Památníky Východné Slovensko

Podzim roku 1944 se do národních dějin zapsal bitvou o Dukelský průsmyk. Dukelské bojiště se pro svůj historický význam stalo národní kulturní památkou. Jeho dominantou a symbolem úcty padlým vojákům je monumentální památník na Dukle. Nachází se v katastrálním území obce Vyšný Komárnik v okrese Svidník, nedaleko hraničního přechodu do Polska. Přírodní areál s vojenským muzeem je jedním z nejnavštěvovanějších míst tohoto regionu.

Památník Československého armádního sboru byl vybudován vládou Československé republiky v roce 1949. Jeho autorem je architekt Josef Grus. Pomník tvoří vysoký věžovitý objekt tvaru komolého jehlanu a kolumbárium. V kolumbáriu je uložena prsť ze všech bojišť československé armády. Jeho portál zdobí reliéfy znázorňující bojovou cestu vojska. Památník spolu s obřadní síní dosahuje výšky 28 m. V původním provedení byla součástí památníku socha československého vojáka vzdávajícího poctu svým mrtvým spolubojovníkům a státní znak. Tyto byly v roce 1964 odstraněny a památník byl doplněn o bronzové sousoší od umělce Jána Kulicha.

K památníku vede kolonáda s bronzovými tabulemi obsahujícími jména 1 256 příslušníků československé armády, kteří padli v bitvě o Dukelský průsmyk. Pomník uzavírá jižní stranu vojenského hřbitova. Je zde pohřbeno 565 příslušníků sboru. Součástí areálu Dukelského bojiště je vojenské přírodní muzeum. Návštěvníkům bylo zpřístupněno v roce 1959 s prezentací bojové techniky, dělostřeleckých palebných postavení, bunkrů vojenských jednotek a velitelského stanoviště. Jeho součástí je Údolí smrti s osazenou vojenskou technikou. Severovýchodní část areálu tvoří alej Hrdinů Dukly. Jsou zde umístěny busty 15 hrdinů armády Sovětského svazu.

Součástí Dukelského bojiště je kromě monumentálního památníku také žulový pomník Rozpuknuté srdce. Nachází se u cesty, asi 200 m od státní hranice. Postaven je na místě tragické smrti generála, jehož auto najelo na nástražnou minu. Asi 100 m dále je umístěna žulová plastika zobrazující ruku vojáka zneškodňující protitankovou minu. Přímo u státní hranice stojí impozantní 52 m vysoká rozhledna. Postavena byla na místě původní pozorovatelny velitele vojsk a nabízí výhled na panorama bojiště na slovenské i polské straně. Ve vstupní hale najdete audiovizuální zařízení, které Vám poskytne bližšie informace o Karpatsko-dukelské operaci.

Pokud budete projíždět regionem Šariš, určitě se zastavte i na tomto jedinečném místě vzdávajícím hold hrdinům našich dějin. Prohlídku památníku a vojenského muzea pod širým nebem spojíte s návštěvou dřevěného kostelíka sv. Kosmy a Damiána a skvostného dřevěného kostela v Nižném Komárniku. Okolí nabízí celé spektrum takových dřevěných sakrálních památek. Pokud je chcete všechny navštívit, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti památníku na Dukle. Můžete si vybrat z ubytování ve Vyšném Komárniku nebo z nabídky ubytování ve Svidníku. Na našem portálu zajisté najdete to pravé zařízení pro svůj aktivní pobyt s dobrou dostupností k místním zajímavostem.

Druhá světová válka poznamenala životy milionů lidí. Mnozí z nich položili v krutých bojích své životy na bojové linii. Pravděpodobně nejtvrdší střety mezi německými a osvobozeneckými vojsky na našem území se odehrály na východní frontě při dobývání Dukelského průsmyku. Oběti slovenských a sovětských armád spočívají na velkém vojenském hřbitově pod Duklou. Němečtí vojáci našli místo svého posledního odpočinku nedaleko obce Hunkovce.

