Zříceniny Gemer

Pokud patříte mezi aktivní lidi, kteří mají rádi turistiku, historii a krásné výhledy, doporučujeme Vám návštěvu starého Jelšavského hradu. Hrad se nachází na kopci uprostřed lesa, nedaleko města Jelšava, v regionu Gemer, okrese Revúca, v nadmořské výšce 477 m n. m.

K hradu se dostanete tak, že po opuštění města odbočíte před magnezitovými závody doleva. Pokračujte přibližně 1 km na místo, kde se cesta rozvětvuje. Zde je možné zaparkovat auto. Modrá turistická značka Vás zavede až k zřícenině hradu. Výstup Vám potrvá přibližně 30–40 minut. Počítejte s převýšením 133 m. Túru zvládnou i rodiny se staršími dětmi. Nádherné výhledy na údolí a město Jelšava jsou za pěkného počasí tou nejkrásnější odměnou za vynaloženou námahu.

Starý hrad Jelšava nebyl velký. Rozkládal se na ploše přibližně 60 x 20 m. Jeho dominantou byla čtyřhranná věž s půdorysem 10 x 10 m, která měla až 3 m široké zdi. Hrad obklopovalo opevnění s půlkruhovou věžičkou z lomového kamene. Cesta do hradu vedla přes příkop a byla chráněna palisádami.

O výstavbu hradu se zasloužil palatin Leustach Jolsvai z rodu Ratoldů. Hrad byl postaven ve 14. století. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1421. V 15. století sehrál hrad významnou roli v bojích s vojsky Jana Jiskry a bratříky. Tyto události ho však vážně poškodily. V roce 1461 ho obnovili Perényiové. Význam hradu postupně zanikal a centrem hospodářského i společenského života se postupně stal nedaleký Muráňský hrad. Definitivní zánik jelšavského hradu pravděpodobně způsobily těžké boje s Turky v roce 1566. Tuto dramatickou historickou událost popisuje ve své básni i známý slovenský básník Samo Chalupka, který studoval na nedalekém gemerském evangelickém gymnáziu.

Pokud se nacházíte v tomto regionu, určitě si nenechte ujít návštěvu nedaleké jedinečné Ochtinské aragonitové jeskyně, kterou přijíždějí obdivovat turisté z celého světa. Byla objevena náhodou při ražení průzkumné báňské štoly a obsahuje jednu z nejkrásnějších aragonitových výzdob na světě. Možná Vás svou historií a vzhledem zaujme Hrad Štítník. A pokud patříte mezi obdivovatele technických památek, nevynechejte ze svých plánů návštěvu Slavošovského tunelu. Po zajímavých výletech po hradech a jeskyních Vám možná přijde vhod i osvěžení na letním Koupališti v Revúci.

Říkáte si, že byste chtěli navštívit všechna tato zajímavá místa? Jeden den Vám na to nebude stačit. V takovém případě možná oceníte nabídku našich ubytovatelů. Zarezervujte si už nyní ubytování v blízkosti hradu Jelšava. Je jen na Vás, zda si vyberete útulné chaty a chalupy, nebo upřednostníte pohodlné apartmány v Jelšavě.

Zveme Vás na výlet do 13. století. V té době se severně od obce Rákoš v okrese Revúca vypínal majestátní gotický hrad. Jednalo se o strategicky umístěnou stavbu, která sloužila k ochraně tohoto území před mongolskými vpády. Dnes existenci Hradu Rákoš dokazují jen neúprosným zubem času a silou přírody poznamenané kamenné zdi, pozůstatky klenby a stopy po strážní budově.

Gotický hrad pochází ze 13. století. O jeho vybudování se zasloužil velmož Detrik z rodu Ákošů. Tímto počinem navázal na politiku Bély IV., který po devastačních mongolských vpádech podporoval výstavbu obranných hradů v Uhrách. V druhé polovině 14. století byl hrad opuštěn a začal chátrat. O jeho obnovení se později na krátký čas zasloužili Bubekové. Definitivně byl hrad opuštěn od 16. století. Vlivem času a přírody za pět století zchátral do dnešní podoby.

Obzvláště zajímavá byla architektura hradu a důmyslné využití přirozené dispozice terénu. Přírodou vytvořené skalní terasy a bradla byly přímo zakomponovány do samotnej stavby jako obranné prvky nebo stěny objektu. Dominantou hradu byl lichoběžníkový palác, jehož severní stranu chránil hluboký příkop. Kamenné podloží hradu však znemožnilo výstavbu studny, a tak zde jako zdroj pitné vody sloužila cisterna.

