíšovými deskami na průčelí budovy se okamžitě stala dominantou města. Desky světu připomínají desatero božích přikázání v hebrejském textu. Fasáda oplývá nádhernými barevnými motivy a ornamenty, které podtrhují původ stavby. V interiéru synagogy je zachován ústřední prvek „archa“ a v původním stavu se zachoval i výklenek pro uložení svitků tóry. Historii zachycují také předsíň, mužská modlitebna a ženská galerie. V roce 1889 původní synagogu zachvátil obrovský požár, který byl způsoben pravděpodobně bleskem. Pomocnou ruku opět podala rodina Spitzerů, která novou stavbu synagogy zafinancovala a podpořila tak, že do roka bylo vše jako před tou nešťastnou událostí.

Pokud se zde zdržíte v prostorách synagogy na koncertě či jiné akci, určitě Vás potěší, že v blízkosti malacké synagogy je dostatek možností ubytování. Penziony či chaty v okrese Malacky Vám poskytnou teplo domova a v dalších dnech můžete objevovat další zákoutí regionu pod Malými Karpaty. Lidovou kulturu a zdejší tradice poznáte v Muzeu Michala Tillnera, projít se můžete i zámeckým parkem a prostorami Malackého kaštelu. Jste vášnivým rybářem? Pak neváhejte a objevte ráj na zemi u Jakubovských rybníků. I pro fanoušky golfu se zde něco najde. Trávníky White Eurovalley Golf Park Malacky jsou udržované a vždy připravené. Nám nezbývá než Vám popřát příjemný odpočinek

Jste i Vy milovníky vína a lidové kultury? Zveme Vás do Sebechleb, obce známé i z pohádky Sebechlebskí hudci. Na jižním okraji Štiavnických vrchů, asi 13 km od města Krupina, leží půvabná osada Sebechleby. První písemná zmínka o ní pochází již z 12. století. Zajímavou částí obce je osada Stará Hora, ve které se nachází jedinečná památková rezervace lidové architektury. Předmětem ochrany jsou jedno- a dvouprostorové vinohradnické domky se sloupovým podloubím.

Zajímavostí je, že domky slouží pouze jako vchod do vinných sklepů, které jsou vytesány do měkké tufové skály. Vznik těchto sklepů je datován do 14. století. Místní obyvatelé zde nacházeli útočiště před nájezdy tureckých vojsk. Přibližně v 17. století se v této lokalitě začala pěstovat vinná réva. Na sluncem vyhřátých půdách vytvořených na tufovém podloží se révě velmi dobře dařilo. To vedlo k postupnému kácení lesů a zakládání vinic. Pro větší objemy vína bylo zapotřebí více sklepních prostor, proto se chodby postupně rozrůstaly a před vchodem do nich obyvatelé stavěli typické domky.

V poslední době je lokalita stále častěji využívána k rekreaci a agroturistice. Místní organizace zde pořádá různé akce. Mezi nejzajímavější z nich patří Sebechlebské vinobraní (Oberačka po Sebechlebsky) a Svatourbanské slavnosti.

Věděli jste, že se zde stále pěstují kvalitní hrozny a vynikající starohorská vína? I Vy máte možnost při návštěvě tohoto zajímavého regionu degustovat mistrovský um výroby vína. Koštování Vám však doporučujeme v odpoledních hodinách, abyste po skleničce vína nemuseli nikam chodit nebo řídit.

Jaký program si tedy zvolit na dopoledne? Doporučujeme Vám navštívit velmi zajímavou pevnost Bzovík nebo impozantní hrad Čabraď. Dokonalý výhled na okolní krajinu Vám nabídne také Vartovka. A pokud jste vyznavači klidu a odpočinku, určitě nemůžete vynechat lázně Dudince.

Po skleničce dobrého vína k večeři se Vám už nikam nebude chtít cestovat. Doporučujeme Vám proto využít služby našich ubytovatelů v podobě ubytování u památkové rezervace Sebechleby. V nabídce této lokality je toho opravdu mnoho. Vyberte si například rodinami s dětmi oblíbené chaty a chalupy v Sebechlebech. Poskytují dostatek soukromí za poměrně dobrou cenu. Nebo si vyberete apartmány v Sebechlebech, které si s oblibou rezervují páry? Nabídka našich ubytovacích zařízení je opravdu velmi pestrá. Stačí si jen zvolit správné parametry pro výběr toho nejlepšího ubytování v Sebechlebech.

