Jeskyně Jovice

Méně známá Krásnohorská jeskyně se nachází v Národním parku Slovenský kras, blízko obce Krásnohorská Dlhá Lúka. Vstup do jeskyně je nutné dohodnout předem, jelikož je vždy doprovázen zkušenými jeskyňáři. Minimální počet účastníků jsou 4 osoby a vzhledem k náročnosti prohlídky se nedoporučuje pro malé děti.

Krásnohorská jeskyně se pyšní jedinečnou raritou. Nachází se zde největší krápník v mírném klimatickém pásmu s úctyhodnou výškou 34 metrů. Také proto byla jeskyně zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. Během Vaší prohlídky se budete cítit jako praví jeskyňáři, podmínky se totiž budou velmi podobat těm, jaké mají speleologové při objevování podzemních prostor.

Ještě před prohlídkou dostanete kompletní jeskyňářskou výstroj a hurá objevovat! Čeká na Vás příjemná teplota kolem 9 °C a v podzemním království Vás patřičně přivítají až 4 druhy netopýrů. Adrenalin si zvednete během prolézání sutin, traverzování podzemního potoka či brodění přes jeho mělčí části.

Do Slovenského krasu se nevyplatí jet jen na jeden den. Doporučujeme Vám proto ubytovat se v blízkosti Krásnohorské jeskyně nebo si najít ubytování v Rožňavě a naplánovat si další výlety v Rožňavě a okolí. Jednoznačně si nechte celý den na poznávání národního parku Slovenský kras. Kousek historie Vás čeká na hradě Krásna Hôrka i v honosném zámku Betliar, kde se natáčel slovenský seriál s názvem 1890. A abyste podzemní zážitek správně kompenzovali, zveme Vás na astronomický zážitek přímo do Hvězdárny Rožňava.

Věděli jste, že nejníže položená ledová jeskyně na světě se nachází ve Slovenském krasu? Silická ľadnica je situována v nadmořské výšce pouhých 503 m n. m. a zavede Vás k ní žlutě značená turistická stezka vedoucí z obce Silica. Dominanta Silické planiny vznikla v druhohorních středotriasových vápencích Silického příkrovu podzemním tokem Černého potoka, který se vlévá do blízké Gombasecké jeskyně. Přestože jeskyně není volně přístupná, čeká Vás příjemná turistika, kterou zvládnou i Vaši nejmenší.

Cesta po vyznačené lesní stezce Vám volným krokem zabere přibližně 20 minut. Schodiště u samotné jeskyně je z důvodu přítomné vlhkosti kluzké, proto při scházení zvyšte opatrnost. Jistě Vás uchvátí vstupní portálová brána, která je částečně zaledněná. V této nadmořské výšce a zeměpisné šířce jde o výjimečný klimatický jev. Tato pozoruhodná ledová jeskyně je dlouhá 1 100 m a její útroby sahají až do hloubky 100 m. Archeologické nálezy dokazují, že jeskyně byla před zaledněním osídlena již v době neolitu.

Za vstupní propastí se nachází skrytý podzemní svět, přístupný pouze zkušeným jeskyňářům. Hlavní, šikmá část propadliště je ohraničena 15 m vysokým ledopádem, který dělí spodní plochu na dvě části. Na dně ledové propasti je 20 m dlouhý otvor, který ústí k Archeologickému dómu. V něm se nachází aktivní horní tok Černého potoka, který se na povrch dostává nedalekou Černou vyvěračkou. Aby se jeskyňáři dostali dál, musejí použít potápěčskou výstroj a proplavat 60 m dlouhý sifon Kufr. Po vynoření se ocitnou v extrémně gigantickém jeskynním prostoru, který zdobí nádherná krápníková výzdoba.

Silická ledová jeskyně vznikla přibližně před 2 000 lety propadnutím stropu staršího podzemního dómu. Pokud jste se zamýšleli nad tím, proč nese tato jeskyně přívlastek „ľadnica“, máme pro Vás jednoduché vysvětlení. Ti, kteří tipovali, že se v ní hromadí studený vzduch, který proměňuje vodu v led, mají pravdu. Celoročně se v ní totiž pohybuje teplota kolem -2 až -5 °C. Minusovým teplotám se těší nejen ledová výzdoba, ale i některé druhy netopýrů. V zimních měsících ji obývá netopýr velký, vrápenec malý i vzácný netopýr brvitý. Pro svou mimořádnou hodnotu byla v roce 1982 vyhlášena národní přírodní památkou a o třináct let později se stala součástí světového kulturního dědictví UNESCO.

