Skanzeny Prešovský kraj

Muzeum lidové architektury Bardejov je veřejnosti zpřístupněno od roku 1965 a pyšní se titulem nejstarší skanzen na Slovensku. Patří pod patronát Šarišského muzea v Bardejově. Přibližuje nám lidovou architekturu slovenského a rusínského etnika žijícího v regionu severního Zemplína a horního Šariše, která byla typická pro 19. a 20. století.

V celkovém počtu 24 obydlí, která jsou umístěna v zahradě, zde mají zastoupení 4 druhy staveb. Jedná se o stavby sakrální, obytné roubené, hospodářské a technické. Do období jejich vzniku Vás přenese nábytek a nářadí, které se nacházejí v jednotlivých stavbách. Nejrozšířenější varianty obytných domů jsou domy chudých rolníků z vesnice Frička a Krivé, dům středního rolníka z Petrové, dům rolníka z Kračúnoviec a obytná stavba drobného rolníka z Maľcova, všechny z 19. století.

Expozice v sobě ukrývá nejen významné, ale i vzácné exponáty. Za nejvýznamnější stavby se považuje řeckokatolický dřevěný chrám z Mikulášové z roku 1730 a cerkev sv. Mikuláše, což je pravoslavný dřevěný chrám ze Zboje v Bukovských vrších, který pochází z roku 1775. Najdete zde také kovářskou výheň, valchu na výrobu sukna, sušírnu ovoce a unikátní vrtné zařízení z 18. století, které bylo využíváno k výrobě dřevěných vodovodních trub na vodní pohon.

Veřejnosti je bardejovský skanzen bližší i díky různým akcím, které bývají pravidelně organizovány. Z mnoha zmíníme ty nejoblíbenější, jako jsou Hrnčířská neděle, Den řemesel, Odpoledne s folklórem či přehlídka rusínského a šarišského folklóru.

Skanzen se nachází na severovýchodě Slovenska, na okraji Bardejovských Lázní. Ať už se tedy nacházíte na ozdravném lázeňském pobytu, nebo jste si našli ubytování na stránkách ubytování Bardejov a hledáte tipy na výlety a atrakce v okolí, určitě návštěvu Muzea lidové architektury v Bardejově nevynechejte.

Skanzen ukrajinské vesnice je stálou expozicí Muzea ukrajinské kultury. Nachází se ve městě Svidník, konkrétně v lokalitě Kochanovský breh. Na ploše 11 hektarů se zde nachází téměř 50 tradičních obydlí a hospodářských staveb ležících uprostřed přírody. Veřejnosti byl skanzen zpřístupněn v roce 1982.

Areál expozice plynule navazuje na nedaleký amfiteátr. V něm se každoročně koná festival Slavnosti kultury Rusínů – Ukrajinců Slovenska. Naše kultura byla vždy úzko spjata s jinými kulturami a právě ta rusínská či ukrajinská jsou její neodmyslitelnou součástí.

Národopisná expozice v přírodě, jak se skanzenu říká, má v zastoupení kromě hlavních typů obydlí také tradiční hospodářské budovy (sýpky, stodoly, seníky, studny, sklepy a jiné), které jsou využity k instalaci tradičního zemědělského nářadí. Jedná se o různé typy například vozů, sýpků, pluhů, bran či košů na obilí.

Podél potoka, který obcí protéká, jsou umístěny technicko-průmyslové objekty, k jejichž činnosti byla voda nezbytná. Uvidíme zde vodní mlýn z obce Bogliarka, vodní pilu a stupy z obce Livov a několik menších staveb. Mezi další velmi zajímavé památky se určitě řadí dřevěná roubená škola z roku 1928 z obce Kurov, požární zbrojnice z první polovice 20. století z obce Nižné Repaše a různá sezónní obydlí. Dosud je velmi živo v místní tradiční formanské krčmě s vozovnou ze začátku 19. století, jelikož se v ní poskytuje občerstvení. Dominantou skanzenu je cerkev, řeckokatolický dřevěný Chrám sv. Paraskevy z roku 1766, který původně stál v obci Nová Polianka (Mergeška). Zajímavostí je, že v současnosti bývají v dřevěném chrámu organizovány svatební a jiné obřady.

