Hory Orava

Sivý vrch je impozantní skalnatý štít Západních Tater. Přístupný je z Bobrovecké doliny na Liptově nebo z vesnic Zuberec či Huty na Oravě. Díky svému skalnatému povrchu je považován za jeden z nejkrásnějších vrcholů této části Tater.

Sivý vrch leží v nadmořské výšce 1 805 m n. m. Pyšní se vápnomilnou flórou. Najdeme zde přes 500 druhů rostlin, z nichž některé jsou skutečně vzácné, neboť se nevyskytují nikde jinde na Slovensku. Rostou zde například hvozdíky, šafrán, ale i hořce. Geomorfologická skladba a členitý reliéf dělají ze Sivého vrchu ráj pro botaniky.

Pokud se na Sivý vrch vydáte z oravské strany, zabere Vám to méně času. Z obce Huty Vám bude trvat cesta na vrchol přibližně 2,5 hodiny. Svou túru začněte od hájovny pod Bielou skalou, která je výchozím bodem mnoha tras Západních Tater.

Strmým stoupáním se dostanete k bradlům nad Hutnianským sedlem. Zde možná objevíte podle legendy skrytý Jánošíkův poklad. Pokud ho i nenajdete, nevadí. Pokladem pro Vás budou výhledy na všechny světové strany, protože cesta na Sivý vrch dále vede po hřebeni. Na této trase budete míjet Radové skaly. Zajímavý přírodní úkaz, který připomíná lidské postavy. Až na vrchol Sivého vrchu překonáte převýšení přes 1 000 výškových metrů.

Alternativní výstup na Sivý vrch je z liptovské strany z obce Bobrovec, respektive Jalovec. Z parkoviště od Bobrovecké vápenice se vydáte nejprve po asfaltce. Hned na začátku můžete obdivovat skalní stěny vrchů Mních a Sokol. Turistická značka Vás dále povede k Chatě pod Náružím. Té si Bobrovčané velmi cení, protože ji postavili vlastníma rukama místní brigádníci a přispěla na ni snad každá rodina v Bobrovci. Dnes je ve správě obce a střídají se v ní chataři. Tato trasa je o něco delší. Na Sivý vrch vystoupáte přibližně za 4 hodiny. Cestou dolů můžete ještě udělat okruh přes vrch Babky (1 566 m n. m.), populární zejména u fotografů kvůli panoramatickým výhledům.

V obou případech túru zvládnou již mírně pokročilí turisté, pro malé děti však takový výlet není úplně vhodný kvůli délce trasy, strmým úsekům, sypké hornině na vrcholu a v případě výstupu z oravské strany i kvůli několika řetězům. Nezapomeňte proto na pevnou obuv, dostatek tekutin a před túrou si určitě zkontrolujte předpověď počasí. V dešti se na stezkách velmi smýká a úseky mohou být nebezpečné. Během slunečného počasí se však nebudete moci vynadívat na okolní krásy.

Majestátní Sivý vrch je dominantou Západních Tater a oblíbenou destinací pro turisty. Pokud jste milovníci turistiky, připravili jsme pro Vás další tipy na vrcholy v Tatrách. Rozhodně se Vám vyplatí strávit dovolenou v této lokalitě. O ubytování se postará náš portál. Nabízíme Vám kvalitní ubytování v Západních Tatrách, určitě najdete i ubytování v blízkosti lokality Sivý vrch. Ať už hledáte chaty, apartmány nebo penziony, na naší stránce si máte z čeho vybírat.

Brestová je turisticky velmi oblíbený vrchol ležící na hlavním hřebeni Roháčů v Západních Tatrách. Tyčí se do výšky 1 902,7 m n. m. a v některých zdrojích ho můžete najít pod názvem Malá Brestová. Zasahují sem katastry obcí Tvrdošín a Liptovský Mikuláš. Vypíná se západně od Salatínské doliny, jižně od doliny Dlhá jama a východně nad známou Bobroveckou dolinou, v povodí řeky Váh.

