Kam na výlet Lazisko (strana 3 z 3)

Brankovský vodopád je díky své výšce 55 m nejvyšším vodopádem Nízkých Tater. Nachází se v katastru obce Ružomberok, v osadě Podsuchá, v bočním údolí Vyšný Brankov, v Žilinském kraji. Tyčí se nad ním vrch Veľký Brankov, po kterém nese název i vodopád. Ten se nachází v nadmořské výšce 775–830 m n. m. Padá z Kurucké skály, skalního útvaru z dolomitů. Od roku 1980 je naší národní přírodní památkou, která se nachází v Národním parku Nízké Tatry. Výměra celé národní přírodní rezervace Brankovský vodopád činí 27,71 ha.

Vodopád vznikl díky přepadu horského potoka přes vápencový skalní stupeň. Voda má stabilní průtok 3 l/s. Stěna, přes kterou stéká vodopád, má mírné členění, z toho důvodu se zde vyskytují různé police a kaskády. Vodopád je skrytý v údolí, avšak trasa k němu je nenáročná. Dala by se téměř nazvat procházkou, odhlédneme-li od posledního úseku, pokud se chcete dostat až úplně pod vodopád. Tam se již na posledních metrech nacházejí dřevěné můstky se zábradlím a těsně pod vodopádem i řetěz, aby se předešlo případnému zranění.

Celoročně patří mezi velmi vyhledávané lokality zkušených turistů, ale je i příjemnou horskou procházkou pro rodiny s dětmi či seniory. Cesta k němu trvá od půl hodiny do hodiny, záleží jen na Vaší kondici. Není náročná, startujete od parkoviště na hlavním tahu mezi Ružomberkem a Donovaly a pokračujete po značené zelené turistické trase. Procházíte krásnou přírodní scenérií, která je tvořena tmavým údolím v obklopení lesa. Z Ružomberka se k vodopádu dostanete i po cyklostezce.

V létě vodopád vytváří průzračný závoj padající vody. Pohled na ni působí uklidňujícím dojmem, jako balzám na duši. Vzhledem k tomu, že je relativně skrytý v údolí, výhledy od něj ani mnoho pronikajícího slunce nečekejte. O to příjemnější je ale toto zchlazení během nejhorkejších měsíců v roce. V zimě se scenérie úplně mění. Z vodopádu se stává nádherný ledopád, který patří mezi čím dál více vyhledávané v komunitě ledolezců.

Kromě turistů můžete potkat i hledače pokladů. Říká se totiž, že nedaleko Brankovského vodopádu ukryl Jánošík své poklady. Zatím je nikdo nenašel, takže šance na jejich objevení zde stále je. Když budete na Donovalech nebo v Ružomberku a budete hlavním tahem projíždět, udělejte si čas a zastavte se na tomto krásném místě. Jak si odpočinete od řízení, tak objevíte krásnou část naší země.

Ještě lepší nápad je zarezervovat si ubytování v okolí Brankovského vodopádu. Jelikož je v Nízkých Tatrách mnoho možností pro turistiku, aktivní i pasivní odpočinek či i nějaký ten výlet po stopách historie a umění, byla by škoda nezůstat alespoň na pár dní. Klikněte na stránku ubytování Ružomberok, určitě najdete vhodné noclehy pro sebe i Vaši rodinu či přátele.

Mauzoleum Andreje Hlinky je pietní místo dýchající historií slovenského národa. Památník národovce, který svůj život zasvětil boji za autonomii Slovenska, se nachází přímo v centru okresního města Ružomberku, pod kostelem sv. Ondřeje. Byl postaven v roce 1939 na počest Andreje Hlinky, rodáka z Černové, která je součástí Ružomberku. Dodnes láká návštěvníky města a dovolenkáře, kteří na tomto místě projevují úctu vedoucí osobnosti slovenského národního hnutí.

Samotný památník se skládá ze dvou částí. Tvoří ho kaple se vstupem a hrobka. Původně se na tomto místě nacházela socha Panny Marie, kterou v letech 1990–1991 nahradili bustou Andreje Hlinky a nerezovým křížem. Při návštěvě hrobky Vás zajisté upoutá kulkou prostřelená skleněná rakev. K jejímu poškození došlo v roce 1968 v Dómu sv. Martina v Bratislavě, kde byla dočasně umístěna. Vedle památníku se nachází budova městského úřadu, jejíž součástí je i fara. Zde Andrej Hlinka během života působil jako římskokatolický kněz. U jejího vchodu stojí bronzová socha národovce v nadživotní velikosti.

Zajímavé je, že pozůstatky Andreje Hlinky se v hrobce nenacházejí. Přestože zde byly původně uloženy, v roce 1944 je vláda po útoku povstaleckého letadla přemístila na neznámé místo. O jeho skutečném hrobě se dodnes tradují legendy, místo Hlinkova odpočinku však známé není. Mauzoleum v Ružomberku bylo v minulosti vyobrazeno i na tisícikorunové bankovce.

