Hrady Južné Slovensko

Bratislavský hrad, hrdě se tyčící nad Dunajem, je považován za jeden z našich národních symbolů. Navštívit naše hlavní město by mělo být povinností pro každého a hrad není výjimkou. Ne vždy však byla jeho minulost růžová.

Hrad leží na hradním vrchu, který je považován za nejjižnější výběžek pohoří Malé Karpaty. Nacházel se zde významný strategický bod, brod, díky kterému získal hrad dobré spojení i s druhým břehem Dunaje.

Na hradním vrchu přebývali první obyvatelé již pravděpodobně před 4500 lety, to se však nepodařilo dokázat. Kamenné stavby na hradním vršku stály již v průběhu 9. století. Stála zde dokonce i zděná bazilika. S hradem se však setkáváme až v roce 907, kdy nesl název Pressalauspruch. Došlo k zániku Velké Moravy a hrad se stal významným pohraničním hradem.

Bratislavský hrad byl vystaven tvrdým nájezdům Tatarů. Odolal jim v roce 1241. Navzdory úspěchu hradu se tehdejší král Béla IV. rozhodl zlepšit současné opevnění. Zaměřil se hlavně na posílení západní strany hradu, odkud očekával nejvíce nájezdů. Byla postavena velká obytná věž a také obranná věž, dnes známá jako Korunovační věž.

Hrad prošel vícerými výraznými změnami, jedna z největších začala během panování Zikmunda Lucemburského, který se dostal k vládě v roce 1387. Důvodem bylo hrozící riziko husitských nájezdů. Vybudován byl nový dvoupatrový palác.

Když se stala Bratislava centrem celé země, bylo zapotřebí hrad znovu renovovat. Událo se tak v letech 1552–1560. Hrad dostal dvě nová křídla a zrekonstruovány byly i jeho vnitřní prostory.

Možná si to v současnosti nedokážete představit, ale dlouhá staletí měl hrad jen dvě patra a dvě věže. Současné kontury začal hrad nabývat až během vlády rodu Pálffyů, kdy bylo dobudováno třetí patro a zbylé dvě věže v letech 1635 až 1639. Zlaté období hradu přetrvávalo i během panování Marie Terezie, ale po její smrti v roce 1780 hrad postupně upadal. Byl již nepotřebný a stal se z něj seminář. Studoval zde mimo jiné i Anton Bernolák a Juraj Fándly. Ani tento seminář neměl dlouhého trvání. Hrad získala v roce 1802 armáda, která si v něm zřídila kasárna. V roce 1811 hrad zachvátil strašný požár, který z něj udělal ruinu. Následně hrad dlouhá léta chátral a důstojné rekonstrukce sa dočkal až po roce 1953. Nejnovější rekonstrukci absolvoval jen nedávno a o jeho temné minulosti již není ani vidu ani slechu.

Na závěr jedna zajímavost. Myslíte si, že hrad má tvar čtverce? Omyl! Mnoho lidí si to myslí, ale není to pravda. Skutečnost je taková, že každá hradní zeď má jinou délku. Zdi měří 85,20 metrů, 85,17 metrů, 77,15 metrů a poslední má necelých 60 metrů. Různá je i jejich šířka. Návštěvu hradu si dopřejte, kromě stálé expozice Slovenského národního muzea nabízí tento národní symbol neopakovatelný výhled na Staré Mesto, Petržalku i na hluboké vody Dunaja.

Nejideálnější je ubytovat se v blízkosti hradu ve Starém Městě. Najdete zde luxusní hotely nebo stylové penziony. Levnější ubytování nabízejí okrajové části města, kde není nouze o množství privátů a apartmánů k pronájmu. Bratislava má desítky krásných míst a to první, které byste měli navštívit, je Bratislavský hrad.

Kriváň či Bratislavský hrad. Co mají společného? Oba jsou považovány za naše národní symboly. Představíme Vám další z nich. Je jím hrad Devín, pyšně se tyčící na vysokém skalním bradle.

