Technické památky Severné Slovensko

Poprochejte se po poměrně nově vzniklém Kolonádovém mostě v Dolním Kubíně, jehož historie sahá do roku 1949, kdy nahradil starý, nefunkční most. Můžete tak snadno projít Dolním Kubínem ať už do centra města, nebo do městské části Veľký Bysterec. Pokud přijdete se svými nejmenšími ratolestmi, nezapomeňte si připravit kousek chleba na krmení kachen. Láká Vás tato představa?

Tento 120 metrů dlouhý dřevěný unikát patří pravděpodobně k nejznámějším památkám Dolního Kubína. Neobvyklost této technické památky je ukryta v tom, že most je téměř celý vyroben ze dřeva. Jedině základy podpírající most jsou z betonu. Střechu mostu pokrývá šindel.

Dřevěný krytý kolonádový most je postaven přes řeku Oravu. Dostate se do staré městské části, případně zajdete do části Veľký Bysterec, poblíž které je náměstí SNP s kulturním domem a slunečními hodinami. Během procházky si můžete koupit drobnosti, a to díky zabudovaným malým kioskům. V bezprostřední blízkosti se pak nachází tržnice.

Takový most věru jen tak nenajdete! Kromě Francie, Švýcarska a Česka se jinde v Evropě nenachází. Zajímavostí je také, že most jako takový byl použit při tvorbě loga města. Během večera je most velmi dobře osvětlen – využít toho můžete nejen k fotografování, ale i k romantické procházce.

V běžných dnech projde po mostě přibližně 4 000 lidí, což je opravdu poměrně dost. Abyste si kromě těch pár minut užili tuto atrakci naplno, dovolte nám doporučit Vám ještě pár tipů na atrakce v Dolním Kubíně a jeho okolí. Důležité je však rezervovat si ubytování u Kolonádového mostu v Dolním Kubíně a hurá na to. Je fajn vyhledat si ubytování v soukromí Dolný Kubín nebo apartmán. V rámci města se vyplatí navštívit Oravskou galerii i Literární muzeum P. O. Hviezdoslava. Zdatnější si sbalí turistické boty a odváží se zdolat vrch Minčol. Program je už jen na Vás.

V centru obce Terchová, která je díky své geografické poloze známá jako turistické centrum Malé Fatry, se nachází unikátní atrakce. Dřevěný pohyblivý betlém patří k unikátům na Slovensku a ročně ho navštíví množství lidí. Ve svém seznamu míst, která v rámci atrakcí v Terchové můžete vidět, toto místo určitě nevynechejte.

V čase otevíracích hodin můžete přijít a prohlédnout si na vlastní oči krásu dřevořezby. Místní lidoví mistři si dali záležet a ozvláštnili největší chrám na Slovensku zasvěcený soluňským bratrům. V kostele sv. Cyrila a Metoděje je z lipového dřeva vyhotoven betlém skládající se ze tří částí.

První část betlému se zaměřuje na zobrazení tradiční historie obce spolu s jejími typickými řemesly. Najdete zde postavičky věnující se zemědělství, výrobě kovů či jiným manuálním pracím. Ve druhé části se můžete podívat na místo, kde se narodil Ježíš Kristus – tedy na skromný příbytek s jesličkami a hospodářskými zvířaty. Ve třetí části betlému je vidět kontrast. Ten spočívá ve vyobrazení Jeruzaléma jako města plného přepychu a blahobytu.

Toto úchvatné dílo vzniklo pod rukama terchovského lidového řezbáře Štefana Hanuliaka. V práci mu pomáhal odlévač figurín Jozef Holúbek a mechanik pohybu Štefan Krištofík. Betlém jako takový je druhým největším betlémem na Slovensku a každý rok jej obohatí něco nového. Bystrému oku neujde to, že v betlému jsou stále i plastové figurky. Ty jsou postupně nahrazovány dřevěnými.