Během své letní dovolené na Liptově můžete Mauzoleum Andreje Hlinky navštívit i Vy. V době letních prázdnin je toto místo dostupné široké veřejnosti. Jeho návštěvu si spojte s výletem do některé z malebných dolin ležících v blízkosti Ružomberku. Pokud se rozhodnete pro Čutkovskou dolinu, určitě nemiňte zábavní park Obrovo. Pokud Vás zláká malebná Hrabovská dolina, otestujte svou šikovnost v Lanovém parku Tarzania. Možnosti v okolí Ružomberku jsou skutečně široké, stejně jako možnosti ubytování v blízkosti mauzolea Andreje Hlinky. Ubytování v Ružomberku zahrnuje pohodlné penziony a hotely. V nedalekém Hrabove si zase přijdou na své dovolenkáři preferující soukromé chaty a chalupy. Zažijte dovolenou, ve které se snoubí krásná příroda, jedinečné zážitky a kultura slovenského národa.

Jedním z nejoblíbenějších pohoří u lyžařů na Slovensku jsou určitě Nízké Tatry. A kde je nejvíce sněhu, ne-li přímo na hřebeni pohoří? Zde se můžete například podívat do sedla Čertovice, které se rozprostírá v nadmořské výšce až 1238 metrů nad mořem.

Kde se sedlo Čertovice nachází? Tvoří přirozenou spojnici mezi Liptovem a Horehroním. Vede jím známá cesta spojující Liptovský Hrádok s Breznem. Vynikající poloha přímo na hřebeni jednoho z našich nejvyšších pohoří předurčuje Čertovici jako jedno ze středisek nejbohatších na sníh.

Na Čertovici se nachází množství sjezdovek, my se zaměříme na lyžařské středisko Čertovica STIV. Lyžařské středisko je určeno méně náročným lyžařům, kteří hledají především klid a cenově dostupné lyžování. Přestože je celková délka sjezdovek jen přibližně 1 km, na své si zde přijdou všechny skupiny lyžařů.

Středisko obsluhuje dvojice vleků. Ten kratší slouží úplným začátečníkům, tato sjezdovka je značena modrou barvou. Je určena začátečníkům či dětem.

Delší vlek nabízí široké možnosti sportovního vyžití pro nejrůznější lyžaře. Centrální sjezdovka je značena červenou barvou, takže si na ní přijdou na své středně nároční lyžaři. Čertovica je rovněž vhodná i pro milovníky lyžování ve volném terénu. Souběžně s centrální sjezdovkou zde vede freeridová zóna.

Díky tomu, že se lyžařské středisko Čertovica STIV nachází ve vysoké nadmořské výšce v rozmezí 1238 – 1381 metrů nad mořem, nemůže si stěžovat na nedostatek sněhu. A pokud by bylo sněhu náhodou o něco méně, na Čertovici počítejte s promyšleným systémem umělého zasněžování, který se postará o sněhovou pokrývku po celou zimu.

Čertovica STIV je nakloněna i jednodenním lyžařům nebo těm, kteří chtějí na svah vyrazit jen na pár hodin. Samozřejmostí ve středisku je lyžařská škola, pravidelně udržované sjezdovky a možnost občerstvení v bufetu.

Pokud se sem rozhodnete zavítat, na Čertovici si můžete užít i jiným způsobem než jen na lyžích. Atraktivní prostředí Nízkých Tater láká především turisty. Přímo po hřebeni pohoří se můžete dostat směrem na východ na Kráľovu hoľu, směrem na západ například na Ďumbier. Nízké Tatry jsou známé také výskytem krásných jeskyní, skuteční dobrodruzi mohou navštívit například jeskyni Mrtvých netopýrů.

Toto významné horské středisko je po celý rok připraveno na nápor turistů. Proto jim poskytuje množství ubytovacích kapacit, jako například penziony, apartmány, priváty či chaty v některé z vesnic pod sedlem Čertovice. Perfektní lyžování nemusí stát celou výplatu. Příkladem je lyžařské středisko Čertovica STIV, které se nachází v atraktivním prostředí a nabízí lyžování za rozumnou cenu.

Ráztocký vodopád se nachází v Kvačianské dolině, přímo v srdci této oblíbené liptovské přírodní rezervace. Nachází se v nadmořské výšce 995 m n. m. a výška samotného vodopádu je téměř 10 m. Jeho okolí tvoří skalní soutěska, která ho ukrývá před zvědavými pohledy návštěvníků a nutí Vás přijít blíž, abyste si jeho krásu naplno vychutnali. Jeho okolí se stalo domovem mnoha chráněných druhů živočichů i rostlin. Túru k němu hravě zvládnou i děti či senioři.

