Hrady Bratislava - Rusovce

Bratislavský hrad, hrdě se tyčící nad Dunajem, je považován za jeden z našich národních symbolů. Navštívit naše hlavní město by mělo být povinností pro každého a hrad není výjimkou. Ne vždy však byla jeho minulost růžová.

Hrad leží na hradním vrchu, který je považován za nejjižnější výběžek pohoří Malé Karpaty. Nacházel se zde významný strategický bod, brod, díky kterému získal hrad dobré spojení i s druhým břehem Dunaje.

Na hradním vrchu přebývali první obyvatelé již pravděpodobně před 4500 lety, to se však nepodařilo dokázat. Kamenné stavby na hradním vršku stály již v průběhu 9. století. Stála zde dokonce i zděná bazilika. S hradem se však setkáváme až v roce 907, kdy nesl název Pressalauspruch. Došlo k zániku Velké Moravy a hrad se stal významným pohraničním hradem.

Bratislavský hrad byl vystaven tvrdým nájezdům Tatarů. Odolal jim v roce 1241. Navzdory úspěchu hradu se tehdejší král Béla IV. rozhodl zlepšit současné opevnění. Zaměřil se hlavně na posílení západní strany hradu, odkud očekával nejvíce nájezdů. Byla postavena velká obytná věž a také obranná věž, dnes známá jako Korunovační věž.

Hrad prošel vícerými výraznými změnami, jedna z největších začala během panování Zikmunda Lucemburského, který se dostal k vládě v roce 1387. Důvodem bylo hrozící riziko husitských nájezdů. Vybudován byl nový dvoupatrový palác.

Když se stala Bratislava centrem celé země, bylo zapotřebí hrad znovu renovovat. Událo se tak v letech 1552–1560. Hrad dostal dvě nová křídla a zrekonstruovány byly i jeho vnitřní prostory.

Možná si to v současnosti nedokážete představit, ale dlouhá staletí měl hrad jen dvě patra a dvě věže. Současné kontury začal hrad nabývat až během vlády rodu Pálffyů, kdy bylo dobudováno třetí patro a zbylé dvě věže v letech 1635 až 1639. Zlaté období hradu přetrvávalo i během panování Marie Terezie, ale po její smrti v roce 1780 hrad postupně upadal. Byl již nepotřebný a stal se z něj seminář. Studoval zde mimo jiné i Anton Bernolák a Juraj Fándly. Ani tento seminář neměl dlouhého trvání. Hrad získala v roce 1802 armáda, která si v něm zřídila kasárna. V roce 1811 hrad zachvátil strašný požár, který z něj udělal ruinu. Následně hrad dlouhá léta chátral a důstojné rekonstrukce sa dočkal až po roce 1953. Nejnovější rekonstrukci absolvoval jen nedávno a o jeho temné minulosti již není ani vidu ani slechu.

Na závěr jedna zajímavost. Myslíte si, že hrad má tvar čtverce? Omyl! Mnoho lidí si to myslí, ale není to pravda. Skutečnost je taková, že každá hradní zeď má jinou délku. Zdi měří 85,20 metrů, 85,17 metrů, 77,15 metrů a poslední má necelých 60 metrů. Různá je i jejich šířka. Návštěvu hradu si dopřejte, kromě stálé expozice Slovenského národního muzea nabízí tento národní symbol neopakovatelný výhled na Staré Mesto, Petržalku i na hluboké vody Dunaja.

Nejideálnější je ubytovat se v blízkosti hradu ve Starém Městě. Najdete zde luxusní hotely nebo stylové penziony. Levnější ubytování nabízejí okrajové části města, kde není nouze o množství privátů a apartmánů k pronájmu. Bratislava má desítky krásných míst a to první, které byste měli navštívit, je Bratislavský hrad.

Kriváň či Bratislavský hrad. Co mají společného? Oba jsou považovány za naše národní symboly. Představíme Vám další z nich. Je jím hrad Devín, pyšně se tyčící na vysokém skalním bradle.

Nachází se několik kilometrů západně od našeho hlavního města Bratislavy. Pod hradem se nachází obec Devín. Z hradního bradla je překrásný výhled na široké okolí, na blízké rakouské pohraničí a hlavně na soutok dvou velkých řek, Moravy a Dunaje.

Hradní vrch vynikal svou strategickou polohou hlavně díky soutoku dvou zmíněných řek. To využili Keltové a později i Římané. Římská říše a její hranice se dostala až k řece Dunaj a právě na hradním vrchu si vybudovali své sídlo. Později na něj navázali staří Slované.

Hradní vrch měl významné postavení i během slavné Velké Moravy. Bylo zde obranné hradiště. O hradě jako takovém mluví první písemné zmínky z roku 1223. Jeho podobu je však mimořádně těžké určit, jelikož hrad byl několikrát dobyt, zbořen a znovu vystavěn. Začátkem 14. století prošel mnoha změnami svých majitelů. Stal se královským hradem, a aby byl pohodlnější pro své obyvatele, byl postupně přebudováván do gotického stylu. Přesto neztrácel svou obrannou vojenskou funkci, jelikož ležel na ohrožené uherské hranici.

Roku 1635 se hrad dostal do rukou Pálffyů z Ardedu. Během období jejich panování hrad překonal protihabsburské povstání i povstání Františka II. Rákocziho. V pozdějším období již kvůli stavu hradu nebylo reprezentativní v něm přebývat, stejně tak nesplňoval požadavky novodobých pevností. Z toho důvodu se hrad stal skladem a sloužil k hospodářským účelům. Začátkem 19. století se Bratislava a část Záhoří dostala do sporu s francouzskými napoleonskými vojsky. Přestože s nimi uzavřeli příměří, Francouzi hrad v roce 1809 vyhodili do povětří.

Postupem času se z Devína stával stále více symbol státu a vzpomínka na Cyrila a Metoděje. Roku 1932 byla vyhotovena kupní smlouva mezi rodem Pálffyů a státem, následně v roce 1935 došlo k převzetí hradu. V roce 1961 byl hrad prohlášen za národní kulturní památku.

Pokud se Vám majestátní silueta hradní zříceniny líbí tak moc, že ji chcete mít každé ráno nad hlavami, není nic jednoduššího. Samotná obec Devín nabízí mnoho privátů a chat, které uspokojí i náročnější. Pokud Vám nevadí dojíždění k hradu, zvolte něco jiného. Ubytování v jedné z částí Bratislavy, jako například v Karlově Vsi či v samotném Starém Městě. Do Devína je to jen kousek a k dispozici máte vše od jednoduchých turistických ubytoven přes rodinné penziony až po nejluxusnější hotely. Devín znali již nejznámější šlechtici a králové byli jeho krásou okouzleni. To budete i Vy, pokud se rozhodnete podívat na svět shora. Z hradu Devín.