Pokud se při svých toulkách Slovenským rudohořím dostanete až do nenápadné obce Rákoš, určitě nemiňte jedinečné místo, kterému staletí dozadu dominoval impozantní hrad. Udělejte si procházku ke kamenným zdem, které byly němými svědky vpádů mongolských vojsk do Uher. Výlet sem si můžete spojit s turistikou v Národním parku Muránska planina, s procházkou ke známému Muránskému hradu nebo s odpočinkem v nedalekém Rekreačním areálu Předná Hora.

Najděte si ubytování v blízkosti hradu Rákoš a nechte se zlákat jedinečnými zážitky. Vyberte si z nabídky ubytování v Muráni nebo ubytování v Revúci na našem portálu a naplánujte si dovolenku, na kterou budete vzpomínat po celý rok.

Původně nížinný vodní Hrad ve Štítníku byl postaven ve 13. století a plnil funkci ochranné pevnosti. Stojí na rovině a před nepřáteli ho v minulosti chránily rozsáhlé bažiny. Do hradu se dalo dostat pouze jediným padacím mostem, který býval během noci a v případě hrozícího útoku zvednutý. Zříceninu protiturecké pevnosti najdete přímo v obci, nedaleko gotického evangelického kostela.

O jeho přestavbu a renovaci se v roce 1432 postaral šlechtický rod Bebeků. Jelikož pevnost musela odolávat častým tureckým nájezdům, v roce 1577 byla znovu přebudována na moderní pevnost. Vnější opevnění bylo zesíleno kruhovými dělovými baštami a zvýšila se i pozorovací hranolová věž. Do protitureckého obranného pásma byl zařazen v roce 1559.

Po ústupu tureckých vojsk se na hrádek opět vrátili zeměpáni. Na hradě se vystřídaly uherské šlechtické rody Baloghů, Pongráczů, Rákócziů a Bakošů. Po úmrtí posledního potomka z rodu Bakošů v roce 1666 opevněné sídlo převzal stoupenec Jiřího I. Rákócziho. Po jeho smrti zůstal hrad bez majitele a z kdysi mocné pevnosti zbyla už jen zřícenina.

V 19. století se do rekonstrukce zchátralé stavby pustila hornická rodina Sárkányů a z jednoho křídla se stal kaštel. Z původního vodního hradu se do dnešních dob zachovalo jen západní přízemní křídlo, jihovýchodní bašta a část vstupu na východní straně. Na místě severního křídla stojí v současnosti hospodářská budova. Po vzájemné dohodě přešel hrad v roce 2016 do vlastnictví obce Štítník, která se postarala o vyčištění areálu a pustila se do příprav jeho obnovy. Ta by se měla dotknout i legendami opředených katakomb, jejichž existence se traduje již po staletí.

V obci Štítník si můžete prohlédnout i další zajímavé stavby – morový sloup, radnici, kurie, měšťanské domy i zmíněný evangelický gotický kostel. Vesnice se proslavila také krajkářstvím, které zde v roce 1905 zavedly sestry Szontághovy, když ručně začaly háčkovat krajky technikou zvanou irská krajka guipure. Pokud máte ještě dostatek energie, udělejte si výlet do blízké obce Ochtiná a prohlédněte si nádherný podzemní svět Ochtinské aragonitové jeskyně. Tato nevídaná krása je právem zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zarezervujte si ubytování v okolí Štítnického hradu a pusťte se do objevování dalších zajímavostí Gemerského regionu. Bohatou nabídku ubytování si můžete prohlédnout na stránce ubytování ve Štítníku.