Návštěvníci si ho za cíl túry vybírají celoročně. V horkém létě obdivují okolní krásnou vegetaci a nacházejí u něj osvěžení. Není totiž nic lepšího než se v létě vydat do přírody. Chladná padající voda v kombinaci s klimatem vytvářeným okolními lesy je pro náš organismus potřebným lékem, který v rozžhavených betonových ulicích města nikdy nenajdete. V zimě je vodopád zamrzlý a vytváří krásnou ledovou kaskádu.

Vodopád se nachází nedaleko místa, kde do Kvačianské doliny ústí ta Ráztocká. Kvačianská dolina je dostupná z vesničky Huty i z obce Veľké Borové. Směrem od oblíbené atrakce Vodní mlýny Oblazy se lesní stezkou propletenou kořeny stromů dostanete k Ráztockému vodopádu. Při cestě po žebříku na vrchol vodopádu buďte opatrní. Padající voda ho dost smáčí, a je tedy dosti kluzký. Od vodopádu je možné pokračovat i dále, do osady Jóbova Ráztoka.

Na jaře, kdy je vodní tok nejsilnější, se Vám vodopád představí v celé své kráse. O nic menší zážitek Vás však nečeká ani během zbytku roku. Tak, už je potřeba se jen sbalit a vyrazit na turistiku. Navštivte stránku ubytování Huty nebo ubytování Veľké Borové či ubytování Kvačany, abyste si zarezervovali to nejlepší ubytování blízko Ráztockého vodopádu. Přijeďte si odpočinout do lůna čarokrásné liptovské přírody. Pobyt Vás nabije potřebnou energií, díky které se s lehkostí popasujete s těžkostmi běžných dní.

Lyžování v Nízkých Tatrách má vždy něco do sebe, bez ohledu na to, v které jejich části se právě nacházíte. Donovaly či Jasnou zná každý, ale co takhle Bačova Roveň?

Středisko najdete u vesničky Vyšná Boca. Nachází se přímo v Nízkých Tatrách, na silnici vedoucí z Liptova na Horehroní. Konkrétně na něj narazíte, pokud vyrazíte z Liptovského Hrádku směrem do Bánské Bystrice přes horský průsmyk Čertovica.

V překrásném prostředí Nízkých Tater je lyžování zážitkem pro všechny skupiny lyžařů. V lyžařském středisku Bačova Roveň u Vyšné Boce najdete sjezdovky všech náročností. Na své si přijdou děti, středně pokročilí, ale i experti. Přestože středisko nepatří k největším, nabízí až překvapivě širokou paletu možností.

Zajímavostí je, že na sjezdovkách Bačovy Rovně se uskutečňují i závody Evropského poháru. Středisko nabízí celkem tři sjezdovky. Jednu modrou, jednu červenou a jednu černou. Modrá je krátká a určená především dětem či absolutním začátečníkům. Následuje dvojice sjezdovek pro středně pokročilé a pokročilé.

Délka sjezdovek ve středisku je celkem 3 kilometry. Dopravu po středisku zajišťují 3 vleky. Celé středisko je vybaveno systémem umělého zasněžování, to má však jen doplňkovou roli. Podnebí Nízkých Tater je známé vysokým úhrnem srážek. Navíc se středisko rozprostírá v nadmořské výšce 1 000 až 1 360 metrů nad mořem.

Bačova Roveň nabízí i ostatní doplňkové služby. V případě dostatečného zájmu je ve středisku možnost večerního lyžování, jelikož disponuje umělým osvětlením. Přímo na svahu najdete bufet, kde se můžete najíst, případně se zahřát u chutných nápojů. Středisko nabízí možnost najmout si lyžařského instruktora, který Vás naučí nebo zdokonalí Vaše lyžařské schopnosti. Rovněž máte možnost půjčit si kompletní lyžařské vybavení a nemusíte se tak s těžkými lyžemi zatěžovat cestou.

Nízké Tatry poskytují mnoho variant pro toulky přírodou. Množství turistických tras a především hřeben Nízkých Tater láká davy turistů. Své kouzlo má i zimní turistika se sněžnicemi či skialpinistickými lyžemi. Oblíbenými cíli v okolí jsou Čertovica, Mýto pod Ďumbierom či Tále.

Vyšná Boca je významným výchozím bodem pro turisty, samozřejmě díky Bačově Rovni láká i lyžaře. Obec nabízí mnoho privátů či penzionů s typickou domácí stravou a milými místními. Další možností, jak se ubytovat v tomto překrásném a zdravém prostředí, je pronajmout si samostatnou chatku či dřevěnici. Se svahem nad hlavou, jednoduše nádhera.