Jste fanouškem filmu Za nepřátelskou linií? V tom případě Vás jistě potěší, že jeden z hrdinů tohoto úspěšného válečného dramatu zůstal po natáčení na Slovensku. Ne, nebyl to Owen Wilson. Američtí filmaři nám zde zanechali monumentálního anděla s odlomeným křídlem, který byl součástí úvodních i závěrečných scén. Filmový hrdina, 15 m vysoká Socha anděla v Háji, se vypíná nad hřbitovem v obci Háj situované v okrese Košice-okolí. Představuje velké lákadlo nejen pro milovníky filmu, ale i pro turisty se zálibou v originálních atrakcích a kuriozitách.

Děj amerického akčního filmu Za nepřátelskou linií se odehrává v Bosně. Málokdo však tuší, že scény tohoto divácky úspěšného válečného dramatu se natáčely v malebném prostředí Slovenského krasu. Tvůrci proto darovali impozantní sochu právě obci Háj, ležící v údolí národního parku, který poskytl kulisy slavným filmovým scénám. Majestátní anděl stojí v areálu místního hřbitova vedle kostela. Okolí je pěkně upravené, jako stvořené pro příjemnou procházku.

Zajímavostí je, že impozantně působící socha ve skutečnosti není vyrobena z kamene. Jde pouze o imitaci sestávající z polystyrenu, který je na povrchu vytvrzen cementem. Anděl má jedno křídlo odstřelené a jsou na něm viditelné stopy po kulkách. Křehký materiál snadno podléhá vlivu povětrnostních podmínek a vyžaduje pravidelnou údržbu. Stará se o ni obec, která v těchto místech osadila i informační tabuli.

Výlet k soše se slavnou minulostí si určitě spojte s procházkou ke klenotu Slovenského krasu, k překrásným Hájským vodopádům. V okolí obce určitě nevynechejte ani prohlídku zříceniny Turnianského hradu, výlet k jedinečnému Rostlinnému kostelu či k Hrhovskému vodopádu. Tento region je doslova protkán turistickými zajímavostmi a přírodními krásami. Zarezervujte si ubytování v blízkosti sochy anděla v Háji a přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. Ubytování v Háji a v okolí představuje širokou nabídku chat a chalup, ale i oblíbených penzionů a apartmánů. Na našom portáli určitě najdete dovolenkové zázemí podle Vašich představ.

Kouzelné malé domečky, úžasná atmosféra, vůně čerstvě upečeného chleba a zvuk kovářského kladiva. To je slavná Hrnčířská ulice v Košicích, nazývaná také Ulička řemesel. Situována je v městské části Košice – Staré Město se začátkem u Kalvínského kostela. Nejmalebnější ulička ve městě prezentuje návštěvníkům svět starých řemesel. Zde si můžete koupit chléb z tradiční pekárny, léčivé bylinky od poctivého bylinkáře či umělecké výrobky mistra kováře. Nechte se pozvat na místo, kde ožívají řemesla našich dědů.

Pěší ulička, kterou po obou stranách lemují menší domečky, je pokryta dobovou dlažbou. Příjemnou procházku nasycenou zvláštní atmosférou si zde můžete zpestřit návštěvou kovářské dílny, pekárny, hrnčířství, bylinkářství, brašnářství, čalounictví, řezbářství či prodejny vzácných kamenů. V dílnách si můžete prohlédnout práci mistra kováře či hrnčíře, v brašnářství si necháte opravit oblíbenou kabelku či tašku a v prodejně vzácných kamenů si koupíte svůj ochranný amulet. Kromě stálých atrakcí se v Uličce řemesel pravidelně konají příležitostné kulturní akce a podujatí.

Nechte se unést z ruchu velkoměsta až do středověku. A pokud Vám při procházce vyhládne, určitě navštivte jednu z menších hospůdek nebo restaurací s pestrou nabídkou tradičních specialit. Poctivá slovenská vína zase nabízí místní vinotéka. Ulička skutečně věrně kopíruje práci, život a řemesla našich předků. Avšak s jednou výjimkou. V minulosti se v jejích prostorách prý nacházely i drobné nevěstince sloužící pro chudší zákazníky. Řemesla tohoto charakteru zde již dnes samozřejmě nenajdete.