Hrad Blh, nenápadná zřícenina ležící ve výšce přibližně 400 m n. m., je ukryta před zraky návštěvníků uprostřed bývalé Černé obory, která je dnes součástí obory Teplý Vrch. Zvědaví turisté budou po výstupu k ruinám hradu okouzleni krásným výhledem na obec Veľký Blh, okolní okres Rimavská Sobota a vodní nádrž Teplý Vrch. Z hradního areálu, který pozůstával ze dvou paláců, čtyř bašt a několika domů, se nám do dnešních dnů zachovaly jen dva pásy kamenných hradeb, náznaky budov a cisterna na vodu. Místo ale přesto dýchá historií a Vy můžete naplno využít svou fantazii, když si v hlavě budete vytvářet obrazy hradních síní dávné minulosti.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1323. Od té doby bylo místo sídlem vícerých známých i méně známých uherských šlechticů. Důležitou roli sehrál během husitských i protihabsburských povstání a jeho majitelé hradní areál neustále opevňovali. V době své největší slávy byl hradní komplex značně velký a měl rozměry 150 x 70 m. Po potlačení povstání začátkem 18. století zůstal hrad bohužel nenávratně zničen.

K ruinám hradu se dnes dostanete od vodní nádrže Teplý vrch nebo z obory se stejným názvem. Mimochodem, chráněná obora má stejně zajímavou historii. Byla zřízena již v 18. století a je první na území dnešního Slovenska, kam byl dovezen daněk skvrnitý původem ze Středomoří a jihozápadní Asie. Posledním nestátním vlastníkem obory byl bulharský car Ferdinand Coburg, známý lovec a cestovatel. V oboře pokračují v tradici chovu daňků, ke kterým se v současnosti přidružil také chov mufloní zvěře. Vzácností okolního lesa je i dub Márie Széchyové, který je přibližně 300 let starý. Při procházce lesem nepřehlédněte ani jedinečný sekvojovec obrovský.

Výstup k zřícenině je nenáročný a trvá přibližně 5 minut. Pokud se rádi necháváte vtáhnout do historie prostřednictvím návštěv starých hradů, nevynechejte túru na zříceniny v okolí. Navštívit můžete nedaleký Drienčanský hrad nebo Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě. Rimavská Sobota a okolí Vám nabízejí krásná přírodní zákoutí i zajímavá muzea. Vyberte si ubytování v blízkosti hradu Blh a vyrazte na výlety za dobrodružstvom po celém regionu.

Pokud se rozhodnete navštívit region Gemer, máte jedinečnou možnost uvidět pozůstatky jednoho z nejstarších slovenských hradů. Hrad Gemer nebo také Gemerský hrad se nachází na vyvýšeném pahorku nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 232 m n. m.

Hrad vznikl na místě starého slovanského hradiště pravděpodobně koncem 11. století. První písemná zmínka o hradu pochází z konce 12. století. Pojmenování dostal podle svého prvního majitele, rytíře Gumura. Původně dřevohlinitý hrad sehrál svou první důležitou roli v bojích proti Tatarům. V letech 1241 až 1242 byl přestavěn na pevnější kamenný objekt věžovitého typu. Byl majetkem krále a plnil nejen strážní a obrannou, ale i významnou hospodářskou úlohu.

Na rudy a lesy bohatý region Gemeru se poměrně rychle rozvíjel. Ve 14. století se stal Gemer sídlem župy a byl druhým největším městečkem regionu s právem pořádat trhy. V 15. století byly přes řeku Slaná postaveny dva mosty, na kterých se vybíralo mýto. Hrad, který mosty střežil, neměl nikdy velké rozměry. Jednalo se spíše o strážní pevnost obehnanou zemním valem. V 15. století byla stavba dobyta husity. V roce 1459 hrad zpět dobyl král Matyáš Korvín, přičemž jej zničil. Později byl obnoven a několikrát změnil majitele. V 16. století byl definitivně zničen v tureckých válkách.

Pokud si k němu naplánujete výlet, zjistíte, že dnes z hradu mnoho nezbylo. Pozornému oku návštěvníka však neunikne hradní plató s konfiguračními vlnami po zničených stavbách. Z hradního kopce je krásný výhled na okolí. Pokud tam vystoupáte, můžete se dozvědět něco o proslulé husitské Panně Cince. Nebo Vás spíše zaujme pověst o králi Matyáši Korvínovi? Jeho pobyt na tomto místě připomíná i bronzová socha v životní velikosti. Zajímavá je tím, že jde o jedinou sochu v Evropě, která zobrazuje panovníka s pracovním nástrojem.

Obdivovat je co i pod hradem. V 19. století vzniklo ve městě evangelické gymnázium, na kterém studovaly takové významné osobnosti jako Janko Matúška, Ján Kalinčiak či Janko Kráľ. Jeden z nejvýznamnějších básníků slovenského romantismu Samo Chalupka, ovlivněný tímto místem, popisuje ve své básni těžké protiturecké boje v regionu Gemeru takto: Cendžia ostré šable, praskajú kopije a krv svojich synov zem slovenská pije.