Zřícenina Likavského hradu se nachází ve výšce 630 m n. m. v katastru obce Likavka, v okrese Ružomberok. Likava je největším hradem na území Liptova a v minulosti bylo jeho úlohou a posláním střežit cestu z Pováží na Oravu a do Polska. Jeho hradní komplex se dokonce řadí mezi nejvyšší stavby svého druhu na území Slovenska. Hrad je pod správou Liptovského muzea v Ružomberku. Stálá expozice dějin hradu je pro návštěvníky přístupná od roku 2004 v Hunyadyho baště.

K hradu se dostanete po červené turistické značce z Ružomberka (přibližně 1 h) a Likavky (přibližně 30 min), směrem na Veľký Choč. Cesta je mírně náročná, lze si ji zkrátit přes les, ale příliš se to nedoporučuje. Pro veřejnost je přístupná Hunyadyho věž a dvě nádvoří v dolní části hradu. Aktuální otevírací hodiny doporučujeme před návštěvou prověřit.

První písemná zmínka se datuje do roku 1315, kdy hrad dostal darem od Karla Roberta zvolenský župan Donč. Následně hrad vystřídal několik majitelů, mezi nimi i významné rody Hunyadyů, Illésházyů a Thökölyů, dokud po potlačení povstání Thökölyho (někde uváděno Tököliho) nepřešel pod správu eráru. V období 1431 až 1434 byl hrad významnou pevností husitů. Od roku 1447 byl stoličním hradem a současně i střediskem královského hradního panství Likava.

V roce 1435 přistavěli k původnímu jádru dolní hrad. V druhé polovici 15. století byl horní hrad přestavěn do gotického stylu. Po roce 1533 ho upravili do stylu renesančního. Další přístavba proběhla v letech 1642–1700, kdy byla vybudována nová opevnění a přibylo 5 bašt. Císařská vojska v roce 1670 hrad značně poškodila. V období kolem roku 1685 hrad sloužil jako ubytovna pro vojáky a stoliční věznice. Povstalecká vojska knížete Františka II. Rákocziho se hradu v roce 1703 zmocnila a v roce 1707 ho na jeho příkaz zbořila.

Hrad je opředen i různými pověstmi. Velmi známá je pověst o Heleně, likavské černé paní, dceři Jána Kružice. Helena jednoho dne zmizela a od té doby ji živou nikdo neviděl. Traduje se však, že kdo uvidí krásnou Helenu procházet se po jeho polích, může očekávat hojnou úrodu. V okolí hradu můžete slyšet i různá vyprávění o thökölyovských pokladech, které jsou zde ukryty a střeží je popravený čeledín, jenž se o půlnoci prochází po hradě a pod paží si nese svou sťatou hlavu. Mluví se také o útěku Imricha Thökölyho. Ten se údajně převlékl za poddanskou dívku, aby proklouzl před císařskými vojáky.

Nejen hrad Likava, ale i jiné atrakce na Liptově se vyplatí navštívit, když zavítáte do tohoto vyhledávaného slovenského kraje. Zarezervujte si ubytování v blízkosti hradu Likava, případně se inspirujte i na stránce ubytování Liptov, kde najdete mnoho krásných objektů i tipy na výlety, a vyrazte za dobrodružstvím.

Galerie Ľudovíta Fully, která je součástí sítě Slovenské národní galerie, se nachází v okresním městě Ružomberok, v ulici D. Makovického, přímo vedle Liptovského muzea. Její stálá expozice je věnována místnímu rodákovi Ľudovítu Fullovi, který je považován za zakladatele moderního malířství na Slovensku. Kromě expozice obrazů patří ke galerii také Fullova hrobka zdobená mozaikami, jejichž návrhy vytvořil sám umělec.

Expozici Fullových obrazů tvoří kompletní sbírka 548 děl. Za všechna můžeme zmínit obraz Pastýř, který je zároveň prvním autorovým dílem. Kromě malířských prací jsou v galerii vystaveny také ukázky mistrových kreseb, grafik a ilustrací. Návštěvníci se zde mohou seznámit i s autorskými texty umělce, kterými komentoval svou tvorbu. Pro dokreslení ucelené představy o mistrově práci jsou součástí expozice také Fullova pracovna, jeho ateliér a část obývacího pokoje. Kromě stálé expozice se v Galerii Ľudovíta Fully samozřejmě konají i různé krátkodobé a příležitostné výstavy.

Zajímavostí je, že všechna díla věnoval státu sám umělec Ľudovít Fulla. Součástí darovací smlouvy mezi ním a státem byla dohoda o tom, že stát pro něj na oplátku postaví galerii s ateliérem a bytem. Ľudovít Fulla prožil v tomto bytě poslední roky svého života.