Jedinečnou procházku středověkou uličkou si určitě naplánujte spolu s prohlídkou expozice Domu řemesel v Košicích. A pokud Vás výlet do minulosti zaujme, navštivte i Východoslovenské muzeum nebo si vyhraďte čas na prohlídku Slovenského technického muzea. Možnosti kulturně-historických zážitků jsou v Košicích opravdu pestré a jeden den Vám na jejich procítění zaručeně nebude stačit. Zarezervujte si proto ubytování v okolí Uličky řemesel. Ubytování v Košicích nabízí vkusné penziony, komfortní apartmány i cenově výhodné ubytovny. Na našem portálu si určitě vyberete podle svých představ a preferencí.

Architektonický skvost metropole východu stojí na rohu Mlýnské a Štefánikovy ulice. Jakabův palác patří k nejkrásnějším a zároveň k nejzáhadnějším stavbám v Košicích. S výstavbou honosného sídla rodiny Jakabových se začalo v roce 1899. Národní kulturní památka se nese v novogotickém a secesním slohu. Zajímavostí je, že při její výstavbě byly použity i vyřazené kamenné články a ozdobné prvky z Dómu sv. Alžběty.

Měšťanská vila byla postavena na břehu někdejšího Mlýnského náhonu, čímž dotvářela nádhernou městskou idylu. Architekt Arpád Jakab ji navrhl podle vzoru středověkých staveb. Její dominantou je čtyřboká věž se čtyřmi věžičkami, která je umístěna nad hlavním vchodem. Impozantní jsou také arkýře a zastřešení. Na vnější fasádě věže je po levé straně oblouku umístěna votivní deska na počest maďarského krále Matyáše Korvína. Rodina Jakabových vlastnila tuto pompézní budovu pouze do roku 1908. Jejím dalším vlastníkem se stal významný architekt židovské národnosti Hugo Barkányi.

Po 2. světové válce přešla budova pod správu města. Na určitou dobu se stala sídlem prezidenta Edvarda Beneše, o čemž svědčí pamětní deska umístěná na jižní straně. Následně bylo v budově zřízeno výchovné a ideologické centrum KSS s knihovnou zaměřenou na politickou literaturu. Po roce 1989 na ni uplatnila dědické právo dcera Huga Barkányiho – Katarína Póšová. Město Košice však rozsudek napadlo a od té doby se vedou soudní spory o její vlastnictví.

Již několik let je tak palác kvůli neukončenému procesu pro veřejnost uzavřen. Prozatím si krásy interiéru můžeme pouze představovat. Památkou, kterou si ale můžete prohlédnout i zevnitř, je jen pár kroků vzdálený Dóm sv. Alžběty. Po prohlídce kostela se nechte vést krásnou melodií, která Vás dovede až ke Zpívající fontáně. Harmonické zvuky vydává i 22 zvonečků Košické zvonkohry. V historickém centru má pro Vás své brány otevřené i Slovenské technické muzeum a Východoslovenská galerie.

Poznat Košice za jeden den je přímo nemožné. Zarezervujte si proto ubytování v Košicích – Starém Městě a v následujících dnech podnikejte výlety do okolí. Vybrat si můžete z čistých a útulně zařízených pokojů Košických ubytoven, které jsou jako stvořené pro krátkodobé ubytování. Pokud cestujete s rodinou, přechodný domov Vám poskytnou komfortně zařízené pokoje v Košických hotelech a apartmánech. Celou nabídku ubytování v blízkosti Jakabova paláce najdete na stránce ubytování v Košicích.

Památník Osvobození a vítězství je monumentální vzpomínkou na jednu z největších bitev druhé světové války na území bývalého Československa. Impozantní sousoší s památnými expozicemi je situováno přímo na místě, kde padly desetitisíce vojáků, v Dargovském průsmyku, na cestě z obce Košický Klečenov do Dargova. Nachází se v horském sedle na úpatí vrchu Ploská, v hlavním hřebeni centrální části Slanských vrchů, nedaleko pramene řeky Trnávka. Kolemjdoucím připomíná nejen černé týdny národní historie, ale i hrdinství vojáků, kteří nasadili vlastní životy za osvobození tohoto území.