Milovníky historie pravděpodobně zaujme i příběh nedalekého Hradu Jelšava. Nebo raději navštívíte jeden z nejpůsobivějších slovenských hradů Krásna Hôrka? V horkých letních dnech určitě neodmítnete chladivé osvěžení ve vlnách vodní nádrže Teplý vrch či projížďku na lodičkách na nejchladnější slovenské přehradě Palcmanská Maša. Jedinečným přírodním úkazem, který stojí za návštěvu, je nádherná Ochtinská aragonitová jeskyně.

Tento úžasný region Vám poskytne více možností, kde můžete složit svou hlavu a odpočinout si před dalším nádherným dnem. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Gemerského hradu. Osloví Vás nabídka romantických chat na Gemeru, nebo raději upřednostníte pohodlné a cenově přístupné apartmány? To už necháme jen na Vašem výběru.

V malebné obci Drienčany v okrese Rimavská Sobota, v rodišti známého pohádkáře Pavla Dobšinského, najdete zříceniny hradu vybudovaného ve 13. století. Přestože se z hradu zachovaly jen minimální pozůstatky jeho zdí, kdysi středověké sídlo je opředeno různými historkami a pověstmi o jeho zániku. Láká Vás poznávat tajemná zákoutí? Vydejte se najít hradní vrch a prohlédněte si zbytky zříceniny Drienčanského hradu.

K hradu se dostanete přímo z obce Drienčany. Zřícenina se nachází na okraji obce na vyvýšeném hradním vrchu. K hradu Vás nasměruje informační tabule v obci. Někteří z místních obyvatel pamatují legendy o vytopení hradu Hunyadyho vojsky. Hrad však podle existujících zdrojů zpustl až v 17. století. Od té doby postupně chátral, až jeho poslední zbytky hradních zdí obrostla bohatá vegetace. Zřícenina hradu se nachází v blízkosti bývalého lomu. Jedna z historek zmiňuje právě pracovníky lomu, kteří odpálením dynamitu prorazili zdi sklepů již tehdy zpustlého hradu. Prý v nich našli víno tak staré, že už nebylo ani tekuté. Na louce hradního vrchu je na některých místech během chůze stále slyšet dunivý zvuk. I tato skutečnost má být důkazem hradních sklepů, které však již nejsou nijak přístupné.

Pokud Vás lákají staré hrady a zříceniny, máme pro Vás pár tipů v okolí. Nevynechejte Hrad Sobôtka v Rimavské Sobotě či hrad Blh v nedaleké obci Veľký Blh. Přestože se zachovaly jen zbytky zdí, které sotva připomínají kdysi majestátní hrady s obrannými hradbami, tato místa mají zejména pro milovníky zřícenin stále své kouzlo.

Do historie Vás vtáhne i Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě, které je pátým nejstarším muzeem na Slovensku. Nahlédněte do stálých expozic, jako je Historie umění či Etnologie, která se věnuje více celkům lidové kultury v regionu Gemer. Vyberte si ubytování v blízkosti Drienčanského hradu a poznejte krásná zákoutí. Zarezervujte si moderní apartmán nebo útulný penzion a užijte si Váš výlet.

Přímo nad obcí Muráň se nachází 3. nejvýše položený hrad na Slovensku. V současnosti je Muránský hrad velmi vyhledávanou atrakcí pro pěší návštěvníky obce, jejího okolí či celkově Národního parku Muránska planina. Toto téměř 360 m dlouhé a 96 m široké rumiště Vás určitě uchvátí a vyplní celý program Vašeho dne.

Naplánujte si výlet na hrad Muráň, který se tyčí na vrchu Cigánka ve výšce 935 m n. m., přibližně 9 km severozápadně od města Revúca. Během jeho návštěvy si budete moci užívat krásy Muránské planiny i všechny atrakce Muráně.

Díky výborné rozlehlé plošině Cigánky, kterou obklopují strmá bradla, byl hrad vybudován na perfektním místě. Vznikl totiž na cestě spojující regiony Spiše a Gemeru. Při pohledu do historie zjistíme, že první písemná zmínka o tomto hradu pochází z roku 1271. Bylo to v době, kdy Uhersko čelilo tatarským útokům. I proto měl hrad strážní funkci. Vybudoval ho rod Bebeků. Prošel však i rukama několika významných šlechtických rodů. Velmi významnou roli měl od poloviny 15. do začátku 18. století. Právě v té době se v prostorách hradu Muráň razily falešné mince, konaly se zde honosné hostiny, hony a rybaření, či se zde ukrývaly korunovační klenoty.