Expozice se nachází 1 km od centra města. Areál svidnického skanzenu je bezbariérový, samotné objekty však nikoliv. Od roku 1986 bývají v národopisné expozici organizovány slavnosti „Poklady lidu“. Návštěvníkům přibližují, jak vypadala historická rusínská svatba, vítání jara s důrazem na velikonoční zvyky, oslava narození dítěte, křest, ukázky tradičních lidových řemesel, zábava na vesnici a mnoho jiného. Velmi oblíbené jsou také Dny řemesel a lidových tradic, kde uvidíte klasické zpracování proutí, dřeva, hlíny, kovu, nití i kůže.

Pokud i Vy toužíte poznat kořeny ukrajinských vesnic, jejich kulturu a zvyky, navštivte skanzen ve Svidníku. Okolí města je velmi atraktivní, plné jiných atrakcí a krás přírody Nízkých Beskyd. Celý Prešovský kraj nabízí také různé možnosti ubytování, které si zarezervujete přímo přes naši stránku ubytování Prešovský kraj.

Miniskanzen dřevěných chrámů je slovenský unikát, který je vybudován v areálu Baziliky minor v obci Ľutina v sabinovském okrese. Repliky dřevěných chrámů, které jsou sestaveny v měřítku 1:10, patří mezi skvosty lidové sakrální architektury východního Slovenska. V roce 2011 miniskanzen otevřel a posvětil prešovský arcibiskup a metropolita Ján Babjak SJ.

Výstavba tohoto unikátního projektu probíhala v několika etapách. Díky spolufinancování Evropskou unií v rámci Programu přeshraniční spolupráce Polská republika – Slovenská republika (první a druhá etapa) a norským finančním mechanismům (třetí etapa) se podařilo rozšířit expozici také o chrámy z Polska a Ukrajiny.

První etapa byla realizována v letech 2011–2012 a do skanzenu přinesla 11 miniatur z okolí Sniny. Zmenšeniny pocházejí z obcí Brežany, Hrabová Roztoka, Inovce, Jalová, Kalná Roztoka, Kožuchovce, Matysová, Ruská Bystrá, Ruský Potok, Topoľa, Uličské Krivé.

Druhá etapa byla realizována v roce 2013 a přinesla do skanzenu dalších 10 exemplářů, zejména z okolí Bardejova. Zmenšeniny pocházejí z obcí Frička, Hutka, Jedlinka, Kožany, Krivé, Lukov-Venecia, Mikulášová, Tročany, Vyšná Polianka, Zboj.

Třetí etapa byla realizována v letech 2015–2016. Do skanzenu přinesla další zmenšeniny, tentokrát z obcí Bodružal, Dobroslava, Hunkovce, Korejovce, Krajné Čierno, Ladomirová, Miroľa, Nižný Komárnik, Potoky, Príkra, Šemetkovce, Vyšný Komárnik. Zmenšeniny ukrajinských chrámů přibyly z obcí Jaseňa, Kanora, Lazečšina, Rekity, Svaľava a Užok. Následné doplnění 9 miniatur z okolí Svidníku (2015–2016) bylo financováno dary organizací slovenských krajanů a soukromými dárci z USA.

Během prohlídky miniatur si všimněte jejich rozmístění v pěkně upraveném oploceném a osvětleném areálu. Každá zmenšenina má svou vlastní informační tabuli s popisem a stručnou historií. Většina zmenšenin slovenských chrámů pochází z 18. a 19. století. Každý z prezentovaných chrámů je originální a něčím výjimečný. Celosvětovou hodnotu potvrzuje dokonce i zařazení osmi chrámů slovenské části Karpatského oblouku na Seznam UNESCO.

Obec Ľutina, ve které se miniskanzen nachází, je známým a vyhledávaným poutním místem. Neváhejte tedy už ani chvíli a naplánujte si výlet právě do jejího okolí. Vhodné ubytování najdete na našich stránkách ubytování okres Sabinov.

Skanzen Humenné, známý také pod názvem Expozice lidové architektury a bydlení patřící pod Vihorlatské muzeum, se nachází téměř přímo v centru města Humenné. Skanzen je situován v blízkosti nádherného renesančního kaštelu – Humenského zámku, ve kterém sídlí již zmíněné Vihorlatské muzeum.