Nachází se několik kilometrů západně od našeho hlavního města Bratislavy. Pod hradem se nachází obec Devín. Z hradního bradla je překrásný výhled na široké okolí, na blízké rakouské pohraničí a hlavně na soutok dvou velkých řek, Moravy a Dunaje.

Hradní vrch vynikal svou strategickou polohou hlavně díky soutoku dvou zmíněných řek. To využili Keltové a později i Římané. Římská říše a její hranice se dostala až k řece Dunaj a právě na hradním vrchu si vybudovali své sídlo. Později na něj navázali staří Slované.

Hradní vrch měl významné postavení i během slavné Velké Moravy. Bylo zde obranné hradiště. O hradě jako takovém mluví první písemné zmínky z roku 1223. Jeho podobu je však mimořádně těžké určit, jelikož hrad byl několikrát dobyt, zbořen a znovu vystavěn. Začátkem 14. století prošel mnoha změnami svých majitelů. Stal se královským hradem, a aby byl pohodlnější pro své obyvatele, byl postupně přebudováván do gotického stylu. Přesto neztrácel svou obrannou vojenskou funkci, jelikož ležel na ohrožené uherské hranici.

Roku 1635 se hrad dostal do rukou Pálffyů z Ardedu. Během období jejich panování hrad překonal protihabsburské povstání i povstání Františka II. Rákocziho. V pozdějším období již kvůli stavu hradu nebylo reprezentativní v něm přebývat, stejně tak nesplňoval požadavky novodobých pevností. Z toho důvodu se hrad stal skladem a sloužil k hospodářským účelům. Začátkem 19. století se Bratislava a část Záhoří dostala do sporu s francouzskými napoleonskými vojsky. Přestože s nimi uzavřeli příměří, Francouzi hrad v roce 1809 vyhodili do povětří.

Postupem času se z Devína stával stále více symbol státu a vzpomínka na Cyrila a Metoděje. Roku 1932 byla vyhotovena kupní smlouva mezi rodem Pálffyů a státem, následně v roce 1935 došlo k převzetí hradu. V roce 1961 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku.

Pokud se Vám majestátní silueta hradní zříceniny líbí tak moc, že ji chcete mít každé ráno nad hlavami, není nic jednoduššího. Samotná obec Devín nabízí mnoho privátů a chat, které uspokojí i náročnější. Pokud Vám nevadí dojíždění k hradu, zvolte něco jiného. Ubytování v jedné z částí Bratislavy, jako například v Karlově Vsi či v samotném Starém Městě. Do Devína je to jen kousek a k dispozici máte vše od jednoduchých turistických ubytoven přes rodinné penziony až po nejluxusnější hotely. Devín znali již nejznámější šlechtici a králové byli jeho krásou okouzleni. To budete i Vy, pokud se rozhodnete podívat na svět shora. Z hradu Devín.

Turisticky nejzajímavější jsou především města s bohatou historií. Několik jich máme i na Slovensku. Bezpochyby se k nim směle řadí starobylá Nitra. Bohatá minulost, známá panovnická jména a vždy krásné počasí lákají do nitranských uliček čím dál více lidí. Byla by škoda minout jednu z jejích největších dominant, Nitranský hrad.

O Nitranském knížectví se učíme už na základní škole. Místo, kde se knížectví nacházelo, si budete moci prohlédnout i dnes. Jádrem byl hradní vrch, kde vyrostlo první opevněné hradiště. Stál zde i Pribinův kostel, a to se psalo teprve 8. století našeho letopočtu.

Hradní vrch měl velmi výhodnou strategickou polohu. Vyvýšenina je obklopena řekou Nitrou a tvořila tak přirozenou obrannou linii. O samotném hradišti se ví od roku 871, v 11. století byla vybudována bazilika, která stojí dodnes. Bazilika je zasvěcena sv. Jimramovi (Emeramovi), a když si uvědomíte, že zde stojí již téměř 1000 let, donutí Vás to zamyslet se nad krátkostí lidského života.