V 18. století hrad zasáhl požár, který ho sice zničil, ale v současnosti je vyhledávaným a oblíbeným místem pro rodiny s dětmi, zanícené turisty či starší věkové kategorie. Můžete si zde pořídit zajímavé fotografie se zbytky hradu, případně si vyfotit části jeho opevnění i velmi dobře zachovanou hradní bránu.

Věděli jste, že hrad se vzpomíná i v jedné z nejstarších dochovaných slovenských písní? Název je Píseň o zámku muránském (Pieseň o zámku Muránskom), v jejímž textu se popisuje působení Matěje Baši na hradě i jeho dobytí. O něco zajímavější jsou právě legendy a pověsti vážící se k tomuto místu. V jedné z nich se vzpomíná na to, jak se hradní kapitán zamiloval do cikánky. Protože se jeho žena neuměla přizpůsobit životu na hradě, povolávala si svou rodinu v době jeho nepřítomnosti. Jednou však neodjel pryč a přistihl manželku při zábavě a jejím typickém předchozím životě s její rodinou. Rozčílil se a hodil ji do propasti. O druhé pověsti, Muránské Venuši, se dočtete více na informačních tabulích.

Hrad je součástí naučné stezky Muránský hrad. Během jejího zdolávání můžete na 14 panelech a 2 informačních bodech získat informace o přírodních krásách a také o různých zajímavostech národního parku či hradu. V průběhu cesty si vychutnáte opravdu impozantní výhledy.

Kromě jedinečné přírody Národního parku Muránska planina si můžete naplánovat výlet i do rekreačního areálu Predná hora. Právě zde si odpočinete ve špičkovém wellness centru a dopřejete odpočinek Vašemu tělu i mysli. Za historií a mnoha zajímavými expozicemi můžete zajít do zámečku Predná Hora (Kaštieľ Predná Hora). Při návštěvě tohoto regionu Vám jednoznačně doporučujeme podívat se na chov polodivokých koní, prohlédnout si zvědavé sysly nebo také s úžasem obdivovat parní ozubnicovou železnici v Tisovci.

Nabídka výletů je opravdu pestrá. Stejně tak široká je možnost ubytovat se u našich ubytovatelů. S radostí Vám nabídnou to nejlepší ubytování v Muráni, případně rovnou i ubytování u Muránského hradu. Můžete si zarezervovat pokoj v penzionech v Muráni nebo si vybrat z nabídky chat a chalup v Muráni. Rádi Vám pomůžeme vybrat to nejvhodnější ubytovací zařízení pro Vás.

Kdysi majestátní turecká vodní pevnost, dnes nenápadná, zubem času poznamenaná zřícenina. Hrad Sobôtka, němý památník Osmanské říše, je situován v Rimavské Sobotě, na pravém břehu řeky Rimavy, v Rimavské kotlině. Z věže chráněné čtyřmi baštami, kasáren, mešity a dalších obytných a hospodářských budov zde dnes zůstaly už jen sotva znatelné kamenné zdi zarůstající vegetací. Přesto má toto místo své nezvyklé, historií dýchající kouzlo.

Rimavská Sobota byla v 16. století součástí Osmanské říše. Právě zde, na zřícenině původního husitského hradiště, si v roce 1555 Turci postavili jednu ze svých nejsevernějších pevností. Přirozenou ochranu vodnímu hradu tvořila řeka Rimava. Tradiční opevnění vytvářely dřevěné kůly utěsněné udusanou hlínou. Středobodem hradu byla věž chráněná čtyřmi baštami. V okolí se nacházely vojenské kasárny, mešita a několik hospodářských a obytných budov.

Zajímavostí je, že pevnost měla v dobách svého rozmachu sloužit i jako pokladnice. Traduje se, že obce sem přivážely daně, které jim Turci vyměřili za to, že jejich sídla nezničili. V hradě prý dokonce svého času sídlil správní okres. Po skončení tureckých bojů hrad ztratil svůj význam a lety zpustl do dnešní podoby.