Návštěvníci na rozloze 4 hektarů najdou celkem 16 objektů, které spolu tvoří ucelenou představu o rázovité architektuře východokarpatského regionu. Jedná se o srubové domky zařízené dobovým nábytkem, hospodářské stavby, ale i různé rarity, mezi které patří kolářská, hrnčířská a kovářská dílna či vodní mlýn a studna. Všechny tyto objekty spolu s dobovými řemeslnými a hospodářskými nástroji vytvářejí dokonalý obraz o životě a bydlení na Zemplíně v dobách dávno minulých, které naše generace zná už jen z vyprávění.

Prohlídka začíná ve srubovém domě bez hospodářské části, který představoval typickou usedlost chudého rolníka se skromným interiérem. Ten sloužil pouze k pokrytí základních životních potřeb. Byl postaven v Klenové před 1. světovou válkou, do skanzenu jej přemístili v roce 1977. Budova je tříprostorová, pozůstává z komory, síně a světnice. Její stěny zhotovili z tesaných trámů. Jejich rohy jsou spojeny roubením a povrchově omazány hlínou. Zajímavý je obytný dům spojený s mlýnicí, který pochází z Vyšné Jablonky. Mlýnice návštěvníky okamžitě upoutá velkým dřevěným mechanismem mlýna s násypníkem a dvěma kameny, s jedním rotujícím a jedním stabilním.

Dominantou expozice je autentický řeckokatolický dřevěný chrám sv. Michala Archanděla z Nové Sedlice. Pochází z roku 1764 a je jedinečný i díky tomu, že byl původně zhotoven bez jakéhokoli kovového hřebíku. Dechberoucí barokní etážový ikonostas pochází z poloviny 18. století, některé ikony jsou dokonce ze 16. století. Kostelík stojí na vyvýšeném místě, jak kdysi doporučovaly tradice. Již tehdy měl vyjadřovat skutečnost, že je sídlem Boha, ke kterému se s pokorou obraceli všichni obyvatelé, od mládeže po starce, od rolníků po dřevorubce. Všichni v něm hledali jak lásku, tak i štěstí a porozumění.

Vesnická architektura a koloritu tehdejší doby nemohly opominout kovářskou dílnu. Skanzen v Humenném na ukázku disponuje dílnou převezenou z Nechvaľovy Polianky, jejíž inventář přesně odpovídá jejímu poslání. Základní výbavu dílny tvořilo ohniště s kovářským měchem, neboli dmychadlo. Nesměly zde chybět rozličné druhy kleští, kladiv, vybíječů a kovadlina. Součástí je přístřešek na podkovávání koní podkovami vyrobenými právě v dané dílně. Nedaleko dílny se nachází vahadlová studna, roubená sýpka s pivnicí a seník „oboroh“.

Jak je dobrým zvykem ve většině skanzenů, i zde se konají různé kulturní akce a ukázky lidových řemesel. Děje se to většinou v centru skanzenu, kde se nachází jakýsi malý amfiteátr. Zúčastněte se jich i Vy a zažijte tu speciální atmosféru. Zarezervujte si ubytování na naší stránce ubytování Humenné a budete to mít do skanzenu na skok.

Ľubovnianský skanzen je národopisnou expozicí v přírodě, která sestává z 25 objektů pocházejících z období od první poloviny 19. století do první třetiny 20. století. Dominantou je řeckokatolická dřevěná cerkev z Matysové z roku 1833, která je zasvěcena sv. Michaelu archandělovi. Dodnes se v ní během významných církevních svátků uskutečňují bohoslužby východního ritu.

Muzeum lidové architektury pod hradem či Muzeum zamagurské vesnice, jak se skanzenu ve Staré Ľubovni říká, otevřelo své brány veřejnosti v roce 1985, proto jej řadíme k nejmladším na Slovensku. Expozice zachycuje kulturní hodnoty regionu severozápadního Spiše a severozápadního Šariše, který byl etnicky smíšený. Svorně zde po staletí vedle sebe žili nejen Slováci, ale i Němci, Rusíni, Goralé a Židé. Je zde věrohodně zobrazena jedinečná různorodost vesnického života z okolí.