Nitranský hrad nevznikl jako záměrně postavená pevnost. Hradní vrch se postupně opevňoval a vznikal tak nový hradní komplex. Původní kamenný hrad určitě stál již v roce 1241, kdy odolal zdrcujícímu útoku Tatarů. To svědčilo o jeho dobré pozici a síle.

Hrad i s katedrálou byly výrazně poškozeny v roce 1271 a musely být obnoveny. Další rána přišla v roce 1465, kdy vojska Matyáše Korvína hrad zpustošila. Následně přišlo na řadu zesílení obranného systému hradu, díky čemuž odolal opětovným tureckým nájezdům. Byl vybudován nový hradní palác spolu s bránou.

Postupem času prošel hrad více změnami. Některé části byly zrekonstruovány, jiné nově vybudovány, jako například biskupský palác, a jen málo zůstalo v původním stavu. Nejstarší a nejvzácnější je bezpochyby bazilika sv. Jimrama. Dnes zde sídlí biskupský úřad, ale hradní komplex je přístupný i veřejnosti.

Město Nitra a jeho okolí je pro turisty mimořádně zajímavé. Kromě zachovalého historického jádra a hradu Vaše kroky povedou i k jiným zajímavostem. Vycházka na Zobor patří k povinnostem každého turisty a odměnou za výstup bude nádherný výhled na celé město a část Ponitří. Pěkným výletem je vycházka do blízkých Dražovců. Nachází se zde Dražovský kostelík, který je díky překrásnému prostředí vděčným objektem mnoha fotografů. V letních měsících zase není nad osvěžení na koupališti.

Hledáte ubytování v luxusním hotelu? V penzionu s domáckou atmosférou přímo v historickém centru? Nebo klidné ubytování v soukromí kdesi na okraji města, daleko od hluku a shonu? Nitra Vám v každém případě vyhoví. Množství volných lůžek a nejrůznější spektrum aktivit jsou tím, proč byste se měli vydat poznat město pod Zoborem

Na Slovensku se nachází množství hradních zřícenin. Ale hradů, které dodnes vypadají přesně tak jako před staletími, je již podstatně méně. Pokud chcete nahlédnout do života těch nejbohatších v minulosti a vidět, jak žili a bydleli, máte jedinečnou šanci. Hrad Červený Kameň je mimořádně zachovalý a dodnes vypadá přesně tak jako před staletími.

Hrad najdete v horách Malých Karpat. Leží nedaleko od města Modra, známého nejen překrásnou a vzácnou keramikou, ale i tradičním vinařstvím. Dostanete se k němu z obce Častá nebo z vesničky Píla. Přístup k hradu je vhodný i pro starší lidi a děti. Zaparkovat, resp. nechat se vyvézt autobusem, můžete přímo před hradem.

Historie hradu sahá již do první poloviny 13. století. Postavila ho česká královna vdova Konstancie Uherská. Později se hrad stal královským hradem a tvořil důležitou obrannou linii hraniční zóny. Ta se táhla od Bratislavy celým Povážím až k Žilině. Hrad prošel rukama několika významných rodů. Panovali zde Matúš Čák Trenčianský, rod Zápolských či Thurzů.

Nová historie hradu Červený Kameň se začala psát v roce 1535. Hrad získala jedna z nejbohatších evropských rodin, Fuggerové. Ti se pustili do významné přestavby. Z hradu chtěli vytvořit obrannou pevnost, kde by skladovali zboží. Tato obchodnická rodina začala hrad bourat a zároveň stavěla nové části. Dnešní podoba hradu pochází právě z tohoto období. K obraně pevnosti sloužily čtyři mohutné obranné bašty a postupně byly přistavovány i obytné budovy. Dominantou je obrovské obytné křídlo. Z hradu se stala moderní a komfortní obchodní pevnost s vynikající obchodní polohou nedaleko Vídně.

