Skanzeny Ľubochňa

Vlkolínec je osada pod vrchem Sidorovo, která je v současnosti památkovou rezervací lidové architektury zapsanou na seznamu UNESCO. Osada Vlkolínec je místní částí města Ružomberok v Žilinském kraji. Dostanete se sem odbočením z cesty mezi Ružomberkem a Banskou Bystricí. Avšak chodníčky a cestičkami se do osady dostanete téměř z každé strany. Skanzen je jedinečný tím, že i v současnosti jsou některé domy trvale nebo dočasně obývané, proto je nutné, aby turisté navštěvovali pouze označené expozice.

V písemných pramenech se Vlkolínec poprvé přímo zmiňuje v roce 1461. Dalším důležitým datem byl 26. leden 1977, kdy se vláda Slovenské socialistické republiky s cílem ochránit kulturní hodnotu místa rozhodla, že se z osady stane památková rezervace lidové architektury. Napokon třetí významná událost nastala 11. prosince 1993, kdy došlo k zápisu Vlkolínce na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zástavbu osady v současnosti tvoří čtyřicet pět usedlostí, jde o dřevěné obytné domy i hospodářské budovy. Jelikož stavby rostly v prudkém svahu, nerovný horský terén vyrovnávali stavbaři takzvanou podezdívkou, tedy kamenným základem. Na něj ukládali otesané kmeny jehličnatých stromů. Stěny se ošetřovaly barevným vápenným nátěrem, což je vlkolínský unikát. Na střechy také využívali to, čeho bylo v okolí nejvíc, tedy dřevo, ze kterého vyráběli šindele. Většinu obytných domů tvoří tři místnosti: vstupní pitvor (kuchyně), komora (skladovací prostor) a jizba (obytný prostor i ložnice).

Kromě obytných domů se ve Vlkolínci nacházejí i další důležité budovy. Pravděpodobně nejstarší stavba v osadě je zvonice, postavená v roce 1770. Zvonice, která se stejně jako domy skládá z kamenného základu a dřevěné části, sloužila třikrát denně jako časové znamení a zároveň její zvonění svolávalo obyvatele k bohoslužbě a také upozorňovalo na požáry a jiná nebezpečí. Dominantou uprostřed osady je studna z roku 1860, hluboká 12 metrů, ze které si pitnou vodu brali všichni obyvatelé Vlkolínce. K důležitým stavbám se řadí i kostel Navštívení Panny Marie z roku 1875 a někdejší budova školy.

Na loukách kolem Vlkolínce si návštěvníci mohou prohlédnout takzvané štále neboli seníky, ve kterých se ukládalo na zimu seno a teprve později se sváželo podle potřeby. Nedaleko osady lze narazit na několik pramenů vody, přičemž v některých vyvěrá pitná voda.

Součástí skanzenu je samozřejmě občerstvení a prodejna suvenýrů. V nabídce je po dohodě možnost návštěvy s průvodcem, ukázka řemesel, tvůrčí dílny a pro náročné i ochutnávka místních specialit.

Pokud Vás uvedené informace přesvědčily, že Vlkolínec stojí za návštěvu, zarezervujte si zde přes náš portál levné ubytování a zůstaňte na Liptově trochu déle, i kvůli krásným okolním horám, aquaparkům nebo lyžařským střediskům. V Ružomberku najdete široký výběr apartmánů či penzionů, v blízkém rekreačním středisku Hrabovo zase pohodlné chaty a luxusní dřevěnice.

Pravěká osada Mokrý kút se rozprostírá na prostorné louce nedaleko obce Vyšný Kubín, v malebném prostředí Chočských vrchů a Oravské vrchoviny. Je považována za unikátní archeopark, ve kterém si na své přijdou všichni, malí i velcí.

Vznikla díky iniciativě archeoložky Ľubice Kupcové, která spolu s dalšími nadšenci do historie začala v roce 2012 pracovat na projektu pravěké osady. Návštěva této jedinečné osady Vám přiblíží lužickou kulturu, která zde panovala v dobách bronzové a železné. Zjistíte, jak lidé žili v pravěku, čím se živili, co si oblékali, ale i to, jaké nářadí při své běžné práci používali.

Skanzen má rozdělený areál. Nachází se zde obytná část, výrobní a hospodářský areál. Máte možnost zde vidět zrekonstruovaný přístřešek typický pro lužickou kulturu oravského typu, který tvoří hlavní část expozice. Dřevěné přístřešky se zde nacházejí celkem tři, přičemž každý chrání jinou pec. Pece, které jsou dosud funkční, sloužily k pečení chleba, vypalování keramiky a tavení bronzu. Hospodářský areál Vám přiblíží pěstování plodin i chov zvířat.

V pravěké osadě můžete během organizovaných workshopů nahlédnout do tajů života v minulosti. Uvidíte, jak se pomocí dvou dřívek rozdělával oheň, jak se odlévaly potřebné a funkční nástroje z bronzu, pekl chleba a placky či jaký byl postup vypalování keramiky ještě dlouho před vynálezem hrnčířského kruhu.