Pokud Vás toto mistrovské dílo zaujalo a betlém jste si již prohlédli, určitě si naplánujte výlety do okolí. Obec Terchová je vyhledávaná zejména pro mnohé zajímavosti. Legendu o Jánošíkovi si můžete přiblížit přímo u sochy Juraje Jánošíka, která se tyčí nad obcí. Možná by stálo za zvážení rezervovat si typickou dřevěnici v Terchové a užívat si výhledy i přímo na ni. Z ptačí perspektivy se podíváte na krásy přírody z rozhledny Terchovské srdce. Spolu s dětmi si z penzionu v Terchové naplánujte během zimy výborné lyžování ve Vrátné dolině ve středisku Vrátna Free Time Zone. S radostí Vám doporučíme to nejlepší ubytování u dřevěného betlému Terchová.

Oravská lesní železnice je turistickým spojením mezi oravskými stanicemi Tanečník a Sedlo Beskyd. Zpřístupněna byla v roce 2008 poté, co ji Oravské muzeum P. O. Hviezdoslava v letech 2005–2007 zrekonstruovalo. Zachovaná část železnice je od roku 1991 vyhlášena národní kulturní památkou.

Původní trať úzkokolejky byla postavena během 1. světové války za účelem svážení dřeva. Uvedli ji do provozu 27. července 1918 na trati Oravská Lesná – Lokca, avšak chybělo jí propojení na státní železnici. To se podařilo až v roce 1926 po dobudování spojovacího úseku s následným napojením na Kysuckou lesní železnici. Do té doby muselo být dřevo sváženo formany nebo splavováno po Bílé Oravě. Železnice fungovala do roku 1971, kdy ukončili její provoz. Podařilo se z ní zachovat pouze úsek Tanečník – Chmúra.

V současnosti patří jízda touto železnicí mezi unikátní zážitky. Usadit se můžete v motorové drezíně či v panoramatickém voze. Bez problémů Vás utáhne motorová lokomotiva na trase dlouhé 7 km, během jízdy trvající téměř jednu a čtvrt hodiny. U nástupní stanice Tanečník si čekání na odjezd vlaku můžete zpříjemnit prohlídkou expozice muzea Oravské lesní železnice, která se věnuje její historii. Dozvíte se něco o dějinách železnice a prohlédnete si vystavené exponáty jednotlivých nástrojů používaných při práci se dřevem. V hlavní vitríně dokonce uvidíte modely dopravních prostředků a předmětů z období před vznikem železnic, jako jsou přehrada, vory, dřevěné mosty či model hájovny. V druhé vitríně se nachází model lesní železnice. Další místnost expozice zachycuje dřevorubce při práci v lese, dobové komunikační prostředky používané na lesní železnici, mapu a protokoly ze stavby železnice. Nedaleko expozice se nachází také voliéra s pávy a ovcemi, dětské hřiště i prodej suvenýrů.

První část jízdy trvá přibližně 20 minut, kdy se vlak po překonání 3 km dostane na vrcholovou stanici Sedlo Beskyd ve výšce 935 m n. m. Zde se můžete projít a pokochat krásnou oravskou přírodou, prohlédnout si její panoráma nebo vystoupit na třípodlažní, 12 m vysokou vyhlídkovou věž. Z ní se Vám z výšky 970 m n. m. naskytne výhled na Západní Tatry i Velký Rozsutec. V areálu stanice byla v roce 2012 umístěna goralská dřevěnice, která svou etnografickou expozicí návštěvníkům přibližovala život Goralů. V roce 2020 ji však zasáhl a zdevastoval požár. Po přestávce nastoupíte opět do vlaku, který Vás odveze zpět do údolí.

Podél trati vede naučná stezka, která slouží jako alternativa pěším návštěvníkům a cyklistům. Během chůze se díky instalovaným informačním panelům dozvíte zajímavé poznatky o životě lidí v této oblasti, přírodním bohatství krajiny a samozřejmě o historii Oravské lesní železnice.

Orava má co nabídnout, a proto se nenechte odradit tím, že tento technický unikát se nachází v nejchladnější slovenské obci. Zarezervujte si pobyt v blízkosti Oravské lesní železnice, například na stránce ubytování Oravská Lesná, a užijte si perfektní výlet. A nezapomeňte, pokud sem zamíříte v zimě, přibalte si teplou šálu a rukavice, určitě se Vám budou při radovánkách ve sněhu hodit.