Výstavy a expozice však nejsou jediným lákadlem této liptovské galerie. Mnoho návštěvníků osloví pestrá nabídka pravidelného programu, který je šitý na míru malým i velkým milovníkům umění. Vytvořit své vlastní umělecké dílo můžete v Ateliéru, kde jsou pro návštěvníky připraveny různé výtvarné techniky a postupy. Jako inspirace jsou nabízeny motivy navazující na probíhající výstavu a stálou expozici. Pro rodiny s dětmi je v galerii připraven stálý program Famíliaart. Zaměřuje se na rozvíjení tvořivosti dětí prostřednictvím různých uměleckých technik. Program je určen pro děti ve věku 2–7 let. Možnost pro kreativní trávení volného času nabízejí také tvůrčí dílny pro dospělé a starší děti pod názvem Ručně stručně či tvůrčí žurnalistická dílna Fullakuk. Milovníci hudby a filmu si zase přijdou na své při pravidelně pořádaných koncertech pod názvem Hudba u Fully nebo v Kině u Fully, které jednou měsíčně promítá alternativní filmové dokumenty.

Pokud milujete výtvarné umění, určitě si svou dovolenou na Liptově zpestřete i návštěvou Galerie Ľudovíta Fully. V zimě se zde zastavíte cestou z fantastického lyžování ve Ski Parku Ružomberok Malinô Brdo, v horkých letních dnech můžete návštěvu galerie spojit například s koupáním v populárním Vodním parku Bešeňová, nacházejícím se jen pár kilometrů od Ružomberka. Po dni plném uměleckých a dobrodružných zážitků Vás jistě potěší široká nabídka ubytování v blízkosti Galerie Ľudovíta Fully. Ubytování v Ružomberku najdete v příjemném apartmánu nebo penzionu, případně můžete využít stylové chaty a chalupy v blízkém okolí. Liptov je region jako stvořený pro dokonalou letní i zimní dovolenou.

Vesnice pod vysokými horami v hlubokých lesích jsou turisticky nejatraktivnější. Lidé jsou ochotni do takto čistého prostředí cestovat i stovky kilometrů. Snaží se uniknout z každodenního stereotypu a načerpat nové síly, odpočinout si a zapomenout na starosti. Jednou z takových klidných vesniček je i Liptovská Lúžna.

Liptovská Lúžna je jednou z nejmladších osad Liptova. Její kořeny sahají až do roku 1670. Vesnice se postupně rozšiřovala a dnes patří k oblíbeným destinacím cestovního ruchu na Slovensku.

Kde ji najdete? Nachází se v bezprostřední blízkosti západní části hřebene Nízkých Tater. Leží u silnice vedoucí z Ružomberku na Donovaly. V obci Liptovská Osada stačí odbočit na východ a jste na místě. Je z ní neopakovatelný výhled, a pokud sem zavítáte, možná se přistihnete při tom, jak se dlouhé minuty jen tak kocháte kouzelnou scenérií okolí.

Pokud sem zavítáte v zimních měsících, zajisté oceníte i místní lyžařské středisko. Najdete zde jeden vlek, jehož délka je 450 metrů. Středisko se nachází v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem. Umělé zasněžování zde nenajdete, spoléhá se pouze na přírodní sníh. Vzhledem k poloze střediska v blízkosti hlavního hřebene Nízkých Tater to však není velký problém, sněhu zde bývá dostatek. Sjezdovka je střední náročnosti a přijdou si na ní na své mnozí lyžaři. Plusem lyžařského střediska Liptovská Lúžna je umělé osvětlení, díky kterému si užijete dostatek večerního lyžování. Provoz lyžařského střediska je však dobré si zjistit předem, funguje většinou jen o víkendech a prázdninách.

Pokud by Vám lyžařské středisko v Liptovské Lúžné nevyhovovalo, nemusíte zoufat. Jen několik kilometrů od ní se nacházejí dvě vyhlášená střediska. To první je Malinô Brdo v Ružomberku. Nabízí tratě především pro středně pokročilé, na své si však přijdou i ti nejlepší lyžaři. Perlou střediska je jedna z nejdelších sjezdovek na Slovensku. Druhým střediskem je Park Snow Donovaly. Pokud jste ho ještě nenavštívili, hned po příjezdu Vás zaujme množství apartmánů, které vypadají, jako kdyby je někdo dovezl přímo z Alp. Středisko nabízí mnoho služeb a je zaměřeno na rodiny a začínající lyžaře.

Blízké okolí nabízí pro své návštěvníky i další zajímavá místa. Turisté se bez váhání mohou vydat na potulky Nízkými Tatrami, vrchol Chabenec kousek od vesničky nabízí překrásné výhledy. Příjemným výletem je taktéž návštěva nedalekého Vlkolínce, vesničky, která zamrzla v čase. Případně se vydejte za relaxací termální vody do aquaparku Gino Paradise v Bešeňové.