Pokud stále máte chuť objevovat, vydejte se do nedaleké vesničky Slavec a navštivte, tentokrát již zpřístupněnou Gombaseckou jeskyni. Kromě majestátních krápníků Vás okouzlí i tenounká bílá brčka dlouhá až 3 m. Zarezervujte si ubytování v blízkosti Silické ľadnice a věnujte pár dní krásám rožňavského okresu. Bohatou nabídku ubytovacích zařízení najdete na stránce ubytování v Silici. K výjimečným zážitkům přidejte vodní relax na koupališti Rožňava, jízdu na koni v Koňském Dvoře a návštěvu legendami opředeného hradu Krásna Hôrka.

Slyšeli jste už o organizaci UNESCO? A slyšeli jste už o Gombasecké jeskyni? Pokud ne, měli byste to změnit. Do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO jsou zapisovány unikáty světového významu a jedním z nich je i Gombasecká jeskyně.

Najdete ji na jihu Slovenska, jen 10 km jižně od Rožňavy. Leží těsně u hranice s Maďarskem a na pár kilometrech čtverečních najdete hned tři překrásné jeskyně. Jde o jeskyni Domica, jeskyni Baradla na území Maďarska a právě zmíněnou Gombaseckou jeskyni.

Přístup do Gombasecké jeskyně je jednoduchý a nemusíte se trápit dlouhým chodníkem vedoucím k jeskyni. Před ní je několik informačních tabulí, ze kterých se dozvíte o krásném Slovenském krasu, o jeskyních, které jsou kromě Gombasecké jeskyně na seznamu UNESCO, a samozřejmě i o samotné jeskyni.

Jeskyně je jednou z později objevených. Prozkoumána byla až v roce 1951 a jeskyňáři si museli přístup do ní prokopat. Pro veřejnost byla zpřístupněna v roce 1955. Gombasecká jeskyně je první na Slovensku, která se využívala ke speleoterapii. Tomuto účelu sloužila dlouhých 10 let.

Gombasecká jeskyně se z hlediska věku považuje za jednu z mladších na Slovensku. I přesto přímo překypuje krásou. Mnoho návštěvníků ji označuje přívlastkem pohádková jeskyně. Nenajdete v ní majestátní krápníky a podzemní sloupy, ale její krása se ukrývá v detailech. Raritou jsou například bílá brčka, která jsou při výšce 3 metrů silná jen neuvěřitelné 2–3 mm. Typický pro jeskyni je červenohnědý povlak na stěnách, který dodává jejímu vzhledu ještě pohádkovější ráz. Široká škála barev, které v jeskyni hýří, a bizarnost jeskynních útvarů Vás šokují a nebudete věřit, že něco tak krásného vytvořila příroda sama. Během prohlídky možná natrefíte na vzácného živočicha, jeskynní mnohonožku, která může měřit až 26 mm.

Prohlídkový okruh má délku 530 metrů, podstatná část trasy se prochází dvakrát. I když jeskyně neoplývá délkou prohlídkové trasy, nabízí všechny krásy, které jsme Vám popsali. Nejlepší bude, když je uvidíte na vlastní oči. Prohlídka Vám zabere půl hodinky času a můžete ji navštívit skoro po celý rok, s výjimkou pondělků.

Gombasecká jeskyně leží u vesničky Slavec. Je nepochybně zajímavou destinací, která dává možnost poznat nepoznané. Divokou přírodu Slovenského krasu i podzemní nádhery slovensko-maďarského pohraničí. Najdete zde především jednodušší ubytování v soukromí a v rodinných penzionech. Překvapeni budete vstřícností místních a možnostmi, které nabízí okolí. Na první pohled se to sice nezdá, ale zdejší příroda nabízí mnoho turistických atrakcí a města jako Rožňava překypují kulturou. Stačí nabrat odvahu a zažít možná netypickou, ale o to krásnější dovolenou v blízkosti Gombasecké jeskyně.