V kotlině Oblazy, v atraktivní Kvačianské dolině, se na soutoku Hutianského a Borovianského potoka nacházejí dva zachované vodní mlýny horského typu. Horní Gejdošovský mlýn a dolní Brunčiakovský mlýn. Dřevěné mlýny jsou velmi pěknou památkou, která je citlivě umístěna ve svém původním přírodním prostředí. Přesně do něj zapadá a ničím nenarušuje kolorit okolí malebných Chočských vrchů.

Mlýny byly vybudovány na začátku 19. století. Původně byly tři, někde jsou dokonce uváděny až čtyři. Třetím mlýnem byla furmanská hospoda, která byla v roce 1944 vypálena fašisty, čtvrtý mlýn údajně vzala voda. Dodnes jsou mlýny funkční, a to zásluhou obětavé práce jejich dobrovolných obyvatel, kteří jsou členy Slovenského svazu ochránců přírody. Díky nim si návštěvníci prohlédnou tuto jedinečnou živou expozici. Uvnitř dolního mlýna, přímo v jeho srdci, se točí velké vodní kolo, které vyrábí elektřinu, a okolostojící občas možná i osvěží pár kapkami ledové vody. Všechny původní stroje, které se v mlýnech nacházejí, pracují na tradiční vodní pohon.

Pobyt u mlýnů působí jako balzám na duši. Lehněte si na trávu a zaposlouchejte se do okolních zvuků. Zurčení vody, hukot vodopádu, šum listí, štěbot ptáků a pazvuk některého z pobíhajících domácích zvířat. Najdete zde totiž místní kozy a slepice, ale po řece obvykle připlouvají i kachny. Když se přitom zapovídáte na impozantní dřevěné stavby, budete mít pocit, že jste se vrátili do jiných časů. A věru, mnohým se odtud ani nechce vrátit zpět do uspěchané reality všedních dnů.

Mlýny se nacházejí na trase naučné stezky Prosiecká a Kvačianská dolina, dostanete se od nich do Kvačan, na Veľké Borové i Huty a dále směrem na Západní Tatry. Túra z Hutí není náročná a zvládnou ji i menší děti. Vede lesní cestičkou podél řeky. Dostanete se sem i po trase Kvačianská dolina – Vodní mlýny Oblazy, kde projdete po červené a modré turistické značce se dvěma doporučenými zastávkami. První je na vyhlídce Kobyliny, druhá na vyhlídce Malý Roháč.

Vodní mlýny Oblazy spadají pod okres Liptovský Mikuláš. Jejich okolí, stejně jako celý Liptov, nabízí široké možnosti aktivního i pasivního odpočinku, turistiky, návštěvy muzeí a atrakcí, koupání v aquaparku i perfektní lyžování. Zarezervujte si ubytování v okolí vodních mlýnů Oblazy, například na stránce ubytování Kvačany nebo ubytování Liptov, a naplánujte si skvělý výlet, během kterého navštívíte i tyto jedinečné mlýny. Garantujeme Vám, že jejich návštěva je pro malé i velké unikátním zážitkem na celý život.

Slovenský orloj je největší dřevěná socha na Slovensku, která se nachází na náměstí ve Staré Bystrici v okrese Čadca. Jeho výstavba byla dokončena v roce 2009. Přestože je prvním slovenským orlojem, řadí se mezi nejmladší orloje světa. Autorem je Viliam Loviška, slovenský sochař a malíř pocházející z Bratislavy. Orloj byl prvotně vytvořen architektem Ivanem Jarinou jako hliněný model.

V odborných kruzích je považován za jeden z nejpřesnějších orlojů na světě. Jeho kompozice představuje sedící Madonu – patronku Slovenska, Sedmibolestnou Pannu Marii. Orloj má dva zvony, které mají vlastní jména. První, sv. Juraj, odbíjí mezi 8:00 a 22:00 každou celou hodinu. Právě tehdy se mohou návštěvníci pokochat pohledem na promenádu sedmi slovenských světců: sv. Cyrila a sv. Metoděje, sv. Ondřeje-Svorada, sv. Benedikta, sv. Bystríka, sv. Vojtěcha a sv. Gorazda. Právě je doprovázejí zvuky druhého zvonu, Riečické Madony.