Politická situace se zhoršovala a riziko vpádu Turků a Tatarů bylo stále akutnější. Rod Fuggerů se nakonec rozhodl hrad prodat a kupci se stali Pálffyové. Ti vlastnili hrad od roku 1588 až do roku 1945. Několik let poté byl hrad prohlášen za státní kulturní majetek. Dnes zde najdete krásné expozice nábytku, koberců a tradičních bojových umění. Největší koberec na hradě pokrývá více než 44 metrů čtverečních. V místní knihovně je neuvěřitelných 14 312 knih, a kdybyste je chtěli dát pouze do jedné řady, byla by dlouhá téměř 300 metrů. Hrad je plný superlativů a někdejšího luxusu, o kterém se můžete přesvědčit na vlastní oči.

Malé Karpaty jsou oblíbené u turistů nejen díky krásné přírodě. Právě jednou z největších atrakcí je hrad Červený Kameň. Ubytování najdete přímo pod hradem, v obci Častá. Jsou zde mnohá ubytování v soukromí v rodinných domech. Pokud hledáte ruch města, vyberte si ubytování v Modře. Jsou v ní mnohé hotely a penziony, některé i s vlastním sklípkem, který ocení hlavně milovníci vína. Přijďte i Vy objevovat krásy Malých Karpat.

Slovensko je proslulé množstvím pověstí a tajemných povídek. Téměř každá z nich se váže k nějakému hradu. Dostatek jich je i na jižním Slovensku, v kraji, o kterém by to řekl jen málokdo.

Jedním z nich je i hrad Modrý Kámen. Tyčí se nad stejnojmenným městečkem. To najdete kousek od hranic s Maďarskem, severně od města Veľký Krtíš. Městečko má jen o něco málo více než 1500 obyvatel. Myslíte si, že jsme se zmýlili, když mluvíme o Modrém Kameni jako o městě? Ne! Je to slovenský unikát, nejmenší město na Slovensku.

Hrad má předlouhou historii. Jeho výstavba začala v roce 1137. Do roku 1290 je jeho historie poměrně nejasná, poté se k moci dostal rod Balašů. Ten měl na hradě rozhodující slovo téměř po celé dějiny hradu. Jejich vládnutí na chvíli přerušil Matouš Čák Trenčianský, který vládl téměř všem známým slovenským hradům.

Hrad prošel vícerými přestavbami, ale jen několik z nich bylo výraznějších. První velká přestavba začala v roce 1609. Modrý Kámen získal renesanční vzhled poté, co jej opustili Turci, kteří na hradě jistý čas sídlili. Když jej opouštěli, hradní pán Zikmund Balaša se chtěl stát sedmihradským knížetem, a aby dokázal porazit konkurenci, spojil se s Turky. To však nedopadlo dobře, královská vojska jeho hrad dobyla a on skončil ve vězení za zradu.

V roce 1683 zažil hrad další útoky a byl velmi poškozen. Oprava by již byla příliš nákladná, a tak nechali majitelé hrad napospas osudu. Tím začala nová historie zříceniny. Na pozůstatcích základů někdejšího hradu začal majitel Gabriel Balaša budovat barokní zámek. Ten se však stavěl jen na jedné straně nádvoří, ta druhá zůstala neupravená. Jelikož nebyla příliš využívána, stala se z ní zahrada náležící k zámku. Poslední majitelka z rodu Balašů v roce 1923 prodala hrad státu.

Ten je od té doby majetkem státu. I když stále mluvíme o hradu Modrý Kameň, nečekejte klasický hrad. Najdete zde spíše zámek obklopený pozůstatky hradních základů. V prostorách zámku se nudit rozhodně nebudete. Je zde něco pro hravé, kteří milují příběhy a pohádky – expozice Muzea loutkářských kultur a hraček Slovenského národního muzea.

Ubytování u hradu není problém najít. Samotné městečko nabízí několik možností, a pokud by se Vám to zdálo málo, blízko je Veľký Krtíš. Nabízí stylové penziony a priváty s typickou domácí atmosférou. Levné ubytování najdete i v nedaleké chatové oblasti Dolná Strehová, kde jsou chaty všeho druhu, přičemž k hradu je to jen několik kilometrů. Dopřejte si i Vy výlet na jih Slovenska, méně navštěvovaný, ale o to krásnější.