Přístup ke zřícenině je časově nenáročný. Z Rimavské Soboty se autem vydáte na městskou část Sobôtka. Z nedalekého parkoviště dojdete k pozůstatkům hradních zdí za několik minut. Jelikož hrad měl charakter vodní pevnosti, nachází se bezprostředně u řeky Rimavy. Přístupová cesta však není upravená.

Pokud rádi objevujete místa s atmosférou časů dávno minulých, během svého pobytu v Rimavské Sobotě určitě nevynechejte ani výlet ke zřícenině téměř zapomenutého hradu Sobôtka. A pokud Vám toto místo učaruje, vydáte se i k nedaleké zřícenině hradu Hodejov nebo k hradu Blh. Po zajímavé cestě historií si zasloužený odpočinek vychutnáte na pláži vodní nádrže Teplý Vrch nebo na termálním koupališti Kurinec – Zelená voda. Dovolenkový plán máme připravený, začněte si hledat ubytování v blízkosti hradu Sobôtka. Ubytování v Rimavské Sobotě a v okolí Vás pohostinností zaručeně nezklame.

Pokud Vás lákají zříceniny a staré hrady, určitě zaměřte svou pozornost na hrad Hodejov nacházející se v okrese Rimavská Sobota, v historickém regionu Malohont. K ruinám hradu se dostanete příjemnou procházkou z půvabné obce Hodejov, ležící na levém břehu říčky Gortva, asi 20 km jihozápadně od Rimavské Soboty. Zbytky zdí zaniklého hradu pyšně stojí ve výšce cca 263 m n. m. na strmém skalnatém kopci Cerové vrchoviny.

Přestože se z něj dnes zachovaly jen nepatrné zbytky základů, kdysi hrad hrdě odolával náporům husitů i Turků. Historici a archeologové již jen mohou předpokládat, že cesta k hradu obcházela hradní komplex a na severovýchodě byla střežena baštou. Obvodová zeď měla tloušťku až 3 metry, předhradí mělo tvar prodlouženého oválu a hradní areál nedisponoval věží. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1281. Vzpomíná se v ní bitva uherského krále Ladislava Kumána a palatína Finty z rodu Abovců. Bitva se odehrála právě na prostranství pod hradem Hodejov. Královské vojsko zvítězilo a hrad obsadilo. Historie hradu je velmi zajímavá, o jeho vlastnictví se vedlo několik bitev a v průběhu staletí měl několik hradních pánů, kteří ho získávali převážně boji. V roce 1560 hrad odolal osmanským útokům, i přesto, že nebyl opevněn. Uherský sněm následně až v roce 1567 přikázal Hodejov opevnit, ale bylo už pozdě. Turci hrad v roce 1571 dobyli, zpustošili a už nikdy nebyl obnoven. V moderní době byly zbytky hradních zdí rozebrány na stavební materiál a místo se výrazně poškodilo i lomem. V roce 1962 se v lokalitě Hodejova uskutečnil archeologický výzkum, který odhalil a potvrdil pravěké osídlení. Archeologové našli až 371 kusů bronzového pokladu z období halštatu. To je o další důvod víc, proč navštívit toto magické místo.

A co by to bylo za zříceninu, kdyby se k ní nepojila poutavá pověst? V dávných uherských dobách, když pán Hodejovský odešel s družinou na jednu z mnoha vojenských výprav, navštívila hrad panna Ludmila, neteř jeho bezdětné manželky. Jedné noci kdosy zaklepal na hradní bránu. Byly to mnišky, které prosily o přístřeší, protože jejich klášter byl zpustošen. Důvěřivá hradní paní je pozvala do hradu netušíc, že ve skutečnosti jsou to převlečené lehké ženy z bandy loupeživého rytíře Kompolta, který se zahleděl do mladé Ludmily. Z hradu ukradli všechny cennosti a pannu Ludmilu unesli. Proti své vůli žila Ludmilka nějaký čas se svým únoscem, až se jí nakonec podařilo ho přelstít. Když přišla zpráva o smrti hradního pána Hodejovského, namluvila Kompoltovi, že právě ona zdědí Hodejov, a když se vezmou, bude hrad patřit i jemu jako jejímu právoplatnému manželu. Nenasytný rytíř neotálel a rychle se stěhovali do hradu i s drahocennostmi, které odtud předtím odnesly falešné mnišky. Nevěsta hned začala strojit svatbu a zvát hosty, aby bylo veselí, jak se patří. Ale jaké bylo překvapení nadějného ženicha, když se hrad zaplnil nikoli svatebními hosty, ale královským vojskem. Loupeživou bandu v čele s Kompoltem posadili do temnice a v kraji udělali pořádek.