Máte rádi přírodu a chcete vidět něco unikátního? Něco jedinečného? Něco, co obdivují lidé z celého světa? Něco takového máme. Je to svět podzemní nádhery s názvem Ochtinská aragonitová jeskyně. Je zapsána ve světovém přírodním dědictví UNESCO.

Aragonit je vzácný minerál, který se vyskytuje jen velmi zřídka. Je zajímavý svou strukturou a Ochtinská aragonitová jeskyně je jen jednou ze čtyř zpřístupněných svého druhu na světě. Další najdete na Moravě, v Mexiku a v Argentině.

Nachází se 25 km od Rožňavy a její návštěvu můžete spojit s prohlídkou zámečku v Betliaru. Jeskyně leží na svahu Hrádok a z parkoviště to máte do jejích útrob jen pár metrů.

Ty nejlepší věci byly objeveny díky náhodě. To platí i v případě Ochtinské aragonitové jeskyně. Okolí Rožňavy bylo již odnepaměti proslulé bohatou hornickou historií. V roce 1954 se při geologickém průzkumu jedné ze štol uskutečnil mnohem významnější objev. Byla jím tato unikátní jeskyně. Zpřístupňování jeskyně bylo zahájeno v roce 1966 a první návštěvníci ji obdivovali v roce 1972.

Zajímavostí je mimořádně dlouhý vchod. Kvůli nedostupnosti jeskyně bylo nutné prorazit až 144 metrů dlouhý přístupový tunel. Celá trasa překrásným podzemím pod aragonitovou výzdobou měří 300 metrů a zabere Vám půl hodiny času. Teplota v jeskyni se pohybuje mezi 7 a 8 stupni Celsia, buďte na to připraveni. Aragonit v jeskyni neustále dorůstá a tvoří se, a Vy budete mít možnost vidět jeho krásu. Jemné jehličky a bizarní útvary zcela odlišné od klasických krápníkových jeskyní. I když svou délkou neohromí, tak zaručeně ohromí svou krásou a přírodním bohatstvím. Půl hodiny v podzemí určitě nebudete litovat, neboť uvidíte něco, co miliardy lidí na planetě ještě neviděly.

Tuto nádheru si můžete vychutnat téměř po celý rok s výjimkou pondělků. Na tento den v týdnu si raději udělejte náhradní program. Udělejte si výlet do Slovenského krasu či Slovenského rudohoří. Navštívit můžete i neméně známé jeskyně v okolí, jeskyni Domica či Dobšinskou ledovou jeskyni.

Blízké obce, jako například Slavošovce či Ochtiná, nabízejí především rodinné ubytování v soukromí. Najdete zde i dostatek příjemných chatek, kde budete mít vytoužené soukromí. O něco rušnější jsou městečka Jelšava a Rožňava, kde jsou Vám k dispozici i penziony či hotely. Vše záleží na Vašich preferencích, ale u Ochtinské aragonitové jeskyně není problém najít ubytování jakékoli kategorie.

Jih Slovenska je mimořádně bohatý na podzemní krásy. Jednou z nich je jedna z nejznámějších slovenských jeskyní, jeskyně Domica. Jejím hlavním lákadlem je něco, co v jeskyních běžně nezažijete. Během prohlídky se budete plavit podzemní říčkou jako ze starých řeckých bájí.

Jeskyně leží v bezprostřední blízkosti hranic s Maďarskem. Nachází se asi 25 km jižně od Rožňavy, blízko vesničky Plešivec. Jeskyně je unikátem světového měřítka a je zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Zajímavé je, že přes ni prochází státní hranice. Podzemní řeka pokračuje pod povrchem do jeskyně Baradla, která leží již na území Maďarska. Podzemím se tak lze dostat do sousedního státu. Různé zajímavosti o jeskyni se dozvíte díky informačním tabulím instalovaným v areálu vstupu.

První zmínky o jeskyni pocházejí již z roku 1801. Do podzemí však pronikli první jeskyňáři až v roce 1926 a jeskyně byla zpřístupněna v roce 1932 včetně elektrického osvětlení. Domica se však potýkala s mnoha problémy. Největším byly ničivé záplavy. Ta největší přišla v roce 1977. Voda vnikla do jeskyně a zatopila její podzemní prostory. Zničila část výzdoby, odnesla vystavené exponáty, zničila elektrické instalace a celou jeskyni pokryla nánosem jemného bahna. Škody byly mimořádně rozsáhlé a uvažovalo se o uzavření jeskyně. Naštěstí se tak nestalo a jeskyně znovu přivítala své návštěvníky v roce 1984.