Pod precizně vytvarovanými dřevěnými výklenky má své místo šest bronzových soch významných slovenských osobností: Ľudovíta Štúra, Antona Bernoláka, Milana Rastislava Štefánika, Andreje Hlinky, krále Svatopluka a knížete Pribiny.

Dominantou a srdcem orloje je jeho nejdůležitější část. Je to astroláb v modro-červeno-černém provedení. Každá barevná část symbolizuje jinou fázi dne. Černá astronomickou noc, červená úsvit se soumrakem, modrá obzor. Zlaté lemovky označují rovník, obratníky Raka a Kozoroha i místní poledník. Astroláb má červeným znakem znázorněny významné slovenské svátky a památné dny, ukazuje dokonce i polohu měsíce na obloze, jeho fázi a také polohu slunce ve znamení zvěrokruhu. Je to mistrovské dílo, které funguje s maximální přesností. Právě náš slovenský astroláb je považován za jeden z nejpřesnějších na světě, dokonce jako jediný na světě ukazuje pravý sluneční čas.

Drapérie orloje i portál vstupu do galerie jsou zhotoveny z ryolitu, slovenského kamene ze ztuhlé lávové hmoty, vytěženého v lomech u Hliníku nad Hronom. Dolní část drapérie obsahuje v kruhových otvorech tabulky ze zlatého onyxu. Je to jediný slovenský mramor těžený v lomech u Levic. Díky večernímu a nočnímu podsvícení tabulek má orloj i během měsíčního svitu neopakovatelné kouzlo.

Navštívit Kysuce a vynechat přitom skvost, jakým Slovenský orloj je, by byl téměř hřích. Navrhujeme Vám proto rezervovat si pěkné ubytování u Slovenského orloje a pobýt v okolí alespoň několik dní. Pokochejte se precizními detaily stavby, počkejte na odbíjení zvonů a vnímejte přitom magickou atmosféru místa. Tu podtrhne i ráz celého náměstí, který kompozičně i vzhledově orloj krásně doplňuje. Na stránkách ubytování Kysuce nebo ubytování Stará Bystrica najdete vhodný nocleh, na stránce atrakce Kysuce zase skvělé tipy na výlety.

Františkova huť se nachází na Oravě v okrese Tvrdošín. Přestože katastrálně patří k obci Nižná, celá stavba je ve vlastnictví obce Podbiel. Jedná se o zříceninu tovární haly bývalé železárny. Huť patří mezi nejvýznamnější oravské památky průmyslové revoluce. Na atraktivitě jí určitě přidává i fakt, že zde byly natáčeny filmy Juraje Jakubiska Tisícročná včela a Nejasná správa o konci světa.

Vznik Františkovy huti se datuje do roku 1836, kdy začala její výstavba pod dozorem stavitele, Brita Newbuilda. Povolení k její výstavbě bylo vydáno již v roce 1819, 16 let po otevření tří podbielanských dolů na železnou rudu. Výstavba trvala 19 let a nebyla nikdy ukončena. Železárna byla v provozu do roku 1862, kdy kvůli změně společenských poměrů zanikla. O zásobování rudou se postaraly doly patřící Oravskému panství, dodávaly ji sem ze Zuberce, Habovky, Malatiné i Juráňovy doliny.

Z komplexu, který byl svého času vcelku rozsáhlý, se podařilo zachovat vysokou pec, která měla původní výšku přibližně 12 m. Kromě ní zde návštěvníci uvidí základy hamru (zkujňovací huti), pozůstatky vodního náhonu, dmychadlové komory a obvodové zdi haly z pálených cihel, ve které byla umístěna již zmíněná vysoká pec.

Předpokládá se, že právě Františkova huť patřila mezi nejvýznamnější atrakce horní Oravy. Měla totiž špičkové zpracování na takové úrovni, že konkurovala i hutím v zahraničí. Nese v sobě poselství, ale i silný příběh z dob průmyslové revoluce, o průmyslovém rozvoji celého regionu, manufaktuře a výrobě. V roce 1963 byla prohlášena národní kulturní památkou.