Brestovou má většina návštěvníků spojenou s perfektním lyžováním. Právě na východním svahu Brestové, v Salatínské dolině, se nachází vyhlášené lyžařské středisko Zverovka – Spálená. Zde čeká perfektní vyžití na lyžaře začátečníky i profesionály. Brestová však nepochybně patří mezi oblíbené turistické cíle i mimo lyžařskou sezónu.

Turisté si výstup na Brestovou často kombinují s túrou po Roháčské hřebenovce Spálená – Salatín – Brestová. Brestová se nachází na hlavním hřebeni, ten následně pokračuje dále na vrch Baníkov, případně na druhou stranu do Hutianského sedla. Výstup na Brestovou se výborně kombinuje rovněž s jízdou lanovkou.

Jedna z nejoblíbenějších tras na Brestovou vede po červené turistické značce z obce Kvačany, následně pokračujete přes Hutianské sedlo a Sivý vrch. Po červené turistické značce projdete i z vrchu Baníkov přes vrch Salatín. Při plánování túry však myslete na zimní uzávěru, která platí v období od 1. 11. do 14. 6. Ve zbývajících ročních obdobích však túru rozhodně doporučujeme. Odměnou za výstup na vrchol Vám bude panoramatický výhled do Roháčské doliny a na severní stranu Roháčského hřebene.

Naplánujte si výstup na tento krásný vrchol Západních Tater. Zarezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Brestová, ideálně v blízkosti některého z výchozích bodů túry. Posloužit Vám k tomu mohou naše stránky ubytování Kvačany nebo ubytování Zuberec. Zabalte si batoh a vyrazte za dobrodružstvím. Stačí Vám kvalitní turistické boty, láhev s vodou a chuť strávit den v přírodě.

Babí hora je přezdívaná také královnou Beskyd. Je nejvyšším vrcholem pohoří Oravské Beskydy. Nachází se v katastrálním území obce Oravská Polhora přibližně 18 kilometrů od Námestova. Výstup na ni si zamiloval i papež Jan Pavel II., jehož pamětní desku najdete na vrcholu Babí hory. Na Babí horu vystoupil několikrát, ještě jako krakovský arcibiskup. Tato středně náročná turistika jistě okouzlí i Vás.

Babí hora má nadmořskou výšku 1725 metrů nad mořem a na její vrchol se dostanete přibližně za 3,5 hodiny. Převýšení, které zdoláte, je okolo 900 metrů. Zajímavostí je, že leží na hranici s Polskem. Potkat zde proto můžete i polské turisty, kteří ji nazývají Babia Góra. Trasa z polské strany je však strmější a náročnější.

Na Babí horu se po turistické stezce dostanete z Oravské Polhory z lokality Slaná voda. Tyto dřívější lázně jsou dnes výchozím turistickým bodem. Zároveň zde najdete chatu s restaurací a parkoviště. Turistická cesta dále vede přes Hviezdoslavovu alej a pokračuje k Hviezdoslavově horovně, nazývané také Hájovna pod Babí horou. Zde kdysi tvořil a čerpal inspiraci básník P. O. Hviezdoslav. Nachází se zde první literární muzeum na Slovensku, které bylo věnováno spisovateli. Expozice Hájnikova žena patří pod správu Oravského muzea a kromě ní zde najdeme i památný dům spisovatele Mila Urbana.

Na trase k Babí hoře najdete několik vyhlídek, odpočívadel, dřevěných útulen a rozhleden. Určitě nevynechejte rozhlednu Štaviny. Z ní si totiž vychutnáte pohledy na všechny světové strany. Uvidět můžete například i Kubínskou holi.

Babí hora leží ve skutečně výjimečné přírodě. Střídají se zde lesy s pralesem, kosodřevinou, ale i alpské louky. Naučná stezka je obohacena tabulemi o oravské fauně a flóře. Dozvědět se můžete, že Chráněná krajinná oblast Horná Orava je místem výskytu medvěda hnědého a vzácného druhu ptáka tetřeva hlušce.

Oravské Beskydy jsou stvořené pro turisty. Pokud se rozhodnete strávit zde Vaši dovolenou a prozkoumat i další turistická místa, jste na správném místě. Na našem portálu Vám nabízíme ubytování v Oravských Beskydech a ubytování v blízkosti Babí hory. Navštivte i ostatní zajímavé atrakce na Oravě a udělejte tak ze svého pobytu aktivní dovolenou.