Vesnička Liptovská Lúžna je jiná než mnohé ostatní. Nabízí jedinečnou atmosféru, a abyste ji nasáli, potřebujete zde strávit alespoň pár dní. Najdete zde priváty s milými domácími, případně domečky sloužící k pronájmu. Vydejte se za poznáním tradiční slovenské vesnice zasazené hluboko v horách a objevíte něco, co ve městě nezažijete.

Hornická expozice ve štole Salvátor ve Vyšné Boce představuje unikátní pohled do hlubin historie těžby zlata a drahých kovů v regionu Nízkých Tater.

Atrakce se nachází v obci Vyšná Boca, v okrese Liptovský Mikuláš, v malebném prostředí chráněného území Národního parku Nízké Tatry. Štola Salvátor je součástí hornické naučné stezky a její historie sahá až do 16. století, kdy se zde intenzivně těžila zlatá ruda. Vstup do podzemí je možný pouze s průvodcem, který Vás provede úzkými chodbami vytesanými do tvrdé skály, přičemž během prohlídky uvidíte zachovaná důlní díla, geologické vrstvy a dobové nástroje. Zajímavostí je, že štola je horizontální, což umožňuje poměrně pohodlný přístup do srdce hory, kde teplota celoročně dosahuje stabilních 6 až 8 stupňů Celsia. Odborný výklad průvodců je zaměřen nejen na technické parametry těžby, ale také na těžký život horníků a legendy, které se s bockým hornictvím pojí. Celý areál štoly je citlivě zrekonstruován tak, aby si zachoval svou původní syrovost a historickou hodnotu, přičemž návštěva nabízí silný emocionální zážitek z kontaktu s podzemním světem.

Co zde můžete najít?

V areálu a v samotné štole najdete důlní chodby s ukázkami ručního křesání skály, repliky dřevěných důlních výztuh a důlní vozíky. Před vstupem do podzemí je vybudován malý skanzen s informačními panely, který mapuje historii těžby zlata v okolí a technologii zpracování rudy v důlních mlýnech. Návštěvníci mají k dispozici ochranné přilby a pláště, které jsou nezbytné pro bezpečný a komfortní pohyb v podzemí.

Pro koho je místo vhodné?

Štola je ideálním cílem pro rodiny se staršími dětmi (obvykle od 6 let), které zajímá historie a dobrodružství v přírodě. Vyhledávají ji také milovníci technických památek, geologové a turisté, kteří hledají autentické zážitky mimo masová turistická centra. Vzhledem k charakteru podzemí a nižší teplotě je nutné se vybavit pevnou obuví a teplejším oblečením i během letních měsíců.

Co můžete navštívit v okolí?

Přímo v obci Vyšná Boca můžete obdivovat zachovalou lidovou architekturu hornických domů nebo navštívit místní evangelický kostel. Jen pár kilometrů odtud se nachází sedlo Čertovica, které je výchozím bodem pro hřebenové túry v Nízkých Tatrách, například na vrchol Beňuška. V sousední obci Nižná Boca je přístupná rozhledna Krajčov vrch, a pokud hledáte další hornické památky, v dosahu je také historická obec Magurka nebo hornická expozice v Liptovském Jánu.

Hornický dům v liptovské obci Vyšná Boca je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Věrohodně zobrazuje tradiční způsob života a bydlení hornické rodiny. Dům, který je národní kulturní památkou, daroval pro muzejní účely jeho poslední majitel, pan Daniel Böhmer.

Dům má pětiprostorovou expozici se zachovaným původním systémem vytápění a také s jeho originálním původním vybavením. Vstupem do domu je síň, která měla komunikační funkci, ale byla využívána i k přípravě jídla. Přední světnice byla jen velmi příležitostně a ojediněle obývaná místnost. Zadní světnice, využívaná pro každodenní život a spaní, je expozicí z dějin hornictví v okolí Vyšné Boce. V domě se nacházejí dvě komory. Jedna z nich, „izbenná“ komora, sloužila k příležitostnému přespání, uložení oblečení a peřin. Druhá komora sloužila k uskladnění potravin a hospodářského nádobí.

Součástí usedlosti je i hospodářský objekt „staj“, ve kterém se nachází expozice chovu dobytka, ovcí a lučního hospodaření. Ty byly pro obec Vyšná Boca velmi důležité, jelikož po útlumu hornické činnosti se právě tyto aktivity staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V letním období se zde konají různé doprovodné programy, například „Bocké batohy“ s ukázkami tradičních forem transportu sena. Příležitostně bývají organizovány akce věnované hornickým tradicím Bocianské doliny.