Turisty i místní sem každoročně láká hudební festival Orava Alternative. Bývá organizován vždy první srpnový víkend. Na konci srpna se zde zase koná středověký a staroslovanský den, kdy se můžete přijít podívat na ukázky původního zpracování železa. Výhodou místa je zejména fakt, že je dostupné několikaminutovou chůzí po hlavní cestě z Podbiela směrem na Oravský Biely Potok.

Sice se jedná o zříceninu, vzhledově je však velmi pěkná a skvěle zapadá do krásného okolního prostředí. Děti si u ní mohou hrát na dobyvatele, rytíře a princezny, protože přesně takový dojem huť budí. Je to prostě majestátní dílo, které i díky aktivistům a příslibu obce Podbiel nechátrá, ale zachovává si alespoň svou současnou podobu.

Abyste byli k Františkově huti co nejblíže, zarezervujte si pobyt na stránkách ubytování Podbiel, ubytování Zuberec nebo ubytování Nižná a vydejte se na výlet. Není časově vůbec náročný, a tak během pobytu stihnete navštívit i jiné atrakcie na Oravě, Františkova huť však jednoznačně patří mezi ty, které se vyplatí nevynechat.

Medvědí štola v Žiarské dolině je jediným starým báňským sídlem na Liptově, které je zpřístupněno veřejnosti. Žiarská dolina se nachází na konci obce Žiar v liptovskomikulášském okrese, v Západních Tatrách. Jedná se o jednu z nejnavštěvovanějších dolin na Liptově, jak v létě, tak i v zimě.

Štola patří mezi unikáty starých báňských tatranských děl. Její délka je až 550 m, a proto je z nich nejdelší. Pro veřejnost byla oficiálně zpřístupněna v roce 2012 a od té doby patří mezi velmi oblíbené liptovské atrakce. Vzhledem k tomu, že důl vede po žíle křemene, existuje předpoklad, že se zde kdysi těžily drahé kovy, pravděpodobně zlato.

Název může někoho zmást. Nejmenuje se „medvědí“ proto, že by někdy bývala brlohem medvědů. Nedaleko jejího vstupu již dlouho stála turistická informační tabule s upozorněním, že návštěvníci vstupují na území, kde se v hojném počtu vyskytují medvědi. A protože tabule a vchod do dolu byly skutečně blízko sebe, název štoly byl jasný.

Při návštěvě podzemí s Vámi budou cloumat různé emoce a odnesete si odtud zážitek na celý život. Pohybovat se ve světle hořícího olejového kahanu, cítit chlad a vlhkost, slyšet ozvěnu každého kroku i šustnutí, je to prostě něco jedinečného. Probudí se ve Vás úplně všechny smysly.

Pro děti je skvělým zážitkem vydat se do země bájné podzemní říše Aghartha. Jedna ze zastávek je právě v žiarské Medvědí štole, u svaté Barborky, patronky horníků. Získejte minci, potvrzení do mapy a vzhůru do dalších částí pohádkové země. Ještě Vás čeká Netopýrkovo, Mincovníčkovo a Permoníkovo. Je to skvělá zábava plná dobrodružství.

Autem se dostanete téměř až ke štole, zaparkujete přibližně 200 m od vstupu do ní. Pokud Vás článek zaujal, doporučujeme zarezervovat si rovnou ubytování v okolí Medvědí štoly. Inspirujte se například na stránce ubytování Žiar nebo ubytování Liptovský Mikuláš, obě lokality jsou velmi dobrými výchozími pozicemi pro výlet. Navíc atrakce na Liptově jsou jedna lepší než druhá. Ať už si chcete odpočinout, šlapat do kopců, zrelaxovat plaváním v teplé vodě, skvěle si zalyžovat nebo se dozvědět zajímavé informace v muzeu, to vše na tomto místě zažijete. Liptov má totiž téměř neomezené možnosti zábavy.

Slovenský betlém je mistrovským dílem řezbáře Jozefa Pekary, obdivovat ho můžete v okrese Žilina, v Rajecké Lesné, přesněji v Domě Božího milosrdenství (někdy uváděném jako Dům Božího narození). Jeho pojmenování není náhodné, kromě běžně znázorněného narození Krista totiž zobrazuje i dějiny slovenského národa. Vedle nejznámějších scenerií, které jsou se Slovenskem neodmyslitelně spjaty, mistr Pekara zachytil i běžný život Slováků v minulosti.

