Hory Nezbudská Lúčka

Minčol je nejvyšším vrcholem Oravské Magury, přičemž se rozprostírá v její jihozápadní části, v podcelku Kubínská hoľa. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1 393,9 m n. m. Část území spadá do Národní přírodní rezervace Minčol. Zasahují sem i dvě ochranná pásma, konkrétně Národní park Malá Fatra a Chráněná krajinná oblast Horná Orava. Minčol katastrálně spadá pod město Dolný Kubín.

Když se dostanete na jeho vrchol, naskytnou se Vám krásné a skutečně daleké výhledy. Pokud si nejste jisti, které vrchy či pohoří vidíte, pomůže Vám s orientací tabule s podrobným popisem panoratu. Určitě tam budou uvedeny vrcholy Oravské Magury, Velká Fatra, Malá Fatra, Západní Tatry, Nízké Tatry, Vysoké Tatry, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i například Velký Choč. Výhledy jsou skutečně dechberoucí. Zejména v zimě, když jsou okolní vrcholky stromů pokryty sněhovou pokrývkou, kopce v dálce mají ocelově šedou barvu a obloha tomu všemu dodává chladný nádech. Tehdy máte pocit, že jste doslova v pohádce.

A když už tedy zmiňujeme zimu, na jihovýchodním svahu vrchu Minčol se rozprostírá vyhledávané lyžařské středisko Ski Park Kubínska hoľa. A kde se v zimě lyžuje, tam se v létě místo mění na bike park a zipline. Ten je dokonce nejdelší a současně nejmodernější ve střední a východní Evropě, byl by hřích ho nevyzkoušet. Pokud si ale přece jen nejraději obouváte toulavé turistické boty, vydejte se i na sousední vrchy. Z jedné strany je to Paráč, z druhé strany Kubínská hoľa.

Zmíněná Národní přírodní rezervace Minčol se rozprostírá na rozloze 96,1 ha. Vyhlášena byla v roce 1980 a příslušností spadá pod Národní park Malá Fatra. Nacházejí se zde vzácné porosty. Místy jsou pralesovitého rázu, jinde jsou smrkovo-bukovo-jedlové nebo čistě smrkové. Rezervace je bez ochranného pásma. K jejímu okraji se dostanete po veřejnosti zpřístupněných stezkách.

Dalším lákadlem vrchu Minčol by mohl být jeho severovýchodní svah. Nachází se zde totiž známé „Minčolské Mořské oko“. Místní tak přezdívají Puchmajerové jezírko. Je to jedinečné jezírko rašeliništního charakteru, které je zasazeno do oku lahodícího prostředí hustého jehličnatého lesa. Je hluboké téměř 6 m a plné krásné průzračné vody. Dokonce v hloubce vidíte staré kmeny obrovských stromů. Jde o typické rašeliniště, daří se zde zejména hydrofilní vegetaci. Dokonce se zde vyskytuje několik velmi vzácných a jedinečných rostlin. Jezírko má jen jedinou chybičku krásy. Jelikož se nachází ve 4. stupni ochrany a rašeliniště jsou naším nejohroženějším ekosystémem, vstup k němu je zakázán. Vzít Vás sem může jen osoba se speciálním povolením.

Jak se vlastně na Minčol dostanete? Můžete se vydat po červené turistické značce z obce Zázrivá, po zelené turistické značce přímo z Dolného Kubína nebo po modré turistické značce z Oravského Podzámku přes Kubínskou hoľu či ze sousedního Minčola (stejnojmenný vrch ležící na severu). Abyste si krásy okolí naplno užili, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti vrchu Minčol, například na stránce ubytování Dolný Kubín. Věříme, že se Vám na kouzelné Oravě zalíbí a nebude to naposledy, co tento malebný slovenský kraj navštívíte.