Německý vojenský hřbitov najdete na okraji obce vedle hlavní silnice vedoucí na Vyšný Komárnik. Nachází se v mírném svahu. Hrobová místa jsou označena malými kamennými kříži. Na každém se nachází kromě jména a dat narození a úmrtí také vojenská hodnost. Každá strana kříže má vytesaná jména. Celkově je na hřbitově pochováno 3 100 vojáků. Hřbitov byl obnoven v roce 1994 na základě mezinárodní československo-německé smlouvy o sousedství z roku 1992, v jejímž rámci se vlády obou států dohodly na vyhledávání, udržování a péči o válečné hroby. Po obnově byl hřbitov opětovně vysvěcen v roce 1995.

Hřbitov je obklopen kamenným zděným plotem se stříškou z dřevěného šindele. Příznačný je centrální kříž, který architekt symbolicky umístil do muldy naplněné vodou. Voda přitéká žlábkem z pramene nad hřbitovem podél hlavního chodníku. Vstupní budova je zhotovena ze dřeva a vhodně zapadá do regionální architektury. Díky dohodě je areál hřbitova pravidelně sečen a působí pietním a udržovaným dojmem. Návštěvníci zde najdou i knihu pochovaných, ve které jsou uvedena i jména padlých, jejichž místo posledního odpočinku není známé.

Zajímavostí je, že naproti tomuto hřbitovu se přes hlavní silnici dostanete i na hřbitov obětí první světové války. Není však tak viditelný a udržovaný jako ten německý. Návštěva tohoto místa nepatří mezi ty nejvyhledávanější atrakce regionu. Přesto právě taková místa jsou mementem doby a obrovskou výstrahou pro další generace, které by chtěly různé problémy řešit cestou ozbrojeného konfliktu. Právě na tomto místě si totiž můžete uvědomit, kolik životů úplně zbytečně vyhaslo pro nenaplněné imperialistické sny Adolfa Hitlera a kolika lidem válka změnila jejich životní osudy.

Z tohoto pietního místa se můžete vydat i na další zajímavosti v obci. Určitě neobejděte Dřevěný kostelík v Hunkovcích, který pochází z 18. století. Pokud byste měli chuť se během zimních měsíců vyřádit na lyžích, svahy lyžařského střediska Nižný Komárnik jsou pro tento účel stvořené. Nahlédnout do historie je možné i v Dukelském průsmyku, který sehrál velkou roli během bitvy v roce 1944 a stal se tak národní kulturní památkou. Vodní radovánky si v Prešovském kraji můžete dosyta užívat ve Vodním světě Aquaruthenia Svidník.

Důležité při plánování Vašeho výletu je myslet i na to, jak moc můžete být unavení. Abyste si naplno užívali příjemnou atmosféru během pobytu, doporučujeme Vám dopředu si objednat ubytování v okolí vojenského hřbitova Hunkovce. Možná Vás svou výbornou polohou zlákají právě chaty v Hunkovcích. Nebo dáte přednost cenově dostupnějšímu ubytování v soukromí? Rádi Vám pomůžeme s výběrem.

Památník Osvobození a vítězství je monumentální vzpomínkou na jednu z největších bitev druhé světové války na území bývalého Československa. Impozantní sousoší s památnými expozicemi je situováno přímo na místě, kde padly desetitisíce vojáků, v Dargovském průsmyku, na cestě z obce Košický Klečenov do Dargova. Nachází se v horském sedle na úpatí vrchu Ploská, v hlavním hřebeni centrální části Slanských vrchů, nedaleko pramene řeky Trnávka. Kolemjdoucím připomíná nejen černé týdny národní historie, ale i hrdinství vojáků, kteří nasadili vlastní životy za osvobození tohoto území.

Dargovský průsmyk je tichým svědkem sedm týdnů trvajících bojů mezi Rudou armádou a Němci o osvobození Slovenska. K ústupu německých vojsk nakonec došlo 18. ledna 1945 a den nato bylo osvobozeno i samotné město Košice. Při příležitosti desátého výročí krvavé bitvy byl v průsmyku odhalen Památník Osvobození a vítězství, jehož součástí je kromě pompézního sousoší také expozice osvoboditelských tanků, protiletadlové dělo a pamětní síň bojové slávy. Autorem sochy je umělec, akademický sochař Vojtech Löffler z Košic.

