Skanzeny Lazisko

Archeoskanzen Havránok, jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit Liptova, se nachází na východním úpatí vrchu Úložisko, v nadmořské výšce 741,7 m n. m. Vznikl za účelem zachovat a prezentovat veřejnosti výsledky archeologického výzkumu a bádání, které probíhaly během budování vodního díla Liptovská Mara. V současnosti je expozice, která je tvořena stavbami, obětišti, nástroji a předměty, vyhlášena národní kulturní památkou.

Lokalita byla kdysi domovem několika řemeslnicko-zemědělských osad. Jejich obyvatelstvo bylo Kelty a jejich kulturou značně ovlivněno. Později byla oblast osídlena Slovany, v období 12. až 15. století se zde nacházela slovanská osada. Během procházky expozicí uvidíte zrekonstruované obytné, fortifikační i kultovní objekty z mladší doby železné, starší doby římské a ze středověku.

Opevněná svatyně, která nese prvky keltských náboženských rituálů, je dodnes unikátním objektem. V dobách své existence sehrávala roli duchovního centra, které přesahovalo hranice regionu, dokonce se zde vykonávaly různé magické keltské obřady. Původní věž středověkého kostela Panny Marie ze 12. století, která se nachází na břehu Liptovské Mary, patří mezi nejfotografovanější objekty okolí. Historie zemepanského hrádku na vrcholu Havránku, jehož základy, opevnění s palisádami, příkopem a obrannou věží jsou oblíbenou částí expozice, sahá taktéž do období středověku.

Liptovské muzeum v Ružomberku, pod které expozice na Havránku patří, dbá na regionální výchovu. Za tímto účelem jsou pravidelně organizovány kulturně-výchovné akce pro žáky základních a středních škol. Jejich cílem je prezentace a přiblížení dobového života Keltů i obyvatelstva púchovské kultury. Kromě toho bývá skanzen v období od jara do podzimu dějištěm pravidelně organizovaných kulturních akcí. Probíhají zde keltské obřady, zobrazení běžného života dobového Kelta, zpracování kůže, hrnčířství, obětování a dokonce nelítostné šermířské bitvy.

Keltské sídlo, jak expozici lidově říkají domácí, je z obcí Bobrovník a Vlachy přístupné po červené turistické značce. Jelikož se nachází v oblíbené lokalitě Liptov, doporučujeme Vám naplánovat si výlet na několik dní, abyste stihli probádat i jiné atrakce v okolí. Ubytování během výletu si najdete a zarezervujete přímo na stránkách našeho webu ubytování Bobrovník, ubytování Vlachy, ubytování Liptovská Sielnica nebo ubytování Liptov.

Hornický dům v liptovské obci Vyšná Boca je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Věrohodně zobrazuje tradiční způsob života a bydlení hornické rodiny. Dům, který je národní kulturní památkou, daroval pro muzejní účely jeho poslední majitel, pan Daniel Böhmer.

Dům má pětiprostorovou expozici se zachovaným původním systémem vytápění a také s jeho originálním původním vybavením. Vstupem do domu je síň, která měla komunikační funkci, ale byla využívána i k přípravě jídla. Přední světnice byla jen velmi příležitostně a ojediněle obývaná místnost. Zadní světnice, využívaná pro každodenní život a spaní, je expozicí z dějin hornictví v okolí Vyšné Boce. V domě se nacházejí dvě komory. Jedna z nich, „izbenná“ komora, sloužila k příležitostnému přespání, uložení oblečení a peřin. Druhá komora sloužila k uskladnění potravin a hospodářského nádobí.

Součástí usedlosti je i hospodářský objekt „staj“, ve kterém se nachází expozice chovu dobytka, ovcí a lučního hospodaření. Ty byly pro obec Vyšná Boca velmi důležité, jelikož po útlumu hornické činnosti se právě tyto aktivity staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V letním období se zde konají různé doprovodné programy, například „Bocké batohy“ s ukázkami tradičních forem transportu sena. Příležitostně bývají organizovány akce věnované hornickým tradicím Bocianské doliny.