Malý Kriváň leží v nejatraktivnější části Krivánské Fatry, konkrétně v Krivánských Veterných holích. Díky své výšce 1 670,9 m n. m. je druhým nejvyšším vrcholem pohoří Malá Fatra. Katastrálně jej řadíme do Žilinského kraje a tvoří hranici okresů Martin a Žilina. Zasahuje jak do katastru města Turany, tak i do katastrů obcí Belá, Krasňany a Sučany. V jeho okolí se nacházejí další turisticky velmi atraktivní vrcholy Hole, Meškalka, Ostredok, Mojský Grúň, Stratenec, Koniarky i Kuriková.

Vrcholem túry na Malý Kriváň budou nepochybně krásné panoramatické výhledy do širokého okolí. Jako na dlani budete mít Žilinskou i Turčianskou kotlinu včetně okolních pohoří, stejně tak Krivánskou Fatru a Martinské hole. Pokud Vám bude počasí přát, možná zahlédnete také Nízké Tatry, Západní Tatry, Velkou Fatru, Kremnické vrchy, Vtáčnik, Javorníky, Súľovské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy a jiné. Tipem od turistů, kteří na Malý Kriváň šlapou pravidelně, je přenocování ve stanu. Východ i západ slunce jednoznačně stojí za to. Zážitek budete mít naprosto dokonalý.

Malý Kriváň leží na hlavním hřebeni Krivánské Fatry, přes který prochází červená turistická značka. Túra je o něco náročnější, avšak rozhodně velmi atraktivní. Svůj výchozí bod si můžete vybrat hned z několika míst. Oblíbená je trasa z Vrátné, odkud pojedete lanovkou a projdete Snilským sedlem po červené značce na vrchol. Výchozím bodem může být i obec Krasňany, odkud Vás povede modrá značka přes vrch Príslopok a sedlo Priehyb, a následně se napojíte na zmíněnou červenou značku. Z obce Belá vyrazíte z části Bránica, odkud zelenou značkou projdete do sedla Malá Bránica, přes sedlo Na koni do sedla Bublen a následně se opět napojíte na hlavní červenou značku. Zajímavá je také stezka z Nezbudské Lúčky a odtud přímo po červené trase na vrchol.

Túra je atraktivní v létě i v zimě. Neplatí zde žádná sezónní uzávěra. V létě můžete obdivovat krásnou přírodu. Ta je tvořena převážně vápnomilnou a vysokohorskou vegetací. Na vrcholu Malého Kriváně jsou většinou vápencová skaliska. Severní strana spadá do Národní přírodní rezervace Prípor, která je součástí Národního parku Malá Fatra. To, co v létě hraje všemi odstíny zelené, v zimě pokrývá bohatá sněhová nadílka. Potkat skialpinistu je tedy naprosto běžná součást zimní turistiky.

Túru na tento krásný, ale náročný kopec jednoznačně doporučujeme všemi deseti. Jelikož je časově náročná, doporučujeme Vám zarezervovat si ubytování v blízkosti hory Malý Kriváň, například na stránce ubytování Nezbudská Lúčka. Ráno budete čerstvě odpočatí a do kopce se Vám bude šlapat mnohem snadněji.

Nejvyšší vrchol pohoří Malá Fatra se tyčí ve výšce 1 708,7 m n. m. Je jím majestátní Velký Kriváň. Nese po něm název i celý hlavní hřeben, ve kterém se nachází, Krivánská část Malé Fatry. Katastrálně spadá pod obec Terchová a město Turany. Sousedními vrcholy jsou Chleb a Pekelník. Výstup na Velký Kriváň se řadí mezi náročné trasy, u kterých je třeba překonat značný výškový rozdíl. Převýšení je přibližně 1 000 m. Pokud se rozhodnete, že si túru chcete zjednodušit, využijte při výstupu lanovku Vrátna – Chleb.