Dargovský průsmyk je tichým svědkem sedm týdnů trvajících bojů mezi Rudou armádou a Němci o osvobození Slovenska. K ústupu německých vojsk nakonec došlo 18. ledna 1945 a den nato bylo osvobozeno i samotné město Košice. Při příležitosti desátého výročí krvavé bitvy byl v průsmyku odhalen Památník Osvobození a vítězství, jehož součástí je kromě pompézního sousoší také expozice osvoboditelských tanků, protiletadlové dělo a pamětní síň bojové slávy. Autorem sochy je umělec, akademický sochař Vojtech Löffler z Košic.

Zajímavou součástí památného místa je i naučná stezka vedoucí přímo bojovými lokalitami. Do dob druhé světové války návštěvníky vrátí expozice vojenské techniky, rekonstruované bunkry a vojenská stanoviště. Na tuto jedinečnou vojenskou výpravu se můžete vydat pěšky, na kole, a dokonce i na běžkách. Oblastí vede několik turistických tras, červená cyklotrasa a v zimě i lyžařská běžecká trasa. Pozemní komunikace vedoucí průsmykem je důležitou spojnicí mezi Zemplínem a Košicemi.

Chystáte se na dovolenkové toulky východním Slovenskem? Určitě nevynechejte možnost zastavit se na památném místě připomínajícím hrdinství a odvahu osvoboditelů slovenského území. Exkurzi do historie spojíte s výletem k nedalekému Herlianskému gejzíru, ke zřícenině Hradu Bačkov a určitě se vypravíte i k pozůstatkům Slaneckého hradu a vychutnáte si překrásné výhledy z Rozhledny Čerešenka.

Propleťte si dovolenkové dny zážitky, na které tak snadno nezapomenete. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti Památníku Osvobození a vítězství a začněte tvořit svůj výletní plán. Možností je dostatek. Vyberte si z nabídky ubytování v Košickém Klečenově nebo si podle svých představ vyhledejte ubytování v Košicích. Přejeme Vám krásný pobyt.

Dukelský průsmyk je téměř úplně obyčejné horské sedlo v nadmořské výšce 502 m n. m., které se však díky Karpatsko-dukelské operaci stalo zcela neobyčejným. Nachází se mezi vrchy Kýčera a Brdo v severní části Laborecké vrchoviny na slovensko-polské hranici. Název průsmyk dostal podle nedalekého polského města Dukla.

Dějiny průsmyku však vůbec nejsou obyčejné, právě naopak. Areál tohoto Vojenského přírodního muzea je často nazýván „Údolí smrti“ a připomíná jednu z nejkrvavějších kapitol našich dějin. Boje, které zde probíhaly během druhé světové války, si vyžádaly životy desítek tisíc sovětských a československých vojáků. Při vstupu do tohoto tragédií poznamenaného údolí procházíte kolem dvou tanků, které jsou do sebe zaklesnuté a jsou symbolem převahy Rudé armády nad fašistickým zlem.

Dominantu průsmyku tvoří 28 m vysoký Památník československého armádního sboru, který byl v roce 1949 postaven podle návrhu architekta Jozefa Gruse. Součástí památníku jsou bronzové tabule se jmény 1 265 padlých vojáků spadajících do 1. československého armádního sboru. Památník spolu s vojenským hřbitovem tvoří rozlehlé vojenské muzeum. V jeho areálu si návštěvníci mohou prohlédnout několik desítek kusů těžké bojové techniky včetně letadel, obnovená palebná postavení dělostřelectva, bunkry v okolních lesích i jiné vojenské památky. V letních měsících je pro návštěvníky přístupná také 52 m vysoká rozhledna, která stojí přesně v místech, kde byla vybudována pozorovatelna Ludvíka Svobody.

Dukelský průsmyk je mezi turisty známý také díky tomu, že v těchto místech začíná Cesta hrdinů SNP. Jedná se o nejvýznamnější a současně nejdelší (více než 700 km) turistickou magistrálu napříč Slovenskem, která se táhne od Dukelského průsmyku až po Bradlo u Štefánikovy mohyly. Přechod trvá od 26 do 28 dní.