Zajímavostí jeskyně je poměrně vysoká teplota dosahující 10 až 11 stupňů Celsia. Největším lákadlem pro mnohé je plavba podzemní říčkou Styx. Na výběr máte z několika prohlídkových tras. Pokud se nechcete plavit, můžete si vybrat krátký 780metrový nebo dlouhý 1180metrový okruh. Pokud se rozhodnete pro okruh s plavbou, čeká na Vás 930metrový okruh, z čehož se plavíte na člunu 150 metrů. Pozoruhodná je bohatá sintrová výzdoba, různé štíty, kaskády či jezírka. Jeskyně je unikátní výskytem až 16 druhů netopýrů. Římské lázně či Majkův dóm jsou názvy unikátních podzemních prostor, které musíte vidět na vlastní oči.

Domica se nachází v kraji, kde není o jeskyně nouze. Zavítat můžete například do již zmíněné jeskyně Baradla. Nebo navštivte blízkou Gombaseckou jeskyni, rovněž zapsanou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Ubytovat se můžete například v Dlhé Vsi nebo Plešivci. Najdete zde cenově dostupné ubytování v rodinných penzionech nebo tradičních chalupách. Využít můžete služby turistických ubytoven či malých ubytování v soukromí. Místní jsou patřičně hrdí na svůj světový unikát a určitě udělají vše pro to, abyste se na dovolené u nich cítili dobře.

Východní Slovensko skrývá mnoho zajímavých zákoutí, která nejsou veřejnosti až tak známá. Jedním z nich je i Grófská ledovna ve Vlachovu, která se nachází v okrese Rožňava. Samotná obec Vlachovo je spojena zejména se jménem rodu Andrássyů, kteří zde měli kdysi sídlo. Na jejím okraji se zachoval i bývalý zámeček této rodiny, obklopený rozlehlým parkem s rybníky a lesem. Součástí tohoto areálu je i právě zmíněná ledovna.

Památka je zpřístupněna veřejnosti po celý rok, přičemž chodby vedoucí do podzemí jsou chráněny mřížemi. Ledovna je situována na okraji lesa a je postavena v prudkém svahu. Zajímavostí je, že má nádech egyptské architektury a kdysi její vchod zdobily takzvané Vlachovské sfingy. Sochy nádherných žen s rukama obsypanýma ovocem zvaly lovce na oslavu vydařeného lovu. Bohužel ani jedna ze soch nezůstala zachována, zahlédnout je však můžete na obraze Emanuela Andrássyho v muzeu zámečku v Betliaru.

Egyptská hrobka. Tak se Vám bude jevit dvoupodlažní stavba ledovny, která je zakončena kamenným jehlanem. K hornímu podlaží vede po obou stranách schodiště a stavba je jakousi přírodní chladničkou, která sloužila ke skladování uloveného masa po honech. Podlaha spodní části ledovny byla vždy v zimě pokryta slámou a následně se na ni pokládaly bloky ledu, které poskytly blízké vodní plochy rybníků. Chlad se tak udržel i v horních prostorách ledovny po celý rok. Po jejích stěnách byly umístěny silné železné háky, na které se věšelo maso ulovené zvěřiny, aby tak zůstalo déle čerstvé. Výlet si můžete zpestřit opékáním na blízkém turistickém odpočívadle, kde si uděláte příjemnou přestávku a malý rodinný piknik.

Na našem portálu najdete dostatek možností a tipů na ubytování v okolí Grófské ledovny ve Vlachovu. Vyberte si z nabídky chat, penzionů a apartmánů v rožňavském okrese, odkud to budete mít kousek i do roklí Slovenského ráje. Zapádlovat si a osvěžit se můžete na vodní nádrži Palcmanská Maša nebo poznejte historii v Huti Etelka v Nižné Slané, kde se nachází i zřícenina Hradu Muránčok. Daleko to nebudete mít ani do Betliaru, kde je situován již zmíněný známý zámeček. V zimním období si zalyžujete v lyžařském středisku Július – Vyšná Slaná či Alweg v Dobšiné