Zajímavou součástí památného místa je i naučná stezka vedoucí přímo bojovými lokalitami. Do dob druhé světové války návštěvníky vrátí expozice vojenské techniky, rekonstruované bunkry a vojenská stanoviště. Na tuto jedinečnou vojenskou výpravu se můžete vydat pěšky, na kole, a dokonce i na běžkách. Oblastí vede několik turistických tras, červená cyklotrasa a v zimě i lyžařská běžecká trasa. Pozemní komunikace vedoucí průsmykem je důležitou spojnicí mezi Zemplínem a Košicemi.

Chystáte se na dovolenkové toulky východním Slovenskem? Určitě nevynechejte možnost zastavit se na památném místě připomínajícím hrdinství a odvahu osvoboditelů slovenského území. Exkurzi do historie spojíte s výletem k nedalekému Herlianskému gejzíru, ke zřícenině Hradu Bačkov a určitě se vypravíte i k pozůstatkům Slaneckého hradu a vychutnáte si překrásné výhledy z Rozhledny Čerešenka.

Propleťte si dovolenkové dny zážitky, na které tak snadno nezapomenete. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti Památníku Osvobození a vítězství a začněte tvořit svůj výletní plán. Možností je dostatek. Vyberte si z nabídky ubytování v Košickém Klečenově nebo si podle svých představ vyhledejte ubytování v Košicích. Přejeme Vám krásný pobyt.

Dukelský průsmyk je téměř úplně obyčejné horské sedlo v nadmořské výšce 502 m n. m., které se však díky Karpatsko-dukelské operaci stalo zcela neobyčejným. Nachází se mezi vrchy Kýčera a Brdo v severní části Laborecké vrchoviny na slovensko-polské hranici. Název průsmyk dostal podle nedalekého polského města Dukla.

Dějiny průsmyku však vůbec nejsou obyčejné, právě naopak. Areál tohoto Vojenského přírodního muzea je často nazýván „Údolí smrti“ a připomíná jednu z nejkrvavějších kapitol našich dějin. Boje, které zde probíhaly během druhé světové války, si vyžádaly životy desítek tisíc sovětských a československých vojáků. Při vstupu do tohoto tragédií poznamenaného údolí procházíte kolem dvou tanků, které jsou do sebe zaklesnuté a jsou symbolem převahy Rudé armády nad fašistickým zlem.

Dominantu průsmyku tvoří 28 m vysoký Památník československého armádního sboru, který byl v roce 1949 postaven podle návrhu architekta Jozefa Gruse. Součástí památníku jsou bronzové tabule se jmény 1 265 padlých vojáků spadajících do 1. československého armádního sboru. Památník spolu s vojenským hřbitovem tvoří rozlehlé vojenské muzeum. V jeho areálu si návštěvníci mohou prohlédnout několik desítek kusů těžké bojové techniky včetně letadel, obnovená palebná postavení dělostřelectva, bunkry v okolních lesích i jiné vojenské památky. V letních měsících je pro návštěvníky přístupná také 52 m vysoká rozhledna, která stojí přesně v místech, kde byla vybudována pozorovatelna Ludvíka Svobody.

Dukelský průsmyk je mezi turisty známý také díky tomu, že v těchto místech začíná Cesta hrdinů SNP. Jedná se o nejvýznamnější a současně nejdelší (více než 700 km) turistickou magistrálu napříč Slovenskem, která se táhne od Dukelského průsmyku až po Bradlo u Štefánikovy mohyly. Přechod trvá od 26 do 28 dní.

Do Dukelského průsmyku se dostanete ze Svidníku po asfaltové silnici přes Ladomirovou, Hunkovce, Krajnou Poľanu, Nižný Komárnik a Vyšný Komárnik. Průsmyk je kromě jiného také významnou křižovatkou turistických stezek. Střetává se zde trasa červené značky z Porubského sedla na východ po státní hranici, červená značka Cesty hrdinů SNP do obce Medvedie a další dvě turistické stezky, které se připojují z Polska.

Pokud jsme Vás navnadili a chystáte se na návštěvu Dukly i okolní turistiku, doporučujeme Vám zde strávit několik dní. Najděte si ubytování u Dukelského průsmyku, hned zrána se tak můžete vydat na průzkum okolí i na delší túry. Inspiraci pro kvalitní pobyt najdete i na stránkách ubytování Kapišová, ubytování Ladomirová nebo ubytování Hunkovce. Krásné okolí přímo láká obout si turistické boty a vydat se na toulky či bádat po zajímavé historii tohoto krásného kraje.