Skanzen je situován hned u Ľubovnianského hradu, se kterým tvoří dokonale působivou, jedinečnou krajinnou scenérii. Během prohlídky si všimněte detailů, jakými jsou vyprané prádlo na zápraží, nesmazaná tabule ve škole či svatební místnost. S citem laděná expozice Vám pomůže vrátit se myšlenkami do dob našich babiček a období, které naše generace nezažila.

Kromě již zmíněné cerkve si během prohlídky skanzenu prohlédnete sezónní polní obydlí charakteristická pro region Spiš nebo tradiční hospodářské objekty jako součásti usedlostí – maštal, sýpku, stodolu, hájovnu, mlýn, školu či kovářskou dílnu. Nejpočetnější zastoupení však mají typické roubené obytné domy z Velkého Lipníku, Litmanové, Jakubian, Kremné, Údola, Kamienky, Velké Lesné a Jarabiny, postavené v první třetině 20. století.

Skanzen Stará Ľubovňa chce být přátelský a přístupný všem. Proto zde najdete i 3D makety umožňující prohlídku objektu rukama pro nevidomé, tištěného průvodce v Braillově písmu i vodicí linii tvořenou zábradlími, směrovými údaji a odkazy, rovněž v Braillově písmu. Své brány skanzen otevírá i pro osoby s autismem. V letním období si zde vychutnáte piknik nebo s dětmi nakrmíte zvěř, která kdysi žila na tradičním selském dvoře. Nejmenší návštěvníci mají k dispozici dětský koutek s dřevěnými hračkami, sýpku se suvenýry i dřevěný kolotoč na ruční pohon.

Zmíněný sousední hrad ve Staré Ľubovni není jedinou atrakcí Spiše, kterou se vyplatí navštívit. Zarezervujte si ubytování v okolí skanzenu Stará Ľubovňa a poznejte všechny krásy, které region nabízí. Usnadníme Vám hledání. Na naší stránce ubytování Spiš najdete jednotlivé nabídky ubytovacích zařízení a na Vašich bedrech zůstane už jen plánování skvělého výletu.

Skanzen Osturňa, který leží v rázovité zamagurské obci na severu Slovenska v okrese Kežmarok, se pyšní označením největší živý skanzen na Slovensku. Obec je od roku 1979 vyhlášenou památkovou rezervací lidové architektury. Dodnes si Osturňa zachovává své tradice a „vysmívá“ se moderní uspěchané době plné stresu a materiálních statků.

Řadí se mezi slovenské skvosty, k čemuž přispívají i fakta, jako například to, že není uměle vytvořená a obyvatelé si v rámci své historie a kultury zachovali určité prvky. Ať už je to typické osturňanské nářečí zvané „hvara“, zachovaný zvyk chodit v goralském kroji, práce na vlastním hospodářství či tradiční kuchyně.

Přibližně 9 km dlouhá obec Osturňa byla založena v roce 1313 a od té doby prošla mnoha těžkými zkouškami. Přetrpěla epidemii moru, války, požáry a odolávala povstáním. Zažila však i mnoho pozitivních změn, rozvoj školství, kultury, hospodářství a duchovního života. V roce 1648 již měla vlastní kostel i faru.

Půdorys obce je tvarován zdejším potokem, nachází se zde množství tradičních dřevěných domů s uzavřenými dvory v zajímavé řetězovité zástavbě. Místní architektura je originální a založená na detailech, které jsou patrné již díky skutečnosti, že rámy oken, nárožní konce břeven i spárování mezi nimi jsou malované.

V Osturni se zachovaly některé z původních goralských usedlostí. Skanzen je tvořen 157 památkově chráněnými objekty, které mají v přední části typického dvora dřevěný srubový dům se sedlovou střechou krytou šindelem a v zadní části stodolu s maštalí. Významnými pamětihodnostmi jsou řeckokatolický pozdně barokní chrám sv. Michala archanděla z roku 1796, dřevěná kaple svatého Kříže z roku 1898 a zděná kaple Zesnutí přesvaté Bohorodičky.

Obec leží mezi dvěma vyhledávanými národními parky, Tatranským národním parkem a Pieninským národním parkem. Zarezervujte si ubytování na stránce obce ubytování Osturňa a vydejte se po stopách starých goralů i neposkvrněné panenské přírody. Oblast Zamaguří je jako stvořená pro výlet za zážitky a poznáním, určitě tedy při svých toulkách nemiňte ani skanzen v Osturni.