Návštěva archeoparku se doporučuje jako celodenní výlet. Proto je vhodné najít si ubytování v okolí, abyste se nemuseli ve stresu večer vracet domů, a možná napokon navštívíte i jiné atrakce na Oravě. S nalezením toho správného Vám pomohou naše stránky ubytování Vyšný Kubín a ubytování Orava.

Muzeum slovenské vesnice je expozicí spadající pod Slovenské národní muzeum v Martině. Tato expozice je budována v lokalitě Jahodnícke háje v jihovýchodní části města Martin již od 60. let 20. století. Je to největší národopisná expozice v přírodě na Slovensku, která poprvé otevřela své brány veřejnosti v roce 1972, od roku 2004 je v celoročním provozu.

Na ploše 15,5 hektaru se nachází více než 150 objektů obytného, hospodářského, technického, společenského a sakrálního charakteru pocházejících z regionů severozápadního Slovenska. Ne všechny jsou interiérově zpřístupněny návštěvníkům muzea, mnohé však ano. Mezi zastoupené regiony patří Orava, Turiec, Kysuce – Podjavorníky a Liptov.

Nejstarší zpřístupněnou expozicí areálu skanzenu je region Orava. Byla budována ve dvou etapách, v letech 1968–1972 a 1980–1984. Nejpozoruhodnější z usedlostí je určitě zemanská usedlost z Vyšného Kubína z roku 1748. Region je zastoupen 10 rolnickými usedlostmi. Návštěvníci zde však uvidí i technické objekty (olejárna z Oravského Veselého, kovářská dílna ze Suchej Hory), společenské objekty (hájovna a hospoda z Oravské Polhory), drobné sakrální objekty (kaple ze Bzín a Krušetnice) a solitéry rozličných hospodářských staveb (sýpky a bramborové jámy ze Zuberce, Dlhej nad Oravou a Sedliackej Dubovej).

Region Turiec byl budován v letech 1974–1990, přičemž expozice stále není dokončena podle původního plánu. Dominantou je římskokatolický dřevěný kostelík z Rudna z roku 1792, ve kterém se během programových akcí konají evangelické Služby Boží nebo římskokatolické mše svaté. Celkově má region stavebně zrealizováno 7 usedlostí (z Dubového, Moškovce, Nolčova, Trebostova, Čremošného, Sklabině, Slovian), 6 sakrálních staveb (kostel z Rudna, kaple z Benic, Slovian a Polerieky, zvonice z Košťan a Ondrašové), 2 řemeslnické dílny (kloboučnická a soukenická dílna z Veľkého Čepčína), 4 společenské objekty (obchod a požární zbrojnice z Laskáru, zemanská kúrie z Blažoviec, filagórie ze Slovenského Pravna, vozovna z Moškovce) a solitéry hospodářských staveb (stodola z Blatnice, sýpka z Karlové, hospodářská část usedlosti z Kaľamenové).

V regionu Kysuce – Podjavorníky je prezentována kultura a lidové stavitelství z oblastí Kysuce, Javorníky, Žiarská kotlina, Rajecká dolina a střední Pováží. Expozice byla budována v letech 1972–1985. Objekt elementární školy z Petrovic a bačov z Papradna představují nejrozšířenější variantu sezónně využívaného objektu extravilánu obcí oblasti Javorníky. Rolnické usedlosti z Kysuc jsou prezentovány v uliční zástavbě, v podobě rozptýlených sídel zase najdete sezónně využívané stavby z oblasti Kysuc a Javorníků.

Výstavba expozice regionu Liptov probíhala v letech 1974–1990, v roce 2005 byly návštěvníkům zpřístupněny první dvě usedlosti. Jedná se o usedlosti z Vavrišova a Východné. Nacházejí se zde i veřejnosti nezpřístupněné usedlosti z Liptovské Lužné, Hubové, Nižné Boce a Liptovské Sielnice, zvonice z Trsteného, sýpky z Ludrové a Hubové, maštal z Nižné Boce, zemanská kúrie z Kráľovy Lehoty, mraznice z Malinnej, kravíny z Liptovské Lužné, obytný dům z Vitálišovic a seníky z Liptovské Kokavy.

Expozice celého skanzenu podává návštěvníkům věrný obraz tradičního lidového stavitelství, bydlení a způsobu života na severozápadním Slovinsku v období druhé polovice 19. století a první polovice 20. století. Původním záměrem bylo vytvořit ucelený obraz o způsobu života a tradiční stavební kultuře na území celého Slovenska. Samozřejmě se znázorněním jednotlivých typových a regionálních stavebních specifik.

Když se během prohlídky muzea budete chtít občerstvit, navštivte objekt hospody z Oravské Polhory, který je pro tyto účely využíván. Ve skanzenu jsou organizovány i tvůrčí dílny pro základní školy s použitím tradičních technik výroby i materiálů. Dostanete se k nám autem z centra obce přes Jesenského ulici, směr Turčianske Teplice nebo Banská Bystrica.

Okolí Martina nabízí mnoho jiných zajímavých atrakcí, které stojí za to navštívit. Když už si budete plánovat prohlídku Muzea slovenské vesnice, určitě si výlet naplánujte vícedenní. Okolí Vám nabídne mnohé krásy a možnosti vyžití, naše stránka zase pohodlné ubytování Martin.