Kouzelné malé domečky, úžasná atmosféra, vůně čerstvě upečeného chleba a zvuk kovářského kladiva. To je slavná Hrnčířská ulice v Košicích, nazývaná také Ulička řemesel. Situována je v městské části Košice – Staré Město se začátkem u Kalvínského kostela. Nejmalebnější ulička ve městě prezentuje návštěvníkům svět starých řemesel. Zde si můžete koupit chléb z tradiční pekárny, léčivé bylinky od poctivého bylinkáře či umělecké výrobky mistra kováře. Nechte se pozvat na místo, kde ožívají řemesla našich dědů.

Pěší ulička, kterou po obou stranách lemují menší domečky, je pokryta dobovou dlažbou. Příjemnou procházku nasycenou zvláštní atmosférou si zde můžete zpestřit návštěvou kovářské dílny, pekárny, hrnčířství, bylinkářství, brašnářství, čalounictví, řezbářství či prodejny vzácných kamenů. V dílnách si můžete prohlédnout práci mistra kováře či hrnčíře, v brašnářství si necháte opravit oblíbenou kabelku či tašku a v prodejně vzácných kamenů si koupíte svůj ochranný amulet. Kromě stálých atrakcí se v Uličce řemesel pravidelně konají příležitostné kulturní akce a podujatí.

Nechte se unést z ruchu velkoměsta až do středověku. A pokud Vám při procházce vyhládne, určitě navštivte jednu z menších hospůdek nebo restaurací s pestrou nabídkou tradičních specialit. Poctivá slovenská vína zase nabízí místní vinotéka. Ulička skutečně věrně kopíruje práci, život a řemesla našich předků. Avšak s jednou výjimkou. V minulosti se v jejích prostorách prý nacházely i drobné nevěstince sloužící pro chudší zákazníky. Řemesla tohoto charakteru zde již dnes samozřejmě nenajdete.

Jedinečnou procházku středověkou uličkou si určitě naplánujte spolu s prohlídkou expozice Domu řemesel v Košicích. A pokud Vás výlet do minulosti zaujme, navštivte i Východoslovenské muzeum nebo si vyhraďte čas na prohlídku Slovenského technického muzea. Možnosti kulturně-historických zážitků jsou v Košicích opravdu pestré a jeden den Vám na jejich procítění zaručeně nebude stačit. Zarezervujte si proto ubytování v okolí Uličky řemesel. Ubytování v Košicích nabízí vkusné penziony, komfortní apartmány i cenově výhodné ubytovny. Na našem portálu si určitě vyberete podle svých představ a preferencí.

Architektonický skvost metropole východu stojí na rohu Mlýnské a Štefánikovy ulice. Jakabův palác patří k nejkrásnějším a zároveň k nejzáhadnějším stavbám v Košicích. S výstavbou honosného sídla rodiny Jakabových se začalo v roce 1899. Národní kulturní památka se nese v novogotickém a secesním slohu. Zajímavostí je, že při její výstavbě byly použity i vyřazené kamenné články a ozdobné prvky z Dómu sv. Alžběty.

Měšťanská vila byla postavena na břehu někdejšího Mlýnského náhonu, čímž dotvářela nádhernou městskou idylu. Architekt Arpád Jakab ji navrhl podle vzoru středověkých staveb. Její dominantou je čtyřboká věž se čtyřmi věžičkami, která je umístěna nad hlavním vchodem. Impozantní jsou také arkýře a zastřešení. Na vnější fasádě věže je po levé straně oblouku umístěna votivní deska na počest maďarského krále Matyáše Korvína. Rodina Jakabových vlastnila tuto pompézní budovu pouze do roku 1908. Jejím dalším vlastníkem se stal významný architekt židovské národnosti Hugo Barkányi.

Po 2. světové válce přešla budova pod správu města. Na určitou dobu se stala sídlem prezidenta Edvarda Beneše, o čemž svědčí pamětní deska umístěná na jižní straně. Následně bylo v budově zřízeno výchovné a ideologické centrum KSS s knihovnou zaměřenou na politickou literaturu. Po roce 1989 na ni uplatnila dědické právo dcera Huga Barkányiho – Katarína Póšová. Město Košice však rozsudek napadlo a od té doby se vedou soudní spory o její vlastnictví.