Pokud se vydáte po stopách bystré Ludmily, naplánujte si trasu přes obec Hodejov, kde již v 19. století fungovaly železité lázně a parní mlýn. V stejném období se zde zdržoval revoluční maďarský básník Sándor Petőfi, jedna z nejvýraznějších postav uherské revoluce v roce 1848. Bydlel v hodejovském zámečku a zajisté se nechal ve své tvorbě inspirovat i čarovným prostředím malebné obce a ruinami tyčícími se na hradním kopci. Dnes je Hodejov výchozím bodem zelené turistické trasy vedoucí na Steblovou skalu, vrch Ragáč a na hrad Hajnáčka. Najděte si ubytování v blízkosti hradu Hodejov a vydejte se na turistiku po Cerové vrchovině nebo na prohlídku pamětihodností přímo v idylické obci. Za návštěvu stojí líbezná kaple sv. Anny postavená na hradním vrchu v roce 1895 či raně klasicistní kurie Prónaiů a eklekticistický zámeček Dr. Emila Stojkovicse. Navíc se každý rok v obci organizují myslivecké slavnosti sv. Huberta. Přidejte se a naplánujte si nezapomenutelný výlet s ubytováním v penzionech nebo apartmánech na Gemeru.

Při návštěvě nejjižnější části Středního Slovenska a turistice po Cerové vrchovině nezapomeňte zavítat na hrad Hajnáčka. Je to impozantní zřícenina gotického hradu, hrdě stojící na vrcholu homolovitého kopce přímo nad obcí Hajnáčka. Hradní bradlo je tvořeno čedičovou vyvřelinou sopečného původu a podle archeologů bylo osídleno již v době kamenné, což jen umocňuje velkolepost dané lokality. Přestože se ruiny hradu tyčí ve výšce pouhých 355 m n. m., z hradní skály je krásný výhled na okolní krajinu Cerové vrchoviny a na blízké Maďarsko. Při pohledu na východ od obce Hajnáčka uvidíte masiv Ragáč, národní přírodní rezervaci, kde se nacházejí sopečné jeskyně. Jihozápadně od Ragáče pak můžete pozorovat národní přírodní památku Kostná dolina, která je nejvýznamnějším nalezištěm safírů v celém pohoří Karpaty. Malý vzorek modrého drahokamu z Kostné doliny se nachází v Gemersko-malohontském muzeu v Rimavské Sobotě a další kousek najdete na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.

Opevnění na bradle bylo postaveno ve 13. století a o jeho počátcích se píše v listině krále Bely IV. z roku 1245. Základy samotného hradu byly položeny v roce 1247. Pevnost se následně zmiňuje v roce 1320, kdy ji do vlastnictví získal král Karel I. Robert a za zásluhy ji daroval významnému šlechtickému rodu Széchényiů. Od 15. století hrad měnil své hradní pány a stal se důležitým opěrným bodem v obraně proti Turkům, kteří ho však nakonec dobyli, obsadili a opustili až po pádu Fiľakova v roce 1593. Po vyhnání Turků hrad opravili a opevnili, ale v roce 1645 ho turečtí spojenci znovu nakrátko obsadili. Po jejich opětovném vytlačení císařským vojskem byl hrad důkladně zrekonstruován, ale bohužel v roce 1703 vyhořel a od té doby chátral. V dobách své největší slávy stál na nejvyšší části bradla palác chráněný dvěma pásy hradní zdi a baštou. Zajímavostí je hradní skála, která tvořila část hradeb i vnitřní architektury, a dokonce do ní bylo vytesáno schodiště. Pokud budete pozorní, v zarostlých kouscích zdiva postřehnete zbytky hradních zdí a vytesané schodiště, které tvoří poslední památku na někdejší protitureckou pevnost.

Mimochodem, o názvu hradu existuje velmi pěkná pověst, která vypráví o vládci a jeho dceři. Na lovu jelena ztratil vládce svůj vzácný meč a jeho dcera se rozhodla ho najít. Podařilo se jí to a cestou zpět ještě otcovým mečem skolila divočáka, který napadl pastýře, a zachránila mu tak život. Tento statečný čin viděl krásný mládenec, do dívky se na první pohled zamiloval a vzal si ji za ženu. Z lásky k ní pojmenoval hrad, ve kterém žili, po své ženě – Hajnáčka.