Do Dukelského průsmyku se dostanete ze Svidníku po asfaltové silnici přes Ladomirovou, Hunkovce, Krajnou Poľanu, Nižný Komárnik a Vyšný Komárnik. Průsmyk je kromě jiného také významnou křižovatkou turistických stezek. Střetává se zde trasa červené značky z Porubského sedla na východ po státní hranici, červená značka Cesty hrdinů SNP do obce Medvedie a další dvě turistické stezky, které se připojují z Polska.

Pokud jsme Vás navnadili a chystáte se na návštěvu Dukly i okolní turistiku, doporučujeme Vám zde strávit několik dní. Najděte si ubytování u Dukelského průsmyku, hned zrána se tak můžete vydat na průzkum okolí i na delší túry. Inspiraci pro kvalitní pobyt najdete i na stránkách ubytování Kapišová, ubytování Ladomirová nebo ubytování Hunkovce. Krásné okolí přímo láká obout si turistické boty a vydat se na toulky či bádat po zajímavé historii tohoto krásného kraje.

Druhá světová válka poznamenala životy milionů lidí. Mnozí z nich položili v krutých bojích své životy na bojové linii. Pravděpodobně nejtvrdší střety mezi německými a osvobozeneckými vojsky na našem území se odehrály na východní frontě při dobývání Dukelského průsmyku. Oběti slovenských a sovětských armád spočívají na velkém vojenském hřbitově pod Duklou. Němečtí vojáci našli místo svého posledního odpočinku nedaleko obce Hunkovce.

Německý vojenský hřbitov najdete na okraji obce vedle hlavní silnice vedoucí na Vyšný Komárnik. Nachází se v mírném svahu. Hrobová místa jsou označena malými kamennými kříži. Na každém se nachází kromě jména a dat narození a úmrtí také vojenská hodnost. Každá strana kříže má vytesaná jména. Celkově je na hřbitově pochováno 3 100 vojáků. Hřbitov byl obnoven v roce 1994 na základě mezinárodní československo-německé smlouvy o sousedství z roku 1992, v jejímž rámci se vlády obou států dohodly na vyhledávání, udržování a péči o válečné hroby. Po obnově byl hřbitov opětovně vysvěcen v roce 1995.

Hřbitov je obklopen kamenným zděným plotem se stříškou z dřevěného šindele. Příznačný je centrální kříž, který architekt symbolicky umístil do muldy naplněné vodou. Voda přitéká žlábkem z pramene nad hřbitovem podél hlavního chodníku. Vstupní budova je zhotovena ze dřeva a vhodně zapadá do regionální architektury. Díky dohodě je areál hřbitova pravidelně sečen a působí pietním a udržovaným dojmem. Návštěvníci zde najdou i knihu pochovaných, ve které jsou uvedena i jména padlých, jejichž místo posledního odpočinku není známé.

Zajímavostí je, že naproti tomuto hřbitovu se přes hlavní silnici dostanete i na hřbitov obětí první světové války. Není však tak viditelný a udržovaný jako ten německý. Návštěva tohoto místa nepatří mezi ty nejvyhledávanější atrakce regionu. Přesto právě taková místa jsou mementem doby a obrovskou výstrahou pro další generace, které by chtěly různé problémy řešit cestou ozbrojeného konfliktu. Právě na tomto místě si totiž můžete uvědomit, kolik životů úplně zbytečně vyhaslo pro nenaplněné imperialistické sny Adolfa Hitlera a kolika lidem válka změnila jejich životní osudy.

Z tohoto pietního místa se můžete vydat i na další zajímavosti v obci. Určitě neobejděte Dřevěný kostelík v Hunkovcích, který pochází z 18. století. Pokud byste měli chuť se během zimních měsíců vyřádit na lyžích, svahy lyžařského střediska Nižný Komárnik jsou pro tento účel stvořené. Nahlédnout do historie je možné i v Dukelském průsmyku, který sehrál velkou roli během bitvy v roce 1944 a stal se tak národní kulturní památkou. Vodní radovánky si v Prešovském kraji můžete dosyta užívat ve Vodním světě Aquaruthenia Svidník.

Důležité při plánování Vašeho výletu je myslet i na to, jak moc můžete být unavení. Abyste si naplno užívali příjemnou atmosféru během pobytu, doporučujeme Vám dopředu si objednat ubytování v okolí vojenského hřbitova Hunkovce. Možná Vás svou výbornou polohou zlákají právě chaty v Hunkovcích. Nebo dáte přednost cenově dostupnějšímu ubytování v soukromí? Rádi Vám pomůžeme s výběrem.