Již několik let je tak palác kvůli neukončenému procesu pro veřejnost uzavřen. Prozatím si krásy interiéru můžeme pouze představovat. Památkou, kterou si ale můžete prohlédnout i zevnitř, je jen pár kroků vzdálený Dóm sv. Alžběty. Po prohlídce kostela se nechte vést krásnou melodií, která Vás dovede až ke Zpívající fontáně. Harmonické zvuky vydává i 22 zvonečků Košické zvonkohry. V historickém centru má pro Vás své brány otevřené i Slovenské technické muzeum a Východoslovenská galerie.

Poznat Košice za jeden den je přímo nemožné. Zarezervujte si proto ubytování v Košicích – Starém Městě a v následujících dnech podnikejte výlety do okolí. Vybrat si můžete z čistých a útulně zařízených pokojů Košických ubytoven, které jsou jako stvořené pro krátkodobé ubytování. Pokud cestujete s rodinou, přechodný domov Vám poskytnou komfortně zařízené pokoje v Košických hotelech a apartmánech. Celou nabídku ubytování v blízkosti Jakabova paláce najdete na stránce ubytování v Košicích.

Jste fanouškem filmu Za nepřátelskou linií? V tom případě Vás jistě potěší, že jeden z hrdinů tohoto úspěšného válečného dramatu zůstal po natáčení na Slovensku. Ne, nebyl to Owen Wilson. Američtí filmaři nám zde zanechali monumentálního anděla s odlomeným křídlem, který byl součástí úvodních i závěrečných scén. Filmový hrdina, 15 m vysoká Socha anděla v Háji, se vypíná nad hřbitovem v obci Háj situované v okrese Košice-okolí. Představuje velké lákadlo nejen pro milovníky filmu, ale i pro turisty se zálibou v originálních atrakcích a kuriozitách.

Děj amerického akčního filmu Za nepřátelskou linií se odehrává v Bosně. Málokdo však tuší, že scény tohoto divácky úspěšného válečného dramatu se natáčely v malebném prostředí Slovenského krasu. Tvůrci proto darovali impozantní sochu právě obci Háj, ležící v údolí národního parku, který poskytl kulisy slavným filmovým scénám. Majestátní anděl stojí v areálu místního hřbitova vedle kostela. Okolí je pěkně upravené, jako stvořené pro příjemnou procházku.

Zajímavostí je, že impozantně působící socha ve skutečnosti není vyrobena z kamene. Jde pouze o imitaci sestávající z polystyrenu, který je na povrchu vytvrzen cementem. Anděl má jedno křídlo odstřelené a jsou na něm viditelné stopy po kulkách. Křehký materiál snadno podléhá vlivu povětrnostních podmínek a vyžaduje pravidelnou údržbu. Stará se o ni obec, která v těchto místech osadila i informační tabuli.

Výlet k soše se slavnou minulostí si určitě spojte s procházkou ke klenotu Slovenského krasu, k překrásným Hájským vodopádům. V okolí obce určitě nevynechejte ani prohlídku zříceniny Turnianského hradu, výlet k jedinečnému Rostlinnému kostelu či k Hrhovskému vodopádu. Tento region je doslova protkán turistickými zajímavostmi a přírodními krásami. Zarezervujte si ubytování v blízkosti sochy anděla v Háji a přijďte se o tom přesvědčit na vlastní oči. Ubytování v Háji a v okolí představuje širokou nabídku chat a chalup, ale i oblíbených penzionů a apartmánů. Na našom portáli určitě najdete dovolenkové zázemí podle Vašich představ.

Dominantou lázeňského parku ve Vyšných Ružbachách je Bílý dům hraběte Zamoyského, který se tyčí na skalním útesu. Jeho fasáda je vytesána z bílého travertinu a architektonicky připomíná palác v Monte Carlu. Přijďte si posedět na jeho terasu a odpočiňte si u šálku lahodného čaje. Přitom nasávejte úžasnou lázeňskou atmosféru a klid, který vyzařuje z tohoto překrásného místa.

