Hrady Ihľany

Zachovalých hradů je u nás dnes poměrně málo. Pokud Vás nebaví toulat se mezi labilními zřícenými zdmi a podobu hradu si domýšlet, navštivte město Kežmarok. Městský hrad, či zámek zde stojí celá staletí v téměř nezměněné podobě. Máte možnost nahlédnout do života šlechticů a hradních pánů, těch nejbohatších lidí té doby.

Dnes hrad působí dojmem romantického zámku. Ne vždy tomu tak bylo. Hrad byl původně gotický a vznikl někdy na přelomu 14. a 15. století. Nevyrostl na zelené louce. Na jeho místě stál kostel sv. Alžběty z roku 1251. Ke kostelu se později přistavělo jedno obytné křídlo a stal se z něj klášter.

První písemná zmínka o hradě je z roku 1447. Pozdější majitel Imrich Zápolský nařídil zbourání kostela i s klášterem. Stalo se tak v roce 1486. Stavební materiál z kláštera byl použit při výstavbě západního křídla hradu. Mnoho slovenských hradů postihl požár. Oheň jich řadu učinil neobyvatelnými a kvůli nedostatku financí začaly chátrat. Podobná katastrofa se nevyhnula ani Kežmarskému hradu, a to hned několikrát. Měl však větší štěstí. Jeden z požárů ho zachvátil už v roce 1575. Přestavba byla v renesančním stylu a krátce po ní se hrad dostal do rukou jednoho z nejvlivnějších rodů, Thökölyů.

Z chladného hradu se díky různým přestavbám začal Kežmarský hrad podobat příjemnému a romantickému zámku. Přestavba na zámek nabyla finální podoby v roce 1657, kdy umelci z Itálie vyzdobili celý jeho interiér. Dokonce hradní konírna měla žlaby vytvořené z mramoru. O rok později byla postavena, či spíše přebudována kaple, která sídlí v někdejší obranné baště.

Slavné období hradu skončilo v roce 1720, kdy ho odkoupilo město Kežmarok. Byl využíván k hospodářským účelům, a proto začal chátrat. Byla zničena i část hradního opevnění. V roce 1931 město zřídilo ve věži malé Městské muzeum. Kežmarský zámek se smutně proslavil tím, že v něm během druhé světové války sídlili Němci a popravili několik partyzánů. Od roku 1960 začala rozsáhlejší rekonstrukce a přípravy na jeho zpřístupnění.

Hradní expozice jsou mimořádně pestré. Kežmarok byl odjakživa městem řemeslníků a sídlilo v něm až 36 středověkých cechů. Jejich erby a tradiční nářadí najdete i přímo na hradě. Expozicemi známými i z jiných hradů jsou nejrůznější zbraně či prohlídka hradní kaple. Zajímavou je hladomorna, expozice středověké lékárny nebo historických vozidel. Prohlídku hradu si tak užije každý.

Kežmarok jako jedno z nejvýznamnějších měst Spiše nabízí mnoho možností ubytování. Kromě hotelů a ubytoven poskytuje množství penzionů. Bydlet v měšťanském domě přímo na náměstí, i to na Vás čeká. Pokud hledáte levnější ubytování, vyberte si jeden z množství ubytování v soukromí. Poznejte Spiš přímo z jeho centra, zpod hradeb Kežmarského hradu.

Severovýchod Slovenska hraničící s Polskem by málokdo tipoval na místo, kde můžete najít zajímavé hrady. Přesto pro Vás máme tip na výlet i v této oblasti. Pokud se vydáte poznávat krásy Pienin či divokého Dunajce, navštivte město Stará Ľubovňa. Nad ním se tyčí známý Ľubovnianský hrad.

V minulosti, kdy ještě neexistovalo Slovensko, se mezi naší vlastí a okolím obchodovalo podobně jako dnes. Uhry a Polsko byly významnými partnery a jedna z nejvýznamnějších obchodních cest té doby vedla pod nynějším Ľubovnianským hradem. Ten vznikl jako strážní hrad, který zajišťoval obranu a bezpečnost cesty. Vybudován byl kolem roku 1280 manželem dcery uherského krále Bély IV.

Hrad si zpočátku prošel trnitým vývojem. Jeho majitelé se střídali takříkajíc jako na běžícím pásu; stávalo se, že ho určitý rod ovládal jen čtyři roky. Navzdory této nestabilitě se Ľubovnianský hrad zapsal do historie velkými písmeny. Polsko se s Uhrami dohodlo na míru, jelikož Uhry měly zájem rozšířit svou říši směrem k Dalmácii a Benátsku. Boje s Polskem je zbytečně oslabovaly, proto byl mír nejlepší cestou. Navíc Polsko Uhrám půjčilo peníze na dobývání nových území, proto potřebovalo záruku. A tak se v roce 1412 dostal Ľubovnianský hrad spolu s dalšími 16 spišskými městy do polské zástavy.

Období pod polskou nadvládou trvalo od roku 1412 až do roku 1769. Hrad tehdy osídlovali polští starostové zastupující zastavené území. Pro hrad šlo o výrazný přínos. V té době zaznamenal největší přestavby, podíl na tom měl i hradní požár z roku 1553. Král Zikmund August nařídil rozsáhlou přestavbu na renesanční pevnost. Zajímavostí je, že v té době byl na hradě vybudován nejmodernější bastion, obranná bašta. Jistou dobu byly na hradě uloženy i polské korunovační klenoty.

Polská nadvláda nad hradem skončila až v roce 1772 během panování Marie Terezie. Nejvýznamnějším rodem posledního období a zároveň posledním majitelem hradu byl rod Zamoyských v letech 1883 až 1945.

Jak je to s hradem dnes? Část hradu je v původní podobě, část jako zřícenina. Nudit se zde tedy rozhodně nebudete. V zachovalé části se nachází muzeum, ve kterém budete mít možnost vidět expozice dobového nábytku, zbraní či výstavní místnost. Přímo pod hradním bradlem leží další zajímavost – Muzeum lidové architektury. Na vlastní oči tak uvidíte, jak se žilo nejen šlechticům, ale i jejich poddaným.

Stará Ľubovňa nabízí v oblasti nejširší možnosti ubytování. Na své si přijdou i náročnější, kteří mají rádi příjemné hotely, ale i ti, kteří preferují levné ubytování. Dostatek ubytování v soukromí, ubytoven a chat Vás přesvědčí, abyste pod Ľubovnianský hrad zavítali i Vy.