Představujeme Vám skvost kulturně-historické pokladnice Komárna. Budova Dôstojníckeho pavilónu je jedna z největších a bezpochyby i nejkrásnějších památek města. Nachází se přímo v centru, na Župní ulici, nedaleko nábřeží Dunaje. Architektonicky zajímavá budova pochází z poloviny 19. století. V současnosti je sídlem několika institucí. Návštěvníky však láká zejména svými zajímavými architektonickými prvky a otevřeným nádvořím, poskytujícím prostor pro oddech a příjemnou městskou rekreaci.

Majestátní budova Dôstojníckeho pavilónu vo Vás vyvolá dojem, že stojíte při staroněmeckém hradě. Byla totiž postavená v anglickom novogotickom slohu. Její nejzajímavějším architektonickým prvkem jsou mohutné nárožní věže s překrásnou exteriérovou výzdobou. Na hlavním portálu si můžete všimnout nápis „Viribus Unitis“. V překladu znamená „V jednotě je síla“. Tímto heslem se proslavil císař František Josef I. Součástí přízemí je terasa orientovaná ke komárňanské pevnosti.

Není náhodou, že historická budova nese právě pojmenování Dôstojnícky pavilón. Překrásná stavba byla ve skutečnosti vybudována pro potřeby cisárskej a kráľovskej armády. Od 19. století tu byly situovány byty pro důstojníky a jejich rodiny, ke kterým příslušelo i velké důstojnické kasino. Dnes najdete v interiéru budovy prostory univerzity, knihovny, policie, ale i bary či restaurace. Oblíbeným místem návštěvníků je nádvoří, poskytující prostor pro příjemný relax v pěkném městském prostředí.

Během návštěvy města Komárno si určitě kromě prohlídky Dôstojníckeho pavilónu nenechte ujít ani nedalekou Pevnosť Komárno. Možná jste ani netušili, že jde o najrozsiahlejšie opevnenie v strednej Európe. Vidět byste rozhodně měli i jedinečný urbanistický projekt, barvami zářící Nádvorie Európy. Jiný druh rekreace nabízí místní termálne kúpalisko a galéria Limes, situovaná v prostorách někdejšího františkánského vojenského kostela.

Pokud Vás městské zajímavosti nadchnou natolik, že se v Komárně rozhodnete strávit příjemný víkend, určitě Vám doporučujeme rezervaci ubytovania v blízkosti Dôstojníckeho pavilónu. Chaty Komárno Vás jistě potěší kombinací soukromí a výbornou dostupností atrakcí v okolí. Na našem portálu však určitě najdete i zajímavou nabídku oblíbených penziónov v Komárne i moderních apartmánov. Stačí si jen vybrat a připravit se na pobyt plný zážitků.

V Liptovské obci Dúbrava, ukrytá v malebné přírodě Nízkých Tater, střeží vstup do lesů a dolů v Dúbravské dolině Strážce lesa. Jde o dřevěnou sochu tyčící se do výšky přibližně pěti metrů. Fanouškům filmové trilogie Pán prstenů může připomínat postavu chodícího stromu Enta, milovníkům filmu Strážci Galaxie zase postavu Groota. Sochu vytvořila dvojice anglických umělců.

Socha působí, jako by byla srostlá se zemí. Je téměř celá ze dřeva a jen nenápadně ji podpírá kovová konstrukce. Symbolizuje Peruna, slovanského boha hromu a blesků. V ruce drží hořící pochodeň a jeho nohy jsou obklopeny kameny. Cesta k němu je vyšlapaná, takže k němu bez problémů dojdete. Při procházce zde můžete potkat rodiny s kočárky nebo seniory. Terén je nenáročný a trasa poměrně krátká.

V Dúbravské dolině se v minulosti rozvíjela těžba, která měla pro mnoho místních obyvatel zdravotní následky a zároveň stála za jednou z největších ekologických katastrof na Slovensku v roce 2019. Dřevěný strážce zde stojí jako symbolická hranice mezi přírodou a člověkem. Má chránit les i okolní přírodu a připomínat, že je potřeba ji chránit.