Na vrcholu a v jeho okolí se v sezóně můžete osvěžit borůvkami, které zde volně rostou. Kromě nich se zde nacházejí převážně louky, pod vrcholem se nachází pásmo kosodřeviny. Výhled do okolí je krásný, panoramatický. Uvidíte Vysoké Tatry, Západní Tatry, Nízké Tatry, vrcholy Oravských Beskyd, Kysuckých Beskyd i Velké Fatry. Kromě vrcholů však budete mít jako na dlani i celé okolí, včetně Vrátné doliny.

Trasa začíná ve Vrátné, u chaty Vrátna. Začínáte po zelené turistické značce až do Snilovského sedla ve výšce 1 524 m n. m. Dotud se můžete dostat i sedačkovou lanovkou. Zde přejdete na červenou turistickou značku, po které budete pokračovat až na vrchol Velkého Kriváně. Jako zajímavost uvedeme, že Vrátna dolina, která je v okolí výchozího bodu, byla kdysi navštěvována zejména botaniky a zlatokopy. Mějte tedy oči otevřené, nikdy nevíte, na co cestou narazíte.

Zarezervujte si ubytování v okolí Velkého Kriváně. Zkuste například stránku ubytování Terchová, kde najdete bohatou nabídku rozmanitých ubytovacích možností. Když zde budete, využijte volný čas a naplánujte si výlet i jinam po okolí. Na stránce atrakce Terchová najdete mnohé tipy na výlety v okolí. Vyzkoušejte, určitě nebudete litovat.

Výstup na vrch Chleb patří k oblíbeným turistickým trasám v Malé Fatře. S výškou 1 646 m n. m. mu patří třetí místo mezi vrcholy tohoto pohoří. Díky snadné dostupnosti je vhodným cílem výletů i pro rodiny s menšími dětmi či seniory. Na své si však přijdou i zdatnější turisté, kteří mohou vyzkoušet delší a náročnější turistické trasy z Terchové i ze Šútova.

Jaké jsou tedy možnosti výstupu? Pohodlným turistům a dospělým, kteří s sebou berou své ratolesti, doporučujeme využít lanovku, která vede od chaty Vrátna do Snilovského sedla. Odtud Vás čeká příjemná, asi 40minutová procházka po červené stezce s velmi mírným stoupáním. Pod vrcholem příjemně překvapí Chata pod Chlebom, kde si odpočinete a koupíte občerstvení.

Zvolit samozřejmě můžete i pěší variantu, která z Vrátné doliny přes Snilovské sedlo na Chleb trvá 3 hodiny. Náročné turisty možná osloví výstup ze strany Šútova a Kraľovan. Tato trasa začíná v části Rieka a pokračuje Šútovskou dolinou, Šútovským vodopádem, Mojžíšovými prameny, Kopisky, Sedlem pod Hromovým a nakonec vysněným Chlebem. Výstup trvá 4 a půl hodiny, převýšení je 1 223 metrů. Během sněhové pokrývky je však trasa těžko průchodná.

Vrch Chleb je součástí národní přírodní rezervace. Nacházejí se zde vzácné rostliny i živočichové, významná jsou také společenstva chráněné kosodřeviny a alpských luk. Na první pohled Vás upoutají specifická skalní bradla, rokle a kamenná moře. Ze samotného vrcholu se naskýtají krásné výhledy na okolní krajinu.

Chleb je přístupný celoročně. Zatímco na jaře, v létě a během pestrobarevného podzimu nabízí kvalitní turistiku a poznávání fatranské přírody, v zimě lokalita nabízí výborné lyžování. Vyzkoušet zde můžete jednu z nejstrmějších sjezdovek v Malé Fatře – Oštiepkovou muldu. Taktéž blízké lyžařské středisko Vrátna Free Time Zone je otevřeno až 4 měsíce v roce.

