Skanzeny Liptovský Ján

Muzeum liptovské vesnice v Pribylině, které je součástí Liptovského muzea v Ružomberku, láká své návštěvníky již od roku 1991. Tehdy poprvé otevřelo své brány veřejnosti, ačkoli jeho výstavba začala mnohem dříve, v roce 1972. Muzeum je zasazeno v čarokrásné liptovské přírodě s výhledy na Kriváň a Západní Tatry.

Vesnička věrně zobrazuje život našich prababiček z období na přelomu 19. a 20. století. Uspořádáním obydlí, jaké najdete právě zde, se kdysi vyznačovaly obce na Liptově s výsadami a právy městeček. Převážná většina domů pochází z oblasti, která byla zatopena vodní přehradou Liptovská Mara. Jedná se o originální kopie s původními prvky a citlivě zobrazenými detaily.

V rámci expozice je návštěvníkům přiblížen život různých sociálních vrstev tehdejší doby. Zejména školou povinné děti zaujme nahlédnutí do původní, jednoduché vesnické školy. Mezi dominanty skanzenu však patří goticko-renesanční zámeček z Parížovců a raně gotický kostel Panny Marie z Liptovské Mary.

Skanzen se snaží přiblížit modernímu člověku dávné tradice a způsoby života i za pomoci různých akcí. Pravidelně zde bývají organizovány folklorní vystoupení, rekonstrukce lidových zvyků a tradic, tematické dny. Oblíbenými jsou zejména ovčácké, hasičské či včelařské neděle, dny paličkované krajky, poděkování za úrodu nebo ukázky tradiční liptovské kuchyně.

V letním období je velmi oblíbenou expozicí jízda Povážskou lesní železničkou. Jedná se o zachované koleje z původní trasy, která byla využívána zejména za účelem přepravy vytěženého dřeva. Sbírka expozice skrývá skvosty, jakými jsou dobové osobní i nákladní vozy a funkční parní i motorové lokomotivy. Právě parní lokomotiva v letním období táhne vůz s návštěvníky, kteří si kromě fantastického zážitku užívají i krásné výhledy. A to nejen na okolní přírodu, ale i na originální ocelový most, který pochází z původní trasy železnice.

Skanzen si dlouho pohrával s myšlenkou zpřístupnit tatranskou přírodu i lidem, kteří se do ní z různých důvodů nedostanou. Výsledkem je nová expozice, oddechová zóna. Jedná se o relaxační prostor přátelský ke všem – zdravým dětem i těm se speciálními potřebami, zdravým dospělým i těm s různým tělesným či mentálním handicapem. Je to bezbariérový prostor, kde je navigace řešena formou zábradlí z lan, obrubníků či informačních tabulí v Braillově písmu. Novinkou je i nová mobilní aplikace s možností přepnutí do znakové řeči či speciální 3D obrázky zvířecích druhů i reliéfu Tater. Posedíte si v hnízdě dravců, schoulíte se v medvědím brlohu nebo vystoupíte na vyhlídku s pohledem na Západní Tatry.

Vzhledem k rozšíření expozice starodávné vesničky doporučujeme udělat si celodenní výlet do muzea. Abyste nemuseli nikam spěchat a naplno si užili atmosféru místa, zarezervujte si ubytování v blízkosti skanzenu v Pribylině. Naše podstránky ubytování Pribylina a ubytování Vavrišovo Vám pomohou zorientovat se v různých nabídkách ubytovacích zařízení a vybrat si to pravé pro Váš pobyt blízko vyhledávaného skanzenu.

Hornický dům v liptovské obci Vyšná Boca je vysunutou expozicí Liptovského muzea v Ružomberku. Věrohodně zobrazuje tradiční způsob života a bydlení hornické rodiny. Dům, který je národní kulturní památkou, daroval pro muzejní účely jeho poslední majitel, pan Daniel Böhmer.