Malý Rozsutec je jedním z vrcholů Malé Fatry, geomorfologický podcelek Křivánská Fatra, s výškou 1 343,5 m n. m. Nachází se v okrese Žilina. Vrchol zasahuje do katastrálního území obce Terchová a částečně Zázrivá. Společně se svým „bratrem“ Velkým Rozsutcem vytvářejí jedinečnou siluetu severní části pohoří Malá Fatra.

Kopec je charakteristický svými vápencovými stěnami, které jsou velmi ostré, a také skalním cimbuřím. Severozápadní a jihozápadní část masivu odvodňují přítoky Varínky, východní část přítoky Zázrivky.

Nahoru na vrchol vedou krásné, avšak náročné trasy. Z Terchové, část Biely potok, se směrem na vrchol po západním rameni vydáte po zelené turistické značce. Stejně tak z Terchové, Bieleho potoka se po modré turistické značce vydáte přes Jánošíkovy díry do sedla Medzirozsutce a následně na vrchol po zelené turistické značce. Výstup můžete začít i z parkoviště ve Štefanové. Po žluté turistické značce dojdete do sedla Vrchpodžiar, následují Pod Pálenicou (po zelené turistické značce), Pod Tanečnicou (po modré turistické značce), na Medzirozsutce a následně opět po zelené značce na vrchol. Trasy jsou na některých místech charakteristické skalními převisy, žebříky, vyklouzanými skalami a přítomností řetězů. Proto se netřeba přecenit, ani zanedbat přípravu na výstup.

Vrchol je součástí národní přírodní rezervace Rozsutec vyhlášené v roce 1967, která spadá do Národního parku Malá Fatra. Po výstupu Vás možná překvapí jeho relativně malá plocha. Nevadí to, když jste jedinými turisty, pokud se však za sebou potká více skupinek, bude nahoře trochu těsno. Nachází se tam klasické označení tabulí a schránka s vrcholovou knihou. Je třeba si však dát velký pozor na srázy. Poseďte si na trávě, která je ohraničena klečí i strmými skalami, a vnímejte klidnou, místy až romantickou atmosféru tohoto místa.

Malý Rozsutec nabízí krásné panoramatické výhledy. Jelikož nepatří mezi nejvyšší kopce, možná nejsou až tak rozmanité, rozhodně však stojí za to. Jako první zřejmě spatříte Velký Rozsutec, ale své krásy odhalí i sedlo Medzirozsutce a vrcholy Osnica a Stoh. Když se zahledíte do dálky, můžete zahlédnout Tatry, Chočské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i Moravskoslezské Beskydy.

Pořádně si výstup naplánujte a můžete vyrazit. Jelikož se túra řadí mezi těžké, doporučujeme Vám obout si turistické boty hned brzy ráno. Nejlepší tedy bude, když si zarezervujete ubytování u Malého Rozsutce. Pestré možnosti najdete na stránkách ubytování Terchová, ubytování Štefanová nebo ubytování Zázrivá. Pomyslnou startovní čáru tak budete mít blízko a do kopce půjdete odpočatí a plní energie.

Velký Rozsutec je velmi výrazným vrchem Malé Fatry, podcelku Krivánská Malá Fatra. Tyčí se do výšky 1 609,7 m n. m. Právě jeho výška, ale určitě i tvar mu napomohly k tomu, že se stal symbolem kraje, kde působil nejznámější zbojník Juraj Jánošík, a vlastně i celé Malé Fatry. Jak se postupně nasouval chočský příkrov na měkčí vrstvy křížňanského příkrovu, vznikl tento majestátní vrch. Jeho vrchol i okolní skalní města, která jsou největší na území Slovenska, vznikly erozí.

Lokalita, ve které se tento majestátní kopec nachází, spadá do Žilinského kraje. Je na rozhraní okresů Žilina a Dolný Kubín, zasahuje do katastrálního území obcí Párnica a Terchová, okrajově i Zázrivá.