Fascinující přitom je, že betlém není statický, ale postavičky se hýbou, což dodává celému velkodílu na autenticitě. Tímto je umožněno i lidem, kteří neradi čtou o historii a zvycích, osvojit si tuto zajímavou část našich dějin. Neboť tak, jako s úžasem a otevřenými ústy před Slovenským betlémem stojí děti, tak tam mnohdy se zatajeným dechem stojí i dospělí.

Jozef Pekara začal na tomto řezbářském skvostu pracovat po svém odchodu do důchodu v roce 1980. Trvalo mu dlouhých 15 let, než ho dokončil. Dílo bylo veřejnosti slavnostně zpřístupněno 26. listopadu 1995, tehdy ještě bez Východoslovenského a Západoslovenského kraje. Ty však byly v dalších letech vyřezány a do díla doplněny. Každá slovenská lokalita je posvěcena. Rozměry betlému jsou 8,5 m na délku, 2,5 m na šířku a 3 m na výšku. Celkem se na ploše nachází asi 300 postaviček, z nichž je přibližně polovina statická a druhá polovina se pohybuje. Některé pracují, jiné se baví. Když se pořádně zahledíte, uvidíte dokonce přeběhnout i medvěda.

Rajecký betlém, jak ho někdy domácí nazývají, je raritou, za kterou denně míří lidé z celé země. Dílo je však natolik známé, že není ničím neobvyklým zaslechnout v jeho okolí i jiný státní jazyk. Řadí se totiž mezi největší dřevěné vyřezávané betlémy v celé Evropě. Budova, ve které se Slovenský betlém nachází, vystavuje i dřevořezby jiných rajeckých řezbářů, určitě si prohlédněte i ty. Nacházejí se v prvním patře.

Pokud Vás dřevěný betlém zaujal, doporučujeme Vám naplánovat si rovnou několikadenní výlet a spojit ho i s návštěvou dalších zajímavostí. Ubytování v blízkosti Slovenského betlému si jednoduše najdete na našem portálu. Podstránka ubytování Rajecká Lesná má skutečně pestrou nabídku, určitě si vybere každý. Na závěr Vám dáme malý tip: navštivte i Frivaldskou kalvárii, pod kterou vytéká léčivý pramen.

Považská lesní železnice je expozicí Liptovského muzea v Ružomberku, která se nachází v Muzeu liptovské vesnice v Pribylině. Tato úzkorozchodná trať převážela převážně vytěžené dřevo. V dobách největší slávy síť železnic v povodí Čierného Váhu měřila úžasných 107 km. Projektování začalo v roce 1912. Hlavní trať, kde byla možná i osobní přeprava, spojovala Liptovský Hrádok s Liptovskou Tepličkou, dále pokračovala směrem k horovně Staníkovo. Vlaky na ní premávaly až do konce roku 1972 a během své existence byla druhou nejdelší lesní železnicí na území Slovenska.

Železnice byla v regionu mimořádně oblíbená u místních i turistů. Dokonce natolik, že většina jejích dopravních komponentů měla vlastní jméno. Vlaku neřekli jinak než „mašinka“, trati lidově říkali „štriečka“. Jezdila po ní drezína Frajtka, první osobní vůz Klasa i parní lokomotivy Velká Maďarka, Malá Maďarka, Barbora, Cifra, Kopil a Sulika. Poslední jmenovaná lokomotiva se aktuálně nachází v expozici Muzea liptovské vesnice v Pribylině a je tam známá pod jménem Kačena.

Nejdříve byly do pribylinského skanzenu přesunuty zachované koleje z původní trasy, některé vozy i lokomotivy. Expozice byla statická. Skanzen však chce být pro návštěvníky atraktivní, a tak se rozhodli, že vdechnou staré železnici druhý život. Proto se díky získaným financím z Evropské unie v rámci projektu „Po stopách technických památek z Podhalí na Liptov“ v roce 2018 uskutečnila její rekonstrukce. Trať dobudovali, propojili dolní část skanzenu „vesnice“ s jeho horní částí „depo“ v celkové délce 950 m. Nyní se po ní návštěvníci projíždějí v historických vlakových soupravách, které byly zachráněny z originální železnice.