Výstup na hrad Hajnáčka je poměrně krátký s mírným stoupáním. Trasa je dlouhá asi 400 metrů a hravě ji zvládnou i menší děti. Na hradní bradlo se z obce Hajnáčka dostanete po žluté značce, romantickou stezkou mezi malými domky a úzkými uličkami. Stezka Vás zavede až k poutavé dřevěné hradní bráně. Odtud je to jen kousek k ruinám hradu.

Přírodní rezervace Hajnáčský hradní vrch, vyhlášená v roce 1958, a obec Hajnáčka určitě stojí za návštěvu. Vesnička v centrální části Cerové vrchoviny na horním toku potoka Gortva vynikla v polovině 19. století díky sirnému prameni a následnému vybudování lázní. I když lázně byste už dnes v Hajnáčce hledali marně, navštívit můžete například kapli z 18. století nebo klasicistní zámek z roku 1820. Zarezervujte si ubytování v blízkosti hradu Hajnáčka a prohlédněte si nedaleká města Fiľakovo či Rimavská Sobota. Vydejte se na prohlídku Fiľakovského hradu nebo do lázní Číž a nechte se uchvátit krásami regionu.

Obec ležící ve střední části Cerové vrchoviny. I takto bychom mohli charakterizovat Šurice, které se nacházejí v okrese Lučenec v Banskobystrickém kraji. Přímo v obci můžete obdivovat nádherný římskokatolický kostel svatého Michala archanděla nebo zajít na úžasnou přírodní památku označovanou jako Soví hrad.

Ročně navštíví tuto atrakci v Šuricích velmi mnoho turistů. Nečekejte však, že byste na Sovím hradě našli sovy nebo hrad. V současnosti je Soví hrad definován jen jako přírodní výtvor nebo přírodní památka. Je to i proto, že historie hradu není doposud známá. Dostat se na Soví hrad můžete přímo z obce Šurice. Výstup na hrad je nenáročný a zvládnou ho i rodiny s dětmi. Dostat se na toto místo je poměrně snadné díky značení prostřednictvím informačních tabulí, které začínají již přímo v obci. Na jednom strmějším úseku se nacházejí schody, které Vás dovedou přímo na tento hrad.

Soví hrad je velmi vzácný skalní útvar. Je to geologický výtvor v nerovném terénu, který dává impozantní ráz místní krajině. Zajímají se o něj i archeologové, kteří zde provádějí své výzkumy. Po cestě na něj si můžete pořídit zajímavé fotografie a pochlubit se jimi své rodině. Toto místo vyhledávají i výtvarní umělci nebo fotografové, kteří zde zachycují krásu jedinečné scenérie.

Pokud byste však chtěli vystoupit až na vrchol skalnatého bradla, doporučujeme Vám to realizovat, jen pokud jste horolezci. Skála je poměrně lomivá a je nutné mít dostatečnou výstroj pro lezení. Odvážnější možná osloví stanování v přírodě, kde budou moci pozorovat krásnou hvězdami posetou oblohu.

Abyste si mohli všechny zážitky vychutnávat naplno, rezervujte si ubytování v blízkosti Sovího hradu. Odtud se Vám budou snáze podnikat výlety i na jiné zříceniny hradů, jako je hrad Hajnáčka nebo Pohanský hrad. Trošku jiný pohled na svět poskytuje rozhledna na Mačací. K zajímavým přírodním úkazům patří Kamenný vodopád. Nevynechejte ani koupání ve vodní nádrži Gemerský Jablonec. Zde si naplno užijete všechny vodní radovánky.

Probouzet se do nových dní s odhodláním poznávat všechny atrakce regionu můžete nejen ze svých domovů. Klidně si zarezervujte útulný apartmán v Šuricích a užívejte si pohodovou dovolenou. Možná Vás osloví i cenově přijatelnější ubytování v soukromí v Šuricích, kde Vám Váš pobyt může zpříjemnit i poskytovatel ubytování. Věříme, že si ze široké nabídky vyberete právě takové ubytování, které se Vám bude líbit a bude přesně podle Vašich kritérií.