Polský hrabě Andrej Zamoyski byl nejen majitelem Ľubovnianského hradu, ale patřilo mu i lázeňské městečko a kamenolom na bílý vápenec. Ten se stal stavebním materiálem pro výstavbu Bílého domu. Když hrabě Andrej Zamoyski zemřel, jeho syn Jan se stal jeho právoplatným dědicem. Jan Zamoyski se zanedlouho oženil se španělskou korunní princeznou Isabelou de Borbón a díky spojení těchto dvou šlechtických rodů dochází k mimořádnému rozvoji lázní Vyšné Ružbachy.

Na travertinové kupě podle návrhu architekta Kesselbauera vznikla v roce 1931 exkluzivní budova s restaurací, která se nese v biedermeierovském slohu. Její název je odvozen od bílých travertinových fasád. Na průčelí budovy jsou dodnes znázorněny dva erby – šlechtického rodu Zamoyski a královského rodu Bourbonů.

Uvnitř Bílého domu se nacházela restaurace, noční bar, velká kavárna s terasou a boční salonky, které sloužily jako herna a kulečníkový sál. Hlavní společenskou událostí letní sezóny v tehdejších dobách byl Anna bál, na kterém se setkávala uherská a polská šlechta.

V současnosti slouží Bílý dům jako místo společného stravování lázeňských hostů a příležitostně se pronajímá pro různé společenské akce, jako jsou koncerty či svatby. Vyšné Ružbachy v sobě ukrývají obrovský kus historie. Objevte léčivou sílu Lázní Vyšné Ružbachy, jejichž historie sahá až do 16. století.

Dopřejte si procházku lázeňským parkem, ve kterém je vysázeno množství květin a stromů a zpěv ptáčků přerušuje pouze šum horských pramenů. V letním období Vás určitě příjemně zchladí bazény termálního koupaliště Izabela. Vykoupat se můžete i v unikátním přírodním travertinovém jezírku, které místní nazývají „krater“.

Pokud Vás taková představa láká, neváhejte a zarezervujte si svou vysněnou dovolenou ve Vyšných Ružbachách ještě dnes. Množství kvalitního ubytování v blízkosti Bílého domu najdete na naší stránce ubytování Vyšné Ružbachy. Během svého pobytu si naplánujte výlety do okolí a poznejte další skvělé atrakce v okolí. Přejeme Vám krásný pobyt plný výjimečných zážitků.

Byli jste už někdy v Kežmarku? Pokud ne, přijměte naše pozvání a objevte s námi kousek z jeho bohaté historie. Představujeme Vám Kežmarskou radnici, která patří k nejvýznamnějším historickým památkám města. Od 15. století se nachází přímo ve středu Hlavního náměstí. Ale věděli jste, že původní radnice stála na jedné z nejstarších kežmarských ulic, na místě zvaném Starý trh?

Po vpádu husitů v roce 1433, kdy město částečně vyhořelo, se centrum přesunulo do jiné části, kde vzniklo nové náměstí. Novou radnici se rozhodl postavit v roce 1461 Juraj ze Spišské Soboty. Ta byla po velkém požáru v první polovině 16. století značně poškozena a bylo nutné ji zrekonstruovat. Mistr Kuntz z Kežmarku ji v letech 1541–1555 přestavěl z gotického slohu do renesanční podoby, přičemž její původní vzhled zachoval. Později byla k budově radnice přistavěna věž. Současnou podobu a druhé patro získala radnice až po požáru, který v roce 1922 (údajně) úmyslně založili dva obyvatelé města.

Zajímavostí je, že se pod budovou nachází starý sklep, ze kterého v minulosti vyvěraly prameny vody. Traduje se, že odtud vede úniková podzemní chodba z radnice. Budova radnice je součástí městské památkové rezervace v Kežmarku. 4. prosince 1981 byla zapsána na Seznam kulturních památek Slovenska. V současnosti je radnice sídlem městského úřadu.

Poznejte i další atrakce a historické památky v Kežmarku. Navštivte Kežmarský hrad, kde Vám určitě učarují zajímavé hradní expozice zbraní, středověké lékárny či historických vozidel. Ubytování v okolí Kežmarské radnice najdete na naší stránce ubytování Kežmarok. Potěšte své děti a udělejte si výlet do Aquafun Parku Velká Lomnica. Dopřejte si zasloužený odpočinek a relaxaci ve venkovních bazénech. Vaše děti se do sytosti vyřádí na gigantické skluzavce a dalších nafukovacích atrakcích. Přejeme Vám příjemnou a ničím nerušenou dovolenou.