Ačkoliv je jízda železnicí možná jen na zkrácené trati, zážitek turistů to vůbec nezkrátí, právě naopak! Během jízdy se vrátíte v čase. Nejen díky pocitu, který ve Vás vyvolá sezení ve starodávném typu lokomotivy. Je to zejména díky výhledu, který během jízdy máte. Železnice vede krásnou přírodní scenérií, kde si vychutnáte vůni stromů, jejich krásné odstíny zelené barvy a zvuk zurčící vody. Dokonce se zde nachází i originální ocelový most, který byl součástí původní trasy železnice a do skanzenu ho převezli, aby byl zážitek z jízdy dokonalý

Když v depu vystoupíte, naskytne se Vám pohled na odstavené části vlakových souprav. Možná se pánové vrátí myšlenkami do dětství, kdy jim zářily oči při představě, že jednou budou strojvedoucí či průvodčí. Chvíli si zde můžete i posedět, než se vydáte zpět. Nejlépe po vlastních, je to příjemná procházka, která Vás zavede podél nové expozice skanzenu Pribylina. Jedná se o jedinečnou oddechovou zónu, která Vás vnitřně ještě více spojí s přírodou. Je to nepopsatelný zážitek, když sedíte v hnízdě dravce či se choulíte v medvědím brlohu. Určitě to musíte vyzkoušet!

V ceně vstupenky máte samozřejmě zahrnutou celou expozici Muzea liptovské vesnice, proto by byla škoda neprohlédnout si i jednotlivé exponáty, které sestávají z domků, vesnické školy či zámečku. Procházka středověkou vesničkou, která zobrazuje, jak naše babičky kdysi žily, je skutečně nenáročná. Zvládnou ji i děti či starší lidé. Je zde tak krásně, že si na návštěvu musíte vyhradit celý den, dříve se Vám domů totiž ani nebude chtít jít. Najděte si pěkné ubytování u Považské lesní železnice a užijte si perfektní čas s rodinou.

Ubytování Pribylina a ubytování Vavrišovo jsou nejbližší možnosti, jak být k expozici Považské lesní železnice doslova na skok. Když už jste v okolí, podívejte se i na jiné tipy na výlet na Liptově, které tento oblíbený a vyhledávaný středoslovenský region nabízí.

Na jihovýchodním úpatí rozložitého Slavkovského štítu, nad hlavami obyvatel a návštěvníků Starého Smokovce, se rozprostírá oblíbené a celoročně snadno dostupné turistické centrum. Právě Hrebienok se v zimních měsících pravidelně mění v kouzelné ledové království. Scenérie jako vystřižená z oblíbené moderní pohádky dostala název Tatranský ledový dóm Hrebienok. A jelikož led zde v teplejších ročních obdobích nevydrží, ledový dóm má každoročně novou jedinečnou podobu inspirovanou monumentálními světovými stavbami. Turisté se sem proto s oblibou vracejí a návštěvou ledové nádhery si zpříjemňují svou zimní lyžovačku nebo atmosféru vánočních svátků.

Ledový dóm můžete ve Vysokých Tatrách navštívit během zimní sezóny. Práce sochařů zde zpravidla začínají již na podzim, aby bylo ledové mistrovské dílo včas dostupné veřejnosti. Návštěvníci sem přicházejí od druhé poloviny listopadu do května následujícího roku. Poté se brány ledového království zavírají, aby pro následující zimu opět mohlo vyrůst v novém šatu inspirované krásami světových architektonických unikátů. Jedinečným zážitkem jsou příležitostné koncerty a vystoupení umělců realizovaná právě v kulisách tohoto skvostného ledového království.

Ledovou stavbu každoročně chrání kopule o průměru 25 m dotvářející její jedinečnou atmosféru. Vstup je pro návštěvníky bezplatný. K Tatranskému ledovému dómu se dostanete pohodlně pozemní lanovkou na Hrebienok ze stanice Starý Smokovec. Výlet proto mají v oblibě i rodiny s dětmi a aktivní senioři kochající se neobvyklými krásami zasazenými do malebného prostředí Vysokých Tater.