Dům má pětiprostorovou expozici se zachovaným původním systémem vytápění a také s jeho originálním původním vybavením. Vstupem do domu je síň, která měla komunikační funkci, ale byla využívána i k přípravě jídla. Přední světnice byla jen velmi příležitostně a ojediněle obývaná místnost. Zadní světnice, využívaná pro každodenní život a spaní, je expozicí z dějin hornictví v okolí Vyšné Boce. V domě se nacházejí dvě komory. Jedna z nich, „izbenná“ komora, sloužila k příležitostnému přespání, uložení oblečení a peřin. Druhá komora sloužila k uskladnění potravin a hospodářského nádobí.

Součástí usedlosti je i hospodářský objekt „staj“, ve kterém se nachází expozice chovu dobytka, ovcí a lučního hospodaření. Ty byly pro obec Vyšná Boca velmi důležité, jelikož po útlumu hornické činnosti se právě tyto aktivity staly hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel.

V letním období se zde konají různé doprovodné programy, například „Bocké batohy“ s ukázkami tradičních forem transportu sena. Příležitostně bývají organizovány akce věnované hornickým tradicím Bocianské doliny.

Při plánování výletu k jednotlivým atrakcím na Liptově určitě nezapomeňte na Hornický dům Vyšná Boca. Pro komplexní zážitek doporučujeme udělat si výlet po okolí vícedenní. Pro rezervaci ubytování můžete využít naši stránku ubytování Vyšná Boca, kde najdete například skvělé chaty a chalupy k pronájmu.

Archeoskanzen Havránok, jedna z nejvýznamnějších archeologických lokalit Liptova, se nachází na východním úpatí vrchu Úložisko, v nadmořské výšce 741,7 m n. m. Vznikl za účelem zachovat a prezentovat veřejnosti výsledky archeologického výzkumu a bádání, které probíhaly během budování vodního díla Liptovská Mara. V současnosti je expozice, která je tvořena stavbami, obětišti, nástroji a předměty, vyhlášena národní kulturní památkou.

Lokalita byla kdysi domovem několika řemeslnicko-zemědělských osad. Jejich obyvatelstvo bylo Kelty a jejich kulturou značně ovlivněno. Později byla oblast osídlena Slovany, v období 12. až 15. století se zde nacházela slovanská osada. Během procházky expozicí uvidíte zrekonstruované obytné, fortifikační i kultovní objekty z mladší doby železné, starší doby římské a ze středověku.

Opevněná svatyně, která nese prvky keltských náboženských rituálů, je dodnes unikátním objektem. V dobách své existence sehrávala roli duchovního centra, které přesahovalo hranice regionu, dokonce se zde vykonávaly různé magické keltské obřady. Původní věž středověkého kostela Panny Marie ze 12. století, která se nachází na břehu Liptovské Mary, patří mezi nejfotografovanější objekty okolí. Historie zemepanského hrádku na vrcholu Havránku, jehož základy, opevnění s palisádami, příkopem a obrannou věží jsou oblíbenou částí expozice, sahá taktéž do období středověku.

Liptovské muzeum v Ružomberku, pod které expozice na Havránku patří, dbá na regionální výchovu. Za tímto účelem jsou pravidelně organizovány kulturně-výchovné akce pro žáky základních a středních škol. Jejich cílem je prezentace a přiblížení dobového života Keltů i obyvatelstva púchovské kultury. Kromě toho bývá skanzen v období od jara do podzimu dějištěm pravidelně organizovaných kulturních akcí. Probíhají zde keltské obřady, zobrazení běžného života dobového Kelta, zpracování kůže, hrnčířství, obětování a dokonce nelítostné šermířské bitvy.

Keltské sídlo, jak expozici lidově říkají domácí, je z obcí Bobrovník a Vlachy přístupné po červené turistické značce. Jelikož se nachází v oblíbené lokalitě Liptov, doporučujeme Vám naplánovat si výlet na několik dní, abyste stihli probádat i jiné atrakce v okolí. Ubytování během výletu si najdete a zarezervujete přímo na stránkách našeho webu ubytování Bobrovník, ubytování Vlachy, ubytování Liptovská Sielnica nebo ubytování Liptov.