Říká se, že Velký Rozsutec je jakási truhlice nashromážděných pokladů slovenského národního hrdiny Juraje Jánošíka, které tam ukryl. Údajně je najde a vykope jen ten, jehož povaha se podobá té Jánošíkově. Tedy někdo, kdo jen tak pro něco nezradí své ideály.

Velký Rozsutec je právem považován za jeden z nejkrásnějších vrchů na celém Slovensku, a to má tedy dost velkou konkurenci. Napomáhá k tomu určitě i jeho poloha v chráněné přírodní rezervaci Rozsutec, ale zejména famózní výhled, který z vrcholu uvidíte. Vždyť posuďte sami, shora uvidíte Malý Rozsutec, Velký Choč, Chleb, Stoh, pohoří Kysuc, Oravy i vrcholy Západních Tater. K tomu se ocitnete v obklopení unikátních a skutečně vzácných druhů fauny a flóry, jelikož lokalitu z botanického hlediska řadíme k slovenským nejbohatším. A aby toho nebylo málo, Velký Rozsutec je vyobrazen i na logu Národního parku Malá Fatra.

Když se na vrchol dostanete, chvíli si tam poseďte a nasávejte atmosféru. Tolik odstínů zelené barvy na kopcích a tolik odstínů modré barvy v pozadí. Ta krása se nedá slovy popsat. Výhledy Vás nabijí energií a Vy jí budete mít na rozdávání. Před sestupem dolů si nezapomeňte udělat fotku u kříže, je to tam téměř tradice.

Túra na Velký Rozsutec se řadí spíše k těm náročnějším, určitě je nutná dobrá kondice a ideálně i pravidelná fyzická aktivita. Vzhledem k tomu, že se kopec nachází v přírodní rezervaci, platí zde sezónní uzávěra od 1. 3. do 15. 6., kterou je třeba respektovat a dodržovat. Namísto toho si túru naplánujte například na zimu, kdy je Rozsutec skutečně nádherný, popřípadě na podzim, kdy se příroda v Jánošíkových dírách mění v malíře a stromy hrají všemi barvami. Nebo využijete období známých a očekávaných malofatranských inverzí? Je to jen na Vás.

Nohy Vás na vrchol zavedou jednou z následujících tras. Po zelené turistické značce budete startovat ze Štefanové přes sedlo Medziholie. Po modré turistické značce můžete jít z Párnice přes sedlo Medziholie nebo z Terchové přes Jánošíkovy díry a sedlo Medzirozsutce. Napokon se nabízí ještě červená turistická značka hlavním hřebenem, která vede ze Zázrivé přes sedlo Medzirozsutce nebo ze sedla Medziholie, kde se následně křižují víceré trasy.

Přijít do kraje Juraje Jánošíka a nevystoupit na Velký Rozsutec, to by byla skutečně promarněná šance na úžasný výlet. Pokud jsme Vás dostatečně inspirovali, neváhejte a rovnou si zarezervujte ubytování v blízkosti Velkého Rozsutce. Vyberete si na stránkách ubytování Terchová i ubytování Štefanová. Přesvědčte se sami, zda si na nezapomenutelnou túru troufnete, nebo Vám postačí navštívit atrakce v okolí Terchové.

Výstup na vrch Chleb patří k oblíbeným turistickým trasám v Malé Fatře. S výškou 1 646 m n. m. mu patří třetí místo mezi vrcholy tohoto pohoří. Díky snadné dostupnosti je vhodným cílem výletů i pro rodiny s menšími dětmi či seniory. Na své si však přijdou i zdatnější turisté, kteří mohou vyzkoušet delší a náročnější turistické trasy z Terchové i ze Šútova.

Jaké jsou tedy možnosti výstupu? Pohodlným turistům a dospělým, kteří s sebou berou své ratolesti, doporučujeme využít lanovku, která vede od chaty Vrátna do Snilovského sedla. Odtud Vás čeká příjemná, asi 40minutová procházka po červené stezce s velmi mírným stoupáním. Pod vrcholem příjemně překvapí Chata pod Chlebom, kde si odpočinete a koupíte občerstvení.