Zima v Tatrách je skutečně pohádková. Přijďte si i vy užít jedinečnou atmosféru, kterou přivádějí k dokonalosti mistři sochaři. Pod jejich rukama se zde každoročně rodí nový Tatranský ledový dóm Hrebienok. Výlet na Hrebienok si můžete spojit s procházkou k Rainerově chatě nebo k Vodopádům Studeného potoka. A jaká by to byla zimní dovolená v našich velehorách bez výborné lyžovačky? Přímo ve Starém Smokovci se nachází oblíbené lyžařské středisko Jakubkova lúka. Lyžaře láká nejen výbornými sněhovými podmínkami, ale i mírnějším svahem vhodným i pro děti a méně zdatné lyžaře. A když Vám tatranská zima pronikne až pod bundy, strávte příjemný večer v chatě nebo v penzionu poskytujícím ubytování v blízkosti Tatranského ledového dómu Hrebienok. O nabídku v Tatrách opravdu není nouze. Ubytování ve Starém Smokovci a v blízkém okolí uspokojí požadavky i těch nejnáročnějších dovolenkářů.

Už po přečtení názvu atrakce přijdete na to, jak se u této zajímavé zajímavosti zorientovat. Sluneční hodiny Nová Lesná jsou umístěny přímo v podtatranské obci Nová Lesná. Tento vědecký přístroj určený k měření času zaujme jako atrakce pod Tatrami hlavně děti, ale žasnout budou i dospělí.

Sluneční hodiny jako takové fungují na principu dopadajícího světla. Proto pokud chcete na vlastní kůži vyzkoušet, jak tento starodávný přístroj funguje, naplánujte si výlet k nim během krásných slunečných dní. Můžeme potvrdit, že již od roku 2009 dotváří celkový charakter této obce monumentální stavba. Prostor stavby jako takový je složen ze tří prvků – slunečních hodin, objektu panoramatické orientace a meditačních stolic. Nebýt myšlenky zhotovení slunečních hodin od p. Noska a p. Šimoníkové, nepodařilo by se tento projekt zrealizovat.

Čas je relativní veličina. Zde můžete dlouhou dobu trávit zamýšlením se nad sebou nebo sledováním pohybu Slunce na obloze u slunečních hodin. Unikátnost tohoto díla spočívá v tom, že hodiny jako takové jsou vícenásobné. Co to znamená? Můžete se podívat na jižní hodiny, západní hodiny nebo polední. Jednoduše lze říct, že západní hodiny ukazují čas pouze odpoledne, polední hodiny ukazují pravý místní čas v osadě Malý Smokovec a ty jižní ukazují letní čas (arabskými číslicemi) i čas pro zbytek roku (římskými číslicemi).

U objektu panoramatické orientace je zajímavé hlavně pozorování okolí. Na osazeném prostorovém útvaru se dozvíte informace k panorámatu Vysokých Tater. Jak úžasné je obdivovat v dálce jednotlivé vrcholy, jejich nadmořskou výšku a představovat si jejich zdolání. Výborné pro každého turistu.

Meditační stolice jsou částí plochy před jižním číselníkem slunečních hodin. Nachází se zde právě 12 dřevěných stolic určených k usednutí, pozorování okolí a meditaci. Symbolicky korespondují s počtem hodin dne i počtem měsíců v roce.

Pokud se rozhodnete zavítat do této malebné obce, určitě nevynechejte její atrakci. Během slunečného dne zde načerpáte energii a dozvíte se přesný čas. Od hodin si můžete naplánovat výlet i k blízkým atrakcím v okolí. Nejlépe se Vám ráno bude vstávat v ubytování blízko slunečních hodin Nová Lesná, případně v ubytování v Nové Lesné, ale nepohrdejte ani ubytováním v tatranských osadách. Z apartmánu ve Starém Smokovci můžete nahlédnout do Tricklandie a z ubytování v soukromí v Dolním Smokovci zase dobře padnou zimní sporty v lyžařském středisku Pod lesom. Je na Vás, jak se rozhodnete trávit čas.