Pokud Vás možnost turistiky či lyžování v této lokalitě zaujala, rezervujte si ubytování v blízkosti vrchu Chleb a využijte tak například prodloužený víkend k poznávání celého Národního parku Malá Fatra. Pokud máte rádi přírodu, nenechte si ujít túru na Veľký Kriváň a pokochejte se pohledy na Šútovský vodopád. Nebo se inspirujte chatami a malebnými dřevěnicemi a rezervujte si ubytování v Terchové. Čeká zde na Vás socha Juraje Jánošíka i křížová cesta v Terchové. Možností využití volného času v okolí vrchu Chleb je skutečně mnoho, tak neváhejte a naplánujte si výlet už teď

Velký Rozsutec je velmi výrazným vrchem Malé Fatry, podcelku Krivánská Malá Fatra. Tyčí se do výšky 1 609,7 m n. m. Právě jeho výška, ale určitě i tvar mu napomohly k tomu, že se stal symbolem kraje, kde působil nejznámější zbojník Juraj Jánošík, a vlastně i celé Malé Fatry. Jak se postupně nasouval chočský příkrov na měkčí vrstvy křížňanského příkrovu, vznikl tento majestátní vrch. Jeho vrchol i okolní skalní města, která jsou největší na území Slovenska, vznikly erozí.

Lokalita, ve které se tento majestátní kopec nachází, spadá do Žilinského kraje. Je na rozhraní okresů Žilina a Dolný Kubín, zasahuje do katastrálního území obcí Párnica a Terchová, okrajově i Zázrivá.

Říká se, že Velký Rozsutec je jakási truhlice nashromážděných pokladů slovenského národního hrdiny Juraje Jánošíka, které tam ukryl. Údajně je najde a vykope jen ten, jehož povaha se podobá té Jánošíkově. Tedy někdo, kdo jen tak pro něco nezradí své ideály.

Velký Rozsutec je právem považován za jeden z nejkrásnějších vrchů na celém Slovensku, a to má tedy dost velkou konkurenci. Napomáhá k tomu určitě i jeho poloha v chráněné přírodní rezervaci Rozsutec, ale zejména famózní výhled, který z vrcholu uvidíte. Vždyť posuďte sami, shora uvidíte Malý Rozsutec, Velký Choč, Chleb, Stoh, pohoří Kysuc, Oravy i vrcholy Západních Tater. K tomu se ocitnete v obklopení unikátních a skutečně vzácných druhů fauny a flóry, jelikož lokalitu z botanického hlediska řadíme k slovenským nejbohatším. A aby toho nebylo málo, Velký Rozsutec je vyobrazen i na logu Národního parku Malá Fatra.

Když se na vrchol dostanete, chvíli si tam poseďte a nasávejte atmosféru. Tolik odstínů zelené barvy na kopcích a tolik odstínů modré barvy v pozadí. Ta krása se nedá slovy popsat. Výhledy Vás nabijí energií a Vy jí budete mít na rozdávání. Před sestupem dolů si nezapomeňte udělat fotku u kříže, je to tam téměř tradice.

Túra na Velký Rozsutec se řadí spíše k těm náročnějším, určitě je nutná dobrá kondice a ideálně i pravidelná fyzická aktivita. Vzhledem k tomu, že se kopec nachází v přírodní rezervaci, platí zde sezónní uzávěra od 1. 3. do 15. 6., kterou je třeba respektovat a dodržovat. Namísto toho si túru naplánujte například na zimu, kdy je Rozsutec skutečně nádherný, popřípadě na podzim, kdy se příroda v Jánošíkových dírách mění v malíře a stromy hrají všemi barvami. Nebo využijete období známých a očekávaných malofatranských inverzí? Je to jen na Vás.

Nohy Vás na vrchol zavedou jednou z následujících tras. Po zelené turistické značce budete startovat ze Štefanové přes sedlo Medziholie. Po modré turistické značce můžete jít z Párnice přes sedlo Medziholie nebo z Terchové přes Jánošíkovy díry a sedlo Medzirozsutce. Napokon se nabízí ještě červená turistická značka hlavním hřebenem, která vede ze Zázrivé přes sedlo Medzirozsutce nebo ze sedla Medziholie, kde se následně křižují víceré trasy.