Při plánování výletu k jednotlivým atrakcím na Liptově určitě nezapomeňte na Hornický dům Vyšná Boca. Pro komplexní zážitek doporučujeme udělat si výlet po okolí vícedenní. Pro rezervaci ubytování můžete využít naši stránku ubytování Vyšná Boca, kde najdete například skvělé chaty a chalupy k pronájmu.

Vlkolínec je osada pod vrchem Sidorovo, která je v současnosti památkovou rezervací lidové architektury zapsanou na seznamu UNESCO. Osada Vlkolínec je místní částí města Ružomberok v Žilinském kraji. Dostanete se sem odbočením z cesty mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí. Avšak chodníčky a cestičkami se do osady dostanete téměř z každé strany. Skanzen je jedinečný tím, že i v současnosti jsou některé domy trvale nebo dočasně obývané, proto je nutné, aby turisté navštěvovali pouze označené expozice.

V písemných pramenech se Vlkolínec poprvé přímo zmiňuje v roce 1461. Dalším důležitým datem byl 26. leden 1977, kdy se vláda Slovenské socialistické republiky s cílem ochránit kulturní hodnotu místa rozhodla, že se z osady stane památková rezervace lidové architektury. Napokon třetí významná událost nastala 11. prosince 1993, kdy došlo k zápisu Vlkolínce na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zástavbu osady v současnosti tvoří čtyřicet pět usedlostí, jde o dřevěné obytné domy i hospodářské budovy. Jelikož stavby rostly v prudkém svahu, nerovný horský terén vyrovnávali stavbaři takzvanou podezdívkou, tedy kamenným základem. Na něj ukládali otesané kmeny jehličnatých stromů. Stěny se ošetřovaly barevným vápenným nátěrem, což je vlkolínský unikát. Na střechy také využívali to, čeho bylo v okolí nejvíc, tedy dřevo, ze kterého vyráběli šindele. Většinu obytných domů tvoří tři místnosti: vstupní pitvor (kuchyně), komora (skladovací prostor) a jizba (obytný prostor i ložnice).

Kromě obytných domů se ve Vlkolínci nacházejí i další důležité budovy. Pravděpodobně nejstarší stavba v osadě je zvonice, postavená v roce 1770. Zvonice, která se stejně jako domy skládá z kamenného základu a dřevěné části, sloužila třikrát denně jako časové znamení a zároveň její zvonění svolávalo obyvatele k bohoslužbě a také upozorňovalo na požáry a jiná nebezpečí. Dominantou uprostřed osady je studna z roku 1860, hluboká 12 metrů, ze které si pitnou vodu brali všichni obyvatelé Vlkolínce. K důležitým stavbám se řadí i kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875 a někdejší budova školy.

Na loukách kolem Vlkolínce si návštěvníci mohou prohlédnout takzvané štále neboli seníky, ve kterých se ukládalo na zimu seno a teprve později se sváželo podle potřeby. Nedaleko osady lze narazit na několik pramenů vody, přičemž v některých vyvěrá pitná voda.

Součástí skanzenu je samozřejmě občerstvení a prodejna suvenýrů. V nabídce je po dohodě možnost návštěvy s průvodcem, ukázka řemesel, tvůrčí dílny a pro náročné i ochutnávka místních specialit.

Pokud Vás uvedené informace přesvědčily, že Vlkolínec stojí za návštěvu, zarezervujte si zde přes náš portál levné ubytování a zůstaňte na Liptově trochu déle, i kvůli krásným okolním horám, aquaparkům nebo lyžařským střediskům. V Ružomberku najdete široký výběr apartmánů či penzionů, v blízkém rekreačním středisku Hrabovo zase pohodlné chaty a luxusní dřevěnice.