Zvolit samozřejmě můžete i pěší variantu, která z Vrátné doliny přes Snilovské sedlo na Chleb trvá 3 hodiny. Náročné turisty možná osloví výstup ze strany Šútova a Kraľovan. Tato trasa začíná v části Rieka a pokračuje Šútovskou dolinou, Šútovským vodopádem, Mojžíšovými prameny, Kopisky, Sedlem pod Hromovým a nakonec vysněným Chlebem. Výstup trvá 4 a půl hodiny, převýšení je 1 223 metrů. Během sněhové pokrývky je však trasa těžko průchodná.

Vrch Chleb je součástí národní přírodní rezervace. Nacházejí se zde vzácné rostliny i živočichové, významná jsou také společenstva chráněné kosodřeviny a alpských luk. Na první pohled Vás upoutají specifická skalní bradla, rokle a kamenná moře. Ze samotného vrcholu se naskýtají krásné výhledy na okolní krajinu.

Chleb je přístupný celoročně. Zatímco na jaře, v létě a během pestrobarevného podzimu nabízí kvalitní turistiku a poznávání fatranské přírody, v zimě lokalita nabízí výborné lyžování. Vyzkoušet zde můžete jednu z nejstrmějších sjezdovek v Malé Fatře – Oštiepkovou muldu. Taktéž blízké lyžařské středisko Vrátna Free Time Zone je otevřeno až 4 měsíce v roce.

Pokud Vás možnost turistiky či lyžování v této lokalitě zaujala, rezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Chleb a využijte tak například prodloužený víkend k poznávání celého Národního parku Malá Fatra. Pokud máte rádi přírodu, nenechte si ujít túru na Veľký Kriváň a pokochejte se pohledy na Šútovský vodopád. Nebo se inspirujte chatami a malebnými dřevěnicemi a rezervujte si ubytování v Terchové. Čeká zde na Vás socha Juraje Jánošíka i křížová cesta v Terchové. Možností využití volného času v okolí vrchu Chleb je skutečně mnoho, tak neváhejte a naplánujte si výlet už teď

Nejvyšší vrchol pohoří Malá Fatra se tyčí ve výšce 1 708,7 m n. m. Je jím majestátní Velký Kriváň. Nese po něm název i celý hlavní hřeben, ve kterém se nachází, Krivánská část Malé Fatry. Katastrálně spadá pod obec Terchová a město Turany. Sousedními vrcholy jsou Chleb a Pekelník. Výstup na Velký Kriváň se řadí mezi náročné trasy, u kterých je třeba překonat značný výškový rozdíl. Převýšení je přibližně 1 000 m. Pokud se rozhodnete, že si túru chcete zjednodušit, využijte při výstupu lanovku Vrátna – Chleb.

Na vrcholu a v jeho okolí se v sezóně můžete osvěžit borůvkami, které zde volně rostou. Kromě nich se zde nacházejí převážně louky, pod vrcholem se nachází pásmo kosodřeviny. Výhled do okolí je krásný, panoramatický. Uvidíte Vysoké Tatry, Západní Tatry, Nízké Tatry, vrcholy Oravských Beskyd, Kysuckých Beskyd i Velké Fatry. Kromě vrcholů však budete mít jako na dlani i celé okolí, včetně Vrátné doliny.

Trasa začíná ve Vrátné, u chaty Vrátna. Začínáte po zelené turistické značce až do Snilovského sedla ve výšce 1 524 m n. m. Dotud se můžete dostat i sedačkovou lanovkou. Zde přejdete na červenou turistickou značku, po které budete pokračovat až na vrchol Velkého Kriváně. Jako zajímavost uvedeme, že Vrátna dolina, která je v okolí výchozího bodu, byla kdysi navštěvována zejména botaniky a zlatokopy. Mějte tedy oči otevřené, nikdy nevíte, na co cestou narazíte.

Zarezervujte si ubytování v okolí Velkého Kriváně. Zkuste například stránku ubytování Terchová, kde najdete bohatou nabídku rozmanitých ubytovacích možností. Když zde budete, využijte volný čas a naplánujte si výlet i jinam po okolí. Na stránce atrakce Terchová najdete mnohé tipy na výlety v okolí. Vyzkoušejte, určitě nebudete litovat.