Hrady Severné Slovensko

Společně se vydáme na sever Slovenska, do kraje, který sužoval hlad a bída po dlouhá staletí. Nelehký poddanský život v kontrastu s dechberoucí přírodou ohromují turisty dodnes. Tvrdá, studená a drsná Orava ukazuje své krásy. Jednou z těch největších je bezpochyby Oravský hrad.

Oravský hrad se rozhodně nedá přehlédnout. Hrdě se tyčí na majestátním skalním bradle, díky kterému je nejen dobře viditelný, ale má i skvělou strategickou polohu. Posuďte sami, pro nepřátele v hlubokém středověku bylo určitě téměř nemožné dobýt 112 metrů strmé bradlo.

Pokud si myslíte, že se hrad nachází blízko známé Oravské přehrady, jste na omylu. Najdete ho o něco jižněji, u obce Oravský Podzámok. Kdysi zde vedla významná obchodní cesta. Na místě dřevěného hrádku vznikl jeho zděný nástupce. Ten se poprvé zmiňuje v roce 1267. Král Béla IV. jej vyměnil za Žilinu, Varín, Sučany, a tím se stal královským hradem. Hrad prošel rukama mnoha majitelů a šlechticů. Nejvýznamnějším rodem v jeho historii jsou bezpochyby Thurzovci. První z nich, František I. Thurzo, jej koupil v roce 1556. Později neměl rod žádného mužského nástupce, zůstalo jen 7 žen. Ty si vyvolily jednoho správce, a tak měly nad majetkem kontrolu. Právě díky Thurzovcům získal Oravský hrad přestavbami takovou podobu, jakou má dnes. Opevnění bylo upraveno a zesíleno mezi lety 1556 a 1621.

Ani Oravskému hradu se nevyhnula katastrofa v podobě požáru. Ten jej zachvátil přesně v roce 1800. Pravděpodobně jej měla na svědomí jen jedna jediná jiskřička, která po vyletění z komína zachvátila celou střechu. První nejnutnější opravy se uskutečnily až po století. Ty trvaly v letech 1906 až 1912. Během druhé světové války se na hradě usídlila německá vojska, která si v areálu zřídila vojenskou pozorovatelnu. K výraznější opravě došlo až v letech 1953 až 1968.

Co můžete na hradě nad řekou Oravou vidět dnes? V prostorách hradu sídlí expozice Oravského muzea. Nejvýznamnější je její historická část, samotný hrad. Jeho krásy okouzlily dokonce filmaře z celého světa. Mnoho z Vás určitě ví, že se na hradě natáčel film Sokoliar Tomáš, ale máme ještě jednu zajímavost. Z Oravského hradu pocházejí i záběry kultovního filmu Drakula z roku 1922. Součástí muzea je i etnografická expozice zaměřující se na tradiční životní styl obyvatel Oravy. Důraz je kladen na to nejtypičtější, salašnictví. A do třetice zde najdete zajímavou přírodovědnou expozici představující faunu a flóru Oravy.

Nejideálnější bude ubytovat se přímo pod hradním bradlem v Oravském Podzámku. Na Oravě se dá najít velmi levné ubytování. Platí zde „za málo peněz hodně muziky“. Vybrat si budete moci z turistické ubytovny, privátu, penzionu či některé ze soukromých chat. Ať jste dva, rodina nebo celá partia, zaručeně najdete, co hledáte.

Cestovali jste už někdy ze západního na východní Slovensko přes Pováží a vrtal Vám v hlavě název majestátní hradní zříceniny přímo nad cestou? Pravděpodobně se jednalo o hrad Strečno. Je jedním z mnoha u řeky Váh a je oblíbeným turistickým cílem, u kterého se vyplatí udělat si přestávku.

Hrad najdete nad vesničkou nesoucí stejné jméno, Strečno. Leží u řeky Váh, kousek východně od Žiliny. Strečno vytváří neopakovatelnou kulisu na vysoké skále a určitě ho nepřehlédnete.

Abyste poznali všechny krásy této památky, budete muset vystoupat do nadmořské výšky 420 metrů. Stojí to však za to. Poznáte jeho bohatou historii i současnost. Zajímavé je, že hrad není až tak starý. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1316, kdy zde pravděpodobně stála jen hradní věž. I tak jde o jeden z těch mladších hradů. Chránil důležitou obchodní cestu Povážím a vybíralo se zde mýto.

Založení hradu má na svědomí rod Balašů. Hrad se později stal královským majetkem. Nespravoval ho nikdo jiný než proslulý Matúš Čák Trenčianský. Později přešel do rukou rodu Pongráců. Zajímavostí je, že tato rodina spravovala i nedaleký Starý hrad, a tak měla kontrolu nad vším a všemi, kdo do Pováží vstoupili. Poté se jeho majitelé velmi rychle střídali a hrad prošel mnoha rukama. Nejznámějším majitelem byl snad Ján Zápolský.