Kláštorisko je zřícenina gotického kláštera řádu kartuziánů ze 13. století, kterou najdete při toulkách Spiší, v krásném prostředí Slovenského ráje. Je známo i pod názvy Skála útočiště či Strážný vrch. Nachází se v nadmořské výšce 760 m n. m. v katastru obce Letanovce. Spolu s oblastmi Čingov a Podlesok patří Kláštorisko k nejvýznamnějším střediskům severu Slovenského ráje.

Zakládací listina kláštera se datuje k prosinci 1299. Archeologické nálezy potvrzují, že se zde nacházela stavba hradiště ještě z dob lužické kultury. Podle legendy je klášter trestem za smrt probošta křižovníků v Chmeľově. Měl ho zabít magister Kokoš z významné rodiny Brezovických, který za trest a své vykoupení z takového krvavého zločinu musel založit šest klášterů. Podařilo se mu však založit jen dva. Podle některých historiků však za jeho vznikem stojí něco jiného.

Náhorní plošina Kláštorisko měla svou velmi významnou strategickou polohu. Je z ní totiž výhled na celou Spišskou kotlinu i její okolí. Právě proto si ji za své útočiště vybrali obyvatelé již v pozdní době bronzové (11. století před Kristem), následně ve starší době železné (600 let před Kristom) již na místě postavili i jakousi pevnost. V dobách tatarských vpádů do Uher nastaly pro běžné lidi bída, hlad a utrpení. Spišáci se snažili zachránit své děti a manželky před krutostí Tatarů. Historici se domnívají, že právě lidé, kteří se na skále ukryli a přečkali tak tatarský vpád, postavili na těchto místech provizorní dřevěný kostelík. Za hradbami byl později vybudován klášter jako poděkování za záchranu života.

První byla vybudována kaple severně od kostela, později využívaná jako kapitulní síň. Prostor jižně od presbytáře sloužil mnichům jako sakristie. Po celém obvodu nádvoří byla postavena velká klášterní chodba. Po jejím obvodu se nacházely příbytky mnichů oddělené zídkami. Na velký ambit se v jihovýchodní části napojuje malá klášterní chodba, která stojí naproti společenským prostorám. Právě pro kartuziánský řád je takové rozdělení klášterních chodeb specifické, jelikož se v něm propojuje jejich požadavek na život v samotě, mlčení a přísné askezi. Zlaté období fungování kláštera bylo na přelomu 14. a 15. století.

Na konci 15. století však život kláštera doprovázelo pustošení spojené s ničivým ohněm. Byl napaden husity, později bratříky, kteří našli své útočiště na Marcelově hradě. To mělo za následek přestěhování mnišské komunity do Levoče, kde si postavili nový klášter a krátký čas v něm pobyli. Klášter v Letanovcích se díky návratu mnichů dočkal rekonstrukce v roce 1478. Proběhly nejen nutné opravy, ale i různá vylepšení, vznikly některé slohové architektonické obměny. V roce 1517 byl vybudován v jeho jižní části hospic. Zbytek života kláštera ovlivnily politické změny, zastavování majetků městu Kežmarok, jakož i vyplenění loupeživým rytířem Matějem Bašou. V roce 1543 byl klášter z nařízení Generální kapituly opuštěn a zdemolován.

Ke klášteru se dostanete pěšky z Hrabušic – Podleska přes Průlom Hornádu nebo z Čingova přes Tomášovský výhled. Odvážnější mohou jít i přes osadu v Letanovcích. Areál je dostupný celoročně, v létě je pro zájemce k dispozici i odborný doprovod. Celý prostor Kláštoriska je velmi oblíbenou turistickou destinací. Dokonce se zde nachází i symbolický hřbitov s vystavenými uměleckými díly mladých umělců Spiše. Expozice připomíná osobnosti, které se zasloužily o rozvoj národního parku, ale i vyhaslé životy těch, kteří zahynuli právě ve Slovenském ráji.

Ať už Vás tedy zajímá historie kláštera, nebo Vás láká turistika ve Slovenském ráji, jste zde na správném místě. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Kláštoriska na stránce ubytování Letanovce a přijďte obdivovat nejen krásy této památky, ale i známý Letanovský mlýn či některý z vodopádů Letanovce.