Nedaleko této sochy se nacházejí známé Dúbravské doly, které měly ve své době pro Československo strategický význam. Šlo o jedny z nejvýše položených dolů ve střední Evropě, kde se těžil antimon. Těžba zde byla definitivně ukončena v roce 1992. U vstupu do dolů stojí starý důlní vláček. Jeho stav je dnes stejně zanedbaný jako celé okolí bývalých dolů. Cesta k nim však vede krásným smrkovým lesem.

Podobně působivé lesy se nacházejí i v širokém okolí. Liptov patří mezi oblíbené turistické regiony a každý návštěvník si zde může najít něco zajímavého. Pokud si chcete pořídit fotografii s dřevěným strážcem z Dúbravy, naplánujte si na Liptově příjemný prodloužený víkend. Pro pohodlný pobyt je dobré vybrat si ubytování v okolí této zajímavosti. Mnoho možností najdete například v nabídce ubytování v Liptovském Mikuláši. Pro inspiraci můžete využít také další tipy na výlety v regionu Liptov.

V centru krajského města Žilina se nachází renesanční Mariánské náměstí, které místní obyvatelé znají také jako Čtvercové náměstí. Klidně si zde dopřejte příjemnou procházku a prohlédněte si okolní památky, které se na něm nacházejí.

Čtvrté největší město na Slovensku, které leží na soutoku řek Váh, Kysuca a Rajčianka, nabízí svým návštěvníkům mnoho atrakcí. Jednou z nich je právě Mariánské náměstí, které tvoří historické centrum města. V roce 1987 byl celý střed města vyhlášen Městskou památkovou rezervací. A náměstí s rozměry 100 × 100 m je její součástí.

Náměstí je typické svými renesančními domy, které mají první patro vysunuté nad arkádami. Pod nimi se kdysi dávno shromažďovali řemeslníci a zakládali si zde své obchody. Dnes tu najdete butiky, restaurace i krčmičky. Pokud byste měli možnost zavítat do některých domů, mohli byste v podzemí obdivovat původní gotické pivnice. Původně štítové střechy na domech shořely při požáru města v roce 1886.

Ve středu náměstí je umístěna socha Neposkvrněné Panny Marie z roku 1738. Její podstavec obsahuje reliéf Svatého Floriána, který je patronem hasičů. Za sochou si odpočinete v malém parku. Svůj zrak můžete upřít také na budovu radnice města. Zajímavostí na její přední straně je zvonkohra, která se rozeznívá během každé celé hodiny. V západní části náměstí se nachází římskokatolický Kostel Obrácení sv. Pavla a klášter jezuitů.

Náměstí dnes vyhledávají nejen domácí, ale i mnozí zahraniční turisté, kteří si užívají jeho neopakovatelnou atmosféru. Klidně se posaďte na lavičku a užijte si příjemnou městskou atmosféru. Nebo si během horkých dní dopřejte osvěžující nápoj na terase místních restaurací. Společnost Vám mohou dělat studenti konzervatoře nebo jiní umělci, kteří využívají prostor náměstí k pořádání různých koncertů, akcí a podujatí.

Abyste měli program o něco zajímavější, nasměrujte své kroky na Výstavu ikon. Malé i velké objevitele vesmíru potěší nedaleká Pozorovatelna Malý Diel Žilina. Pokud chcete poznat moderní umění a podpořit mladé umělce, navštivte Galerii Plusmínusnula. Milovníci sportovních aktivit mohou rozhýbat své tělo v bazénech Městské kryté plovárny Žilina. Uniknout ze světa každodenní reality můžete také díky Virtuální realitě Žilina. Tu si můžete vyzkoušet ve vesmíru, stát se na chvíli horolezcem nebo hrdinou dobrodružného příběhu.

Žilina je půvabné město na Pováží, které stojí za objevování. Abyste se nemuseli po náročném dni vracet domů, klidně si vyhledejte ubytování na Mariánském náměstí. Oslovit Vás mohou například apartmány v Žilině, ve kterých bývá i možnost přípravy vlastních jídel, nebo si vyberte klasické ubytování v Žilině. Těch je zde pro krátkodobé i dlouhodobé pobyty dostatek. Rádi Vám pomůžeme s výběrem toho správného ubytování.