Později se hrad stal centrem povstalců. Císařská vojska měla značnou převahu a hrad poškodila. Bylo tomu tak v 17. století a Strečno od té doby dlouhá léta chátralo. Rekonstrukce začala až v roce 1978, přičemž zpřístupněn byl v roce 1995.

Jedním z majitelů hradu byl František Vešeléni. Toto jméno pravděpodobně nikomu z Vás nic neříká, jeho manželka však měla zvučnější jméno – Žofie Bošňáková. 45 let po její smrti našli její tělo neporušené, a to nebyla nabalzamovaná! Místní ji proto začali považovat za světici, její tělo vystavili v blízké Tepličce nad Váhom. Bohužel v roce 2004 ji jistý pachatel zapálil a její tělo poškodil. Po zrestaurování pozůstatků je Žofiino tělo vystaveno opět od roku 2012. Další zajímavostí hradu je, že se zde natáčel slavný film Dračí srdce. Na hradě je umístěna expozice Povážského muzea v Žilině a zaujmou Vás i pravidelné kulturní akce či noční prohlídky.

Přímo ve Strečně je dostatek ubytovacích zařízení. Najdete zde ubytovny nebo příjemné penziony. Dalšími obcemi pod Strečnem, kde můžete dovolenkovat, jsou například Varín či Vrútky. Stačí si vybrat a probouzet se se staletí starými zdmi přímo nad sebou. Hrad Strečno to nabízí a ještě mnohem více, stačí se přijít přesvědčit.

Zachovalých hradů je u nás dnes poměrně málo. Pokud Vás nebaví toulat se mezi labilními zřícenými zdmi a podobu hradu si domýšlet, navštivte město Kežmarok. Městský hrad, či zámek zde stojí celá staletí v téměř nezměněné podobě. Máte možnost nahlédnout do života šlechticů a hradních pánů, těch nejbohatších lidí té doby.

Dnes hrad působí dojmem romantického zámku. Ne vždy tomu tak bylo. Hrad byl původně gotický a vznikl někdy na přelomu 14. a 15. století. Nevyrostl na zelené louce. Na jeho místě stál kostel sv. Alžběty z roku 1251. Ke kostelu se později přistavělo jedno obytné křídlo a stal se z něj klášter.

První písemná zmínka o hradě je z roku 1447. Pozdější majitel Imrich Zápolský nařídil zbourání kostela i s klášterem. Stalo se tak v roce 1486. Stavební materiál z kláštera byl použit při výstavbě západního křídla hradu. Mnoho slovenských hradů postihl požár. Oheň jich řadu učinil neobyvatelnými a kvůli nedostatku financí začaly chátrat. Podobná katastrofa se nevyhnula ani Kežmarskému hradu, a to hned několikrát. Měl však větší štěstí. Jeden z požárů ho zachvátil už v roce 1575. Přestavba byla v renesančním stylu a krátce po ní se hrad dostal do rukou jednoho z nejvlivnějších rodů, Thökölyů.

Z chladného hradu se díky různým přestavbám začal Kežmarský hrad podobat příjemnému a romantickému zámku. Přestavba na zámek nabyla finální podoby v roce 1657, kdy umelci z Itálie vyzdobili celý jeho interiér. Dokonce hradní konírna měla žlaby vytvořené z mramoru. O rok později byla postavena, či spíše přebudována kaple, která sídlí v někdejší obranné baště.

Slavné období hradu skončilo v roce 1720, kdy ho odkoupilo město Kežmarok. Byl využíván k hospodářským účelům, a proto začal chátrat. Byla zničena i část hradního opevnění. V roce 1931 město zřídilo ve věži malé Městské muzeum. Kežmarský zámek se smutně proslavil tím, že v něm během druhé světové války sídlili Němci a popravili několik partyzánů. Od roku 1960 začala rozsáhlejší rekonstrukce a přípravy na jeho zpřístupnění.

Hradní expozice jsou mimořádně pestré. Kežmarok byl odjakživa městem řemeslníků a sídlilo v něm až 36 středověkých cechů. Jejich erby a tradiční nářadí najdete i přímo na hradě. Expozicemi známými i z jiných hradů jsou nejrůznější zbraně či prohlídka hradní kaple. Zajímavou je hladomorna, expozice středověké lékárny nebo historických vozidel. Prohlídku hradu si tak užije každý.

Kežmarok jako jedno z nejvýznamnějších měst Spiše nabízí mnoho možností ubytování. Kromě hotelů a ubytoven poskytuje množství penzionů. Bydlet v měšťanském domě přímo na náměstí, i to na Vás čeká. Pokud hledáte levnější ubytování, vyberte si jeden z množství ubytování v soukromí. Poznejte Spiš přímo z jeho centra, zpod hradeb Kežmarského hradu.