Při plánování výletu k jednotlivým atrakcím na Liptově určitě nezapomeňte na Hornický dům Vyšná Boca. Pro komplexní zážitek doporučujeme udělat si výlet po okolí vícedenní. Pro rezervaci ubytování můžete využít naši stránku ubytování Vyšná Boca, kde najdete například skvělé chaty a chalupy k pronájmu.

Vlkolínec je osada pod vrchem Sidorovo, která je v současnosti památkovou rezervací lidové architektury zapsanou na seznamu UNESCO. Osada Vlkolínec je místní částí města Ružomberok v Žilinském kraji. Dostanete se sem odbočením z cesty mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí. Avšak chodníčky a cestičkami se do osady dostanete téměř z každé strany. Skanzen je jedinečný tím, že i v současnosti jsou některé domy trvale nebo dočasně obývané, proto je nutné, aby turisté navštěvovali pouze označené expozice.

V písemných pramenech se Vlkolínec poprvé přímo zmiňuje v roce 1461. Dalším důležitým datem byl 26. leden 1977, kdy se vláda Slovenské socialistické republiky s cílem ochránit kulturní hodnotu místa rozhodla, že se z osady stane památková rezervace lidové architektury. Napokon třetí významná událost nastala 11. prosince 1993, kdy došlo k zápisu Vlkolínce na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zástavbu osady v současnosti tvoří čtyřicet pět usedlostí, jde o dřevěné obytné domy i hospodářské budovy. Jelikož stavby rostly v prudkém svahu, nerovný horský terén vyrovnávali stavbaři takzvanou podezdívkou, tedy kamenným základem. Na něj ukládali otesané kmeny jehličnatých stromů. Stěny se ošetřovaly barevným vápenným nátěrem, což je vlkolínský unikát. Na střechy také využívali to, čeho bylo v okolí nejvíc, tedy dřevo, ze kterého vyráběli šindele. Většinu obytných domů tvoří tři místnosti: vstupní pitvor (kuchyně), komora (skladovací prostor) a jizba (obytný prostor i ložnice).

Kromě obytných domů se ve Vlkolínci nacházejí i další důležité budovy. Pravděpodobně nejstarší stavba v osadě je zvonice, postavená v roce 1770. Zvonice, která se stejně jako domy skládá z kamenného základu a dřevěné části, sloužila třikrát denně jako časové znamení a zároveň její zvonění svolávalo obyvatele k bohoslužbě a také upozorňovalo na požáry a jiná nebezpečí. Dominantou uprostřed osady je studna z roku 1860, hluboká 12 metrů, ze které si pitnou vodu brali všichni obyvatelé Vlkolínce. K důležitým stavbám se řadí i kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875 a někdejší budova školy.

Na loukách kolem Vlkolínce si návštěvníci mohou prohlédnout takzvané štále neboli seníky, ve kterých se ukládalo na zimu seno a teprve později se sváželo podle potřeby. Nedaleko osady lze narazit na několik pramenů vody, přičemž v některých vyvěrá pitná voda.

Součástí skanzenu je samozřejmě občerstvení a prodejna suvenýrů. V nabídce je po dohodě možnost návštěvy s průvodcem, ukázka řemesel, tvůrčí dílny a pro náročné i ochutnávka místních specialit.

Pokud Vás uvedené informace přesvědčily, že Vlkolínec stojí za návštěvu, zarezervujte si zde přes náš portál levné ubytování a zůstaňte na Liptově trochu déle, i kvůli krásným okolním horám, aquaparkům nebo lyžařským střediskům. V Ružomberku najdete široký výběr apartmánů či penzionů, v blízkém rekreačním středisku Hrabovo zase pohodlné chaty a luxusní dřevěnice.

Pohled na naše nejkrásnější pohoří z ptačí perspektivy nabízí rozhledna na Súšavě. Turistická rozhledna s výškou impozantních 16,5 m stojí od roku 2013 na vrchu Súšava v Skorušinských vrších mezi obcemi Malé a Veľké Borové v okrese Liptovský Mikuláš. Turistům se zde naskýtá nádherný výhled na krásy liptovské přírody. Jako na dlani budete mít v údolích učupené rázovité vesničky, ale i Západní Tatry, Malou Fatru či Chočské vrchy. Vystupte blíže k oblakům a vychutnejte si pohled, který skutečně stojí za to.

Nejsnadnější cesta k rozhledně vede z Malého Borového po červené turistické trase směrem na Veľké Borové. Trasa je dobře značená turistickými tabulemi. Asi 15 minut před cílem je nutné odbočit na oranžovou trasu stoupající přímo k rozhledně. Po průchodu hustým jehličnatým lesem se před Vámi náhle objeví mohutná dřevěná stavba. Šetřete si síly na výstup soustavou žebříků až na její vrchol. A potom se to stane. Naskytne se Vám nádherný pohled jako vystřižený z liptovské pohlednice.

