Hrady Podolínec

Severovýchod Slovenska hraničící s Polskem by málokdo tipoval na místo, kde můžete najít zajímavé hrady. Přesto pro Vás máme tip na výlet i v této oblasti. Pokud se vydáte poznávat krásy Pienin či divokého Dunajce, navštivte město Stará Ľubovňa. Nad ním se tyčí známý Ľubovnianský hrad.

V minulosti, kdy ještě neexistovalo Slovensko, se mezi naší vlastí a okolím obchodovalo podobně jako dnes. Uhry a Polsko byly významnými partnery a jedna z nejvýznamnějších obchodních cest té doby vedla pod nynějším Ľubovnianským hradem. Ten vznikl jako strážní hrad, který zajišťoval obranu a bezpečnost cesty. Vybudován byl kolem roku 1280 manželem dcery uherského krále Bély IV.

Hrad si zpočátku prošel trnitým vývojem. Jeho majitelé se střídali takříkajíc jako na běžícím pásu; stávalo se, že ho určitý rod ovládal jen čtyři roky. Navzdory této nestabilitě se Ľubovnianský hrad zapsal do historie velkými písmeny. Polsko se s Uhrami dohodlo na míru, jelikož Uhry měly zájem rozšířit svou říši směrem k Dalmácii a Benátsku. Boje s Polskem je zbytečně oslabovaly, proto byl mír nejlepší cestou. Navíc Polsko Uhrám půjčilo peníze na dobývání nových území, proto potřebovalo záruku. A tak se v roce 1412 dostal Ľubovnianský hrad spolu s dalšími 16 spišskými městy do polské zástavy.

Období pod polskou nadvládou trvalo od roku 1412 až do roku 1769. Hrad tehdy osídlovali polští starostové zastupující zastavené území. Pro hrad šlo o výrazný přínos. V té době zaznamenal největší přestavby, podíl na tom měl i hradní požár z roku 1553. Král Zikmund August nařídil rozsáhlou přestavbu na renesanční pevnost. Zajímavostí je, že v té době byl na hradě vybudován nejmodernější bastion, obranná bašta. Jistou dobu byly na hradě uloženy i polské korunovační klenoty.

Polská nadvláda nad hradem skončila až v roce 1772 během panování Marie Terezie. Nejvýznamnějším rodem posledního období a zároveň posledním majitelem hradu byl rod Zamoyských v letech 1883 až 1945.

Jak je to s hradem dnes? Část hradu je v původní podobě, část jako zřícenina. Nudit se zde tedy rozhodně nebudete. V zachovalé části se nachází muzeum, ve kterém budete mít možnost vidět expozice dobového nábytku, zbraní či výstavní místnost. Přímo pod hradním bradlem leží další zajímavost, Muzeum lidové architektury. Na vlastní oči tak uvidíte, jak se žilo nejen šlechticům, ale i jejich poddaným.

Stará Ľubovňa nabízí v oblasti nejširší možnosti ubytování. Na své si přijdou i náročnější, kteří mají rádi příjemné hotely, ale i ti, kteří preferují levné ubytování. Dostatek ubytování v soukromí, ubytoven a chat Vás přesvědčí, abyste pod Ľubovnianský hrad zavítali i Vy.

Zachovalých hradů je u nás dnes poměrně málo. Pokud Vás nebaví toulat se mezi labilními zřícenými zdmi a podobu hradu si domýšlet, navštivte město Kežmarok. Městský hrad, či zámek zde stojí celá staletí v téměř nezměněné podobě. Máte možnost nahlédnout do života šlechticů a hradních pánů, těch nejbohatších lidí té doby.

Dnes hrad působí dojmem romantického zámku. Ne vždy tomu tak bylo. Hrad byl původně gotický a vznikl někdy na přelomu 14. a 15. století. Nevyrostl na zelené louce. Na jeho místě stál kostel sv. Alžběty z roku 1251. Ke kostelu se později přistavělo jedno obytné křídlo a stal se z něj klášter.

První písemná zmínka o hradě je z roku 1447. Pozdější majitel Imrich Zápolský nařídil zbourání kostela i s klášterem. Stalo se tak v roce 1486. Stavební materiál z kláštera byl použit při výstavbě západního křídla hradu. Mnoho slovenských hradů postihl požár. Oheň jich řadu učinil neobyvatelnými a kvůli nedostatku financí začaly chátrat. Podobná katastrofa se nevyhnula ani Kežmarskému hradu, a to hned několikrát. Měl však větší štěstí. Jeden z požárů ho zachvátil už v roce 1575. Přestavba byla v renesančním stylu a krátce po ní se hrad dostal do rukou jednoho z nejvlivnějších rodů, Thökölyů.

Z chladného hradu se díky různým přestavbám začal Kežmarský hrad podobat příjemnému a romantickému zámku. Přestavba na zámek nabyla finální podoby v roce 1657, kdy umelci z Itálie vyzdobili celý jeho interiér. Dokonce hradní konírna měla žlaby vytvořené z mramoru. O rok později byla postavena, či spíše přebudována kaple, která sídlí v někdejší obranné baště.

Slavné období hradu skončilo v roce 1720, kdy ho odkoupilo město Kežmarok. Byl využíván k hospodářským účelům, a proto začal chátrat. Byla zničena i část hradního opevnění. V roce 1931 město zřídilo ve věži malé Městské muzeum. Kežmarský zámek se smutně proslavil tím, že v něm během druhé světové války sídlili Němci a popravili několik partyzánů. Od roku 1960 začala rozsáhlejší rekonstrukce a přípravy na jeho zpřístupnění.

Hradní expozice jsou mimořádně pestré. Kežmarok byl odjakživa městem řemeslníků a sídlilo v něm až 36 středověkých cechů. Jejich erby a tradiční nářadí najdete i přímo na hradě. Expozicemi známými i z jiných hradů jsou nejrůznější zbraně či prohlídka hradní kaple. Zajímavou je hladomorna, expozice středověké lékárny nebo historických vozidel. Prohlídku hradu si tak užije každý.

Kežmarok jako jedno z nejvýznamnějších měst Spiše nabízí mnoho možností ubytování. Kromě hotelů a ubytoven poskytuje množství penzionů. Bydlet v měšťanském domě přímo na náměstí, i to na Vás čeká. Pokud hledáte levnější ubytování, vyberte si jeden z množství ubytování v soukromí. Poznejte Spiš přímo z jeho centra, zpod hradeb Kežmarského hradu.