Přijít do kraje Juraje Jánošíka a nevystoupit na Velký Rozsutec, to by byla skutečně promarněná šance na úžasný výlet. Pokud jsme Vás dostatečně inspirovali, neváhejte a rovnou si zarezervujte ubytování v blízkosti Velkého Rozsutce. Vyberete si na stránkách ubytování Terchová i ubytování Štefanová. Přesvědčte se sami, zda si na nezapomenutelnou túru troufnete, nebo Vám postačí navštívit atrakce v okolí Terchové.

Malý Rozsutec je jedním z vrcholů Malé Fatry, geomorfologický podcelek Křivánská Fatra, s výškou 1 343,5 m n. m. Nachází se v okrese Žilina. Vrchol zasahuje do katastrálního území obce Terchová a částečně Zázrivá. Společně se svým „bratrem“ Velkým Rozsutcem vytvářejí jedinečnou siluetu severní části pohoří Malá Fatra.

Kopec je charakteristický svými vápencovými stěnami, které jsou velmi ostré, a také skalním cimbuřím. Severozápadní a jihozápadní část masivu odvodňují přítoky Varínky, východní část přítoky Zázrivky.

Nahoru na vrchol vedou krásné, avšak náročné trasy. Z Terchové, část Biely potok, se směrem na vrchol po západním rameni vydáte po zelené turistické značce. Stejně tak z Terchové, Bieleho potoka se po modré turistické značce vydáte přes Jánošíkovy díry do sedla Medzirozsutce a následně na vrchol po zelené turistické značce. Výstup můžete začít i z parkoviště ve Štefanové. Po žluté turistické značce dojdete do sedla Vrchpodžiar, následují Pod Pálenicou (po zelené turistické značce), Pod Tanečnicou (po modré turistické značce), na Medzirozsutce a následně opět po zelené značce na vrchol. Trasy jsou na některých místech charakteristické skalními převisy, žebříky, vyklouzanými skalami a přítomností řetězů. Proto se netřeba přecenit, ani zanedbat přípravu na výstup.

Vrchol je součástí národní přírodní rezervace Rozsutec vyhlášené v roce 1967, která spadá do Národního parku Malá Fatra. Po výstupu Vás možná překvapí jeho relativně malá plocha. Nevadí to, když jste jedinými turisty, pokud se však za sebou potká více skupinek, bude nahoře trochu těsno. Nachází se tam klasické označení tabulí a schránka s vrcholovou knihou. Je třeba si však dát velký pozor na srázy. Poseďte si na trávě, která je ohraničena klečí i strmými skalami, a vnímejte klidnou, místy až romantickou atmosféru tohoto místa.

Malý Rozsutec nabízí krásné panoramatické výhledy. Jelikož nepatří mezi nejvyšší kopce, možná nejsou až tak rozmanité, rozhodně však stojí za to. Jako první zřejmě spatříte Velký Rozsutec, ale své krásy odhalí i sedlo Medzirozsutce a vrcholy Osnica a Stoh. Když se zahledíte do dálky, můžete zahlédnout Tatry, Chočské vrchy, Oravské Beskydy, Kysucké Beskydy i Moravskoslezské Beskydy.

Pořádně si výstup naplánujte a můžete vyrazit. Jelikož se túra řadí mezi těžké, doporučujeme Vám obout si turistické boty hned brzy ráno. Nejlepší tedy bude, když si zarezervujete ubytování u Malého Rozsutce. Pestré možnosti najdete na stránkách ubytování Terchová, ubytování Štefanová nebo ubytování Zázrivá. Pomyslnou startovní čáru tak budete mít blízko a do kopce půjdete odpočatí a plní energie.