Trasa k turistické rozhledně je svou délkou a náročností zvladatelná i pro mladší děti a méně zdatné turisty. Ti zdatnější se až k samotné rozhledně dostanou přibližně za 30 minut rychlejší chůze. Pokud si z cesty na rozhlednu uděláte příjemnou procházku, nádherný výhled si můžete užívat přibližně po hodince. Už samotná trasa vedoucí po hřebeni poskytuje krásný pohled na Roháče. K rozhledně se dostanete i z obce Chlebnice, cesta však vede po neznačených stezkách.

Pokud patříte mezi milovníky horské turistiky a procházek v malebné přírodě, výlet na rozhlednu na Súšavě si během své dovolené na Liptově určitě nenechte ujít. Spojit ho můžete s návštěvou vodních mlýnů Oblazy zasazených do krásné přírodní scenérie Kvačianské doliny. Zdatnější turisté si mohou výlet prodloužit túrou k vodopádu Červené piesky v malebné Prosiecké dolině. Dovolená na Liptově je pro milovníky přírody jako stvořená. Po náročných túrách jistě rádi využijete široké možnosti ubytování v blízkosti rozhledny na Súšavě. Dovolenkářům a turistům jsou k dispozici chaty a chalupy u Liptovské Mary, ale i komfortní penziony v Liptovském Mikuláši. Strávte svou nejbližší dovolenou na Liptově a naplno využijte nekonečné možnosti tohoto regionu.

Nízké Tatry jako magnet přitahují davy turistů a v zimě lyžařů. Je to oprávněné, jde o pohoří v překrásném prostředí nabízející špičkové služby. V případě, že chcete poznat Nízké Tatry na lyžích, konkrétně jejich východní část, zavítejte na Čertovici.

Čertovica leží přímo na hřebeni Nízkých Tater. Nemusíte se obávat toho, že budete muset bloudit opuštěnou cestou kdesi v lese. Čertovica se totiž nachází přímo na hlavním silničním tahu, který spojuje Liptov s Horehroním. Dostanete se na ni z Brezna nebo z Liptovského Hrádku. Nachází se v lesním prostředí, přičemž její vyšší části jsou charakteristické kosodřevinou. Budete si připadat jako ve skutečně velkých horách.

Lyžařské sjezdovky najdete přímo u hlavní silnice, jen kousek od Vašeho zaparkovaného auta. Lyžařské středisko se rozprostírá v nadmořské výšce 900–1145 metrů nad mořem na severních svazích Čertovy svatby. Severní orientace, poměrně vysoká nadmořská výška a navíc klimatické poměry Nízkých Tater. Z toho vyplývá jediné. Dostatek sněhu.

Lyžařské středisko Čertovica je jedním z těch větších středisek. Je třeba říct, že začínající lyžaři by se měli poohlédnout spíše jinde. Najdete zde jen jedinou modrou, nejméně náročnou sjezdovku. Ostatní sjezdovky jsou určeny středně pokročilým a pokročilým lyžařům, kteří si zde skutečně užijí. Najdou zde až přibližně 12 km sjezdovek, 5 lyžařských vleků a množství svahů. Ty mají především červenou barvu, jsou tedy určeny pro nejširší spektrum středně pokročilých lyžařů. Na své si však přijdou i ti nejlepší, pro ně je zde připraveno několik černých úseků.

Lyžařské středisko Čertovica nabízí lyžování během celé zimy. Sněhová pokrývka se na jejích svazích drží již od polovice prosince až do polovice dubna. Výrazně k tomu dopomáhá i systém umělého zasněžování. Nebudete ani příliš čekat ve frontách, protože kapacita střediska je více než 3000 lyžařů za hodinu.

V Čertovici si užijete i jinak než jen na lyžích. Zkuste to na snowboardu nebo skialpinistických lyžích. Ty si můžete půjčit v půjčovně a vyzkoušet nějakou túru. Vzhledem k poloze na hřebeni Nízkých Tater si nemůžete vybrat vhodnější místo. Stejně tak jsou mimořádně oblíbené běžecké tratě v okolí s krásnými výhledy. Čertovica je oblíbená i u turistů. Výlet na Ďumbier je neopakovatelným zážitkem s překrásnými výhledy na celý Liptov a Horehroní. A samozřejmě na Vysoké Tatry.

Čertovica nabízí různé možnosti ubytování. Najdete zde horské chaty, dřevěnice či penziony, vše v překrásném prostředí. Případně si vyberete ubytování v blízké obci Vyšná Boca, kde je dostatek možností levného ubytování. Pokud toužíte po bydlení v překrásném a zdravém prostředí hor, volba je jasná. Je jí Čertovica.